78717
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 24176 do č. 24296Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158)
Doufám že jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas... Luboš
... a peniaze. Tie dva pásky Gabonu PA 92 vložte do stredu plodového telasa do jednej uličky, 5 cm od jednej i druhej steny úľa. Prečo do stredu plod. telesa? Preto, že sa tam zdržuje najviac matka, produkujúca feromón metarská látka, ktorá musí vo včelom spoločenstve kolovať. A práve všetky včely aj okrajové musia si prísť "načerpať" ML a zároveň sa kontaktujú s acrinatrinom ktorý obsahuje GABON PA 92. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24176
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: formidol (24142) (24153)
Nejlepší je v srpnu léčba Gabonem ten tam působí ce´ěsíc a zamezuje rozmnožování varoázy na plodu .Fumigace má za účel zlikvidovat hlavně později zavlečené roztoče a zajistit co nejmenší počet přezimujících roztočů , už nám ale nezajistí zdravě vyvinuté zimní včely Toto nejlépe zajistí jen gabon ,formidol je je náhradní řešení
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Eman <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: formidol > Datum: 06.8.2007 07:45:00 > ---------------------------------------- > V tuto dobu bych formidol nepoužíval. Jelikož už nebudeš točit med, nemá > použití formidolu smysl. Dobré je zjistit si průměrný spad roztočů a > není-li nutný zásah, tak opravdu počkat až na fumigaci. Nespravovat to co > není porouchané. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re:Problém málo včel v úle a včely "apatické" (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)
to máš tak skončila snůška včelstvo již snižuje svůj počet a možná má také hlad
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz> > Předmět: Problém málo včel v úle a včely "apatické" > Datum: 06.8.2007 08:12:16 > ---------------------------------------- > Přátelé, > potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle > včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely > jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je > možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit? > Děkuji, Bohouš > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24146) (24156)
kvašení medoviny by mělo probíhat při 25°C.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz> > Předmět: Re: Medovina > Datum: 06.8.2007 08:53:16 > ---------------------------------------- > Ondra napsal: > > >Dobry den, zkousim vyrabet 30 litru medoviny, ale mam s tim nejake trable. > Poradite mi prosim nekdo? Zakvas byl v porad kalny po stranach sli bublinky > a po zamychani penil. Ale kdyz sem to smychal s prevarenym medem a vodou a > pridal zivnou sul podle navodu a uzavrel, tak to vubec nechce bublat :-( > Tak bych se chtel optat, za jak dlouho by se to melo rozbublat a jak asi > hodne to pak bubla? > >Treba rybizove vino mi tedy bublalo hodne asi jedna bublinka zhruba behem > 2-3 sekund. Je to u medoviny stejne?? Netusite proc mi to po 2 dnech nechce > bublat?? > .................. > > Zkusil bych dát roztok pokud možno do tepla (nemít ho ve sklepě a už vůbec > ne ve studeném), a počkal bych ještě. Myslím, že se to do týdne rozkvasí. > > Jinak jedna bublinka během 2 - 3 sekund není moc. Myslím, že medovina v > plném kvasu bude bulat mnohem víc. Pozor ať nepřeteče. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re:GABON (24158)
bohatě to stačí Jen je bezpodmínečně nutné aby byl zavěšen v plodovém hnízdě jiné umístění je k ničemu Účinnou látku totiž roznášejí krmičky do buněk z plodem a ty se v jiné části úlu nepohybují a létavky zase nepřijdou do styku z plodem
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Lubo_B <lberkovec/=/o2active.cz> > Předmět: GABON > Datum: 06.8.2007 09:43:15 > ---------------------------------------- > Zdravím. Tak jsem nafasoval GABON a byl jsem překvapen, že pouze 2 ks na > včelstvo (je to i v návodu) a ne na nástavek jako v minulosti. Doufám že > jenom panikařím a je to správně - ušetřím čas...Jak je to jinde? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166) (24168) (24174)
při vkládání Gabonu máš snad již medníky dole nebo ne
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: GABON > Datum: 06.8.2007 14:52:54 > ---------------------------------------- > Ale na druhé straně v medníku jsou přece taky běžně plodové plásty, které se > tam přemisťují z plodiště. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, August 06, 2007 11:18 AM > Subject: Re: GABON > > > > To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku. > > > > R. Polášek > > _____________________________________________________________ > > Cože?????????????????? > > Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku. V > > návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové > > rámky symetricky ke středu plodové plochy. > > Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni ) > > obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen tehdy, > > jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení > > účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU ( > > tau-fluvalinat nebo acrinathrin ) > > > > S pozdravem...M. Václavek > > RACIONALIZACI ZDAR!!! > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 6. 8. 2007
Re: Problém málo včel v úle a včely (24108) (24121) (24122) (24123) (24125) (24126) (24127) (24128) (24136) (24140) (24144) (24154)
Přátelé,
potřebuji poradit. Po posledním vytočení (začátek července), kdy bylo v úle
včel hodně se jejich počet razantně snížil (určitě se nevyrojily)a včely
jsou apatické (líně lezou po česně, málo létají)i za teplého počasí. Je
možno mi poradit, případně tento jev vysvětlit?
Děkuji, Bohouš
------
Pokud máš nakrmeno a úl je plný zásob. Tak já to považuji za normální. Když jsem přešel na krmení na přelomu červenec/srpen, tak jsem se divil. Říkal jsem tomu líné včely. Dokonce se nechávají v klidu rozebrat a když jsem je prvně našel v září bez otevřeného plodu, tak jsem byl značně vylekán.
Prostě mají hotovo.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M.Valenta (88.100.138.200) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24146) (24156) (24180)
Pokud je medovina uvařená podle návodu přiloženého k Dolským kvasinkám
a pokud je teplota okolo 25°C, měla by se rozkvasit. Pokud
je roztok sladší, mají kvasinky problém začít se množit
(cukr z medu působí jako konzervant).
Potom pomůže provzdušnění medoviny. Já to dělám tak, že k tomuto
účelu mám extra akvarijní vzduchovátko s hadičkou a akvarijním kamenem.
Provzdušňuji po cca 20 min prvé dva dny, poté se již kvasinky "rozjedou".
Přeju hodně zdaru!
Milan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 6. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva?
Odpověď začínajícímu včelaři.
POKUD Ti to ale nedá, tak mi můžeš napsat, jaký finanční rozpočet by dělala taková práce např. u stovky včelstev, kdybych si tě na takovou, dle mého názoru špatnou práci najal. Sněžnice, auto které zapadne v závěji a zvedák ale musíš mít z vlastního zdroje.
Protože se na mne obrací začínající včelaři o radu jak začít, jsou pro mne tyto odpovědi poučné. Snadno se mi potom vysvětluje rozdíl metody včelaření u velkovčelařů a ostatními včelaři podle pracnosti. Mám mnoho příkladů, ale aspoň jeden případ cituji „Když jsem se potřeboval informovat jak začít včelařit, tak se mne velkovčelař zeptal kolik mám včelstev. Žádné jsem mu odpověděl, tak jsem se skoro nic nedozvěděl“.
Nesnažím se nikomu nic vnucovat, každý se musí rozhodnout sám , ale měl by být poučen příklady. Představou včel v dutém stromě. Včely přirozeně staví dílo směrem dolů.Vždy od horní loučky.Kdo toto jednoduché pravidlo porušuje tak může se těšit na rojení včel.Proto nepřidávám medníky. Další příklad : 5 nástavků s 55 rámky dá zkušenému včelaři 50 kg medu, ale stejný výsledek lze docílit se dvěma nástavky s 22 rámky, ještě bez rojení a menší pracností, když se dodrží zásada, že dole mají co stavit a do včel se nezasahuje.Kluci mají lepší výsledky než já, protože svoje zásady tak nedodržuji jako oni, pořád něco měřím a měním atd.Odkazy na minulé zkušené včelaře jsou poučné, ale doba pokročila díky také tvořivosti.Mladí nevědí, že byla doba, kdy se cukr zamykal před dětmi.Včelaři šetřili...Přesto zpráva, že přes zimu z 50 včelstev 10 uhyne,nikoho nepřekvapí, vina přírody, čtvrtina se vyrojí, ale jede se dál, protože není čas a finanční rozpočet to nedovolí. "Každý neumíme vyskakovat z rozjetého vlaku a vymyslet to tak abychom se nezranili".
Takový je život.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24185
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 8. 2007
Re: Medovina (24177)
Sušené kvasinky potřebují nějakou dobu, minimálně půl dne, aby nabobtnaly a aktivizovaly se. Pokud se hodí suché rovnou do kvasu, často se nestane téměř nic, protože než se kvasinky zaktivizují, je většina z nich povražděna jinými mikroorganismy. Proto se používá zákvas. Tak litr převařené vody, třeba z konvice se doplní cukrem a živnou solí a až zchladne tak na 30 st C+- 5, pozná se to, že obal nádoby už prakticky nehřeje nebo jen velmi slabě, doplní se kvasinky. Praktické je to dát do čisté PET láhve. Během dne kvasinky začnou kvasit a během dalšího dne, dvou dnů se rozkvasí naplno a teprve potom se dělá medovina a dává se do ní zákvas.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Ondra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, August 06, 2007 4:41 PM Subject: Medovina
> Radek Krušina: > Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to > behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni > kvasinky co pouzivam na vino.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: GABON (24158) (24160) (24165) (24166) (24168) (24174) (24182)
V tuto dobu mívám v medníkách nějakých 10 a víc kilo zásob v rámcích společně s plodem, čekám, až vyběhne plod a zároveň chytám případnou pozdní slabou snůšku. Letos to ale kvůli suchu nevypadá dobře, v takovém suchu možná ani červený jetel nemeduje.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, August 06, 2007 5:30 PM Subject: Re: GABON
při vkládání Gabonu máš snad již medníky dole nebo ne
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: GABON > Datum: 06.8.2007 14:52:54 > ---------------------------------------- > Ale na druhé straně v medníku jsou přece taky běžně plodové plásty, které se > tam přemisťují z plodiště. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, August 06, 2007 11:18 AM > Subject: Re: GABON > > > > To je zvláštní. Mně řekl důvěrník dva do plodiště a jeden do medníku. > > > > R. Polášek > > _____________________________________________________________ > > Cože?????????????????? > > Váš důvěrník je asi ,,vtipálek,,, když Vám radí dávat pásky do medníku. V > > návodu je vícekrát jasně psáno, že pásky musí být vloženy mezi plodové > > rámky symetricky ke středu plodové plochy. > > Pásky musí být 24 hodin denně minimálně 24 dní ( maximálně 30 dni ) > > obklopeny z obou stran včelami a toho se dá s jistotou docílit jen tehdy, > > jsou-li pásky po celou dobu v plodovém tělese, jinak dochází ke snížení > > účinnosti a k zvýšení rizika vzniku rezistence na účinnou látku GABONU ( > > tau-fluvalinat nebo acrinathrin ) > > > > S pozdravem...M. Václavek > > RACIONALIZACI ZDAR!!! > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24188
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 7. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24185)
Včely přirozeně staví dílo směrem dolů.Vždy od horní loučky.Kdo toto jednoduché pravidlo porušuje tak může se těšit na rojení včel. Vojtěch
Toto "jednoduché" pravidlo je scestné. Znamenalo by to, že voľne žijúce včely v dutinách sa podľa p. Vojtěcha neroja. Ale ony sa roja a viac ako tie čo sú pod kontrolou včelára.
V mojich začiatkoch v dedine rástla vysoká statná lipa z dutinou asi 10- 15 metrov nad zemou a to včelstvo sa rojilo. Je to všetko inak.
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Cerny (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: Matky Vigor (24186)
Datum odeslání: Mon, 6 Aug 2007 22:05:20 +0200 Od: "Jiří Danihlík" <j.danihlik/=/email.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Věc: Matky Vigor Odpověď kam: vcely/=/v.or.cz <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe> <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>
[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]
Přátelé, registrovaný chov nabízí k prodeji několik posledních letošních matek Vigor. Jsou to matky F1, oplozené, volně spářené. K odběru tento týden, příp. začátkem dalšího. Objednávejte nejlépe telefonicky 724 758 774. Možno přímý odběr, matky posílám také poštou.
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
Misto odberu, kde?
J.C.
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24190
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tom (81.30.251.9) --- 7. 8. 2007
medník příprava na krmení
Ahoj, potřeboval bych poradit...mám včelstva ve 3 nástavcích ( Kolomý ), nyní je v některých včelstvech cca 8 kg nezavíčkovaných zásob. Co s tím? Mám to vytočit nebo to můžu nechat a dokrmit cukrem? Nevím si tak trochu rady jestli je mám nějakým způsobem zužit na 2 nástavky už nyní ( v každém nástavku je buď pyl, plod nebo med ) nebo na 3. nástavek nyní přidat 4 prázdný jenom pro krmení, a zužit až před léčením?
Děkuji Tom.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24192
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: medník příprava na krmení (24192)
To, že nejsou zavíčkované ještě neznamená, že medu bude řídký. Zvláště teď, když je tak sucho. Navíc srpnový med bývá obvykle chuťově dost zajímavý jako mix z různých srpnových květů a různé medovice. Jinak pokud to není 100% medovice, 8 kilo medných zásob do zimy nijak nevadí. Jinak záleží, jestli jste zastánce zásady "dokrmit na zimu co nejdřív, aby zásoby zpracovaly ještě letní včely" nebo ne a jak krmíte, to znamená kdy se už ochladí natolik, že z vašich krmítek už včely cukr neberou a máte při zakrmení problémy. Při krmení velkoobjemovými kyblíky 5 a více litrů musíte zakrmit odhaduji tak do 20 srpna, při prosakovacím krmení z okurkových flašek tak do začátku nebo prvního týdne září a při krmení plochými nádobami o objemu dvou, tří litrů - velké misky pod květináč, plastové misky od masa, dvoulitrové kartony od džusu naplocho v pohodě odebírají po většinu září. Záleží tedy, jestli rezignujete na výběr toho medu a jen teď dokrmíte chybějící dávku cukru na zimu a někdy v polovině září jen zkontrolujete, jestli při plodování nespotřebovaly moc zásob a nedoplníte nějaké kilo, to je nejméně pracné a taky se při tom může udělá nejméně chyb. Nebo jestli vyberete med, co tam je a hned začnete krmit na zimu. Nebo jestli vsadíte ještě na nějakou snůšku na stanovišti, například v letošním suchu by mohl být docela výnosný červený jetel a využijete ji a teprve potom budete krmit. Každopádně pokud se v tuto dobu včely nekrmí cukrem na zimu nebo už nejsou nakrmeny, je velmi důležité hlídat množství zásob. Pokud klesne pod 5 - 8 kilo, včelstvo, které by mělo vychovávat zimní generaci včel, přestává plodovat a to by se už nemuselo dohonit. Je to o tom znát možnosti místního stanoviště. Hodně pomůže úlová váha. Tak do poloviny srpna bývá nějaký malý přínos docela běžný. Později už je to dost výjimečné, pokud není zrovna melecitóza a to je spíše průsvih. Co se týká nástavků, Kolomý tuším používá nástavky 39x24 po 10 rámcích. Tam bych odlišil, pokud včely létají výhradně česnem ve dně, měl by se úl zúžit na dva nastavky, protože pokud mají sedět v nejhořejším, nedokázaly by bránit česno proti zlodějkám nebo by se mohly usadit dole u česna a zásoby umístit nahoru a to by byl v zimě problém. Pokud létají horními očky, může se česno dole uzavřít a potom se může třetí nastavek s rámky nechat a vyhodit až před fumigací v říjnu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, August 07, 2007 8:59 AM Subject: medník příprava na krmení
> Ahoj, potřeboval bych poradit...mám včelstva ve 3 nástavcích ( Kolomý ), > nyní je v některých včelstvech cca 8 kg nezavíčkovaných zásob. Co s tím? > Mám to vytočit nebo to můžu nechat a dokrmit cukrem? Nevím si tak trochu > rady jestli je mám nějakým způsobem zužit na 2 nástavky už nyní ( v každém > nástavku je buď pyl, plod nebo med ) nebo na 3. nástavek nyní přidat 4 > prázdný jenom pro krmení, a zužit až před léčením? > Děkuji Tom.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 7. 8. 2007
Re: Proč zužujeme včelstva? (24185) (24189) (24191)
Toto "jednoduché" pravidlo je scestné. Znamenalo by to, že voľne žijúce včely v dutinách sa podľa p. Vojtěcha neroja. Ale ony sa roja a viac ako tie čo sú pod kontrolou včelára.
Tak tomu potom nerozumím . Když jsem nasazoval medníky a včelařil jako zde ostatní včelaři, vyletěly i dva roje z jednoho úlu.Žádné matečníky neruším , ještě jsem přidával, aby kluci si mohli vyzkoušet sebrání roje, ale rojení se nekonalo. Pořád si to hlídali. Příští rok se osamostatní a budou pokračovat bez rojení , tak scestné pravidlo platí, a jednoduchost je většinou spolehlivá.
Ve včelařské praxi to znamená také další úskalí, pokud nekrmíte medem, budete mít v horním nástavku vždy zbytky cukerných zásob.
Souhlasím, ale vždy na rámku s plodem. Do nového díla dolů matka neklade a je to med se snůšky.Viz. web Kluci včelaří. Cukr je přírodní materiál. Dokonce se začal používat invertní .
Je to jako vitamín pro člověka.Zdravá silná včelstva . Zkuste zakrmit nerafinovaným cukrem, stejně jako určitý med může včelstvo poškodit.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?elstva? (24185) (24189) (24191) (24194)
>Do nového díla dolů matka neklade a je to med se > snůšky.Viz. web Kluci včelaří.
Tomu nerozumím, mám za to, že med se ukládá nahoru a matka má tendence plodovat dolů. Když jsem podstavil nástavek mezistěn už druhý den v nich matka kladla.
Vám ukládají med dolů a matka klade nahoře?
Jaroslav
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24196
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (80.78.146.242) --- 7. 8. 2007
Re: medník příprava na krmení (24192)
Tom:
>Nevím si tak trochu rady jestli je mám nějakým způsobem zužit na 2 nástavk<
.....
Tome, a nestačí aby jsi odebral 1 nástavek ode dna a hotovo? Tj. Rozebrat po nástavku úl, zebrat 1 ode dna, nasadit původně 2 na dno a potom 3. Tz. že výsledek je, že z 2 je 1 a z 3 je 2 nástavek. Pokud by bylo mnoho medných zásob v tom prvním, tak je vyměň za nějaký poměrově lehčí z původní 2 a 3. Při výměně preferuj defektní plásty z nynější 1 a 2. Také dělej rychleji a měj zúžená česna.
Podobně se postupuji, když jdu u slabších ze dvou na jeden.
Důležité. Situace u tebe po zakrmení :
Vždy mám na mysli ten obrázek pana V. Bernátka z jeho článku ze Včelařství o té přirozené dutině. Je to standart, který by v nástavkových úlech měl být před zimou dodržem. Tz. Od strůpku. Věnec medu, pylu a potom plodu. To je ale situace jak jasno až po Tvém dodání zásob. Já ho tvořím již teď.
Situaci s rozpoložením zásob nebudu řešit, protože předpokládám studenou stavbu u tvého úlu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: Pro? zuujeme v?elstva?-rojeni v prirode (24185) (24189)
tam je to ještě troch jinak roj ktrý obsadí vyhlédnutý prostor se rojí minimálně a až v době kdy matka bývá na konci své produkční schopnosti a včelstvo je dostatečně silné se začne rozmnožovat tak že se rozdělí na X rojů a dokonce zůstane i prázdné původní stanoviště to dílo vevnitř napadne zavíječ a hlodavci kteří ho zase tak připraví pro nové osídlení novým rojem
PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Pro? zuujeme v?elstva? > Datum: 07.8.2007 06:03:40 > ---------------------------------------- > Včely přirozeně staví dílo směrem dolů.Vždy od horní loučky.Kdo toto > jednoduché pravidlo porušuje tak může se těšit na rojení včel. Vojtěch > > Toto "jednoduché" pravidlo je scestné. Znamenalo by to, že voľne žijúce > včely v dutinách sa podľa p. Vojtěcha neroja. Ale ony sa roja a viac ako > tie čo sú pod kontrolou včelára. > V mojich začiatkoch v dedine rástla vysoká statná lipa z dutinou asi 10- 15 > metrov nad zemou a to včelstvo sa rojilo. Je to všetko inak. > Anton > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re:medn?k p??prava na krmen? (24192)
JÁ ZÚŽÍM NA JEDE, 1 1/2 NEBO 2 NÁSTAVKY PODLE TYPU ÚLU MED Z MEDNÍKU VYBERU ALE SNAŽÍM SE ABY V ÚLU ZŮSTAL VŠECHEN PYL případně i přidám a teprv začnu krmit teď začnou vychovávat zimní včely a proto ho budou potřebovat Krmení musí probíhat opatrně aby měla matka kde klást a mělo by být dokončeno v polovině září PAMATUJTE SI PRÁCE KVAPNÁ MÁLO PLATNÁ
PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tom <e-mail/=/nezadan> > Předmět: medn?k p??prava na krmen? > Datum: 07.8.2007 08:59:18 > ---------------------------------------- > Ahoj, potřeboval bych poradit...mám včelstva ve 3 nástavcích ( Kolomý ), > nyní je v některých včelstvech cca 8 kg nezavíčkovaných zásob. Co s tím? > Mám to vytočit nebo to můžu nechat a dokrmit cukrem? Nevím si tak trochu > rady jestli je mám nějakým způsobem zužit na 2 nástavky už nyní ( v každém > nástavku je buď pyl, plod nebo med ) nebo na 3. nástavek nyní přidat 4 > prázdný jenom pro krmení, a zužit až před léčením? > Děkuji Tom. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24199
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195)
TO JE JEDNA ZE VČELAŘSKÝCH POVĚR ZROVNA TAK SE TRADUJE , ŽE NEDOSTAVĚNÉ PLÁSTY SE MUSÍ ZRUŠIT ,ŽE JE JIŽ NEBUDOU CHTÍT A TAKÉ TO JE PLK
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz> > Předmět: Re: Proč zuujeme včelstva? > Datum: 07.8.2007 10:14:39 > ---------------------------------------- > Přítel Vojtěch napsal: > ... Do nového díla dolů matka neklade a > je to med se snůšky. ... > > Tak to byste se divil :-) ! > S pozdravem Petr > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 8. 2007
Re: Motýlice (24200)
Já sýření na plásty nepoužívám, sýr raději sním. Občas ale použiju síření sirnými knoty. Jinak menší množství plástů se může uskladnit zabalením do novin hned po vytažení z úlu, kdy na nich ještě nejsou nakladená vajíčka. zavíječi pak na ně už nejdou. Uložení v průvanu, tím se označuje, že mezi rámky jsou tak velké mezery, že jednotlivé larvy zavíječe nepřelezou z jednoho rámku na druhý a nepropojí rámky pavučinovým hnízdem. Jinak mohou být klidně v nějaké uzavřené bedně, nemusí tam být ten průvan, ten jen znesnadňuje larvám vytvořit to pavučinové hnízdo. Optimální teplota pro vývoj larev zavíječe je odhadem okolo 35 - 40 st C, proto larvy zavíječů tvoří mezi rámky hnízdo z pavučin, kde se slezou a vytopí si ho na tu teplotu. Umí to udělat v uzavřeném úlu nebo bedně s rámky naskládanými blízko k sobě ale i s rámky naskládanými volně na hromadu a to i dost pozdě na podzim, kdy je venkovní teplota dost nízká a dokáží takhle ty rámky zničit do měsíce. Pokud jsou rámky dost daleko od sebe, larvy pavučiny téměř netvoří a musí se vyvíjet při okolní nižší teplotě. Potom jim trvá jedna generace i několik měsíců a rámky mohou vydržet jen se stopami okusu jednotlivých larev klidně až do jara nebo léta nebo i roky, pokud jsou larvy v rámcích zničeny v zimě silným mrazem. Taky není problém jednou za dva, tři měsíce rámky prohlédnout a larvy, které jsou v rámcích poměrně dobře vidět, "zapíchnout" tenkým dlouhým hřebíkem nebo ostrým nožem. Při takovém uložení se vůbec nemusí sířit nebo jinak chemicky ošetřovat, stopy po poškození jednotlivými larvami včely bez problémů opraví. Nedají se takhle uložit jen rámky s větším počtem buněk s pylem. Ten láká zavíječe tak intenzívně, že larvy vytvoří tu optimální teplotu pro rychlý vývoj i v osamoceném plástu a to místo s pylem prostě vyžerou. Plásty s pylem je nejlépe přes zimu nechat ve včelstvu. U nastavkových úlů se nabízí, jak se nástavky vytáhnou ze včelstva, třetinu až polovinu nejhorších rámků hned zpracovat na vosk a zbylé rámky skladovat s mezerami v těch nastavcích. A v zimě vystavit mrazu nad - 15 stupnů.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "jaroslav" <jaroslavjarolimek/=/centrum.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM Subject: Motýlice
> Vážení přátelé, > dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky > chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je > průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i sýření,ale > možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 7. 8. 2007
Re: Motýlice (24200)
Jaroslave, dobrá rada: Zkoušel jsi i vyhledávat v historii, nebo přes nejaké vstupmí pole zde ve vyhledávání? Možná v těch cca 24tis. příspěvcích zde už něco takového padlo. ;-)
Jedno je hned nad posledním přidaným příspěvkem na:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl
Další jsou níže na:
http://www.vcely.or.cz/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24204
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (194.212.232.6) --- 7. 8. 2007
Zmizení včel
Když jsem cca před 10 dny vytočil med a stáhnul včelky ze 44*39*24 na 22*24*39 bylo ve všech úlech, vyjma jednoho chcípáka , včelek habakuk.To , že chcípák, mimochodem i tak dal letos přes 20 kg, nebere cukr jsem bral jako samozřejmost, je tam prostě málo včel, i když matka kladla.Stopy varoazy jsem na rozdíl od sousedních včelstev neviděl.Je mi záhadou, kam mi včely přes týden zmizely i z dalšího včelstva- které po cca 8 kg krásně rychle odebraných také přestalo brát cukr.Přitom zrovna tato včelstva se mi na rozdíl od sousedních zdála OK.Na sousedních jsem dokonce viděl včelky s deformovanými křídly a také roztoče na larvě trubce, který fakt přeskočil na včelu, která proběhla kolem- to byl fofr.Tak tyhle jsou zaplaťpánbu, zatím silné a vitální, cukr odebraly a budu vkládat formidol.Ale kam se poděly během jednoho týdne ty včely?Matka letošní a nezdálo se, že by se vyrojily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Škrob (e-mailem) --- 7. 8. 2007
RE: Mot?lice (24200)
Zdravím včelaře,
před několika lety jsem psal na tomto diskusním fóru o mojí metodě účinné ochrany plástů před zavíječem. V té době jsem metodu zkoušel a neměl jsem ji dlouhodobě ověřenou. V současné době tuto metodu používám asi 5.rokem a její účinnost je 100%.
Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl acetát je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). Výhodou je, že ethyl acetát se snadno z plástů vyvětrá. Stopové množství, které se rozpustí do zásob v plástech postupně hydrolyzuje na ethanol a kyselinu octovou. Navíc se údajně používá i v potravinářství do ovocných sirupů.
Můj postup je následující: Rámky z jednoho nástavku (11 ks, 39x24)naskládám do pytle ze silnějšího polyethylenu a poté po stěně pytle přiliji cca 50 ml ethyl acetátu tak, aby netekl na rámečky ale stekl přímo na dno pytle. To proto, neboť ethyl acetát výborně rozpouští vosk a propolis. Pytel poté důkladně zavážu provazem nebo drátem. Plásty jsou dokonale ochráněny až do jara za předpokladu, že pytel není děravý. Na jaře často nemusím plásty nechat ani vyvětrat, neboť se ethyl acetát postupně odpaří a uteče skrz sebevíc zavázaný pytel, který netěsní dokonale.
Nevýhodou této metody je, že je vhodná spíše pro malovčelaře, kteří jsou ochotni balit plásty do pytlů.
Ethyl acetát se dá levně pořídit od firem dodávajících chemikálie. Já osobně ho kupuji v Říčanech u Prahy od firmy "RNDr. Jan Kulich, s.r.o" http://www.kulich.cz/
Ethylester kys. octové - čistý (kat. č. 10000735) 900 ml za 86Kč s DPH Mají ještě vyšší čistotu (PA), ale láhev stojí přes 200kč.
Mají sklady po republice a zajišťují také rozvoz. Naše firma od nich dlouhodobě nakupuje běžné chemikálie, jeden den je objednám a obyčejně druhý den je dovezou. Dříve prodávali zboží jakékoliv fyzické osobě, dnes však jen právnickým osobám. Stačí se ale například prokázat IČ včelařské organizace.
Přeji hodně úspěchů v boji se zavíječem!
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of jaroslav Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Mot?lice
Vážení přátelé, dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i sýření,ale možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav
__________ Informace od NOD32 2438 (20070805) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 8. 2007
Re: Motýlice (24200) (24203) (24210)
No, to sýření mě silně zatahalo za uši a přeneslo z plástů někde do mlékárny a sýrárny.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "jaroslav" <jaroslavjarolimek/=/centrum.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, August 07, 2007 8:30 PM Subject: Re: Motýlice
> Omlouvám se za gramatickou chybu ve slově sýření,prostě překlep myslel jsem > samozřejmě sirné knoty,ale myslím si,že ve třiašedesáti letech už si nějaký > ten překlep mohu dovolit i když nerad promiňte. Jaroslav
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 8. 8. 2007
Re: Mot?lice
To je dobrý nápad, zasloužilo by si to zpracovat do nějakého článku, doplnit nějakou fotečkou a někde uveřejnit. 50 mililitrů na 11 rámků je docela rozumné dávkování a docela rozumná alternativa skladování nástavků nebo beden s rámky "v průvanu". Zavíječe pravděpodobně likviduje tím, že v suchých rámcích je jediná vlhkost právě v tom zavíječi a ta vlhkost rozloží etylacetát a vzniklá kyselina octová zapracuje.... Etylacetát byl, pokud si to dobře pamatuji, podstatnou složkou přípravku BEF používaného kdysi na roztočíky a likvidoval je ve vzdušnicích včel přesně tímhle způsobem. Etylacetát uniká z pytlů přes fólii, jako většina organických rozpouštědel umí přes běžné plastické hmoty pomalu pronikat, protože v nich jsou miniaturní póry. Je to vidět, když se prodává nějaké těkavé organické rozpouštědlo v plastových obalech nebo v plechovkách s plastovým uzávěrem, i dokonale zavřená je flaška cítit a během nějakého roku skladování hladina pomalu klesá.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "František Škrob" <skrobf/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, August 07, 2007 8:56 PM Subject: RE: Mot?lice
Zdravím včelaře,
před několika lety jsem psal na tomto diskusním fóru o mojí metodě účinné ochrany plástů před zavíječem. V té době jsem metodu zkoušel a neměl jsem ji dlouhodobě ověřenou. V současné době tuto metodu používám asi 5.rokem a její účinnost je 100%.
Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl acetát je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). Výhodou je, že ethyl acetát se snadno z plástů vyvětrá. Stopové množství, které se rozpustí do zásob v plástech postupně hydrolyzuje na ethanol a kyselinu octovou. Navíc se údajně používá i v potravinářství do ovocných sirupů.
Můj postup je následující: Rámky z jednoho nástavku (11 ks, 39x24)naskládám do pytle ze silnějšího polyethylenu a poté po stěně pytle přiliji cca 50 ml ethyl acetátu tak, aby netekl na rámečky ale stekl přímo na dno pytle. To proto, neboť ethyl acetát výborně rozpouští vosk a propolis. Pytel poté důkladně zavážu provazem nebo drátem. Plásty jsou dokonale ochráněny až do jara za předpokladu, že pytel není děravý. Na jaře často nemusím plásty nechat ani vyvětrat, neboť se ethyl acetát postupně odpaří a uteče skrz sebevíc zavázaný pytel, který netěsní dokonale.
Nevýhodou této metody je, že je vhodná spíše pro malovčelaře, kteří jsou ochotni balit plásty do pytlů.
Ethyl acetát se dá levně pořídit od firem dodávajících chemikálie. Já osobně ho kupuji v Říčanech u Prahy od firmy "RNDr. Jan Kulich, s.r.o" http://www.kulich.cz/
Ethylester kys. octové - čistý (kat. č. 10000735) 900 ml za 86Kč s DPH Mají ještě vyšší čistotu (PA), ale láhev stojí přes 200kč.
Mají sklady po republice a zajišťují také rozvoz. Naše firma od nich dlouhodobě nakupuje běžné chemikálie, jeden den je objednám a obyčejně druhý den je dovezou. Dříve prodávali zboží jakékoliv fyzické osobě, dnes však jen právnickým osobám. Stačí se ale například prokázat IČ včelařské organizace.
Přeji hodně úspěchů v boji se zavíječem!
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of jaroslav Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Mot?lice
Vážení přátelé, dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i sýření,ale možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav
__________ Informace od NOD32 2438 (20070805) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 8. 2007
Re:Zmizen? v?el (24208)
Za prve vyhnaly trubce za druhé v srpnu již včely začínají snižovat svůj počet připravují se na zimu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Zmizen? v?el > Datum: 07.8.2007 18:40:53 > ---------------------------------------- > Když jsem cca před 10 dny vytočil med a stáhnul včelky ze 44*39*24 na > 22*24*39 bylo ve všech úlech, vyjma jednoho chcípáka , včelek habakuk.To , > že chcípák, mimochodem i tak dal letos přes 20 kg, nebere cukr jsem bral > jako samozřejmost, je tam prostě málo včel, i když matka kladla.Stopy > varoazy jsem na rozdíl od sousedních včelstev neviděl.Je mi záhadou, kam mi > včely přes týden zmizely i z dalšího včelstva- které po cca 8 kg krásně > rychle odebraných také přestalo brát cukr.Přitom zrovna tato včelstva se mi > na rozdíl od sousedních zdála OK.Na sousedních jsem dokonce viděl včelky s > deformovanými křídly a také roztoče na larvě trubce, který fakt přeskočil > na včelu, která proběhla kolem- to byl fofr.Tak tyhle jsou zaplaťpánbu, > zatím silné a vitální, cukr odebraly a budu vkládat formidol.Ale kam se > poděly během jednoho týdne ty včely?Matka letošní a nezdálo se, že by se > vyrojily. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24216
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 8. 2007
Re: formidol (24142)
Jiří Vávra napsal:
>Včera jsem koupil formidol a když jsem si přečetl návod,mám dojem, že to má víc negativ než pozitiv. Mám 3 letošní oddělky na 7 rámkách a nerad bych je oslabil.
>Jsou plné zavíčkovaného plodu s minimem zásob. Tak chci krmit.Jde to při použití formidolu? Není lepší počkat na fumigaci?
Dík Jirka
.............
V návodu na léčení formidolem (možno najít na http://www.beedol.cz/beedolcz.html) se píše pouze o tom, že v úlech nemají být zásoby konzumního medu (u kterých byl byl předpoklad, že by se zřejmě měly brzo po aplikaci formidolu vytáčet). Krmením zásoby konzumního medu nevznikají, proto si myslím, že z návodu vyplývá možnost krmit při léčení formidolem.
Léčení formidolem předpokládá přece i to, že může probíhat snůška v době, kdy léčíme.
Osobně používám formidol ke své spokojenosti již několik let. Do včelstev jej dávám po slunovratu, cca začátkem července. Před tím vytočím zralý "konzumní med". Na Jižní Moravě to bývá před snůškou ze slunečnice.
Myslím, že zásadní výhoda formidolu spočívá hlavně v tom, že je kyselina aplikovaná v takovém množství, které se za cca 4 dny odpaří, a přitom omezí počet roztočů na cca polovinu. To sice nestačí pro "vyléčení včelstev", ale po slunovratu, kdy množství roztočů v úle geometricky přibývá a plodu ubývá, toto umožní vychovat včelám zimní generaci.
Alternativní metody léčení kyselinou mravenčí (odpařovače, desky mitegone), jak jsem pochopil, včelaři používají jako alternativu k téčení chemií. Léčení se provádí až v srpnu (nebo možná ještě na jaře), a je zřejmě nutné již mít vytočený med, (protože kyseliny se požívá víc popřípadě jsou odpařovače s kyselinou v úle déle).
Oficiální návody k jiným aplikacím kyseliny mravenčí než je formidol, nepřipouští léčení před posledním vytočením medu.
Nebo se mýlím?
K době apliakce - v této době, po vytočení medu, už je zřejmě lepší použít gabony, pokud jsou veterinou předepsány.
Formidol by měl smysl asi tehdy, pokud gabony předepsány nejsou a bude se až fumigovat, popřípadě existuje obava, že na daném stanovišti by mohli být roztoči na gabon rezistentní.
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24217
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 8. 8. 2007
RE: Mot?lice (24200) (24211)
Nechápu ten problém který se řeší Po stažení včelstev zbývají prázdné nástavky ty podložím cca 10 cm nad zem položím mřížku a rámku které jsem se rozhodll uložit vložím do nich tak aby mezera byla asi 1,5 cm skládám na sebe a nahoru položím zase mřížku jako ochranu proti myším stejně musíte řešit kam s prázdnými nástavky a vyřazené plásty okamžitě zpracuji
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: František Škrob <skrobf/=/seznam.cz> > Předmět: RE: Mot?lice > Datum: 07.8.2007 20:56:59 > ---------------------------------------- > Zdravím včelaře, > > před několika lety jsem psal na tomto diskusním fóru o mojí metodě účinné > ochrany plástů před zavíječem. V té době jsem metodu zkoušel a neměl jsem ji > dlouhodobě ověřenou. V současné době tuto metodu používám asi 5.rokem a její > účinnost je 100%. > > Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je > přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl acetát > je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v > jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). Výhodou je, že ethyl acetát se > snadno z plástů vyvětrá. Stopové množství, které se rozpustí do zásob v > plástech postupně hydrolyzuje na ethanol a kyselinu octovou. Navíc se údajně > používá i v potravinářství do ovocných sirupů. > > Můj postup je následující: > Rámky z jednoho nástavku (11 ks, 39x24)naskládám do pytle ze silnějšího > polyethylenu a poté po stěně pytle přiliji cca 50 ml ethyl acetátu tak, aby > netekl na rámečky ale stekl přímo na dno pytle. To proto, neboť ethyl acetát > výborně rozpouští vosk a propolis. Pytel poté důkladně zavážu provazem nebo > drátem. Plásty jsou dokonale ochráněny až do jara za předpokladu, že pytel > není děravý. Na jaře často nemusím plásty nechat ani vyvětrat, neboť se > ethyl acetát postupně odpaří a uteče skrz sebevíc zavázaný pytel, který > netěsní dokonale. > > Nevýhodou této metody je, že je vhodná spíše pro malovčelaře, kteří jsou > ochotni balit plásty do pytlů. > > Ethyl acetát se dá levně pořídit od firem dodávajících chemikálie. > Já osobně ho kupuji v Říčanech u Prahy od firmy "RNDr. Jan Kulich, s.r.o" > http://www.kulich.cz/ > > Ethylester kys. octové - čistý (kat. č. 10000735) 900 ml za 86Kč s DPH > Mají ještě vyšší čistotu (PA), ale láhev stojí přes 200kč. > > Mají sklady po republice a zajišťují také rozvoz. Naše firma od nich > dlouhodobě nakupuje běžné chemikálie, jeden den je objednám a obyčejně druhý > den je dovezou. Dříve prodávali zboží jakékoliv fyzické osobě, dnes však jen > právnickým osobám. Stačí se ale například prokázat IČ včelařské organizace. > > > Přeji hodně úspěchů v boji se zavíječem! > > Franta > > > > > > -----Original Message----- > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of > jaroslav > Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM > To: V?ela?sk? mailing list > Subject: Mot?lice > > Vážení přátelé, > dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky > chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je > průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i sýření,ale > možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav > > __________ Informace od NOD32 2438 (20070805) __________ > > Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. > http://www.nod32.cz > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24218
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Vávra (e-mailem) --- 8. 8. 2007
Re: formidol (24142) (24217)
Dík za reakci.Včera jsem dal do úlu o dvou nástavcích 39x27 podložku pro sběr VD. PO 24 hodinách(možná o něco více jsem našel jednoho prevíta. Mám dvě otázky: 1 jesltli za tohoto stavu dát formidol? 2. Ty VD co spadnou na podložku jsou mrtví nebo proč padají? U nás není gabon nařízen, bude se až fumigovat. ----- Original Message ----- From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, August 08, 2007 8:52 AM Subject: Re: formidol
> Jiří Vávra napsal: > >>Včera jsem koupil formidol a když jsem si přečetl návod,mám dojem, že to > má víc negativ než pozitiv. Mám 3 letošní oddělky na 7 rámkách a nerad > bych > je oslabil. >>Jsou plné zavíčkovaného plodu s minimem zásob. Tak chci krmit.Jde to při > použití formidolu? Není lepší počkat na fumigaci? > Dík Jirka > ............ > > V návodu na léčení formidolem (možno najít na > http://www.beedol.cz/beedolcz.html) se píše pouze o tom, že v úlech nemají > být zásoby konzumního medu (u kterých byl byl předpoklad, že by se zřejmě > měly brzo po aplikaci formidolu vytáčet). Krmením zásoby konzumního medu > nevznikají, proto si myslím, že z návodu vyplývá možnost krmit při léčení > formidolem. > > Léčení formidolem předpokládá přece i to, že může probíhat snůška v době, > kdy léčíme. > > Osobně používám formidol ke své spokojenosti již několik let. Do včelstev > jej dávám po slunovratu, cca začátkem července. Před tím vytočím zralý > "konzumní med". Na Jižní Moravě to bývá před snůškou ze slunečnice. > > Myslím, že zásadní výhoda formidolu spočívá hlavně v tom, že je kyselina > aplikovaná v takovém množství, které se za cca 4 dny odpaří, a přitom > omezí > počet roztočů na cca polovinu. To sice nestačí pro "vyléčení včelstev", > ale > po slunovratu, kdy množství roztočů v úle geometricky přibývá a plodu > ubývá, toto umožní vychovat včelám zimní generaci. > > Alternativní metody léčení kyselinou mravenčí (odpařovače, desky > mitegone), > jak jsem pochopil, včelaři používají jako alternativu k téčení chemií. > Léčení se provádí až v srpnu (nebo možná ještě na jaře), a je zřejmě nutné > již mít vytočený med, (protože kyseliny se požívá víc popřípadě jsou > odpařovače s kyselinou v úle déle). > > Oficiální návody k jiným aplikacím kyseliny mravenčí než je formidol, > nepřipouští léčení před posledním vytočením medu. > Nebo se mýlím? > > K době apliakce - v této době, po vytočení medu, už je zřejmě lepší použít > gabony, pokud jsou veterinou předepsány. > Formidol by měl smysl asi tehdy, pokud gabony předepsány nejsou a bude se > až fumigovat, popřípadě existuje obava, že na daném stanovišti by mohli > být > roztoči na gabon rezistentní. > > Radek Krušina > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 8. 8. 2007
Re: Motolice- víjačka vosková (24200) (24211)
Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je
přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl acetát
je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v
jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). F.Š.
Možno účinné, ale skôr je to náročné, hlavne vtedy, keď sú aj iné prirodzené spôsoby, ktoré sú lacné a jednoduché, ktoré včelárovi šetria čas a peniaze. Zároveň sú vhodné pre malo, ale i pre veľkovčelára. Poznám včelárov, ktorí tento spôsob aplikujú niekoľko rokov, npr. ja u 70 a priateľ až 160 včelstiev a inak by to ani nerobil, lebo by to nevzvládol. Spôsob ochrany plástov je dokonale preverený asi 25 rokov a nikdy sa nestalo, aby bol víjačkou poškodený čo i len jeden plást.
Výhody sú nesporné, neodkladáte ani jeden plást mimo stanovišťa, tým nepotrebuje ani skladové priestory a nepotrebujete nové stojany, striešky, chémiu, vrecia PVC či ochranné siete pod debničkami a nad debničkami. Napriek tomu sa stane, že pri tomto náročnom spôsobe npr. v "komíne jednotlivé plásty sú víjačkou poškodené. Ak niekto ruší debničky začiatkom augusta (8. mesiac), pri denných vysokých teplotách boli plásty neraz poškodené.
Technologický postup: po poslednom vytočení medu - do 5.8 usporiadam v trojzostave (miera 42Ox270 - 10 plástov) debničky v poradí 2 deb. s plástami na odnímateľné dno a ako tretiu plodisko. Včely do času kým sa nezformuje chumáč v tretej debničke majú dve debičky so zásobnými plástami pod svojou stálou kontrolou a nedovolia aby si malé larvičky urobili miesto v plástoch. Neustále patrolujú na nich, ako dobrý policajti v uliciach mesta. Takto usporiadaný úľ aj s rezervnými plástami máte pod jednou strechou a na jar ich máte pri ruke. Nemusíte ich odnášať do skladu a na jar vracať do včelstiev. Prebytočné plásty môžete prezimovať a na jar vytaviť. Nebojte sa že tým ublížite včelstvu, nič sa mu nestane.
Dôležité je aby najvyššia debnička bola správne odvetraná, vtedy nemáte žiadne trable so včelstvom a plástami.
Včelstvo aj napriek tomu, že je vzdialené od letáča má dobré zimovanie a dobý jarný rozvoj. V mojom prípade na debničke pod plodiskom je ešte pomocný letáč, cez ktorý prúdi vzduch a hlavný letáč v úľovom dne je uzatvorené kovovou sieťkou cez ktorú prúdi vzduch a zároveň zamedzuje vstupu škodcou do úľa.
Ak máte pred týmto spôsobom pociťujete dešpekt, zazimujte na skúšku 1-2 včelstvá a potom sa môžete rozhodnúť pre ten správny spôsob. Za pokus to stojí, ja by som inak "zimovať" plásty už nechcel
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24222
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 8. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207)
Přítel Vojtěch napsal:
> ... Do nového díla dolů matka neklade a
> je to med se snůšky. ...
>
> Tak to byste se divil :-) !
> S pozdravem Petr
>
Technický rozvoj je odkaz na webu a obrázek jak staví a hned matka klade do nového,protože nemá na výběr.Nahoře je druhá a uprostřed ukládají pouze med. Tomu odpovídá i výnos.To je za určitých popsaných podmínek, ale v diskusi se jedná o podmínky, kdy staví a víčkují med po celém plástu.Musí být dostatek vycházejícího plodu ,tak i létavek, aby během páru dnů rámky zaplnily.Zase využívám jednoduché pravidlo a to je, že včely pracují vždy efektivně.Např. pokud zůstane nahoře cukr, tak ho nepřenášejí dolů, když je snůška atd.My neumíme efektivnosti včel využívat.Nový zavíčkovaný plást s medem je obrázek na Kluci včelaří.Pokud je jedna matka, nejdříve zaklade vrch a nyní už všechny matky kladou dole bez mého zásahu.Zjara začne zase nahoře./Cyklus/
Pokud chci zachovat sterilní plást od hmyzu, tak do uzavřeného pytle stříknu Savo používané do studní.Po odpaření zůstane jenom sůl a tu včely spotřebují.
Rovněž občas stříkneme podložky v úlech pod sítem, pak zbělají.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 8. 2007
Re: formidol (24142) (24217) (24221)
Jiří Vávra napsal:
...
>Včera jsem dal do úlu o dvou nástavcích 39x27 podložku pro
sběr VD. PO 24 hodinách(možná o něco více jsem našel jednoho prevíta.
>Mám dvě otázky: 1 jesltli za tohoto stavu dát formidol?
....
...............
Z příspěvku není zřejmé, jestli vložená podložka byla zasíťovaná tak, aby nemohly včely vynést mrtvé rztoče z úlu, což by zkreslilo průzkum.
Podložka byla jen v jednou úle, a nevíš, jestli v jiných úlech není situace jiná.
Pokud už máš formidol koupený, potom bych jej do včel dal.
Počasí je příhodné.
Nějací roztoči ve včelách budou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Vávra (e-mailem) --- 8. 8. 2007
Re: formidol (24142) (24217) (24221) (24225)
Podložku mám zasíťovanou velkým a drobným pletivem. Dnes jsem ji dal do druhého úlu tak uvidím co bude tam. Vávra ----- Original Message ----- From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, August 08, 2007 4:18 PM Subject: Re: formidol
> Jiří Vávra napsal: > .. >>Včera jsem dal do úlu o dvou nástavcích 39x27 podložku pro > sběr VD. PO 24 hodinách(možná o něco více jsem našel jednoho prevíta. >>Mám dvě otázky: 1 jesltli za tohoto stavu dát formidol? > ... > > .............. > > > Z příspěvku není zřejmé, jestli vložená podložka byla zasíťovaná tak, aby > nemohly včely vynést mrtvé rztoče z úlu, což by zkreslilo průzkum. > Podložka byla jen v jednou úle, a nevíš, jestli v jiných úlech není > situace > jiná. > > Pokud už máš formidol koupený, potom bych jej do včel dal. > Počasí je příhodné. > Nějací roztoči ve včelách budou. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Škrob (e-mailem) --- 8. 8. 2007
RE: Mot?lice (24200) (24211) (24218)
Uchovávám přibližně rámky z deseti medníkových nástavků, takže pracnost balení plástů do pytlů nemusím moc řešit. Naopak od této metody oceňuji, že plásty zabalené hned po vytočení posledního medu jsou na jaře ve stavu, jako bych je právě vytáhnul z medníků. Včely je velice rychle obsadí.
Naopak si nedokážu představit, že by na plástech skladovaných v nástavcích nebyl nalepený prach přinesený prouděním vzduchu a zbytky medu nebyly zkvašené. Možná se mýlím, ale nikdy jsem takto plásty v nástavcích neskladoval. Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit. Dříve jsem totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe, pokud jsem do medníků dal plásty poškozené zavíječem.
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz Sent: Wednesday, August 08, 2007 8:54 AM To: Včelařská konference Subject: RE: Mot?lice
Nechápu ten problém který se řeší Po stažení včelstev zbývají prázdné nástavky ty podložím cca 10 cm nad zem položím mřížku a rámku které jsem se rozhodll uložit vložím do nich tak aby mezera byla asi 1,5 cm skládám na sebe a nahoru položím zase mřížku jako ochranu proti myším stejně musíte řešit kam s prázdnými nástavky a vyřazené plásty okamžitě zpracuji
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: František Škrob <skrobf/=/seznam.cz> > Předmět: RE: Mot?lice > Datum: 07.8.2007 20:56:59 > ---------------------------------------- > Zdravím včelaře, > > před několika lety jsem psal na tomto diskusním fóru o mojí metodě účinné > ochrany plástů před zavíječem. V té době jsem metodu zkoušel a neměl jsem ji > dlouhodobě ověřenou. V současné době tuto metodu používám asi 5.rokem a její > účinnost je 100%. > > Tato metoda spočívá v zabalení plástů do igelitových pytlů do nichž je > přidáno trochu ethyl acetátu (tj. ethylesteru kyseliny octové). Ethyl acetát > je vysoce těkavá kapalina, jejíchž výpary spolehlivě zlikvidují zavíječe v > jakémkoliv stádiu vývoje (včetně vajíček). Výhodou je, že ethyl acetát se > snadno z plástů vyvětrá. Stopové množství, které se rozpustí do zásob v > plástech postupně hydrolyzuje na ethanol a kyselinu octovou. Navíc se údajně > používá i v potravinářství do ovocných sirupů. > > Můj postup je následující: > Rámky z jednoho nástavku (11 ks, 39x24)naskládám do pytle ze silnějšího > polyethylenu a poté po stěně pytle přiliji cca 50 ml ethyl acetátu tak, aby > netekl na rámečky ale stekl přímo na dno pytle. To proto, neboť ethyl acetát > výborně rozpouští vosk a propolis. Pytel poté důkladně zavážu provazem nebo > drátem. Plásty jsou dokonale ochráněny až do jara za předpokladu, že pytel > není děravý. Na jaře často nemusím plásty nechat ani vyvětrat, neboť se > ethyl acetát postupně odpaří a uteče skrz sebevíc zavázaný pytel, který > netěsní dokonale. > > Nevýhodou této metody je, že je vhodná spíše pro malovčelaře, kteří jsou > ochotni balit plásty do pytlů. > > Ethyl acetát se dá levně pořídit od firem dodávajících chemikálie. > Já osobně ho kupuji v Říčanech u Prahy od firmy "RNDr. Jan Kulich, s.r.o" > http://www.kulich.cz/ > > Ethylester kys. octové - čistý (kat. č. 10000735) 900 ml za 86Kč s DPH > Mají ještě vyšší čistotu (PA), ale láhev stojí přes 200kč. > > Mají sklady po republice a zajišťují také rozvoz. Naše firma od nich > dlouhodobě nakupuje běžné chemikálie, jeden den je objednám a obyčejně druhý > den je dovezou. Dříve prodávali zboží jakékoliv fyzické osobě, dnes však jen > právnickým osobám. Stačí se ale například prokázat IČ včelařské organizace. > > > Přeji hodně úspěchů v boji se zavíječem! > > Franta > > > > > > -----Original Message----- > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of > jaroslav > Sent: Tuesday, August 07, 2007 2:54 PM > To: V?ela?sk? mailing list > Subject: Mot?lice > > Vážení přátelé, > dnes bych se Vás rád zeptal na problémy s motýlicí.Čím a jakýmy prostředky > chráníte rámečky proti napadení tímto motýlkem.Vím,že nejlepší je > průvan,ale ne každý má tu možnost uložení v průvanu a dobré je i sýření,ale > možná máte někdo i lepší řešení.Předem děkuji za rady. Jaroslav > > __________ Informace od NOD32 2438 (20070805) __________ > > Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. > http://www.nod32.cz > > > > >
__________ Informace od NOD32 2442 (20070807) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227)
František Škrob
>Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit. Dříve jsem totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe, pokud jsem do medníků dal plásty poškozené zavíječem.<
......
To je poněkud přitažené za vlasy. Není možné, že jste do první várky k vytočení dal i plásty, které nebyly přidány při rozšiřování? Také je možné, že jste se opozdil po vytažení medných rámků. Tz., že mám zkušenost, kdy ráno vytahnu a i do 12 hodin od vytažení medných rámků, jsou patrny už prokousané chodbičky i víc jak 20 cm dlouhé. (no a taková štreka něco protlačí v zažívání larvy zavíječe)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Škrob (e-mailem) --- 8. 8. 2007
RE: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228)
Většina vytáčených plástů byla přidávána do medníků před nebo v průběhu řepkové snůšky. Byly to převážně přes zimu uskladněné souše. Evidentně nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny. Navíc byly vytáčeny ihned po odběru ze včelstev. V dalších vytáčeních jsem již bobky od zavíječů nepozoroval.
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimili?n Pazderka Sent: Wednesday, August 08, 2007 9:44 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Re: Mot?lice
František Škrob >Domnívám se, že včely nedokáží tyto plásty dokonale vyčistit. Dříve jsem totiž pozoroval v prvním vytočeném medu bobky od larev zavíječe, pokud jsem do medníků dal plásty poškozené zavíječem.< .....
To je poněkud přitažené za vlasy. Není možné, že jste do první várky k vytočení dal i plásty, které nebyly přidány při rozšiřování? Také je možné, že jste se opozdil po vytažení medných rámků. Tz., že mám zkušenost, kdy ráno vytahnu a i do 12 hodin od vytažení medných rámků, jsou patrny už prokousané chodbičky i víc jak 20 cm dlouhé. (no a taková štreka něco protlačí v zažívání larvy zavíječe)
__________ Informace od NOD32 2442 (20070807) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229)
F.Škrob
>Evidentně nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny.<
....
Tak to mne překvapuje.
P. Škrob. A jak rozšiřujete? Není možné, že by stálo zato něco v postupech nebo jinak napravit? Ono mít v medu bobky od zavíječe je asi známka nějakého nedostatku u včelstva. (čistící pud, slabá včelstva, špatně zvolený postup s rozšiřováním včelstev, nějaká nemoc)
Také jestli to při rozšiřování vysloveně "sype", tak to alespoň nějak z části nějak mechanicky odstranit a pomoci včelám.
A jak jsem zde napsal. Včelstva mají obrovskou schopnost stavby na mezistěnách a sám skladuji pouze bílé ani jednou zakladené souše. Postupy jsou vlastně v základu stejné jak u velkých včelařů tak i u malých.(nebo by alespoň tomu tak mělo být) Tz. rozšiřování provádím dle učebnicových rad a to je snad uveřejněno alespoň jedenkrát v každém ročníku Včelařství jako rada s obrazovými přílohami a i s článkem jak nato.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24230
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Škrob (e-mailem) --- 9. 8. 2007
RE: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229) (24230)
Neříkám, že by jich tam bylo hodně, ale v pastovaném medu občas nějaký byl vidět. To je pro mě důkaz, že včely plásty nevyčistí dokonale. Jasně, že jsem maximum zámotků s bobkama odstranil mechanicky. Špatnýma včelama to rozhodně nebylo. Dlouhodobě mám hodně dobré výnosy a matky či otevřené matečníky průběžně obměňuji z rozmnožovacích chovů.
Každopádně od té doby co mám plásty přes zimu dobře zabezpečené s tím není žádný problém.
Já zas preferuji mít v zásobě hodně prázdných světlých souší pro nárazové snůšky. Když přijde silná snůška je blbost cpát do včelstev hodně mezistěn. Včely potřebují mít okamžitě prostor pro ukládání nektaru. Včelařím už 19 let a za tu dobu jsem si odladil vlastní úspěšné postupy včelaření. Každý má trochu jiné Know-How a není dobré se upínat jen na "učebnicové rady".
Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných venku? Nejsou moc zaprášené?
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimili?n Pazderka Sent: Wednesday, August 08, 2007 10:46 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Re: Mot?lice
F.Škrob >Evidentně nebyly plásty včelami dokonale vyčištěny.< ...
Tak to mne překvapuje. P. Škrob. A jak rozšiřujete? Není možné, že by stálo zato něco v postupech nebo jinak napravit? Ono mít v medu bobky od zavíječe je asi známka nějakého nedostatku u včelstva. (čistící pud, slabá včelstva, špatně zvolený postup s rozšiřováním včelstev, nějaká nemoc)
Také jestli to při rozšiřování vysloveně "sype", tak to alespoň nějak z části nějak mechanicky odstranit a pomoci včelám.
A jak jsem zde napsal. Včelstva mají obrovskou schopnost stavby na mezistěnách a sám skladuji pouze bílé ani jednou zakladené souše. Postupy jsou vlastně v základu stejné jak u velkých včelařů tak i u malých.(nebo by alespoň tomu tak mělo být) Tz. rozšiřování provádím dle učebnicových rad a to je snad uveřejněno alespoň jedenkrát v každém ročníku Včelařství jako rada s obrazovými přílohami a i s článkem jak nato.
__________ Informace od NOD32 2445 (20070808) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 9. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229) (24230) (24231)
F. Škrob:>Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných venku? Nejsou moc zaprášené?<
.....
Dávat mezistěny není blbost. Jestli tedy nemáte své včely na přímém slunci a navíc bez dostatečné vrchní tepelné izolace, kdy se potom hodně včelařů diví, že se jim nějak hooodně bortí nové dílo. Nebo jsou i jakési předsudky o tom, že včelstvo nestihne donesenou sladinu někam uskladnit. To je jasné, když nemají co "vytáhnout" jako mezistěnu.(ony určitě nosí 24 hodin denně a nemají čas stavitelky vůbec stavět ;-) ) ...
Tak jak jsem napsal, rámky odvezu, skoro všechny vyvařím. Bílých zbyde z dovezených tak asi 10% a ty jdou do obytné suché místnosti (určena už nějakou dobu ke skladování materiálu - nástavků s rámky od konce sezony do začátku), která je potažena po zemi čistou folií kvůli zašlapávání vosku a propolisu, který umí spadnout.
Žádné podstavování hranoly. K nim potom přibudou další vydezinfikované nástavky s rámky. Žádný průvan. Kdo to nezkusí a nemíchá čistě bílé s byť jednou zaplodovanýma, tak nepochopí. Žádná chemie, prakticky to chce jen suchou místnost a navíc motýlice má utrum, prostě bez košilek se ani dostatečně nevyvine.(=znovu učebnicová látka)
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=24135&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24232
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 9. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229) (24230) (24231) (24232)
Každý včelař to řeší svým způsobem. Tyto starosti nám odpadají, protože do 10 včelstev nemáme ani jednu souš mimo úl. Včely si to uhlídají a nemusí být souše v prostředí , které je může ovlivnit či poškodit .Potom je včelař dává do úlu a vytáčí z nich med. Jsou metody i moderní např. chladící boxy a jiné, které určitě kvalitu zachovají, ale je to prostor, náklady , čas atd.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24233
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229) (24230) (24231)
______________________________________________________________
Ostatně jak vypadají plásty po zimování v průvanu v nástavcích umístěných
venku? Nejsou moc zaprášené?
______________________________________________________________
Včely to vyčistí. Pokud nástavky neskladujete ve vysloveně prašném prostředí mimo dosah výparů chemikálií, problémy by neměly vznikat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24234
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 8. 2007
Re: Mot?lice (24200) (24211) (24218) (24227) (24228) (24229) (24230) (24231) (24232)
Včelaři podceňují stavební pud včelstva. Nedostatečné uspokojení stavebního pudu podporuje vznik rojové nálady! Jediný problém může vzniknou při nárazové snůšce, kdy včely nestihnou medník vystavět a včely budou nuceny ukládat med do plodiště a omezit matku v kladení. Toto nebezpečí je spíše záležitostí silnějších včelstev. Slabá včelstva na jaře silně plodují ( k počtu včel ) a velkou většinu medu ,,proplodují,, ( spotřebují na výchovu plodu ).
Viz Farrarův diagram.
S pozdravem...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24235
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nenimozno (88.100.95.205) --- 9. 8. 2007
František ŠKROB
Milý Františku,není třeba abyste ve svých příspěvcích
zohledńoval příspěvky jiných,dávno prošlých.
Stejně to málo účastníků této konference je schopno toto
přelouskat.Myslím si,že by bylo možná nejlépe,kdybyste se zde podělil s Vašimi dlouholetými zkušenostmi o výrobě medoviny,kterou zajisté děláte již po mnoho let a mnohým
by to pomohlo,aby se vyvarovali chyb při této bohulibé
činnosti.Po mnoha letech/2005/ Vás musíme uvítat znovu na této konferenci a doufáme,že se brzy znovu ozvete.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24238
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Škrob (e-mailem) --- 9. 8. 2007
medovina (24238)
Medovinu jsem již několik let nedělal. Bohužel k tomu nemám v současné době vhodné prostory. Medovinu jsem dělal dříve, když jsem pracoval v Mikrobiologickém ústavu AVČR, kde k tomu byly naprosto ideální podmínky:-) Navíc jsem tam měl v této činnosti maximální podporu celého týmu. Kolegové se chodili dívat jak to pěkně kvasí a těšili se na finální výrobek:-)
Franta
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nenimozno Sent: Thursday, August 09, 2007 1:22 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: Frantiek KROB
Milý Františku,není třeba abyste ve svých příspěvcích zohledńoval příspěvky jiných,dávno prošlých. Stejně to málo účastníků této konference je schopno toto přelouskat.Myslím si,že by bylo možná nejlépe,kdybyste se zde podělil s Vašimi dlouholetými zkušenostmi o výrobě medoviny,kterou zajisté děláte již po mnoho let a mnohým by to pomohlo,aby se vyvarovali chyb při této bohulibé činnosti.Po mnoha letech/2005/ Vás musíme uvítat znovu na této konferenci a doufáme,že se brzy znovu ozvete.
__________ Informace od NOD32 2445 (20070808) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24241
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207) (24224) (24239)
Savo je sice prakticky oficiální desinfekce pro nastavky, ale dávat ho k rámkům s voskem se mi jaksi příčí. Z roztoku sava uniká slabě chlór a ten se může na různé látky ve vosku a propolisu navázat a vytvořit tam všelijaké sloučeniny. Nemám to ale podložené žádnými články nebo rozbory. Jinak Savo s obsahem chlornanu sodného je přípravek pro jednorázovou desinfekci studní, chlórnan velice rychle reaguje a mizí. Pak jsou ještě přípravky na dlouhodobou desinfekci studní, ty obsahují koloidní stříbro, které ulpí na stěnách studně a dlouhodobě desinfikuje. Pro včely bude asi nejspíš stříbro jedovaté.
Desinfekce studní - tak mě napadlo, jak by asi ve studni působil trvale ponořený plátěný sáček s několika stovkami gramů propolisu?
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, August 09, 2007 1:57 PM Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?
> Pokud vím, tek pro desinfekci studní se používalo běžné SAVO a nebo > příprave zvaný SAGEL. Jedná se tedy o použití běžného SAVA?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24243
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 10. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207) (24224) (24239)
SAVA jsou na plíseň , nebo Razant nejsilnější, obyčejné do studní. Používám na plíseň k bělení a dezinfekci umělých hmot , podložek , krmítek , pomůcek atd.Tak jsem odzkoušel ošetřit už napadený rámek v uzavřeném prostoru.Páry jsou těžší než vzduch , ale nepřežije nic. Potom rámek otočit nechat vyvětrat do druhého dne před vložením do úlu.Zůstane jenom sůl,kterou včely potřebují. Skladujeme pouze rámky s mezistěnami,kterými postupně zaplňujeme zásobník na příští rok.Je výhoda rámky bez mezerníků. Do 1m v zásobníku složím 40rámků a s mez. jen 28 .
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24245
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- nenimozno (88.100.95.205) --- 10. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207) (24224) (24239) (24245)
Tak mne napadá příteli Vojtěchu,co by se asi stalo,kdybych
do 2skříní/cca 300 souší po vytočení / dal do nějaké misky
asi 1/2 litru toho SAVA a umístnil to asi uprostřed mezi
rámky.Odpudilo by to motýlici? Uhynuly by již larvičky co
jak každý víme se vylíhnou poté kdy vytočené plásty usklad-
ňujeme do skříní? Tedy jsou vajíčka motýlice již nakladena v medných plástech. Pokud máte svůj náhled a zkušenost tak
se prosím podělte s námi o tom.Vytočené plásty již po mnoho
let uskladňuji ve skříních a každého 9 dne sířím.Je to vyzkoušená metoda,ale kdyby ji nahradila metoda s tím SAVEM
tak bych to uvítal.Vyzkoušel bych to nejprve na jedné skříni,pokud by se to osvědčilo,bylo by dobře,sirné knoty v minulosti byly za hubičku,dnes jsou drahé,všichni chtějí vydělávat,na včelařích,vinařích a podobně.Díky...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24246
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207) (24224) (24239) (24245) (24246)
Hlavně nemíchejte dohromady používání Sava a formaldehydu. Právě látky vznikající vystavením formaldehydu působení chlóru je hlavní důvod, proč je formaldehyd považován za karcinogenní nebo potencionálně karcinogenní.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "nenimozno" <nemonoo/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, August 10, 2007 9:39 AM Subject: Re: Proč zuujeme včelstva?
> Tak mne napadá příteli Vojtěchu,co by se asi stalo,kdybych > do 2skříní/cca 300 souší po vytočení / dal do nějaké misky > asi 1/2 litru toho SAVA a umístnil to asi uprostřed mezi > rámky.Odpudilo by to motýlici? Uhynuly by již larvičky co > jak každý víme se vylíhnou poté kdy vytočené plásty usklad- > ňujeme do skříní? Tedy jsou vajíčka motýlice již nakladena v medných > plástech. Pokud máte svůj náhled a zkušenost tak > se prosím podělte s námi o tom.Vytočené plásty již po mnoho > let uskladňuji ve skříních a každého 9 dne sířím.Je to vyzkoušená > metoda,ale kdyby ji nahradila metoda s tím SAVEM > tak bych to uvítal.Vyzkoušel bych to nejprve na jedné skříni,pokud by se to > osvědčilo,bylo by dobře,sirné knoty v minulosti byly za hubičku,dnes jsou > drahé,všichni chtějí vydělávat,na včelařích,vinařích a podobně.Díky...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24247
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.3) --- 10. 8. 2007
Re: Proč zuujeme včelstva? (24185) (24189) (24191) (24194) (24195) (24207) (24224) (24239) (24245) (24246)
Já používám nesprávné způsoby , protože správné vytvořili jiní.Kilogram chlornanu sodného stojí 24 Kč. Když nás chrání v pitné vodě , tak proč by nemohl ochraňovat včely , rámky atd., ale může být taky nebezpečný. S kyselinami uvolňuje jedovatý plyn, nebo v kombinaci jinými výrobky. Nerad bych, abyste si otrávili třeba včely.Zdržuje se dole , proto ne uprostřed těsné skříně, ale nahoře stříknout na savou odpařovací plošku. Když stříknu na podložky , tak do úlu nahoru se nedostane.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24249
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 8. 2007
Re: kompresor (24252)
Vyvíječ potřebuje 50 litrů za minutu při přetlaku minimálně 3,5 baru. Problém je v tom, že z reklamních důvodů se u kompresoru uvádí maximální tlak do uzavřené hadice, to je těch 8 barů a maximální průtok při minimálním tlaku, to je pokud saje 180 litrů a vytlačuje 110 litrů asi půl baru. Lidi si občas spojí, že kompresor dává 110 litrů při tlaku 8 barů..... Nedá se z těch údajů na 100 % říct, že by ten kompresor stačil, i když zas návod uvádí, že minimální výkon pohonu kompresoru je 0.75 kw a tam je 1.1 kw, takže by stačit spíše měl. Raději bude lepší vyzkoušet a domluvit se pro jistotu s prodejcem o možnosti vrácení, pokud by kompresor nestačil. Nebo lepší výrobce uvádí v technických parametrech nejenom krajní hodnoty, ale přímo graf množství dodávaného vzduchu v závislosti na výstupním tlaku, z toho se to dá odečíst okamžitě, třeba by ten graf šel někde na webu výrobce sehnat.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 11, 2007 4:24 PM Subject: kompresor
> Nevíte někdo, jestli by se dal použít k DOLskému vyvíječi elektrický > bezolejový kompresor ABAC Family OL195 > 8 bar, na sání 180l , dodaný vzduch 110l/min motor 1.1kw > www.obchodnaradi.cz 2400 kč váha 5 kg . Na stanovišti v obci by to > mohlo být zajímavé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 12. 8. 2007
Re: konduktometry (24251)
Otom tu už byl nějaký ten diskový prostor tohoto serveru popsán.
Podle mého názoru jsou to vyhozené peníze. Jde oto, umístit napevno dvě elektrody v nevodivé plastové nádobce a digitálním ohmmetrem (třeba za 50 Kč), ji - tu misku s elektrodama nakalibrovat. Samozřejmě, že jde jen o orientační měření a takové udělátko zvedne ze židle každého, kdo do toho vrazil již tisíce a leží mu to někde nevyužito.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.169.34) --- 12. 8. 2007
Med pomáhají tvořit i trubci
Zdravím přátele včel,
,,Med pomáhají tvořit i trubci,,
Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely, vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ).
Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos, než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové nálady, ale mají normální počet trubců.
Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních snůšek i slušný výnos medu.
Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 12. 8. 2007
Re: Med pomáhají tvořit i trubci (24257)
Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125.
Jaký máte na tento článek názor??????????
-------
Věrohodnost pramene se dá ověřit celkově, to znamená že ověřím věci, které ověřit můžu. Pokud si ten článek dobře pamatuji (nepatří mezi mé zkopírované) bylo tam něco o tom, že větší množství trubčiny vede k většímu množení VD. Pokud článku nekřivdím, tak to jej trochu shodilo.
Rojení je komplexnější problém a jen prosté zvýšení množství trubčiny asi rojení neodvrátí.
To jsem si ověřil. Poměrně hodně trubčiny mám v úlech dlouho, přesto se včely rojily.
Ale o pozitivním vlivu trubců na včelstvo jsem dlouhodobě přesvědčena a vycházím z toho. Hlavně v předjaří říkám trubčině topné desky. Nechávám trubčí rámky přez zimu na pozici 2 nebo 9, v posledních letech i na 2 A 9. Tedy dva na nástavek. Ale samo o sobě to rojení neodvrátí.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24258
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 8. 2007
Re:Med pom?haj? tvo?it i trubci (24257)
V poslední době se stalo módou být učený a předvádět se jak včelám rozumím . příkladem je používání počtu včel v tisících na úl. Ale pro začínajícího včelaře který se tady chce poučit je to informace dost lichá řekněte mu raději kolik takové včelstvo obsedne rámků Bude to pro něj cennější informace
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Med pom?haj? tvo?it i trubci > Datum: 12.8.2007 11:01:43 > ---------------------------------------- > Zdravím přátele včel, > ,,Med pomáhají tvořit i trubci,, > Tento článek byl otištěn ve včelařství 5/2007, na straně 124-125. > Jaký máte na tento článek názor?????????? > Klidně bych věřil, že včelstvo, které je zhruba z jedné čtvrtiny tvořeno > trubci, se nerojí. Je to logické. Trubci jsou velkými odběrateli krmných > kašiček, tím předcházejí vytvoření nadbytku krmných kašiček, jež by jinak > pozřely krmičky ( vznikli by z nich anatomické trubčice = rojové včely, > vznikla by rojová nálada = ztráta medného výnosu ). > Nesouhlasím, že včelstva s takovým počtem trubců dávají vyšší medný výnos, > než-li včelstva stejné síly, které se nedostanou během roku do rojové > nálady, ale mají normální počet trubců. > Rozhodně je to zajímavá metoda předcházení rojové náladě a stojí za > vyzkoušení ( především u včelařů, kteří neumí čelit úspěšně rojové náladě > jiným způsobem ).Vlastní postup předcházení rojové nálady se my zdá > produktivnější. Chov matek je pro dosažení vyšších výnosů nutností. Silné > oddělky nejenom že slouží k posílení včelstev produkčních a tím vytvoření > snůškového včelstva ( 60 000 včel ) již od předjaří, ale dávají z pozdních > snůšek i slušný výnos medu. > > Před několika měsíci zde někdo na konferenci psal, že viděl včelstvo, které > mělo spousty trubců a vyrojilo se. Pokusím se ten článek nalézt. > > S pozdravem...M. Václavek > Racionalizaci zdar!!! > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 12. 8. 2007
Re: kompresor (24252)
Myslím, že Dol někde uvádí minimální příkon v kW (orientačně).
Po tomhle typu jsem pokukoval, ale protože jsem potřeboval kompresor i na další práce - hřebíkovačka, stříkání atd, dal jsem přednost něčemu podobnému jako je tam na tom webu Montecarlo FC2.
Olejový se vzdušníkem. V supermarketu v akci taky za nějakých 2500 i s příslušenstvím.
A mobilnost řeším dlouhými hadicemi - teď začnou výprodeje zahraádkářských potřeb v supermarketech - doporučuji se koukat.
Ten kompresor co je v dotazu má kamarád a je to takové něco velkého do ruky na nafukování gum atd.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24260
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 12. 8. 2007
Re: kompresor (24252)
Podle mích zkušeností 1,1 kW stačí. Ale bezolejový kompresor bych si nekoupil. Nedávno jsem si kupoval neznačkový olejový kompresor s příkonem 1,5 kW v Baumaxu a moc mě neoslnil. Tak od oka mi přijde, že má srovnatelný výkon se značkovým o příkonu 1,1 kW (Schneider) který využívám souběžně. Příště bych šel do značkového. Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.
Tomáš Jaša
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 8. 2007
Re: Med pom?haj? tvo?it i trubci (24257) (24259)
Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám, neboť je v ČR několik rámkových měr.
Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24264
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 12. 8. 2007
Re: kompresor (24252) (24261)
Co se prodlužováků týká, na vyvíječ stačí i obyčejná 0,5 coulová zahradní hadice, ale bývá problém s kondenzátem který zamrzá ve spojkách nebo ještě hůře přímo ve vyvíječi. Prodlužovák na 220V je možná i levnější.
Tomáš Jaša
------
El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.
Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.
Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky
A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24268
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 12. 8. 2007
Re: kompresor (24252) (24261) (24268)
El. prodlužovák 50m za cca 1100 jsem si koupil v Hornbachu i se špulkou. Ale hadici mám od toho, abych nemusel s tím kompresorem manipulovat. Běhám s hadicí a vyvíječem.
Spojky mi zamrzaly předloňskou zimu, loni ne. Možná to bylo tím, že loni žádná zima nebyla :-) , nebo provedenou úpravou.
Vyvíječ má z nepochopitelných důvodů místo samce samici. Rozpojením expanduje vzduch a vzniká led. Loni jsem to předělal na samce a vložil jsem si tam i redukčku. Ale se zamrzáním musím počkat na zimu
------
Ten značkový Schneider - jak je těžký a velký?
Díky
A už tady byl dotaz, zda někdo ví o nějakém jiném benzin.kompresoru než ten od pana Svobody. I mě by to docela zajímalo zda se něco dělá.
Karel
-------------
Začnu od zadu. Nevím jestli to všichni vědí. Krom pana Svobody kompletují kompresory i kolegové z Dolu. V ceníku na beedol.cz . (u tohoto kompresoru má logiku použití delší hadice)
Prudká změna tlaku a led má asi logiku, ale proč zamrzají ty slabé hadičky co trčí na vyvíječi?
Docela mě zajímá co s tím udělá změna koncovek.
Nevím přesně kolik váží ten Schneider, pro představu má onen motorek, vlastní kompresor a 25 litrovou expanzku.
Trochu filozofie: předpokládám, že pokud někdo je schopný na stanovišti včelstev najít zásuvku na 220 V, tak zpravidla bude popotahovat kompresor tak maximálně 2x. Pokud se někdo poohlíží po benzinu, tak nedělá jedno dvě stanoviště a přitom se stejně zapotí, ať popotahuje nebo ne.
Mě osobně nedělá problém manipulace při samotné fumigaci, ale při cestě na stanoviště. I stovky metrů ve sněhu. Loni jsem si na to pořídil sněžnice, třeba je letos vyzkouším.
Mám zkušenosti jak s kompresorem od pana Svobody, tak služebním ústavním i s elektrikou (když se mi služební pokazil, poruchu ale omlouvá to že šlo o prototyp pro vlastní užití). Kdybych si měl jako profesionál vybrat, tak od ten od pana Svobody.
Logiku spojek možná dokážu vysvětlit. Logika vychází z použití s kompresorem, od stejného výrobce dodávané včetně hadice. Protože tyto kompresory nemají redukční ventily a jsou konstruovány pouze pro použití s vyvíječem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24270
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 8. 2007
Re: Med pom?haj? tvo?it i trubci (24257) (24259) (24264)
Ono pro běžnou potřebu stačí rámky dělit na vysoké a nízké délka rámků nemá zas tak velký význam protože plochy se zas tak moc neliší a pro zimování to význam ztrácí úplně
PEPAN > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Med pom?haj? tvo?it i trubci > Datum: 12.8.2007 19:21:00 > ---------------------------------------- > Já se uvádění síly včelstva v počtu obsednutých rámků schválně vyhýbám, > neboť je v ČR několik rámkových měr. > Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při > střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 > 000 včel. > 40 000 včel...4 nástavky > 60 000 včel...6 nástavků > 80 000 včel...8 nástavků > Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí > zhruba 14 000 včel. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 8. 2007
Re:krmen? (24265)
ČÍM JE VĚTŠÍ ZRNO TÍM LÉPE A NAOPAK
pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: pepan <mazdrik.j/=/seznam.cz> > Předmět: krmen? > Datum: 12.8.2007 20:31:56 > ---------------------------------------- > dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití > část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24272
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266)
při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok. Pepan
Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.
- používať hrubý kryštálový cukor
- tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%
- cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.
- aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom kolísavým spôsobom striasť dole.
- aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24273
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269)
Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?
Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.
Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274)
Studňová voda má 12˚C, "letná" od 20 do 30˚C, horúci nad 60˚C.
Vy nepraktizujete typický spôsob podávania zásob (cukor zaliaty vodou), vy po zaliatí teplou vodou robíte cukrový roztok. Potom je lepšie pripraviť cukrový roztok rozpustením v horúcej vode a podať takto pripravený roztok pomocou perforovaných viečok. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlik (194.212.232.6) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276)
Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24277
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (82.100.43.4) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277)
... Víčka jsem opustil a krmím do krmítek
U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a házením koleduje o rozbití skla.
Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24279
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 8. 2007
Re: kompresor (24252) (24261) (24268) (24270)
Vlastně takový levný kompresor bude nejspíš pístový. A to je objemový kompresor, tudíž stlačovaný objem v něm je stejný bez ohledu na výstupní tlak. Proto v ideálním případě, jestliže saje 180 litrů za minutu, při výstupu jednoho baru bude dodávat 90 litrů za minutu. Při výstupním tlaků tří barů teoreticky bude dodávat 45 litrů, 4 barů 36 litrů za minutu. Když se vezme v úvahu hluché prostory v kompresoru, netěsnost ventilů a pokles otáček elektromotoru při zvýšení zatížení při vyšším výstupním tlaku, bude to ještě míň. Jenom je zvláštní, že VUVČ udává minimální příkon elektromotoru 0,75 kw, zatímco tento má mít 1,1 kw. Zřejmě těch 0,75 kw je při použití kvalitního kompresoru a to ten asi není. Nebo takový kompresor musí mít zásobník. I ten maximální udávaný tlak 8 barů se mně zdá nějak málo, ale možná, že tam je nějaká tlaková pojistka.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24280
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277)
Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.
Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.
Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.
Jaroslav
/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek. Jenže do />těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, />už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití />cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo />durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se />prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně />rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty > mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně > čisit. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24281
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (82.100.43.4) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275)
.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273)
Slabá vrstva cukru na dně zůstat musí. Prosakovací krmítko je prosakovací proto, že nad cukrem je jen voda nebo jen velice slabý roztok cukru. Vlastní rozpouštění probíhá, když voda pomalu prostupuje vrstvou cukru. Když už není vrstva cukru, ke včelám jde jen ta slabě ocukřená voda. Takže ideální je, když v prázdných flaškách zůstane na víčku 1 - 2 cm cukru.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24279)
Plastová nádoba by musela být pevná a tudíž i drahá, ne jako jsou třeba 5 littrvé PET flašky od vody nebo sirupu nebo některé levné kbelíky. . Nepevné flašky by při převrácení podléhaly sání sloupce vody, při převrácení by flaška "pumpovala" rytmicky se stlačovala a zase roztahovala a v tom rytmu by z ní vytékala voda. Já používám v zadovácích obrácené dvoulitrové PET flašky od oleje s klasickým špuntem s výřezem a ty dva litry už je na tu PET flašku co se týká pevnosti a náchylnosti k pumpování tak maximum. Zvláště když ty dvoulitrové flašky, co se vejdou i se špuntem do výšky 24 cm a do hloubky 9 cm, se už nejméně 10 let nepoužívají, takže nemůžu sehnat nové. Ale komu nevyhovuje sklenice, mohl by použít plechovky z pocínovaného plechu. Kdysi se dokonce prodávaly v včelařských prodejnách přímo na krmení, měly ve víčku přiletované jemné mosazné sítko. Dneska by se to muselo udělat ručně, vyříznout otvor ve víčku a přilepit tam jemné silonové sítko nebo jemnou látku. A plechovky zevnitř opatřit nátěrem.
R. Polášek
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, August 13, 2007 7:19 AM Subject: Re: krmení
> .. Víčka jsem opustil a krmím do krmítek > > U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika > letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je > sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na > zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a > házením koleduje o rozbití skla. > Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. > Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý > ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281)
Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne. Někde, asi ve Včelařských novinách, jsou fotky.
Tonda
>Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24287
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275)
Anton:
>Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton<
....
Odpověď Michalovi. Zeptej se kde sehnat zátky toho, co ti je poradil. ...
Anton ano.
Já se nedivím už ničemu. Nějaká německá hlavička napíše a nafotí nějakou "moudrou" koninu, česká "odborná" hlavička to pro ostatní přeloží a diskuze a mudrování kolem ničeho může začít.
Bohužel takové překlady u nás se ještě posvětí právě tou amatérskou odborností, ale já bych je z takové publikace vypustil. Nemusíme se opičit a dělat každou cizáckou blbost co si přečtem. Ale vykládej to někomu, když tu knihu dostane ke koupi od odborníků ČSV.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (82.100.43.4) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287)
...Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne.
Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)
Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát. Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno. To by pak také včelky nosily do plástů prach z polí, možná i plíseň po vytrvalých deštích a podobně. A jak by to bylo z vodou z kaluží, zvl. těch již trochu zahnívajících, kterou tak včelky milují??? Já jsem vyzkoušel lecos a nádoby se slámou používám a jsou super. Vůbec to ale nikomu nevnucuji, a ani nepomlouvám ostatní způsoby. Důležité je abych během 2 náštěv měl nakrmeno, nemusel nic čistit a další otevření úlu bylo až při fumigaci. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24290
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290)
Stonjek:
>Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát.<
.....
Takže od konce. Bojím se dogmat a nesmyslů od včelaře. Ti nejednou dokázali, že dělat z sebe mistry a být mistrem ve včelaření je rozdíl.
Druhá věta od konce. ... On kombajn nějak umí odseparovat houbovité zárodky? Řeklbych, že ochranáři rostlin (rostlinolékaři) ví moc dobře co lítá vzduchem při seči a poslední modely kombajnů mají dost důmyslný už to system proti dýchání takového prachu v kabinách.
Třetí věta od konce. Ano? Skutečně se při krmení se nic do medu nedostane krom dodávanýho krmiva? Já bych za nikoho ruku do ohně nedal. A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba. Je to zbytečná a nákladná práce. Takže tím je i dáno k první od začátku větě dost, aby se mohl někdo i zamyslet nad tím, co vlastně sděluje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24291
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289)
Pokud vím, například firma Lisoň krmné 5 l kbelíky prodává. Chce to se podívat do nabídek. Někteří včelaři s nimi krmili.
Já jse si víčka vrtal sám. Mám 50 včelstev a nákup by byl dost drahý. Hlavně, kdyby to pak nefungovalo. Nebyl jsem s tím ale moc spokojený, protože občas roztok tekl. Vrchem přes fólii to berou bez problémů. Určitě jsem ale tento způsob krmení nechtěl nikomu nutit. Žena mně běžně pri tomto počtu včelstev pomáhá při vytáčení, krmení a léčení.
>Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24292
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292)
_____________________________________________________________
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
__________________________________________________________
Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24293
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 8. 2007
Re: krmen? (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292) (24293)
Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
,,,
Špatně jsem se vyjádřil. Samozřejmě že se to dá čistit, ale je to komplikované, na rozdíl od nádob se širokým hrdlem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290)
____________________________________________________________
Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)
Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno.
____________________________________________________________
Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů ( časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78717 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 24176 do č. 24296)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu