75895

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Dan (84.21.115.142) --- 16. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147) (22187) (22195)

Staré Město - jestli myslíte firmu Kolomý, tak zkuste:
554 713 115, 603 518 183, 604 920 129
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re[2]: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22184) (22204)


> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."

Zkuste použít odkaz, jak je uveden v příspěvku na webovém rozhraní
konference www.vcely.or.cz

V mailech bývají dlouhé odkazy řádkově zlomené a to pak dělá problém.



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198) (22201) (22203)

Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou?
....
Já ji používám do den (no myslín dna, jak se to skloňuje:-) ), pod tím mám řidší kovovou proti myším atd.
Včely jí trochu ohoblují ale jinak tam už dva roky drží.
Používal jsem ji i s fasádním lepidlem na vnitřní stěny PS úlů, když jsem blbnul s izolací. Tam včelám taky odolává, když si s tím cementem trochu pohráli a odrolily ho na perlinku (přes 5 let).
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum

Skúste šot na STV Správy STV - 15. apríla. 2007 najdete na www.vcely.sk
G.K
----- Original Message -----
From: "Jiří Cafourek" <cafourek/=/klavirnictvi.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 10:00 AM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje
> dostupný."
> ----- Original Message -----
> From: A.Turčáni
> To: Včelařský mailing list
> Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22184)

Tak jsem se pokoušel dostat k tomu článku, ale hlásí to "Súbor nieje dostupný."
----- Original Message -----
From: A.Turčáni
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, April 15, 2007 5:03 PM
Subject: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo
ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo,
ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime
prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku,
Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema
ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N.
apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový
mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom
DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto
problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články
pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z
týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA -
september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna
N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej
zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo
e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG.
Verze: 7.5.448 / Virová báze: 269.4.0/759 - datum vydání: 12.4.2007 19:58

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (89.24.4.37) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198) (22201)

Na úly už jsem vyzkoušel lecos. Vše od igelitu /Polyetylénu/ nic moc tenké folie jsou tak na sezonu, paroprop. folie od pokrývačů také nic moc. Durafol se mi často přetrhl napříč. V sousední vesnici vyrábějí foliové rukávce, tak jsem si nechal vyrobit rukávec na šířku úlu a tlouštku hodně zesílit. Asi tak jak byly kdysi silné pytle od hnojiv. Překvapila mě jejich ochota a technicky to vůbec nebyl problém. 1 kg - 20 Kč. Takže jsem zvědav na výsledky. Nezkoušel někdo vršek úlu zakrývat perlinkou? /Armovací síť na poslední vrstvu omítky např při zateplování fasád/ Zdá se mi, že by to také mohlo fungovat a zvýšená těžba dokonale čistého propolisu by byla navíc. Díky za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (89.24.4.37) --- 16. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

Antone napsal jsi to naprosto správně. Už jsem to kdysi napsal, že včelaři se dělí na dvě skupiny. První považuje včely za naprosto dementní hmyz, který by bez pečlivého dohledu včelaře již dávno vyhynul a díky tomu je potřeba včelkám život zdárně zorganizovat naplánovat a já nevím co ještě. Tímto obdobím si musí zřejmě projít každý začátečník a některým to vydrží až do konce. Někdy mám pocit, že tito včelaři by byli nejraději, kdyby před včelnicemi měli velkou nástěnku s tříbarevnými Bretschkovými grafy a pod tím několik citátů z Farrara, aby holky věděly co mají dělat a neměly velké prostoje. Druhá skupina a mám pocit, že výrazně menší, má názor, že včely jsou mnohonásobně na Zemi déle než člověk a tak za ty léta by se snad o sebe měly umět postarat daleko lépe a je potřeba jim k tomu pouze vytvořit podmínky. V podstatě to znamená matku do 1 a 1/2 roku stáří, vždy v sezoně o jeden nástavek víc než obsedají a hodně prevence proti rojení a hlavně nemocem. Jsem rád, že s přeložením včelstev do Dadantů jsem definitivně v té druhé skupině a dodržováním těchto zásad mě výnosy neustále stoupají. Přeji to i ostatním.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: zaeáteeník (22197) (22198)

Mně vykousávají igelit z levných mikrotenových sáčků ze supekmarketů nebo
tenkých igelitových pytlů. Silnější třeba prodávaný v rolích v železářstvích
už ne. Ale i nejsilnější igelit prokoušou larvy molů. Jutový pytel a obecně
hadry možná kromě pevných hrubších umělých tkanin nebo pytlů upletených z
plastu včely taky rozkoušou. Vatelínové uteplivky taky. Nekoušou filcové
uteplivky udělané z nějaké hrubší srsti, ale stejně je přilepí propolisem a
ten potom při manipulaci vytrhává kusy uteplivky. Já používám plastové muší
pletivo do oken kryté v zimě novinami a odteď igelitem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 16, 2007 6:49 AM
Subject: Re: zaeáteeník


> Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus
> silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
> Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s
> prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych
vyzkoušel
> příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
> Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto,
> aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem
začne
> být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného
> víka.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt

Možná proto, že přířezy byly precizní a zároveň levné, zkrachovali.
Co takhle registr subjektů, ať už firemních nebo řemeslnických na
ministerstvu? Nebo někdy v neděli po obědě, kdy jsou lidi ochotní, najít ve
zlatých stránkách soukromé telefony lidí na stejné ulici a obvolat, jestli
ta firma ještě funguje?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <hrdinaa/=/upcmail.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 11:09 PM
Subject: Re: prirezy - hledam kontakt


> Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
> Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
> pokouším dovolat snad 14 dní marně.
> Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
> precizně a nebyli drazí.
>
> Díky a příjemný večer.
> Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 4. 2007
Re: Divokost včel letos

Ještě jsem uvažoval nad tou letošní divokostí, připadá mi, že včely mají
momentálně málo snůšky. Doma nám občas včela hledačka teď zabloudí do
baráku. Rostliny předjaří, jako jsou sněženky, petrklíče atd buď odkvetly
nebo jsou vybrané nebo díky moc velkému horku jin zaschnul nektar, rané
ovocné květy - mirabelky už odkvetly, rybíz a angrešty zřejmě taky a hlavní
ovocné stromy třešně, švestky, jablka atd ještě nerozkvetly. zatímco jiné
roky než odkvetlo jedno, začalo kvést druhé. Možná proto jsou taky divočejší
než jiné roky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 4. 2007
Re: začátečník (22197)

Slabý igelit včely opravdu vykousávají. Taky mě to překvapilo. Zkus silnější, nebo prodávají taky spec. folii na úly ve včel. prodejnách.
Ty tvoje nástavky zřejmě nemají očko. Konstruktér zřejmě počítal s prodyšným strůpkem a odvětráváním tím očkem pod víkem. Takže bych vyzkoušel příští zimu na strop jen jutu (pytel) a na to pak ten strop s tím očkem.
Zateplení stropu má být v zimě úměrné zateplení stěn. Dle mě právě proto, aby se na něm nesrážela vlhkost. Teď je to včelám už asi jedno, časem začne být spíše zajímavé "ochlazování" prostoru. Tedy izolace od rozpáleného víka.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.146.180.26) --- 15. 4. 2007
začátečník

Tak jsem rok včelařem, ale je fakt, že moc rozumu jsem tady nepobral.Některé rady si i protiřečily, ale když si člověk vybere, co se mu zdá dobré, tak se tady lecos pochytit dá. Zimu přežily všechny včelstva i když jsem zimoval ve třech nástavcích 39x24, před měsícem jsem do spodního nástavku nacpal všechny zatvrdlé zásoby. Po včerejší prohlídce jsem byl překvapený, jak to vyčistily. Zpřeházel jsem jim už částečně zavíčkované nové zásoby a doplnil mezistěny. Bodaly o dost míň než při vytáčení. Už jsem se tu ptal, co že se dává nad poslední rámky. Já tam měl folii, kterou úspěšně prokousávají a nad tím filc s novinama, po první prohlídce jsem zíral na plíseň na horních rámcích i na některých plástech. Teď už to bylo v pohodě, ale stejně by mne zajímalo, co tam kdo dává. Mám k úlúm i víka s očkem, ale nejsem si jistý, jestli je tam dávat. Nad rámky vznikne mezera. Zatím se řídím radami uteplovat co nejvíc, ale jak uteplit víko, pod kterým je mezera? Jinak ať si každý jede podle svýho, ale klidně napíše jak. Oni i začátečníci rádi pochytí nějaké rozumy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum (22183) (22192)

No jelikož jsem byl na vojně u RTB, tak je to stejně jedno :o)) ... ale
jinak se mi ten článek zdá lehce ustřelený .... jako kdyby nebylo o čem
psát.
A.
----- Původní zpráva -----
Od: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 20:59
Předmět: Re: Z novin - vymirani vcelstev kvuli mobilum


> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
> ....
> Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si
> zavolala, když netrefí domů.
> Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
> Mobily a konkurence, to je svinstvo.
> Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci.
Ale
> prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně
> nenoste mobil v kapse u kalhot.
> Karel
> PS
> Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arno?t Hrdina (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147) (22187)

Děkuji moc, že jsi se ozval. Docele mě trápí, že jsem ten kotakt ztratil.
Tenhle telefon je právě ten půvudní, ale bohužel je mrtvý. Už se tam
pokouším dovolat snad 14 dní marně.
Doufám, že ta firma neumřela. Ty přířezy od nich byly vyrobeny opravdu
precizně a nebyli drazí.

Díky a příjemný večer.
Arnošt

----- Původní zpráva -----
Od: "L. Matela" <leopold.matela/=/vemat.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 15. dubna 2007 19:15
Předmět: Re: prirezy - hledam kontakt


> Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
> 724083820
> www.matela.wz.cz
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čmelda (85.160.17.153) --- 15. 4. 2007
ještě ženezačínám

Dobrý večer, tak jak tady nestranně pročítám konferenci, jsem moc rád, že nejsem začátečník a jedu si podle svého. Chtít se zde něco přiučit a zeptat se na něco rozumného - tragédie. Tady je asi každý generálem. Takový internetový Blesk či Aha. Škoda!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čmelda (85.160.17.153) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22173) (22182)

Slinty, slinta,jděte se raději dívat na televizi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum (22183)

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.
.....
Bude třeba vybavit každou včelu mobilem nejlépe s GPS navigací. Aby si zavolala, když netrefí domů.
Zřejmě v USA vypukl boj operátorů o pokrytí včelnic.
Mobily a konkurence, to je svinstvo.
Obvzláště pány bych chtěl před mobily varovat, prý způsobují impotenci. Ale prý pomáhá piercing na správném místě. Ten to odstíní. A bez něj rozhodně nenoste mobil v kapse u kalhot.
Karel
PS
Piercing musí být uzemněný, jinak nepomáhá. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2007
Trubci a rojení (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

O vztahu trubců a jejich počtu ve včelstvu a rojení mne nenapadlo nikdy přemýšlet A KDYŽ SE NAD TÍM ZAMYSLÍM MUSÍM DÁT ZA PRAVDU PANU TURČÁNIMU Za rojovou náladu zřejmě nemůže mít vliv množ trubců vliv ALE URČITĚ ZA TO MOHOU, nedostatek prostoru ke kladení A CO JE V ŽIVOTĚ VŠECH ŽIVÝCH TVORŮ nejdůležitějš, dost potravy. Dnes jsem byl celý den ve včelách a zjistil jsem asi téměř katastrofický stav U nás tady rozkvetla třešeň a řepka zaráz Včelstva jsou již teď narvaná zásobami pylu celé nástavky jsou těsně před líhnutím A PRÁVĚ PROTO BY SE MOHLA TA ROJIVOST SE OBJEVIT. Pokud se rychle nezvětší prostor pro matku Tady na Hané je to přibližně o 3 týdny dříve než jsme zvyklí. To si myslím bude největším problémem pro včelaře kteří jsou zvyklí se řídit kalendářem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ??epka
> Datum: 15.4.2007 17:44:49
> ----------------------------------------
> Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je
> zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých
> rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl,
> předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště
> zásobami...
>
> Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu
> nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
> Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V
> prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja
> a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach
> a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije
> i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska       to naprotiveň
> nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi
> rovno do hniezda.
> Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima
> potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna
> okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou
> príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej
> vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd
> alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí
> predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa
> mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
> Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov,
> aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v
> iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to
> pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete
> vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky),
> pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24
> dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku
> natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené
> vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej
> bunky.
> Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako
> sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím
> mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (e-mailem) --- 15. 4. 2007
sluneční tavidlo / včely na zahradě (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186) (22188)

Dnešní letní den mě inspiroval k odzkoušení slunečního tavidla.
Nemám vařák na vosk, takže jsem byl zvědav na výsledek a byl jsem mile
překvapen. Myslím, že pro hobby včelaře je to výborná věc.

Také jsem chtěl reagovat na problém "včely na zahradě".
Se svolením sousedů jsem letos na jaře umístil svá včelstva na jižní hranici
své zahrady - přímo sousedící s obytnou částí sousedovy zahrady.
Na hranici pozemku má soused vzrostlé túje. (cca dva metry výška) Uly jsou
asi metr před těmi tújemi a včely vylétávají bud nad tůje nebo - většinou -
do strany v úzkém koridoru. Zatím si nikdo nestěžoval :-) ale pravdou je, že
do tohoto úzkého koridoru není radno lézt - během deseti vteřin máte žihadlo
jisté.
Vzhledem k tomu, že na úly svítí ranní slunce a naopak v největším poledním
žáru jsou úly ve stínu tújí, myslím, že pro včely to je celkem vyhovující
místo.
Jsem stále ještě začátečník, tak uvidím, jak se na tomto stanovišti bude
dařit ve srovnání s předchozí sezonou...

Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Otakar Neruda (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re:Z novin - vymirani vcelstev kvĂšli mobilum (22183)

Je to hloupost, ale u lidí takové hlouposti a taková "zdůvodnění" se dobře ujímají.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. P. Baudis <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z novin - vymirani vcelstev kv?li mobilum
> Datum: 15.4.2007 14:30:04
> ----------------------------------------
> Radiace z mobilních telefonů prý mate včely
>
> Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později
> také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to
> nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.
>
> Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim
> nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se
> vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen
> několik nedospělých dělnic.
>
> [odkaz]
> http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_1
> 13238_v521n.html
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180) (22186)

Máte pravdu... rojení je pro včely přirozená věc, avšak pro včelaře věc nežádoucí.
Já a mistr, kdepak.... Já mistr nejsem. Jsem spíše šťoural, který ve všem hledá něco lepšího, racionálnějšího. Já se učil a stále učím včelařit chybami, a že těch chyb bylo.
Asi nejbláznivější bylo, když jsem v Tachováku včelařil nejprve jako v ležanu ( to bylo rojů ).Nakonec jsem došel k Optimalu, s ním jsem zatím spokojen.
Ted po moru jsem měl přes zimu hodně času si promyslet co jsem udělal špatně, co změnit, co jsem udělal dobře, co zachovat. Plánuji v květnu druhý start ( doufám, že to bude naposledy co začínám od znova ).
Už se těším až ty moje nové novoty vyzkouším.

Přeji mnoho úspěchů!
zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

L. Matela (82.202.11.39) --- 15. 4. 2007
Re: prirezy - hledam kontakt (22147)

Toto by mělo být číslo na rámky do Starého Města
724083820
www.matela.wz.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22180)

Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...

Pán Václavek, prepáčte, ale za vinníka rojenia označiť včelára je trochu nezodpovedné a práve od takého majstra ako Ste Vy.
Prečo neustále hľadáme vinníka ako za to, čo je v prírode normálne. V prírode včelám nič také nehrozí a predsa sa pravidelne včely rojili a roja a tak to robí aj ostatný hmyz. Včely v prírode nežili len v malých dierach a preto sa rojili, ale rojili sa aj tie vo veľkých dutinách a tam kde žije i teraz voľne včela indická či kvetná a včela európska to naprotiveň nekonečného priestoru okolo neho a toľko sviežeho vzduchu, ktorý im prúdi rovno do hniezda.
Ja neviem prečo si vymýšľame, raz je to malý úľ, potom veľký, raz je zima potom veľmi teplo, raz kvitne repka potom zas nekvitne a do nekonečna okolo. Nakoniec vyhlásime, že chov trúdov vo včelstve je len nepodstatnou príčinou pri rojení. No včelia matka sa musí aj oplodniť, nestojí pri nej vždy inseminátor aby včelám vypomohol a túto činnosť musia vždy urobiť trúd alebo dokonca i viac pri jednej matke. Preto deleniu včelstva vždy musí predchádzať chov trúdov (aj napriek príbuzenskej plemenitby), lebo ak sa mladá matka neoplodní, rojenie stráca absolútny zmysel.
Veď aj typická tichá výmena nie je pred jej uskotočnením bez chovu trúdov, aj v tomto prípade sa včelstvo nimi zabezpečuje v pôzdnom čase, keď trúdy v iných včelstvách už ani nevidíte. Aj v tomto prípade si myslíte, že je to pre včely okrajová záležitosť? Ak budete mať také šťastie ako ja, budete vidieť ako včely! z vnútornej potreby (nie starej alebo nevhodnej matky), pripravia - vyleštia matke skupinu 100 až 200 trúdich buniek a doslova 24 dní pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky(, doslova matku natlačia svojimi telami k skupine TB a matka musí do nich klásť neoplodnené vajíčka a to isté som videl i pri kladení vajíčka do mater. sformovanej bunky.
Nechcem Vám robiť prednášku, tieto vety píšem len na dokreslenie toho, ako sa na rojenie a iné činnosti včiel dívam ja. Je možné, že ani ja nemusím mať pravdu, ale toto je odpozorované vo včelstve mojimi očami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Článok Nosema ceranae

www.vcely.sk/zootechnika.
V predchádzajúcom článku som omylom uviedol sk s veľkým S. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum (22183)

Mobil má na "svedomí" toľko vecí, že ho istotne zoberú ľuďom z rúk, lebo ľudstvo začne vymierať??? Prečo radi zvaľujeme za všetko zlé na niečo, ktoré určite nemá vplyv na život včiel, aspoň podľa mňa.
Veď oveľa prevdepodobnejšia príčina vymierania včelstiev ak vylúčime prípady V.D. a iné choroby, je choroba, ktorú začínajú vedci v Španielsku, Nemecku a iných štátov pomaly odhaľovať, je parazitické ochorenie Nosema ceranae. N.cerana sa npr. u nás nedá odhaliť, lebo jej podobnosť je s N. apis je vraj100%-ná a neodhalí ju ani ten najdokonalejší elektrónkový mikroskop. Potvrdenie o ktorého parazita sa jedná, je možné len rozborom DNA a to nie každý vedecký ústav zvládne. Poľskí priatelia sa týmto problémom zaoberajú už rok a na svojich webových stránkach publikujú články pojednávajúce o tomto parazitovi. V septembri 2006 som preložil jeden z týchto odborných článkov a je uvedený na www.vcely.Sk/ZOOTECHNIKA - september 2OO6.
Táto možnosť (ak sú úhyny skutočnosťou, tak príčina môže byť reálna N.cerana lebo jej rozšírenie sa zjavuje koncom leta a pôsobí do pôzdnej zimy a výsledok je vraj zdrvujúci.
Nuž uvidíme, či nám odoberie chuť včeláriť ďalšia morová rana, ako by tá vo e moru včelieho plodu a V.D. nestačila. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis (85.207.197.36) --- 15. 4. 2007
Z novin - vymirani vcelstev kvůli mobilum

Radiace z mobilních telefonů prý mate včely

Na vymírání včelstev, které zaznamenali nejdříve včelaři v USA a později také v Evropě má možná podíl radiace z mobilních telefonů. Napsal to nedělní britský list The Independent, který citoval vědecké kruhy.

Teorie tvrdí, že včely umírají osamoceně daleko od úlů, neboť k nim nedokážou kvůli radiaci z mobilních telefonů najít zpáteční cestu. Úly se vyprázdňují, až v nich zůstane pouze královna, nakladená vajíčka a jen několik nedospělých dělnic.

http://www.novinky.cz/koktejl/radiace-z-mobilnich-telefonu-pry-mate-vcely_113238_v521n.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170) (22173)

Pozn.:
Velmi-silná včelstva ( nad 30 000 zimních včel ) jsou reálná, ale velmi vzácná, v přírodě se vyskytují velmi zřídka ( mají velmi-velké nároky na prostor, vyžadují několika metrové dutiny ).
To ale neznamená, že nejsou. Např. Leoš Dvorský zazimuje cca 30 000 - 40 000 včelstva, která mu do rozkvětu akátu přinesou i více jak 70 kg medu na včelstvo ( řepka, ovocné stromy )
A to nevčelaří v nějaké snůškově-výborné lokalitě.
Je to způsobeno tím, že včelaří a umí včelařit s velmi-silnými včelstvy. Ono nejde o to tyto včelstva získat, ale hlavně je udržet při síle. V žádném případě se nesmějí omezovat ( zužování, nedostatek zásob, stará matka, nevhodný úl,..................)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost veel lestos (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167) (22171) (22172) (22174)

Zrána, když je ještě zima a včely ještě nelétají, jsou vždycky divoké. Jinak
ale kdy už se lidi v polovině dubna koupali v přírodě a kdy už byli v
polovině dubna z toho koupání dva utopení? Každopádně to počasí je teď
neobvyklé a je otázka, co včelám vadí více, jestli mírná zima nebo ty horka
teď.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 15, 2007 3:47 AM
Subject: Re: Divokost veel lestos


> Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte
> chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2&#730;C). Začal som pracovať o 9,00
> hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany
> tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný
> materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som
> produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti
> hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj
33&#730;C,
> pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal
> som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky
> pritlačil.
> Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej
> čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh,
> tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa
> zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo
> nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na
> včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť.
> Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký
> priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
> Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)
Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
takhle jsem to doslova nemyslel. Myslel jsem to tak, že silnější včelstva začínají s chovem trubců dříve než-li slabší ( samozřejmě jsou i výjimky...slabší včelstva, jež mají rojové tendence, mohou začít s chovem trubců dříve a ve větším počtu, než-li silnější včelstva bez rojových tendencí ).
Přítomnost trubců ve včelstvu během produkčního období je pro včely přirozená věc a příliš velké omezování trubčiny v úle není dobré a odrazíte to ve výnosu ( směrem dolů )!
Ale to platí jen pro přiměřené zastoupení trubců v úle ( do cca 5% ) a včelstva bez rojových tendencí.
Proto si myslím, že svádění rojové nálady na nadbytek trubců v úle je zavrženíhodné, nebot nadbytek trubců je důsledkem již dříve vzniklých rojových tendencí, za něž si může včelař sám ( např. stará matka, malý úl, předčasný neposunutý vrchol, nedostatek vzduchu v úle, zanesení plodiště zásobami...).

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný (88.100.95.205) --- 15. 4. 2007
bodavost včel Stonjek 15.4.2007

Vážený příteli, ale to se nám včelařům často stává,že je nepoznáváme,ale umíme si s nimi poradit.Za týden již budou v brázdě,jak se říká a pokračujeme tím svým stylem.Jinak velmi souhlasím,že nejlepší jsou matky F1,mnohdy i F2.
Ale to je metoda každého včelaře a každý si to dělá podle svého jak tomu rozumí.Jak jsem tomu porozuměl,v rukavicích se musí pracovat u 1 - 2 včelstev,ostatní 20-30 jsou mírné.
Čili neustále provádět selekci,jinak to nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel letos (22175) (22177)

Jsem rád, že se o bodavosti teď píše. I když mám cca 1/2 matek dcery od inseminované Dolské a na podzim se s nimi mohlo pracovat v tričku a trenýrkách, teď jsou potvůrky docela bodavé a kukla a rukavice je pro větší rychlost zásahů samozřejmostí. Tak snad se to v dohledné době změní.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel letos (22175)

Nezapomente, že i když budete mít klidná včelstva a z těchto budete rozchovávat, že po nějaké době - několik let dojde k bastartyzací těchto včel a jako první začnou být včely agresivní. Matky lze ještě celkem s úspěchem rozchovávat z F1, ale dále už ne.
Na včelnici mám pouze matky F1 a také insmeninované a je klid i v současné době.
Za kvalitní materiál lze povážovat pouze insmeminované matky a tak nejvíš matky F1, ale dále už rozhodně ne. Mnozí včelaří se domnívají, že mají ty "nejlepší včely" a že lepšího už nemůže být atd.
Může tam být ještě agresivita včel, které tam byly celou zimu a je to dost pravděpodobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007


Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také. Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie. Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele /minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám. Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu, ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností: agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel /od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí. A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (213.192.7.18) --- 15. 4. 2007
Divokost včel letos

Musím rovněž potvrdit,že v letošním roce jsou na mé včelnici včelky až moc "živé", jsou bodavé.V loňském roce ty samé byly mírnější.Co letos vyvádí, je dost nepříjemné, nedovedu si to vysvětlit. Že by to zavinila letošní velmi mírná zima a včely prakticky celou zimu plodovaly? Mimo to přezimovávaly na melecitozním medu (dodány však i cukerné zásoby), s častým proletem. Zimní ztráty včelstev přitom nebyly žádné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel lestos (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167) (22171) (22172)

Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2˚C). Začal som pracovať o 9,00 hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj 33˚C, pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky pritlačil.
Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh, tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť. Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170)

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.

Vážený kolega.
To snáď nemyslíte vážne.:prevažuje zberací pud a pud výchovy robotníčieho plodu.
- zberací pud je u každého včelstva rovnaký, len slabé včelstvo toho prinesie menej, silné viac, ale rovnako chcú prežiť. Je im to vlastné, v prírode nečakajú na gazdu, aby im doplnil chýbajúce zásoby.
- práve prínos sladiny ženie včelstvo do výchovy robotníčieho plodu. A načo by včelstvu boli treba mladé včely, keď nie na delenie-rojenia včelstva? Len tak môžu v prírode prežiť! V prírode všetko slabé hynie!
- jedine čisté dielo t.j. bez trúdich buniek - TB (to je aj vizitka včelára), z jara neošetruje trúdí plod, lebo nemá do čoho. Keď však príde jeho čas, t.j. čas v dobrých podmienkach, využije každú TB a kde môže tak ich vystaví, aj prerobením RB v rohoch plástov a pod. Včely nežijú v nereálnych podmienkach ľudského myslenia ako majiteľ - včelár, ktorý myslí len na zisk, ktorý vyprodukuje včelstvo vo forme medu. Cieľom každého včelieho spoločenstva je len a len dosiahnutia rozdelenia - rojenie a nie naplnenie "komory" metrákmi medu. Príroda neprodukuje do zimy obrie včelstvá, ale len také, ktoré majú šancu prežiť zimu a s takými zásobami, aby im vydržali do novej znášky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2007
Divokost včel lestos (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167) (22171)

Já už jsem vypozoroval dříve, že včely jsou nejklidnější tehdy, když počasí
je jaksi průměrné, to znamená sice za pěkného dne, ale vzhledem k roční době
tak akorát. Nyní je vzhledem k roční době moc horko a včely mám opravdu taky
trochu divočejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 14, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného
> konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie
> Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
> .......
> Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
> Já je mám agresívní jak v podletí.
> Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde
> mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika
> přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem
> bral rámek po rámku do ruky.
>
> Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky
> přez zimu "vyspaly".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167)

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
........
Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
Já je mám agresívní jak v podletí.
Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem bral rámek po rámku do ruky.

Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky přez zimu "vyspaly".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2007
Re: Vývoj matky & potrava matky & kvalita matky (22165)

Sledování nějakých vědeckých pokusů jsem se nijak zvlášť nevěnoval, ani teď
nemám moc času, ale když jsem z nějakých důvodů zapomněl v vytvořeném
oddělku nebo osiřelém včelstvu zrušit nejstarší matečníky, téměř vždy byla
vylíhlá matka znatelně méně výkonná. Ta půlhodina času na rozebrání
včelstva a likvidaci těch nejstarších matečníků, pokud se matečníky mohou
objevit jen na dvou třech plodových plástech a ne na plástech celého
včelstva se proto bohatě vyplatí. Různá další složitá manipulace, jako je
zajištění co největších vajíček matky, vyřezání buněk s jednodenními
larvičkami a jejich nalepení do svislé polohy a další se mně zdá
momentálně už složitá moc. Možná později. Jinak preferuji výchovu matky ve
vlastním včelstvu, ve kterém bude ta matka produkční, nechce se mi hrát s
různými oplodňováčky a metodami na přidání matky a podobnými věcmi navíc.
Maximálně jednou za čas v případě koupě kvalitní chovné matky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Repka olejná a trúdy. (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)

Ja mám na chov trúdov vo včelstvách v jarnom období iný názor a to z toho dôvodu, že trúd je základný člen rozmnožovania včelstva. teda včelstvo nechová trúdov z nejakých rozmarov, ale ako potrebu pri jeho delení- rojeniu.
Preto rád mám také včelstvo, ktoré sa absolútne nevenuje chovu trúdov (čo však nie vždy možné, lebo včelie dielo je nedokonalé a roj pri voľnej stavbe buduje i TB) ale prínosu nektáru.Moja zásad je, čím menej TP, tým plnšie medníky s medom. A neverím ani báchorke o tom, že trúdy vo včelstve sú pre samotné včelstvo výhodné preto, že vyhrievajú plod! Veď vtedy, keď sa trúdy a a pobehujú po plástoch s plodom, len využívajú prajnosť kŕmičiek, ktoré ich kŕmia, býva tak teplo, že včelí plod produkuje toľko biologického tepla, že včely musia úľ odvetrávať, aby sa vyvíjajúci plod neprehrial 35,6!
Len krátko, lebo znáška jarná znáška je tu - vrcholí, všetko to kvitne, tepla majú dosť, váhy každý deň stúpne o 1,5 a viac kg. Preto odchádzam na včelnicu (75 vč.), ktorú mám mimo obec tak 500m od bytovky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164)

P.Václavek.
Je isté, že takto som to chápal i ja pri prvom čítaní, ale prax mi to potvrdila. Ja sa pokúsim ten článok nájsť a potom presne napíšem to čo je tam. Som si istý, že práve rádioaktívnu látku a jej podávanie včelám americký vedci robili presne a metodika bola 100%-ná. My to ako včelárska verejnosť a tí múdrejší v nej sme si viac za roky minulé vymysleli a domysleli čo sme nevedeli hodnoverne dokázať. Veď ani pokusy von Frischa o tancoch včiel na určenie miesta potravy nie sú také isté, ako sa o nich píše. V posledných rokoch vedci pripúšťajú, že včelám pri orientácii pomáha aj vôňa, ktorú včely zanecháva vo vzduchu. No aj ja som len obyčajný včelár praktik, možno trochu viac sa venujúci poznaniu o včelách, takže, môžem niečo aj nesprávne interpretovať.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159)

Připomínám, že silnější včelstva mají tendence chovat trubce již od půlky předjaří, proto u nich vkládáme trubčinu ( do prostředku horního nástavku...k plodu ) již kolem období rozkvětu jívy.

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Vývoj matky & potrava matky & kvalita matky

Zakládám nové vlákno. Míchání témat na jednom vlákně je jednak proti řádu konference a jednak nepřehledné.
Děkuji za pochopení..........M. Václavek

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčáni, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčány, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160) (22161) (22162)

Keď budete taký dobrý a pošlete niečo, budem rád.
Ďakujem
petee/=/pobox.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (195.168.248.179) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160) (22161)

Ja nahravam na dig. diktafon Olympus a mam na nom mikrofon na PC teraz neviem zncku. Mam ho v lieviku, ktory prikladam na stenu ula. Zaznamenam aj 40-50 Hz. Frekvencia je rozna. Podla toho ci su len stare vcely, alebo uz mlade. Dokonca mam dojem ( este to musim overit) ze po vyliahnuti trudov sa objavilo v spektre 60 Hz. Mlade vcely bzucia na 100-150 Hz. Mozem merat kazdy nadstavok a podla spektra viem urcit kde matka kladie - krmicky. Meram rano pred vyletom vciel, lebo som zistil ze ked je znaska, ako teraz, tak odvetravanim vlhkosti nektaru vznika na vecer zvuk, ktory potlaca ostatne frekvencie. Tiez mam taky dojem ze frekvencie suvisia s podmienkami merania. Preto asi kazdy si musi odmerat svoje hodnoty a potom v dalsich rokoch sa orientovat podla nich. Ak mi poslete adresu, poslem vam moje merania. Pripadne mi poslite svoje na porovnanie. Budem merat do leta a potom to nejako zhrniem a napisem poznatky.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160)

Požívam úle LANGSTROTH. Upravil som si nástavky tak, že v každom mám otvor zo zadnej strany asi 3 cm a tam meriam elektretovým mikrofónom, ktorý je uložený v gumovej zátke. Meriam v strede úla, ale môžem zmerať ktorýkoľvek nástavok.Mikrofón mám napojený priamo do počítača a používam program SPEKTRA RTA. Momentálne mám najvyššiu frekvenciu max 180 Hz, ale na 250 Hz je len niečo menej, tak asi o 2dB. To ma zaujíma, že či to tak môže byť.Či treba vyčkať čo to urobí?
Pozdravujem, Peter

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (213.81.186.47) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156)

Ano pokusam sa 2 roky. Vlani len tak pokusne ci to funguje a tento rok poctivo od 3.3.2007. Meranie ma vela zaludnosti. Dvolezite je cim meras, na akom mieste ula meras a v ktoru hodinu meras. Napr. meranie na zadnej stene maximum 200 Hz, meranie na tom istom nadstavku na ocku 300 Hz. Treba sledovat aj priebeh krivky aj ta nieco napovie a nie len frekvenciu. Neviem ako je to pri zateplenom ule, mam len jednoduche steny. Zaver - je na tom nieco pravdy, len treba to odskusat. Je jednoduksie nahrat zvuk, ako liezt do piateho nadstavku naspodu.
Srdecne pozdravujem Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157)

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.163.242) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157)

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re:Ă?epka (22154) (22155)

řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:?epka
> Datum: 13.4.2007 10:24:15
> ----------------------------------------
> jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy
> uz pomalu desi rojenim :-)
> to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
> njn teorie je fajn ale ta praxe ...
>
> > Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> > mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> > nástavků a za týden medníky...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (217.67.17.154) --- 13. 4. 2007
Spektrálna analýza

Počúva niekto včely cez počítač z dôvodu rojenia?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re:Ă?epka (22154)

jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy uz pomalu desi rojenim :-)
to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
njn teorie je fajn ale ta praxe ...

> Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> nástavků a za týden medníky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 13. 4. 2007
Řepka

Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování nástavků a za týden medníky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Nastavková očka (22131)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
fero (84.245.81.138) --- 11. 4. 2007
Nadstavkové očká
Má vplyv zatváranie a otváranie očiek na nn-úli na pohyb matky v úli? Ako to praktizujete počas roka? Vďaka!
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ano, má. Ale do jaké míry, to záleží na konkrétní situaci.
Podle biologie včelstva se včely snaží ukládat med dále od česna, a tak je plodové těleso spolu se věnci pylu stlačováno k česnu. Je to dáno včelím pudem chránit si zásoby medu ( jež jsou pro včelstvo velmi důležité )před zloději ( např. medvědem, lupičkami,... ).
Tento vliv je patrný při porovnávání studené ( rámky jsou boční loučkou k česnu ) a teplé ( rámky jsou plástovou plochou k česnu ) stavby plástů.
U studené stavby problémy s ukládáním medu nevznikají. Včely vytváří věnce medu, jež jsou u česna menší a v zadu větší. Včelstvo vytváří chumáč u česna a za zásobami se v zimě a v předjaří pohybuje do zadu... využívá veškerou plochu zásob.
( pozn. Tento jev se do jisté míry vyruší při zazimování velmi-silných až přesílených včelstev ( nad cca 30 000 zimních včel ). Při dobrém zakrmení včely horní nástavek ( 4-6 nízký nástavek od spodu...podle síly včelstva ) plně zaplní, spodní z cca 1/3-2/3 a v dalších dvou nástavcích se také nějaké zásoby najdou... včelstvo ( chumáč ) se pohybuje směrem vzhůru ( věží nástavků ) za zásobami. )
U teplé stavby muže vzniknout jev ( zvláště pokud je střed česna na stejné úrovni jako střed plástových ploch ), že včely vytvoří symetrický věnec medu. Tento potenciální problém se stává nebezpečným, pokud zazimujeme včelstvo na 2 či pouze na 1 nástavku. Včely mohou vytvořit chumáč v prostředku, pak se budou pohybovat na jednu stranu a dojde k oddělení chumáče od zásob na druhé straně plástu. Pokud nedojde k většímu oteplení, kdy včely dostanou příležitost si přemístit zásoby nebo přesunout chumáč na zásoby ( to může blokovat vzniklé plodové těleso ), může dojít k úhynu včelstva hlady, i když v úle zásoby jsou ( avšak včely se k nim dostat nemohly ).
Proto nejvhodnější stavbou je studená. Při vysokém dnu a práci se včelstvem z boku nemá teplá stavba žádnou výhodu!
Podobný vliv mají také očka.
Metodik, jak manipulovat s očky během roku je spoustu ( v závislosti na druhu úlu, síle včelstva a způsobu včelaření ). Já zde ve stručnosti popíšu moji.
V podletí nechávám otevřené 3. a 4. očko od shora ( podporuji tím zakladení matky panenského díla v medníku ). Od podzimního zúžení ( zužuji jen v říjnu...odebírám spodní nástavky se starým dílem na vyvařen ) nechávám do zimy otevřená horní dvě očka ( odvod vodních par ). V předjaří ( od rozkvětu lísky ) uzavřu horní očko ( v horním nástavku se sráží voda, kterou včely sbírají pro plod ). Od začátku jara ( rozkvět angreštu ) nechávám otevřená spodní tři očka až do podletí ( podporuji tím kladení matky a ukládání pylu ve spodních nástavcích ).
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)

Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku.

Prepáč Radim, že sa miešam do tvojich vyjadrení, nechcem byť Tvojím oponentom. Obdivujem Tvoj elán odpovedať toľkým pisateľom.

Tento konkrétny problém so začatím ošetrovania vyliahnutej larvičky v materskej bunky hneď po jej vyliahnutí považovaný za tromf všetkých autorov, ktorý opisujú vývin novej matky. Naopak chov budúcej matky včelami tzv. náhradným chovom (NCH) ako najväčšie negatívum práve ten fakt, že včely najskôr (3 dni) larvičku kŕmia obyčajnou kŕmnou kašičkou určenú pre včelu robotnicu a až potom precházajú na kŕmenie materskou kašičkou. A to je veľkým hendikepom pre budúcu mladú matku. A to je práve najväčší omyl, ktorý vždy neplatí!

Skupina vedcov sa tomuto problému venovala a pomocou rádioaktívnej látky zistili, že prvé tri dni včely kŕmili larvičky obidvoch skupín "obyčajnou" kŕmnou kašičkou pre včely a nie tak často spomínanou materskou kašičkou. Potom ten tromf často používaný pisateľmi "na prelarvovanie použite 12 hod. starú larvičku atď... aby budúca matka bola od počiatku kŕmená materskou kašičkou" je nepravdivý. Preto i pri umelom chove matiek, môžeme použiť larvičku od 24 do 36 hodín, kedy sa s materiálom lepšie pracuje a kvalita matky by mala byť rovnocenná tej, čo bola vychovaná v prirodzenom prostredí npr. v rojovom včelstve. Takto to robím roky vo svojom chove a dochované matky sú vždy robustné a kvalitné. Tak ja neviem?
Podľa mňa podstatou dobrej matky, je dobrý pôvod prelarvovaného materiálu a najdôležitejším faktorom je HMOTNOSŤ vajíčka, z ktorého sa vyliahne larvička. (izolácia matky v izolátore na malej plástovej ploche (panenský plást), npr. na jednom dm2 a menej - 200 buniek jednostranne , matka zníži týmto zákrokom za 36 hodín izolácie z 200 na 200 vyjíčok za 24 hod. Na tomto princípe je založený i systéme je založenýi nemecký tzv. Jenterov rámik, kde hrá podstatnú rolu práve obmedzovací postup pri zakladaní bunkových čapíkov a nie to, že včely sa o larvičky starajú od počiatku ako budúce matky. Veď prečo sa prestal robiť chov matiek z vajíčok?

Na druhej strane odcudzovaný chov náhradný spôsobom, nemusí byť tým najhorší, len ho treba správne robiť. Tu hrá významnú rolu použitý materiál, ktorý včelár berie z plného chovu, vajíčka matka kladie v plnej sezóne vo veľkom počteteda, sú o niečo menej hmotné. to by nebolo až také závažné, horší je spôsob ako to včelári robia. Z odobraných plástov vytvoria odložence, ktorých všetky včely (ak boli na pôvodnom stanovišti zalietané), úľ ostane prázdny (je bez matky) a kým sa vytvoria (ak sa vytvoria- sú často vyrabované), o NCH sa stará-nestará pár mladých včiel.
Keď už robiť NCH, tak jednoduchým a istým spôsobom, vybrať chovné včelstvo a ODOBRAŤ MU MATKU. Chod takéhoto včelstva je zabehaný a úspech je oveľa istejší, kvalita matky sa môže vyrovnať aj matkám z Jenterovho rámika. Je zaujímavé, že kvalitné matky sa vyvinú i v malej oplodňovacej jednotke, kde odberieme matku a ponecháme včelstvíčko náhode. Vďaka tomu, že predchádzajúca matka kládla na malej ploche málé množstvá vajíčok a boli hmotnejšie.....

Čo sa týka problému, "včely pri náhradnom chove začnú ošetrovať staršie larvičky (preto ich treba odstrániť? Prečo?) aj na staršom plode, ktorý už bol za zenitom vhodnosti pre novú kvalitnú matku. Ja mám desiatky zaznačených prípadov liahnutia sa mladých matiek po dodobrania plodudúcej matky a ani raz som nezaznamenal, aby čas liahnutia matiek sa vymykal z normy. To znamená, že matky sa liahli na na 13 max. deň (plus 3 dni vajíčko), teda v norme 16 dní, nikdy nie skôr. Práve pri týchto pozorovaniach som zistil, že včely pri NCH sa poisťujú proti prípadnému zlyhaniu prvej MB, postupným zakladaním náhradných MB, nie v jednom čase. Prvé MB bola už zaviečkovaná (na 5 deň, plus 3 dňvé vajíčko čo značí, že do chovu pojali larvičku ihneď) a napodiv bolo vo včelstve ošetrované viacej MB oveľa mladších. Z toho plynie, že nie je pravda, že včely pri NCH pojmú do chovu staršie larvičky npr. aj 6 dňové. Áno, môže sa to stať, keď z nejakých dôvodov včely majú k dispozícii iba staršie larvičky a vtedy sa nám vyliahne tzv. včelomatka, ktorá nevie čo má robiť, či klásť vajíčka a či nosiť peľ.

Je to len niekoľko nesúrodých myšlienok, ktoré môžu vniesť trochu svetla do tejto problematike, z pohľadu nie vedca ale radového včelára, ktorý pozoruje život včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 13. 4. 2007
Mazání medometu

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat čím se má mazat převodovka medometu? Existuje nějaká "potravinařská" vazelína nebo se to maže klasickou vazelínou? Jednu starší jsem rozmontoval a ta byla mazána klasickou vazelínou a bojím se, že by se to mohlo kolem hřídele dostat do medu. Chci ji použít, protože má volnoběh. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22144)

Já jsem se v rychlosti hůře vyjádřil. Správně by mělo být, že včelstvo s
letošní matkou se dá nahustit do menšího prostoru a přitom se nerojí,
zatímco včelstvo se starší matkou by už dávno mělo naražené matečníky a
roje. A nahustit proto, protože takové včelstvo sice nemá moc prostoru pro
ukládání snůšky, ale velice rychle staví mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 8:46 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Letošní matka
> proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
> mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
>
> Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských
> buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely-
> včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako
> celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú
> pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm)
a
> matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k
mater.
> miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť
> vajíčka do plástových buniek.
> Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových
včiel
> a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné
> pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané.
> Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský
> profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145)

Létavky jsou zalétané na místo a vzhled úlu a dále potom na vůni matky.
Pokud na místě zůstane starý úl třeba jen s matkou, všechny létavky se do
něho vrátí a zůstanou tam. Pokud na stejném místě bude jiný nový úl, s
česnem pokud možno ve stejné výšce, budou létavky oblétávat kolem až zachytí
vůni matky a potom vejdou do úlu. Pokud bude nějaký jiný úl se včelstvem
třeba metr vedle, některé zaletí tam. Pokud tam vůbec žádný úl nebude,
létavky budou postupně oblétávat stanoviště v stále se zvětšujících kruzích
a pokud naleznou nějaký úl, pokusí se do něho takzvaně vžebrat. Při výměně
starého úlu za nový mohou pomoct barvy. Pokud bude k česnu úlu přišpendlený
pruh pár dm lepenky natřený mějakou sytou výraznou barvou, létavky se
zorientují podle něho a potom nebude výměna starého úlu za nový takový šok.
Pokud se z včelstva vyberou rámky se včelami a dají do nového jiného úlu 2 -
10 metrů vedle, z rámků první den odletí všechny zalétané včely létavky, cca
+- 1/3 včel, do starého úlu, na rámcích zůstanou jen nezalétané včely. Ale
už druhý den se objevují jednotlivé přilétající včely. Plod na rámcích
potřebuje bílkoviny, ty jsou v rámcích v pylu a v tělesných zásobách včel,
potom sladinu, ta je obvykle v rámcích nad plodem a potom vodu, ta v úlu
nikde není a proto první vyletující včely létají pro vodu. Proto se do
vytvářených oddělků dává jeden rámek s vodou nastříkanou v buňkách. Už za
pár dní se na létavky přeorientuje v novém úlu tolik včel, že vedle vody
začnou nosit i pyl a sladinu, pokud je z čeho.
Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku. Matka vykrmovaná
dodatečně neboli nouzová matka - včely v případě ztráty matky postaví
matečník nad dělničí buňkou s larvičkami a to nad třídenní larvičkou neboli
šestidenním plodem, možná i starším , to teď z hlavy nevím. Larvička je tedy
první tři dny krmena pro budoucí dělnici, ne matku a to je špatně. Taková
matka mívá znatelně horší výkon v kladení i horší mezerovitější plod. Včely
to občas dokonce vyřeší tak, že ještě tentýž rok nechají matku zaklást pár
matečníků pro tichou výměnu a matku v tichosti vymění. To je důvod, pro se v
oddělku, pokud si má sám vychovávat matku, likvidují starší matečníky.
Jediná "výhoda" takových nouzových matek je snad ta, že jak jsou menší, tak
jsou pohyblivější a tudíž mají při oplodňovacíxh výletech menší ztráty.
Co se týká stavění mezistěn, včely k tomu taky potřebují dostatečnou
teplotu, odhadem aspoň 25 - 35 st C. Vosk musí být měkký. Protože jsou do
května denní a hlavně noční teploty takové, jako jsou, musí včely při
stavění mezistěn dost topit a to dokážou jen tehdy, když je na mezistěnu
hodně včel. A s plodem je to ještě horší, tam nesmí jít pod teplotu 35 st C,
jinak se plod poškodí. Pokud se přidávání mezistěn v tuto dobu přežene,
včelstvo nestaví, je v šoku, věnuje všechnu svoji energii na ohřívání plodu,
takže jeho vývoj se na nějakou dobu zastaví. Takže do konce května počkat,
až včely dostaví jeden nastavek. Taky krmítko je v tu dobu zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 9:30 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
> Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
> V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s
> ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do
> tří nových úlů následujícím působem ? :
> Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm
> sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7
> mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok
> cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté
> přidat druhý nástavek ?
> A dva další úly založím dle předchozích rad.
> Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků
> ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá,
> jako matka ze založeného matečníku.
> Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135) (22142)

Já bych měl poznámky k tomu ventilátorku. Nekvalitní ventilátorek, třeba z
použitý z počítače, dodá do uzavřeného prostoru komory nepříjemný zápach po
ozónu nebo spálené plastické hmotě nebo něčem takovém. Dělají to i některé
nové. Je třeba s tím počítat a nádoby s medem mít zavřené. Pokud se počítá s
ohřevem rámků, bude asi třeba mezi ventilátorky vybírat. Dále samotný
ventilátorek je ze vzduchotechnického hlediska neúplný a má sníženou
účinnost. Pro plný výkon musí být zabudovaný do potrubí. Pokud se před a za
ventilátorek dá kousek trubky o průměru ventilátorku a délce minimálně 0,5 -
1 průměr ventilátorku, jeho výkon se zvýší násobně. Úplně stačí rourka
smotaná z lepenky a stabilně přilepená lepicí páskou. Potom stačí
ventilátorek na 12 voltů napájet sníženým napětím, třeba 5 voltů, má snížené
otáčky a déle vydrží a pravděpodobně tolik nesmrdí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75895 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22148 do č. 22208)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu