76161

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Stonjek (213.151.87.64) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel letos (22175) (22177)

Jsem rád, že se o bodavosti teď píše. I když mám cca 1/2 matek dcery od inseminované Dolské a na podzim se s nimi mohlo pracovat v tričku a trenýrkách, teď jsou potvůrky docela bodavé a kukla a rukavice je pro větší rychlost zásahů samozřejmostí. Tak snad se to v dohledné době změní.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel letos (22175)

Nezapomente, že i když budete mít klidná včelstva a z těchto budete rozchovávat, že po nějaké době - několik let dojde k bastartyzací těchto včel a jako první začnou být včely agresivní. Matky lze ještě celkem s úspěchem rozchovávat z F1, ale dále už ne.
Na včelnici mám pouze matky F1 a také insmeninované a je klid i v současné době.
Za kvalitní materiál lze povážovat pouze insmeminované matky a tak nejvíš matky F1, ale dále už rozhodně ne. Mnozí včelaří se domnívají, že mají ty "nejlepší včely" a že lepšího už nemůže být atd.
Může tam být ještě agresivita včel, které tam byly celou zimu a je to dost pravděpodobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007


Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také. Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie. Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele /minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám. Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu, ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností: agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel /od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí. A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (213.192.7.18) --- 15. 4. 2007
Divokost včel letos

Musím rovněž potvrdit,že v letošním roce jsou na mé včelnici včelky až moc "živé", jsou bodavé.V loňském roce ty samé byly mírnější.Co letos vyvádí, je dost nepříjemné, nedovedu si to vysvětlit. Že by to zavinila letošní velmi mírná zima a včely prakticky celou zimu plodovaly? Mimo to přezimovávaly na melecitozním medu (dodány však i cukerné zásoby), s častým proletem. Zimní ztráty včelstev přitom nebyly žádné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Divokost včel lestos (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167) (22171) (22172)

Radime, ale prečo potom to zbesilé pichanie je hneď z rána, keď je ešte chladno (včera bolo ráno o 6,00hod. +2˚C). Začal som pracovať o 9,00 hod SELČ, sem-tam vyletela včela, ale bez naozaj silného dymu a ochrany tela, sa do včiel nedá ísť. Ja ročne vychovám okolo 150 matiek (chovný materiál je podľa môjho výberu kvalitný...?) a predsa. Matkami, ktoré som produkoval boli noví majitelia nadšení a odrazu toto! Moje skúsenosti hovoria niečo iné. Po minulé roky, boli teploty v letnom čase aj 33˚C, pracoval som holý len v bermudách, bez dymu, bez ochrany hlavy a nedostal som žiadne žihadlo. Stalo sa mi to vtedy, keď som včelu nevedomky pritlačil.
Na druhej strane žihadlo (stovky) som dostal vtedy keď som to najmenej čakal, pri obyčajnej chôdzi v blízkosti úľov včely útočili na členky nôh, tam kde končí npr. v sandálke ponožka spevnená gumovou , v ktorej sa zhromažďovala statická elektrina trením ponožky o časti sandálky alebo nohavíc. Náhoda chcela, že som včas vyriešil túto dilemu. Po príchode na včelnicu som si ponožku zobul a mal som pokoj, včely prestali útočiť. Pichanie fungovalo na princípe zberačov na odber žihadiel, pre farmateucký priemysel, dráždenie zdrojom jednosmerného prúdu 24 V.
Máme to my problémy s našimi včelami. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 15. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166) (22170)

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.

Vážený kolega.
To snáď nemyslíte vážne.:prevažuje zberací pud a pud výchovy robotníčieho plodu.
- zberací pud je u každého včelstva rovnaký, len slabé včelstvo toho prinesie menej, silné viac, ale rovnako chcú prežiť. Je im to vlastné, v prírode nečakajú na gazdu, aby im doplnil chýbajúce zásoby.
- práve prínos sladiny ženie včelstvo do výchovy robotníčieho plodu. A načo by včelstvu boli treba mladé včely, keď nie na delenie-rojenia včelstva? Len tak môžu v prírode prežiť! V prírode všetko slabé hynie!
- jedine čisté dielo t.j. bez trúdich buniek - TB (to je aj vizitka včelára), z jara neošetruje trúdí plod, lebo nemá do čoho. Keď však príde jeho čas, t.j. čas v dobrých podmienkach, využije každú TB a kde môže tak ich vystaví, aj prerobením RB v rohoch plástov a pod. Včely nežijú v nereálnych podmienkach ľudského myslenia ako majiteľ - včelár, ktorý myslí len na zisk, ktorý vyprodukuje včelstvo vo forme medu. Cieľom každého včelieho spoločenstva je len a len dosiahnutia rozdelenia - rojenie a nie naplnenie "komory" metrákmi medu. Príroda neprodukuje do zimy obrie včelstvá, ale len také, ktoré majú šancu prežiť zimu a s takými zásobami, aby im vydržali do novej znášky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2007
Divokost včel lestos (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167) (22171)

Já už jsem vypozoroval dříve, že včely jsou nejklidnější tehdy, když počasí
je jaksi průměrné, to znamená sice za pěkného dne, ale vzhledem k roční době
tak akorát. Nyní je vzhledem k roční době moc horko a včely mám opravdu taky
trochu divočejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 14, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného
> konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie
> Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
> .......
> Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
> Já je mám agresívní jak v podletí.
> Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde
> mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika
> přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem
> bral rámek po rámku do ruky.
>
> Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky
> přez zimu "vyspaly".
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164) (22167)

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton
........
Už mi to bylo divné v lednu a jsem rád, že o tom píšete.
Já je mám agresívní jak v podletí.
Napadají mě i několik metrů od ůlů. A to mě štve, protože ani nevím, kde mám udělat černý puntík. Na druhou stranu jsem se minulý týden v několika přehraboval (MVP)a dostal jsem asi tak dvě žihadla na včelstvo. A to jsem bral rámek po rámku do ruky.

Takže bych byl rád, kdyby i ostatní dali vědět, jak se letos jejich včelky přez zimu "vyspaly".
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlado (88.101.87.113) --- 14. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)

Silná včelstva tendenci brzy na jaře vychovávat trubce nemají,(převažuje sběrací pud a pud výchovy dělničího plodu)jelikož zřejmě mají kvalitní výkonnou matku,tudíž je k tomu nic nevede a nemají důvod k výchově a výměně nové matky,což je spojené se zakládáním rozsáhlých trubčích ploch.Jinak je to u slabých včelstev,kde matka je velmi slabá a včelstvíčko po trubčím plodu prahne.Tohle mám spolehlivě ověřené a je to má zkušenost.
S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 4. 2007
Re: Vývoj matky & potrava matky & kvalita matky (22165)

Sledování nějakých vědeckých pokusů jsem se nijak zvlášť nevěnoval, ani teď
nemám moc času, ale když jsem z nějakých důvodů zapomněl v vytvořeném
oddělku nebo osiřelém včelstvu zrušit nejstarší matečníky, téměř vždy byla
vylíhlá matka znatelně méně výkonná. Ta půlhodina času na rozebrání
včelstva a likvidaci těch nejstarších matečníků, pokud se matečníky mohou
objevit jen na dvou třech plodových plástech a ne na plástech celého
včelstva se proto bohatě vyplatí. Různá další složitá manipulace, jako je
zajištění co největších vajíček matky, vyřezání buněk s jednodenními
larvičkami a jejich nalepení do svislé polohy a další se mně zdá
momentálně už složitá moc. Možná později. Jinak preferuji výchovu matky ve
vlastním včelstvu, ve kterém bude ta matka produkční, nechce se mi hrát s
různými oplodňováčky a metodami na přidání matky a podobnými věcmi navíc.
Maximálně jednou za čas v případě koupě kvalitní chovné matky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Repka olejná a trúdy. (22154) (22155) (22157) (22159) (22166)

Ja mám na chov trúdov vo včelstvách v jarnom období iný názor a to z toho dôvodu, že trúd je základný člen rozmnožovania včelstva. teda včelstvo nechová trúdov z nejakých rozmarov, ale ako potrebu pri jeho delení- rojeniu.
Preto rád mám také včelstvo, ktoré sa absolútne nevenuje chovu trúdov (čo však nie vždy možné, lebo včelie dielo je nedokonalé a roj pri voľnej stavbe buduje i TB) ale prínosu nektáru.Moja zásad je, čím menej TP, tým plnšie medníky s medom. A neverím ani báchorke o tom, že trúdy vo včelstve sú pre samotné včelstvo výhodné preto, že vyhrievajú plod! Veď vtedy, keď sa trúdy a a pobehujú po plástoch s plodom, len využívajú prajnosť kŕmičiek, ktoré ich kŕmia, býva tak teplo, že včelí plod produkuje toľko biologického tepla, že včely musia úľ odvetrávať, aby sa vyvíjajúci plod neprehrial 35,6!
Len krátko, lebo znáška jarná znáška je tu - vrcholí, všetko to kvitne, tepla majú dosť, váhy každý deň stúpne o 1,5 a viac kg. Preto odchádzam na včelnicu (75 vč.), ktorú mám mimo obec tak 500m od bytovky. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 14. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152) (22164)

P.Václavek.
Je isté, že takto som to chápal i ja pri prvom čítaní, ale prax mi to potvrdila. Ja sa pokúsim ten článok nájsť a potom presne napíšem to čo je tam. Som si istý, že práve rádioaktívnu látku a jej podávanie včelám americký vedci robili presne a metodika bola 100%-ná. My to ako včelárska verejnosť a tí múdrejší v nej sme si viac za roky minulé vymysleli a domysleli čo sme nevedeli hodnoverne dokázať. Veď ani pokusy von Frischa o tancoch včiel na určenie miesta potravy nie sú také isté, ako sa o nich píše. V posledných rokoch vedci pripúšťajú, že včelám pri orientácii pomáha aj vôňa, ktorú včely zanecháva vo vzduchu. No aj ja som len obyčajný včelár praktik, možno trochu viac sa venujúci poznaniu o včelách, takže, môžem niečo aj nesprávne interpretovať.

P.s. Aká je u vás situácia s pichavosťou včiel, ale nie jedného konkrétneho, ale všeobecne, lebo to čo ja zažívam po tieto dni (pridávanie Ms) na včelnici, som zažil iba raz za 50 rokov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157) (22159)

Připomínám, že silnější včelstva mají tendence chovat trubce již od půlky předjaří, proto u nich vkládáme trubčinu ( do prostředku horního nástavku...k plodu ) již kolem období rozkvětu jívy.

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Vývoj matky & potrava matky & kvalita matky

Zakládám nové vlákno. Míchání témat na jednom vlákně je jednak proti řádu konference a jednak nepřehledné.
Děkuji za pochopení..........M. Václavek

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčáni, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149) (22152)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Velmi zajímavý názor. Já osobně o tom slyším poprvé.
Podle toho, co o tomto výzkumu zatím vím, jeví se mi velmi neobjektivní: Jak mohou tvrdit, že 3 denní dělničí larvy jsou krmeny úplně stejnou potravou jako matky... přes krmení radioaktivními látkami nic zjistit nemohou... včela není filtr na radioaktivní izotopy...aby mohla tvořit krmné kašičky musí přijímat potravu ( med, pyl )...kašičky ( všechny tři...dělničí trubčí a mateří )jsou z bílkovin a sacharidů, jež mají stejný původ a stejnou cestu přes tělo včely krmičky do hltanových žláz...radioaktivita se objeví všude.
Aby objektivně mohly studovat, čím jsou krmeny larvy, musí studovat složení potravy larvy a to na i na hormonální úrovni ne radioaktivitu.
Jsou jisté teorie, že na kvalitu matky nemá vliv jen kvalita stravy, ale i hormonální složka potravy, jež na hmotnost a anatomické rysy matky vliv nemá, ale má vliv na její plodnost.
Neplatí, že větší matky jsou za stejných podmínek vždy plodnější než matky lehčí.

Tento výzkumu, jehož se zastává pan A. Turčány, je mi neznámý, a proto se předem omlouvám za možnou křivou kritiku tohoto výzkumu, jež plyne z možnosti, že jsem nepochopil metodu tohoto výzkumu.O tomto výzkumu vím jen něco málo ze včelařské konference.
Pokud-li je tomu tak, tak mě, prosím ,opravte.

Zatím se mi tento výzkum zdá velmi neobjektivní, nepopírám celý jeho výsledek, cítím, že něco na tom pravdy bude.
M. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160) (22161) (22162)

Keď budete taký dobrý a pošlete niečo, budem rád.
Ďakujem
petee/=/pobox.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (195.168.248.179) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160) (22161)

Ja nahravam na dig. diktafon Olympus a mam na nom mikrofon na PC teraz neviem zncku. Mam ho v lieviku, ktory prikladam na stenu ula. Zaznamenam aj 40-50 Hz. Frekvencia je rozna. Podla toho ci su len stare vcely, alebo uz mlade. Dokonca mam dojem ( este to musim overit) ze po vyliahnuti trudov sa objavilo v spektre 60 Hz. Mlade vcely bzucia na 100-150 Hz. Mozem merat kazdy nadstavok a podla spektra viem urcit kde matka kladie - krmicky. Meram rano pred vyletom vciel, lebo som zistil ze ked je znaska, ako teraz, tak odvetravanim vlhkosti nektaru vznika na vecer zvuk, ktory potlaca ostatne frekvencie. Tiez mam taky dojem ze frekvencie suvisia s podmienkami merania. Preto asi kazdy si musi odmerat svoje hodnoty a potom v dalsich rokoch sa orientovat podla nich. Ak mi poslete adresu, poslem vam moje merania. Pripadne mi poslite svoje na porovnanie. Budem merat do leta a potom to nejako zhrniem a napisem poznatky.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156) (22160)

Požívam úle LANGSTROTH. Upravil som si nástavky tak, že v každom mám otvor zo zadnej strany asi 3 cm a tam meriam elektretovým mikrofónom, ktorý je uložený v gumovej zátke. Meriam v strede úla, ale môžem zmerať ktorýkoľvek nástavok.Mikrofón mám napojený priamo do počítača a používam program SPEKTRA RTA. Momentálne mám najvyššiu frekvenciu max 180 Hz, ale na 250 Hz je len niečo menej, tak asi o 2dB. To ma zaujíma, že či to tak môže byť.Či treba vyčkať čo to urobí?
Pozdravujem, Peter

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (213.81.186.47) --- 13. 4. 2007
Re: Spektrálna analýza (22156)

Ano pokusam sa 2 roky. Vlani len tak pokusne ci to funguje a tento rok poctivo od 3.3.2007. Meranie ma vela zaludnosti. Dvolezite je cim meras, na akom mieste ula meras a v ktoru hodinu meras. Napr. meranie na zadnej stene maximum 200 Hz, meranie na tom istom nadstavku na ocku 300 Hz. Treba sledovat aj priebeh krivky aj ta nieco napovie a nie len frekvenciu. Neviem ako je to pri zateplenom ule, mam len jednoduche steny. Zaver - je na tom nieco pravdy, len treba to odskusat. Je jednoduksie nahrat zvuk, ako liezt do piateho nadstavku naspodu.
Srdecne pozdravujem Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157)

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.163.242) --- 13. 4. 2007
Re: Ă?epka (22154) (22155) (22157)

Přesně. Letos je to minimálně o týden dřív. Jdou rychle do síly. Já mám už na jedněch 5 nástavků 3/4 langstroth. Na většině 4 nástavky. Zimoval jsem na 3 až 4 nástavcích.
Tonda

>řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re:Ă?epka (22154) (22155)

řídít se stavem přírody v místě a ne kalendářem NEBO RADAMI OD JINUD. Na začátku kvetení angreštu a třešně ptačky stavební rámek a při rozkvětu řepky medníky a včelstva která v tu dobu neobsedají aspoň pět uliček spojit

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:?epka
> Datum: 13.4.2007 10:24:15
> ----------------------------------------
> jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy
> uz pomalu desi rojenim :-)
> to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
> njn teorie je fajn ale ta praxe ...
>
> > Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> > mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> > nástavků a za týden medníky...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (217.67.17.154) --- 13. 4. 2007
Spektrálna analýza

Počúva niekto včely cez počítač z dôvodu rojenia?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re:Ă?epka (22154)

jj pro zelenace je to letos obvzlast tezke, jedni rikaji nelez do nich a druhy uz pomalu desi rojenim :-)
to se pak tezko rozhoduje zda jednat nebo cekat :-))
njn teorie je fajn ale ta praxe ...

> Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se
> mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování
> nástavků a za týden medníky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš (193.165.208.202) --- 13. 4. 2007
Řepka

Tak nám rozkvetla řepka. Včera jsem četl rady, že do poloviny května se mají nechat včelstva v klidu - a já zítra vyrazím řešit prohazování nástavků a za týden medníky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 4. 2007
Re: Nastavková očka (22131)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
fero (84.245.81.138) --- 11. 4. 2007
Nadstavkové očká
Má vplyv zatváranie a otváranie očiek na nn-úli na pohyb matky v úli? Ako to praktizujete počas roka? Vďaka!
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ano, má. Ale do jaké míry, to záleží na konkrétní situaci.
Podle biologie včelstva se včely snaží ukládat med dále od česna, a tak je plodové těleso spolu se věnci pylu stlačováno k česnu. Je to dáno včelím pudem chránit si zásoby medu ( jež jsou pro včelstvo velmi důležité )před zloději ( např. medvědem, lupičkami,... ).
Tento vliv je patrný při porovnávání studené ( rámky jsou boční loučkou k česnu ) a teplé ( rámky jsou plástovou plochou k česnu ) stavby plástů.
U studené stavby problémy s ukládáním medu nevznikají. Včely vytváří věnce medu, jež jsou u česna menší a v zadu větší. Včelstvo vytváří chumáč u česna a za zásobami se v zimě a v předjaří pohybuje do zadu... využívá veškerou plochu zásob.
( pozn. Tento jev se do jisté míry vyruší při zazimování velmi-silných až přesílených včelstev ( nad cca 30 000 zimních včel ). Při dobrém zakrmení včely horní nástavek ( 4-6 nízký nástavek od spodu...podle síly včelstva ) plně zaplní, spodní z cca 1/3-2/3 a v dalších dvou nástavcích se také nějaké zásoby najdou... včelstvo ( chumáč ) se pohybuje směrem vzhůru ( věží nástavků ) za zásobami. )
U teplé stavby muže vzniknout jev ( zvláště pokud je střed česna na stejné úrovni jako střed plástových ploch ), že včely vytvoří symetrický věnec medu. Tento potenciální problém se stává nebezpečným, pokud zazimujeme včelstvo na 2 či pouze na 1 nástavku. Včely mohou vytvořit chumáč v prostředku, pak se budou pohybovat na jednu stranu a dojde k oddělení chumáče od zásob na druhé straně plástu. Pokud nedojde k většímu oteplení, kdy včely dostanou příležitost si přemístit zásoby nebo přesunout chumáč na zásoby ( to může blokovat vzniklé plodové těleso ), může dojít k úhynu včelstva hlady, i když v úle zásoby jsou ( avšak včely se k nim dostat nemohly ).
Proto nejvhodnější stavbou je studená. Při vysokém dnu a práci se včelstvem z boku nemá teplá stavba žádnou výhodu!
Podobný vliv mají také očka.
Metodik, jak manipulovat s očky během roku je spoustu ( v závislosti na druhu úlu, síle včelstva a způsobu včelaření ). Já zde ve stručnosti popíšu moji.
V podletí nechávám otevřené 3. a 4. očko od shora ( podporuji tím zakladení matky panenského díla v medníku ). Od podzimního zúžení ( zužuji jen v říjnu...odebírám spodní nástavky se starým dílem na vyvařen ) nechávám do zimy otevřená horní dvě očka ( odvod vodních par ). V předjaří ( od rozkvětu lísky ) uzavřu horní očko ( v horním nástavku se sráží voda, kterou včely sbírají pro plod ). Od začátku jara ( rozkvět angreštu ) nechávám otevřená spodní tři očka až do podletí ( podporuji tím kladení matky a ukládání pylu ve spodních nástavcích ).
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145) (22149)

Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku.

Prepáč Radim, že sa miešam do tvojich vyjadrení, nechcem byť Tvojím oponentom. Obdivujem Tvoj elán odpovedať toľkým pisateľom.

Tento konkrétny problém so začatím ošetrovania vyliahnutej larvičky v materskej bunky hneď po jej vyliahnutí považovaný za tromf všetkých autorov, ktorý opisujú vývin novej matky. Naopak chov budúcej matky včelami tzv. náhradným chovom (NCH) ako najväčšie negatívum práve ten fakt, že včely najskôr (3 dni) larvičku kŕmia obyčajnou kŕmnou kašičkou určenú pre včelu robotnicu a až potom precházajú na kŕmenie materskou kašičkou. A to je veľkým hendikepom pre budúcu mladú matku. A to je práve najväčší omyl, ktorý vždy neplatí!

Skupina vedcov sa tomuto problému venovala a pomocou rádioaktívnej látky zistili, že prvé tri dni včely kŕmili larvičky obidvoch skupín "obyčajnou" kŕmnou kašičkou pre včely a nie tak často spomínanou materskou kašičkou. Potom ten tromf často používaný pisateľmi "na prelarvovanie použite 12 hod. starú larvičku atď... aby budúca matka bola od počiatku kŕmená materskou kašičkou" je nepravdivý. Preto i pri umelom chove matiek, môžeme použiť larvičku od 24 do 36 hodín, kedy sa s materiálom lepšie pracuje a kvalita matky by mala byť rovnocenná tej, čo bola vychovaná v prirodzenom prostredí npr. v rojovom včelstve. Takto to robím roky vo svojom chove a dochované matky sú vždy robustné a kvalitné. Tak ja neviem?
Podľa mňa podstatou dobrej matky, je dobrý pôvod prelarvovaného materiálu a najdôležitejším faktorom je HMOTNOSŤ vajíčka, z ktorého sa vyliahne larvička. (izolácia matky v izolátore na malej plástovej ploche (panenský plást), npr. na jednom dm2 a menej - 200 buniek jednostranne , matka zníži týmto zákrokom za 36 hodín izolácie z 200 na 200 vyjíčok za 24 hod. Na tomto princípe je založený i systéme je založenýi nemecký tzv. Jenterov rámik, kde hrá podstatnú rolu práve obmedzovací postup pri zakladaní bunkových čapíkov a nie to, že včely sa o larvičky starajú od počiatku ako budúce matky. Veď prečo sa prestal robiť chov matiek z vajíčok?

Na druhej strane odcudzovaný chov náhradný spôsobom, nemusí byť tým najhorší, len ho treba správne robiť. Tu hrá významnú rolu použitý materiál, ktorý včelár berie z plného chovu, vajíčka matka kladie v plnej sezóne vo veľkom počteteda, sú o niečo menej hmotné. to by nebolo až také závažné, horší je spôsob ako to včelári robia. Z odobraných plástov vytvoria odložence, ktorých všetky včely (ak boli na pôvodnom stanovišti zalietané), úľ ostane prázdny (je bez matky) a kým sa vytvoria (ak sa vytvoria- sú často vyrabované), o NCH sa stará-nestará pár mladých včiel.
Keď už robiť NCH, tak jednoduchým a istým spôsobom, vybrať chovné včelstvo a ODOBRAŤ MU MATKU. Chod takéhoto včelstva je zabehaný a úspech je oveľa istejší, kvalita matky sa môže vyrovnať aj matkám z Jenterovho rámika. Je zaujímavé, že kvalitné matky sa vyvinú i v malej oplodňovacej jednotke, kde odberieme matku a ponecháme včelstvíčko náhode. Vďaka tomu, že predchádzajúca matka kládla na malej ploche málé množstvá vajíčok a boli hmotnejšie.....

Čo sa týka problému, "včely pri náhradnom chove začnú ošetrovať staršie larvičky (preto ich treba odstrániť? Prečo?) aj na staršom plode, ktorý už bol za zenitom vhodnosti pre novú kvalitnú matku. Ja mám desiatky zaznačených prípadov liahnutia sa mladých matiek po dodobrania plodudúcej matky a ani raz som nezaznamenal, aby čas liahnutia matiek sa vymykal z normy. To znamená, že matky sa liahli na na 13 max. deň (plus 3 dni vajíčko), teda v norme 16 dní, nikdy nie skôr. Práve pri týchto pozorovaniach som zistil, že včely pri NCH sa poisťujú proti prípadnému zlyhaniu prvej MB, postupným zakladaním náhradných MB, nie v jednom čase. Prvé MB bola už zaviečkovaná (na 5 deň, plus 3 dňvé vajíčko čo značí, že do chovu pojali larvičku ihneď) a napodiv bolo vo včelstve ošetrované viacej MB oveľa mladších. Z toho plynie, že nie je pravda, že včely pri NCH pojmú do chovu staršie larvičky npr. aj 6 dňové. Áno, môže sa to stať, keď z nejakých dôvodov včely majú k dispozícii iba staršie larvičky a vtedy sa nám vyliahne tzv. včelomatka, ktorá nevie čo má robiť, či klásť vajíčka a či nosiť peľ.

Je to len niekoľko nesúrodých myšlienok, ktoré môžu vniesť trochu svetla do tejto problematike, z pohľadu nie vedca ale radového včelára, ktorý pozoruje život včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 13. 4. 2007
Mazání medometu

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat čím se má mazat převodovka medometu? Existuje nějaká "potravinařská" vazelína nebo se to maže klasickou vazelínou? Jednu starší jsem rozmontoval a ta byla mazána klasickou vazelínou a bojím se, že by se to mohlo kolem hřídele dostat do medu. Chci ji použít, protože má volnoběh. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22144)

Já jsem se v rychlosti hůře vyjádřil. Správně by mělo být, že včelstvo s
letošní matkou se dá nahustit do menšího prostoru a přitom se nerojí,
zatímco včelstvo se starší matkou by už dávno mělo naražené matečníky a
roje. A nahustit proto, protože takové včelstvo sice nemá moc prostoru pro
ukládání snůšky, ale velice rychle staví mezistěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 8:46 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Letošní matka
> proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
> mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
>
> Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských
> buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely-
> včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako
> celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú
> pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm)
a
> matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k
mater.
> miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť
> vajíčka do plástových buniek.
> Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových
včiel
> a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné
> pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané.
> Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský
> profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141) (22145)

Létavky jsou zalétané na místo a vzhled úlu a dále potom na vůni matky.
Pokud na místě zůstane starý úl třeba jen s matkou, všechny létavky se do
něho vrátí a zůstanou tam. Pokud na stejném místě bude jiný nový úl, s
česnem pokud možno ve stejné výšce, budou létavky oblétávat kolem až zachytí
vůni matky a potom vejdou do úlu. Pokud bude nějaký jiný úl se včelstvem
třeba metr vedle, některé zaletí tam. Pokud tam vůbec žádný úl nebude,
létavky budou postupně oblétávat stanoviště v stále se zvětšujících kruzích
a pokud naleznou nějaký úl, pokusí se do něho takzvaně vžebrat. Při výměně
starého úlu za nový mohou pomoct barvy. Pokud bude k česnu úlu přišpendlený
pruh pár dm lepenky natřený mějakou sytou výraznou barvou, létavky se
zorientují podle něho a potom nebude výměna starého úlu za nový takový šok.
Pokud se z včelstva vyberou rámky se včelami a dají do nového jiného úlu 2 -
10 metrů vedle, z rámků první den odletí všechny zalétané včely létavky, cca
+- 1/3 včel, do starého úlu, na rámcích zůstanou jen nezalétané včely. Ale
už druhý den se objevují jednotlivé přilétající včely. Plod na rámcích
potřebuje bílkoviny, ty jsou v rámcích v pylu a v tělesných zásobách včel,
potom sladinu, ta je obvykle v rámcích nad plodem a potom vodu, ta v úlu
nikde není a proto první vyletující včely létají pro vodu. Proto se do
vytvářených oddělků dává jeden rámek s vodou nastříkanou v buňkách. Už za
pár dní se na létavky přeorientuje v novém úlu tolik včel, že vedle vody
začnou nosit i pyl a sladinu, pokud je z čeho.
Když včely zakládají třeba rojový matečník, tak postaví základ mateří buňky
neboli misku a nechají matku do ní položit vajíčko. 3 dne se vylíhne
larvička a ta je už od začátku krmena pro budoucí matku. Matka vykrmovaná
dodatečně neboli nouzová matka - včely v případě ztráty matky postaví
matečník nad dělničí buňkou s larvičkami a to nad třídenní larvičkou neboli
šestidenním plodem, možná i starším , to teď z hlavy nevím. Larvička je tedy
první tři dny krmena pro budoucí dělnici, ne matku a to je špatně. Taková
matka mívá znatelně horší výkon v kladení i horší mezerovitější plod. Včely
to občas dokonce vyřeší tak, že ještě tentýž rok nechají matku zaklást pár
matečníků pro tichou výměnu a matku v tichosti vymění. To je důvod, pro se v
oddělku, pokud si má sám vychovávat matku, likvidují starší matečníky.
Jediná "výhoda" takových nouzových matek je snad ta, že jak jsou menší, tak
jsou pohyblivější a tudíž mají při oplodňovacíxh výletech menší ztráty.
Co se týká stavění mezistěn, včely k tomu taky potřebují dostatečnou
teplotu, odhadem aspoň 25 - 35 st C. Vosk musí být měkký. Protože jsou do
května denní a hlavně noční teploty takové, jako jsou, musí včely při
stavění mezistěn dost topit a to dokážou jen tehdy, když je na mezistěnu
hodně včel. A s plodem je to ještě horší, tam nesmí jít pod teplotu 35 st C,
jinak se plod poškodí. Pokud se přidávání mezistěn v tuto dobu přežene,
včelstvo nestaví, je v šoku, věnuje všechnu svoji energii na ohřívání plodu,
takže jeho vývoj se na nějakou dobu zastaví. Takže do konce května počkat,
až včely dostaví jeden nastavek. Taky krmítko je v tu dobu zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 9:30 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
> Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
> V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s
> ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do
> tří nových úlů následujícím působem ? :
> Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm
> sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7
> mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok
> cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté
> přidat druhý nástavek ?
> A dva další úly založím dle předchozích rad.
> Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků
> ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá,
> jako matka ze založeného matečníku.
> Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135) (22142)

Já bych měl poznámky k tomu ventilátorku. Nekvalitní ventilátorek, třeba z
použitý z počítače, dodá do uzavřeného prostoru komory nepříjemný zápach po
ozónu nebo spálené plastické hmotě nebo něčem takovém. Dělají to i některé
nové. Je třeba s tím počítat a nádoby s medem mít zavřené. Pokud se počítá s
ohřevem rámků, bude asi třeba mezi ventilátorky vybírat. Dále samotný
ventilátorek je ze vzduchotechnického hlediska neúplný a má sníženou
účinnost. Pro plný výkon musí být zabudovaný do potrubí. Pokud se před a za
ventilátorek dá kousek trubky o průměru ventilátorku a délce minimálně 0,5 -
1 průměr ventilátorku, jeho výkon se zvýší násobně. Úplně stačí rourka
smotaná z lepenky a stabilně přilepená lepicí páskou. Potom stačí
ventilátorek na 12 voltů napájet sníženým napětím, třeba 5 voltů, má snížené
otáčky a déle vydrží a pravděpodobně tolik nesmrdí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 13. 4. 2007
prirezy - hledam kontakt

Vážení!
Možná můj problém není až tak do vaší momentální diskuse.
Mám ale momentálně problém s hledáním dodavatele přířezů, proto mě
napadlo
jako jedna z posledních šancí požádat vás o pomoc.
Loni mi dodala přířezy firma Dity Kožinové ze Starého Města (v
Jeseníkách).
Chtěl bych opět přířezy od této firmy z různých důvodů. Ovšem telefon,
který
fungoval loni je nedostupný. Mám pouze adresu z dokladů, ale to je pro
jednání dost na dlouhé lokte.
Prosím -může mi někdo pomoci? Má někdo na tuto firmu kontakt? E-mail,
nové
tel.číslo ...
Moc děkuji za pomoc a pilné včelky!
Arnošt Hrdina



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

A napadá mě další dotaz. Včely, které zůstanou s matkou asi nepřeletí do jiného úlu, ale jak to bude s těmi dalšími částmi včelstva ve zbývajících dvou úlech. Zůstanou v nich, nevrátí se do třetího úlu nazpět k matce ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

Brzy budu zkušený včelař teoretik, jen aby to fungovalo i v praxi. :-)
Rámky ze starého úlu připevním na horní langstroth loučku.
V případě, že bych se chtěl starého úlu úplně zbavit, protože pracovat s ním je utrpení a navíc do něj nemám další rámky, mohu rozdělit včelstvo do tří nových úlů následujícím působem ? :
Do jednoho úlu dám rámek s plodem a matkou spolu se včelami, které na něm sedí. Z obou stran po jednom plástu a doplním spodní nástavek 7 mezistěnami. Dám horní nástavek a do něj 8 mezistěn + krmítko na roztok cukru, anebo mám počkat, až včely zastaví jeden nástavek a teprve poté přidat druhý nástavek ?
A dva další úly založím dle předchozích rad.
Dvě zbývající včelstva si bez problému vytvoří novou matku i bez matečníků ? Dočetl jsem si, že matka, která se vykrmuje dodatečně není tak dobrá, jako matka ze založeného matečníku.
Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22141)

Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.

Koniec tejto vety ma zaujal! Operácia zakladanie a ošetrovanie materských buniek neriadi matka (i keď sa to javí obsurdne), ale úľové včely- včelstvo. Takže založenie MB nezáleží od svojvôli matky, ale včelstva ako celku. Včely včelieho spoločenstva vo včelstve s vnútornej potreby začnú pripravovať materské misky v tvare džbánu (hĺbka 11mma priemer ústia 5mm) a matku (to som osobne viackrát pozoroval), matku doslova "dotlačia" k mater. miske a keď matka vajíčko položí, včely matku "prepustia" aby mohla klásť vajíčka do plástových buniek.
Ak to takto ponímame, potom matka v úli je viacmenej v rukách úľových včiel a tie matke diktujú čo má robiť. Som si vedomý toho, že nejaké vlastné pozorovanie nemá šancu zmeniť to čo je "neomylne" v knihách napísané. Takto mi to vysvetlil pri osobnej debate, vysoko vážený vysokoškolslský profesor a bol som v koncoch. Veď čo je napísané, je pravdivé ........ Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 12. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135) (22142)

Velice dobrý nápad!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Dusko" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 12, 2007 11:17 AM
Subject: Re: Tepelná komora - výroba, dotace


> Doporučujem prečítať članok
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
> S pozdravom Dusko
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dusko (194.160.193.187) --- 12. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128) (22135)

Doporučujem prečítať članok http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=178.
S pozdravom Dusko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137)

Já bych raději nesměšoval dohromady výměnu matky a rozdělení a předělání
včelstva na langstroth. Pokud ano, tak nejjistější přidání matky je tehdy,
když včely mají matečníky, ale už nemají plod, na kterém by postavily
náhradní matečníky. Takže když se jim ty matečníky vyřežou, během půl hodiny
si uvědomí, že už matečníky nemají a nemají ani plod, na kterém by mohly
narazit nové. Potom přijmou každou matku. ale musí se jim vyřezat všechny
matečníky. Pokud jen jeden zůstane, tak matku přijmout nemusí. Ale já matky
moc neměním, preferuji výchovu matek přímo ve včelstvu a když, tak z
přidaného plodu.
Rozdělit včely přesně na polovinu nepůjde. Varianta rozdělit na poloviny a
převézt na jiné stanoviště mně připadá taková kostrbatá. Předpokládám, že
ta redukce je na každý rámek zvlášť, že to je třeba langstrotí horní laťka,
na kterou je starý rámek pověšený a že v nastavku nad dnem mohou být vedle
sebe původní i langstrotí rámky. Potom bych navrhoval rozdělit včelstvo
spíše na tři díly, pokud už je na 20 původních rámcích. Na původním místě v
úlu s původním vzhledem nechat jeden rámek se starou matkou, ideálně světlý
plást, snad možná ještě jeden světlý původní plást bez včel a zbytek bych
doplnil mezistěnami. V tomto úlu bude matka, mlaďušky z toho jednoho plást a
všechny zalétané létavky. V druhých dvou úlech bude po 4 - 6 plodových
plástech krytých z každé strany jedním plástem bez plodu a potom mezistěny.
Jedná se o to, že mezistěny přidané do stávajícího nastavku místo plástu
mnohem rychleji vystaví než když se nad plný nastavek přidá další nastavek s
mezistěnami nebo dokonce jen půlkou mezistěn a zbytek prázdného prostoru.
Později pak bude možné ty vystavené mezistěny, pokud tam není plod
vytáhnout, uskladnit a dát tam další mezistěny nebo pokud tam bude plod,
vložit do horního přidávaného nastavku. Jedná se o to, aby v přidávaném
nastavku nebyly jen mezistěny, ale taky pár už vystavených rámků nebo rovnou
2 - 3 rámky s plodem, nastavek potom včely rychleji obsadí a vystaví. Pokud
budou dva nastavky a staré rámky mohou být jen v nejspodnějším, bude se
stejně muset matka dát do hořejšího nastavku a ten spodní oddělit mřížkou,
aby plod ze starých rámků vyběhl a bylo je možné odstranit.
Pokud je nastavek nebo úl dostatečně silně obsazený a v nastavku je letošní
matka a je snůška, je možné dát do nastavku mezi plodové plásty po 2 - 4
mezistěnách a včely je vystaví v červnu nebo červenci během dvou dnů. Je tak
možné na úkor výnosů z letní snůšky vystavit hodně plástů. Letošní matka
proto, že ta se při nahuštění včel v úlu potřebných pro rychlou stavbu
mezistěn rojí velice málo, stará matka může založit matečníky.
Stejně co se týká přidávaní dalšího nastavku, nejdřív se rozjede úl se
starou matkou, protože ta bude klást pořád. Druhý nastavek na ten úl by se
mohl dávat tak ke konci května. U ostatních úlů je přestávka 40 dnů, než se
vychová nová matka a začne klást a nové včely se budou líhnout. takže tam to
bude tak někdy v červnu. Přidaná hotová matka to urychlí.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 11, 2007 8:37 PM
Subject: Re: Jak poenést veely na Langstroth


> Zdravím.
> Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
> Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo
> rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové
> langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní
> nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth,
> ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru
> nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám
> další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic
> jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po
> polovině včelstva.
> Nejsem si zcela jist s následujícím :
> 1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a
druhá
> v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt
> úly na společné místo.
> 2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
> 3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
> 4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
> Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 12. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137) (22138)

Pak se tam mřížka musí dát. Matka by kladla pořád i na starých rámkách a nešlo by je vyřadit.
Tonda

>Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev
Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
včelaření s vyrovnanými včelstvy je v mnohém výhodnější než včelaření se včelstvy různého stavu.
Vyrovnávat lze více způsoby:
a/vyrovnávání oddělky
Tento způsob se provádí na podzim nebo v předjaří, zpravidla za účelem získání silnějších včelstev do snůšky. Spojení se provede přes novinový papír s dírkami ( možno v předjaří i naostro ). Vyrovnávat včelstva takto lze ( slabším připojíme více včel a silnějším néně ),ale je to nepraktické ( přesypávání porosených včel mezi oddělky ).
b/vyrovnání přelétákem
Tento způsob spočívá v záměně polohy silnějšího a slabšího včelstva při plné letové aktivitě za účelem zalétnutí létavek ze silnějšího včelstva do slabšího.U této metody je problém zjistit, kolik včel přelétne ( potřebné množství nebo více či méně? ), nehledě na to, že touto metodou vytváříme ve včelstvech chaos.
c/ vyrovnání plodem
Tato metoda spočívá ve vyrovnání plodových ploch mezi včelstvy a následnému vyrovnání sil včelstev ( po vylíhnutí plodu ). Neměli bychom do slabšího včelstva přidávat příliš otevřeného plodu, nebot účelem vyrovnání není zaměstnat krmičky prácí o plod, jehož je tím pádem více než s čím včelstvo počítalo a na co se připravilo, ale účelem vyrovnání sil je oslabení silnějších včelstev a posílení slabších včelstev.
Přidaný zavíčkovaný plod se nejdéle zhruba do 12 dní všechen vylíhne a včely se o něj nemusí během vývoje nějak zvláště starat ( kromě zahřívání ). Přidáváme plod až k plodovému tělesu...udržujeme celistvost plodového tělesa a podporujeme tím přijmutí nového plodu. Takhle můžeme s poměrně velkou přesností vědět, kolik toho do včelstva dáváme ( 1 dm2 plástu dělničiny po jedné straně má cca 400 buněk )a co můžeme od něj očekávat.
Otázka přidání plodu se včelami:
V této době ( předjaří - 1/2 jara ) s tím nejsou zpravidla problémy...stačí nechat plodové plásty na cca 15 minut vyvěšené v otevřeném rojáku ( nejlépe v teplém prostředí...není to nutné, plod vydrží ( i kukly ) delší dobu ( v rámci hodin ) v chladu...cca 15°C ( viz Ing. D. Titěra )). Během této doby ( cca 15 minut ) opustí plod létavky, jež by mohly být agresivní vůči cizím včel z posilovaného včelstva.
Později ( po rozkvětu řepky ) bych doporučil pro jistotu včely ( mladušky...létavky necháme odletět ) na plodových plástech důkladně porosit čistou vodou a včely ( posilovaného úlu ) na plástech, jež jsou na krajích přidávaných plástů, porosit také...omezujeme tím vznik agresivity ( mokré včely neútočí !).
Hlavně dávat pozor na matku, abychom ji náhodou nepřendali tam, kam nechceme.
At se daří!

zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098) (22137)

V podstatě mám jen dvě poznámky.
1/Mřížku nad staré rámky bych nedal. Matka musí horní nástavek nejdříve zaklást. Tedy musí tam mít přístup. Teprve až ji tam někdy uvidíš, nebo najdeš dole a přendáš (sklepneš) do horního nástavku (musí v něm ale už být plod), tak je možné tam dát tu mřížku. Urychlí to výstavbu a zakladení nových nástavků.
Pokud se ti to nebovede, je pravděpodobné, že se ti to povede i bez mřížky.
2/Mezistěny - rámečky tam dej všechny, maximálně místo jednoho rámku rámkové krmítko.
Předpokládám, že do toho půjdeš až budeš mít novou matku, tedy v době, kdy už bude dost teplo a včely budou silné i po rozdělení.
Předpokládám, že budeš dávat nahoru víc jak jeden nástavek. Postupně jak budou stavět a obsedat nový/é nástavky.

Zalétávání. Já bych dal nové úly na původní místo vedle sebe, starý úl se oklepe od včel a dá pryč. Není vyloučeno, že matka se nějak dostane mimo rámky a bude na stěně. Sklepni to na nějakou desku a sesyp do jednoho z úlů.
Když to po čtyrech a více dnech prohlédneš v jednom úlu by měla být vajíčka - tam je matka. Pokud ani v jednom, musíš koupit dvě matky, nebo nechat vše na včelách. Nic nebude ztraceno. Pokud včelstvo zůstane bez matky, není ohroženo, vychová si novou. Než ta začne klást, vyběhne většina plodu a ty můžeš převést včely radikálnějším způsobem - smetencem.

K přidávání matek atd si něco málo nastuduj, nebo založ nové vlákno. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (85.160.114.122) --- 11. 4. 2007
Re: Jak poenést veely na Langstroth (21946) (22095) (22098)

Zdravím.
Ještě bych se ujistil, zda jsem následující operaci pochopil správně.
Nyní má včelstvo zhruba 20 rámečků. Na začátku května toto včelstvo rozdělím na dvě poloviny a to samé provedu i s rámečky. Vezmu dva nové langstrothy s varoa dnem a do každého pověsím pomocí redukce na spodní nástavek po deseti ráměčkách. Rámečku jsou sice vyšší než 3/4 langstroth, ale to nevadí, rámečky budou viset kousek nad varoa dnem. Včelí mezeru nahoře zachovám. Nad tento nástavek umístím mateří mřížku a nad ní dám další nástavek, ale již s langstroth rámečky s novými mezistěnami. Nic jiného bohužel nemám. Takže začnu se dvěmi nástavky. Do každého úlu dám po polovině včelstva.
Nejsem si zcela jist s následujícím :
1/ Jak dosáhnout toho, aby jedna polovina včel zůstala v jednom úlu a druhá v druhém. Napadá mě jedině dvě rozdílná stanoviště a po pár dnech dovézt úly na společné místo.
2/ Když zůstane jedno včelstvo úplně bez matky, neohrozí jej to ?
3/ Ve keterém okamžiku mám dát novou F1 matku a jak to nejlépe provést.
4/ Kolik nových mezistěn dát do horního nástavku pro začátek ?
Díky za trpělivost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš (62.77.64.110) --- 11. 4. 2007
Re: včely na zahradě (22092)

Zdravím!
Mám včelařskou maringotku u cesty, která je spojující cestou mezi mým a sousedovým pozemkem. Pět včelstev z dvaceti vyletuje směrem do cesty, lidé mohou projít maximálně 5m od česen úlů. Řešil jsem to jednoduše: před úly jsem zhotovil ze slabých dřevěných trámků kostru a na ni napínáčky připevnil krycí pletivo na bazény - je zhruba stejně husté a vypadá podobně jako takové ty síťované pytle na brambory. Je tmavě zelené a laciné. Myslím, že se také používá jako stínící síťovina proti slunci (těch je několik hustot). Dá se bez problémů sehnat v zahradnictvích. Důležité je, aby skrz oka včely neproletěly. Včely tak mají před vletovými otvory cca 1 metr zábranu a jsou tak nuceny vylétat a vletovat horem (pletivo mám vysoké cca 2 metry), lidi na cestě doslova nadletí. (Kdesi jsem četl, ale je to bez záruky, že včela vyletuje z úlu zhruba pod úhlem 30° a rychlostí kolem 30km/h, cože je dost...) Funguje to výborně. Ale jak je psáno v ostatních odpovědích, podmínkou je chovat mírné a nebodavé včely, respekt před těmi "včelími" dny a hlavně alespoň minimální ochota souseda-včelaře tento problém řešit. Vím o lidech, kteří včely v sousedství bez problémů snášejí, ale jakmile dostanou žihadlo, už by neradši psali na úřady stížnosti, že jim bylo ublíženo. Stejně tak jsou včelaři slušní a včelaři-hovada, kteří své okolí nijak nerespektují a není s nimi řeč. Pak jse opravdu na místě zásah úřadů.
Doporučuju se o včely a včelaření začít zajímat víc, je to neskutečně fascinující věc!!

Hezký den!
Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22128)

Radim POlášek napsal:

>Postup pro výrobu je relativně jednoduchý.
...........

Nebo komu stačí menší velikost, tak do staré vyřazené ledničky umístit termostat a objímku na 100W žárovku.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)

Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: fenologie (22125) (22130)

Aj na mojom stanovišti to všetko kvitne o pretek. Je to všetko pomiešané, nedá sa nájsť medzi dlhoročnými pozorovaniami nejaký súvis. Ale, keďže včelstvá sú silné, lietaviek je nad obyčajný limit, tak každý deň pribudnú nejaké dekagramy samozrejme hodne peľu a 0,5 kg ale i viac na úľovej váhe.
Počasie je tak prajné ku včelám, že to vzbudzuje strach a ten strach je ROJENIE, ktoré za posledných 50 rokov ako včelárim, nemalo také skoré a ideálne podmienky.
Okrem iných prác na včelnici, začal som i so zberom peľu približne v 50-tich včelstvách. Zdalo by sa, že odber peľu zastaví tendenciu k rojeniu, ale nie je to to tak, za posledných 6 rokov, sa to u mňa nepotvrdilo ani raz! Rojenie už má svoj základ založený chovom trúdieho plodu, ktorý voláme latentným-skrytým, t.j. prípravou materských kolísok-kolébek, do ktorých matka položí prvé vajíčko a "oheň je na streche", rojová nálada sa stáva zjavnou, floridnou a včelár v tomto prípade nemá šancu rojenie zastaviť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

Zásadne pridávam plodový plást (bez M!) s včelami, ktoré plást pbsadajú. Bez včiel by tom mohlo byť len v prípade, keď je plod zaviečkovaný a postupne sa liahne. Ak chcem posilniť slabé včelstvo a pridám mu plást s plodom bez včiel, slabé nedokáže plod ošetriť a vyjde navnivoč.
Teda moja odpoveď s plást s včelami a pokiaľ je to možné s včelami. Plást s plodom väčšinou obsadajú mladé včely a i keď niektoré odletia, do vlastného úľa (včela po prvom orientačnom prelete sa vždy vracia do svojho letáča), nevracia sa zo vzdialeného stanovišťa.
Strach z toho, že sa pridané včely navzájom vyvraždia s "domácimi" včelami je nulová, lebo práce je dosť pre obe skupiny včiel. Nikdy som to za 50 rokov nespozoroval. Iná situácia je pri pridaní včiel v letnom čase, vtedy k úhynu pridaných včiel ale i vlastných, môže dôjsť.
Je najvyšší čas k vyrovnávaniu včelstiev je najvyšší čas, inak to nemá význam. Aj v tomto prípade si akciu treba premyslieť, lebo ak je niečo slabé, slabé aj zostane, tak potom je výhodnejšie ponechať silným to, ktoré je silné, lebo v tom prípade máte šancu, že budete vytáčať aj med.
Ak sa rozhodnete, odobrať plod so silnejšieho včelstva, urobte náhradu za odobraný plást vložením toľko medzistien, koľko odoberiete plod. plástov, vždy obplodový plást, t.j. plod., medzistena, plod, medzistena a je to jedno kde, či ju dáte do stredu plodiska alebo na kraj plodového telesa. Je teplo a pokročilý vývoj plodového telesa, neohrozí prirodzený vývoj včelstva. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fero (84.245.81.138) --- 11. 4. 2007
Nadstavkové očká

Má vplyv zatváranie a otváranie očiek na nn-úli na pohyb matky v úli? Ako to praktizujete počas roka? Vďaka!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
fenologie (22125)

doma na zahradě naplno kvete skalník - obsypaný včelami, rozkvétá javor
jasanolistý a na polích začíná řepka.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily veelstiev (22125)

Já včely zásadně otřepávám. Se včelami přidávám tak v předjaří, kdy případně
spojuji. Nevylučuji ale, že by se to teď mohlo. Krajním případem nepřijetí
je povraždění cizích včel a vykousání cizího plodu. Nevím ale, jestli se to
neděje v případě přidání i se včelami nějak polovičatě takovým způsobem, že
většina přijde vniveč a přitom to včelař nezjistí. Třeba když se ty přidané
včely na rámku s přidaným plodem "uzavřou", nebudou přijímat potravu nebo
vodu od včelstva, takže přidaný plod bude nějakou dobu trpět hladem, než si
ty přidané včely zvyknou.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)

Postup pro výrobu je relativně jednoduchý. Z plechu - pozink, tenký hliník
se udělají panely stylu plochá krabice bez víka nebo s odnímatelným víkem
třeba pro 10 cm silný polystyren nebo jinou uteplivku. Z takových panelů se
složí - sešroubuje komora plus dveře plus zvenku kovová konstrukce, která
drží komoru pohromadě a tvoří konstrukci dveří. Na dno komory se použije
silný plech 1,5 - 2 milimetrů pozink. Udělají se prostupy pro kabely pro
ohřívání nebo pro hadičky pro chlazení nebo pokud se uvažuje s ohřevem nebo
chlazením mimo komoru, tak prostupy pro vstupní a výstupní potrubí
vzduchotechniky. A otvory pro šrouby, aby šlo panely sešroubovat. Potom se
jednotlivé panely nalakují, strana, která bude vevnitř komory je ideální
nalakovat práškovou barvou s atestem na styk s potravinami. Potom se
jednotlivé plechové panely bez izolace sešroubují, mezery mezi panely se
těsní tmelem. Viděl jsem v drogerii silikonový tmel vhodný pro styk s
potravinami v kartuší, ten by se na to hodil. Sešroubuje se i konstrukce
zvenku, do panelů se vloží izolace, zakryje víky zvenku as tepelná komora je
hotova. Takhle podobně dělal za komunistů vypalovací boxy do lakoven
monopolní dodavatel zařízení lakoven Kovofiniš v Ledči nad Sázavou a i my ve
fabrice svépomocí. Ovšem my jsme to dělali do velikostí auta, s parním nebo
horkovodním ohřevem o výkonů desítek kilowatů a s cirkulačními a odsávacími
ventilátory výkonů kilowattů a připravovalo se to půl roku a montovalo to 10
chlapů měsíc. Pro včelaře to bude mnohem menší a jednodušší.

Pokud se izoluje polystyrenem, ten snese podle druhu trvale teplotu do cca
50 - 80 st C, při vyšší sublimuje, ale nemusí být zvenku krytý. Pokud se to
izoluje nějakým vláknitým materiálem, ten musí být zvenku překrytý. Zase
pokud bude možné v komoře dosáhnout teploty přes 100 st C, dá se komora
použít k tepelné desinfekci nastavků i vyřezaných rámků a dalšího.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118) (22120)

Včelstva a léčení jiných včelařů, k tomu se teď nevyjadřuji, ale letos na
jaře se mně připomnělo to, že ani v lese s relativně mladými a tenkými
stromy nemusí být nouze o dutiny dostatečné pro přežívání rojů. Našel jsem
pokácený smrk o průměru pařezu cca 35 centimetrů, ten měl pod kůrou tak 3 -
4 centimetry silnou vrstvu dřeva a zbytek byla dutina minimálně metr a půl
dlouhá. Pravda, bylo to na plochém vrcholku kopce, kde je jen pár desítek
centimetrů půdy a pod ním skála a kde je často buď hodně mokro nebo zase
naopak hodně sucho, ale i tak. Od mých včelstev v lese je to asi dva
kilometry, od vesnice, kde jsou určitě další včelstva je to kilometr na
druhou stranu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 11. 4. 2007
Re: Vyrovnávanie sily včelstiev (22125)

Franta napsal:

>Moja otázka, prosím, znie.
>Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel?
............

Když budou včely v plné práci, tak bych se toho přidávání se včelami nebál (pozor na matku, to je taky včela).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

franta (91.127.161.9) --- 11. 4. 2007
Vyrovnávanie sily včelstiev

Po zime nie sú všetky včelstvá v rovnakej kondícii. Jedny sú silnejšie, iné slabšie. Na vyrovnávanie sa používa pridávanie plodových rámikov so silnejších včelstiev včelstvám slabščím. Moja otázka, prosím, znie. Môžu sa tieto rámiky pridávať spolu s včelami, alebo ich treba pridávať bez včiel? Vďaka za odpoveď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121) (22122)

Výborně, pokud bude telefonní číslo, budu velice rád. Jestli ho nechcete zveřejňovat, tak mi ho můžete poslat na jiripochop/=/seznam.cz . Budete-li mít také nějakou fotografii a bylo by možné také ji zaslat e-mailem, bylo by to perfektní. Moc děkuju.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22101) (22108) (22113)

Gabon je dobré léčivo, když se dobře použije. A v tom je problém. Vyžaduje zodpovědnost včelaře. Léčím v naší organizaci a tak vím, o čem mluvím. Gabon se musí dát mezi plodové plásty, kde se musí vytvořit mezera větší než je mezera daná mezerníkem. Včely jsou donuceny starostí o plod účinnou látku roznášet na nožičkách. A největší problém je v tom, že se gabonové pásky MUSÍ odstranit nejdéle po dvacetičtyřech dnech, což včelaři, aspoň někteří, nedělají. Množství účinné látky klesá, Varrou nezabíjí a ta se stává rezistentní. V tom je největší nebezpečí gabonových pásků. Nedodržení metodiky!!!
Jak píše kolega výše. Je to pořád dokola. Při dodržení postupu a znalosti rozmnožování Varroy destructor. Ta se množí na ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto první léčba co nejpozději na podzim když je co nejméně plodu, opakování po sedmi až deseti dnech kdy by měl být zbylý plod vyřezán. Zároveň je třeba si uvědomit, že když je venkovní teplota menší než +10°C, jsou včely sražené do chomáče, kam kouř nepronikne. Proto se po třetí léčí acetonovým aerosolem, který se dá použít do -5°C. A když do aerosolu použijete M1 AR, tak to nemá chybu. (Řádně čtětě návod, dává se jen 16kapek na 300ml acetonu). Ale teď máme jaro, kdy je jediná možnost léčení. Nátěr zavíčkovaného plodu M1 AR, dáme PĚT kapek na 50ml vody, a následnou fumigací, kdy použijeme VARIDOL. Nesmíme použít M1 AR. Jarní léčení se smí provádět do 15 DUBNA!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 09:40:53
> ----------------------------------------
> Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že gabon je základem léčby. Základem
> tlumení varroázy je povinné léčení varidolem fumigací nebo aerosolováním.
> Plošné léčení gabonem může, ale také nemusí KVS pro ten který rok nařídit,
> případně ho včelaři mohou použít i dobrovolně. Jako jeho velkou výhodu vidím
> skutečnost, že působí jinou látkou, než varidol a může tedy postihnout i
> případně vznikající rezistentní kmeny roztočů. Na druhé straně jeho
> nadužívání by nás mohlo o tuto výhodu připravit.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 8:46 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> > PRÁVĚ TEN GABON JE TEN ZÁKLAD LÉČBY V SRPNU \PODZIMNÍ LÉČBY JSOU JEN
> > DOLÉČENÍM TOHO CO NESTiHL GABON KTERÝ ZAJIŠťuje řádný vývin zimních včel
> > .....
> > Je to pořád dokola. Metodika tlumení varroázy v ČR je postavena na plošném
> > podzimním léčení.
> > Pokud je dobře provedeno na větší ploše, není nutné chránit zimní generaci
> > včel před necelou stovkou VD ve včelstvu. To by byl kanon na vrabce. Gabon
> > je nouzové řešení tam kde není něco v pořádku.
>
>
> Muzete mi to vysvetlit? U nas co vim (2 roky) se pouziva gabon a nikdy se
> pokud vim neresilo zda je neco v poradku ci ne. A ted prekvapene ctu, ze to
> neni nutne pouzivat - pouze kdyz je neco v neporadku. Tak jak je to
> "spravne" :-) ? Co je na nem spatneho? Kdyz se pouzije na zdrave vcelstvo
> tak muze skodit ci co?
>
> Diky
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: Tepelná komora - výroba, dotace (22121)

dobry den, nam delal termobox pan prokes z velkych losin, chcete tel?
zdravim a at bzuci:o))
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 10, 2007 4:37 PM
Subject: Tepelná komora - výroba, dotace


Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných
komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to
vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální
výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám
pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych
využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o
rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí
plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso,
ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a
datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li
tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých
nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se
obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého
názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak
nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto
jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru).
Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich
dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace
neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být
v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je,
zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 10. 4. 2007
Tepelná komora - výroba, dotace

Chtěl bych vás požádat o radu, zda-li nevíte o nějakém výrobci tepelných komor, nebo alespoň o někom, kdo ví co vše je k tomu třeba a je ochoten to vyrobit. Nejlépe z Libereckého kraje. Nejde mi o nějaký profesionální výrobek, ale aby to také nebylo "spíchnuté horkou jehlou". Včelaření mám pouze jako koníček a neživí mě to.
Abych vše uvedl na pravou míru: letos budu stavět včelín a chtěl bych využít dotaci na medomet a zároveň také na nějakou malou tepelnou komoru o rozměrech ~50x50x150cm na rozehřívání sklenic s medem případně na ohřátí plástů před vytáčením. Zprvu jsem myslel, že si seženu topné těleso, ventilátor,nějaké to opláštění a vše si sestavím doma. Jenže mi to nedalo a datázal jsem se také raději na státní zemědělský intervenční fond, zda-li tato tep. komora při domácím sestavení z komponentů při dodání jednotlivých nákupních dokladů bude uznána. Zde uvádím část odpovědi, se kterou se obrátili přímo na právní obor:

„Pokud by dotyčný požadoval dotaci za pořízení tepelné komory, je dle mého názoru jedno, zda-li ji koupil celou či si ji sestavil sám, ale je pak nutné vyfakturovat komoru jako celek (v praxi asi neproveditelné, proto jediná možnost jak takto získat dotaci, je pořídit si celou komoru). Investici do jednotlivých komponentů, ze kterých se komora skládá, a jejich dílčí fakturaci nelze považovat za splnění podmínek dle NV 197/2005 Sb.“
Dotace se poskytuje pouze na investice. Na jednotlivé komponenty se dotace neposkytuje, protože to jsou části neinvestičního charakteru. Vše musí být v dikci podle NV 197/2005 Sb. přílohy č. 2 část A.“

Výsledek: tepelná komora se musí koupit celá, ale otázka pro mě nyní je, zda-li mi ji někdo udělá dle mých představ.
Předem děkuji za každou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116) (22118)

Stalo se mi něco podobného. Ve vesnici jsem měl průměr 0.7 roztočů na vč. Na druhém stanovišti 1 km vzdáleno od prvního mimo obec u lesa bylo 8 r./vč. Všechna ošetření jsem dělal synchronně.

Nikdy roky předtím jsem neměl ve vzorcích víc jak 0.1 r/vč.

Jsem 1 km od severní hranice kraje Pardubice, v doletu mám stovky včelstev, o kterých nic nevím. Nevím co je v lese.

Jsem zastánce Gabonů, protože vím jak se podzimní ošetřování fláká a obchází různými triky a "zlepšováky", jaké jsou úly děravé, nevhodné teploty - fumigace sraženého chomáče, nedodržené 10-14denní odstupy atd. atd. Gabony se tam dají lehce za pěkného počasí při krmení do cesty ke krmivu mezi plod a zachrání se generace včel, na které už říjnová fumigace nic nezmění. Už je totiž pozdě. Nechuť ke Gabonům většinou pramení z jejich ceny a z lakoty starších včelařů a NE kvůli nějakým reziduům ve vosku. Cena Gabonů/včelstvo je 17 Kč a cena fumigace je 3 koruny (bez dotace).
Při aerosolování, když mi dochází roztok, tak si naředím pro jistotu ještě 1-2 dcl k tomu a nějaké vysrkávání zbytků ze dna nepřichází v úvahu.

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Od: Radim Pol??ek
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.195.230.1) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22054) (22114)

Své úly mám natočené česny také k jihovýchodu a z jihu je mám zastíněné stromy. V úlech na přímém slunci musí včely víc chladit (to platí hlavně o tenkostěnných), podle známého včelaře se tím i zvyšuje možnost rojové nálady.
Miloš H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 4. 2007
Re: zalozeni noveho stanoviste (22053) (22056) (22060) (22065) (22066) (22070) (22083) (22084) (22091) (22099) (22102) (22103) (22111) (22116)

Právě loni byly zveřejněny výsledky z vyšetření na rezudia z gabonu a varidolu ve vosku v mezistěnách a nebyly prokázány v měřitelné hodnotě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> Datum: 10.4.2007 10:07:12
> ----------------------------------------
> Právě proto, že tam je celý měsíc, zanáší gabon do vosku a propolisu mnohem
> více reziduí než ošetření fumigací nebo aerosolem. Proto bylo původně bráno
> před snad 20 roky jako ošetření v případě, pokud fumigace a aerosol selže.
> Možná teď je to jinak, faktem je, že léčení Gabonem se mně zdá spolehlivější
> a méně pracné. Na druhé straně nyní těžím propolis na konci září, při léčení
> Gabonem bych musel ty síťky vyhodit na konci července.
> Jinak ale se mně zdá, že co se týká vavraózy, v laboratoři stoupá počet
> roztočů, které ve vzorku měli nenajdou. Letos, když mně fumigovali potřetí
> aerosolem, docházela jim už náplň a v lese, kde končili, bylo v nádobě asi
> jen půl cm tekutiny. Musel jsem přístrojem při aerosolování kvedlat, aby
> aspoň chvilkama šlo něco do trysky a přístroj fungoval. Tak jsem do zimních
> vzorků měli vrazil doma po třech roztočích na včelstvo a v lese po 6
> roztočích na včelstvo. Minimálně doma jim něco uteklo, protože přikázali na
> jaře ošetřit nátěrem plod jen na stanovišti v lese.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 10, 2007 9:15 AM
> Subject: Re: zalozeni noveho stanoviste
>
>
> Ten gabon má tu výhodu ,že tam působí celý měsíc právě v době kdy včely S
> OBLIBOU vylupují různé slabochy a zalétlé roje které jsou bez kontroly
> včelařů a nedovolí rozvoj napadení v úlu. Potom také střídáním více druhů
> léčiv zabraňujeme vzniku rezistence
>
> PEPAN
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: zalozeni noveho stanoviste
> > Datum: 09.4.2007 21:33:01
> > ----------------------------------------
> > Potvrzuji, že moje úly a včely ještě jaktěživ Gabon neviděly. A to je mám
> i
> > v zadováku s 2 centimetry na podmet.
> >
> > R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76161 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22118 do č. 22178)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu