Archiv Včelařské konference

Vysoká dna jsou vhodná pro kočování - včely se mají kde vměstnat a pokud se
nehýbá se dnem a nastavkem nad ním přes léto, tak jsou dobrá pro stavění
divoké trubčiny. Na konci srpna, v září se včely z té trubčiny stáhnou a
potom se trubčina dá bez rozrušení včel vyřezat. Nízká dna se dají bez
problémů použít na stabilním stanovišti a včely tam prakticky nestaví nic,
co by se muselo za rozdivočení starých včel létavek v létě vyřezávat. Síto
je dobré pro zimování, kdy umožňuje studené zimování a dobré větrání úlu od
vodních par v zimě a taky dobré pro přívod vzduchu při kočování a při
setřepávání včel smykem rovnou do úlu místo do rojáku při vytváření umělých
rojů nebo při sbírání nízko sedících rojů, kde hmotnost úlu nevadí.
Nízké dno je vhodné pro jarní rozvoj slabších včelstev a oddělků v malém
prostoru úlu, třeba jednom nadstavku 39x24, případné síto se snadno
utepluje.
Česno aspoň dva cm vysoké po celé šířce úlu nebo odpovídající plochy širší
než zhruba polovina, třetina úlu je zapotřebí při silné nárazové snůšce, to
je hodiny až dny ročně, menší česno může imtenzitu takové snůšky omezovat.
Naopak v době krmení a slídění včel může tak velké česno současně s nějakou
chybou nebo poklesem počtu včel v úlu a v kombinaci s vysokým dnem usnadnit
vyloupení včelstva.
Dřív jsem dělal vysoká dna,nyní dělám nízká zasíťovaná dna, pokud potřebuji
v úlu prázdný prostor třeba nad dnem, řeším to polonastavkem.

R. Polášek

Před několika týdny jsem psal o modernizaci pohonu náhradního medometu a použití návrhu př. Havrlíka. Dnes jsem zahájil zkoušky a tak se dělím o zážitky. Místo motorku z chladiče z Favorita/55W 2800ot/ jsem za 2 lahve medu získal téměř nový z Fabie. Jako napájení jsem použil starý zdroj z počítače z něhož jsem si vytáhl 12 V. Ze zásilkové služby Elektronic Obecnice, tel 318635650, mě zaslali za 287 Kč impulsní regulátor TO25MS a chce to posílený typ a když už jsem rozhazoval, tak jsem si vyhodil z kopýtka a za 27 Kč jsem si nechal poslat hezkou krabičku. Jinak kdo už zápasí se sklerozou jako já, tak jsem si nechal přibalit za 191 kč hlídač světel k autu. Nejen že upozorňuje na nerozsvícená světla před jízdou, ale i na nezhasnutá po jízdě. Komponenty jsem nanečisto zdrátoval,/ je to velmi jednoduché / a ono to velmi dobře funguje. Regulace funguje od 0 do max. otáček spolehlivě a plynule. Na prázdno motorek odebírá 1 A , když se mu dá soda tak asi 3 A.Jinak kdo chce nový motorek z Fav. tak stojí 500 kč. Takže teď už jen zbývá dodělat mechanickou část a bezkonkurenčně nejlevnější pohon medometu může za pár měsíců fachčit. Zdraví R. Stonjek

Pro přítele Madru 20880
je mi jasný,že si pár lidí tam nahoře z toho udělala velice dobře placenej a jistej flíček,kde se nenadřou a můžou si tam bejt i když jsou v důchodě.Toť Vaše slova.
Vážený příteli,jako začínající včelař máte jistě dobré rádce,když můžete suvereně hodnotit práci v Křemencově ulici.Když pominu Vaší Češtinu,Vaší rádci,by Vám mohli alespoň poradit,že včely se napěstují.Co se týká př.Řeháčka, mám zase já dojem,že tam dává články jen pro honorář.Mám namysli o slivoních,myších a z odborného žánru o pochybném návodu včelaření v budečáku.Cenu brožur,30-50Kč v Křemencově porovnejte s návodem př.Řeháčka o včelaření v Dadantech asi za 300Kč.Tím jsem nechtěl ani zdaleka říci,že př. Řeháček je naprosto včelařský neodborník spíše naopak,ale jenom to,že s ním nemusí také každý vždy souhlasit.Co se týče př.Smělého,nejenže nedovedete napsat ani jeho jméno,radil bych Vám,hovořit o př.Smělém s úctou.Vaší rádci zřejmě neradi slyší jeho názory a na to mají samozřejmě právo.Horší je,že využívají takové lidi jako jste Vy k jeho hanobení.Až si někdy poslechnete jeho přednášku,nemusíte samozřejmě se vším souhlasit,ale určitě si získá Vaší pzornost a bezpochyby i úctu.Zmiňujete se také o tom,že Vaši sousedé stejně Váš chov zdevastují špatným léčením a.t.d.Zamyslete se nad tím,jestli si oni také totéž nemyslí o Vás.Možná,že nejste sám kdo má zájem chovat silná a zdravá včelstva?
Hodně úspěchu. V.B.

Z webu ČSV:
Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data 28. července. Autor: Petr Prokeš

Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel vyzvednout poštu:-)
Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde najednou.
Karel

Dobrý den,
k vašemu příspěvku ohledně pohonu medometu, by mě zajímala mechanická část....bude přenos síly na osu koše nějak zpřevodován? Pokud ano jak? Jak se u takovýchto pohonů řeší dojezd? tj. Jakým způsobem se přejde z max. otáček do úplného zastavení. Řeší se to nějakou brzdou? Je mi jasné, že se koš zpomalí snížením otáček, ale nevím jaký vliv má setrvačnost na toto zpomalení..Doteď točím klikou a ani jsem neviděl žádný el. medomet v akci...ale nyní se zabývám myšlenkou vytáčení medu zmodernizovat :-)Děkuji za odpověď
Tomáš

Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????
....
Asi neexistuje objektivní a univerzální odpověď, odpovím jen svůj subjektivní názor.
A) dělal jsem je a už je standardně dělat nebudu. Na trubčinu atd budu dávat na nízké dno nízký nástavek se stav. rámky. Asi budu mít mezi st. rámky větší rozteč než 35-38mm. Výšku budu mít asi 2,5cm
B) to řeším česnovým klínem - hranolkem - má vyfrézované drážky výšky jen 6mm. Šíře je dobrá přesně tak, aby se do nj vešla hubice aerosolového vyvíječe - pokud to není řešeno jinak.
Klín vyndávám na jaře podle počasí a letové aktivity, vracím nejpozději při krmení /snůšková situace, slídění atd/. S velikostí /větrání/ si nemusím dělat starosti, právě proto, že mám síto ve dně.
C/ Zůžování česna je dle mě důležité jen z důvody obrany - slídění, hlodavci, vosy,...
Průvan, vítr atd. Jednak to musí řešit dispozice před úly - stromky, keře a. zábrany, případně výška úlu ( mám taktéž světový unikát dle p.Prokeše a Včelařství :-) = úly na paletě ) u země je minimální vítr. Další stupeň obrany před větrem mají včely - jsou to plásty pod plod. tělesem. Plásty s buňkami - dole většinou prázdné, nebo ploprázdné (pyl) - to je účinná aerodynamická brzda. Právě přes síťované dno a labyrint podložky pod úlem - paleta atd. se tam vítr přímo nedostane.
Poslední konstrukce dna, které jsem vyzkoušel, byla klasická Langstroth atd. Podložka, latě do "U" a v předu klín. Asi 2,5cm. Větrání mi zajišťuje síto vzadu - pruh přes celou šíři asi 10cm. Ve spojitosti s očky a česnem vpředu i s nasazenou podložkou nedoléhající k zadní straně mi zajišťují dostatečné větrání a odvod vlhkosti v zimě. Stejné, jako dřívější dna i celosítová diagnostická (VD).

Sítované dno mám z následujících provozních důvodů.
- V případě loupeží atd. mám volné ruce při uzavírání a zužování česen, při tvorbě oddělků taktéž můžu věznit, případně převážet.
- Hlavně zima - v kombinaci s umístěním na paletách a úlech ve dvojicích atd. se mi nestalo, že by došlo k takovému zasněžení, že by se včely dusily. - to je u mě hlavní důvod.
- Síto vytváří včelám v létě náročnější podmínky, lepší výběr dobrých včelstev do příští sezony.

Ale je to osobní názor a zkušenost a nedělám si nárok na přesvědčování jiných o jeho jediné správnosti.
Karel

Zdravím přátele včel,
moje pořekadlo:
Máš-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíš-li.
Podle mě tím nic zkazit nemůžete:
Vysoký podmet můžete zužit vnitřním dnem ( popřípadě máte-li nízké dno kombinované s polonástavkem...můžete oddělat polonástavek ), drátěné dno můžete zadělat, tenkostěnný úl mužete obalit polystyrénem...můžete uteplit, nástavkový úl...znak racionalizace č. 1.
Není-li tomu tak, pak mohou vznikat problémy:
Pevné dno těžko předěláte na drátěné, Polystyrénový úl těžko odteplíte, bez nástavkového úlu se racionálně včelařit nedá ( nebo jen velmi-velmi-velmi obtížně ).
Vysoké drátěné dno má spoustu výhod:
1/Dobře provětrává úl ( v zimě provětrává ,,až moc dobře,,...omezuje plodování...což je nesporná výhoda, proto je dobré mít přes zimu plně otevřená drátěná dna ( silným a silnějším včelstvům to vadit nemůže...naopak prospívá...omezení nepotřebného zimního plodu. Taková včelstva mají znatelně rychlejší rozvoj něž včelstva, která v zimě ve větší míře plodovala ))( v létě chrání před přehřátím a urychluje zrání medu ).
2/Pokud-li není zastaven divočinou ( doporučuji používat stavební zábrany ), tak složí jako únikový prostor při medobraní ( včely z medníků )popřípadě během kočování.
3/Během růstu včelstva složí jako prostor dočasného vyvěšení včel. Podle chumáče včel v podmetu poznáme, že máme rozšířit.
4/Včelstvo má stálý přívod vzduchu, i když zavřeme česno a očka
.........určitě by se našli ještě další výhody
Nevýhody:
Já žádné nepozoruji. Mám stavební zábrany, včely nenechávám dlouho tísnit v podmetu, nemám problémy s divočinou v podmetu.Možná u slabých včelstev zpomaluje vývoj ( to se dá snadno napravit...stačí kus folie a překrýt potřebnou část drátěného dna...přizpůsobit drátěné dno síle včelstva...předjaří, jaro )
Včelařil jsem ( vloni jsem musel kvůli moru zlikvidovat chov )a včelařit v dohledné době budu s celo-drátěným dnem a 10 cm vysokým podmetem....Optimal.
Vysoký podmet mít ani nemusíme. Stačí kombinace nízkého dna a polonástavku a efekt bude stejný. Každý si něco vybere.
Máte-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíte-li....vřele Vám a ostatním doporučuji.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Mechanická část není až tak jednoduchá. Zpomalení se děje řemenicemi 1:5. Koš by měl být založiskován a když už se s tím zabývám, tak pohon pod medometem, což znamená, prodloužit osu a trochu si s tím vyhrát. Řemínek by měl být z polyuretanu, aby nebral moc energie na ohýbání, nebo plochý. Brzděním se nezabývám, protože mi při medobraní nikdy nechybělo. Daleko důležitější je osvětlení vnitřku při stěně. To už je vysloveně luxus, na který se rychle zvyká. Přeji úspěch !!! Zdraví R.Stonjek

Pokud počítám 12V x 3A = 36W . To je příkon. Při účinnosti
80% je výkon motoru asi 29W.

Kolik myslíte,že by měl stát profi pohon na
čtyřrámkový medomet, který by byl učinný - 120W, brzdil a
byl bezpečný zhlediska úrazu elektrickým proudem?

> Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
> Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
> stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
> "veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
> léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
> reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
> dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
> bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
>
>S přátelským pozdravem Petr

A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...

No pokiaľ ide o dno stretávam sa s dvomi názormi:
Jedni tvrdia, že vchod pre včely by mal byť minimálne 2cm vysoký a po celej šírke, iní zasa, že by mala byť dodržaná včelia medzera a výška stačí cca 8 mm.
Celkom dobre nechápem, prečo má byť vstup vysoký 2cm a potom dnu už len 8 mm? A hlavne ak je zasieťované dno....vetranie zabezpečené...

Ďalšia vec - pri odbere peľu.keď je zasunutá peľová mriežka - povedzme medzi sieťovinou a peľ. mriežkou je 8-10 mm a tiež medzi peľ. mriežkou a spodnou latkou rámika. No keď sa neodoberá peľ a peľ. mriežka je vonku - už nie je dodržaná včelia medzera a včely aj tak musia liezť po bočných stenách kým sadostanú na rámiky.

Kde je pravda :-)) ?

Výzva nebyla přeci uzavřena. KAV je podle mé představy zcela mimo téma "Výzvy". O peníze tu jde až v poslední řadě.

Připomínám, že například formou dotací na kompresory se peníze aktivním včelařům vracejí. EU dobře ví, proč stanovila pravidla na výplatu dotací tak jak jsou v NV 197. A já to schvaluji. Bohužel se to nevyužívá tak, jak by se mohlo.

-------------
>A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Řešení dna atd. mi mnohdy přijde, že si pleteme včely s letadlem. Tedy že přistávají na podvozek a k tomu potřebují rovnou dojezdovou plochu.
Když jsem si koupil digiťák a mohl si fotit podle libosti (bez finančních nákladů) tak jsme si potvrdil svoji teorii, že vodorovné česno je pro včely absolutní blbost. Až na vyjímky se s takovouto přistávací plochou ve svém vývoji nesetkali. Pro včely je přirozené přistávat na svislé nebo šikmé kůře, skále atd. nebo vlétat dovnitř a přistávat přímo na plásty - tedy zavěšovat se na jejich okraje.
Kdybych se někdy vracel k vysokým dnům, tak na čele udělám česnový klín jako dosud a nad ním větší otvor (asi 5cm), který by se dal asi posunem regulovat a v době snůšky bych jej otvíral tak aby včely mohly vlétnout dovnitř pod plásty. Nebo bych to alespoň zkusil, abych se mohl kouknout kudy včely létají nejvíc.
Pozorování je zkreslené asi i tím tím, že včely preferují ten vchod na který se zalétávaly. Takže těžko říci, jestli když mám velký provoz v očkách to je tím, že včelám víc vyhovují, nebo se tam jako mladušky zalétaly.
Karel

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...
.............
Asi ano, ale to je vnitřní věc ČSV jak si to udělá. Byl sjezd, zvolili se lidi, a ty převzali odpovědnost.
Nebo by alespoň měla být od nich požadována. A jak jsem tak třeba četl zprávu UKRK, tak asi není, ale to je věc ČSV a jeho funkcionářů. Neslyšel jsem o žádném předsedovi, místopředsedovi, tajemníkovi, členovi PUV, UV kterého by museli ostatní přesvědčovat a prosit, aby to vzal. A i kdyby - vzali funkci, vzali zodpovědnost. A že je to většině putna, hlavně když jim na výročce chutná, tak já to řešit nehodlám.
Pro mě je KAV zajímavý vtom, že by to měla být taková nějaká komunikační rovina včelařů na stejné vlně. S podobnými názory, ochotných se podělit o informace i je přejímat atd. A možnost nacházet takové i v okolí.

Pokud někdo chce dělat politiku, tak je o tři roky pozadu. To měl podepsat I2J, nebo udělat jinou iniciativu a nechat se urážet, že mu jde o koryta. Teď jsou "koryta" rozdělena, takže je na čase aby se včelaři věnovali včelaření a funkcionáři funkcionaření.
Jinak si myslím, že analýza V.Protivínského je bohužel pravdivá a prognoza pravděpodobná.

Karel

To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé
na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a
norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech,
kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení
včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc
zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly
příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a
byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci
životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech
nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při
dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně
svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než
svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu.
takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako
je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu
vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha
těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na
svislé ploše i na vodorovné ploše.
Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu,
létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se
vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože
stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u
nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu
absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí
vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně
připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se
zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují
na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější.
Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to
asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu
je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký
zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.

R. Polášek

Mě by trochu zajímalo schéma toho regulátoru nebo aspoň foto toho provedení.
Mají tam být podle internetové nabídky prodejce regulátoru dva Mosfety BUZ11
, ty mají katalogové hodnoty odpor 40miliohmu při proudu 15 ampér, tudíž je
tam při těch 15 ampér ztrátový výkon na jednom jen 9 wattů a jsou tam dva.
Maximální proud jednoho BUZ11 30 ampér, maximální výkon 75 wattů Přitom ten
impulzní regulátor s dvěma Mosfety tattak stačil uregulovat motorek s
proudem 3 ampér. Mělo by to být správně víc.

R. Polášek

> JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.


Já bych s tím nesouhlasil. Má-li být KAV záležitostí včelařů spíše aktivních (jak to zatím z diskuse pozoruji), pak to bude maximálně pro nějakých 5-10 tis. včelařů v celé ČR. Ti ostatní
- v tom opět uvidí snahu rozbít svaz
- to budou považovat za zbytečnost.

Ona těžkopádnost by se tak klubu mohla vyhnout. (A to že většina pasívních bude stát vně, ničemu neuškodí, spíše naopak.)

Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení děkuji.
Vlasta

nechal jsem si na soustruhu vytočit přípraveček o průměru 8 mm s hrotem, na který jde nasadit suvně zděř, celé to dám do dírky a přiklepnu. nejlépe to ukázat soustružníkovi, on to pochopí a udělá

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:34
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Kdysi tady někdo radil a já jsem to zkusil, dělat kolem dírky kancelářskou
sponkovačkou zábranu, drátek se nezařeže.

Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne zasuniem

Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?

R. Polášek

Radim Polášek napsal:

>Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
..........

http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky-a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/

Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
Od té doby je nepoužívám.
Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá vynaložené práci.

nejlepší je, je nepoužívat není to k ničemu Drátek seti povolí teplem tak jak tak při zatavování a ušetříš si další provlémy kolem čištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:35
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

a stejným spůsobem se ti vytáhne při čištění šídlem a napínání drátku až se zařezává do rámku nebo ohýbá loučky taky není k ničemu jakmile ho zahřejete při zatavení trafem tak se stejně povolí a zůstane tam stejný napnelizmus jako bez napínání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 19.2.2007 14:38:18
> ----------------------------------------
> Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne
> zasuniem
>
>
>

je to kovová výstuha sloužící k upevnňování dalších předmětů nebo k jejich provlékání. PŘÍKLADNĚ komínová zděř složí k upEvnění kouřovodu do komína Na botách jsou zdířky k protahování tkaniček Na opasku jsou zdířky k jeho zapnutí

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zd??e
> Datum: 19.2.2007 15:15:41
> ----------------------------------------
> Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Aha. Duté sedlářské nýtky.


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 19, 2007 3:18 PM
Subject: Re: Re:ZdAA¸e


> Radim Polášek napsal:
>
> >Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
> .........
>
>
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky
> -a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/
>
> Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
> Od té doby je nepoužívám.
> Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá
> vynaložené práci.

Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými stenami.
Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú sezónu, nie delenie leto/jeseň.

V každom prípade výška letáčového otvoru má byť 2 cm. . Do otvoru sa dáva letáčová vsuvka- vložka s výškou 8 mm. Tá je spravidla otočná univerzálna na štrbinu po celej dlžke, na zúženie otvoru pri zimnom zakrmovaní a pokiaľ ju otočím o 90 cm , na zakrytie letáčového otvoru po celej dlžke, pri pálení pásikov avartínu.
Hlavne v lete za veľkých horúčav, letáčovú vložku vyberám a nechávam otvor vysoký 2 cm a to aj v prípade celoročne zasieťovaného dna. Konštrukcia odnímateľného dna rôznych typov, konštrukcii používa letáčovú vložku so štrbinou.
Mišo Seničan


< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: M. Krokavec <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Dno
< Dátum: 19.2.2007 23:02:57
< ----------------------------------------
< Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
< A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia
< medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými
< stenami.
< Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa
< včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú
< sezónu, nie delenie leto/jeseň.
<
<
<

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek

Dekuji, potesil jste mne, hned se na web CSV musim podivat, ani Vam nebudu
licit kolik korespondence jsme museli poslat aby se to podarilo. Mne nejde o
me jmeno, dulezite je ze se to zase dozvi dalsi vcelari a udelame kus
poradne propagace ceskemu vcelarstvi a produktum. To bychom si meli uvedomit
vsichni, ze delit vcelare na hodne a zle nikam nevede. Ja jsem zatim porad
ten zly, ale asi ne zase tolik, kdyz uz jsem ta soukroma vcel. firma. Tak
snad jednou take budu i tim Loffelmannem. A az jim budu tak podle toho
poznate, ze je konec starym casum...................
PS. Nabizime na akci Chvala medu vsem vcelarum moznost vystavovat sve
vyrobky a produkty ZDARMA, pokud budete mit zajem, tak se ozvete a nebo jen
vemte rodiny a prijdte se podivat na hrad...........................
jan
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:57 PM
Subject: Re: Chvála medu


>Z webu ČSV:
> Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností
> nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v
> Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v
> akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na
> úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se
> jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data
> 28. července. Autor: Petr Prokeš
>
> Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel
> vyzvednout poštu:-)
> Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde
> najednou.
> Karel
>
>

Přátelé,

má někdo z Vás zkušenost s medomety fy. MiNeli?

Předem díky za reakce.

Zdraví

Petr Borský

ČT 1 19.2.2007 Testoviny

http://www.ct24.cz/vysilani/?rychlost=high&typ=rams&id=148709&datum=&porad=


Karel

Dobrý den pane Littlehook. Dříve než zmíněný med z roku 84 vyhodíte nebo jinak znehodnotíte, doporučil bych Vám poslat vzorek k analýze třeba do Výzkumného ústavu včelařského v Dole - viz www.beedol.cz - e-mail beedol(a)beedol.cz Třeba by šlo výsledky analýzy zveřejnit ve Včelařství nebo i někde na internetu - což by určitě zajímalo i ostatní vřelaře a vůbec další spotřebitele. A třeba ho zaslat i panu Přidalovi do Brna - jak už pan Pazderka poznamenal, kterého by to jistě také zajímalo - jeho kontakt jsem našel zde: http://old.mendelu.cz/~apridal/

No aby som môj dotaz upresnil:
Jedná sa o vysoké dno (11cm) prístupné zozadu, zozadu sa vkladá peľová mriežka.

Založená mriežka - odber peľu:
Včela keď vojde do úľa, tak sa ocitne na zasieťovanom dne (na pletive). Nad sebou -cca 2 cm je peľová mriežka, prejde po bočnej stene, potom cez ňu (inokadiaľ nemá kade) a potom na rámiky to má zhruba 2 cm - takže zasa bočnou stenou. Ide o to že niektorí včelári argumentujú tým, že sú obe medzery vysoké. Keby boli len tých 8 mm, tak by nemuseli liezť po bokoch, ale priamo cez mriežku a potom na rámik - hocikde na dne. Lebo keď vraj musia ísť po boku, zvytočne sa zdržujú.

Teoreticky: keď by tie medzery boli 8 mm, tak keď by sa vybrala peľ. mriežka, tak tam ostane medzera 2*8mm a zas len musia loziť po stenách.
Jednoducho univerzálne (ideálne)dno neexistuje. Vždy bude niekto komu bude vadiť to či ono.

Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu? Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
Děkuji.

Pokud je mi známo, tak vrchní ventil slouží pro odpouštění medu v
případě, když se použije uhelonové síto. Toto síto by mělo trvale
'plavat' v medu, aby nedocházelo k jeho zanášení (lepení nečistot na
jeho povrch). Proto je potřeba mít v nádobě sloupec medu a vypouštět ho
'přepadem' pomocí horního ventilu. Zkusil jsem si takovou nádobu udělat,
ale síto se i přesto hodně zanášelo. Máte někdo jiné zkušenosti?
Myslím si, že odpouštění nečistot horním ventilem po vyčiření medu (bez
síta) nebude dostatečné, spíš bych odpouštěl med dolním ventilem, dokud
nečistoty k němu nedosáhnou. A asi bych se je nejdříve snažil ručně
posbírat.

Milan Čáp

Jirka Pochop napsal(a):

>Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás
>zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k
>odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního
>ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s
>medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní
>čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju
>uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu?
>Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
>Děkuji.
>
>
>
>

Tady je jejich web (jsou to Srbove)
http://www.mineli.co.yu/

Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to mohlo byt cenove zajimave.

Petr

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Čeřicí nádoba je jednorázová. Naleje se plná medu vytočeného a hrubě
přefiltrovaného ideálně tak za jeden den, počká se tak tři dny, až nečistoty
vyplavou do vrchní pár centimetrové vrstvy medu, potom se med spodním
ventilem velice pomalu odpouští, dokud tam nezůstane jen ten med s
nečistotama. Těch pár kilo medu s nečistotami by se mělo správně vybrat,
nádoba vyčistit a jet znova.
Horní ventil tam bude pro to ponořené síto. Oproti běžnému sítu má pár
výhod. Výtok medu ze síta je ve větší výšce a kontinuální, hlavní důvod je
ale v tom, že v ponořeném sítě plném medu jsou ty nečistoty v medu hodně ve
vznosu, zatímco v neponořeném sítě jsou přitlačeny proudem medu do otvorů
síta a tudíž ho velmi rychle ucpávají. Taky v ponořeném sítě se filtrace
účastní celá ponořená plocha síta, které může být hodně velké a nemusí být
nijak zvlášť dimenzované na tíhu medu, zatímco neponořené síto musí ten med
trvale unést. Takže pokud se med točí, je otevřen horní kohout. Po ukončení
vytáčení se otevře spodní kohout a nechá se pomalu vytéct med z nádoby i ze
síta. Kdysi jsem takovou soustavu udělal z kýblů a velkých průchozích
plastových matic a trubek, pro filtraci jsem používal řídkou umělou tkaninu
Fungovalo to dobře, dokud se nezačal vytáčet zkrystalovaný med, který to
síto velice rychle ucpal. Bylo pak potřeba mít nejméně tři síta, jedno
filtrovalo, z jednoho jsem vypouštěl med a třetí se po vymytí vodou sušilo a
tak co dvě hodiny ty síta točit. Tkaninou procházely nečistoty do velikosti
tak 0,1 - 0,2 mm. Uhelon tehdy ještě nebyl k sehnání.

R. Polášek

Zajímaly by mě spíš zkušenosti s jejich kvalitou.

O tomto jejich webu vím, ovšem pro našince je asi zajímavější ten
německý (http://www.mineli.de). Do Berlína je to přece jen o kousek blíž :-)

pb

Petr Miksovsky wrote:

>Tady je jejich web (jsou to Srbove)
>http://www.mineli.co.yu/
>
>Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem
>nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to
>mohlo byt cenove zajimave.
>
>Petr
>
>
>
>

Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost, ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc. Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém. Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek

No faktem je ze ceny maji pekny, pro Hobby vcelare 300Eur
za novy medomet to je snad nejnizsi cena na trhu co jsem videl...

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html


Petr

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".
......
No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
Vzneseš dotaz, do týdne znáš odpověď. Kdyby tak fungovalo vše.
Karel

Podobné medomety z Jugoslavie jsme viděl u STránského z Kalné. Nejsou to ty samé?

No právě, ta cena je nevídaná.

Včera jsem je zkoušel kontaktovat, ale zatím se mi neozvali. Možná je vyděsila moje němčina :-)

Stránský v Kalné má slovinské Logary, tam už ta cena tak hezká není.

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html
------
tento a tento se mi zdají býti stejné.
I cena je v relaci.
------------------
http://www.vcest.cz/
Art. 4105 4-rámový medomet, ruční, jednosměrný
Vnitřní průměr sudu 50 cm
Velikost koše 28,5x46 cm
Hmotnost 14,7 kg
Všechny části medometu které přicházejí do styku s medem jsou z nerezu
Cena: 14 676,- Kč
------------
Karel

Karle,

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.

Petr

Karel napsal:
>No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
........

Myslím, že není ani moc důležité, jestli na Křemencové sledují konferenci (není to pro nikoho povinné a ať si každý zváží jak je to pro něho přínosné).
Jsem rád, že uvedené stránky mohu jak já, tak ostatní, za splnitelných podmínek použít při propagaci prodeje medmedu.

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.
.........
Hmotnost jsem neporovnával. Pokud se vní liší, tak je to podstatný rozdíl. Cenově 50% na dovoz a fyzický prodej v krámě oproti internetu už tak významný není.
To i tady najdu mnoho bílého zboží (teď jsem kupoval pračku a sušičku, tak to vím), kde rozdíl mezi internetem a prodejnou je velmi značný. Logicky má taky nějaký obchod na ulici jiný náklady i obrat. A tady je navíc dovoz.
Spíš se mi zdály nejen barvou, ale i konstrukčními prvky stejné.
Karel

...A tady je navíc dovoz...

Já předpokládám, že už do toho Německa se dovážejí, navíc - k nám je to z Kragujevace ještě o nějakej ten kiláček blíž :-)

...rozdíl mezi internetem a prodejnou...

Však VCEST má zmíněnou cenu ve svém e-shopu (ovšem na prodejně má tu samou).

Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza ponúka vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,- pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton

Antone,

netoužím po medometu ze zahraničí, jen bych rád sehnal medomet, který bude svou cenou odpovídat mému včelaření. 15800Kč je určitě víc než 10000Kč, kam by se medomet fy. MiNeli měl vejít i s dopravou. A pokud je funkční a hygienicky nezávadný, nevím, proč bych měl vynakládat o tolik víc. Pokud bych někdy v budoucnu svoje včelaření rozšířil, budu patrně uvažovat jinak, ale zatím je pro mě prioritou cena.

Petr

pokud se nedájí vytáčet rámky velikosti 390x300 mm,je to problematický kup.

Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík

No nejak tak aj ja rozmýšľam, ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná, lebo v niektorom komentári je cena štvorrámikového jednostranne točeného medometu 14 600 Kč a to bez dopravy. Anton

Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená.

Osobně jsem si to několikrát vyzkoušel.

Když mám 20 včely, je normální rok , tak mám 800kg medu.
Když se budu snažit prodávat med za 80 Kč bez sklenice,
zbude mi 64 000 kč hrubého. Medomet je investice na více let. Když budu počítat životnost medometu 5 let!!! toje
z 15000 kč ročně 3000kč - to je 37.5 kg medu, tedy o něco
více než konev medu za rok. Tedy zhruba 5 % z hrubého obratu.

Jaká je návratnost počítače a připojení k internetu,
který každý používáme??

...ale tá cena čo uvádzate nuie je skutočná...

Jak to, že není skutečná? 300euro + 36euro za dopravu (ceník německé DHL) to celé krát 29 (přibližný kurz Kč:euro) rovná se 9744Kč.

...Platí a vždy platilo: věc laciná dvakrát placená...

Platí, pokud se snažíme ušetřit nákupem laciného xindlu. Proto jsem také debatu o medometech fy. MiNeli založil, abych se dozvěděl, zda s nimi má někdo zkušenost a zda se náhodou o takový xindl nejedná.

Cenu výrobku dělá mimo jiné i cena práce a ta může být a asi bude v Srbsku nižší, než v našich končinách.


...Když mám 20 včely...

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz

Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a bude v něm jednou i tato rubrika.

Karel

Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú rozoberateľné
súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody sú pri týchto
konštrukciách.
Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým či
priamo z Ameriky.
Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
Gabi. M.Komínek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
Subject: Re:Medomety


> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
> ponúka
> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

stanoviště Hluboká nad Vltavou,obec Hosín 20-21. 2.2007
Vizuální kontrola cca.45včelstev a8pětirámkových plemenáčů
vše vtenkostěných ůlech 2cm,rámek39-24,39-30.
Jedno včelstvo na vodní váze,nápln fridex,úbytek od 20.12.06 do 20.2.07 asi 3-4kila zásob.Nelze přesně změřit,ohledněvzdušéné vlhkosti ajejímu přjímání do dřevěných nástavků.Včelstva i plenenáče postavena na paletách volně po dvou,plemenáče po čtyřech studená stavba.
Dnes slunečno,teplota12-15stup.Na česnech čilí frmol,nosí pyl,barva hnědá asi olše-líska.Zatím je zásob dostatek.

Je to pěkný pohled avšem přeji totéž zdraví Petr.















nel




















š-






č

Problém je v tom, že fotka- telo správy presahuje 40 KB a systém konferencie
je limitovaný týmto číslom.
Takže, jedine keď správca servera dá na to súhlas.
Gabi M. Komínek

> Na výstave v Prahe pán Bereza prezentoval niekoľko štýlových medometov v
> prijateľnej cene. Konštrukcia nerezová a hlavne spodok výtokého ventila
> umožnuje výtok všetkého medu. Hlavne, že všetky medomety majú
> rozoberateľné súčasti na šírku 80 cm. Pán Turčáni presne vie aké výhody
> sú pri týchto konštrukciách.
> Treba hľadať u nás doma myslím aj v Česku. Napr. hľadal som el. pohon
> na medomet, všetko nad 8 000.-sk a tu hľa. Pán Dinýz Kuraj zo Želiezoviec
> dinol/=/mail.1-com.sk mi poslal el. pohon na medomet za 5 400 sk a zmetač
> včiel za 5 600 sk. Ručím Vám, že tieto sústroje sa vyrovnajú aj Nemeckým
> či priamo z Ameriky.
> Pošlem v nasledujúcom emaily fotky.
> Gabi. M.Komínek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 21, 2007 5:02 PM
> Subject: Re:Medomety
>
>
>> Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza
>> ponúka
>> vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť
>> pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,-
>> pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton
>>
>>
>> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>>
>> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
>> http://www.eset.sk
>>
>>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2072 (20070220) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Líska to nebude, ta má jasně žlutý pyl.

R. Polášek.

Dobrý den pane Kominek,
mohl by jste mi poslat fotky el. pohonu za 5400 SK ?
Děkuji
tom.es/=/seznam.cz

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 21.2.2007 23:03:32
> ----------------------------------------
> Pokud se rozhodnete, budeme vděčni za zkušenosti.
> Kdysi po nástupu kapitalismu jsem se těšil, jak budu ve Včelařství číst
> recenze, testy, srovnání, zkušenosti z praxe, podrobné informace o technice
> ze zahraničních výstav atd. Nezbývá než doufat, že MV časem dále poroste a
> bude v něm jednou i tato rubrika.
>
> Karel
>
>
>

to ovšem s nástupem kapitalismu muselo zákonitě skončit a také skončilo Každý takový se totiž vystavuje žalobám za poškození svého jména a nebo žalobám za skrytou reklamu
museli by si tam tu reklamu platit Právě z tohoto důvodu považuji za blbost omezení plošné reklamy
Menšík
..........
Tomu nerozumím. V každém čísle motoristického a jiného časopisu čtu o testování, či porovnávání nějakých aut, v mnoha fotočasopisech jsou popsány testy foťáků objektivů stativů a nemluvím už o PC časopisech, kdy mám dojem, že v nich není nic jiného než přehledové srovnávací testy PC, monitorů, .....
Nemluvě o tom, že se přidělují body, hvězdičky atd. Mnoho firem by se mohlo cítit z umístění na chvostě poškozeno, ale přesto rádo a zdarma dodávají své výrobky k testům.

A co třeba nedávné testování medů v obchodní síti Českou televizí. To by dle výše uvedené argumentace mohlo snad být žalovatelné jako poškozování pověsti.

Co je asi mít na paměti, je odlišení reklamy a sampropagačního článku(většinou placeného jako reklama) a normálního článku. Někdo to skrývá pod různé věty v tiráži - nepodepsané články jsou placenou reklamou, nebo podpis PR je placená reklama, a jsou časopisy, kde nelze odlišit PR články od běžného textu. Pro příklad nemusím chodit daleko Včelařství a možná by se našlo i něco na hraně v MV (ale tam skutečněš na hraně). V denním tsiku to jsou mnohé texty o léčivých přípravcích atd.

Ale seriozně napsaný článek o některých testech, nebo provozu výrobku je nenapadnutelný. A jsou jich plné solidní odborné časopisy.
Karel

No tam je určité omezení v tom, že výroba a prodej včelařských pomůcek je u
nás v podstatě kusová záležitost, málokdo prodá za rok více než deset kusů
jednoho modelu třeba medometu. Obávám se, že takové vyzkoušení a srovnání na
vzorových výrobků by bylo hodně drahé. Buď by se ty medomety musely někde
poslat, pak v nějaké hale by je parta lidí každý z nich nějakou hodinu
zkoušela, pak nějaké vymytí, vyčištění, doprava zpět, na každý medomet by to
mohlo být klidně i deset tisíc korun, které by musel výrobce rozpustit do
ceny. A i kdyby nějaký zástupce redakce naopak jezdil po výrobcích a zkoušel
to tam, moc levnější by to nebylo. Možná jedině kdyby ten medomet jen
vizuálně prohlídnul a zhodnotil provedení případně tu pevnost nějak odhadl.
Takové testování se podle mně vyplatí jen pro masově nakupované výrobky.
ostatně ty testy, co se provádějí pod záštitou MF Dnes, tak uváděné náklady
na ně jsou v řádu desetitisíců.
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
Každý výrobce by dodal medomet a ostatní zařízení od odvíčkovací vidličky
nebo něčeho takového po síto a nádoby na med, všechno zaměřené na malé
včelaře, daly by se dohromady soutěžní družstva třeba z návštěvníků výstavy
za slib lákavé ceny, dodaly by se ke každému medometu třeba dva nastavky
plástů s medem a soutěžilo by se, kolik toho na jednotlivých medometech
třeba za půl hodiny a jak kvalitně vytočí....... Udělat z toho záznam....
Podle mně by to byla docela prodejná "reality show" a docela dobrá i
propagace včelařství.

R. Polášek

Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná to co hledám.Můžete mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát

RP:
Ale stejně podle mně by se nějaký redaktor, který by hlavně objížděl výstavy
a výrobce včelařských pomůcek a jejich prodejny v redakci určitě uživil a
takový seriál by byl docela čtivý. Bohužel vedení ČSV je pořád
pravděpodobně oběma nohama v totalitě a na nějakovou takovou podporu
jednotlivých soukromých výrobců z členských peněz ještě nedorostlo. MV
sleduji málo.
Jedině mě napadlo, že by se to dalo udělat na nějaké velké zemědělské
výstavě formou soutěže. Třeba na Zemi Živitelce v Budějovicích nebo v Lysé
nad Labem.
......
Proč by to bylo nákladné. Nemusíme chodit daleko. Naposledy byla delegace v Dublinu. Určitě to bylo nákladné. Kolik technických informací bylo otištěno ve Včelařství a kolik takových těch politických. Kdo co cohutnal, kdo koho objal atd. To samé předposledy v "Jugoslávii" a nyná Letňany.
To je o fundovanosti toho, kdo tu výstavu navštíví a co o ní napíše, je ochoten napsat a o co je ochoten se podělit. Ostatně zde byli nějaké poznámky autora jednoho exponátu k jeho popisu.
A když se prodá jen pár kusů něčeho ročně, není problém s kupujícím udělat rozhovor, ve kterém by popsal on své zkušenosti s výrobkem.
Jinak testy dělá třeba MF dnes a možná stojí tisíce, ale jsou testy v jiných časopisech, kde to stojí jen čas redaktora, nebo autora testu. Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá spolupracovníky, kteří by pro ně tyto testy dělali).
Nevidím problém, aby redakce našla většího/ menšího zkušenějšího včelaře, zapůjčila mu ve spolupráci s výrobcem testované zařízení a on by popsal jak se mu osvědčilo a jestli by je zakoupil. Nemusí jít zrovna o srovnávací testy.

Jediným nákladem může být autorský honorář - nevím kolik se platí, ale předpokládám, že je to snad stejné za stránku o nějakém setkání i za stránku o nějakém výrobku.

Karel

Jednoduchá váha je na http:/people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

Jednoduchá váha je na http://people.opera.com/~jonnyb/veight.jpg

Z.

Omlouvám se!

Ty delegace to je jasné. Každý vidí jen to, co je schopen vidět a jen o tom
dokáže psát.

> Výrobek zapůjčí výrobce, dovozce. Mnoho periodik (i webových) právě hledá
A to je právě ono. Co to znamená zapůjčí? Že to někde doveze, třeba v
nejlepším případě odněkud z Vysočiny, ne od Ostravy do Prahy, že vezme na
sebe náhodu, kdy se něco poškodí, stačí škrábanec na nátěru, že to potom po
tom vyzkoušení vyčistí a naleští, aby to potom ještě někdo koupil a to
správně už by to mělo po nějaké větší zkoušce být zlevněné, protože je to už
použité zboží ? že odepíše minimálně ten jeden den, kdy se o to stará? To
přece všechno znamená peníze nebo náklady navíc toho výrobce nebo někoho
jiného, kdo tom udělá. Na tuto činnost se nedají brát měřítka zájmové
činnosti obvyklé ve včelařství, to je přece komerční věc.

R. Polášek

Tento týden jsem viděl na Stražisku úlovou váhu do 2000 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <zdendukat/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?ínos pylu ,barva,pravd?podobné ur?ení
> Datum: 22.2.2007 10:19:24
> ----------------------------------------
> Petře,já pasu po úlové váze.To co jste popsal je možná       to co hledám.Můžete
> mi o ní něco napsat. S pozdravem Zdeněk Dukát
>
>
>

Ahoj,
Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
Včely jsou v lese.

Holt musíš se podívat Mášli nástavky tak pokud jsou nahoře skontroluj zásoby kolem hnízda a pod ním Pokud je ne tak mají dost Mášli zadováky podívej se až po hnízdo a uvidíš Pokud tam nis není nebo málo tak jim přidej formou medocukrového těsta nahoru na rámky Já jim tam jedněm prdl 2 kila řepky tak jak byla ale musí mít přístup k vodě jinak ve všech 30 úlech je to vpořádku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ikrmovat ?
> Datum: 22.2.2007 12:20:28
> ----------------------------------------
> Ahoj,
> Poraďte začátečníkovi, zda nyní, kdy včely začaly létat jako blázen
> přikrmovat nebo ne. Případně čím přikrmovat. Obvykle na začátku dubna při
> prvních slunečných dnech dávám suchý cukr dozadu do krmítka. Teď nevím
> jestli to není brzo a jestli něco nezkazím.
> Včely jsou v lese.
>
>
>

Prečo prikrmovať? Lietajú, že sú na tom dobre so zásobami, ak by ich nemali, tak sedeli v úli a čakali na smrť. Iba ak viete ako Ste ich zakŕmili, ak zásoby nemajú, musíte im ich dodať, o tom je zbytočne špekulovať. Ak si neveríte, včelstvo otvorte a z kontrolujte!, môže ísť aj o rabovku cudzím včelstvom.Nebojte sa včelstvo otvoriť, lebo ak Vám pri práci so včelami uhynie 10 včiel, je v prospech včelstva aj Vás, lebo zachránite pre Vás oveľa väčšiu hodnotu.
A čo sa týka podávania kryštalového cukru, je vyhadzovanie peňaz´do vzduchu, lebo včely suchý. cukor (ale len za podmienky, že sú silné, je teplo a dostanú sa k nemu)vynášajú z úľa ako nečistotu, pretože, včela svojím chuťovým receptorom nezistí, či kryštalka cukru je sladká. Krštálový cukor včely odoberajú bezo zvyšku len vtedy, keď je stále navlhčený, je kyštalka aj sladká!
Rada: ak je včelstvo živé a zdravé ale nemá zásoby, alebo ich má celkom vzdialené od chumáča, preložte im plást s medom (aj s iného včelstva)tesne ku plodu. Ak včelstvo žije a nemá zásoby, je najjednoduchšie z práškového (moučkového) cukru vypracovať cukromedové cesto v pomere 30 dag teplého medu a 1 kg cukru a položiť na PE fóliu nad zimujúci chumáč. Anton

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
Na stránkach www.vcelarskénoviny.cz je predsa možnosť reklamovať zadarmo (ak sa nemýlim), tak čo Vám stojí v ceste vyzvať výrobcov včelárskych potrieb, nech propagujú svoje výrobky npr. medomety tu. Darmo budeme prezerať zahraničné cenníky a porovnávať ceny s našimi možnosťami, keď máme doma toľko dobrých výrobcov a pomôžeme tým sami sebe, myslím tým na zamestnanosť ľudí.
My sme tak umožnili umiestniť reklamu s jeho výrobkami (a sú, skvelé) fotografiami a cenníkom na stránku www.vcely.sk
Môžete sa na to pozrieť. Anton

Pro Petra.
Nemohl bys mi dát bližší informace o Tvé vázena můj mail :
vajvra/=/atlas.cz
Dík Jirka

Karel, reklamu a predaj má na starosti výrobca, nebude mu ju predsa robiť spoločenská organizácia akou je ČSV.
....
Anton, je mi jasné, že reklamu má na starosti výrobce. A reklamě nevěřím ani slovo bez ověření.
Ale já mluvím o TESTECH, RECENZÍCH a REPORTÁŽÍCH.
To znamená o informování čtenářů o SKUTEČNOSTI. Tedy jak výrobek vypadá, jak se osvědčuje, jestli má deklarované parametry atd.

Až budu potřebovat informace z reklamy, projdu si weby výrobců, nebo jejich katalogy, prospekty atd. V nich je vše báječně a pořád to bezchbně funguje.

ALe mě zajímá praxe. Jestli třeba takový kompresor na aerosol vydrží na podzim hodinu, nebo jej má někdo již bez problému několik sezon atd. Podle toho se budu kvalifikovaně rozhodovat, co koupím a co ne. Ne jen podle prospektů.

Karel

Pro meho kamarada pana Kuta ze Zlatnik u Prahy hledam vcelare na pomoc pri
praci na vceline. Odmena za provedenou praci dle dohody - prijmeme i
duchodce. Nástup od dubna 2007.
Telefon na pana Kuta: 603 290 924

wedefefefefew

Karel, ja to beriem, ale kto má tie recenzie, doporučenia či zavrhnutia písať, keď bude čakať na skúsenosť, kým niekto výrobok kúpi? Výrobca nemôže vyrábať nekvalitné výrobky, lebo predá pár kusov, správa rozšíri rýchlejšie ako si myslíme a môže výrobu zbaliť. Nakoniec aj renomovaný výrobca ako je Philips je to najlepšie čo môžeme kúpiť. Práve je tomu pár dní ako nám vypovedal vysávač. Jednoducho to riziko je prítomné a ak by sme čakali na to, kým nám kvalitu pána Berezu niekto potvrdí o 5 rokov, máme dovtedy čakať a vytáčať na starom, poškodzujúcom plásty a zhrdzavenom plechu? Je to vec odvahy a potreby mať vždy 100-ný medomet. Anton

On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
toho citovaného daleko nebude.
Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
Vita

Karel napsal(a):
> Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
mělo
> na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> Karel
>
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období, ale provádět se musí u chovatelů matek a to u mateřských včelstev a naopak u otcovské linie se posiluje dodáním matek z otcovské linie okolním včelařům U běžných chovatelů se doporučuje u slabších a méně výkonných rojů trubce rušit, aby se jejich negativní vlastnosti nepřenášeli do okolí a pak zase opětně k vám při snubním letu vašich matek. Pak se vám v dalších letech toto projeví zvýšením kladných vlastností vašich rojů

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vita Vydra <vitavydra/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 17:13:41
> ----------------------------------------
> On málokterý divoký roj bývá opravdu divoký...
> Mám jedny včely na divoké stavbě a řekl bych že poměr dělnic a trubců od
> toho citovaného daleko nebude.
> Proč včely chovají tolik trubců??? Toť otázka. Zřejmě je to méně
> riskantní způsob rozmnožování (šíření vlastního genotypu) než rojení.
> Zkoumal někdo v moderní době jak omezování/neomezování chovu trubců
> ovlivňuje výnosy? To by mne zajímalo.
> Vita
>
> Karel napsal(a):
> > Ale otázka je to dobrá. Možná někdo, kdo likvidoval v poslední době divoký
> > roj a prohlížel to, by mi mohl potvrdit můj odhad, že je to pro naší včelu
> > i v době rojení nesmyslně nízký poměr. Nevidím důvod, proč by včelstvo
> mělo
> > na 3 včely chovat 2 trubce. Ani v době rojení.
> > Karel
> >
> > ------------------------------------------------------------------------
> >
> > _______________________________________________
> > Konference Vcely
> > Vcely/=/v.or.cz
> > http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
> >
>
>
>

Kdybych měl 20 včely, zavedený chov a naučené zákazníky, asi bych uvažoval jinak (jak už jsem tu jednou napsal). Když jsem v začátcích, navíc vloni po moru, tak musím moc počítat.

Petr

Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

Sledování poruch v době životnosti výrobku bych nechal výobci.
Ale recenze typu. Medomet má dobrý chod, převodovka má volnoběch, chod je tichý, plásty se dobře/nedobře zakládají, víko je v horní poloze stabilní, vadí, nevadí, nádoba se vyprazdňuje dobře, nemá štěrbiny kde by med zůstával, ventil těsní, konstrukce je stabilní, nebo se klepe, plásty se ne/bortí.
K naší reklamaci se výrobce postavil čelem a hned vyměnil, nebo nás poslal někam,....
.....
Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?
Karel

Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období ...Pepan
......
Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
Díky za informace.
Karel

Poslední dva roky se více zajímám o stavbu trubčiny. Nechávám včelstva volně stavět na stavebních rámcích. Moje včelstva v minulé sezóně postavila v průměru kolem 30 dm2 trubčiny (32 měřených včelstev). Mají-li dost, staví dělničinu.
Pokud vyjdu z tohoto pozorování a předpokladu, že na vrcholu rozvoje je všechna trubčina zakladena, pak 30 dm2 trubčího plodu (oboustranně) je asi 12-13000 zakladených buněk. Při cyklu 24 dní je odhad kladení ve špičce asi 500 trubčích vajíček denně. Maximální výkon kladení matky bývá uváděn kolem 2000 vajíček denně. Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3. To platí ovšem jen pro období rojení, později plodová křivka trubčiny pravděpodobně klesá strměji než křivka dělničího plodu.
Broněk

V roku 2004 som dostal knižočku o "Potreba trúdov vo včelstve". Preložil som jednu stať "Výskum vplyvu trúdov na znášku medu" v máji roku 2004 v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom. Výskum robil včelár praktik asi 8 rokov, kde dokázal, že včelstvá ktorým nebránil chovať trúdov, mali vyšší prínos medu ako skupina , v ktorej bránil včelstvám chovať trúdy. V brožúre sú i iné zaujímavé pohľady na rôzne činnosti včelstva. No tie som už nedokončil preklad. Anton

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a trubčího plodu ).
Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou ( trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována v kusadlové žláze ).
Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně lákají.
Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami. To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
( Pozn.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi 1:3.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Divné, že?
Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )

zdravím.............Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Proto včelstva s trubci ( s přiměřeným množství trubců...do cca 10% zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí látka je motivuje k práci ).
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Doplnění..........
Včelstva s více jak 10% zastoupením trubců jsou zpravidla v ,,jiném stavu,,nebo se k němu schylují ( rojová nálada, bezmatečnost, mladá neoplozená matka ).

zdravím.........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Není náhodou ten vyšší výnos včelstev s trubci způsoben jednoduše tím, že je
zapotřebí méně dělnic pro zahřívání plodu a víc jich tedy může létat za
snůškou? Mimo jiné, v jakémsi snad přes 150 let starém včelařském časopisu
jsem se o dělbě činností dočetl, že "královna naklade vajca a trubci ty
vajca vysedí" (tedy zahřívají plod) :-). Navíc včelstvo s nedostatkem
trubců nežije v přirozených podmínkách a patrně bude stressované, což asi
také může nepříznivě ovlivnit výnos.
S přátelským pozdravem Petr.

Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
Tonda

>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové lapače rojů ve Včelařství. Typická reklama. Někdo něco dovezl, namastil si kapsu, Včelařství to vychválilo na dvou stranách, můj táta naletěl, jel do Křemencový a koupil to. V životě jsme okolo toho neviděli letět včelu. Tam bych místo popisu - reklamy od výrobce očekával recenzi - pověsili jsme to na strom, a za měsíc se tam z pěti rojů ve včelíně usadili 0 až 8 :-) rojů. Vyplatil se nám, nevyplatil.
Jen tak mimochodem, kdo to taky koupil, usadil se Vám do toho sám roj?

v časti ZOOTECHNIKA na www.vcely.sk aj s mojím nesúhlasným komentárom
Anton
.......
Zajímavé. Já bych měl jen jeden postřeh. Pokud jsem to pochopil, on jen likvidoval trubčinu před líhnutím. To že nepozoroval vliv na VD je v souladu s tím, na co jsem zde dával odkaz nedávno na OPTIMAL konferenci.
Ale asi bude rozdíl mezi včelstvy které odchovávají trubce (byť jsou likvidování před líhnutím) a těmi, kterým není, nebo jen minimálně, dopřáno stavět a zakládat trubčinu. Tedy mít SPOTŘEBU na jejich odchov.
Osobně jsem toho názoru, že včely ASI(!) neregulují plochu trubčiny, ale množství trubců.
Když jsem začínal, tak "klasická škola" doporučovala minimalizovat chov T. a divokou stavbu. Dělené stavební rámky atd.
Postupně jsem dopřával včelám v nástavkách divočiny do libosti. Dostal jsem se do fáze (jeden rok jsem měl málo mezistěn, to jsem s tím začal), kdy jsem do každého nástavku s mezistěnami dával do předposlední pozice stavební rámek. A pak jej tam nechával. I přes zimu.
A mohl jsme tak sledovat, kde včely začínaly stavět. Většinou uprostřed nástavku mezistěny a stejnou měrou začínaly na stavebním.
Později jsem tam nechával trubčinu přes zimu, s tím, že včely jsou dost chytré, aby věděli, kdy mají trubce začít chovat. Ing. Čermák mě zbavil iluzí o vlivu této techniky na plemenitbu. Že prý trubci z již zakladené trubčiny mají minimální šanci zvítězit nad trubci z větší panenské.
Já si myslím, že v případě jarních trubců to možná může být jedno, když konkurenční trubci z jiných včelstev (nedivokých) ještě nemají ani vystavěný stavební rámek a na stratovní čáru se ani ndostaví :-) .
A dospěl jsem k názoru (který jsem nějak neprokazoval), že existuje určitý strop, kdy matka již trubčinu nezakládá, i když jí má k dispozici.
Chov trubců má podle mě několik i málo diskutovaných aspektů:
- v časném jaru představují topné těleso - plodové těleso V případě prochladnutí plodu nepředstavuje velkou ztrátu ve vývoji včelstva oproti prochladnutí děln. plodu na jaře.
- taktéž mají vyšší tělesnou teplotu i hmotnost, nelítají ven a tudíž i dopělí trubci topí v úle.
- mají větší hmnotnost - tedy větší spotřebu krmné kašičky a proto jim přikládám váhu, když beru vážně teorie o způsobování rojové nálady přebytkem kašičky a tzv. přebytečnými včelami.
Osobně jsem zastánce teorií O.Brennera o rovnováze a poruchách včelstva. Tady si myslím, že nedostatek trunců vnímají včely jako poruchu normálního stavu.
A možná trubci při zalétávání poznají včelstvo, ve kterém je nedostatek trubců a tam se raději zalétávají. ALe to je jen teorie. ALe víra a naděje taky léčí. :-) Podle výsledků vyšetření letošní měli mě to funguje, protože jsme žádnou invazi VD nezaznamenal. A to mám v okolí včelnic stanoviště, co musí natírat.


V případě rojové nálady a trubců je třeba asi zjišťovat příčinu a následek. Tedy jestli včelstvo, které se dostává do fáze přebytku nechová nejen rojové (lépe živené) včely ale i dostatek trubců. Tedy že přebytek trubců je signálem existence přebytečných - rojových včel, a je třeba zasáhnout preventivně proti rojení.

Karel

že VD upřednoňuje trubčinu je více méně omyl a k tomuto omylu vedl větší výskyt roztoče na plodu. Ale to je dáno delším vývojovým cyklem trubce a stačí se na něm vylíhnout více generací
Vyšší výnos se odůvodňuje tím, že plod vyvíjí teplo a proto není k vyhřívání úlu produkovat tolik tepla a více dělnic může za snůškou. Kdo ví! O vyhřívaní a udržování tepla v úlu již bylo publikováno tolik různých teorií si navzájem odporujících, ze se tím nezabývám a stačí mi vědět, ŽE VYŘEZÁVÁNÍ TRUBČINY K NIČEMU NEVEDE krom její likvidace u neproduktivních včelstev kde plánuji výměnu matky. Bráním tím tak rozšiřování negativních vlastností do okolí a během let zase zpětně k sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 19:47:24
> ----------------------------------------
> Dnes už se ví, že omezování trubců snižuje výnosy daném období       ...Pepan
> .....
> Nedávno jsem byl trénován, abych se ptal pětkrát PROČ. (to je nějaká módní
> metoda, jak proniknout do hloubky problému :-). Ale jako u jiných témat
> (třeba med a mikrovlnky) mi to nedá abych se zeptal.
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> Donedávna jsem věřil povídání o tom, že VD upřednostňuje trubčinu.
> Díky za informace.
> Karel
>
>
>

ono také platí, čím starší matka tím více zakládá trubčiny a také obvykle bývají útočnější, ale jak, nebo to spolu souvisí, to nevím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sifra Mistra Leonarda
> Datum: 22.2.2007 21:11:58
> ----------------------------------------
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Karel (88.103.157.154) --- 22. 2. 2007
> Ví se to proto, že se to povídá (a zní to pravděpodobně), nebo to někdo
> někde zjistil? O kolik procent to snižuje výnos?
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Zdravím přátele včel,
> kdysi jsem někde četl, že srovnávali dvě skupiny včelstev ve stejných úlech
> na stejných stanovištích a se stejnou metodou vedení včelstev ( až na to,že
> ve skupině B veškerou trubčinu vyřezávali a přes česna dávali mateří
> mřížky, aby trubci z cizích včelstev nemohli do včelstev skupiny B...proto
> včelstva skupiny B byla po celí rok bez trubců )
> Zjistili, že včelstva skupiny A ( s trubci a trubčím plodem ) měla v
> průměru zhruba o 20 % více medu než včelstva skupiny B ( bez trubců a
> trubčího plodu ).
> Počty trubců ve včelstev skupiny A byly řádově stovky až ticsíce.
> Pravděpodobně je výše uvedený rozdíl skupin způsobený tzv. trubčí látkou (
> trubčí látka je laicky řečeno samčí verze mateří látky...též je produkována
> v kusadlové žláze ).
> Trubčí látka a mateří látka jsou významné včelí feromony, jež mají velký
> význam pro existenci včelstev. Bez jejich existence by se nikdy trubci a
> matky v trubčích shromaždištích nenašli. Těmito feromony se vzájemně
> lákají.
> Tyto ( pohlavní ) feromony jsou též významným činitelem pro dění ve
> včelstvu samotném. Mimo jiné podporují aktivitu dělnic ( zvláště mateří
> látka ).Včelstva bez matek nejsou tak produktivní jako včelstva s matkami.
> To samé, avšak v menší míře , platí pro trubčí látku.
> Proto včelstva s trubci ( s přiměřené množství trubců...do cca 10%
> zastoupení v populaci včelstev ) mají větší snůškoví potenciál ( trubčí
> látka je motivuje k práci ).
> Bohužel si asi nevzpomenu, kde jsem ten článek četl. Něco v tomto smyslu je
> psáno ve včelařské encyklopedii Včelařství ( autor...Vladimír Veselí a
> kolektiv ) na str. 40 a na str. 46-47.
> ( Pozn.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Potom by poměr chovaného trubčího a dělničího plodu mohl být v průměru asi
> 1:3.
> ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
> Divné, že?
> Řekl bych, že se toto včelstvo snaží nějak moc šířit své geny ( asi nějaká
> přemrštěná rojová nálada ). Osobně jsem narazil v loni u jednoho včelaře na
> jedno včelstvo, jež mělo asi určitě více jak 6 000 trubců )
>
> zdravím.............Martin Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 6:35 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> Koupil jsem hned dva. Roj se neusadil ani jeden.
> Tonda
>
>>Můj táta jednou naletěl na oslavný dvoustránkový článek na feromonové
> lapače rojů ve Včelařství. ...

Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem
je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl
zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

Já jsem je dával pouze do dráhy letu rojů, protože sedaly
u souseda na vysokých stromech. Proto jsem je taky kupoval, abych nemusel lézt po vysokých stromech u souseda. Ve Vašem případě, když už se v nich někdy usadily, tam asi létaly jako do prázdného úlu. Použitý feromon ale asi funkční nebyl.
Tonda
>Měl jsem také dva. Úspěšnost tak na 50%. Což ale mohlo být také tím, že jsem je umísťoval na místa, kam i tak roje obvykle sedaly. Pouze jeden případ byl zajímavější - to se do jednoho z nich usadil roj, který původně sedl na jiný
strom zahrady...
S pozdravem Petr

Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.
Miloš

To samé jaka se prodávali hydromechanické váhy-princip výtlaku vvodního sloupce na stupnici.-přrovnání-lihový teploměr. místo lihu váhu ve sloupci ukazuje výtlak vody.Podmet stojí na desce,na níž je v kapse sáček s vodou.Obarvit ingoustem nebo fridexem,usnadní čtení na stupnici.Ze sáčku vede průhledná hadička na číslovanou stupnici,kde výtlak vodního sloupce nebo jeho pokles,určí přínos nebo spotřebu včelstva.Něco jako obrácená infůze.
zdraví petr

Udělal jsem si je hned po první vlně článků. Ve dvou provedeních 4,5cm a 9cm. Chtěl jsem si to buď potvrdit, nebo vyloučit. Definitivně. Již předtím jsme experimenty došel k závěru, že na izolaci nezáleží.
Články byly sugestivní, použité statistické metody.
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
Nevím přesně jak má Ing. Smělý řešené dno, ale já tam měl buď jen kruhový otvor na láhve , nebo pás přes 7 uliček asi 4cm široký - mezidno pod nástavky, nebo mezi nástavky a pod tím dno jako sklípek.
Žádné zázraky se opět nekonaly. Viz archiv konference - tam jsem to psal.
Poslední článek ing Smělého potvrdil co jsem si myslel.
Jde o to zvládnout metodiku chovu silných včelstev v nástavkových úlech + selekce včel, které prostor zvládnou. Tak interpretuji vzestupnou křívku výnosů, která ťeď byla Ing.Smělým ve Včelařství publikována. Druhá interpretace by se dala taky statisticky potvrdit - čím starší polystyrén(nebo včelař), tím lepší výsledky.-)

Ať si každý dělá co chce, já letos doufám definitivně převedu vše do Langstrotů (tl. stěn 17-25mm (podkrkonoší, 300-450mnm). A asi jen ve dvou, třech izolovaných si to nechám pro srovnání.

Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel

U nás (okr. Chrudim) si jich několik jeden včelař vyzkoušel. Je to ing. z Prahy a včelstva má v naší ZO. Říkal mi, že nepoznal žádný rozdíl od ostatních včelstev, které má v nástavkových úlech. Je už taky v důchodu, ale asi nemá potřebu výnosy přehánět.
Tonda

>Před týdnem jsem se hrabal v archivu konference a vytáhl jsem si diskusi o metodice ing. Smělého (rok 2003, poměrně bouřlivou). Pevně doufám, že nevyvolám diskusi o míře zateplení úlů, ale zajímá mě, zda si někdo srovnávací úly vyrobil a tuto metodiku vyzkoušel.

Tom: Nechtěl jsem se Vás doktnout. Mrzí mě
co se Vám stalo.

To nic, díky :-)

Petr

Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing. Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

zdravím přátele včel,
po přečtení oslavné série článků propagujících feromonové lapače rojů jsem chvíli váhal, zda si nemám jeden pro jistotu pořídit.
Po konfrontaci kladů a záporů jsem došel k závěru, že pro mě jakožo včelaře malovčelaře, s intenzivně vedenými včelstvy a chovatele matek, který se snaží udržovat včelstva bez výskytu rojové nálady, jsou tyto lapače k ničemu.
Raději zastřihávám matkám křídlo,abych zabránil ulétnutí prvoroje. Stará matka někam spadne před česna,pokud ji nenajdu, tak sice zemře, mě to však nevadí, nebot se snažím udržovat na každé včelstvo záložní matku, mám tedy matek dostatek ( více než je potřeba )...ztráta jedné pro mě nic neznamená, naopak to považuji jako součást výběru plemenného včelstva.
Po nezdařeném výletu prvoroje mám zhruba 8 dní na provedení příslušného protirojového zásahu v mateřáku, nebo mi hrozí poroje.
Včelstva v rojové náladě zpravidla nemají velkou letovou aktivitu a to včelaře upozorní, že je s ním něco v nepořádku.Létavky jsou zpravidla vyvěšeny v podmetu, přínos medu se výrazně zpomalil s porovnáním s ostatními včelstvy. Ve včelstvu jsou rojové matečníky. Existuje více znaků rojové nálady.
Když zastřiháváme matkám křídlo, máme zhruba 16 dní a více ( vývoj plodu matky + případné nevhodné dny k vylétnutí roje )na to, abychom provedli účinný protirojovýzásah ( mě se osvědčil přeléták ). Všímavý víkendový malovčelař s trochou zkušeností s největší pravděpodobností takové včelstvo během 16 dnů nepřehlédne.
Rojaření je už na dnešní dobu velmi zastaralá, překonaná, nerentabilní a nebezpečná ( nebezpečí přenosu nákaz ) metoda rozmnožování včelstev. Na chovu matek není nic složitého ( chce si to dobře promyslet, nabýt základní poznatky a zadaří se ). Tvorba oddělků je nejlepší metoda rozmnožování včelstev.Výmluvy typu....já na to nevidím,nemám cit...jsou znakem lenosti! Existuje mnoho pomůcek jež zpřístupnují chov matek mimo jiné také včelařům seniorům ( NICOT,značkovací poklopka, přesévačka včelstva na hledání matky,...). Tyto investice se mnohonásobně vrátí ( zvláště když rozchováváme kvalitní línie včel a jsme v řidce zavčelené oblasti ).

zdarvím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 2. 2007
Re: polystyrenové úly (20984) (20986)
zdravím přátele včel,
Otázka uteplení a neuteplení není stále dořešena.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Karel (194.138.39.52) --- 23. 2. 2007
Bohužel tam nebyla ta rozhodující statistika (kterou jsme považoval za samozřejmou) - porovnání izolovaných a neizolovaných.
Pak jsem četl rozhovor v MV s ing.Smělým a ten tam řekl, že to neporovnával.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
A to je velká chyba. Nechápu proč si ing. Smělý za ty léta propagace polystyrénových úlů nepořídil alespon jeden dřevěný úl a porovnal výnosy v něm s polystyrénovými úly ( pochybuji, že jeden dřevěný úl bude pro něj moc drahý...med mu to zaplatí ).
Bojí se snad, že se dřevěné a polystyrénové úly nebudou moc lišit ve výnosu????

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Jinak si myslím, že metodika Ing. Smělého asi za prostudování stojí, ale podle mě by fungovala i v jiných vhodných nástavkách.
Karel
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Za prostudování stojí určitě. Je na ni ( kromě jiného ) zajímavé,že ze zimní síly jednoho nástavku...cca 15 000 ( 10 rámků 39x24xcm ) včelstva během sezony zesílí i na 6 nástavků...cca 70 000 - 80 000 včel ( předpoklad průměrného obsazení plástové plochy úlu...cca 100 včel / dm2 plástu...zima a cca 60 včel / dm2 plástu...léto )
///////////////////////////////////////

OMLOUVÁM SE .....................
SPRÁVNĚ MÁ BÝT.... 80 včel / dm2 plástu....léto!!!!

//////////////////////////////////////
zdravím...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz
Výrobky posiala aj na Slovensko.
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
< Predmet: Re: Medomety
< Dátum: 21.2.2007 20:43:45
< ----------------------------------------
< Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík
<
<
<

Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
mohou být matečníky mimo včelstvo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto





Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.















> ----------------------------------------
> Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> Bez
> čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> v
> prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> zvolit
> střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> moc.
> Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> vodní
> páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> zařízení
> do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

zdravím přátele včel.
Doplnuji, že mnou uvedené hustoty obsednutí plástů ( cca 100 včel / dm2 plástu...zima ( počítáno při venkovní teplotě cca 15°c ) a 80 včel / dm2 plástu....léto!!!! ) jsou čistě statistické údaje ( počítám všechny včely /plástovou plochou v dm2 ).
V reálu to je jiné ( hlavně v létě ). V noci je nemalá část létavek vyvěšena v podmetu ( pokud je vysoký a nezastavěný...tento stav mimo jiné naznačuje že jsou medníky plné...včely se neradi zdržují na zavíčkovaných zásobách )
....mladušky se pak na plástech moc netísní. Ve dne je většina létavek ( pokud je snůška a včelstvo není v rojové náladě ) mimo úl ( při nárazové snůšce může vylétnout i více jak 1/2 včel za snůškou...úly se pak jeví poloprázdné )
Reálná hustota v létě je spíše těch 60 včel / dm2 plástu než 80 včel / dm2 plástu ( létavkám nevadí, když večer visí v podmetu )
Hustoty jsou dány především teplotou.

zdravím.............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by mě zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky. Díky Franta Bechyňsko okr. Tábor



> Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> mohou být matečníky mimo včelstvo.
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
>
>
>
>
>
> Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky před
> vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> > ----------------------------------------
> > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem
> > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > Bez
> > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > v
> > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > zvolit
> > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost,
> > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > moc.
> > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > vodní
> > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > zařízení
> > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Na tom bude hodně pravdy. Zrovna včera jsem měl možnost pěšky projít
Mrázovkou a kolem Bertramky a tam to vypadá taky pro včely velice dobře.
Rozhodně lépe než někde na poli, kde se pěstuje intenzívně obilí a kukuřice,
nebo někde v pěstěném lese, kde jsou smrky nebo duby a jasany pro výrobu
dřeva nebo topoly pro výrobu biomasy a kde na mezích a okolo cest neroste
nic jiného než tráva a nekvetoucí buřeň. Praha se místy vyznačuje právě
hodně svahy, které jsou zarostlé akáty a jinými různými kvetoucími
dřevinami, poměrně i dost chráněnými uzemími, dále hodně parky , kde je taky
hodně kvetoucích rostlin, keřů a stromů a ve vilových čtvrtích jsou hodně
okrasné zahrady, kde vždy něco kvete od jara až do podzimku. Není to sice
takové jako les s převládající lípou nebo javory kleny kolem stanoviště nebo
lán řepky, ale v případě rozumného zavčelení to může zajištovat trvalou
stabilní snůšku. Problém asi bude umístění včel a taky asi problém, kdyby
někdo žádal náhradu za bodnutí včelou. Skoro bych řekl, že by bylo pomalu na
místě začít vyzkoumávat, jak včely umístit ve městě třeba někde do zastavby
tak, aby tuto městskou zeleň využily a aby to nikomu nevadilo. Třeba někde
na střechu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 23, 2007 2:16 PM
Subject: polystyrenové úly.


> Sugestivní výpověď o bájné sklizni medu ing. Smělého . V mládí
> jsem bydlel v oblasti kde má umístěny včelstva ing. Smělý.Jako fotograf a
> milovník přírody mám prochozenou tuto oblast.Zde se ve větším měřítku
> nevyskytují téměř žádná včelstva.V oblasti
> Strahova,Hvězdy,Ořechovky,Břevnova,Hradčan,se však vyskytuje obrovské
> množství včelí pastvy ,která jsou nabízena především včelstvům pana ing.
> Smělého.!!Přátelé,kdyby zde byla umístěna dobrá včelstva v nástavkových
> úlech dřevěných ,dosáhlo by se stejných výsledků .Tento aspekt " vyjímečné
> pastvy"pan Ing. Smělý bohužel jako zásadní!, nezdůrazňoval.Na jeho
> polystyrenové úly byli "chyceni" včelaři z převčelených oblastí, a nebo
> oblastí málo úživných, a samozřejmě museli být zklamáni.

jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením neoznačených matek.

Třeba mateří mřížka nad včelstvem a na ni prázdný nastavek. Včely prolezou
na rámky, matka ne. Špatně funguje v tmavším včelíně , musí se pomáhat
kouřem.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "jan luxemburk" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 24, 2007 11:27 AM
Subject: Re: recenze testy srovnání


> jak vypadá přesívačka včel? Jak se používá ?Mám velké problémy s nalezením
> neoznačených matek.

Zdravím přátele včel,
originální přesívačka včel je v podstatě dvoukomorový roják rozdělený mateří mřížkou.
Já osobně ji nemám. Dá se dobře nahradit, stačí mít jedno drátěné dno, nástaveky, sololitovou desku s otvorem pro smyk a mateří mřížku, efekt bude stejný.
Postup:
Na uzavřené ( nejlépe drátěné dno...větrání )nasadíme prázdný nástavek jež překryjeme sololitovou deskou s otvorem uprostřed ( do něj vsuneme ústí smyku ).
Pak odebereme ze včelstva, u něhož chceme nalézt matku, všechny nástavky s plodem a dáme je stranou ( nástavky bez plodu necháme na místě.....matka se zdržuje blízko plodu, pokud se nechystá vylétnout ven ( na snubní prolet, nebo do roje )...pokud je včelstvo v rojové náladě nebo má mladou, neoplozenou a nekladoucí matku doporučuji odebrat všechny nástavky... v tomto případě bych místo 1 prázdného nástavku použil 2 ).
Poté začneme s použitím smyku sklepávat a smetávat včely z plástů z odebraných nástavků ( doporučuji dávat sololitovou desku hrubší stranou směrem do vnitřku nástavku...včely na ni budou lépe viset, pokud by se nemohli chytit stropu, mohli by se začít nezavěšené včely dole dusit ( proto dáváme hrubou stranu sololitové desky směrem do vnitřku nástavku!!!! )).Pokud během práce nalezneme matku, pak operaci přerušíme a včelstvo dáme do původního stavu.
Jakmile máme všechny včely sklepané, sundáme smyk a prudce praštíme do sololitové desky ( zavěšené včely spadnou ). Rychle odděláme sololitovou desku a místo ni dáme mateří mřížku. Na mateří mřížku nasadíme všechny odebrané nástavky ( bez včel ). Nahoru nasadíme víko.
Během cca 20 - 40 minut skoro všechny dělnice přelezou skrz mateří mřížku do nástavků k plodu.
Matka spolu s trubci zůstane v prázdném nástavku ( v prázdných nástavcích ).
Potom zbývá ji chytnout ( pozor...matka bude rozrušená, pokud není rozkladená může i ulítnout ) a nástavky vrátit na původní místo.
V případě rozkladených matek ( nezakrslých ) je tato metoda hledání matek velmi úspěšná. Vřele doporučuji!

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!