Včelařská konference

Proč to? A kde byl otištěn?

Ať na tento inzerát někdo nenalítnete !!!

Nechávám si komaxitovat nohy k medometům,barvu vypalují při 250 stupních.

Obvyklá teplota vypalování je tak od 160 st C za půl hodiny po 220 st C za
5-10 minut. Podstatné bude, jak budou mít v lakovně nadstavenou teplotu,
obvykle podle toho jak dlouho jim trvá nanášení barvy v boxu. Cínové spoje
nevydrží, pokud nejsou mimo cín ještě zajištěny třeba nýtováním nebo
zahnutím drátu nebo plechu. Velká vrstva cínu může pod barvou stéct, ve
spojích se kapilární silou udrží. Neprášková barva a obecně organické
nečistoty při takové teplotě obvykle začínají uhelnatět, pokud se na ně
nanese prášek, tak při vypalování nečistoty pod práškem pění. O dodržení
přilnavosti ani nemluvím. Dílce pro práškovou barvu musí být tedy dokonale
očištěny a pokud je to možné, upraveny ve vodní lázni fosfátem, ten je u
větších lakoven přímo v lakovací lince a dost zvyšuje přilnavost prášku.
Pokud to nejde úplně očistit, dá se to vylepšit vypálením dílce před
lakováním v sušce, to, co potom jde mechanicky odstranit, očistit a teprve
potom napráškovat. Cenu nevím, ale pokud by se mělo započíst očištění třeba
klece medometu, bude nejspíš levnější to vyrobit znova z nerezi.
Barva přirozeně musí mít atest pro styk s potravinami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 24, 2007 2:32 PM
Subject: Dotaz


> Vážení kolegové. Chystám se provést GO náhradního medometu. Nevíte jak
> vysoké teploty se používají v peci u vypalování práškové barvy, vydrtží to
> cín? Také by mě zajímalo, kolik dnes stojí nastříkat 1 m2. Pro pohon chci
> použít 12 V a regulaci ala Havrlík, takže odzkouším a dám vědět.
> Díky a zdraví R. Stonjek

5 je polipropilén PP

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nádoby na med
> Datum: 24.1.2007 12:59:55
> ----------------------------------------
> Ta značka v trojúhelníku je recyklační značka, říká, z jakého plastu to je
> vyrobeno, aby potom někde ve sběrně to zase hodili do toho správného
> kontejneru. Protože hromada plastu stejného druhu je mnohem cennější
> materiál pro novou výrobu plastových recyklovaných věcí než hromada plastů
> různého druhu. Ta značka je pomalu na všech plastových výrobcích. až po
> sáčky a igelitky. Dvojka je podle písmen u značky vysokohustotní (HD - high
> denzity)polyetylen, 5 je tuším polystyren(PS), na igelitce jsem našel 4, to
> by měl být nízkohustotní (LD - low denzity)polyetylen.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 24, 2007 8:10 AM
> Subject: Re: nádoby na med
>
>
> > Tak jsem koukal na "originál" vědro na med a to má na dně opravdu v
> > trojúhelníku 02 a skleničku s vidličkou.Pak jsem koukal na kanystr na
> > benzín z černého plastu a ten má na dně 02 v trojúhelníku.Naproti tomu
> > vědra na prášek do pečení - namísto droždí - mají některá 02 a některá 05
> v
> > trojúhelníku.
>
>
>
>

Vážení kolegové. Chystám se provést GO náhradního medometu. Nevíte jak vysoké teploty se používají v peci u vypalování práškové barvy, vydrtží to cín? Také by mě zajímalo, kolik dnes stojí nastříkat 1 m2. Pro pohon chci použít 12 V a regulaci ala Havrlík, takže odzkouším a dám vědět.
Díky a zdraví R. Stonjek

Ta značka v trojúhelníku je recyklační značka, říká, z jakého plastu to je
vyrobeno, aby potom někde ve sběrně to zase hodili do toho správného
kontejneru. Protože hromada plastu stejného druhu je mnohem cennější
materiál pro novou výrobu plastových recyklovaných věcí než hromada plastů
různého druhu. Ta značka je pomalu na všech plastových výrobcích. až po
sáčky a igelitky. Dvojka je podle písmen u značky vysokohustotní (HD - high
denzity)polyetylen, 5 je tuším polystyren(PS), na igelitce jsem našel 4, to
by měl být nízkohustotní (LD - low denzity)polyetylen.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 24, 2007 8:10 AM
Subject: Re: nádoby na med


> Tak jsem koukal na "originál" vědro na med a to má na dně opravdu v
> trojúhelníku 02 a skleničku s vidličkou.Pak jsem koukal na kanystr na
> benzín z černého plastu a ten má na dně 02 v trojúhelníku.Naproti tomu
> vědra na prášek do pečení - namísto droždí - mají některá 02 a některá 05
v
> trojúhelníku.

Stříšky mám pultové s malým sklonem dozadu a cca 2 cm přesahem vzadu a cca 6-8 cm přesahem vpředu, pokryté linoleem .Z osmi úlů mi ulétly 2 stříšky, včelky zatím přežily.Zatížené je mám celoročně velkými kameny, ale letos to holt bylo málo.

Je to v nastavení tvého počítače , chce to středoevropské kódování Nebo vypnout zobrazování pomocných znaků nejspíš to najdeš v horní liště pod nápisem zobrazi a pak znaková sada

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: bezdratov� upevn�n�­ mezist�n..
> Datum: 23.1.2007 21:09:58
> ----------------------------------------
> Čím to je,že je to tak zkomoleně a nečitelně napsané.
>
>
>

Od vstupi do EU musejí mít všechny pastové výrobky určené pro přímý styk s potravinami tu značku s pohárem a vidličkou U starších výrobků by měl být atest

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nádoby na med
> Datum: 24.1.2007 08:11:08
> ----------------------------------------
> Tak jsem koukal na "originál" vědro na med a to má na dně opravdu v
> trojúhelníku 02 a skleničku s vidličkou.Pak jsem koukal na kanystr na
> benzín z černého plastu a ten má na dně 02 v trojúhelníku.Naproti tomu
> vědra na prášek do pečení - namísto droždí - mají některá 02 a některá 05 v
> trojúhelníku.
>
>
>

Tak jsem koukal na "originál" vědro na med a to má na dně opravdu v trojúhelníku 02 a skleničku s vidličkou.Pak jsem koukal na kanystr na benzín z černého plastu a ten má na dně 02 v trojúhelníku.Naproti tomu vědra na prášek do pečení - namísto droždí - mají některá 02 a některá 05 v trojúhelníku.

Kolego Cvaho. Většína z nás je odchováná "kapesní kalkulačkou" a počítač je pro nás už něco navíc a jsme jenom spotřebitelé internetu. Pokud je to z Tvého počítače, že máš nějaký jiný Windous, pokus se nám všem podřídit a nějak si to předělat. Díky za všechny.

No, to není nečitelné, ale je to v jiné kódové stránce, než používáme. Pokud diskuzi sleduješ přes Internet Explorer firmy Microsoft, jenom klikni pravym tlačítkem do okna exploreru, zvol volbu kódování (asi, používám anglické windows, tady je to encoding). Pokud je v zobrazeném menu volba UTF-8 (Unicode), tak zvol toto, pokud to není zobrazené, tak by to mělo být v submenu další (anglicky more) a tam někde bude opět volba UTF-8.
Pokud se chcete přepnout zpět, někde tam bude volba centrální Evropa (Central European).
Pokud diskuzi sleduješ poštou, tak to nedokážu poradit.
Kamil

Čím to je,že je to tak zkomoleně a nečitelně napsané.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <crabro/=/wo.cz>
> Předmět: bezdratové upevnìní mezistìn..
> Datum: 23.1.2007 12:39:53
> ----------------------------------------
> Přátelé, chtěl bych znát vaše zkušenosti s upev�ováním mezistěn do nízkých
> rámků. Rámky(3/4 langstrot) drátkují 3x vodorovně,ale v případě rámku
> 44.8x16.8cm se mi nechce drátkovat, jaké upevnění by jste poradili, např, v
> případě drážkování v horní i spodní loučce, jak vložit mezistěnu do drážky,
> aby držela, neprohýbala teplotní roztažností vosku.
> Děkuji za odpovědi:-)
>
> Dáš to v případě,že má nahoře i dole drážku a to 4mm a 4mm spodní loučkou nahoru a do horní loučky to zaleješ rozehřátým voskem. Dole u spodní loučky musí být vůle, aby se teplem mohla mezistěna pohybovat, zalévá se jen u horní loučky a to použitím injekční stříkačky většího rozměru. Podrobnosti rád zdělím. Franta
>

No hlavně že dala berana.
Ofotím, napíšu žádost o informaci, přiložím, doporučeně pošlu.
Týden to už vydržím, pokud neodpoví, zavolám tam.
A nedám pokoj, a nedám pokoj a pokud jsem člen, požádám o právní pomoc v ČSV. Ale typuji, že to bude stačit jen volat.
Karel

Jiří Vávra napsal:
>A to je právě ten problém, že jsem to odnesl osobně na podatelnu, tam mi na
>chodbě u vrátnice dala razítko a teprve doma jsem zjistil, že to nemá číslo.
.................

To problém být nemusí.
Je to běžné.
Číslo se tomu dává až při třídění pošty do nějakého spisového systému.
Důležité je to razítko na kopii dokumentu, podle kterého můžou dohledat datum a osobu, která dokument podala, a podle toho i to číslo spisu.

A to je právě ten problém, že jsem to odnesl osobně na podatelnu, tam mi na
chodbě u vrátnice dala razítko a teprve doma jsem zjistil, že to nemá číslo.
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 23, 2007 12:44 PM
Subject: Re: po moru VP


> Nejsem zkušenější, ale základní instinkt pro boj s úřady mi říká, abych si
> vzal k ruce podací lístek a zavolal na podatelnu, zda jim to vůbec došlo.
> Pokud ne, jdu na poštu reklamovat.Pokud jsem to dával přes prostředníky,
> šel bych na ně a chtěl vydokladovat, co stím udělali. První stupeň k
> úspěchu je zjistit, zda to došlo a jaké to má jejich číslo. A pak bych
> napsal poníženou žádost s uvedeným číslem doporučeně, aby mi informovali o
> stavu vyřizování žádosti.
> Dej vědět jak to dopadlo, čeká to další.
> Karel
>
>
>
>

Nejsem zkušenější, ale základní instinkt pro boj s úřady mi říká, abych si vzal k ruce podací lístek a zavolal na podatelnu, zda jim to vůbec došlo. Pokud ne, jdu na poštu reklamovat.Pokud jsem to dával přes prostředníky, šel bych na ně a chtěl vydokladovat, co stím udělali. První stupeň k úspěchu je zjistit, zda to došlo a jaké to má jejich číslo. A pak bych napsal poníženou žádost s uvedeným číslem doporučeně, aby mi informovali o stavu vyřizování žádosti.
Dej vědět jak to dopadlo, čeká to další.
Karel

Přátelé, chtěl bych znát vaše zkušenosti s upevňováním mezistěn do nízkých rámků. Rámky(3/4 langstrot) drátkují 3x vodorovně,ale v případě rámku 44.8x16.8cm se mi nechce drátkovat, jaké upevnění by jste poradili, např, v případě drážkování v horní i spodní loučce, jak vložit mezistěnu do drážky, aby držela, neprohýbala teplotní roztažností vosku.
Děkuji za odpovědi:-)

Vážení zkušenější,
prosím o radu nebo Vaši zkušenost. V červnu loni jsme z rozhodnutí veteriny zlikvidovali chovy včel včetně všeho vybavení.V srpnu po vyřízení všech formalit jsme předali na ministerstvo zemědělství žádosti o odškodnění. Podle nějaké ustanovení by to měli vyřídit do 60 dnů. Do dneška nedali ani zprávu, že nám nic nedají. Nevíte kam se obrátit nebo jak jste na tom ostatní podobně postižení.
Dík Jirka

píšeš ve svém příspěvku
Ale buÄŹme
rádi,že nám aspo� příjdou na schůzi.
Ale představ si, že právě to je původní myšlenka spolků. SETK�VAT SE OBČAS S P��TELI, POKL�BOSIT, JAK SE KOMU ZADA�ILO, NEBO NE A P�ITOM SE TAK NĚJAK VZDĚL�VAT Nikdy neby účelem spolkové činnost dělat revoluci v technologiích , od toho jsou jiní.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: èasopis Vèelaøství
> Datum: 22.1.2007 19:54:27
> ----------------------------------------
> To jsi tedy pěkný idealista.Přísun novinek ano ale ne o podkanech,lobizmu a
> politickám podlézání atd.Proč někteří včelaři nečtou
> ,,Včelařství"?Samozřejmě,že někteří z pohodlnosti,nekteří proto,že jim
> časopis nic solidního nenabídne a také proto,že to co by se tam dověděli
> již dávno znají.Tomu se říká životní zkušenost.Asi jsou už dost staří nebo
> starší a ty zkušenosti jim nic neříkají.A že jsou u svých budečáku
> štastní,to se nediv.Je to jejich prožitý život.Na zavedení nových
> technologií už nemají ani chuť ani sílu a ani prostředky.No a že nepoznají
> nikdy co je to internet?To se nediv.NĂ© kaĹľdĂ˝ je tak mladĂ˝ a nebo tak
> schopný.Tyto argumenty třeba jednou pochopíš věkem, nebo také ne.Ale buďme
> rádi,že nám aspo� příjdou na schůzi.A nemluvme o povinnostech člena ČSV.
>
> Ještě pro Víťu Vránu:
> sám pan velký šefredaktor řekl,že má článků a dobrých moc.Že zveřejnění
> trvá někdy 2-3 roky včetně fotografií,to podle aktualnosti tématu.To samo o
> sobě odradí další přispěvatele.Přečtěte si v rejstříku časopisu Včelařství
> 12/2006 jména a články a opravdu zjistíte ,že je to dlouhodobá záležitost.A
> to opravdu nejsem a nechci být včelařským disidentem.
> Pro Karla:
> Ten nápad stím medem misto bahna bych jen trochu vylepšil.Chtělo by to aby
> bylo aspo� 30 stup�ů.Jinak je to bez efektu.
> Doufám jen že nás příroda moc nepodrazí a nepřipraví nám velké mrazy.Mám
> totiž velké podezření,že včelstva dost intenzivně plodují.Zdravím a přeji
> hodnÄ› zdaru.
>
>
>

Měřit tyhle věci na počítači, to znamená zřejmě nonstop ve dne v noci třeba
klidně co 15 minut je velice podrobné měření. Ale musím upozornit, že měřit
jednu variantu úlu jen na jednom kusu úlu nemá moc velkou cenu, protože se
nepozná a neodstraní vliv náhodných statistických výchylek. Běžně se měří
několik stejných měření souběžně neboli několik úlů, po vyhodnocení se třeba
škrtá extrémní výsledky, nejvyšší a nejnižší hodnota a ze zbylých se počítá
určitým způsobem průměr atd. Je na to přímo obor matematické statistiky,
jednotlivé specializované vědecké odvětví mají na základě té statistiky
vypracovanou metodiku, jak takové měření provádět. Pokud bych už měl zav
edené a vyzkoušené měření počítačem, stálo by mi za to se zeptat třeba ve
VUVČ v Dole, jak měřit, hlavně na kolika úlech a jak z toho udělat průměr,
aby výsledek byl opakovatelný a tudíž zveřejnitelný i jako nějaká výzkumná
včelařská práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 6:22 PM
Subject: Re: Konec s bludami Hohenheimu-vysoke dno


> Sleduji 6 úlů kontinuálně na počítači.Jeden nástavek , dva nástavky . tři
> nástavky, vysoké a nízké dno , nové typy úlů, taky ten zvláště uteplený co
> je na webu Včelaření moderně atd..
> Potřebuji pořádné mrazy, a různé změny počasí a obsáhnout celý rok. Potom
> výsledky zveřejním. Včely dovedou kolektivně jednat v jakékoliv situaci. K
> nějakému výsledku bez zbytečného dohadování lze dosáhnout jedině měřením,
> ale musí být k tomu metoda a finance na přístroje.
> B.V.

Já si myslím, že v nějakém uzavřeném prostoru postaví divoké včely ty plásty
a uličky pro průchod tak, že nějaké nevýhody úzkovysokého nebo naopak
nízkoširokého prostoru prostě eliminují, takže je to pak víceméně jedno, kde
jsou.
Jedno to není v úlu s rozběrným dílem, protože zůstávají volné uličky mezi
plásty a stěnami úlu, kterými kolem dokola rámků může ten studený vzduch
procházet. Takže tam logicky jako nejvýhodnější vycházejí Langstroth a jiné
úly s dlouhými rámky, protože dlouhé velké rámky omezují vliv té
neprostavěné mezery mezi rámky a stěnou úlu nejvíc.

R. Polášek

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil
......
1.Starý bohužel budu :-).
2.Langstroth není vysoký úl? Nemyslím nástavek, ale úl.
3.Pokud si vzpomínám, tak jsem netvrdil, že včely potřebují nutně vysoký prostor. Jen:"Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší." A někde tam jsem taky napsal, že včely měly na úzkovysokém prostoru rychlejší rozvoj. Tak jsem to pozoroval a posuzoval. Možná někomu vyšlo, že rychlejší rozvoj je na nízkém a širokém plodišti, proč ne.
A taky, pokud mě paměť neklade, tak přítel Boháč (jak ten, dnešnímu včelařství chybí) referoval o zkoumání, jakým směrem včely raději rozšiřují hnízdo. Myslím, že tam vyšlo, že asi o 20% preferují rozšiřování plod.tělesa vzhůru. Tenkrát mě překvapilo, že tak málo.

To jsi tedy pěkný idealista.Přísun novinek ano ale ne o podkanech,lobizmu a politickám podlézání atd.Proč někteří včelaři nečtou ,,Včelařství"?Samozřejmě,že někteří z pohodlnosti,nekteří proto,že jim časopis nic solidního nenabídne a také proto,že to co by se tam dověděli již dávno znají.Tomu se říká životní zkušenost.Asi jsou už dost staří nebo starší a ty zkušenosti jim nic neříkají.A že jsou u svých budečáku štastní,to se nediv.Je to jejich prožitý život.Na zavedení nových technologií už nemají ani chuť ani sílu a ani prostředky.No a že nepoznají nikdy co je to internet?To se nediv.Né každý je tak mladý a nebo tak schopný.Tyto argumenty třeba jednou pochopíš věkem, nebo také ne.Ale buďme rádi,že nám aspoň příjdou na schůzi.A nemluvme o povinnostech člena ČSV.

Ještě pro Víťu Vránu:
sám pan velký šefredaktor řekl,že má článků a dobrých moc.Že zveřejnění trvá někdy 2-3 roky včetně fotografií,to podle aktualnosti tématu.To samo o sobě odradí další přispěvatele.Přečtěte si v rejstříku časopisu Včelařství 12/2006 jména a články a opravdu zjistíte ,že je to dlouhodobá záležitost.A to opravdu nejsem a nechci být včelařským disidentem.
Pro Karla:
Ten nápad stím medem misto bahna bych jen trochu vylepšil.Chtělo by to aby bylo aspoň 30 stupňů.Jinak je to bez efektu.
Doufám jen že nás příroda moc nepodrazí a nepřipraví nám velké mrazy.Mám totiž velké podezření,že včelstva dost intenzivně plodují.Zdravím a přeji hodně zdaru.

dejme vůli přírodě ať není mrazivý ůnor s březnem jinak nám to pomrzne zásoby nezásoby...

Nevím, nerozumím. Asi budeš na rozdíl ode mne velký a starý včelař. Vzpomínám si , ž v nějakých "almárkách" včelařil můj děda. Když já jsem po 50 letech začínal, byly už rozpadlé, takže jsem Bohužel (nebo Bohudík) už nepoznal žádné jiné úly než langsthroty, které jsem si pořídil. Nechci se zapojovat do žádné žabomyší války o úlech a rámkové míře, zkrátka je mám a jsem spokojený a nikomu je nevnucuji, právě proto, že nic jiného jsem nepoznal a jsem jen "včelařík" s devíti včelstvy. Paradoxně když přijde řeč na výnosy, jsem na tom lépe, než přátelé v naší ZO se 40 včelstvy v Budečácích.
Pokud jde o tu "biologická nebo fyzikální výhodnost úzkého a vysokého prostoru" jsem dost na pochybách. Před časem jsem dělal rekonstrukci mého starého domu a v 1.patře jsem rušil starý strop. Mezi stropem a záklopem bylo několik let usídleno včelstvo v prostoru 15cm vysokém a 80cm širokém (mezi trámy). Plásty měly po celé šířce, vše krásně uspořádané. Bylo to na více jak 2m čtverečních plochy. Žily tam právě tak dobře jako ty v betonovém sloupu. Kdybych byl demagog, tak budu tvrdit, že nízký a široký prostor je pro včely biologicky výhodný. Pravda je asi někde jinde. Hlavně se ukazuje a to i tady v konferenci, že včely vydrží téměř všechno.
Zdenek

A proč se nedělají vysoké úly ale široké.
Jaké široké ? - budečáky a další dvouprostorové na 39*24 jsou sice široké ale pokud vím, tak i konzervativní vč.veřejnost se shoduje, že těch 24cm není ono, že je to v lepším případě kompromis.
Široké 39*24 máme z původních 24*39 vysokých stojanů. A ty z klátů.
Včelařil jsme v almárkách (šíře24), Brennerech (šíře 32) a langstrotech (45cm).
Prostě píšu svůj názor, podložený pozorováním a rád se setkám s protinázorem. škoda že je jich v konferenci málo. A rozhodně si nemyslím, že znám pravdu. :-)
Dík za příspěvek.
Karel

Sleduji 6 úlů kontinuálně na počítači.Jeden nástavek , dva nástavky . tři nástavky, vysoké a nízké dno , nové typy úlů, taky ten zvláště uteplený co je na webu Včelaření moderně atd..
Potřebuji pořádné mrazy, a různé změny počasí a obsáhnout celý rok. Potom výsledky zveřejním. Včely dovedou kolektivně jednat v jakékoliv situaci. K nějakému výsledku bez zbytečného dohadování lze dosáhnout jedině měřením, ale musí být k tomu metoda a finance na přístroje.
B.V.

Zatím jsme se dozvěděli o různých zákonech,jako chumáče a.t.d. a co takhle zákon vzduchoprázdné tlaky v úle. Zdravím.

Ja samozrejme taky tak k tomu pristupuji - sranda, ale to je prave ta
kritika na CSV. Rozdeluji lidi na pratele a nepratele a ne na ty, co muzou
pomoci ceskemu vcelarstvi a co mu skodi. A pokud se to nezmeni tak bude
kritika.
jan
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 12:14 PM
Subject: Re: lednovA A¨A­slo


> ... propagaci ceskeho medu na akci Chvala medu, ze takove PRASARNY nebude
> zverejnovat?
> .....
> Že tam byly na reklamě nahý baby? :-) A co že dělali s tím medem?
> To muselo bejt pěkný, takový čuňačinky.
> To opravdu není pro mladé čtenáře.
> Karel
>
> PS: chtělo by to příště sjednat nějaké zápasnice v bahně a nechat je
> zápasit v medu. (někde poblíž úlů.)
>
>

Ono to s tím prouděním vzduchu v úlu nebude asi tak jednoznačné,
Vysoký úl bez oček se musí zákonitě chovat jinak jak úl s očky.
.....
Samozřejmě, chtělo by to vždy vědět o jakém konkrétním uspořádání se bavíme. Především o ochlazování - izolaci stěn a stropů, ventilaci.
Přes mnohost a různorodost řešení se domnívám, že ve velkém počtu modelů dojdeme k tomu, že těsně nad chomáčem a v chomáči stoupá teplý vduch vzhůru. Pod nevytvoříme intenzívní proudění vopačném směru.
Kam jde pak ten vzduch, jestli odchází očky, ochladí se o strop a dále o stěny a klesá k česnu, nebo ke dnu a od něho zase cirkuluje k chomáči je otázka.
Při řešení těchto modelů, prosím dávejte na vědomí, jestli hodnotíte systém: chomáč a jeho okolí, vnitřek úlu, nebo úl jako celek.
Karel

Ono to s tím prouděním vzduchu v úlu nebude asi tak jednoznačné,
Vysoký úl bez oček se musí zákonitě chovat jinak jak úl s očky. Tento se musí chovat jako komín. To znamená je-li veku teplota nižší než uvnitř musí vzduch ve vnitř stoupat nahoru a obráceně je-li teplota venku větší jak uvnitř vzduch vstupuje horními očky dovnitř kde se ochlazuje a chladný vytéká spodem ven Proto se asi na prolet vydávají dříve včelstva z úlů s očky než včelstva s více uteplených úlů bez oček Určitě pak také bude hrát roli v které části sedí chomáč Toho si lze všimnou i v létě když včely intenzivně větrají. foukněte do včel teplý kouř z kuřáku a česnem vám začne vycházet ven To že teplý vzduch zespoda ohřívá včely na hoře považuji za přežívající blud O správnost mého tvrzení se můžete přesvědčit se svíčkou v ruce. Když nejlépe v létě otevřete ráno dveře vzduch ohne plamen svíčky dole dovnitř a nahoře ven. Uděláte li stejný pokus v parném odpoledni, bude to přesně naopak .Tak funguje přirozené větrání a proto nejde v létě v poledne zatopit v kamnech nebo krbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Konec s bludami Hohenheimu-vysoke dno
> Datum: 22.1.2007 12:10:06
> ----------------------------------------
> Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?
> To není biologická ale fyzikální výhodnost. Za předpokladu že se jedná o
> prostor, kde teplo proudí nahoru. Což se u úlu předpokládá. To znamená, že
> včely dole topí včelám nahoře. Ale včely si umí teplo pěkně chránit a
> chomáč dokáže účině bránit "odchodu" tepla nahoru. Účinně, ale ne
> stoprocentně. Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního
> hlediska lepší než širší. A teď do kterého směru širší - ve směru uliček,
> nebo napříč plásty. Tady se dá asi dovodit, že ve směru uličky je to
> výhodnější. Lépe se asi vyhřívá větší plocha na málo plástech, než více
> malých ploch na malých plástech.
> Pokud uvažujeme včelstvo na plástech a ne na divočině:-)
> Ale z pozorování mnoha včelstev při mnoha jarních rozvojích můžu říci, že
> ani včely vtom nemají moc jasno.
> Některé jdou na výšku v několika uličkách, jiné se drží do široka u
> strůpku, jiné založí kouli uprostřed, i když nad sebou mají, nebo jim
> dělám,volno.
> Asi nečtou knížky.
> Karel
>
>
>

Milý Karle,
ještě jsem nečetl větší blud a to jak po fyzikální tak po včelařské stránce. Evidentně si pleteš teplo s teplým vzduchem
.....
ANo pletu. Úmyslně. Přesnost je na úkor stručnosti.
Tedy nahoru stoupá teplý vzduch, pokud není jiný důvod aby proudil jinam:-) Proudění je jedna z tepelných ztrát. A zároveň uvádím, že včely dokáží proudění dobře zabránit. (V úzké uličce.)

A proč se nedělají vysoké úly ale široké.
Jaké široké ? - budečáky a další dvouprostorové na 39*24 jsou sice široké ale pokud vím, tak i konzervativní vč.veřejnost se shoduje, že těch 24cm není ono, že je to v lepším případě kompromis.
Široké 39*24 máme z původních 24*39 vysokých stojanů. A ty z klátů.
Včelařil jsme v almárkách (šíře24), Brennerech (šíře 32) a langstrotech (45cm).
Prostě píšu svůj názor, podložený pozorováním a rád se setkám s protinázorem. škoda že je jich v konferenci málo. A rozhodně si nemyslím, že znám pravdu. :-)
Dík za příspěvek.
Karel

F Skalský
Karel
..dosel jsem ke stejnemu nazoru o minimalnim rozmeru-jen jsem tomu rikal-limit rozmeru vepsane koule.Jak se dari zimovat silna vcelstva v Brennerech ci Kucerovych ulech ??
......
Blbě. Daří se to jen na vysokém rámku. A měl jsem velký rozptyl ve výsledcích. Jestli to bylo včelama (různorodá genet. dispozice) nebo úlem, nevím. ALe protože na mém domovském stanovišti byl koncem května (po javorech, vrbách a pampeliškách) výpadek, a hlavní snůška začínala s malinama (po 10.6), tak mi to pak bylo jedno. Většina ( i slabochů - oddělků) se do června na úzkovysokém prostoru dostala do síly, pokud měly předpoklady.
A dneska s Langstrotama nemůžu porovnávat, protože se u nás objevila řepka (druhá polovina května) a nelze srovnávat s minulostí. A Brennerů si nyní už tak nehledím, letos to v rámci prevence moru VP chci většinou převést na nový Langstroth.
Doufám že to stačí.
Teď když o tom tak přemýšlím, možná bych řekl, že na výšku je Brenner i Lang. stejný. ALe Lang. má větší půdorys. Jestli nezapomenu, tak se na to při odebírání měli kouknu.
Karel

Milý Karle,
ještě jsem nečetl větší blud a to jak po fyzikální tak po včelařské stránce. Evidentně si pleteš teplo s teplým vzduchem. Pokud jde o včely, můžeš vysvětlit, proč se tedy celosvětově nedělají úly úzké a vysoké, když je to podle tebe tak výhodné, ale přesně naopak?
Zdenek

Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?
To není biologická ale fyzikální výhodnost. Za předpokladu že se jedná o prostor, kde teplo proudí nahoru. Což se u úlu předpokládá. To znamená, že včely dole topí včelám nahoře. Ale včely si umí teplo pěkně chránit a chomáč dokáže účině bránit "odchodu" tepla nahoru. Účinně, ale ne stoprocentně. Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší. A teď do kterého směru širší - ve směru uliček, nebo napříč plásty. Tady se dá asi dovodit, že ve směru uličky je to výhodnější. Lépe se asi vyhřívá větší plocha na málo plástech, než více malých ploch na malých plástech.
Pokud uvažujeme včelstvo na plástech a ne na divočině:-)
Ale z pozorování mnoha včelstev při mnoha jarních rozvojích můžu říci, že ani včely vtom nemají moc jasno.
Některé jdou na výšku v několika uličkách, jiné se drží do široka u strůpku, jiné založí kouli uprostřed, i když nad sebou mají, nebo jim dělám,volno.
Asi nečtou knížky.
Karel

skalsky napsal:
VXXX
Zadny moderni vcelar neprelozi vcely do -tachovaku-
Vcelareni v tachovaku nema budoucnost.chovejte v tomto ulu,ale brzdite
rozvoj vcelarstvi v CR.

Ale chybí mi vysvětlení PROČ Co je na něm tak špatného?

pepan

Hezky napsáno a je to pravda.
Tomu známému Veverky bych poradil přihlásit člena rodiny jako včelaře bez včelstev a pak může za 150.- časopis odebírat i s OVP. Nic není zadarmo. Ani televize NOVA.


> He he he - nebo obráceně : Zkuste si odhlásit časopis s tím, že nebudete
> platit těch 150, Kč - také neuspějete. Takže těch 150,- Kč JE členským
> příspěvkem a členství s sebou nese výsadu odedbírat bez dalšího placení
> jeden z titulů - buď Včelařství, nebo OP.
> (Ostatně si myslím, že zde předváděná snaha stůj co stůj očernit časopis,
> jeho distribuci a konečně i ČSV má velmi daleko k férovosti. Jistě - mají
> své určité nedostatky, jako nakonec všechno ve světě, ale většina těch
> kritiků zcela opomíjí to dobré, co nám přinášejí.).
> také Petr :-¨).
>

.... propagaci ceskeho medu na akci Chvala medu, ze takove PRASARNY nebude zverejnovat?
......
Že tam byly na reklamě nahý baby? :-) A co že dělali s tím medem?
To muselo bejt pěkný, takový čuňačinky.
To opravdu není pro mladé čtenáře.
Karel

PS: chtělo by to příště sjednat nějaké zápasnice v bahně a nechat je zápasit v medu. (někde poblíž úlů.)

Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?
To není biologická ale fyzikální výhodnost. Za předpokladu že se jedná o prostor, kde teplo proudí nahoru. Což se u úlu předpokládá. To znamená, že včely dole topí včelám nahoře. Ale včely si umí teplo pěkně chránit a chomáč dokáže účině bránit "odchodu" tepla nahoru. Účinně, ale ne stoprocentně. Takže by se dalo říci, že vyšší tvar je z fyzikálního hlediska lepší než širší. A teď do kterého směru širší - ve směru uliček, nebo napříč plásty. Tady se dá asi dovodit, že ve směru uličky je to výhodnější. Lépe se asi vyhřívá větší plocha na málo plástech, než více malých ploch na malých plástech.
Pokud uvažujeme včelstvo na plástech a ne na divočině:-)
Ale z pozorování mnoha včelstev při mnoha jarních rozvojích můžu říci, že ani včely vtom nemají moc jasno.
Některé jdou na výšku v několika uličkách, jiné se drží do široka u strůpku, jiné založí kouli uprostřed, i když nad sebou mají, nebo jim dělám,volno.
Asi nečtou knížky.
Karel

Zakon izolace...zakon nejmensiho tvaru...zakon...zakon...chtelo by to porovnani sily vcelstev v Optimalech Langstrohtech-jsme mimo oblast vyzkumu

16.12.2006 G.P. setkal se vcelstvem ve velmi malem prostoru sloupu-sloupu pro zemni vodic,vnitrne prumer 15cm(spise mene)v betonovem sloupu.Jak se diva zakon na takovy prostor dlouheho 7metru ?Pravidlo nejakeho prostoru nemuze byt brano doslova.Dulezita je kvalitni potrava,matka,zdravotni stav,rozpolozeni zasob,predatori.
Karel
..dosel jsem ke stejnemu nazoru o minimalnim rozmeru-jen jsem tomu rikal-limit rozmeru vepsane koule.Jak se dari zimovat silna vcelstva v Brennerech ci Kucerovych ulech ??
Polasek
Prunik tepla z chumace je mensi pres plasty nez v ulickach..Rychlost posunu chumace v prostrednich ulickach kde je nejvice vcel ale zaroven nejmene zasob.Chumac se posunuje podle spotreby v prostrednich ulickach.
G,P.
Vcela je teplomilny tvor a miluje teplo a vlhko.Vcelar vezme nejakou svou myslenku priradi ji dulezitost a pak vcely prekecava k nejakemu prostoru,Vkladani hodnoty do sitovaneho dny je pri zimovani prehnane
Kala
Vcelstvo vyrazne hospodari s odrazem tepla:odraz tepla se rovna teplu-minus pohlcene,proste teplo se nema(u zasitovaneho dna)o co odrazit.
Cermak
Ze vcelam vadi sucho a vlko prospiva,s takovym nazorem jsem se jeste nesetkal.Mne naopak stale vice se jevi(vlhko) vyrazne skodi,zatim co chlad ne.
Vancanta
Dulezite dostat kondenzacni zonu pryc od ramecku co nejvice k cesnu
XXX
Zadny moderni vcelar neprelozi vcely do -tachovaku-
Vcelareni v tachovaku nema budoucnost.chovejte v tomto ulu,ale brzdite rozvoj vcelarstvi v CR.

Uzkovysoky prostor 15cm x 700 cm Beze stropu vyssi teplota u dna.
Jak vcelstvo rotuje v pristupu k zasobam ?
Kde je rosny bod - je asi uvnitr v prostoru -neni to vyhoda ?
Jak lze v tomto pripade spravne chapat a odpozorovat-TENDENCI
Je to bioligicka vyhodnost uzkovysokeho -vertikalniho-prostoru ?

franta

Tak proc mne redaktor rekl v telefonu, kdyz jsem mu posilal clanky na
propagaci ceskeho medu na akci Chvala medu, ze takove PRASARNY nebude
zverejnovat?
jan
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 19, 2007 3:28 PM
Subject: Re: lednovA A¨A­slo


> To je pravda. Myslím, že šéfredaktor napůl nemá z čeho vybírat a napůl má
> jiný vkus než já. Ale já jsem líný a nenapíšu mu, že se mi obsah nelíbí.
> Mám co studovat a odborné články tam nehledám. Ale kdyby redakce převzala
> některé články z internetových včelařských novin, nebo požádala e-mailem
> naše včelařská esa A. Přidala, Čermáka, Ptáčka atd. aby nějaký článek
> poslali, tak to bude mít pro ty, kteří nemají internet, poučné a nové a
> autoři jen použijí to, co někde mají. Určitě by tam pak nemusely být
> články
> o medvědech a o hubení potkanů. Ale možná v tom je politika, reklama, něčí
> zájmy a známosti.
>
> Vítězslav Vrána:
>> Vážení přátelé.Lednové číslo je jen odvar toho,co nám nabízí televizní
>> kanály ve svých programech.Nechci se zastávat šéfredaktora časopisu
>> Včelařství,ale ruku na srdce:kdy by jste byli na jeho místě,myslíte si
>> si,že by vás nikdo nekritizoval?Jde taky o to,aby zkušení včelaři zaslali
>> příspěvky s fotografiemi a tak pomohli zlepšit úroveň časopisu.
>>
>
>

He he he - nebo obráceně : Zkuste si odhlásit časopis s tím, že nebudete
platit těch 150, Kč - také neuspějete. Takže těch 150,- Kč JE členským
příspěvkem a členství s sebou nese výsadu odedbírat bez dalšího placení
jeden z titulů - buď Včelařství, nebo OP.
(Ostatně si myslím, že zde předváděná snaha stůj co stůj očernit časopis,
jeho distribuci a konečně i ČSV má velmi daleko k férovosti. Jistě - mají
své určité nedostatky, jako nakonec všechno ve světě, ale většina těch
kritiků zcela opomíjí to dobré, co nám přinášejí.).
také Petr :-¨).

----- Original Message -----
From: "Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 6:39 AM
Subject: Re: easopis Veelaoství


> Víte co zkuste? Odebírejte OVP jako jeden známý. Časopis Včelařství je
> zadarmo (dle ČSV), že? No a tak se tento můj známý spojil s p. Prokešem a
> chtěl zasílat i časopis, když je zadarmo. Jaké však bylo jeho překvapení,
> když mu bylo sděleno, že čaposis zadarmo není a má si vybrat - buď OVP
> nebo
> Včelařství. :-)
>
>
> Petr

JAKÉPAK PŘEKVAPENÍ , PŘEČTI SI STANOVY
pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Veverka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: easopis Veelaoství
> Datum: 22.1.2007 06:39:10
> ----------------------------------------
> Víte co zkuste? Odebírejte OVP jako jeden známý. Časopis Včelařství je
> zadarmo (dle ČSV), že? No a tak se tento můj známý spojil s p. Prokešem a
> chtěl zasílat i časopis, když je zadarmo. Jaké však bylo jeho překvapení,
> když mu bylo sděleno, že čaposis zadarmo není a má si vybrat - buď OVP nebo
> Včelařství. :-)
>
>
> Petr
>
>
>
> Mezi takovými případy je hlásání něco o časopisu Včelařství zadarmo:
> Časopis včelařství není zadarmo, protože se platí formou členského
> jednorázového příspěvku...
>
>
>

Myslím, že by příspěvky měli psát sami čitelně. Nejdou vůbec rozluštit.
Tonda

>Není zač, je to otázka několika vteřin - přesunout z emailu blok textu do webové stránky. Bohužel jsem to vylepšil i vyplněním jména Pepan a to mi zůstalo do dalšího příspěvku, což GP nepochopil. Pokud přijde podnětný příspěvek, který mě zaujme, přeložím ho.

Není zač, je to otázka několika vteřin - přesunout z emailu blok textu do webové stránky. Bohužel jsem to vylepšil i vyplněním jména Pepan a to mi zůstalo do dalšího příspěvku, což GP nepochopil. Pokud přijde podnětný příspěvek, který mě zaujme, přeložím ho.

>Dík za překlad. Chtělo by to asi stálého překladatele,
>protože to není k přečtení.
Tonda

Dík za překlad. Chtělo by to asi stálého překladatele, protože to není k přečtení.
Tonda

>Já bych se těch rozhořčených, kteří se pak nazívají včelařkými disidenty, zeptal co jste nabídli ve své organizaci, a tuze bych se divil kdyby nějakou pomoc odmítli. Zažil jsem mnoho členů kteří chrlili nápady jak na běžícím pásu ale když byl potřeba jen přikladně dozor u dětí na výletě tak bylo po chuti a šli sednout do putiky. Ono nestačí ve spolku jen platit příspěvky a rýpat ale musí se taky něco pro to udělat.

Pepan

Víte co zkuste? Odebírejte OVP jako jeden známý. Časopis Včelařství je zadarmo (dle ČSV), že? No a tak se tento můj známý spojil s p. Prokešem a chtěl zasílat i časopis, když je zadarmo. Jaké však bylo jeho překvapení, když mu bylo sděleno, že čaposis zadarmo není a má si vybrat - buď OVP nebo Včelařství. :-)


Petr



Mezi takovými případy je hlásání něco o časopisu Včelařství zadarmo:
Časopis včelařství není zadarmo, protože se platí formou členského
jednorázového příspěvku...

...pane Pazderko díky za Vaše slova. Pregnantně napsáno, myslím, že mluvíte mnoha včelařům - členům Svazu - z duše, i když bohužel už členem nejste. Těžko se argumentuje na demagogii typu "stranu si rozvracet nedáme", Vy to ale umíte a proto ještě jednou díky!
Jakub

Musím s údivem napsat, že pokud stojí Včelařství skutečně těch 12,50 za
výtisk, není to není to nějaká umělá cena, potom cena za jednu barevnou
stránku včetně obálky, pokud se nepočítá černobílý organizační střed, vy
chází téměř totožně - okolo 60 - 70 haléřů jako jiné barevně tištěné čas
opisy, co mám k dispozici. (FotoVideo, Computer, Biz, Osobní Finance). Ovšem
tam grafici nešetřili nápady a tiskárny barvou. Na rozdíl od Včelařství.

R. Polášek

Je to absurdní: členové mlčí a odpadlíci se tu předhání v demagogických názorech a radách členům ČSV.
......
Reagoval jsm na mylný názor, ohledně ceny Včelařství, stejně tak bych regoval na jinou zavádějící informaci - například že medovice padá z nebe.

A protože máš pravdu, nic mi do toho není (dokud bude Svaz, který si hraje na ministerstvo včelařství a supluje státní správu ve včelaření, schopen alespoň v náznacích organizovat léčení a péči o nákazovou situaci - a to je to co se mě dotýká).

Takže k jinému soudku. Pokud někdo uvidíte v trafice, nebo u pumpy poslední číslo Photo life 2006/56, tak na str.21 je krásná fotka mravence s medovicí (od mšic:-).
Časopis jinak mohu doporučit, každému, kdo se chce zlepšovat ve focení. 6čísel ročně za 550Kč. Stojí za to.
Karel

To je vždycky důležitá úvaha při jakékoli činnosti. Peněz je omezené množství a jejich optimální využití je otázkou hodnotového žebříčku. Mnohaletá lidská zkušenost nepřišla na nic lepšího, než na volbu delegátů do ústředního výboru a jejich prostřednictvím kontrolu každoročního hospodaření (viz stanovy).

Vážím si názorů vás bývalých členů o efektivnější hospodaření ČSV. Ale kdybys byl podnikatel a odešel ti zaměstnanec, co by sis o jeho dalších připomínkách k chodu tvé firmy myslel? Považoval bys jeho názory a rady za kvalitní? Asi bys byl opatrný.

Je to absurdní: členové mlčí a odpadlíci se tu předhání v demagogických názorech a radách členům ČSV.


Karel napsal:
> Ale v konečném důsledku není podstatné co členové platí,
> ale kolik je to stojí. Tedy kolik se na to vydá z rozpočtu ČSV. A jestli by ty peníze nešly využít efektivněji.

Jednoduše! 150 které platíš děleno dvanácti čísly = za jedno číslo které platíš.A to je téměř zadarmo. To neumíš pochopit? Nebo lépe řečeno ,kdo nechce, ten nechápe.

Pepan
........
Kdysi dávno, když zavedli povinný odběr, tak nám vytírali zrak tvrzením, že zvýšení příspěvku na 150 bude na časopis zadarmo.
Od té doby se to tradovalo, že nás ten časopis stojí jen 150.
Ale když s tím některý člen před sjezdem vystoupil, že platíme 150 za časopis, tak se mu vedení svazu vysmálo, že to nikde není napsáno. Nechci se už v tom hrabat, kdo chce tak ať si prolistuje loňská čísla, někde to tam bylo.
Ale faktem je, že nikde není napsáno, že paušální příspěvek člena 150Kč je na časopis.

Ale v konečném důsledku není podstatné co členové platí, ale kolik je to stojí. Tedy kolik se na to vydá z rozpočtu ČSV. A jestli by ty peníze nešly využít efektivněji.

ALe tyto starosti nechám členům, já jsem jen reagoval na zřejmě nepravdivé (nebo nedoložené) tvrzení, že časopis stojí xyKč.

Kolik stojí, to se vypočte tak že se sečtou náklady na redakci, honoráře, poplatky, výrobní a distribuční náklady, režie, z toho se odečte výnos za reklamu a víme kolik to stojí. To se vydělí nákladem a počtem čísel a pak se může mudrovat jestli to číslo stojí za to či ne.

A jedno vím, že jednou z kapek které mě odradily od placení příspěvků do centra bylo vyjádření tajemníka, že neví kolik to stojí, že to nesledují, že necítili potřebu sledovat náklady. Či tak něco v tom smyslu. Viz některé číslo Včelařství.
Nevím jak ostatní, ale já považuji za samozřejmé, že když někomu dám na něco peníze, tak dostanu vyúčtování.
Vy ostaní ne?

Karel

Mám takový pocit, že kdyby se nepočítal ten střed tištěný černobíle na l
evném papíru a zbytek rozpočítal na cenu za jednotlivé listy, byl by to
velice drahý časopis. Jinak ale momentálně ho přijímám takový, jaký je.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 21, 2007 3:54 PM
Subject: Re: easopis Veelaoství


Jednoduše! 150 které platíš děleno dvanácti čísly = za jedno číslo které
platíš.A to je téměř zadarmo. To neumíš pochopit? Nebo lépe řečeno ,kdo
nechce, ten nechápe.

Pepan

> i s těmi negramotnými sběrači kovů. Většinou jsou členy komunity, která se
> nesmí jmenovat. A občas se chovají pro normálního člověka úplně nelogicky.
> Zničí statisícové hodnoty a mají za to pár korun. A na "práci" s řezáním
> izolace, trháním plech a podobně mají náhled "Mám to zadarmo". I když se
> možná nadřou víc než kdyby zametali ulici. Opravdu si dávejte na barevné
> kovy pozor. Jsou schopní ukrást i střechy z úlů, pak je spálit a plechy
> posbírat.

Zase se nedá čekat, že by lidi z této komunity sešli z nějaké asfaltové
cesty a šli hlouběji do lesa. Pokud by neměli rovnou tip. Takže budou
místa, kde mít úly bude velice problematické a o několik stovek metrů dál to
může být relativně úplně bezpečné.

R. Polášek

Pepane já myslím, že jestli jsi doopravdy členem ČSV, měl by jsi se zajímat kolik stojí takový Časopis svaz? Ne? Ne, co to stojí tebe. Jinak strácíš přehled a jsi snadno manipulovatelnej. Nebo se to dozvíš, kolik to je z 1/2007?


No a oto myslim si jde. Mnoho členů ani časopis nerozbalí a formuláře na dotace se nakopírují. Takže je možné, že jde o neefektivní tah a zbytečný společný výdej. Ne? Nebo necítíš nějakou zodpovědnost za svaz jako člena a je ti to fuk? :-) Já časopis Včelařství vidím, jako přestup k reklamním trikům formou "časopisu" pro členy. Hodně se totiž na společné informace dá a jsou dost účinné.

_gp_
http://vindex.ic.cz


.......................
Josef.Mensik:


> Jednoduše! 150 které platíš děleno dvanácti čísly = za jedno číslo které
> platíš.A to je téměř zadarmo. To neumíš pochopit? Nebo lépe řečeno ,kdo nechce,
> ten nechápe.
>
Od: Karel:

> > Nic ve zlém a jen na okraj : Znáte ještě hodně časopisů podobného rozsahu v
> > ceně 12,50 Kč za výtisk ?
> > S pozdravem Petr
> > .....
> > Jak jsi k té ceně došel? Pokud vím, tak i tajemník hlásal, že náklady na
> > časopis nesledují.

12,50 není velká suma,ale krát 12 to už je 150 x 50000 potencionálních odběratelů to je 7 500000 Kč a to už je pěknej vejvar.Jak říkají naši mladí.A to ještě není řeč o příjmu z inzerce a různých jiných vycpávek z ČSv a možná státní vycpávky.Tak daleko já nevidím.Ale vzhledem k různým prezentacím je to možné.Tak možná,že proto ty nároky na časopis.

Od: Pepan :

> Tento tvůj příspěvek mluví za vše. Pokud chceš, aby tě druzí správně
> chápali, pak je potřeba psát a mluvit česky a srozumitelně. Na tuto změť
> slov odpovědět neumím.
>
> Poznámka: Pokud vím, vystoupil jsi z organizace ČSV (snad v Břeclavi? -
> podle tvého IP). Asi jsi k tomu měl důvody i jiné, než finanční. Proč ale
> už nenecháš organizaci, ve které nejsi členem, na pokoji a svůj čas
> nevěnuješ kolem včel něčemu jinému. Je v tom snad nějaká uražená ješitnost?
> Nevím. Kitizuješ tu o úroveň časopisu, který není určen pro tebe. Někomu se
> líbí, někomu ne, ale tobě to může být jedno. Už jsem tu jednou psal, že ČSV
> zajišťuje dotace i pro tebe a za to bys měl poděkovat. Pokud se ti to
> nelíbí, nežádej o ně. Opravdu se v tobě nevyznám.
........



Ne, tvá reakce je absolutně mimo a jako odpověď na můj příspěvek hovoří za vše. Když říkám, že nemám problém s ČSV, ale jsem proti osobní demagogii, která tam je dost zažraná, tak snad nemyslíš vážně, že to překrucuješ nato, že své bývalé organizaci nějak ubližuji. Naopak. Jestli zde hovořím s kýmkoli z ČSV, tak se snažím vyměnit si názory k problematice např. dotací do včelařství, co v možná největší obšírnosti. Bohužel usurpátorství tu bylo a je a jde cítit i z tvé reakce a poděkuji vždy tomu, s kým je rozumná řeč jak soukromě, tak potom na veřejnosti. (přetvářky jsou všude)

Jestli mi bylo dáváno předem nasrozumněnou, že příjdu o dotace kvůli své neúčasti v evidencích členů ČSV, tak se také vše vyjasnilo. Dotace je pro včelaře. Ne pro člena ČSV.

Děkovat mohu za dotace státu, který ještě má tu snahu zatím ještě pomáhat včelařům. A jestli je členům jedno co se děje a jaké položky plynou vůbec do takového systému, natož když jde o jejich veřejnou kontrolu, tak se nezlob, ale zajímá mě jak se hospodaří s penězi i z mých daní. Všem ostatním členům ZO fandím, aby si v ČSV a hlavně vedení udělali pořádek, jinak nepořádek může znamenat nechtěné výdaje a i např. i velké existenční problémy.

Zdar Tobě a tvé práci Pepane.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dík za zprávu.Nevite náhodou kde bych se dostal k nějaké informaci nebo k literatuře o zmiňované problematice.
Předem děkuji.

Pro Karla
Nepřeju nikomu nic špatného. Díky svému zaměstnání mám "bohaté zkušenosti" i s těmi negramotnými sběrači kovů. Většinou jsou členy komunity, která se nesmí jmenovat. A občas se chovají pro normálního člověka úplně nelogicky. Zničí statisícové hodnoty a mají za to pár korun. A na "práci" s řezáním izolace, trháním plech a podobně mají náhled "Mám to zadarmo". I když se možná nadřou víc než kdyby zametali ulici. Opravdu si dávejte na barevné kovy pozor. Jsou schopní ukrást i střechy z úlů, pak je spálit a plechy posbírat.

Jednoduše! 150 které platíš děleno dvanácti čísly = za jedno číslo které platíš.A to je téměř zadarmo. To neumíš pochopit? Nebo lépe řečeno ,kdo nechce, ten nechápe.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: easopis Veelaoství
> Datum: 21.1.2007 15:35:52
> ----------------------------------------
> Nic ve zlém a jen na okraj : Znáte ještě hodně časopisů podobného rozsahu v
> ceně 12,50 Kč za výtisk ?
> S pozdravem Petr
> .....
> Jak jsi k té ceně došel? Pokud vím, tak i tajemník hlásal, že náklady na
> časopis nesledují.
> Karel
>
>
>