Včelařská konference

>A dát za léčení například 50 Kč, to si žádná ZO neodhlasuje.
Ješte aby. Kdybych měl dát za léčení 50,- tak to si už raději trochu přidám a vykašlu se
na amitraz.
Apiguard se dá pořídit do 100,- a je 100% eko a s velmi malým rizikem vzniku rezistence.


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>

Varroázu nepřenášejí.
Podhájecký

:>a kolik platíte za včelstvo za léčivo za rok ?
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
Zatím asi 16 Kč, ale podle toho taky to léčení plošně vypadá.
A dát za léčení například 50 Kč, to si žádná ZO neodhlasuje.
Všichni do jednoho budou křičet, že to dokážou líp sami, ale realita je
jiná.
Možná jsem pesimista, ale moje včely monitorují okolní včelstva a mám těch
roztočů dost i když léčím jak se má. Jsem zvědav na druhou fumigaci, v
pondělí prý bude 12 C, tak by to mělo jít.
Eman

a kolik platíte za včelstvo za léčivo za rok ?

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, November 05, 2002 9:06 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: dotace


:>co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost
:>časově nemožné
:>stihnout.
Těm se to hned druhý den pošle poštou a očíslované ústřižky se přilepí k
vyúčtování.
Je to pořád lepší, než falšovat podpisy, jak se to taky někde dělá.

:>A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
:>konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
:>s pozdravem Martin Kupka

To je pravda, ale od doby kdy féničané vynalezli peníze, lze pohodlnost
zlomit, zvláště před vánocemi. Stejně by se ošetření mělo dělat s komisí.
Těžko ale o tom diskutovat s lidmi, kterým se cena Gabonu 8 Kč zdá moc
vysoká.
zdraví Eman

:>
:>
:>
:>Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím
:>proč by je v téhle
:>situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
:>lidech.
:>Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že
:>nedostaneš těch
:>15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na
:>OV, že tě bude
:>upomínat.
:>Poznámka:
:>Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí.
:>Vzhledem k našim
:>zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10
:>procent přínosu z
:>medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
:>financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými
:>agregáty, které
:>by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
:>Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
:>Eman
:>
:>:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>:>e-banky o platbách.
:>:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>:>
:>:>s pozdravem Martin Kupka
:>:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>:>tel: 603 462 921
:>:>
:>:>-----Original Message-----
:>:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>:>To: Vcelarska konference
:>:>Subject: dotace
:>:>Importance: High
:>:>
:>:>
:>:>
:>:>----- Original Message -----
:>:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>:>To: 'Hana Jarolímová'
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>:>Subject: RE: dotace
:>:>
:>:>
:>:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>:>Takže se můžete
:>:>těšit.
:>:>
:>:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>:>mě vyhodil
:>:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>:>znovu, ale
:>:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>:>
:>:>S pozdravem
:>:>
:>:>Lněnička
:>:> -----Original Message-----
:>:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:>:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:>:> To: Lněnička Vladimír
:>:> Subject: dotace
:>:>
:>:>
:>:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>:>penize na ucty ZO?
:>:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:>:> Dekuji Petr Jarolim
:>:>
:>

:>co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost
:>časově nemožné
:>stihnout.
Těm se to hned druhý den pošle poštou a očíslované ústřižky se přilepí k
vyúčtování.
Je to pořád lepší, než falšovat podpisy, jak se to taky někde dělá.

:>A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
:>konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
:>s pozdravem Martin Kupka

To je pravda, ale od doby kdy féničané vynalezli peníze, lze pohodlnost
zlomit, zvláště před vánocemi. Stejně by se ošetření mělo dělat s komisí.
Těžko ale o tom diskutovat s lidmi, kterým se cena Gabonu 8 Kč zdá moc
vysoká.
zdraví Eman

:>
:>
:>
:>Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím
:>proč by je v téhle
:>situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
:>lidech.
:>Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že
:>nedostaneš těch
:>15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na
:>OV, že tě bude
:>upomínat.
:>Poznámka:
:>Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí.
:>Vzhledem k našim
:>zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10
:>procent přínosu z
:>medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
:>financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými
:>agregáty, které
:>by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
:>Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
:>Eman
:>
:>:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>:>e-banky o platbách.
:>:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>:>
:>:>s pozdravem Martin Kupka
:>:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>:>tel: 603 462 921
:>:>
:>:>-----Original Message-----
:>:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>:>To: Vcelarska konference
:>:>Subject: dotace
:>:>Importance: High
:>:>
:>:>
:>:>
:>:>----- Original Message -----
:>:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>:>To: 'Hana Jarolímová'
:>:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>:>Subject: RE: dotace
:>:>
:>:>
:>:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>:>Takže se můžete
:>:>těšit.
:>:>
:>:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>:>mě vyhodil
:>:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>:>znovu, ale
:>:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>:>
:>:>S pozdravem
:>:>
:>:>Lněnička
:>:> -----Original Message-----
:>:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:>:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:>:> To: Lněnička Vladimír
:>:> Subject: dotace
:>:>
:>:>
:>:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>:>penize na ucty ZO?
:>:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:>:> Dekuji Petr Jarolim
:>:>
:>

Emane těch 15% nedostáváme zpátky ale 15% ti přímo zůstává z vybraných peněz
za příspěvky.A udělat a hlavně sehnat cca 140 lidí pozvat je na výplatu a ti
co nepřijdou se musí sehnat a peníze jim předat je to dost časově nemožné
stihnout.
A v léčení aerosolem není problém v technice ale v pohodlnosti lidí a
konzervatizmu a nechuti starších včelařů / ne všech !!!/
s pozdravem Martin Kupka



Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím proč by je v téhle
situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
lidech.
Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že nedostaneš těch
15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na OV, že tě bude
upomínat.
Poznámka:
Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí. Vzhledem k našim
zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10 procent přínosu z
medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými agregáty, které
by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
Eman

:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>e-banky o platbách.
:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>tel: 603 462 921
:>
:>-----Original Message-----
:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: dotace
:>Importance: High
:>
:>
:>
:>----- Original Message -----
:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>To: 'Hana Jarolímová'
:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>Subject: RE: dotace
:>
:>
:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>Takže se můžete
:>těšit.
:>
:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>mě vyhodil
:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>znovu, ale
:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>
:>S pozdravem
:>
:>Lněnička
:> -----Original Message-----
:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:> To: Lněnička Vladimír
:> Subject: dotace
:>
:>
:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>penize na ucty ZO?
:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:> Dekuji Petr Jarolim
:>

Pokiaľ viem tak osy sú dravci a môžu vynášať nielen med, ale aj včelý plod
ak majú na to príležitosť. Zaujímalo by ma či nemôžu prenášať aj včelie
choroby resp. klieštika.

Peter Malindžák


>
>
>> Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
>> obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
>> komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
>> Vasek
>>
>> > V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
>> brání,
>
>
>---
>Odchozí zpráva neobsahuje viry.
>Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
>Verze: 6.0.408 / Virová báze: 230 - datum vydání: 24.10.2002
>

Co asi můžeš čekat za odpověď? Pravidla jsou dána a nevím proč by je v téhle
situaci měl někdo měnit. Stejně to ZO nedodržují, ale to je všechno v
lidech.
Když nepošleš vyúčtování, tak jediné co se ti může stát, že nedostaneš těch
15 procent včas zpátky do ZO a trochu naštveš jednatele na OV, že tě bude
upomínat.
Poznámka:
Větší pořádek bude až budem v EU a takovéto dotace zmizí. Vzhledem k našim
zoufalým zemědělcům je to neslušné, a tvoří to méně než 10 procent přínosu z
medu. Nikoho to stejně nemotivuje k rozšiřování chovu. Radši bych tím
financoval státní "útvary rychlého nasazení" s aerosolovými agregáty, které
by přepadaly v prosinci včelnice a léčily všechna včelstva od roztočů.
Normální včelař si na své přijde v medu a medovině.
Eman

:>Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z
:>e-banky o platbách.
:>Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
:>vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??
:>
:>s pozdravem Martin Kupka
:>Novohradská 21,370 01 České Budějovice
:>tel: 603 462 921
:>
:>-----Original Message-----
:>From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
:>Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: dotace
:>Importance: High
:>
:>
:>
:>----- Original Message -----
:>From: ČSV - Odborné oddělení
:>To: 'Hana Jarolímová'
:>Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
:>Subject: RE: dotace
:>
:>
:>Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02.
:>Takže se můžete
:>těšit.
:>
:>Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát
:>mě vyhodil
:>jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to
:>znovu, ale
:>prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.
:>
:>S pozdravem
:>
:>Lněnička
:> -----Original Message-----
:> From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
:> Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
:> To: Lněnička Vladimír
:> Subject: dotace
:>
:>
:> Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane
:>penize na ucty ZO?
:> Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
:> Dekuji Petr Jarolim
:>

Vos je opravdu letos mnoho, snad to souvisí s nadúrodou nesklizených jablek
a hrušek. Sám tak vosy nelovím, protože jsem nezjistil, že by škodily tak,
aby to stálo za moji námahu s kladením pastí. Ale mohu se mýlit.
Naopak-občas chování poměrně ( ke včelám ) inteligentnějších vos se zájmem
pozoruji.

Přesto však hubičům posloužím radou:
Protože vosy létají i při nižších teplotách než včely, je dobré nalít pivo
účinnější je nepasterované ) do malých nevratných plastových lahví. Tak ta
past na vosy bude fungovat i bez našeho dohledu až do zámrazu, který by
pivní lahev za 3Kč roztrhl. Z plastové lahve je dobré strhnout papírovou
etiketu aby lahev byla čirá. Vosa se pak i v poměrně dost mrtvolkami
zaplněné lahvi snaží letem opustit lahev, což se jí díky úzkému hrdlu
nepodaří a vyčerpáním bídně zhyne. V tmavé lahvi leze po stěně k hrdlu za
světlem a snadno proleze hrdlem ke svobodě ( což bystře opakuje ).

Ví někdo, co si běžné druhy vos ze včelích příbytků teď na podzim odnášejí?
Živočišné bílkoviny z těl uhynulých včel?, glycidové, nebo pylové zásoby?,
buničinu když už samy nechovají plod a nestaví hnízdo?

Ví někdo čím vosy objektivně škodí včelám ( nemoci, plísně, roztoči, úbytek
zimních zásob?)

Hezký večer
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
> obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
> komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
> Vasek
>
> > V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
> brání,


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.408 / Virová báze: 230 - datum vydání: 24.10.2002

Peníze byly již na účtu v pátek 1.11 mi přišel e-mail z e-banky o platbách.
Jen jsem se chtěl zeptat kdy je potřeba odeslat kompletně zpracované
vyučtování výplaty dotací do 15.11. nebo to stačí později ??

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 603 462 921

-----Original Message-----
From: Petr Jarolím [mailto:ok2med/=/centrum.cz]
Sent: Monday, November 04, 2002 10:35 AM
To: Vcelarska konference
Subject: dotace
Importance: High



----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Hana Jarolímová'
Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
Subject: RE: dotace


Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02. Takže se můžete
těšit.

Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát mě vyhodil
jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to znovu, ale
prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.

S pozdravem

Lněnička
-----Original Message-----
From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
To: Lněnička Vladimír
Subject: dotace


Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane penize na ucty ZO?
Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
Dekuji Petr Jarolim

----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Hana Jarolímová'
Sent: Monday, November 04, 2002 7:25 AM
Subject: RE: dotace


Děkuji za připomenutí. Příkazy na banku šly v pátek 1.11.02. Takže se můžete
těšit.

Mál ale menší problém s připojením do konference, už dvakrát mě vyhodil
jejich počítač, že nejsem registrovaným uživatelem. Zkusím to znovu, ale
prosím dejte tam také opis této zprávy, ať je to pojištěné.

S pozdravem

Lněnička
-----Original Message-----
From: Hana Jarolímová [mailto:jarolimo/=/applet.cz]
Sent: Sunday, November 03, 2002 8:53 PM
To: Lněnička Vladimír
Subject: dotace


Pane Lnenicka napisete do konference az budou odeslane penize na ucty ZO?
Ja bych se to dovedel az z mesicniho vypisu.
Dekuji Petr Jarolim

Lepsi je pivo, vosy na nej jdou take, vcely ale ne. Pokud jich ale neni
obrovske mnozstvi, nechte je zit. Jsou velmi uzitecne. Lovi napriklad
komary, kteri budou po letosnim mokrem roce silne premnozeni.
Vasek

> V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se
brání,
> ale ve slabším včelstvu se vosy usídlily na plástech. Je proti tomu nějaká
> obrana ? Zkusil jsem dát medný roztok do láhve, aby se vosy utopily. Je to
> správné ? Předem děkuji za radu.

V současném chladném počasí mi létají vosy do úlů. Silné včelstvo se brání, ale ve slabším včelstvu se vosy usídlily na plástech. Je proti tomu nějaká obrana ? Zkusil jsem dát medný roztok do láhve, aby se vosy utopily. Je to správné ? Předem děkuji za radu.

Zdálo se že v usneseních 5 sjezdu je zahrnuto:
ZO jsou nejdůležitějšími jednotkami svazu,které v převážné míře budouvyvíjet činnost samostatně.Právo jednat,vystupovat a zavazovat se vrámci své působnosti vlastním jménem.Jejich činnost bude vyššími orgány jen usměrnována a koordinována. /Havlín/

Včelařství po 5 sjezdu se rozvijí po vertikále,přičemž jedinou právnickou osobou je čSV...Na Slovensku vedle sebe působí svaz SZV se svými základními organizacemi.Období mezi sjezdy je tříleté. -JV-

Alternativní možnosti uspořádání v čSV
před sjezdem vyšel v oběžníku jako návrh UV,po sjezdu jako závazný dokument.
březen 92
UV na podkladě námětů a návrhů včelařů zpracoval první úpravy včelařství...
srpen 92
PUV předneslo změny ve stanovách.Proti vystoupil JUDr Havlan.Změny byly schváleny s tím,že 3členové pléna se zdrželi hlasování.
Zde skončila skvělá akce kádrů KSC v UV která jim možná zajistila setrvání u moci.


Včelařský spolek v Brně navrhl dvě alternatívy součinnosti s čSV.
-nepodařilo se najít způsob vstupu-

ZO Nuzov založena v nesouladu se stanovami čSV.
-UV nesouhlasí s existencí-

Zamítnut požadavek ZO Karviná-Doubrava na předání pozemku,jenž je registrován jako majetek čSV.

Bohužel-bohudík ?
V povinostech plnění 17 bodů v usneseních 5sjezdu neznají Bolšáni ani bratra.


v dobrém franta

> ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?
Pár ilustrativních fotek jsem dal na http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/john/pragaagro.html

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>

Matka tyto panenské plásty zakládá opravdu bez problému. Asi proto, že jsou převážně čisté, tj. bez propolisu na okrajích buněk. Právě u takových panenských plástů je těžké včely donutit, aby je zaplodovaly. Plásty vystavěné v srpnu a na okrajích nástavku bývají včelami jen málo nebo vůbec potahovány propolisem.
Připomínám, že mezistěny nebo panenské dílo dávám mezi plodové plásty na jaře v době, kdy už včely dobře staví - je aspoň trochu snůška. V takové situaci je velmi ochotně "zabudují" do hnízda a zaplodují.

K. Čermák

Polonástavek mám vybaven počtem rámků podle síly oddělku.
Na tři uličky jim stačí 5 zásobních polorámků.
Ať se Vám všem daří
Jindra

Po porade s nasim entomologem si myslim, ze to je zavijec. Ale jeste
pockejte, podiva se do nejake chytre knizky.
Radek

______________________________________________________________________
Reklama:
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

Přiteli, k popsané metodě obměny díla mám ještě dotaz:
Jak dobře matka na jaře zakládá na podzim postavené plásty? Jaké s tím máte zkušenosti?
Předpokládám, že dobré (jinak byste to asi nedělal :) ), ale vesměs se traduje, že
panenské plásty, které matka nezaklade brzy po vystavění pak už zakládá jen velmi velmi
nerada. Je to jen pověra?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 23, 2002 5:57 PM
Subject: Dadanty - referát v Praze

> K obměně díla ve vysokém nástavku: V časopisu jsem psal o 4 mezistěnách
> vložených místo starých plástů k okrajům vysokého nástavku. Letos jsem dal
> po 3 mezistěnách a u tohoto počtu zřejmě zůstanu.

Pěstovat je tedy určitě nebudu. :-)) A spokojím se s tím, že je to třeba
likvidovat :-)) dříve, než to zlikviduje včelí dílo :-( i s úlem. :-))
Děkuji
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Pokud si vypestujes z te ruzove larvy dospeleho jedince, treba
> bys to pak poznal ;-).

Zdravim všetkých,
predpokladám, že podobná otázka trápi aj ceskych kolegov. Mozno ze cesky VV
bude mat nejake informacie. Sekretariat SZV nevie k tejto veci nic
konkretne. Mal by udajne zacat fungovat nejaky výbor pre europsku
integraciu pod vedenim p. Jokaia. Na www stranke ministerstva
podohospodarstva niet k danej problematike po vstupe do EU ziadnej zmienky
/ ani pre ostatne odvetvia polnohosp. /

Pozná niekto blizsie dotacnu politiku pre vcelárstvo v krajinách EU?

Matej

Zdravím

Keďže je už veľmi pravdepodobné, že v roku 2004 vstúpime do EU zaujímalo by
ma či sa priame platby v EU vzťahujú aj na včelárenie a ak áno akým
spôsobom
sa vypočítavajú a koľko to asi bude na včelstvo resp. na kg medu .
Myslím si, že tieto informácie by mali vedieť najmä ľudia z vedenia zväzov
a
bol by som rád keby nás s nimi oboznámili.
Môže to výrazne ovplyvniť moju včelársku stratégiu už v budúcej sezóne.

Peter Malindžák

Kolik má mít takový oddělek zásob?
Dík Eman

:>Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
:>včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
:>Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
:>Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
:>včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
:>Zdravím všechny
:>Jindra
:>

Větě čo,dajako som Váš prýspevok něpochopil.Jurko.cz

Zdravím

Keďže je už veľmi pravdepodobné, že v roku 2004 vstúpime do EU zaujímalo by
ma či sa priame platby v EU vzťahujú aj na včelárenie a ak áno akým spôsobom
sa vypočítavajú a koľko to asi bude na včelstvo resp. na kg medu .
Myslím si, že tieto informácie by mali vedieť najmä ľudia z vedenia zväzov a
bol by som rád keby nás s nimi oboznámili.
Môže to výrazne ovplyvniť moju včelársku stratégiu už v budúcej sezóne.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: jan jindra <e-mail/=/nezadan>
Pre: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 26. október 2002 17:07
Predmet: Re: Banka matek


Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
Zdravím všechny
Jindra

Používám již léta melmi malý oddělek umístený nad silným
včelstvem v polonástavku oddělen dvěma foliemi (igelit).
Přezimuje dobře s mladou matkou opravdu jen hrst včel.
Nejpozději v dubnu je nutno matky zužitkovat, protože
včelstvíčko je většinou nosematické a déle nepřežije.
Zdravím všechny
Jindra

Zdravím poradí mi někdo jak uložit přebytečné matky ve včelstvu pro případnou potřebu na jaře.Děkuji

On Fri, 25 Oct 2002, Libor Jarolím wrote:

> Jsem přesvědčený, že zavíječ má larvu bílou a v posledním stádiu by mněla
> být větší než je tato růžovka. Viděl jsem už takových zavíječových taky
> dost. Takže: Co je to?!!

Dival jsem se do par vcelarskych knizek, a krome zavijece voskoveho nekde
zminuji i vzacnejsiho zavijece maleho. Ale o barve larev/housenek se ani u
jednoho druhu nezminuji.

Pokud si vypestujes z te ruzove larvy dospeleho jedince, treba bys to pak
poznal ;-). Samicka zavijece voskoveho ma mit rozpeti az 38 mm, samicka
zavijece maleho jen 23 mm (presnejsi popis treba v knize Vcelarstvo, Ing.
Valent Cavojsky a kolektiv).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Nazdarek !
Poučte mně někdo, prosím.
V uteplivkách jednoho úlu nacházím už 4 měsíce jakési růžové až světle
červené housenky. Tvar by odpovídal zavíječi. Velikost asi 2 až 3 cm. Balí
se do pavučinkového hnízdečka. Jsou nalepené mezi uteplivkama, na povrchu
taky a víko taky "nešetří".
Jsem přesvědčený, že zavíječ má larvu bílou a v posledním stádiu by mněla
být větší než je tato růžovka. Viděl jsem už takových zavíječových taky
dost. Takže: Co je to?!!
:-))
Díky
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

<Matej mohl treba delat oddelky, dat Formidol
<atd. a mit roztocu o hodne mene.

Celkovy pocet roztocov je u mna nizsi vdaka odložencom, Formidolu aj vdaka
vyrezovaniu trubciny.
Podstata je vsak v % ucinnosti jednotlivych druhov Gabonu
Nie je tp preklep. Je to prekvapivá realita. Hranica je od pokusnej
vcelnice vzdialena cca 1,5 km.

P.S. Nemam scaner, aby som mohol tie zapisy dostat v autentickej podobe do
pocitaca. Roztoce sa pocitali kazdy den a spady sa zapisovali.

Matej

Matej psal o Gabonu - neni to preklep ze gabon 92 neucinkoval u
Rakouskych hranic? Gabon 90 obsahuje fluvalinat, ktery v Rakousku
pouzivaji porad a spatne a rezistence je uz prokazana.
Radek

Peter psal o 5 km vzdalenosti, to uz je hodne a roztocu muze byt
uplne jiny pocet, mimoto Matej mohl treba delat oddelky, dat Formidol
atd. a mit roztocu o hodne mene.
To ze nedal Gabon do 4 vcelstev a ono to vypada stejne neznamena, ze
Gabon nefunguje. Mohlo byt celkove mene roztocu, mohlo se jednat o
odrojence, oddelky apod., taky mohl byt dan Gabon spatne. Videl jsem
toho spatneho uz moc, takze nerad bych se nekoho dotkl, ale Gabon
musi byt v rozsirene ulicce, vcelky ho roznasi na nozickach u plodu-
viz metodika. Sam mam dve stanoviste, na jednom je roztocu vzy hodne
a na druhem malo.
Matej psal o Gabonu - neni to preklep ze gabon 92 neucinkoval u
Rakouskych hranic? Gabon 90 obsahuje fluvalinat, ktery v Rakousku
pouzivaji porad a spatne a rezistence je uz prokazana.
Radek

> Ja som mal po záverečnom vytočení dal gabon, ale do 4 rodín som ho už nemal.
> Koncom septembra som dymil avartinom a vo všetkých bol spad okolo 30
> klieštikov - aj tam kde bol gabon. Po druhom dymení avartinom v polovici
> októbra už nebol žiaden alebo skoro žiaden spad. Z toho usudzujem, že gabon
> účinkoval veľmi slabo. Známy, ktorý má včely 5 km odo mňa tvrdí, že dymil 3x
> avartinom a pri prvých dvoch dymeniach mal v niektorých rodinách klieštikov
> do malej lyžičky. Vraj toľko klieštika ešte nezažil a bol nútený 3 rodiny
> kvôli oslabeniu spojiť.
> Takže ja to tiež typujem na klieštik.
>
> Peter Malindžák
>
> -----Pôvodná správa-----
> Od: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> Pre: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
> Dátum: 24. október 2002 13:46
> Predmet: Kolaps vcelstva
>
>
> >Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
> >V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
> >Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
> >že bylo silné a léčené.
> >Díky za zkušené názory.
> >Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Zapoj se do Nokia Game. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=36151%26url=http://www.nokiagame.cz

>
> Emane Emane,
No prave Ze silne vcelstvo a prave proto ze bylo lecene pozde.
Epidemiologicky vzato k tomu mohlo dojit treba takto: silne vcelstvo
v 7 - 8 vyloupilo zaletly roj neleceny a behem 3 dnu si mohlo prinest
treba i 3000 roztocu. K tomu Gabon dany pozde neochranil zimni
generaci, ktera se jako poskozena vytratila zahy po vylihnuti plodu a
letni vcely v teto dobe uz taky nejsou - uz to chapes?
Mej se Radek a diky za sms
>
> Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
> V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
> Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
> že bylo silné a léčené.
> Díky za zkušené názory.
> Eman
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Zapoj se do Nokia Game. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=36151%26url=http://www.nokiagame.cz

On Thu, 24 Oct 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
> to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
> blizsie informacie?

To asi zalezi jen na vlastnostech cerpadla, jak teplou vodu lze pouzit.

> Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Byl jsem u vykladu - ma to byt pokud mozno kalove cerpadlo.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Ja som mal po záverečnom vytočení dal gabon, ale do 4 rodín som ho už nemal.
Koncom septembra som dymil avartinom a vo všetkých bol spad okolo 30
klieštikov - aj tam kde bol gabon. Po druhom dymení avartinom v polovici
októbra už nebol žiaden alebo skoro žiaden spad. Z toho usudzujem, že gabon
účinkoval veľmi slabo. Známy, ktorý má včely 5 km odo mňa tvrdí, že dymil 3x
avartinom a pri prvých dvoch dymeniach mal v niektorých rodinách klieštikov
do malej lyžičky. Vraj toľko klieštika ešte nezažil a bol nútený 3 rodiny
kvôli oslabeniu spojiť.
Takže ja to tiež typujem na klieštik.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
Pre: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 24. október 2002 13:46
Predmet: Kolaps vcelstva


>Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
>V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
>Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
>že bylo silné a léčené.
>Díky za zkušené názory.
>Eman

V tomto pripade sa mi osvedcil sposob - pa agate / jun - 6 mesiac/ Formidol
a po slnecnici / konec jula Gabon. Bez toho Formidolu boli vypadky.
Formidol zrazi populaciu kliestika cca o 50%, cim odsunie vrchol jeho
pocetnosti az za obdobie v ktorom sa vklada Gabon ...

Matej

<Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
<Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.

:>jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
:>U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
:>nozsiu ako 20%.
:>PA 90 potom cca 85%.
:>Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je
:>neskoro. Idealne je
:>7 a 8 mesiac.
Gabon92, ale máš pravdu, že to mohlo být pozdě.
Je to asi 30 severozápadně od Pardubic.
Jenže prý tam zase měl slunečnici a jetel, tak to máš dilema.
Jde nám hlavně o to, aby se ty kardinální chyby neopakovaly.
Eman

Emane,
jakym Gabonem / PA 90, alebo PF 92 /? a jaka je to oblast ?
U nas - Malacky - hranice Slovenska a Rakuska mal Gabon PF 92 učinnst
nozsiu ako 20%.
PA 90 potom cca 85%.
Aplikacia srpen- září, ak su to 8 a 9 mesiac tak to je neskoro. Idealne je
7 a 8 mesiac.

Matej


Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Jednomu příteli teď zmizelo nejsilnější včelstvo a nechalo 12 kg zásob.
V době aplikace Gabonu (srpen-září) bylo včelstvo silné a bez problému.
Je to možné? Kde se mohla stát chyba? Já podezírám Varroa, ale mate mě to,
že bylo silné a léčené.
Díky za zkušené názory.
Eman

Aj mna to zaujalo, ale zabudol som sa spytat jednu potrebnu vec, a to ze ci
to funguje aj s teplou vodou, pripadne do akej teploty. Mate niekto o tom
blizsie informacie?
Musi to byt kalove ceprpadlo? / co ked nasaje cukor /

Matej

>> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
>> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
>> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
>vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
>nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
>promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
>pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
>roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
>průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
>Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
>rozpouští...

>Podrobněji už to vypsat neumím.

:>Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
:>ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K

Tato metoda má nevýhodu, jestliže se rozpouští "smetkový" cukr, který může
obsahovat i kamení. To pak poškodí lopatky, a to se skutečně stalo. Levná
ponorná čerpadla by taky nemusela vydržet čerpání hustého roztoku.
Myslím, že stejnou službu udělá obyčejné míchadlo ve vrtačce, nebo v pohonu
medometu.
Rozpouštím takto cukr v 200 litrovém sudu (150 kg + 100 l) a jde to rychle.
Eman

Na soukromou adresu mi přišel dotaz. Odpověď by mohla zajímat více
lidí, a tak odpovídám přes konferenci.

> Na výstavě v Praze jsem byl, ale protože to bylo
> nepřehledné, přehlédl jsem některé věci. Zajímalo by mně hlavně
> rozpouštění cukru tím čerpadlem.

Velký umělohmotný sud naplnit vodou. Na jeho dno je spuštěno běžné
ponorné elektrické čerpadlo, které nasává vodu v sudu obsaženou. K
vývodu z čerpadla není připojeno nic. Takže čerpadlo vypouští
nasávanou vodu zase zpět do sudu. Tím dochází k intenzivnímu
promíchávání obsahu sudu (podotýkám: velmi intenzivnímu - je to
pořádný vír - koukal jsem jak výr). Ponorné čerpadlo má tendenci se
roztočit, takže je k němu připevněna dřevěná tyčka o něco delší než je
průměr sudu - čerpadlo se tím u dna "zašprajcuje" a nemůže se točit.
Do sudu s vířící vodou se pak už jen sype cukr, který se velice rychle
rozpouští...

Podrobněji už to vypsat neumím.



> Viděl jsem tam pouze českého
> včelaře se spirálou na kompresor. Také to nebylo špatné.

Je asi účinné, leč patentované (jak jsem si všiml). Řekl bych, že je
to náročnější, než předchozí nápad.

> Mohl by
> jste mi blíže popsat, jak cukr míchali? Jestli by to šlo vyrobit
> doma?

Snadno.

> Tam jsem viděl pouze čerpadlo na stáčení medu. Také jsem
> neviděl ten ometák včel z medníku. To by se také mohlo hodit, jestli
> je to jednoduché.

To půjde popsat poněkud obtížnější, ač to také nebylo složité. Dva
motorky od stěračů. Na jejich hřídele nabouchnuté asi 40 cm dlouhé
trubky (cca 1 cm průměr), které jsou na obou stranách v nějakých
ložiskách, aby se mohly točit. Na obou trubkách - hřídelích jsou
nažehlené ty "igelitové smetáky". Je to igelit z tužšího igelitového
pytle, dva proužky sežehlené nebo slepené tak, aby hřídel byla na
podél a uprostřed. Není to slepeno resp. sežehleno až k podélným
krajům. Delší (tj. ty podélné) kraje igelitu jsou na obou stranách
mnohonásobně nastříhnuté - vzniknou tím asi 1 cm široké a 4 cm dlouhé
pásky = "vlasy" smetáku. No a tyto dva smetáky se točí - proti sobě.
Plást vytažený z medníku držíme rukou a ponoříme mezi ty dva rotující
smetáky, včely to z nich v okamžiku smete dolů - kde je připraven
umělohmotný sud či barel, mnohonásobně provrtaný vrtačkou (dírky 3 mm,
aby včela neprolezla), takže má části stěn jako řešeto (není to
rozvrtané úplně všude, aby to mělo pak ještě vůbec nějakou pevnost
čili - jak se dnes startreckově říká - "strukturální integritu").
"Sud" resp. roják je brzy plný včel = smetenec (vhodné je okamžité
tepelné ošetření proti vlezlému "příteli" zvanému Varroa, a pak už jen
vhodit oplozenou matku atd.). Ometené plásty se dávají do rojáku nebo
do bedny na transport plástů k vytáčení.

Smetáky pracují šetrně, zkoušel jsem mezi rotující smetáky dávat holou
ruku, dá se to dobře snést, byť je onen ometací efekt - řekl bych -
poměrně důrazný.

Chce to však mít u úlů elektriku (přes trafo ze sítě, nebo z
akumulátoru, který si můžete dobíjet ze slunečního svitu pomocí
systému slunečních panelů Solarm ;-)

-----------------

(Pokud by někdo vymyslel něco jednoduchého, aby to včely ometlo a
zároveň plásty odvíčkovalo, tak by to byla bomba... Předpokládal bych
však selekci včel a víček, pochopitelně.)



Spoustu dobrých (a jednoduchých) nápadů přeje všem


J. P. Baudiš

Rád bych upřesnil (a doplnil) pár údajů k mému referátu v Praze, protože některé údaje v diskusi zde v konferenci nejsou přesné.
Kombinované úly, jejichž výsledky jsem prezentoval, mají po 11 plástech v nástavku (základem je Optimal). Jde o velmi velký plást ve vysokém nástavku 42 x 36 cm. Výsledky jsou ze 3 let - není to mnoho, proto je berte jen jako určitou informaci, jak to někde vychází. Nelze to brát jako něco definitivního, obecně platného. Jinde, v jiné době, v odlišných podmínkách mohou být výsledky jiné.

K obměně díla ve vysokém nástavku: V časopisu jsem psal o 4 mezistěnách vložených místo starých plástů k okrajům vysokého nástavku. Letos jsem dal po 3 mezistěnách a u tohoto počtu zřejmě zůstanu. Dílo se tak vymění za 3, nejpozději za 4 roky. Podle mého názoru to je dostačující. Buňky plástů jsou hlubší, protože rozteč mezistěn je 38 mm (místo obvyklých 35 mm u většiny rámků v ČR). Navíc - materiál, který na PV Zubří chováme, není moc plodný (místo toho je poměrně dlouhověký), i proto se za rok zaploduje méně buněk (hromadí se méně kokonů), než u jiných kmenů kraňky. V srpnu 3 vložené mezistěny na okraje silnější včelstva vystaví, slabší ne, takže ani jedněm ani druhým tam nikterak nepřekáží. Stále má včelstvo 8 hnědých plástů o výšce díla až 34 cm, což postačuje i silným včelám. Pokud je v úlu v zimě vlhko, panenské dílo či mezistěny tím netrpí tolik, jako plásty tmavé. Myslím, že u plástů ne tak vysokých, např. 30 cm, by takové zúžení už mohlo vadit, proto bych tam doporučil zimovat ve vysokém + 1 nízkém nástavku.

K. Čermák

Do 3 km sa da kočovat len skoro na jar - tak do 15 aprila. Vcely sa vracaju
len z tej vzdialenosti, ktoru este poznaju. Na jar lietaju tak do 1.5 az 2
km. V lete ked hladaju potravu uz lietaju v okruhu 5 km a vtedy nie je
takyto presun mozny bez straty lietaviek.
Medny vynos - poviem to takto. Ak presunies na agat a lietavky sa ti vratia
na vcelnicu, tak prinos nektaru bude prve dva dni 0 / a v dobre znaske inak
mohol byt aj 10 kg / V knihe Abeceda vcelara od P. Silneho su opisane
postupy väznenia vciel aby sa dosiahlo ich rozrusenie a museli sa na novom
stanovisti znovu orientovat.
SPZ je oficiálne potrebna pri rychlosti presunu na 15 km/hod a pri presune
po ceste I. triedy. Inak kocujem bez SPZ uz roky a nikdy som s tym nemal
problem.
Kocovny voz pre 12 vcelstiev za osobne auto mam volny / na predaj /.
Skusenost s jeho stavbou nemam / zdedil som ho / , ale konstrukcia je
jednoducha - to staci raz vidiet.

Matej

Mňa by zaujímalo kočovanie ako také a najmä jeho výhody pri krátkych
presunoch napr. 3 km. Nevracajú sa pri takejto vzdialenosti naspäť na
včelnicu a nie do kočovného voza ?
Je výrazný rozdiel v mednom výnose pri taketo vzdialenosti ?
Je potrebná ŠPZ pre kočovný voz ?
Má niekto skúsenosti so domáckym zhotovovaním menších kočovných vozov (pre
8 - 12 včelstiev) ?
Bol by som vďačný za praktické rady a skúsenosti.

Peter Malindžák

Mňa by zaujímalo kočovanie ako také a najmä jeho výhody pri krátkych
presunoch napr. 3 km. Nevracajú sa pri takejto vzdialenosti naspäť na
včelnicu a nie do kočovného voza ?
Je výrazný rozdiel v mednom výnose pri taketo vzdialenosti ?
Je potrebná ŠPZ pre kočovný voz ?
Má niekto skúsenosti so domáckym zhotovovaním menších kočovných vozov (pre
8 - 12 včelstiev) ?
Bol by som vďačný za praktické rady a skúsenosti.

Peter Malindžák

Slovne spojenie - na vidieku - bolo v uvodzovkach. Rozumej vystava v
niektorom okresnom meste, kde je mozne halu aj salu prenajať ovela
lacnejsie. Ak sa akcia patrične sporopaguje je jedno ci idem na vcelarsku
vystavu a prednasky do Prahy, alebo do Dolinky pri Velkom Krtisi.

Nejeden kulturny dom na dedine ma vacsiu salu na prednasky ako bola v Prahe
a porovnatelnu aj na expozíciu.

Matej


Zeptám se - je na konferenci někdo kdo by měl
osobní zájem prezentovat svou práci na včelařské
akci "na vidieku" ? ( Klidně i prezentace
komerčního rázu )

> Mrzelo mě že jsem nejel a mrzí mě dvojnásob že
> jsem podle všeho i o nic nepřišel.


Já myslím, že to zas nebylo tak špatné, abychom to museli zatracovat.

Mne tam zaujala spousta věcí. Člověk tam viděl některé věci inzerované
ve včelařství, např. Solarm - panely na výrobu elektriky ze slunečního
světla, prohlédl jsem si Vodičkovy medomety, viděl české Langstrothy
;-) byl jsem zdvihán na "Jindrově rudlíku" (byl tam k vidění včelařský
a kočovný systém autora Včelařské encyklopedie na CD viz
http://home.worldonline.cz/~ca358217/ ), docela zajímavé byly nápady
rakouských včelařů (pohodlné a rychlé rozpouštění cukru ve studené
vodě - v sudu, ve kterém je ponorné čerpadlo, skobičkovací pistole se
špulkou drátu na snadné a rychlé drátkování rámků, velice dobře
vymyšlená forma na stloukání mnoha rámků najednou, ometávač rámků od
včel (do děrovaného sudu - pro vytváření smetenců současně s
medobraním) - ometávalo se rotujícím "smetákem" jednoduše udělaným z
rozstříhaného igelitového pytle, ruční výroba mezistěn atd., zajímavé
byly různé odvíčkovače plástů (konečně jsem viděl, jak to vlastně
funguje), Slováci tam prodávali včelařské oděvy (zajímavá byla
včelařská bunda - bez zapínání), Břinek tam vystavoval celý svůj
sortiment a byly tam k vidění další různé nápady, zlepšováky apod.

Je pravda, že tam mohlo být ještě více věcí - zvláště něco ze světa...
A to, co tam bylo, mohlo být rozmístěno po trochu větším prostoru.
Zajímavé bylo, že ve včelařské sekci výstavy byla občas až
neuvěřitelná tlačenice, kdežto v ostatních sekcích (věnovaných
hospodářským zvířatům) bylo velice volno. A celé dva ostatní pavilony
byly zabrány různě velkými zvířaty (od holubů, přes slepice, prasata
až po krávy a koně; dokonce i starší kočku si tam člověk mohl
pořídit), kolem nichž se potulovalo pár návštěvníků. (Včelaři měli
polovinu jednoho pavilonu, druhou polovinu měla technologie kolem
chovu skotu apod.)

Berme tu tlačenici z té lepší stránky - je to svědectví o tom, že o
včelařství je ve společnosti veliký zájem, nesrovnatelně větší než o
chov dobytka. Zdá se totiž, že většina návštěvníků přišla na výstavu
kvůli včelařství.


J. P. Baudiš

Mrzelo mě že jsem nejel a mrzí mě dvojnásob že
jsem podle všeho i o nic nepřišel. V dnešní době
něco pořádat pro "zájmové združení" prostě není
jednoduché. Proto jsem takový fanda internetu.
Zeptám se - je na konferenci někdo kdo by měl
osobní zájem prezentovat svou práci na včelařské
akci "na vidieku" ? ( Klidně i prezentace
komerčního rázu )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Chceme jít do EU ale její zastoupení bylo takrka nulové byl jsem velmi
zklamán. Cekal jsem více. PODLE MNE TO BYLO HORSÍ JAK V BRATISLAVE.

Pepan

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 20, 2002 12:31 PM
Subject: Praga Agro


> Zdravim vsetkych,
>
> ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?
>
> Ja som cakal nieco aspon o polovicu vacsie ako bolo pred dvomi rokmi v
> Bratislave a bol som sklamany.
> Ak su priestory a prednaskova sala v Prahe take drahe ako naznacil
> medzinarodnym gestom pan Kamler, mozno by stalo za uvahu urobit o dalsie
> dva roky vystavu niekde "na vidieku", ale s dostatkom miesta pre
> navstevnikov.
> Postradal som zahranicnych vystavovatelov, ci stanky vcelarskych
> organizacii okolitych krajin. Nemali zaujem, alebo neboli osloveny?
>
> Matej
>
>

> Ak na vysoky ramik nasadite krmnu komoru, tak stracate ciastocne
> efekt vysokeho ramiku - znovu tam mate hluchu medzeru, ktorej ste sa
> chceli vyhnut.

To je pravda, ale je tu jen jedna mezera a nikoliv dvě - jako u tří
nízkých nástavků... A ve studeném jaru u neuteplených tenkostěnných
úlů bez falců to asi může být znát...


> ----------------------------
> Ak sa opierate o vyvsledky VUVč
> prezentované v Prahe, tak tie su len z dvoch rokov, co si myslim, ze
> je na zovseobecnenie málo.

Nejde jen o ty výsledky sledování VUVč. Ty jen potvrdily to, co říkal
Dr. Ing. Kamler, který uváděl, že v minulosti zavedl nízké nástavky na
své včelnici třikrát, a pokaždé to po čase zrušil... Ale o tom jsem už
psal dnes dopoledne.

> Tento rok som zazimoval dve vcelstva na
> RM 42*36 - 9r. + 9r 42*17. Buduci rok skusim takto upravit 10
> vcelstiev. Za päť rokov uvidime...

Přeji úspěch a hodně jarního medu!


J. P. Baudiš

Samozrejme ze pisem o obsadnutych ramikoch.
Dva nastavky Optimalu maju 22 ramikov nie 15!
Ak chcete vidiet obsadnutych 22 ramikov Optimalu treba sa zastavit u mna na
vcelnici.:-)
Ak na vysoky ramik nasadite krmnu komoru, tak stracate ciastocne efekt
vysokeho ramiku - znovu tam mate hluchu medzeru, ktorej ste sa chceli
vyhnut.


>> Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15
>> ramikov v Optimale, a to su podpriemerne vcely

>Nezapomínejme, že mluvíme o 7 obsednutých(!) plastech. Tj. 15
>obsednutých rámku Optimalu jsou dva plné nízké nástavky.

>K tomu jeste dodejme, za na vysoký nástavek se můze nasadit krmna
>komora - tj. jeden nizky nastavek. Pokud je toto vse obsednuto, tak se
>tam, myslim, vejde vcelstvo velke sily.

----------------------------
Ak sa opierate o vyvsledky VUVč prezentované v Prahe, tak tie su len z
dvoch rokov, co si myslim, ze je na zovseobecnenie málo.
Tento rok som zazimoval dve vcelstva na RM 42*36 - 9r. + 9r 42*17. Buduci
rok skusim takto upravit 10 vcelstiev. Za päť rokov uvidime...

Matej


>Mimochodem, kdyby vcelstva zimovana na vysokem plastu byla slaba -
>slabsi nez zimovana ve trech nizkych nastavcich, jak by po tom bylo
>mozne, ze jsou na jare vcelstva na vysokem plastu silnejsí a davaji o
>10 procent vetsi vynos, nez vcelstva zimovana ve trech nizkych
>nastavcich???

> Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15
> ramikov v Optimale, a to su podpriemerne vcely

Nezapomínejme, že mluvíme o 7 obsednutých(!) plastech. Tj. 15
obsednutých rámku Optimalu jsou dva plné nízké nástavky.

K tomu jeste dodejme, za na vysoký nástavek se můze nasadit krmna
komora - tj. jeden nizky nastavek. Pokud je toto vse obsednuto, tak se
tam, myslim, vejde vcelstvo velke sily.

----------------------------

Mimochodem, kdyby vcelstva zimovana na vysokem plastu byla slaba -
slabsi nez zimovana ve trech nizkych nastavcich, jak by po tom bylo
mozne, ze jsou na jare vcelstva na vysokem plastu silnejsí a davaji o
10 procent vetsi vynos, nez vcelstva zimovana ve trech nizkych
nastavcich???



J. P. Baudiš

> 7 rámikov na zimovanie je málo najmä pri silných rodinách - tie sú
> schopné obsadiť i 9-10 rámikov.

Je potřeba však uvést - jaké rozměry jsou těch plástů. Sedm rámků
39*24 (v jediném nástavku) by skutečně bylo málo, ale sedm rámku např.
39*40 - to je o něčem jiném.

> Čo sa týka čiernych plastov sú najmä nevhodné na plodovanie z dôvodu menšej
> hĺbky buniek - výsledkom sú malé a zakrpatené včely.

O tom se právě psalo v tom článku ve Včelařství - čeští Kanaďani
tvrdili, že jejich včely jsou stále stejně velké. Jak je to možné?
Nemám tušení.

> V medníkových
> nástavkoch ich včely zapĺňajú medom ešte radšej ako svetlé plásty.
> Samozrejme ich výmena je dôležitá najmä z dôvodu predchádzania chorôb.

Tento - celkem logický předpoklad - také jejich zkušenost nepotvrdila.

Tím vším však nechci propagovat myšlenku neobnovování díla. Jen chci
poukázat na to, že věci nemusejí být tak jednoduché, jak se někdy
zdá...

Vše dobré všem!



J. P. Baudiš

Tu rasu vcel, ktora stava medzistienky pri zimnom krmeni by som bral aj ja
...
To ze medzistienky su do jary nedostavane, predsa priznal pri prednaske aj
p. Cermak
/ ak som mu spravne rozumel /.

Existuje sposob ako donutit vcely stavat medzistienky pri zimnom krmeni,
ale je tak pracny, ze je pouzitelny tak do 15 vcelstiev.

<Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
<vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).


Ak vcely zimuju v Dadante na 7 ramikoch tak je to ekvivalent 15 ramikov v
Optimale, a to su podpriemerne vcely - tj hmotnost vciel cca 1,3 kg. na
vyuzitie jarnych znask treba aspon 2 kg vcely - teda zimovane v 3
nastavkoch Optimalu a na to je jeden nastavok Dadantu troch malo.
L. nepoznam detailne, ale podstata musi byt rovnaka ako pri Optimale. Pri
nizsom pocte ramikov v nastavku sa potom zimuje nie v 3, ale v 4
nastavkoch.

Matej

<Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
<i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
<- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
<dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
<na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
<se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
<manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
<plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.

Vkladať pred zakŕmením tri medzistienky do plodiskového nadstavku sa mi zdá
nevhodné. Z vlastnej skúsenosti viem, že matky počas skorej jari neradi
plodujú do panenských plástov, preto ich vždy na jeseň vyberám a nechávam
len žemľovohnedé plasty. 7 rámikov na zimovanie je málo najmä pri silných
rodinách - tie sú schopné obsadiť i 9-10 rámikov.
Čo sa týka čiernych plastov sú najmä nevhodné na plodovanie z dôvodu menšej
hĺbky buniek - výsledkom sú malé a zakrpatené včely. V medníkových
nástavkoch ich včely zapĺňajú medom ešte radšej ako svetlé plásty.
Samozrejme ich výmena je dôležitá najmä z dôvodu predchádzania chorôb.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 22. október 2002 12:07
Predmet: Re: Antwort: Re: nískonadstavkové včelárenie


>> Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je problematicke
>> minimalne kvoli obmene diela.
>
>Používá se to ve světě běžně (Dadant). Mimochodem českou modifikaci
>používá i autor Včelařské encyklopedie na CD (URL je v seznamu
>včelařských webů).
>
>> Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v
>> juli 3 plasty medzistienkami s tym ze vcely ich na jar dostavaju,
>> tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch
>
>Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
>vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).
>
>> a to
>> uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
>> repka.
>
>Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
>i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
>- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
>dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
>na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
>se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
>manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
>plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.
>
>
>> Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.
>
>To je otázka k věčné diskuzi... Někteří budou přísahat na každoroční
>obměnu ne-li celého ;-) tak alespoň poloviny díla, jiní mají ve
>včelách běžně plásty staré deset a více let - a taky včelaří.
>Vzpomeňme na článek o českých profesionálních včelařích v Kanadě (ve
>Včelařství před pár lety). Tam používají plásty úplně černé a
>používají je dokud se nerozpadne rámek. A nemají s tím prý žádné
>negativní zkušenosti.
>
>
>
> J. P. Baudiš

15 minut na jeden úl, a před každým ošetřením to znovu naplnit, to bych ošetřoval na svých 15 asi 4 hodiny. Když už to máš, tak otestuj účinnost ve srovnání s fumigací (sudé - liché). Fakt je, že je-li rezistence, tak čím léčit?
Eman

> Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je problematicke
> minimalne kvoli obmene diela.

Používá se to ve světě běžně (Dadant). Mimochodem českou modifikaci
používá i autor Včelařské encyklopedie na CD (URL je v seznamu
včelařských webů).

> Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v
> juli 3 plasty medzistienkami s tym ze vcely ich na jar dostavaju,
> tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch

Tady je možná nějaké nedorozumění. Mám za to, že ty mezistěny včely
vystavěj při zimním krmení (koncem července - začátkem srpna).

> a to
> uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
> repka.

Je to otázka - když vezmeme v úvahu, že se jedná o vysoké plásty, tak
i na sedmi takových může zimovat včelstvo dostatečné síly. Konec konců
- na kolika plástech sedí včelstvo v 10ti rámkovém Langstrothu? A
dáme-li do Langstrothova půdorysu rámky s rozšířenou roztečí, jak jsou
na ně zvyklí ti, kteří používali moderní nízkonástavkový Optimal, tak
se do nástavku Langstrothova půdorysu vejde s bídou (tj. bez
manipulační mezery) rámků pouze devět. Tedy na více než na sedmi
plástech tam včelstvo v zimě asi sedět nebude.


> Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.

To je otázka k věčné diskuzi... Někteří budou přísahat na každoroční
obměnu ne-li celého ;-) tak alespoň poloviny díla, jiní mají ve
včelách běžně plásty staré deset a více let - a taky včelaří.
Vzpomeňme na článek o českých profesionálních včelařích v Kanadě (ve
Včelařství před pár lety). Tam používají plásty úplně černé a
používají je dokud se nerozpadne rámek. A nemají s tím prý žádné
negativní zkušenosti.



J. P. Baudiš

,Pred nedávnom som kúpil v Nemecku prístroj Varox za 120 euro, slúžiaci na
chewmické ošetrenie proti varroze- klištikovi,pomocou odparovania kyseliny
šťavelovej- oxálovej. Koniec prístroja s nádobkou kyseliny oxálovej sa
vloží do letáča, ktorý sa utesní, zapojí sa prúd z autobatérie na min. Po
15 min. sa prístroj z úľa vyberie.
Výhodou je skutočnosť, že toto ošetrenie možeme používať už od teploty
3 stupne C.
Má prosím niekto skúsenosti s touto metódou.
Prístroj vyrába :
Andermmat BICONTROL AG, Stranlermantten 6
CH 6146 Grossdietwil
tel: 0041-62-9175000, fax 0041-62-9175001
e-mail sales/=/bicontrol.ch
www.biocontrol.ch

Zniženie vynosu bolo podla slov pana Cermaka sledovane dva roky. Riesenie,
ktore tam vsak ponukal je podla mna horsia varianta ako pokles produkcie
medu o 10%. Pracovat s plodiskom, kt. RM je ina ako v medniku je
problematicke minimalne kvoli obmene diela.
Ak v 10 ramikovom plodisku nahradim v juli 3 plasty medzistienkami s tym ze
vcely ich na jar dostavaju, tak ich donutim zimovat len na 7 ramikoch a to
uz mozem zabudnut / pri tejto sile vcelstva / na skoru jarnu znasku -
repka.
Obmena len 30% diela rocne je podla mna nedostatocna.


P.S. O výhodách a nevýhodách NN vcelárenie sa uz pisalo v minulosti. Skus
preto zalistovat v archve.

Matej

>> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v
>> tenkostenných neuteplených úľoch.




<Právě minula v Praze výstava, na které Dr. Ing. Kamler, ředitel
<Výzkumného ústavu včelařského, hovořil přesně na toto téma.

<Nakolik jsem si stihl udělat pár poznámek, tak zde přetlumočím jeho
<slova:

<Třikrát jsem zaváděl do svého soukromého včelařského provozu
<nízkonástavkové úly, ale pokaždé jsem je po čase zase zrušil - a to
<kvůli prokazatelně nižšímu mednému výnosu, který dávala včelstva v
<nich usazená při srovnání se včelstvy usazenými v nástavkových úlech s
<vysokými plásty (na stejném stanovišti).

<Pokusy, které prováděl výzkumný ústav (pobočka v Zubří?), prokázaly,
<že včelaření v nízkonástavkových úlech dává výnos o 10 procent nižší
<než včelaření na vysokém plástu (nástavkového úlu). Podotkl, že
vzemědělské výrobě se <snížení výnosu o desetinu považuje za velice
<významné.

<Za příčinu sníženého výnosu z jarní snůšky u nízkonástavkového
<včelaření považuje Dr. Kamler to, že 11 - 15 procent prostoru v
<chumáči zabírají horní a dolní loučky a mezinástavkové mezery. V
<kritickém období časného jara, kdy včely plodují a vyhřívají plod,
<musejí zahřívat i tento mrtvý prostor přechodu mezi nástavky, který
<sice zahřívají, ale nemohou jej využít pro plodování. Je pochopitelné,
<že na vysokém plástu se tento efekt zahřívání mrtvého prostoru
<nevyskytuje.

> Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v
> tenkostenných neuteplených úľoch.

Právě minula v Praze výstava, na které Dr. Ing. Kamler, ředitel
Výzkumného ústavu včelařského, hovořil přesně na toto téma.

Nakolik jsem si stihl udělat pár poznámek, tak zde přetlumočím jeho
slova:

Třikrát jsem zaváděl do svého soukromého včelařského provozu
nízkonástavkové úly, ale pokaždé jsem je po čase zase zrušil - a to
kvůli prokazatelně nižšímu mednému výnosu, který dávala včelstva v
nich usazená při srovnání se včelstvy usazenými v nástavkových úlech s
vysokými plásty (na stejném stanovišti).

Pokusy, které prováděl výzkumný ústav (pobočka v Zubří?), prokázaly,
že včelaření v nízkonástavkových úlech dává výnos o 10 procent nižší
než včelaření na vysokém plástu (nástavkového úlu). Podotkl, že v
zemědělské výrobě se snížení výnosu o desetinu považuje za velice
významné.

Za příčinu sníženého výnosu z jarní snůšky u nízkonástavkového
včelaření považuje Dr. Kamler to, že 11 - 15 procent prostoru v
chumáči zabírají horní a dolní loučky a mezinástavkové mezery. V
kritickém období časného jara, kdy včely plodují a vyhřívají plod,
musejí zahřívat i tento mrtvý prostor přechodu mezi nástavky, který
sice zahřívají, ale nemohou jej využít pro plodování. Je pochopitelné,
že na vysokém plástu se tento efekt zahřívání mrtvého prostoru
nevyskytuje.

Tolik Dr. Ing. Kamler.

Zdraví

J. P. Baudiš

Chcel by som sa vyjadriť k tejto forme včelárenia, ktorá je tu zrejmä medzi
účastníkmi konferencie dosť populárna. Ja včelárim v 11 rámikových
nástavkoch o rozmere rámika 39x27cm. Jedinou výhodou, ktorú pri tomto type
včelárenia vidím je nížšia váha nástavkov. Tým myslím výhodu nástavkov o
výške rámika 17 cm oproti výške rámika 27 cm. Neviem aký je presný rozdiel v
tejto váhe, ale maximálna hmotnosť plného nástavku s 11 rámikmi o výške 27
cm je asi 35 kg. To je maximum, ktoré sa vyskytuje len výnimočne. Pri bežnom
točení je to asi 25 kg, čo podľa mňa nie je tak veľa.
Medzi mnou vydené nevýhody nízkonástavkového včelárenia v tenkostenných
úľoch patria :
1. Omnoho väčšia prácnosť - pri prezeraní - prepracúvanie sa cez 5 alebo 6
nástavkov, aby človek urobil niekedy tak potrebnú kontrolu plodiska si
neviem ani predstaviť - a je tu otázka kde porozkladať tie všetky nástaky -
podľa mňa to nemá ďaleko k chaosu, a skontrolovať nejakých 60 rámikov je
určite oveľa časovo náročnejšie ako 33 rámikov aj keď sú plochou menšie,
- pri točení - je potrebné vytočiť o takých 40% viac rámikov,
- pri výrobe nástavkov a rámikov - ľutujem týchto včelárov pri výrobe takého
množstva rámikov, pri tomto existuje priama úmera medzi prácnosťou a počtom
vyrábaných rámikov.

2. Zimovanie - pri nízkonástavkovom včelárení je skoro nevyhnutné zimovať v
2 nástavkoch, pričom včely sa nakoniec stiahnu do jedného z nich, kde pre
nich nemusí byť dostatok zásob a chumáč potom môže mať problémy pri presune
do druhého nástavku. Určite je tu aj čiastočný problém s nedostatkom vzduchu
počas zimy i leta (napriek hocakým prípadným vetracím otvorom). Určite je
náročnejšie aj dymenie proti klieštiku.

3. Problémy s dosiahnutím čistých medov - aspoň čo som o nízkonástavkovom
včelárení čítal, tak sa tam tie nástavky pri ich zaplnení podkladajú novými
nástavkami atď. Nie som si istý či sa tak dá dosiahnuť najmä pri agáte a
medovici tak prepotrebné oddelenie znášok a medov.

4. Tenkostennosť nástavkov - najmä tie v ktorých budeš včely zimovať by mali
byť izolované (či už zimuješ vonku samostatné úle alebo vo včelíne) - aj keď
samozrejmä podľa zákonov fyziky teplý vzduch je ľahší a stúpa nahor - čiže
najväčší únik tepla je cez vrch. V Poľsku sa tým zaoberali a za optimálnu
považujú hrúbku polystyrénu 2,5 cm, nad ktorú sa neoplatí zvyšovanie
izolácie nemá význam. Ja z vlastnej skúsenosti a praxe za najlepšiu
považujem 3 cm izoláciu (aj keď je to možno podmienené prudkými severnými
vetrami v Košickej kotline a vonkajším umiestnením úľov), aj keď používam aj
2,5 cm resp. 2 cm izoláciu. Skúšal som zimovať aj v neizolovaných úľoch
keďže som čítal, že v tom nie je žiaden rozdiel - krutá skúsenosť - asi 35 %
z testovaných mi spadlo a ostatok bol citeľne slabší ako v izolovaných
úľoch.
Letné nástavky, ktoré používam ako medníky, resp. cez leto aj ako plodisko
keď je treba, mám len z 2,5 - 2 cm hrubých dosák bez izolácie - čo je vhodné
z dôvodu menšieho prehrievania vnútrajška cez leto ako aj menšej váhy,
ľahšieho vyrezania vetracích otvorov atď.

Toto je len môj názor, pričom je samozrejmä rohodujúca produkcia medu
(prípadne ich čistota - tento rok som mal medovicu s vodivosťou 12,4) a môj
priemer na rodinu je za posledných 5 rokov zhruba 65 kg - na pevnom
stanovišti. Keď som asi pred 6 rokmi prešiel z včelárenia z 9 rámikových
úľov s klasickým plodiskom a medníkom na nástavkové včelárenie s
odoberateľným dnom a 11 rámikovými nástavkami poskočila mi produkcia z 35 kg
na 50 kg behom sezóny a odvtedy šľachtením a vylepšovaním spôsobu včelárenia
mám neustály nárast. A stále je tu možnosť zlepšenia, keďže mám rodiny ktoré
dlhodobo dosahujú výnosy okolo 100 kg.

Prajem všetko dobré a nech je ďalšia sezóna lepšia ako bola tá posledná

Peter Malindžák
-----Pôvodná správa-----
Od: Pavol Ballon <apis/=/post.sk>
Pre: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 19. október 2002 22:24
Predmet: nískonadstavkové včelárenie


Rád by som vedel vaše názory na nízkonadstavkové včelárenie v tenkostenných
neuteplených úľoch.

Tak jako každý velký fanda do včelařiny jsem se i já moc těšil na výstavu se včelařskou tématikou. Vytouženou výstavu jsem navštívil v sobotu. To co jsem zde shlédl mohlo potěšit pouze ochránce zvířat a né fandy do včelaření. Zvířata měla prostorné výběhy, ale bez většího zájmu návštěvníků. Včelařská expozice se těsnila v koutku jednoho pavilonu a smůlu měl ten kdo si chtěl odnést nějaké informace od vystavovatelů. Jediné cosi mohl odnést byly pošlapané nohy a pomačkané tělo z přecpaného davu. Organizátoři výstavy zřejmě měli dojem, že včelaři jsou staří dědové a tudíž je nějaké ty novinky nebudou zajímat. Bohužel opak je pravdou, a snad tyto ohlasy budou pro příště jen ku zlepšení.

Zdravim vsetkych,

ake su vase dojmy z vystavy v Prahe?

Ja som cakal nieco aspon o polovicu vacsie ako bolo pred dvomi rokmi v
Bratislave a bol som sklamany.
Ak su priestory a prednaskova sala v Prahe take drahe ako naznacil
medzinarodnym gestom pan Kamler, mozno by stalo za uvahu urobit o dalsie
dva roky vystavu niekde "na vidieku", ale s dostatkom miesta pre
navstevnikov.
Postradal som zahranicnych vystavovatelov, ci stanky vcelarskych
organizacii okolitych krajin. Nemali zaujem, alebo neboli osloveny?

Matej