76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343) (18360) (18362) (18363)

Mělo by to vznikat při suché destilaci dřeva nebo uhlí. Dřevo nebo uhlí se v
uzavřené komoře zahřívá na pár stovek stupnů a z unikajících plynů a par
zkondenzuje vodná frakce a dehtová frakce. Z dehtové frakce se případně
ještě vytáhne nějaká cenná složka a zbytek se použije jako ten dehtový olej
třeba na tu impregnaci. Kamenouhelný asi líp chrání než ze dřeva, ale taky
bude dost toxičtější, budou tam různé slabší karcinogeny a podobné věci.
Destilační smola bude to, co zbude v kotli zřejmě po destilaci ropy, bude to
něco jako asfalt, ta benzínová těžká frakce bude taky spíš nějaký odpadní
produkt nebo horší ředidlo z ropy. Kyselina benzoová bude zodpovědná za ono
hynutí rostlinek, je slabě rozpustná ve vodě, tudíž pokud po impregnovaném
dřevě stéká voda, rozpouští se do ní a impregnuje taky půdu. Benzoylbenzoát
může fungovat podobně, akorát není rozpustný ve vodě, ale může postupným
rozkladem doplňovat ten obsah kyseliny benzoové.
2-(thiokyanometylthio)benzothiazol je fungicid, má být poměrně dost toxický
a je taky rozpustný ve vodě, takže taky může působit na ty rostlinky v půdě.
Takže nátěr přímo na nastavky mně připadá rizikový.
Ten překlad byl zřejmě staršího data, dříve se pro impregnaci dřeva
používalo dost účinných věcí, které se ale časem opustily jako příliš
rizikové. Takové staré železniční pražce nebo telefonní sloupy levně
zakoupené a umístěné někde na zahradě považuji za potenciálně dost
nebezpečné.
Co se týká vytáčení, psal jsem o vytáčení v lese nebo v kočovném včelíně,
kde se musely rámky hned vytočit a prázdné tentýž den vrátit včelám. Doma to
bylo podstaně mírnější, hlavně se vytáčelo a vytáčím teď v místnosti, která
se dá dokonale uzavřít a obvykle až další den, protože vzhledem k menšímu
počtu včelstev si mohu dovolit skladovat náhradní rámky. K nějakému
pozdvižení včel a slídění dochází mnohem míň.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


> V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 21. 8. 2006
Re: vytáčení medu Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18356) (18365)

Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan
.....
"Slídilky se tam neškodně vyblbnou..." To bylo hlavním předmětem dotazu. Když se moje slídilky nedostanou dovnitř, tak pátrají v širokém okruhu a narážejí do všelijakých skulin. V mém případě jich je plno (stovky) kolem domu, 30metrů od včelína.
Osobně se domnívám, že to souvisí s faktem, že do určité vzdálenosti od úlu si "netančí" směr, jen snůšku. Pár úspěšných, co vyletí ze včelína "zblázní" úl a ty v doletu několika set metrů hledají nahlášený zdroj.
Na mé polosamotě je to celkem sranda, ale v takové hustší zástavbě to může dost lidi znervoznit.
Takže to byla spíše ta hlavní otázka, jak se chovají jinde, jestli jsou tak pilné jak moje.
Pro mě to nová zkušenost, protože já to dřív řešil vytáčením v noci a ráno jsem otevřel včelín a do hodiny bylo uklizeno.
To bylo v době, kdy jsem se domníval, že mor je něco exotického.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Vencl (e-mailem) --- 21. 8. 2006
Re: Nesta??m se divit. (18249) (18268) (18275) (18277)

Ja taky preferuju radsi vic dotazu na vsechna temata, to co je blbost nebo
vim muzu preci za dve sekundy smazat. No a to me tolik nepretizi :-)
Prece nikdo nemuze rict co je zakladni blbost a co je objevne pro vsechny


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.terramet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 17, 2006 6:07 PM
Subject: Re: Nesta??m se divit.


> :-)) Kdo se budete chtít na něco zeptat, zašlete Rudovi e-mail, aby
> rozhodl, jestli je to základní informace a pak to teprve dejte do
> konference :-)). Já to tedy definovat nedokážu. Kromě toho název
> konference
> se mi jeví nadsazený, spíš to je diskuze na libovolné téma související se
> včelařením. Proč bych se nemohl zeptat na elementární věc, která mi není
> jasná a nemám chuť hledat v archivu, a Radim, nebo Gusta mi ji obratem
> odpoví. Mě vytočí jen občas donebevolající nesmysly, ale pak toho stejně
> nakonec lituju.
>
> V odborných konferencích Optimal a Dadant je mrtvolné ticho.
> ---------------------------------------
>>Já si myslím, že Konference by k šíření těchto skutečně
> základních informací sloužit neměla.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.55) --- 21. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340) (18349) (18352) (18368)

Takže se, milý Karle, nedivte, že se inzeruje! Jedním dechem jste se pěkně popřel. Totiž vy v tomto bodě nediskutujete, vy jste přímo Karla obvinil, z toho že inzeruje.
.......
nějak mi to není jasné.
Já to vidím takto:
1.inzerát
2.diskuze k inzerátu, mj o jiném výrobci úlů
3.pohoršení inzerenta že se k jeho inzerátu diskutuje
4.moje reakce, ať se nediví, že se diskutuje, když inzeruje na konferenci.
5.inzerentova reakce, že inzerce je na konferenci legální
6.moje reakce, že to jsem nezpochybňoval právo inzerovat a že on je nervozní z reakce na jeho příspěvky.

Já tam nevidím z mé strany žádné popřené sebe sama.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (193.179.220.253) --- 21. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340) (18349) (18352) (18368)

I já mám velmi špatnou zkušenost s oním Trundou. (5ti měsícní objednávku nebyl schopen vyřídit a to průběžně tvrdil že už ji dokončuje - nakonec nebylo prý dřevo). Tohoto přítele lze charakterizovat jako slibotechnu bez špetky slušnosti. Naštěstí jsem u něj nic nekoupil a jak vidím ušetřil jsem si nervy (jeho další inzerce ve Včelařství po informování vydavatele je však zarážející).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 21. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340) (18349) (18352)

************************
Tak se nediv, že se diskutuje. V pravidlech není nic o tom, že se k inzerci nesmí diskutovat.
********************************************************
Ano a v pravidlech taky není nic o tom, že se nesmím inzerovat.
Takže se, milý Karle, nedivte, že se inzeruje! Jedním dechem jste se pěkně popřel. Totiž vy v tomto bodě nediskutujete, vy jste přímo Karla obvinil, z toho že inzeruje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 21. 8. 2006
Re: Uchovavani vosku (18254) (18300)

> Ta plíseň primárně je na spodku koláče, kde zbylo něco košilek, že jo? Pak je to jasné. Proto se spodek musí zavčas odrbat až na čistý vost a to co odrbeš se hodí do další várky. jinak je zbytečné vyvařený vosk ukládat do pytle, nic se mu na vzduchu nestane, šedavý povlak z chladu mizí po opětovném zahřátí.

Ano je na spodku, kde jsou ty černé kuličky. Jenže něco plesnivého je i na povrchu na hoře. Obecně pouhým vyvařením ve vodě se nečistoty u mne z vosku neodstraní, chtělo by to asi nějaké síto nebo něco podobného?
Pokud bude čistý, tak by vosk asi plesnivět neměl, nejdříve bych ale vosk musel znovu rozpoustit a přes něco přecedit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 21. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343) (18360) (18362) (18363)

Když jsme stavěli, používali jsme Karbolineum jantarové, to bude asi něco
podobného. Jeden soused si udělal pařeniště ze dřeva a tím ho natřel. Dřevo
drželo výborně, bylo netknuté, ale leta v pařeništi ani v okolí nerost ani
plevel. To bucde pěkné svinstvo. I na plot bych byl opatrný!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 9:36 PM
Subject: Re: Prolet


>V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
> http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
> ......
> Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu
> opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na
> jaře to prý včelám nevadí.
> Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a
> karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
> Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z
> maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k
> ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že
> se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď
> jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
> Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic
> zdravého?
>
> Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely
> lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi
> radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.
>
> Dík Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: vytáčení medu Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18356)

RP> Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
RP> nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
RP> medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
RP> metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
RP> průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
RP> zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
RP> vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

O tom Radimově nápadu jsem taky slyšel, že to v zahraničí leckde
používají. Vůni vyvedou rourou kus dál a ústí roury dobře zasíťují.
Slídilky se tam neškodně vyblbnou a u dveři do medárny je klid.
Předpokládá to ale zděnou stavbu, v kůlně by to asi nešlo.
Ahoj Ivan





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343) (18360) (18362)

Zákon o ochraně památek, stavební zákon a občanský zákoník a pod.Toho se držte.Sám mám 4 včelstva umístěna v obci.Na jedné straně mám velmi tolerantního souseda, když sekal před týdnem na zahradě, tak měl na hlavě raději pytel, protože dost po něm šly.Občas si postěžuje, že zase dostal žihadlo.Je sice jakoby "za úly", ale je vidět, že holky to před česny otočí a právě přes jeho zahradu, těsně nad plotem vede jejich letový koridor.Asi tak 4 m před úly je plaňkový plot a 12m široká zahrada, která patří bratranci, také občas dostane pigáro.Pak další řídký plaňkový plot a na něm cca 1 rok stará novostavba včetně bazénu a malého dítěte.Trochu mám strach až přiletí, že někdo z nich dostal žihadlo a nebo, že je u bazénu včely obtěžují.Sice dělám vše pro to, aby nebyly problémy, ale kdyby nastaly, musely by se řešit.Prostě není dobré válčit se sousedy.V každém případě počet včelstev na tomto místě rozšiřovat nehodlám.Již před několika lety jsem si začal vybavovat včelnici na 2000m2 pozemku uprostřed polí.jezírko s "puškvorcem" je jako napajedlo.Nepotřebujete žádné plováky a včelky se netopí, naopak vodu sají mezerami mezi rostlinami.Na tomto pozemku, je ale menší snůška a i když stromy pomalu rostou, včelky trpí osluněním a větrem.Možná i proto jsou ještě ostřejší než jinde.Ještě loni na jaře jsem se utěšoval tím, že domy a bazény jsou cca 200m daleko.Letos jsou již rozestavěné cca 150m a je vidět, že co nejdříve budu i tady v polích mít nové "sousedy".Ani já prostě nejsem rád, že nemáme vlastně žádnou ochranu.Dneska každý tvrdí, že je alergický, protože mu po žihadle ruka oteče.To ale není žádná alergie.To já mám alergii na sterilní trávník a na bazény a také je lidé nezruší.Prostě život je o kompromisech.Uf to jsem se nějak rozkecal, ale teď již znáš moji situaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.102) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343) (18360) (18362)

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf
.......
Tak tohle považuji za nejlepší ochranu dřeva. Jen na úly jsem byl trochu opatrný. Ale přítel Boháč to dipručovávl na nástavky, natřít na zimu, a na jaře to prý včelám nevadí.
Před lety jsem zkusmo natřel jednu sérii, včely neávaly nic najevo, a karbolka na nich drží a řekl bych že odpuzuje vlhko.
Jen tak mimochodem, jednou jsem četl něco o dřevě(byl to překlad z maďarštiny, takže jména výrobků byla k ničemu), kde autor tvrdil, že k ochraně dřeva je nepřekonaný kamenouhelný dehtový olej (či tak něco) a že se tím napouštějí kandelábry atd. Z toho mi vyšla naše karbolka. Ale teď jsem koukal na složení, a nic o kameným uhlí a oleji tam není:-)
Radime, ty seš odbrorník, co to je ten kamenouhelný dehtový olej? Asi nic zdravého?

Jen tak mimochodem, takže když vytáčíte, tak je taky okolo čoromoro, včely lezou všude a do všeho? Tak jsem to pochopil. To musejí mít sousedi radost.:-) Musím se těch jedněch co mám, zeptat, jestli otravují až tam.

Dík Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343) (18360)

Ani trochu? Tak si zkuste stěžovat, že vám třeba stíní 300 let starý kostel. Zbourají ho? Nějak mi tam chybí váš názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18354) (18358)

V prodejnách s barvami. Neředí se. Bezpečnostní list je na
http://www.detecha.cz/pdf/b_karbolineumextra.pdf

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 20, 2006 5:39 PM
Subject: Re: Prolet


> Kde ho kupuješ? Jak se ředí?
>
> >Ke zmírnění je dobrý karbolín.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18343)

To jste to dost popletl příteli.Bohužel neplatí , že ten kdo dřív přijde ten dřív mele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18345)

10 arů, zahrada
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 22:15:54
> ----------------------------------------
> >JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV
>
> Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18354)

Kde ho kupuješ? Jak se ředí?

>Ke zmírnění je dobrý karbolín.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18354) (18355)

Od: Radim Polasek :

> Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
> věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
> v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
> a hnilobě, ale jinak ne.
.....

Nic jiného nefunguje. Jedině potom absolutní tma kdy včela ztrácí orientaci. Nevím, ale ten nápad funguje a když se mohlo s hadrama napuštěnýma přikrývat chvilkově med, proč by byl problém s nátěry, které nedojdou vůbec s včelařským vybavením do styku? Možná na ekofarmě. Ale já ekofarmářstvím netrpím. A slídivost je problém větší než se na první pohled zdá. Med je totiž nosičem moru.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2006
vytáčení medu Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351)

Vytáčeli jsme v kočovném včelíně, byla to nastavba na normální valník, byla
rozdělena zhruba na dvě poloviny, v zadní ve včelíně o délce cca 2,20 metrů
bylo 20 včelstev, v přední o délce cca 2,5 metrů byla přípravna, medomet,
skříň na rámky, lůžko a další. Byly odděleny sololitovými dveřmi. Ve včelíně
bylo v zadní stěně jedno okno a světlík, v přípravně jedno okno 35 x 45 cm a
jinak žádné osvětlení. Vybírali a vytáčeli jsme v krajním případě až
většinu dne od rána až k západu slunce, dokud to šlo. Domů jsme odváželi med
v hliníkových konvích. Kromě první půlhodiny až hodiny bylo nutno nechat
všechno zavřené kvůli slídičkám, včely vevnitř potom šly za světlem a
hromadily se na skle, jakmile se na nich utvořil chumáč včel, muselo se okno
nebo světlík tak na 15 sekund otevřít a včely vymést ven a pak hned zavřít,
jinak by tam nalétaly zlodějky. Nedalo se zabránit, aby si včely během první
hodiny necucly medu z rámků otevíraného včelstva nebo z přípravny, takže ve
všech úlech byly po té hodině slídivky a zlodějky nasměrovány. Byla to tvrdá
práce, včelín na poli obvykle nebyl ve stínu a ty tehdy poměrně dobré peníze
za med ve výkupu i za prodej ze dvora byly tvrdě zaslouženy. Jinak ale na
takové slídění při práci ve včelstvech a vytáčení jsme byli zvyklí z
vybírání medu na lesním stanovišti, tam to bylo podobné, akorát v tom
kočovném včelíně bylo těch včelstev více než dvakrát víc, víc horko než v
lese pod stromem a znatelně méně prostoru.
Vedle toho, že občas byly nějaké slídičky úspěšné, podařilo se jim
proniknout, nasát medu a zase se vrátit do svého úlu a následně informacemi
přiživovat slidičství, velice hodně tomu pomáhala vůně medu, která se z
odebíraných plástů a hlavně při vytáčení medu šířila po větru. Taky vnější
konstrukce kočovného včelína byla poměrně lehká, sice nikdy při převozu nic
neupadlo, ale teď s odstupem času si myslím, že otřesy a naklápěním při
převozu pracovala a výsledek byl ten, že dveře a okna nebyla včelotěsná. Už
tehdy jsem uvažoval o nějakém odsávání ventilátorem té medové vůně zevnitř,
aby tolik nelákala včely. Případně i o nějakém odsávání obtěžujících včel.
Nyní si myslím, že pokud je nějaká medárna v blízkosti včelstev, měla by mít
nainstalované nějaké odsávání té medové vůně, aby byl uvnitř mírný podtlak a
medová vůně neunikala kolem dveří a oken, ale nějakým komínem třeba dva
metry vysoko nad střechou. Měl by na to stačit obyčejný axiální ventilátor o
průměru okolo 120 150 s výkonem takový 20 - 40 wattů na 220 voltů. Pokud se
zabuduje správně, odtáhne z místnosti za hodinu několik stovek kubíků
vzduchu a vytvoří znatelný podtlak. A není to nijak zvlášť velká investice.

R. Polášek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351) (18354)

V některém z posledních čísel Včelařství je uvedeno právě jako prevence
proti obtěžování včel v bazénu souseda možnost udělat si doma jezírko jako
napajedlo. Stačí prohlubeń aspoň metrová v zemi, hluboká nějakou desítku cm,
vystlat v krajním případě nějakým igelitem ze železářství, proti proražení
ostrým kamenem chránit ještě případně nějakým starým igelitem zespoda, potom
zaplnit nějakými oblázky a je to. Nemusí na to být ani speciální fólie na
bazény. A doplňovat vodu, aby tam byla pořád i v suchu. Asi by to mělo být
na slunci. Jinak já mám na zahradě betonové jezírko pro lekníny obrostlé
mechem a s bažinatým úsekem a opravdu na něho létají dost. A bažinka s
rostlinami se hodí, rostliny čistí vodu, takže tak nesmrdí jako když je voda
v nějaké skleněné napaječce.

Karbolin v prostorech pro vytáčení medu mně absolutně nesedí. Je to dobrá
věc třeba na včelíny, natře se jím třeba na jaře a nechá se aspoň přes horka
v létě větrat, než se tam usadí včely, je to chráněno desítky let proti hyzu
a hnilobě, ale jinak ne.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350) (18351)

Od: Karel :
> Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého
> počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí
> prostory a jak to řešíte?
.....

Ke zmírnění je dobrý karbolín. Natřít třeba i desky a napustit ty záclony okenní rámy, futra, síta ventilátorů. Pomůže to jen jako prevence. Neodradí, ale částečně odpudí. ...Včela má prostě při nedostatku snůšky naprosto bezkonkurenční úchylku slídit. :-)

Mě třeba našli ventilační otvory u plynoměru a cca přes metr dlouhý přívod. Také mi vloni našly rýnu, která jde ke kotlu jako dešťovka. No a ta má dobrých metrů osm. Takže karbolínuji i vnitřek rýn a ventilací.

Znám včelaře co vytáčí v "řadovkách".(radových domovních zástavbách)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.113) --- 20. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340) (18349) (18352)

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan
...
Pokud si přečteš pravidla konference tak zjistíš ,že se jimi řídím.Inzerce je povolena
.....
A diskuze taky,
tak se nediv, že se diskutuje. V pravidlech není nic o tom, že se k inzerci nesmí diskutovat.
Nikdo nemluvil o www.vcelarstvi.info, ale o nějakém konkrétním pánovi (co snad inzeruje jakočelařství Přítel).
Takže k záměně s tebou nemohlo dojít.
-------------------------------------
Jinak je to moje zkušenost, ale nerad obhoduji s lidmi, co mají živnosťák se svým jménem a stydí se za ně a místo toho uvádějí všelijaké honosné firmy. Ty se na rozdíl od jména dají často měnit a o kvalitě produktu to mnohdy dost naznačuje. (v tvém případě máš na webu své jméno, takže to není na Tebe, ale na konkurenci a další).



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 20. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340) (18349)

Pokud si přečteš pravidla konference tak zjistíš ,že se jimi řídím.Inzerce je povolena .Je lepši informovat včelaře o možnosti nákupu úlu než například řešit nosnost přívěsného vozíku nebo americký dolar.Také jsem proti tomu neprotestoval.Příspěvek označený jako inzerát nemusíš číst.Proto ho také označuji jako inzerát.A úly které nabízím na www.vcelarstvi.info jsou kvalitní.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.113) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348) (18350)

A do třetice.
Obtěžování včelami.
Nestihl jsem díky pozdní informaci připravit (zedničina přes zimu nešla) nové prostory k vytáčení. Pět kilometrů od nás začíná velké pásmo, ve kterém obchází páter Koniáš a místo knih pálí úly. Tak jsem provizorně opevnil (včelotěsně) stávající dřevěný včelín. (úly mám venku).
Kupodivu na to stačila vyřazená záclona napnutá přes stěnu a vyndané sklo v okně. To bylo příjemné v parných večerech.
Rychlá obdoba návodu Dr.Přidala v MV. Včely opravdu mají snahu lézt oknem, kde je síť a nehledají jinde skulinky.
Potud to funguje. Pokud vytáčím v noci, přes den nejdou otevřít dveře. (je před nimi fronta na med:-)
Ale ostatní nalítávají na vše okolo a hledají. Tím myslím okna, dveře, auto a cokoli co je před nimi uzavřeno. (až 50metrů od úlů a od včelína).
Nedovedu si představit, že by se to dělo někde v zástavbě. To by asi žádný soused nevstrčil ze dveří nos.
Já chci snížit stav včelstev zde (nyní 30) a vybudovat ve zděné části domu včelotěsný prostor ze "vzduchotěsných" zdí (zděné + sádrokarton).

Ale tak by mě zajímalo, jak toto řeší ostatní. Vynechám řešení u malého počtu včelstev a to je vytáčení někde v domě. Máte včelotěsné vytáčecí prostory a jak to řešíte?
Dík za rady.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.113) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344) (18348)

Napajedlo funguje jen tam, kde okolo chybí pro včely vhodné zdroje. Tady u nás u lesa, potůčků a řeky funguje většinou napajedlo jen málo a jen na jaře, a to se musí hodně sladit. Jakmile koncentrace cukru poklesne, dávají včely přednost odstáté a ohřáté dešťovce, případně jinak "aromatizovaným" vodám.
Podle mých pozorování dávají včely přednost vodě na nějakém teplém, nejlépe porézním, materiály. Pískovec, beton, atd. na slunci. Tam asi budou patřit i kapky a loužičky na kraji bazénu, atd. A tady asi nezbyde než sladit, ohřívat (na slunci)napajedlo, nejlépe s dešťovkou. Se všemi komplikacemi co to přináší. Plíseň, riziko nákazy, atd.
Je to jen můj laický názor, ale nákaza morem je kontaktem někde venku velmi nízká ve srovnání s dalšími šancemi.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.113) --- 20. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329) (18340)

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan
.....
Protože inzeruješ na konferenci. (Dle mého názoru dost často a jednotvárně.) a konference je k diskuzi. Tak se dikutuje.
A možná jsem to přehlédl, a v tom případě se OMLOUVÁM, ale když tady někdo potřebuje poradit s nějakou technologicko výrobním otázkou, tak jsem tady moc odborných odpovědí od Tebe nezaznamenal.
To je obecně problém mnoha dalších, kterým se tato konference hodí jen když potřebují "ovlivnit veřejné mínění" a pak ani ke svým příspěvkům nediskutují. A pak jsou další "hlídači" od(p/b)orné konference, kteří mají občas hrozný strach nad její kvalitou a úrovní (a jejím snižováním), ale když jsou otázky z jejich ranku, tak taky mlčí. (A ani v nejmenším nemyslím př. Stonjeka, který tady nedávno rozvířil debatu).
To jen ke ZVÝŠENÍ :-) úrovně konference. Já jsem rád, že je to spíš takový Potlach, než Konference.:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.95.33) --- 20. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342) (18344)

V oblasti moru se nejlépe rozšíří venkovním napajedlem a ještě do vody přidávají cukr, aby přiletělo co nejvíce cizích včel.Stačí když se potkají v přírodě, proč ještě zvyšovat riziko.
Napájet lze také krmítkem, tam cizí včely nemůžou.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 20. 8. 2006
Re: inzerát - dřevěné a polystyrénové úly (18324) (18326) (18346)

Jsem zděšen co se tady dovídám.Já mám od pana Trundy dva tenkostnné úly a to jsou přesné kopie úlů přítele Kolomého.Jejich kvalita byla o třídu horší než od Kolomého ten to dělá jako nábydek a však cena tuším před třemi roky 650 Kč bez víka.Jinak kdybych měl hodnotit tento úl jako typ mě silně nevyhovoval pro chov včel v Brdských lesích a tak jsem je předělal podle úlů TU 85 a jsem úplně spokojen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K. (213.192.21.67) --- 19. 8. 2006
Re: inzerát - dřevěné a polystyrénové úly (18324) (18326)

Pepíku, nechtěl jsem reagovat ale když si vzpomenu na pana Trundu, tak nelze než Vám sdělit zkušenost s tímto člověkem.Někdy začátkem měsíce března letošního roku kolega objednal u pana Trundy dva komplet úly bez falcu a rovněž několik nízkých nástavků, kde bylo dohodnuto, že tyto NN nebudou smontovány ale cena bude stejná jako smontované.Pro mne kolega objednal dva komplet. úly s falcem. Dodací lhůta byla dohodnuta na konec dubna s tím, že kolem 20 dubna máme zavolat.Tak se také stalo, 20 jsme volali a pan Trunda sdělil, že úly budou někdy začátkem června, načež kolega mu řekl, že pokud úly nebudou v květnu, od objednávky odstoupí.Poté pan Trunda sdělil, určitý datum v květnu.V den, kdy jsme si měli jet pro úly, kolega znovu panu Trundovi telefonoval, aby se ujistil, že úly jsou hotové.Trunda sdělil, že se máme pro úly zastavit až kolem 14,00 hidiny, že potřebuje něco ještě dodělat.Po příjezdu na místo, jsem naložily díly na nízké nástavky, vysoké byly naskládány na sobě a tak jak byly jsme je naskládali do auta a po zaplacení odjeli.Ještě bych chtěl dodat k ceně. Cena úlu a to jsme byli přesvědčeni že je to cena včetně víka, byla 990,- Kč.S víkem 1120,- Kč.Spěchali jsme a tak jsem již dále nic neprohlíželi jen nám ještě dal v silonovém sáčku nějaké šroubky, což jsme si mysleli že to jsou vruty na NN. Jaké bylo moje překvapení když jsem na druhý den chtěl úl osadit včelami. Úl nebyl opatřen žádným nátěrem proto jsem začal natírat nástavky a po natření jsem je skládal na sebe.Přitom jsem zjistil , že nástavky na sobě nesedí - byly zvrtuleny - v rozích mezera 8 mm.Když jsem nesl dno, to mi vypadlo z ruky a rozpadlo se !!!Byl jsem z toho zděšen a myslím , že jsem přežil infarkt.Dno bez vložky, bez létáku,černé pletivo uchycené ve dvou místech na každé jedné straně, kde by prolezl i pan Trunda a už vůbec nemá představu jak má vypadat kočovné dno.Nástavek bez jakýchkoliv úchytů, včelí mezera to panu Trundovi asi nic neříká.Stříška - pozink. plech s přesahem na každou stranu 3 cm , výška víka 4 cm z toho polystyrén 3 cm, takže 1 cm brání tomu, aby víko neodfoukl vítr. Vysoký nástavek vážil 8,5 kg.Kolega mi volal a ptal se na vruty, zda je nemám já. Takže vruty mu Trunda nedodal. Zkrátka hrůza a děs ! Proto jsem ihned volal panu Trundovi, sdělil mu naše problémy a požedoval jsem nějaké řešení.Když jsem se z jeho strany žádného návrhu na řešení nedočkal, zeptal jsem se jak to teda vyřešíme.Odpověď : cituji - nechme to tak.Na to jsem mu sdělil, že napíšu do redakce časopisu Včelař a pan Trunda mi v klidu řekl, tak napiště! S takovým přístupem a "kvalitou" jsem se dlouho nesetkal.Pan Trunda měl trchu štěstí, protož do místa jeho bydliště je od nás cca 80 km.Takže Pepíku za takový úl jsem taplatil 1120,- Kč.Podle mého soudu tento úl nemá hodnotu palivového dřeva.A stolářství "PŘÍTEL" je pro mne určitě a pro ostatní by mělo být, stolářství NEPŘÍTEL! Nechápu jak můžete takový úl někomu doporučit, přitom jsem přesvědčen, pokud máte úl od pana Trundy,že není v lepší kvalitě, než jsem popsal.A už vůbec nejsem přesvědčen, že ten pán je včelař, nebo dokonce vyučený stolář nebo truhlář a pokud je vyučen,tak by měl vrátit vyuční list a na Živnostenském úřadě pozastavit podnikání v tomto oboru.Pro mne to je darebák !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 19. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341)

>JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV

Na zahradě, na dvorku? Jak velký je ten pozemek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 19. 8. 2006
RE: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341) (18342)

Najdou, ale je třeba napajedlo instalovat co nejdříve po prvním proletu
na jaře, asi 10 až 20 metrů od stanoviště (kde už včely nekálí), na
slunném místě. Včely začnou používat asi týden po instalaci napajedla.
Lze urychlit tak, že se pro nalákání včel k napajedlu na několik hodin
přidá prázdný plást (bez zásob). Během celého roku včelstva napajedlo
velmi využívají, nesmí se dopustit jeho vysušení. Na každých 5 včelstev
je třeba nainstalovat 1 okurkovou láhev - nejlépe na vytvarovanou
plechovou nebo kameninovou podložku (žlábky) - bývala v prodeji ve
včelařských potřebách.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 19, 2006 9:53 PM

Nebo vodu před úlem nenajdou?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 19. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333)

> kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí

To trochu souvisí se způsobem jak se řeší sousedské vztahy.
Když budete stavět zeď, musíte se souseda zeptat jestli mu nějak zeď nebude vadit. KDyž řekne soused že ne a vy si zeď postavíte, soused třeba za 2 roky přijde na to, že si nemůže postavit na zahradě bazén, protože ta zeď by bazén třeba stínila nebo by z ní větrem padalo listí z popínavých rostlin apod. Jenže zeď už stojí a vy jste byl se zdí první. Tudíž nelze nařídit aby jste zeď kvůli bazénu sboural. Tímto souseda nijak neobtěžujete nad obvyklou míru. Na bazén prostě není nárok.
Kdyby ale soused předtím než jste zeď postavil řekl, že budete stavět bazén a zeď nechcete, bylo by to jiné, soused by stavět nesměl.

Stejné je to i u včel. Jestliže máte již delší dobu včely a soused s tím souhlasil, nebo nijak výrazně neprotestoval, tak si teď nemůže stěžovat, že se mu hromadí včely v bazénu. Neměl ho stavět, měl vědět, že pro to nejsou na jeho zahradě podmínky.

Stejný případ může nastat, když si někdo na zahrádce vysází květiny, které lákají včely v době, kdy je již minimální snůška jinde, tak se mu tam můžou slétávat houfy včel.
Tak měl počítat s tím, že těmi rostlinami včely přiláká a nesázet je.

Z toho vyplývá, že někdy v sousedských vztazích platí, kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 19. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333) (18341)

> dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku

To je zajímavé mně se to letos stalo přesně také tak. Nejdříve jsem měl vadný kohout u staré rezivé nádrže s dešťovou vodou, kde trochu pokapávala voda a včely se tam začaly hromadit, tak jsem to přikryl plachtou. Zkoušel jsem dát včelí skleněné napajedlo před úly a ani si toho nevšimly. Přes léto jsem pak zkoušel napajedla různě upravovat (plováky) a bez úspěchu.
Takže nevím, možná jim voda ze studny nešmakuje a rezavá dešťová ano. Nebo vodu před úlem nenajdou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198) (18333)

Takový zákon není každý musí počítat s tím že bude obtěžován jakýmkoliv hmyzem teď to začínají být vosy alergik se musí se svými obtížemi žít JÁ MÁM DOMA 30 VČELSTEV A ALERGICKOU DCERU doma ji nikdy nebodla vždy někde jinde bazén jsem letos zbudoval též a žádné nálety nepozoruji sem tam utopená včela tam je ale nemohu ani říct jestli je moje protože včely létají na vzdálenost několika kilometrů i za vodou která jim šmakuje a dám li před úly napajedla tak tam nenajdu včelku ale to bude asi tím , že jsem blízko potoka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Vajda <pvajda/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Prolet
> Datum: 19.8.2006 16:10:13
> ----------------------------------------
> Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl
> nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství
> chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic
> nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel
> ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí
> bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování
> včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou
> nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho
> dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 19. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328) (18329)

Pánové nevím proč pletete do mého inzerátu nějakého pana Trunda .Nikdy jsem ho neviděl a ani ho neznám.A také nemohu posoudit jeho kvalitu.Při jednoduchém pohledu na mé stránky www.vcelarstvi.info zjistíte ,že nejsem žádný pán Trunda.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 19. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci. (18282) (18309) (18312) (18314) (18315)

Můj archiv ti asi moc nepomůže. Jsou v něm okopírované články, které mě nějak oslovují které vyšly od roku cca 1950 v OVP, Včelařství a Včelárovi. Mám je v deskách roztříděny podle támat. O elaktronické formě archivování neuvažuji, protože na to to zase tak dobře s PC neumím a co se
dá dělat: Starého psa novým kouskům nenaučíš. Zdraví R.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.156) --- 19. 8. 2006
Tajemství obchodu

Princip úspěšného obchodu je jednoduchý.
Vezmete si produkt (výrobek,službu,..), pokud bude kvalitní, tak je to jen snažšší, a obcházíte, obcházíte, obcházíte, a obcházíte,....
A máte ocbhod.

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=192&r=mfvychodcech&c=562975

.......
Když naříkáte, naříkáte, naříkáte, .... co máte???
(dotac i:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 19. 8. 2006
Re: Exkurze (18335)

Věděl bych. Ale nesmíte to říkat moc nahlas.

Ing. Tomáš Jaša
Pokusný včelín Skřivánek
Jsme detašovaným pracovištěm VÚVč,s.r.o.Dol
Kontakt: tel. 737 451 563

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku (18282) (18331)

Výborně. Martin začal přeměňovat tuto konferenci na encyklopedii. Jen tak dál, z toho by se mohl pak udělat FAQ (nejčastěji kladené dotazy - budoucí odkaz v podtitulu Včelařské konference) a pak už bude spokojen i Ruda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (82.99.180.82) --- 19. 8. 2006
Exkurze

Vážení přátelé ,každý rok naše ZO Česká Třebová pořádá zájezd na nějakou včelařskou farmu nebo pracoviště,většinou spojenou ještě s návštěvou buď kulturní památky,zajímavosti nebo i např.vinného sklípku, aby si užili i rodinní příslušníci.Protože jsme již těchto akcí absolvovali celkem dost,došli nám inspirace.Obracím se proto na Vás jestli by jste nám nemohli z Vaší zkušenosti nabídnoutněkteré další.

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku (18282) (18331) (18332)

A ještě něco dodám:
Otázka: Proč v osiřelcích nesmějí být kladoucí trubčice( fyziologické trubčice )

Odpověd: Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.

zdravím ...... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Vajda (62.209.199.144) --- 19. 8. 2006
Re: Prolet (8193) (8198)

Vzhledem k tomu ,že jako laik nejsem obeznámen s chovem včel,rád bych veděl nekolik základních otázek.Který zákon či vyhláška upravuje množství chovaných včelstev u jednoho chovatele.V jaké vzdálenosti od sousedovic nemovitosti může chovatel vybudovat své úly.Jak se chránit před nálety včel ,které obtěžují osoby při jakékoliv činnosti,navíc silně alergické na včelí bodnutí.Důvod :je řešen dotaz jednoho občana ,který upozornil na obtěžování včel ze sousedovic ůlu na zahradě svého domu ,kde při koupání v bazénu jsou nálety včel zcela běžná záležitost a ohrožují prázdninový pobyt jeho dětí.Navíc alergické na včelí bodnutí.Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku (18282) (18331)

Ještě bych dodal, že když je včelstvo bezmatečné, tak počkat až se zavíčkuje všechen plod a pak odstranit nouzové matečníky ( případně vylíhlou nouzovou matku ). Poté nechat 2 hodiny v beznadějné osiřelosti. Za 2 hodiny se přidá matka.
Kdo nechce čekat může připojit přes novinový papír celý oddělek s matkou. Tak vyměnuji většinu matek. Beznadějné osiřelce využívám k přidávání koupených matek.

zdravím ... M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku (18282)

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.2) --- 19. 8. 2006
Re: Jak přídávat matku (18282)

Odpověd:
V období pozdního podzimu,kdy je ve včelstvu už jen zavíčkovaný plod nebo žádný, a v období předjaří ( mezi rozkvětem lísky a třešně ) můžeme přidávat matku rovnou do včelstva po odebrání původní matky ( lépe počkat 2 hodiny po odebrání původní matky a pak teprve přidat matku novou ). Matku přidáváme klíckou uzavřenou medocukrovým těstem (jedno kterou klícku zvolíme ) a nebo pomocí umělého matečníku. Pokud ve včelstvu nebude matečník ani jiná matka či kladoucí trubčice garantuji 100% jistotu přijetí. Včelstvo s kladoucími trubčicemi ( fyziologické trubčice ) poznáme podle hrboplodu. Pokud ve včelstvu jsou opravdu f. trubčice ( hrboplod může mít na svědomí i trubcokladná matka ), tak doporučuji včelstvo zrušit. Včelstvo by se mělo 2 hodiny po odebrání matky projevovat jako osiřelec ( zvýšená letová aktivita u česna, kvílení včel, včely lezou po stěnách úlu, atd. ). Pokud včelstvo nevykazuje tyto a další znaky osiřelosti, je možné, že ve včelstvu je někde matečník či další matka.....důkladně prohlédnout včelstvo!!! Většinou se to ale nestává. 100% osiřelec v tuto dobu = 100% přijetí!!!

Jak přidávat matku ve zbytku včelařského roku........................................jaro, časné léto, plné léto, podletí a začátek podzimu ????
Odpověd:
V tuto dobu (zvláště pak v plném létě a v podletí!!!!!!!! ) vzniká nebezpečí, že včely matku nepřijmou, i když jde o 100% osiřelec, a raději si vypěstují svoji vlastní na otevřeném plodu ( nouzová matka ).
Pokud nechceme podstupovat toto riziko ( na jaře může být velice nízké ), musíme matku přidat do ,,100% beznadějného osiřelce"
Co to znamená: 100% beznadějný osiřelec je osiřelec bez jediné bunky otevřeného plodu ( vajíčka, larvičky ), bez f. trubčic, matečníků či matky. Tím včely donutíme matku přijmout, protože nemají na výběr.

Metoda beznadějného osiřelce:
Ze včelstva odebereme všechny rámky s plodem a i s původní matkou ( u nástavkových úlů můžeme brát celé plodištní nástavky ). Ty pak dáme stranou....vytvoříme dočasný oddělek v němž bude původní matka klást. Pokud původní matka neklade musíme ji zaklíckovat ( klícku včelotěsně uzavřít ) jinak by jsme riskovali, že se matka vrátí....vysvětlení: Nekladoucí matky mohou být ve věku, kdy létají na orientační a snubní prolety při nichž se vrátí na místo na které se zorientovala v předchozích orientačních letech. Tudíž by se mohla vrátit do na původní místo, čímž by se osiřelec stal zase včelstvem a následně by včely zabyli přidávanou matku.....Co dělat dál. Beznadějný osiřelec se skládá ze zásobních plástů. Mohou v něm být i plodové rámky, všechen plod na nich musí být zavíčkovaný( i jediná bunka s larvičkou nebo vajíčkem může zkazit celou operaci....důkladně prohlédnout plásty). Pokud žádný takoví plást ( plásty) nenajdeme, sklepeme ze 4 plodových rámků mladušky ( myšleno na nízké rámky.....42x17cm...Optimal )...pozor na původní matku. V osiřelci by měly být také nějaké mladší úlové včely. Starší včely se o matky většinou nestarají ( mají jinou úlohu ve včelstvu ) a navíc vzniká nebezpečí nakažení matky nosemou ( starší včely nejsou vůči nosemě tak odolné jako mladší včely( 0-15 den ).
Hotový beznadějný osiřelec necháme 2 hodiny vychutnávat tu ,,beznadějnost" a pak přidáme matku. Je zas jedno jakou klícku zvolíme, či ji přidáme formou umělého matečníku ( já osobně dávám přednost klíckám). Pak osiřelec zavřeme a necháme týden v klidu ( pokud není snůška, tak osiřelec krmíme ). V dočasném oddělku by také měly být zásoby, jinak ho krmit musíme také). Za týden přijdeme, matka bude přijata ( poznáme podle nového plodu ). Potom už jen zbývá zabýt původní matku v dočasném oddělku a oddělek zpět připojit přes novinový papír do včelstva. Za týden můžeme uspořádat plodové plásty do původní sestavy. To je vše.
100% beznadějný osiřelec = 100% přijetí

Pokud bylo včelstvo delší dobu bez kladoucí matky a mladá se ještě nerozkladla, takže ve včelstvu zůstal jenom zavíčkovaný plod ( jestli se už všechen nevylíhl), pak stačí odebrat nekladoucí matku a rovnou do včelstva přidat matku.

Způsobů jak přidávat matky jsou desítky, já jsem psal o způsobu, který považuji za nejjistější.
Přeji hodně úspěchů při přidávání matek, at máš matky kvalitní a kvalitní také včelstva.

zdravím..............................Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326) (18328)

Ještě k tomu dodám, že trestní oznámení na pana Trundu bylo podáno a navíc se v redakci resp. inzerci Včelařství tento fakt naprosto ignoruje!!! Včelař, který mi popisoval jeho chování a jednání byl naštván proto, protože došel o dost peněz a už navíc nedůvěřuje časopisu Včelařství z důvodu, že podporují inzerci podvodníků. A to vědomě!! Několikráte totiž upozornil sekretariát ČSV a prostě nic se neděje. Právo odmítnout z důvodu nezákonnosti mají i v podmínkách. Ten "přítel" Trunda vesele inzeruje a podvádí včelaře.

> Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi
> jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např.
> zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)
>
> Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek
> úlů. !!!
_________________________________________
> Od: Pepik:
>
> > Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> > tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> > podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
> ......
>
______________


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: inzer?t - d?ev?n? a polystyr?nov? ?ly (18324) (18326)


Od: Pepik:

> Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá
> tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je
> podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297
......

Pepiku!!!! Na pana Trundu vím, že zbalí peníze a přinejlepším dodá předem cosi jako úly. Bylo mi řečeno, že ten člověk snad ani neví co má úl mít. (např. zasíťovaná dna dělá nevčelotěsná, dno bez česna a letáku ...)

Byl jsem upozorněn, že nevrátí ani při větší objednávce peníze ani nedodá zbytek úlů. !!!
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ch.k.a v.z u. h. (88.101.87.113) --- 19. 8. 2006
Zimování

Př.Jirkovi vzkazuji,že Sedláček z Bučovic,ten to ví nejlíp,jak skladovat plásty přez zimu(podsazení pod plod),on tam s těma včelama chrápe.Ještě štěstí,že takových mudrců a brouků Pytlíků v českém včelařství je jen minimum.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 19. 8. 2006
Re: inzerát - dřevěné a polystyrénové úly (18324)

Tyto úly nabízené Milanem jsou dost drahé doporučil bych pana Trundu dělá tenkostěnné v dobré kvalitě za 990 Kč.Také různé etikety na med a úprava je podle přání cena 1 Kč za kus. Tel.603383297

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.84.157) --- 19. 8. 2006
Re: začatečníci. (18282) (18309) (18312) (18314)

Místo aby tu byla radost , že se někdo zeptá třeba i na banální věc, protože začíná, tak už nebude pokračovat, aby nebyl napomínán.V neděli se mne pětiletá vnučka zeptala:“Dědo proč rostou stromy“? Jak jsem potom zjistil většina lidí to nezná a podle toho potom mají vztah k přírodě, potažmo k lidem. Holka už má dobrý pocit, proč se jí dobře dýchá, komu za to vděčí, jak stromy rostou a rovnici fotosyntézy se naučí až ve škole.Neřekl jsem jí , že je na to malá, ale naopak, že je už velká, aby takové věci věděla, a vadilo by mě, když by se přestala ptát.
Na zkoušku jsem udělal WWW stránku o včelách. Prohlídlo si jí jenom 130 zájemců, proto další článek s výpočtem pracnosti včelaření jsem poslal do Včelaře.Je to malá rada pro začínající včelaře, ale každý si pracnost může spočítat.Je to už hodně roků co jsem napsal o včelaření bez mřížky. Kritizovali mne , že to neumím, že to je nejlepší nápad ve včelaření.Byli jsme i na přednášce jak využívat mřížky. Jeden včelař se mne zastal, že je to už zastaralá metoda, a proč o tom přednášet.Dnes se už hodně včelaří bez mřížky.Důvody proč včelařím bez mřížky jsem uvedl na WWW stránce.Jako začátečníci jsme taky něco získali, tak vracejme, ale obohacené o své zkušenosti s pokrokem doby !
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 19. 8. 2006
inzerát - dřevěné a polystyrénové úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: Skenování (RE: za?ate?n?ci.) (18282) (18309) (18312) (18314) (18315) (18317) (18321) (18322)

Taky jsem k nějaké archivaci směřoval, ale takové vytváření vlastního
archívu mně připadá, pokud to má být kvalitní jako velký žrout času, který
můžu vynaložit na něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 19, 2006 8:21 AM
Subject: Skenování (RE: za?ate?n?ci.)


>
> Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
> rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
> neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
> rozpoznaných bloků a ručním úpravám.
>
> Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
> několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém
skeneru
> se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
> Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
> Plustek Opticbook 3600.
>
> mp
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Skenování (RE: za?ate?n?ci.) (18282) (18309) (18312) (18314) (18315) (18317) (18321)


Podle mých zkušeností se skenováním je samozřejmě dobré, mít počítač o
rozumném výkonu. Ani ne kvůli rychlosti skenování, tu výkon počítače
neovlivní, nebo kvůli OCR, to může jet offline, ale hlavně kvůli opravě
rozpoznaných bloků a ručním úpravám.

Jako ještě důležitější ale vidím mít dobrý skener. Vyzkoušel jsem jich
několik, ale všechny měly svoje mouchy a hlavně - na běžném plochém skeneru
se silnější předloha (např. OVP) deformuje a to způsobuje problémy v OCR.
Nemám to vyzkoušeno, ale z levnějších skenerů vypadá použitelně jedině
Plustek Opticbook 3600.

mp



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci. (18282) (18309) (18312) (18314) (18315) (18317)

Od: m:

> > Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika
> skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.
>
> Zavádíte počítač po celý rok?
> Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte
> jiný software a je v tom binec.
> Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to
> zdržuje.
......

No ano zavádím. Ono ta správná konfigurace chvíli trvá. Alespoň u mě. Nedělám to jako na výdělek a aby to bylo co nejlépe vyladěné je potřeba trochu testovat. Teď momentálně měním na mém stroji paměti za kusy s nižší latencí.

Co slovník? Nepomůže doplňovat? Dost také záleží natom, jestli se skenují také ty poslední ročníky Včelařství co vypadají jako Květy, Chvilka pro tebe .... a je dost problém s formátováním kvůli barevnému pozadí. Zatím OVP (překlady) kde jde především o obsah a sazba je po dost dlouhou dobu stejná a tam je převod skoro na 100%.

Ale v podstatě jsem také začátečnickej samorost ve skenování.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: Oprávněnost kritiky SVS (18127) (18134) (18307) (18316)

Na internetových stránkách SVS se vyhlášky pardubické KVS začaly
objevovat až letos. Jak to fungovalo dřív nevím, ale to, co pořád nemůžu
pochopit je, proč u všech všudy nemůže SVS na svých stránkách vystavit
centrální aktualizovaný seznam nákazových ohnisek. Technicky tomu nic
nebrání a z pohledu pracnosti to nestojí za řeč.

Když někdo začíná včelařit, pak je mu houby platné, i kdyby rozesílání
vyhlášky přes obecní úředy jednotlivým včelařům fungovalo tak jak má.
Takový člověk potřebuje mít možnost udělat si přehled o nákazové situaci
určitého místa bez toho, aby někoho otravoval. To samé platí pro někoho,
kdo odněkud nakupuje použité včelařské potřeby.

V holické ZO, pod níž územně (a od nového roku, doufám, už i
organizačně) spadám, působí pán, který platí za velmi pracovitého a
obětavého člověka. Přitom se ale na hony vyhýbá veškerým výdobytkům
moderní civilizace. Nemá počítač, mobil, dokonce ani pevnou linku, ke
komunikaci používá listovní poštu a jako dopravní prostředek bicykl. V
jeho případě bych skutečnost, že mu absence centrálního webového seznamu
nákazových ohnisek nechybí, pochopil. V případě nás ostatních, více či
méně pokrokových a počítačově gramotných lidí to pochopit neumím.

Petr B.

Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je
> okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na
> obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a
> zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
>> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
>> Datum: 18.8.2006 14:46:03
>> ----------------------------------------
>>
>> Karel wrote:
>>
>> >... A několika (ne
>> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná
>> informovanost
>> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
>> >býval včas věděl...
>> >
>> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
>> >
>> > >
>> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
>> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má,
>> by měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je
>> seznam ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá
>> pracoviště SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém
>> případě bylo ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a
>> Královéhradeckým krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice
>> od té pardubické dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo
>> zasahuje do jejich území už ne. A pokud vím, také žádná opatření
>> nepřijala. Takže důvody ke kritice SVS jistě jsou.
>>
>> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl,
>> na druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru
>> přijde jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho
>> stanoviště bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod,
>> proč jsem na špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>>
>>
>>
>>
>>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: z přístupem zezadu na 5 nást (18282) (18293) (18318)

Konference je asi výhradně textová, ale foto jde přidat tuším přes správce
na server konference. Jen nevím, jestli když to nejsou nastavky, bude chtít.
Když tak mi to pošli přímo na můj mail, ten vytáhneš z mých příspěvků na
konferenci. Díky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 18, 2006 10:16 PM
Subject: Re: z přístupem zezadu na 5 nást


> Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se
> podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky
> tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla
> v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na
> jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3
> med.)
> Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil,
že
> kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to
> nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem
> spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje.
> Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření
> podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard (88.101.175.101) --- 18. 8. 2006
Re: z přístupem zezadu na 5 nást (18282) (18293)

Těžko se popisuje jeho konstrukce. Pokud lze zde přidat foto, rád se podělím. Jde o to, že má konstrukce je pevná, tzn. neoddělávám nástavky tzn. nemám přístup shora, ale zezadu přes vrátka za kterými mám ještě skla v rámech. Letos jsem je po přesunutí z původního stanoviště měl pouze na jednom plodišti a 2 mednících, ale lze je rozšiřovat až na 5 (2 plod. + 3 med.)
Zítra to nafotíma a mohu se podělit. Kolega, který to kritizoval tvrdil, že kolem mne budou létat včely, když budu shazovat medníky, že je to nepraktické a že stavím konstrukci od které všichni ustupují. Já jsem spokojen, protože včelařím pro potěšení a tento systém mi vyhovuje. Myšlenku důležitosti spokojenosti včelaře se svým způsobem včelaření podporuje i Dr. Liebig (einfach Imkern).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 18. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci. (18282) (18309) (18312) (18314) (18315)

> Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám.

Zavádíte počítač po celý rok?
Skenování texů se nijak moc nevyvíjí, to jenom s každým skenerem obdržíte jiný software a je v tom binec.
Automatické skenování textu není nikdy bez chyb, je třeba to procházet a to zdržuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re:Oprávněnost kritiky SVS (18127) (18134) (18307)

Já nevím jak u vás to funguje, ale u nás v olomouckém kraji je okamžitě odeslána zpráva o nákaze a veterinárním opatření zaslána na obecní úřady a ty musí okamžitě uvědomit včelaře ve své působnosti a zároveň je to vyvěšeno na úřední desce i internetu.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Oprávněnost kritiky SVS
> Datum: 18.8.2006 14:46:03
> ----------------------------------------
>
> Karel wrote:
>
> >... A několika (ne
> >jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> >včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> >býval včas věděl...
> >
> >...A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS...
> >
> >
> >
> Že je informovanost (nejen) o ohniscích moru kriticky důležitá, je
> každému soudnému člověku jasné. Přitom SVS, která tyto informace má, by
> měla být první, která je dá k dispozici, přitom na jejím webu je seznam
> ohnisek několik let starý. Navíc jsem si všiml, že jednotlivá pracoviště
> SVS mají komunikační problémy samy mezi sebou. V mém případě bylo
> ohnisko moru cca 3 km od hranice mezi Pardubickým a Královéhradeckým
> krajem (na pardubické straně). Hradecká KVS se sice od té pardubické
> dověděla o ohnisku, ale to, že jeho ochranné pásmo zasahuje do jejich
> území už ne. A pokud vím, také žádná opatření nepřijala. Takže důvody ke
> kritice SVS jistě jsou.
>
> Tím vůbec nezpochybňuju, že na šíření moru mají včelaři velký podíl, na
> druhou stranu když se jeden snaží dělat všechno jak má, k moru přijde
> jak slepej k houslím a teprve zpětně se dovídá o tom, že jeho stanoviště
> bylo před pár lety v ochranném pásmu, to je pak ten důvod, proč jsem na
> špatnou práci SVS v oblasti informování tak nasr*nej.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: za?ate?n?ci. (18282) (18309) (18312) (18314)

Od: Stonjek :
> ...Já do archivu moc nechodím,
> protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu
> naběhl.
....

Lze více přiblížit více tu "lepší a obsáhlejší" ? Archívy a archivace informací mě zajímá. Obzvláště včelařských.

Momentálně zavádím asi poslední rok lepší počítač, ale problematika skenování a převodů textu se neustále vyvíjí jako hardware sám. To si vybavuji i jakože i VU Vč. také na některé zadní obálce Včelařství měl snahu ukázat v dobách novověku PC xté generace využívat vedle kartového systému materiálu.

Ten lepší počítač s ohledem na vývoj jako bez problému zpracovává v průměru cca od 1GB dat najednou a to v bleskové rychlosti. (1 stránka A4 v barvách a 300 dpi = až 30 MB, čb kolem 10) scan,OCR,převod do pdf atp.

Má někdo z ostatních s archivací tohoto typu zkušenosti?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 18. 8. 2006
Re: začatečníci. (18282) (18309) (18312)

Díky Radime, pochopil jsi přesně co jsem chtěl lehce kritickým tónem naznačit, totiž to, že předpokladem úspěšných začátků ve včelaření je nejdříve si o tom něco přečíst a pak si za pomoci zkušenějšího včelaře pomoct k včelám a pak se v tomhle řemesle zdokonalovat jak teoreticky tak v praxi. No a kdo včelaření propadne tak to má na celý život. Tedy zná někdo lepší postup pro začínajícího včelaře? Zavedení a úspěšní včelaři mě jistě potvrdí že asi sotva. Předem upozorňuji, že lehce kritický tón není ztrapňování,nebo urážení začínajících včelařů jak mě podsouvá jeden zapšklý kolega, ale spíše snaha těmto včelařům ukázat lepší cestu k základním informacím. K tomu konference sice může sloužit, ale dost špatně. Převážná část témat je určená zavedeným včelařům a pak se témata velmi rychle střídají a to pro úplné začátečníky není to pravé ořechové. Navíc část informací probíhajících na konf. je značně diskutabilní, namátkou jmenuji alespoň krmení včel v září a říjnu a pod. Souhlasím s autorem, že kdybych chtěl vyhodit z konference témata jak úspěšně přidat matku a pod, tak bych byl musel být hodnocen jako namyšlený blb a to snad nejsem. Naopak!!! Tyto témata do konf. rozhodně patří a já osobně je tam vítám a mohou být i o něco jednodušší , ale všechno má své meze. Co se týče hledání v archivu tak se všem, kterých se to týká omlouvám. Zkusil jsem to a také mě to nešlo. Myslím, že dřív bylo hledání jednodušší. Já do archivu moc nechodím, protože doma mám výrazně lepší a obsáhlejší a tak jsem si zde trochu naběhl. Abych to napravil mohu znova něco napsat o modernizaci medometů a jednoduchých el. a hlavně levných pohonech za babku. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 18. 8. 2006
Re: Oprávněnost kritiky SVS (18127) (18134) (18307) (18310)

Eman wrote:

>Kdybych nebyl z pardubického okresu, pokýval bych hlavou řekl si no jo, má
>pravdu, SVS. Ale nemohu uvěřit, že na jednom místě okresu (CHvaletice) se
>KVS chová vzorně, informuje, organizuje, vyšetřují se bakteriologicky
>všechna včelstva v ochranném pásmu a stejná KVS je, jak píšeš, tak špatná.
>
>
Emane,

u nás se taky z nařízení KVS bakteriologicky vyšetřují včelstva v
ochranném pásmu (nechme stranou účinnost takového opatření), ale to nic
nemění na tom, že SVS jako celek ve způsobu práce s informacemi zaspalo
dobu. Kde je na jejich webu pravidelně aktualizovaný seznam výskytů
moru? Zkus si ho tam vyhledat. Najdeš článek, který se tváří, že je
aktualizován 30.5.2006, ale obsahuje informace k říjnu roku 2003. Je
možné, že kdybych se tam byl optal, byli by mi schopni tyto informace
vyhledat. Pro zajímavost jsem to zkusil (když už jsem měl podezření a
čekal jsem na výsledek z Dolu). Odpověděli mi obratem a sdělili mi pouze
aktuální podezření v těch Chvaleticích.

>Před pár lety se dalo dost zlepšovat, ale poslední 2 roky si na KVS nemohu
>stěžovat.
>
>
Jen pro upřesnění - ani v nejmenším si nestěžuju na lidi v KVS Pce, jsou
vstřícní, ochotní, lidští a věřím, že se svoji práci snaží dělat dobře.
A taky věřím, že té práce nemají málo. Kdyby je ještě každý druhý
chovatel otravoval s dotazy na výskyt nebezpečných nákaz, pak by nejspíš
nevěděli, kam dřív skočit. Ale to, nač nadávám a s čím se mi nechce
smiřovat, je nepořádek v systému celé SVS, kdy tato organizace má jak
informace tak prostředky k jejich zveřejnění a přesto na nich sedí jak
žába na prameni. Plus ta pochybná vnitřní (mezikrajová) komunikace - i
to je ale nejspíš problém systému celé SVS.

>Hledejme raději chybu u sebe, u své komunikace s okolními včelaři, potažmo
>s místní ZO, že tě neinformovali o předchozím moru. Chápu tvoji náladu,
>když jsi do toho spadl, ale zameťme si před svým prahem. Jsem přesvědčen,
>že na dotaz u KVS by ti dali odpověď, ale koho by to napadlo se ptát
>předem, že?
>
Mně to například napadlo. Ale protože se pohybuju v prostředí
informačních systémů, nenapadlo mě obtěžovat úředníky, spoléhal jsem na
to, že tyto informace najdu na webu příslušného úřadu. Když jsem tam nic
nenašel, předpokládal jsem, že v současné době mor v Česku neřádí. Až
později jsem zjistil, že je to jinak a že v SVS někdo zaspal.

>Zajímalo by mě, jestli jsi měl letos po zimě nějaký úhyn a
>jestli jsi to poslal na vyšetření příčiny. Ale to jen tak ze zvědavosti.
>
>
Úhyn jsem měl, ale svedl jsem to na svou začátečnickou nezkušenost a
nešikovnost. Když jsem o tom mluvil s jedním včelařem z okolí, tak nad
tím jen mávnul rukou a řekl, že jeden jeho kamarád přišel tuto zimu o
všechna včelstva (sedm jich myslím bylo). A důvěrník, pod kterého
spadám, si informaci o úhynu jen zapsal. A jsme u toho. Kdyby SVS
informovala tak, jak si myslím, že by informovat měla, pak bych věděl,
že včelařím v místě nedávného ochranného pásma a z každého prdu bych
dělal vědu. Tudíž bych si zřejmě i nechal zjistit příčinu úhynu.

Mimochodem, nemá po zdolání nákazy platit v bývalém pásmu zvýšená
obezřetnost, do které patří mimo jiné plošné vyšetření zimní měli na
přítomnost spor P.l.? U nás se nic takového nedělo, tudíž něco málo
možná skřípe i v té pardubické KVS.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76651 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18313 do č. 18373)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu