Archiv Včelařské konference

Vážení, rád bych se zeptal na váš názor a zkušenosti s tím, co je nejvhodnější náplní kuřáku tak, aby účinek byl co největší a současně nebylo ohroženo zdraví včelaře. Použitím hobry, kartonů atd. dochází k hoření lepidel, ztouchnivělé dřevo člověk asi nemá na celý rok..........Poradďte prosím.

Zkuste tohle: Oslovte nějakého známého, který má kuchyň, bistro, vývařovnu, restauraci, dětský tábor nebo cokoliv jiného kde používá cukr. Samozřejmě musí být plátcem DPH. No a řekněte mu, co potřebujete. A myslím si, že Vám vyjde vstříct a spokojenost bude na obou stranách.

Já to dělám taky tak, ale zvenčí natírám syntetikou, zevnitř pak nenatírám.Já navíc musím na holky vidět, takže do nástavku dělám zezadu okénko.Pokud zimují s okénkem, jsem klidnější, že vidím co se v úle děje.Starší typ tohohle nástavku ještě okénko nemá a když v něm holky zimují, tak jsem nervozní, že nevím co se děje, ale holky se v něm evidentně cítí líp.Takže je jasná i úlová otázka, zda částečně uteplené, nebo skoro neuteplené- díky studenému sklu na okénku.

Pokud se vnitřek starého úlu zahřeje např. sluníčkem, stane se atraktivní vůně propolisu a možná vosku.Pak určitě přiletí.

zkušenosti z Hornbachu jsou takové.Když jsem konečně vybral zabalený balík v igelitu, kde nebyly vidět téměř žádná ulámaná pera a drážky, pak se z tohoto balíku daly bez výhrad použít 3 palubky a na dalších byly již vady- křivé, vypadlé suky, mrazové praskliny, a několik palubek bylo dokonce prožraných od červotoče.Původně jsem je potřeboval na strop v chodbě.Ještě , že jsem jich vzal víc.Zbytek jsem použil s výhradami a právě na nástavky.

U podobných komentářů pro úplnost dodejte umístění včelstev- ve včelíně, na včelnici a pod a počet nástavků-rámků ve kterých zimujete, jinak je to k ničemu.

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Měla by se pohybovat v řádu nejvýše dnů a ne týdnů než se laboratorně potvrdí, v tu dobu by již mělo být včelstvo zničeno

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka Newsletter <redakcia/=/vcely.sk>
> Předmět: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk - novy
> clanok
> Datum: 12.8.2006 23:13:42
> ----------------------------------------
> Od: www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka
>
>
>
> Nový článok na www.vcely.sk
>
> Autor: MVDr. Pavel Hovorka
> Článok: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda
>
>
>
> - www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka tým
>
>
>
> =========================================================
> You're receiving this email because you're a registered user of www.vcely.sk -
> slovenská včelárska stránka. We hope that this email didn't disturbed you and in
> some manner contributes to improve our services.
>
>
>
>

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil. Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia všetky materiály).
Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach, kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená prežúvaním dobytka.
Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v suchu, má neobmedzenú životnosť.
Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný, tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko- 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D. (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov spracovaný do granúl. Anton

Taky u nás byly kdysi pastviny obehnané ostnatým drátem, kde se takové
kravince daly získat a kde rostly a kvetly příslušná rostlinná a jiná
společenstva, od mateřídoušky po bílý jetel a žampióny. Dneska je tam buď
pole anebo na místech, kde to nejde, tak jednou ročně posekaný trávník. A i
když se má místní družstvo soustředit na výrobu mléka, tak už to budou
intenzívně pěstované trávníky na senáž bez jakéhokoliv květu a ne nějaké
pastviny s ostnatým drátem. Třeba ale někde zasejí nějaké jeteloviny.
Jinak když mi dochází zásoba troudu, vezmu tašku a ozubený nůž, projdu se po
lese a nasbírám ze země poloztrouchivělé a odkorněné větve lípy, topolu,
vrby a jiných měkkých dřevin od tloušťky ruky po tloušťku malíčku, nařežu a
potom zlomím na velikost do tašky. Silnější ztrouchnivělé víc, slabé třeba
neztrouchnivělé vůbec. Tyto měkké větve trouchniví rovnoměrně v celé hmotě
dřeva, tvrdé a jehličnaté větve většinou trouchniví nerovnoměrně a tak je
nesbírám. Kombinací ztrouchnivělých a neztrouchnivělých větví do kuřláku
zajišťuji, že hoří ideálně jen ve svislé poloze tak akorát a nekouří moc.
Když je troud moc ztrouchnivělý, kouří moc a hoří rychle a kuřlák se musí
regulovat pokládáním šikmo nebo dokonce na ležato. Toto měkké dřevo má podle
mne nejpříjemnější kouř. Někdy přidávám smrkové šišky, pryskyřice v nich ale
způsobuje, že kouř je dráždivější. Jinak si ale myslím, že to je důležité
hlavně při používání kuřláku v uzavřeném prostoru ve včelíně. Pokud jsou úly
venku, je to vcelku jedno, co v nich hoří, pokud to neuvolňuje nějaké
dráždivé látky pro včely. Pro vyznavače papíru se dají použít noviny. Ty se
namočí na několik dnů do kbelíku s vodou, pak ještě případně rozmixují
vrtačkou s nastavcem a vzniklá papírovina se vytvaruje třeba v ruce do
příslušného tvaru a nechá vyschnout. Mimochodem takovou papírovinu nalisovat
do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat
zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z
papírové hmoty bez spojů.
Zapaluji tak, že zarovnám přes půlku kuřláku více ztrouchnivělým troudem a
ve volném prostoru udržuji oheň pár kusy zmačkaného papíru, dokud se v
kusech troudu nevytvoří žhavé doutnající jádro. To potom opatrně zakryji
dalším měkkým troudem a na krajích a později po rozhoření doplňuji spíše
tvrdším méně ztrouchnivělým troudem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 8:50 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty
rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno). Je vo väčšine prípadov
> dostupné získať ho, dobre a dlho v dymáku tlie, vydáva príjemnú rastlinnú
> vôňu, no ťažšie sa zapaľuje. Ja používam na jeho zapálenie sprácghnivené
> drevo alebo kúsok hobry. Aby náplň rýchlo nezotlela, treba upraviť ústie
> dymáka tak, aby v čase keď dymák nepoužívame, zbytočne silno nedymil.
> Urobil som si zúžený nástavec. Niektoré typy dymákov majú zvlášť široké
> ústie, cez ktoré sa dym rýchlo vytratí bez jeho využitia. Ja dymák v čase
> keď ho nepotrebujem dávam vodorovne na podložku, ale vtedy sa damák
> rýchlejšie zanáša.Je pravda, že vnútro dymáku zanáša sadzami (ale to robia
> všetky materiály).
> Kravinec získavam na pasienkoch alebo na voľných ohradených stanovištiach,
> kde ostanú pred zimou na jednom mieste neporušené. Zbieram ich len po
> skončení zimných mesiacoch, snehom a dažďom dobre premyté (sú bez
> amoniaku), dobre prevŕtané hmyzom žijúcim v truse. Na zber využite pekné
> slnečné dni, kde je trus primerane vysušený, čím sa ľahšie zbaví zbytku
> vody. Dá sa povedať, že zbytok je vlastne čistá buničina, navyše narušená
> prežúvaním dobytka.
> Nazbierané kravince rozložte na sieťovú podložku npr. staršie plotové
> pletivo a vyložte na slnko, prípadne ho ochráňte proti dažďu. Skladovať v
> suchu, má neobmedzenú životnosť.
> Je isté, že dobré sú aj vysušené trúdnikové stromové huby a spráchnivelé
> drevo (je jedno z akého stromu), aj rastlinné materiály sú dobré, ale tie
> horia len po ich zapálení iným horiacim materiálom. Npr. vratič obyčajný,
> tie sa zbierajú práve v tomto čase keď sú v plnom kvete. Zbierame ich so
> súkvetím aj s hornou časťou byle (asi 50cm) s listami. Treba ich nakrátko-
> 1cm posekať sekerou alebo iným vhodným spôsobom a samozrejme dokonale
> vysušiť. Tujón, ktorý obsahuje vratič by mohol ovplyvniť- zničiť aj V.D.
> (možno škodí aj človeku), ale to nie je celkom isté. V zahraničí to majú
> včelári ľahšie, ale i drahšie, obchod im ponúka náplň do dymákov
spracovaný
> do granúl. Anton

> Od: A.Turcani :

> Prosím nesmejte sa, ani si neklopte po čele, viem o čom píšem. Už piaty rok
> používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

To neni nic noveho. Dokonce se kravinec pouzival (a mozna nekde jeste pouziva) jako vypln do ulu jako izolace.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
-------------
>Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Musím říct, že když vidím v obchodech mezi hnojivy granulované kravské lejno
bratru za 20 - 30 korun za kilo, stýská se mi po starých časech, kdy u nás
na těch pastvinách se takových vysušených lejn válelo hafo a nikdo si toho
nevážil a netušil, že to je tak ceněná věc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 10:35 AM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já
tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý
tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na
kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).

Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
......
Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je jen technickoorganizační detail.
Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna včela do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou. Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let. Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv běžným včelím provozem.
Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci, posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na tom je , být ve správný okamžik, na správném místě".
Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další) býval včas věděl.
Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve středověku.

Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set stanovišť. A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín, tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to problém důvěry a plošné spolupráce.
A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech dalších. Mor si šíří včelaři.

To zní velice rozumně, pokud to můžu posoudit jako člověk nemající naštěstí
s morem plodu žádné zkušenosti. Pokud by byla možnost vyšetření každého
včelstva zvlášť, mohly by se vyřadit včelstva třeba jen náchylná k moru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 11:38 AM
Subject: Re: [www.vcely.sk - slovenská včelárska stránka]: www.vcely.sk -
novy clanok


> Na tom něco je, od objevení podezřelého včelstva po jeho zničení by měla
> uběhnout kratší doba než je u nás. Pepan
> .....
> Na té metodě je zajímavá jiná věc - !!!plošná celostátní jarní
> kvalifikovaná prohlídka všech včelstev!!!
> Likvidují se zřejmě jen klinicky pozitivní včelstva, že do týdne, to je
jen
> technickoorganizační detail.
> Mor není Ebola, a nešíří se zřejmě jen tak, že se někde zalítne jedna
včela
> do druhého včelstva, nebo že se někde na květu otře jena včela o druhou.
> Pokud nejde o včelstvo, kterému hrozí vyloupení, nebo uhynutí a je
> dostatečně silné, není asi třeba tolik spěchat.
> Tvrdí se, že od nákazy, do viditelných příznaků to trvá několik let.
> Obdobná informace o Nov.Zélandské metodě je na
> http://www.vcelari.sk/vcelar/2006/vcelar5_2006.pdf. V tomto článku je
> uváděno, že k propuknutí nákazy je třeba asi 35 milonu spor. Tedy asi to
> množství, které se tam dostane loupeží, nakaženým dílem atd. Nikoliv
běžným
> včelím provozem.
> Pokud by se nákaza tak snadno šířila, jak včelaři v postižených oblastech
> rádi tvrdí, tak by bylo btížné vysvětlit, že ani po několikaleté existenci
> nákazy v nějaké oblasti dojde k utracení jen zlomku včelstev.
> Problém je, že mor je na stanovištích dlouho "tolerován" trpí se chcípáci,
> posilují se, nekontrolují se úhyny a mor pěkně přežívá a čeká na svoji
> šanci. Pak stačí třeba jedna pořádná melicitoza, velké úhyny a loupeže v
> nemocných včelstvech, a nakonec někteří vynálezci dávají plásty s
> cementovým medem do necek před včelíny a nechávají vybrat včelám, nebo je
> kropí konví atd. Myslím, že v takovém případě si bacily říkají "něci na
tom
> je , být ve správný okamžik, na správném místě".
> Novozelandská metoda je u nás neaplikovatelná, protože vyžaduje zodpovědné
> a vzdělané včelaře. Já mám třeba smůlu, že včelařím v oblasti ZO, která je
> ze dvou stran obklopena ZO ve kterých je mor. Přesto nepodnikla ani jedno
> preventivní opatření, vloni na mojí výzvu, když jsem byl ještě členem
> výboru ani předseda nesvolal schůzi výboru ZO k moru. A několika (ne
> jednodnomu) funkcionářům není jasné, k čemu by byla včasná informovanost
> včelařů o nákaze a co bych asi mohl dělat, kdybych to byl (já i další)
> býval včas věděl.
> Takže je buď mor rána a trest Boží, nebo se mu dá předcházet.
> Jedná se stejně jako u jiných morů o bakteriální nákazu, a pokud bude
> vzdělání včelářů v této oblasti odpovídat vzdělání středověkých obyvatel
> našich měst, tak mor VP bude představovat stejné nebezpečí jako mor ve
> středověku.
>
> Není mi jasné, za jak dlouho se může rozšířit mor na několik set
stanovišť.
> A jaké by měl šance, kdyby si každý včelař včely jednou ročně pořádně
> prohlédl. Pochybuji, že v některých případech je to možné - tmavý včelín,
> tmavé plásty, špatně vidící včelař, bodavé včely a kukla. Tady je to
> problém důvěry a plošné spolupráce.
> A tady vidím ten hlavní problém, ne v často kritizované práci SVS a všech
> dalších. Mor si šíří včelaři.

Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, August 11, 2006 5:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za
autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho
ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané
třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně
vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly
zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně
ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých
100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou
do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les
...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář
(hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom.
Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz


__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Díky kontakt na trojnožku už mám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 9:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer

doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz





__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Frekvenčních měničů je v nabídce plno, akorát pro jejich vnitřní řízení se
nepoužívají nějaké vysokosériové a tudíž levné specializované součástky, ale
firmy si je většinou konstruují samy. Podle toho taky vypadá i jejich vysoká
cena.
Hned z první obrazovky vyhledávače vypadly tyto slibné stránky:
http://www.avetop.cz/automatizace/Menu/LG/FM.htm
http://www.seplast.cz/frekvencni-menice.htm
http://www1.siemens.cz/ad/current/04_data/downloads/c090portals/pohony/pohon
y_prospekty/Pohony_prospekt_04_2006_cz.pdf
http://www.elprodrive.cz/frekvencni_menice_cf.html
nebo z druhé ruky
http://elektrika.cz/bazar

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 2:40 PM
Subject: poptávka frekvenční měnič


Vážení přátelé,
scháním pro sebe frekvenční měnič na medomet, nejlépe od firmy
ControlTech s.r.o. . Přítel Mikšovský, z této firmy, ještě vloni
nabízel výprodejové typy SCC 160. Pokud někdo z Vás máte a nebudete ho
potřebovat, nebo by jste věděli o jiném typu stačí pro výkon 0,37kW budu
Vám vděčný.
Předem děkuji


MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601

> Od: P.K.:
> jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....
.....

V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med okolo 130 -150,-/kg a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem)

Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší působnost. Ne?
Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz zprominutím šumafuk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu, čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš) prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Když už jsme u toho tak s ním lze i natírat hliněné podlahy TA MÁ PAK PO USCHNUTÍ ZELENOU BARVU JE HLADKÁ JAK LINO A DOBŘE SE UDRŽUJE dříve se to používalo i v domácnostech ale muselo se to tak dvakrát do roka dělat znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Co d?vat do ku??ku
> Datum: 13.8.2006 10:35:10
> ----------------------------------------
> Kravské lejno je nedoceněná surovina. V Nepálu s tím topí v kamnech. Já tím
> smíchané s jílem léčil rány na stromech. A teď do kuřáku je taky dobrý tip.
> Sám používá vysušený choroš, houbu na stromech. Musí se nařezat na kostičky
> a dobře vysušit. Pak vydrží dlouho doutnat. Zapaluju to pomocí obalu na
> vajíčka, nebo postříkám trošku denat. lihem.
> -------------
> >Už piaty rok používam do dymáku kravský trus (kravské lajno).
>
>
>

Nemáte někdo starší měřič vodivosti?

Určitě rostou. Budu muset otestovat .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:36 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
> Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
> vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
> výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
> dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
> jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
> ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
> rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
> niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti
tomu,
> čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
> viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
> ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
> nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň
pekne
> baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, ale viem, že i v Česku sú
> vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
> prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
> zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Dobrý den,
jak odstranit vosí hnízdo na verandě chaty?

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Dobrý den, do vosího hnízda ničím nepíchat, nejlépa chatu přenést opatrně o několik metrů dále. Benzín a podobné zápalné látky v žádném případě nepoužívat, nebezpečí požáru! A zeptat se i ve vosím fóru na další rady.

> Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami a zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.

Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že polystyren je lehčí?

Záleží jak moc se to nalisuje, asi to bude mírně těžší než polystyren kromě
zvlášť tvrdého pěnového polystyrenu. Hustota i jiné vlastnosti odpovídá
zhruba hobře, řekl bych, že při dobrém rozmělnění může být i pevnější. Když
jsem to zkoušel doma, vyrobil jsem v podstatě ručním tlakem desku 1 cm
silnou zhruba odpovídající právě tak asi té hobře. Problém takových
materiálů pro výrobu úlu je ale v tom, že se asi dobře hodí pro kryté
včelíny, pro venkovní použití se musí hodně impregnovat proti vodě, 1
hobrový nastavek při impregnaci dostal do sebe až litr femeže a s tím
papírovým to bude podobné. Nyní plánuji použít tento materiál pro výrobu
briket s uhelným prachem.
Ovšem existují i tenkostěnné výrobky z recyklovaného papíru, které jsou
lisovány strojně velmi vysokým tlakem, kde je ten papír hustší než dřevo a
srovnatelně pevný s masivním dřevem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 13, 2006 9:04 PM
Subject: Re: Co dávat do kuřáku


> > Mimochodem takovou papírovinu nalisovat do příslušné formy, odstranit
> formu, nechat vyschnout a potom naimpregnovat zevnitř proti okusu včelami
a
> zvenku proti povětrnosti a je tady nástavek z papírové hmoty bez spojů.
>
> Jak je to s hustotou papíroviny? Kolik to váží? Předpokládám, že
polystyren
> je lehčí?

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
Tomáš

Když jsme u těch rybářů,
včera jsme byli s dětmi na rybách, sedíme u prutů, pohoda ani ne teplo,
akorát na košili. Kluk sleduje jak mu pomalu bere, připravený u prutu čeká
na zásek, najednou rána , vidlička vylomená, prut ve vzduchu a než jsem
stačil zvednout hlavu, už plaval oblečený ve vodě, po pár metrech prut
chytil a teprve na břehu se rozklepal a začal povídat. No to byl ale hukot.
Vida co dokázal 43 cm kapr.
Jo holt v TESCU se tyto zážitky nekoupí, ale pro mnoho lidí je to
pohodlnější odpoledne. A tak je to i s tím medem.

Vyražte na hoby, ale v rozumném množství, když ještě večer pořát celá rodina
krájí a čistí, už to není zábava.

KZ

ing. Karel Žák
Na Kopci 7, 586 01 Jihlava
tel. 776 339 793
karel-zak/=/seznam.cz
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Sunday, August 13, 2006 5:37 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Co d?vat do ku??ku

Som spokojný, že môj príspevok nebol zbytočný.
Pane Radime P. Už rastú ! Pred pár týždňami sme diskutovali o hubách. Po
vysokých teplotách, búrkach a daždivých dňoch, prišla očakávaná chvíľa
výskytu a zbieraniu húb. Včera som si vyšiel asi do 1km vzdialeného
dubového lesa a nešiel som zbytočne. V riedkom lese pod dubom som našiel
jedného nádherného dubáka, pri ktorom sa krčili ešte dva malé a v kruhu 2m
ešte ďalších jedenásť. Opravdivý hubár prežíva neopísateľný pocit, asi ako
rybár, ktorý dlhé dni nahadzuje udicu do vody a keď sa mu podarí konečne
niečo chytiť, je celý od vzrušenia bez seba. To však nebolo nič proti tomu,
čo prinášali z hory desiatky hubárov. Plné košíky v množstvách 100 a
viacej. Mám to šťastie vidieť u výkupcu, kde ich ľudia prinášajú. Sú akoby
ich jedna mater mala (čo do jednotnej veľkosti), v káve kúpavala, sú
nádherne zamatovo hnedé, klobúčik priliehajúci k k nohe a noha- koreň pekne
baňatý. Prepáčte, že píšem aj o inej téme, a/le viem, že i v Česku sú
vášniví hubári. K môjmu nebohému švagrovi (Jindřich Anděl z Krkonôš)
prišiel na návštevu otec a ten deň čo deň keď rástli bol v lese, tak ho
zaujali naše hory bohatstvom a rôznosťou húb. Anton

Dne pondělí 14 srpen 2006 07:07 Tom napsal(a):
> Dobrý den,

dobry

> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?

pokud to neupravuje mistni vyhlaska, nebo uzemni plan, pravidla st. zakona,
drobna stavba. Pokud pockate do 1.7.2007 , plati novy zakon a s vymenou dilcu
plotu uz nemusite ani podavat sdeleni, pouze stavet. Ale ani ted neni zakonem
vyzadovan souhlas souseda pri drobne stavbe.

> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva.

viz. vyse + archiv konference.

Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu
a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let
vyrostou a bude po problemu ( ale jestli je to soused "stezovatel", budou mu
misto vcel vadit Vase kere :) )

> Díky za iformace.
> Tomáš

Neni zac, Honza

> Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do cca 5 let vyrostou a bude po problemu

Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku plotu projednat.

Dne pondělí 14 srpen 2006 08:29 m napsal(a):
> > Pokud si souseda nechcete rozhnevat, a plot je Vas, dejte tam nejakou
>
> plachtu a pred plot vysadte nejake kere - treba lisky, vrby, jivy, ktere do
> cca 5 let vyrostou a bude po problemu
>
> Problém může být i v takovém vysokém plotu pokud bude sousedovi stínit
> pozemek v míře větší než je únosné. Rozdhodně se vyplatí se sousedem výšku
> plotu projednat.

no nato je asi potreba znat presneji mistni situaci, v takovem pripade by v
ramci dobrych sousedskych vztahu asi bylo nejlepsi na ten drateny plot dat
takovou tu zelenou sit, co je +- prusvitna . Co jsem se nak tak informoval, z
hlediska staveb je celkem dulezita orientace, tedy pokud neco postavite na
jih a pak defakto stinite cely den je rozdil oproti 2 m. plotu , ktery Vam na
cca pruhu 2 m "sebere" slunce o 1 hohinu. Ale to jiz se vcelama nesouvisi.
Soused se holt bude muset rozhodnout, jestli mu vic vadi vcely, nebo stin :) .
Jinak umistneni vcel neni zadnym zakonem , ani vyhlaskou upraveno, v pripade
postipani se sousedovy bude velmi tezko dokazovat, ze vcela, ktera ho pichla
byla opravdu Vase ( a nejednalo se o zaletlou vcelu nekoho uplne jineho).
Samozrejmosti je chov linie, ktera je nebodava.

Honza

Dobrý den,
mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
.....
To záleží na situaci. Předpokládám, že máte včely daleko od plotu ve středu své zahrady, česny na větší část své zahrady. Ne jako někdo, kdo je dává včely sousedovi k plotu česny, a pak se diví.
V tom případě není co řešit. Vysázejte před svými úly vysoký živý plot, nebo z folie či "rákosové rohože" provizorní ohrazení, než plot vyroste. A měnit matky a měnit matky. A nebo dát včely mimo obec. To má taky své kouzlo. Výlety a mnohdy i lepší snůškové podmínky.
Karel

>V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg

To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy vzdělávat.

>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u nás. (situace cca před měsícem).

No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.

>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále vydělává? (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) ) Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení >zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?

Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom netrvají.

>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.

Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.


Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická objektivizace:-)))
Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na včelstvo bez poplatků svazu.
Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100, což asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun nad nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty zákazníků.
Karel

UV 23.3.2004 schvalil pripravu 8.sjezdu a zvolil pracovni komisi s predsedou V.Soboty,cleny:J.Machova,Z.Dobisek,A.Prihodova,P.Stibor,J.Moucka.
Znacka Cesky Ned to nebude problem,parametry kontroly/kvality/jsou prisnejsi nez prislusne normy v EU Na Cesky Med 6-8tisic tun jsou Bremy pripraveny vykoupit.
Srpnove zasedani UV
Presne rok kdy byl L.Sojka zvolen predsedou CSV.Podekoval za racionalni kriticke pripominky-prispely k uchovani dobreho postaveni ceskeho vcelarstvi v Evrope-problemy je treba resit.
UV schvaluje konani VCS volebnich clenskych schuzi ZO,okresni konference a 8.sjezd.jejich pripravu a program uklada publikovat ve Vcelarstvi.
/Vcelarstvi 2004/11/302/JUDr.J.Havlan clen predsednictva.
Redakcni rada doporucila,aby byl otisten clanek,ktery napomuze funkcionarum ZO k priprave a konani VCS,aby byly v souladu s predpisy a rozhodnutim CSV./
Vaclav Koran z predstavenstva Vcely Predboj...cleny zasedani UV zklamal.Pri odchodu byl cleny ostre kritizovan z oci do oci.Ti/v usneseni/hlasovanim rozhodli,ze obsahem jeho vystoupeni/situaci Vcely Predboj/se nebudou zabyvat,v dusledku nepredlozeni variant reseni.
Vyjadreni red.Vcely Predboj J.Benese na internetu 11.10.2004 :
Od 30.9.2004 Vcela Predboj prerusila svoji cinnost,vraci vykoupeny med,ktery budto vymenuje za medovinu,nebo v maloobchodnim baleni,dohodou za nizsi cenu,prodejem nepotrebne technologie.

-Inciativa dve jubilea- listopad moderni Vcelar :
Po padu Vcely Predboj,jsou clenove CSV nespokojeni s tim,jak se k problemu postavilo vedeni svazu.V souladu stanovami jsme se obratili na prislusne funkcionare CSV.

UV a UKRK zasedani 20.11.2004 schvalilo dulezite dokumenty 2005/1/3
Schvalilo metodiku a konani okresnich konferenci a 8.sjezdu.
Mistopredseda V.Sobota pojednal o pripravach okresnich konferenci a sjezdu.
Reditel Vcely Predboj J.Benes se stal novym mistopredsedou predstavenstva a seznamil pritomne se svymi kroky
UVCSV Bere na vedomi informace o Vcele Predboj a.s.
PUV ulozeno projednat s vetsinovym vlastnikem V.P.,moznosti dalsiho provozovani i moznosti pripadneho ukonceni cinnosti.

Inciativa nejvyssich z predsednictva CSV k setkani s predsedy okresnich vyboru:Vysocina,Jihomoravskeho a Zlinskeho kraje.
Zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka:V predsjezdovem obdobi to byla velmi uzitecna vymena nazoru.Z diskuse vyplynulo ze -i2j- vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento-pamflet-nenasel pozitivni odezvu mezi vcelari.Na porade prevazovala konstruktivni atmosfera./2005/4/87/

Moderni Vcelar
O vyjadreni k situaci ve Vcele Predboj jsme pozadali tajemnika M.Peroutky.Ten nechtel...ze jeho stanovisko prinese prosincove Vcelarstvi. K clanku L.Cesky-Ma uz i ceske vcelarstvi svuj tunel?-ktery prezentoval na internetove konferenci,zvazuje podat trestni oznameni
Prosincove Vcelarstvi:
O aktualnim stavu ve firme ma pravo podavat informace vetsinovy majitel.ktery otiskl svoji internetovou zpravu z 11.10.2004

Dar od vedeni CSV Dve ochranne znamky.
Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.

franta

Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami,
to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely
napadat lidi a velká zvířata pro tak 4 - 6 úlů okruh 5 metrů kolem úlů a ve
směru výletu včel tak 15 - 20 metrů. Pro jeden, dva úly se to zmenšuje o
třetinu až polovinu. Tolik by podle mne mělo být minimum vlastní plochy na
rovině, pokud chci chovat včely a chci minimalizovat kontakt včel se
sousedy. Pokud je menší, je třeba mít sousedy takové, že jim občasné žihadlo
nevadí, nebo zkusit se domluvit a uplatit medem + tvrzením, že včelí jed
zlepšuje revma. V úplně krajním případě obehnat stanoviště živým plotem,
zezadu tak, aby kolem úlů šlo projít a pracovat ve včelách a zepředu ve
směru výletů včel tak 2-3 metry daleko od úlů. Výška plotu tak 1,5 metru, ve
směru výletu včel možná víc. Pokud ten živý plot bude od plotu se sousedem
aspoň odhadem dva metry, tak ten soused ani do toho nemá co mluvit.
Provizorně pomůže hustá řada tyčkových fazolí, než plot vyroste. Ale odrazí
se to na výnosu, včely budou ve stínu. Taky je třeba aktivně kupovat matky
zaručující klidné včely a ty divočejší likvidovat, mezi včelami
vyšlechtěnými komerčnímu chovy jako klidné a nešlechtěnými včelami je v
divokosti velký rozdíl.
Jinak kolikrát jsem uvažoval, jak by se asi chovaly včelstva, kdyby byly
třeba umístěny na něčem jako ploché střeše garáže dva a půl metru vysoko
nebo dokonce ploché střeše baráku. Z hlediska obtěžování sousedů včelami by
to mohlo být pro malou zahrádku řešení. Pokud by to bylo v létě na nějakém
zastíněném místě, ani by jim tam nevadilo horko. Možná, že by to šlo i na
nezastíněné střeše natřené světlou barvou nebo rovnou zatravněné. Přirozeně
by se musela řešit mechanická odolnost střechy. Z hlediska toho, že včely
okamžitě ráno po východu slunce až do západu jsou na takovém místě v plném
světle oproti včelám někde pod stromem by to mohlo být dost výhodné
stanoviště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 7:07 AM
Subject: včely a sousedské vztahy


> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva
nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš

Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání. Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.

> Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou včely napadat lidi a velká zvířata ...

Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.

Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím na dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že je to v přírodě normální.

dobry den, pane karle,
neprodavejte pod 100 lesni, urcite o zakazniky neprijdete, naopak, budou si
jisti, ze u vas koupi kvalitu!
nebo snad neplati: kvalita = cena?
je to tezke, ja vim,
ale urcite se vyplati nepodlehat tomu "davu"...
s pozdravem
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 10:27 AM
Subject: Re: Cena medu?


> >V čem je viděna ta výhoda? To by mě zajímalo. Když je >vidno, že Obora má
> na trhu v řetězci obchodů Hypernova med >okolo 130 -150,-/kg
>
> To je dobré, došlo na má slova. Teď jen aby vedení vyzvalo své členy k
> solidaritě a rozumu, aby "nekurvili" cenu a trochu začalo své členy
> vzdělávat.
>
>>a výkupní cena je od 30 - 36,-/kg . K tomu za nejnižší >výkupní ceny u
> nás. (situace cca před měsícem).
>
> No na rozdíl od Předboje nechtějí blbě skončit. Tady nezbývá, než aby si
> členové vzali k ruce staré čísla Včelařství, kde vedení pobuřovalo, že
> obchodníci nakupují za 30 a za 60 vyváží (v jaké formě sud/sklenice už
> neřešilo) a žádalo vysvětlení, nebo si udělali obrázek, koho si zvolili.
>
>>Jaká je tedy ta výhoda pro včelaře - člena ČSV? Že dělá a >je ve svazu a
> odvádí mnohdy dvojité příspěvky organizaci a >ta naněm ještě dále
> vydělává?
> (tedy prý tedy Obora žádný >zisk ve výsledku pro svaz neprodukuje ;-) )
> Nejlepší je >natom, že vlastně jde jen o regionální výkup dle sdělení
>>zástupců této s.r.o., .... ale svaz má přeci větší >působnost. Ne?
>
> Členství je přeci dobrovolné, zbývá jen, aby členové byli objektivně
> informováni, pokud o to stojí, ale je to jejich věc. Pokud na tom
> netrvají.
>
>>Já vím, že marže marketů jsou velké. (v součtu až 50% z >prodané hodnoty
> ceny medu) Vidím v tom jen orintaci na >větší a větší baliče medu, kterým
> je ovšem dnes svaz >zprominutím šumafuk.
>
> Tak si udělej vzorovou kalkulaci. Minus DPH, minus obaly, režije, a pokud
> ti tam zbyde velký zisk, tak se podle toho zařiď.
>
>
> Většině členů by pomohla větší osvěta a kolegialita. Například, kdyby svaz
> Těm, kterým se vyplatí prodávat v malém za 60 a míň účtoval plnou cenu
> léčení, protože ekonomika jejich provozu je skvělá, a není třeba, aby jim
> třeba důvěrník léčil zadarmo. Žádný kartel, jen ekonomická
> objektivizace:-)))
> Zvýšení tržní ceny o 10,-na kilo, to je dotace několik set korun na
> včelstvo bez poplatků svazu.
> Prostě jen vycházet z ceny Včelpa, minus slevy za větší balení, vlastní
> odvoz, letní sleva, ale cena medu je 140Kč.
> Samozřejmě, pokud si někdo dojde s pětikilovkou do včelína, tak je u toho
> spousta možných slev a cena dle dohody. Ale prodávat tmavý med pod 100,
> což
> asi budu muset, protože jsem schopen "udržet" cenu jen asi dvacet korun
> nad
> nejnižší nabídkou, to je asi maximum, na které si troufám beze ztráty
> zákazníků.
> Karel
>

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru. Rozmysli si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina

sousední včelař to řešil mezi sousedy zavěšením neotexové plachty na plot
fungovalo to

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: v?ely a sousedsk? vztahy
> Datum: 14.8.2006 07:08:05
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám klasický probém se sousedy. Vadí jim moje včely na zahradě.
> Chci se zeptat. Je někde upraveno jaký typ plotu musím použit obecně, nebo
> jaká jsou pravidla pro stavbu plotu?
> Navrhoval jsem totiž sousedovi řešení, že plot z drátěného pletiva nahradím
> deskovým, tak abych zvýšil letovou dráhu včel. On s tím nesouhlasí, chce
> aby mezi našimi pozemky byl i nadále plot z pletiva. Díky za iformace.
> Tomáš
>
>
>

Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000 Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější řešení musí být pak levnější
V RADIO TECHNIKOVI DOSTANETE STAVEBNICI PRO KOMUTÁTOROVÁ MOTORY ZA 400 Kč nabízí se k použití reostat z odporů nebo i vodní dodnes ho vidím používat u kolotočů. MĚ KAMARÁD VYROBIL stmívač za 150 kč, ale zatím to nemám v kupě samostatný motor jde dobře UVIDÍM

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Janta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 11:40:45
> ----------------------------------------
> Můžu Vám nabídnout frekvenční měniče (nejen) od firmy Siemens. 370W nabízím
> včetně digitálního ovl. panelu za cca 3700,- bez DPH. Ihned k dodání.
> Profesionálně je dodávám - cca 10 výrobců.
>
>
>

Od: <Josef.Mensik:

> Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet 3700-10000
> Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo dvě
> čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky náročnější
> řešení musí být pak levnější
....

Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni? :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Nevzalo by to vítr z plachet "různým překupníkům a nakonec i supermarketům",
ale jen a jenom nám, včelařům. Musím se přiznat, že to dost dobře nechápu.
Na jedné straně si včelaři naříkají, jak je dnes včelaření nevýnosné, ba
přímo prodělečné a na druhé straně jsou ochotni svůj bezesporu daleko
kvalitnější med, než bývá ten v supermarketech, prodávat hluboko pod cenou.
Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a krabičky cigaret. A
to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.
Náš zákazník, který chce kvalitní med a nejen módní sladidlo do čaje, ten si
určitě náš med koupí. A nebude si ho odpírat jen kvůli tomu, že dnes stojí
100.- až 120,- Kč místo čtyřiceti, kolik stál někdy před dvacetipěti roky,
kdy 6000,- měsíčně už představovalo velmi slušný příjem ...
S pozdravem Petr

Dne pondělí 14 srpen 2006 17:03 Petr Lokvenc napsal(a):

> hluboko pod cenou. Porovnejte například hodnotu kilogramové sklenice medu a
> krabičky cigaret. A to zdaleka nemám na mysli jen hodnotu finanční.

no jo, ale v medu neni (mimo sladkosti :)) zadna navykova latka, ktera by Vas
nutila si ho stale znovu kupovat. A nejde jen o sladkost, muj syn se po
cokolade muze utlouct, ale med je podle nej moc sladky.


Honza

Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)? Včelařství neodebírám.

> Od: m:

> Kde lze v internetu stáhnout žádost o dotace na včelstva (150 Kč)?
> Včelařství neodebírám.
....

Dotace je poskytována dle podmínek Min. zemědělství a letos ČSV vytvořilo své formuláře, které se neshodují s formuláři "Zásad". Takže jako "žádost" na 1D je pro nečleny ČSV v "Zásadách pro rok 2006". (otevřít v pdf a tisk pouze stránek, které obsahují žádost a prohlášení a formulář k 1D)


Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )

_gp_
http://vindex.ic.cz

> sou dohledatelné na http://www.mze.cz

Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka na osobní údaje včelaře. To nelze použít. Vypadá to, že, ten formulář má ČSV opravdu jedině ve svém časopise a nehodlá ho na síti zveřejnit. Nemá to někdo oskenované?

Vedeni Ceskeho svazu vcelaru prihlasilo na Urade prumysloveho vlastnictvi v Praze dve nove ochranne znamky se zadosti o zapis do rejstriku. Jde o znamku Moravsky med a Slezsky med.Vhodne tak do trojice doplni jiz znamou ochranou znamku Cesky med. Moravsti a slezsti vcelari se nyni mohou citit jeste vice bezpecneji-co se ochrany jejich produkce tyce.
......
A co teprve, až tu produkci bude chránit protiraketová základna (a tři ochrané známky k tomu:-)))) Není nad jistotu.

Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál a jsou dohledatelné na http://www.mze.cz . Do hledej: dát přesně slovo: Zásady . (pro rok 2006)(v některých pdf prohlížečích se to jako formuláře špatně formátuje! )
gp
......
Pokud jde o řetězec "Zásady . (pro rok 2006)" tak mě tam nefungoval, ani podobné kombinace.
Až se to podaří najít a vytisknout, nečlenové žádají přes ČSV, nebo přímo pana ministra?

Dejte vyhledat "Zásady, kterými" a vyskočí to. Jenže to není ani vlastně formulář, nejde to použít.

Něco jiného je bezprostřední okolí úlů, které si včely chrání v podstatě bez
zásahu člověka a něco jiného nalétávání včel na volně přístupnou sladinu,
kterou někde nechá někdo třeba kilometr od nejbližších včelstev. Dřív
pochopil bez problémů každý majitel zahrady na venkově, že to nesmí dělat,
protože každý měl na zahradě plno ovocných stromků a bez včel by toho ovoce
tam měl podstatně míň. Dneska už to neplatí a dovedu si představit, že si
někdo myslí, že když to je na jeho zahradě, za kterou platí i daně, tak si
tam může ten med rozlívat jak chce a žádná cizí včela mu na ten med nesmí
přiletět. Bohužel toto včelař těžko ovlivní. Snad jedině ovlivnit nalétávání
včel do bazénu souseda vytvořením vlastního vodního napajedla.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 12:46 PM
Subject: Re: včely a sousedské vztahy


> > Podle mého osobního názoru je prostor aspoň občas v létě ovládaný
> včelami, to je takový že třeba v dusném letním dni před bouřkou tam mohou
> včely napadat lidi a velká zvířata ...
>
> Nebo když soused zapomene venku něco sladkého sletí se mračna včel, stejně
> tak na nějaké květiny apod. jedno jestli 5 nebo 30 metrů od včelína. Když
> skončí normální snůška, tak s tím nelze asi nic moc dělat, dolet včel je
> řádově kilometry, hlavně souseda na takové věci upozornit.
>
> Jedna rada pro nazlobené sousedy: jestliže si stěžují na obtěžování
> včelami, připomeňte jim právě teď, jestli jim vosy nevadí? Já když sedím
na
> dvoře a ani do zahrady nemusím, tak mne obtěžují mračna vos, včela žádná a
> nemůžu s tím nic dělat, není si na koho stěžovat. Vysvětlete sousedovi, že
> je to v přírodě normální.

Oskenoval jsem ti to na:
http://kasalice.ic.cz/zadost.jpg
Snad se to dá použít.

-------------------------------
....Nemá to někdo oskenované?

Díky, stáhl jsem. Opíšu si to na počítači a vytisknu.

> Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál ...

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150 Kč. Kde končí oněch 30 korun?

Lidi neblbnete,
To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
kvalitou....
Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Cena medu?

Pepík napsal:

>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
Rozmysli
si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.

Radek Krušina

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V roce 2005 byla dotace ohodnocena částkou do 150 Kč,
A teprve v roce 2006 je ohodnocena částkou do 180 Kč.

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, August 14, 2006 8:50 PM

Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150
Kč. Kde končí oněch 30 korun?

> Od: m:
> Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> na osobní údaje včelaře.
.......
Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost, druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.

K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)


_gp_
http://vindex.ic.cz

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes/libros/libros.htm

http://81.0.228.70/attachments/Zasady_2006_.pdf

A přímo na vyplnění (hned první tři formuláře ve Wordu)
http://81.0.228.70/attachments/Tabulky_2006_na_internet.doc


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 14.8.2006 22:24:00
> ----------------------------------------
>
> > Od: m:
> > Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> > na osobní údaje včelaře.
> .......
> Trochu číst reakci se vyplatí. Mluvil jsem o třech papírech. Jeden je žádost,
> druhý je prohlášení a třetí je formulář 1D. Jestli si někdo chcete stěžovat na
> oficiální nedostupnost formuláře doporučuji přímo Min. zemědělství. Ovšem ČSV
> "Zásady" zveřejnilo a ty obsahují formuláře, které sice jinak vypadají a jsou
> jiné, ale jsou závazné pro ČSV k vyřízení dotace 1D.
>
> K žádostem ještě mohu dodat, že je možno bez problému je podat v případě více
> stanovišť buď u všech ZO jednotlivě nebo jen u jedné s potvrzením(i) od
> ostatních o tom, že se u těch ostatních ZO nežádá . (stejně jako člen ČSV)
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Stručně, ale výstižně napsáno.
Není potřeba med zlevňovat. Všechny vstupy jsou vyšší tak logicky na výstupu
nemůže být cena nižší.
Myslím, že dnešní zákazník už chápe, že cena určuje kvalitu, takže vůbec
nevadí, že včelaři kteří se diví že před vytočením měli med světlý a po
vytočení tmavý zlevňují. Jsem si jist, že naši zákazníci by si od něj
nekoupili med ani za 40kč. Obráceně je ale problém. Jeho zákazníci budou
stejně pořád nadávat, že je med dost drahý.
My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
Přeji hodně úspěchů, těm, kteří mají elán a chuť dodávat na trh tak kvalitní
produkt jako je med za cenu, která té kvalitě odpovídá. Je to cesta
složitější, ale určitě i veselejší.
Dan

> Lidi neblbnete,
> To si nevazite svoji práce? Nebo je letos benzin mnohem levnejsi?
> Chovate se jak potravinarske giganty, které drti zemědělce při slusne
> urode a pak se chlubi v letacich. Mne osobne se nevyplati prodavat pod
> 80-100kč /kg bez ohledu na vykupni ceny. Jestliže spekulant ( nechci
> jmenovat) pod tihou presvedceni, ze byl slusny rok nabidne likvidující
> cenu, neznamena to trh. Jestliže chces nabidnout med za 50kč , protože
> jsi letos mel o par kil prumerne vic, udelej to, aspon budu mit po
> vánocích lepsi odbytove podminky a zakaznikum zdůrazním kvalitu. Jinak
> receno, Ti co se potrebovali rychle zbavit, měli asi nejaky problem s
> kvalitou....
> Pouzivejte prosim hlavu, ne Velkoobchodni taktiku
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radek Kruina [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, August 14, 2006 2:47 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: Cena medu?
>
> Pepík napsal:
>
>>Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost.
>>Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to
>>tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet
>>různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?
>
> Pokud půjdeš s cenou dolů, potom se Ti půjde těžko znovu nahoru.
> Rozmysli
> si to vzhledem ke dlouhodobé perspektivě prodeje tvého množství medu.
> Já osobně přeji nám všem, ať si každý zvolí svou strategii, aby udal med
> pro sebe výhodně z dlouhodobého hlediska.
> Souhlasím s Emanem, že trh nás vychová.
> Nechovejme se monopolně a nenadávajme sobě ani výkupcům za ceny medu.
> Obecně je jasné, že se nikomu nevyplatí ztrácet čas rozléváním medu a
> nabízením po kilech při ceně kolem 50,- Kč, když ve výkupu ho v konvi
> vykoupí kolem 35,- až 45,- Kč ve velkém najednou.
> Osobně se nesetkávám s cenami pod 70,- Kč.
>
> Radek Krušina
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Od: Daniel Prokes, Ing.
> My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
> Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
> nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
> Přeji hodně úspěchů, těm, kteří mají elán a chuť dodávat na trh tak kvalitní
> produkt jako je med za cenu, která té kvalitě odpovídá. Je to cesta
> složitější, ale určitě i veselejší.
> Dan
.......

To je dost motivující. Dodám Vám druhový med. Balení sud. (300 kg) Minimální odběr 1t, minimální cena 60 + obal + doprava, platba pouze v hotovosti při dodávce, plus vratná (či nevratná) záloha na dopravu. Jestli to vyhovuje a máte-li zájem mail na mě je v hlavičce.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i
nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz
rozdělí. Letos poprvé je dotace stanovena do 180,-Kč, dosud byla jen do
150.- Kč, takže se nic nikam neztratilo.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 14, 2006 8:50 PM
Subject: Re: Zadost o dotace na vcelstva


>> Každopádně zásady uveřejňuje Min. zemědělství jako svůj materiál ...
>
> Našel jsem tam v zásadách, že dotace je 180 Kč, ale já vždy dostávám 150
> Kč. Kde končí oněch 30 korun?
>
>

> Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz rozdělí.

Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
Na dotace není právní nárok.

Dne úterý 15 srpen 2006 06:00 m napsal(a):

> Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více
> včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu
> 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
> Na dotace není právní nárok.

No ono taky zalezi na poctu zazimovanych vcelstev, pokud stavy stoupnou
rekneme o 20 % , zcela logicky dostanete pouze cca 140 Kc. Tak tomu bylo
napriklad loni, kdy dotace nebyla 150 Kc a bylo to vysvetleno zvysenim stavu
vcelstev predevsim na jizni Morave.

Honza

Od: Jan Cervenka:
> No ono taky zalezi na poctu zazimovanych vcelstev, pokud stavy stoupnou
> rekneme o 20 % , zcela logicky dostanete pouze cca 140 Kc. Tak tomu bylo
> napriklad loni, kdy dotace nebyla 150 Kc a bylo to vysvetleno zvysenim stavu
> vcelstev predevsim na jizni Morave.
.......

Ono já mám takovou teorii, kterou jsem ještě moc nečetl. A je otom, že, je-li předpoklad při snižování včelstev, že bude stav včelstev tak nízký, že by se při částce nevyčerpala plná výše těch cca 80 mil., tak se předem musí navýšit sazba, aby se tomu předešlo a nevracely se "vypocené" peníze získané ze státního rozpočtu.

To se navhuje ne v ČSV, ale na ministerstvu a to z důvodu toho nevyužití.


Sekundárně se domnívám, že to bájné navýšení otisklé š. Prokešem až do 200,- Kč... později do 180,- zapříčiní umělé hlášení všech možných či nemožných včelstev (úlů které stojí) a tím pádem zcela bezpečně se o těch 20% navýší všude, nejen v kraji Jihomoravském.

Můžeme si tady určitě i včelařsky typnout! Já typuji, že bude o 20% vyšší stav hlášených včelstev oproti loňsku.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,

mohl by sem někdo, prosím, hodit link na stránky, kde je uvedena/podán výklad k vyhlášce, ve které je upraven prodej medu v maloobchodu? Mám takovou nejasnou představu, že něco proběhlo "informační šum" o možnosti, že malovčelař může dodávat med do maloobchodní sítě... tedy jakési rozšíření prodeje ze dvora, nebo co... bohužel, nemohu dohledat uvedený dokument. Pokoušel jsem se i na svazu, ale tam jsou zřejmě email a internet stále ještě brány jako sprostá slova.

Díky

Patrik N.

Poté, co byla před několika léty zrušena dotace na proces zazimování (ta
byla pouze pro členy ČSV), je dnes pro dotaci D1 úplně jedno, je-li její
příjemce členem svazu nebo ne. Vyplácí se na každé včelstvo, které splňuje
dané podmínky, jako je například síla včelstva - má obsedat nejméně 7 rámků
míry 39 x 24 cm a netýká se tedy například pětirámkových oddělků se
záložními matkami. Místně příslušná ZO ČSV je povinna zpracovat žádosti o
dotace i pro nečleny svazu, ty jí však musí být doručeny včas, tedy do 15.
9. 2006.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 6:00 AM
Subject: Re: Zadost o dotace na vcelstva


>> Výška dotace se se vypisuje jako "do Kč na včelstvo", tedy může být i
> nižší - podle toho, pro kolik včelstev celkem se stanovená hromádka peněz
> rozdělí.
>
> Máte někdo zkušenosti jak je to u nečlenů s přidělováním dotací na více
> včelstev. BUdu-li mít 10, 20, 50 včelstev je pravděpodobné, že dostanu
> 10x180, 20x180 nebo 50x180 Kč?
> Na dotace není právní nárok.
>
>

Možná je to překvapující, ale něco jsem našel na

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni
VYŠLA ROZSÁHLÁ NOVELA ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI.....

On ČSV nemá potřebu tu zveřejňovat protože to jeho členové mají všichni ale nejednodušší to máš když oslovíš některého lena svazu okopíruješ na kopírce a předáš důvěrníkovi svazu v místě kde máš včelstva stejně to musí přes svaz i pro nečleny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 14.8.2006 18:56:14
> ----------------------------------------
> > sou dohledatelné na http://www.mze.cz
>
> Dohledal jsem (D.1), ale ten formulář je neuspokojivý. Není tam ani kolonka
> na osobní údaje včelaře. To nelze použít. Vypadá to, že, ten formulář má
> ČSV opravdu jedině ve svém časopise a nehodlá ho na síti zveřejnit. Nemá to
> někdo oskenované?
>
>
>

Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně se bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a volat pak na vše elektrikáře ?
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?
> Datum: 14.8.2006 16:51:56
> ----------------------------------------
> Od: <Josef.Mensik:
>
> > Jaksi nemohu strávit efektivnost používání měniče u pohonu na medomet
> 3700-10000
> > Kč se mi zdá příliš vysoká částka na zařízení které je v provozu hodinu nebo
> dvě
> > čistého času za den a to nejdéle 3 týdny v roce Podle mne energeticky
> náročnější
> > řešení musí být pak levnější
> ....
>
> Já myslel, že se zájmem včelařit je také zájem mít trochu vybavení na úrovni?
> :-) Ono fr. měnič není triaková regulace. S fr. měničem jsou možnosti daleko
> větší. (regulace dalších as. pohonů a motorů)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Máte někdo vyzkoušeno krmení kyblíkem, studeným roztokem, bez předchozího
rozpouštění cukru? Bylo by to krásné, kdybych nemusel doma připravovat
roztok a vláčet ho ke včelám.

mp

My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
.........
Nevím jací jste včelaři, ale obchodníci vynikající.
Můžete naznačit kde a v jaké lokalitě se to daří - redy Praha, krajské, okres. město a v jakém množství. Děkuji předem za citlivé informace.
Já prodávám loňský za loňskou cenu a protože ho ještě něco mám, tak nastřelím nové ceny na nový med k Vánocům. Do té doby se snad šílenci vycukají.
Jinak lidi si začínají zvykat na pastovaný med, už ho žádají, barva jim nevadí.

Jaké máte ostatní zprávy o cenách ve svém okolí. Supráky vynechte, pokud tam nemají tuzemský med.
Děkuji.
Karel

Do kýble se dá voda, cukr, vrtačkou s malířskou kvedlačkou se to rozvrtí, cukru se nedává tolik jako do teplého.
Podávání viz měsíc zpět zde.
Pokud zůstanou krystaly na dně v soudržné krustě, otočit vzhůru nohama, aby vzdušná vlhkost kondenzovala na cukru.
Dávat přímo na rámky bez víka atd.

Do kýble se dá voda, cukr, vrtačkou s malířskou kvedlačkou se to rozvrtí, cukru se nedává tolik jako do teplého.
Podávání viz měsíc zpět zde.
Pokud zůstanou krystaly na dně v soudržné krustě, otočit vzhůru nohama, aby vzdušná vlhkost kondenzovala na cukru.
Dávat přímo na rámky bez víka atd.

Ještě kdyby to tak bylo bez toho míchání.
mp

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:51 AM
Subject: Re: Krmení studeným roztokem


> Do kýble se dá voda, cukr, vrtačkou s malířskou kvedlačkou se to rozvrtí,
> cukru se nedává tolik jako do teplého.
> Podávání viz měsíc zpět zde.
> Pokud zůstanou krystaly na dně v soudržné krustě, otočit vzhůru nohama,
> aby
> vzdušná vlhkost kondenzovala na cukru.
> Dávat přímo na rámky bez víka atd.

Dne úterý 15 srpen 2006 11:12 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně
> se bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co
> nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější
> řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
> možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a
> volat pak na vše elektrikáře ? pepan

DD,

no a votom toprave je. Pokud mam svuj krasny stary medomet na kliku, jsem
schopen ve 2 lidech za den vybrat a vytocit 5-10 vcelstev. A to hodne medu
zustava v plastech. S automatickym medometem se podle mne stihne vytacet
podstatne vice. A tady je ta efektivita investice. Ovsem pokud bych byl
nezamestnany , ktery je ochoten se za 50 Kc sedrit do umoru, pak tohle asi
volba nebude a bude lepsi zustat u kliky.

Honza

> nejednodušší to máš když oslovíš některého lena svazu okopíruješ na kopírce

Ano ale když místní ZO členové nemají kopírku natož tak počítač, není možné je s tím každým rokem otravovat. Ta politika ČSV je nastavena tak, aby si lidi koupili časopis včelařství. Klidně bych si ho i koupil, ale 1. nevím kde se dá jedno číslo dostat a 2. kolik to vlastně stojí. Kvůli 150 Kč dotacím se to asi moc nevyplatí. Tak pro letošek hotovo, zas až narok :)

Zatím je frekvenční měnič speciální výrobek s příliš vysokou přidanou
hodnotou, není ani masové využití měničů ani rozvinutý trh s použitými
frekvenčnními měniči, který by tlačil ceny nových dolů. Na druhé straně se
dnes frekvenční měnič koupí za cenu zhruba 50 až 150 kilo medu případně
průměrný zaměstnanec na něho pracuje necelý týden až dva týdny, to zas pro
někoho nemusí být tak moc. V domácnostech se zatím začíná používat na
zařízeních, kde to jinak nejde a tyto zařízení jsou většinou jen pár let v
provozu.
Frekvenční měnič ovládaný laikem nelze brát jinak než černou skříňku s
nějakými regulačníky knoflíky. Většinou jak se porouchá, tak podobně jako
počítačový zdroj nezbude nic jiného než ho vyhodit a sehnat nový. Už z
principu funkce měniče jednak při případné poruše i malé součástky obvykle
dojde k destrukci mnoha důležitých a drahých jiných součástek, jednak měnič
bude buď drahý s přehlednou kontrukcí, která se bude dobře opravovat nebo
levný vyrobený s minimálními náklady, který půjde opravit těžko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:12 AM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


Nic proti vysoké úrovni vybavení ale na jedné straně ale na druhé straně se
bavíme o nízkých výkupních cenách medu podle mne je nutné najít co
nejlevnější , nejmodernější , nejvzhlednější , nejlevnější a nejvýkonnější
řešení které nám umožní zpracovat co nejvíce plástů a to co nejlépe
možnosti měniče asi běžný včelař těžko využije protože tomu nerozumí a
volat pak na vše elektrikáře ?
pepan

Včelaříme 15-20km od Prahy a většinu medu prodáme v Praze, teda hlavně
manželka.
Obhospodařujeme 230 včelstev, celou produkci si prodáme sami a ještě
poměrně velké množství nakupujeme. 80% medu prodáme stálým zákazníkům.
Dan

> My některé medy zdražujeme, protože poptávka hodně převyšuje naši nabídku.
> Nejnižší cenu máme za 750g květového (řepka, hořtice, slunečnice) 90kč a
> nejvyšší 90 kč za 500g květového ( akát )
> ........
> Nevím jací jste včelaři, ale obchodníci vynikající.
> Můžete naznačit kde a v jaké lokalitě se to daří - redy Praha, krajské,
> okres. město a v jakém množství. Děkuji předem za citlivé informace.
> Já prodávám loňský za loňskou cenu a protože ho ještě něco mám, tak
> nastřelím nové ceny na nový med k Vánocům. Do té doby se snad šílenci
> vycukají.
> Jinak lidi si začínají zvykat na pastovaný med, už ho žádají, barva jim
> nevadí.
>
> Jaké máte ostatní zprávy o cenách ve svém okolí. Supráky vynechte, pokud
> tam nemají tuzemský med.
> Děkuji.
> Karel
>

> Včelaříme 15-20km od Prahy

Tak by mne zajímalo kolik je průměrný výnos včelstev 20 kilometrů od Prahy?

Dne úterý 15 srpen 2006 13:34 m napsal(a):
> > Včelaříme 15-20km od Prahy
>
> Tak by mne zajímalo kolik je průměrný výnos včelstev 20 kilometrů od Prahy?

vychodne tak 30-80 Kg rekordmanky i 100. Snuska zacina vrbama a tresnema a
konci slunecnici. Bohuzel se to tu diky snusce dost roji ( a asi i smesi ras
vcel)

Honza

Ještě kdyby to tak bylo bez toho míchání.
mp
.....
pak zbývá jen krmit krystalem - navlhčeným, nebo kupovat těsto. Krystal viz zde v konferenci, těsto Kolomý, Včelařství , asi poslední číslo.

..... omluva
Právě se mi vrátily půjčené Včeláry, tak se omlouvám, za špatný link. Ten článek byl ve Včelárovi 2006/4 nikoli 2006/5, str 52,53 autor opět MVDr. Hovorka. Neporovnával jsem vcely.sk s pdf-kem, neboť mám stále pomalý internet. Ale článek je stejný. Na internetu na mě působil zkrácenějíi, než jsem si jej pamatoval.

Priateľ Honza
Jana svojom trojrámikovom medomete s kľukou vytočiť, samozrejme vybrať plásty z úľa, preniesť do medárne, odviečkovať a na medomete s voľnobehom vytočiť, vrátiť vytočené plásty do včelstva za 1 hod. dve včelstvá alebo dve debničky z jedného včelstva, v ktorých je 2 x deväť plástov. V medárni mám upravenú linku s odviečkovacím stolom, medometom a veľkoobjemovým cedidlom. Konkrétnu odpoveď nájdete na WWW.vcely.sk v článkoch:Veľkoobjemové cedidlo, Oviečkovací stôl a Úprava medometu na voľnobeh. Anton Na dopyty odpoviem na Konferencii.

Nevíte jaký je poměr vody a cukru na velkou 3 litrovou sklenici? díky

Prosakovací 3 kila cukru a doplnit vodou. Trochu to kolísá podle teploty,
když je teplo, může být cukru o něco víc, na víčku má vždy zůstat troška
cukru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A. Malý" <maly.a/=/sem.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 5:00 PM
Subject: rozpoutění cukru ve sklenici


> Nevíte jaký je poměr vody a cukru na velkou 3 litrovou sklenici? díky

Když je tady takový ohlas na ty frekvenční měniče, chtěl bych upozornit na
jednu možnost. Jako frekvenční měnič vlastně funguje každý nízkofrekvenční
zvukový výkonový zesilovač. Stačí tedy pouštět do vstupu zesilovače
jednoduchým nízkofrekvenčním generátorem příslušný signál, v zesilovači se
signál výkonově zesílí a na výstupu zesilovače se místo reproduktorových
beden připojí transformátor, který nízké napětí přetransformuje na 220 voltů
pro běžný asynchronní jednofázový elektromotor. Z hlediska účinnosti, váhy a
ceny není prakticky problém do 50 - 100 wattů výkonu. Do cca 400 wattů je
problém jednak získat dostatečně levně stejnosměrný proud pro napájení toho
zesilovače a ten výstupní transformátor je už poměrně těžký a drahý. Nad
nějakých 600 800 wattů je už pravděpodobně výhodnější klasický frekvenční
měnič pracující na impulzním principu.

R. Polášek

Nasypu plnou sklenici a doleju doplna vodou, cukr klesne a uz se nedosypava.

ten se neprodává je to spolkový časopis pro členy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zadost o dotace na vcelstva
> Datum: 15.8.2006 12:11:23
> ----------------------------------------
> > nejednodušší to máš když oslovíš některého lena svazu okopíruješ na
> kopírce
>
> Ano ale když místní ZO členové nemají kopírku natož tak počítač, není možné
> je s tím každým rokem otravovat. Ta politika ČSV je nastavena tak, aby si
> lidi koupili časopis včelařství. Klidně bych si ho i koupil, ale 1. nevím
> kde se dá jedno číslo dostat a 2. kolik to vlastně stojí. Kvůli 150 Kč
> dotacím se to asi moc nevyplatí. Tak pro letošek hotovo, zas až narok :)
>
>
>

Stáhni si formulář pro rok 2005 ze svazové stránky.Ve Wordu změn rok 2005 na rok 2006.Vše ostatní je shodné s letošním.

dávají se 3 kg cukru a doplní vodou

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A. Mal? <maly.a/=/seznam.cz>
> Předmět: rozpout?n? cukru ve sklenici
> Datum: 15.8.2006 17:00:15
> ----------------------------------------
> Nevíte jaký je poměr vody a cukru na velkou 3 litrovou sklenici? díky
>
>
>

Na jaře jsem se stal nechtěně včelařem, takže odbyt medu je pro mne další novinkou. Květový jsem téměř odevzdal do výkupu (dodnes nemam peníze ani konve), medovicový se snažim prodávat. Nasadil jsem pevnou cenu 85 za kilo a vzhledem k okruhu lidí v mém okolí ho asi budu mít málo. Horší je, že od každého slyším, že tamten a támhle ho prodávají levněji. Většinou uvádí cenu kolem 70Kč. No a dneska mi dorazili, když mě začli předhazovat nějakou reportáž z televize. Údajně tam měli propagovat med z obchodů a varovat před koupí od včelařů. Prý ten z obchodu je kontrolovaný a prověřený, u včelařů prý obsahuje škodlivé látky. Neviděl jste to někdo?

Nevím jestli tady už zazněl podobný názor, jako se teď pokusím formulovat.
Pokud jsem dával ve škole pozor. Tak cena je věcí nabídky a poptávky. Proto nechápu, proč si tolik včelařů stěžuje na výkupní ceny, když ten med do výkupu prostě dát nemusí. Co s ním udělají není v této úvaze otázkou. Docela by mě zajímalo, jak velká je poptávka po našem kvalitním medu, když si mohou dovolit nabízet tak nízkou cenu. Čistě teoreticky by měla cena poměrně rychle vyletět nahoru, za předpokladu, že by proste včelaři výkupcům přestali dělat blbce. Hodně lidí namítne, že si ten med prostě seženou jinde. Zkusme se podívat po obchodech, třeba i větších kolik medu je nabízeno pod označením původu, jako český. Nechci jmenovat, minimálně jeden má i ochranou známku Klasa. Tito všichni obchodníci určitě nejsou zároveň producenti suroviny a tudíž si ten med musejí někde nakoupit. Takže poptávka asi existuje. A já věřím tomu, že existuje poměrně dost zákazníku, kteří i ve větších obchodních domech koukají po původu potravin které kupují. Takže ještě jednou, čistě hypoteticky. Co myslíte že by se stalo, kdyby se jednoduše včelaři praštili do hlavy a do výkupu za 30 korun med prostě nedali. Podle toho co říkají teoretici na marketing, by mela cena stoupat.
Myslíte, že by to mohlo být reálné?

Tomáš Jaša

Ne to je naprosto nereálné.Deset roků jsem dělal výkup a proto vím ,že včelaři nemají peníze ani přehled kolik medu vyprodukují.Co však je nejhorší nemají ani konve nebo jiné nádoby na med a proto jak vytočí utíkají do výkupu aby vyprázdnili dvě konve které mají aby o víkendu mohli zase něco vytočit.Tady nechci záměrně psát o kvalitě a čistotě medů,které do výkupu vozí.Zájem o Český med?Největší Německá firma dávala na začátku června 1,3 Euro a to až v sídle této firmy nyní to je za medy vodivosti okolo 10 mS 1,9 Euro.

Co myslíte že by se stalo, kdyby se jednoduše včelaři praštili do hlavy a do výkupu za 30 korun med prostě nedali. Podle toho co říkají teoretici na marketing, by mela cena stoupat.
Myslíte, že by to mohlo být reálné?
Tomáš Jaša
.......
Pouze za předpokladu, že bude existovat převažující poptávka na trhu po "českém" a kvalitním medu.
Jak ji vytvořit, udržet a směrovat jsem m.j. (ale i další,m.j. př. Texl, Šefčík,..) psali mnohokrát.
Já neskromně upozorním na:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005031801

kde jsem to schytal v některých komentářích za "snahu diktovat cenu", v osobním kontaktu i za to, že nejsem demokrat, když chci určovat cenu :-) (jako kdyby v ekonomice byla demokracie).
Jak postupovat (a stále se divím, že se nepostupuje, třeba jinak, ale přece) jsem neuměle načrtnul v
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005030801
+ pokračování a taky ve včelařské scifi v podzimním MV.

V hledání, proč se něco tak jednoduchého neděje, jak navrhujete, docházím stále ke stejné odpovědi.
Je třeba na to organizace.
Až včelaři pochopí, to co jejich předchůdci, že jen silní přežívají, a mimo jiné proto zakládali své spolky, aby společně hájily své zájmy (i ekonomické) tak už tomu nebrání nic, a může to být reálné.
Zatím včelaři od svazu očekávají spíše zajištění dotace, od důvěrníka léčení a na výročce řízek. A z tohoto pohledu to skvěle funguje.
Jestli se po loňském vymetení členů s názorem a snahou něco měnit ještě dá něco reálného dělat, je otázka.

Nevím, jestli se změní Svaz, ale jak tak koukám kolem sebe, mění se včelaři. Někteří už hledají pomoc na konci svých rukou, a mnoho nových přibývá.A ti dost dobře nechápou, na co si ti "zkušení" stěžují.
Takže to bude asi ještě otázka, jestli je struktura svazu schopná reflexe a pružnosti k absorbování vznikajících pnutí.

Karel

P.S. Aby to nevypadalo na foukání mého bébí, já se nepovažuji za toho co chtěl něco měnit a byl vymeten, jen jsem vystoupil, aby se to nedělalo i mým jménem.

Můj děda dával k souším do skříně proti zavíječi žlutou kytku nevíte někdo o jakou kytku by mohlo jít.
Děkuji
Prodal jste už někdo med do místního obchodu ?
Jak řešíte když chtějí nějaký doklad.

Do sklenice se nalije nejprve cca 1,8 litru vody, pak se nasype 3kg
krystalového cukru, případně se dolije voda tak, aby sklenice byla plná.
nasadí se víčko s 80 otvory....
Pokud lijete vodu na cukr, včely nikdy všechno neodeberou, ale vždy zustane
ve sklenici cca 1 kg suchého cukru, který včely nedokáží odebrat.

Pokud trváte na opačném postupu ( tedy nejdřív cukr a pak dolít vodou)
musíte použít velmi hrubý krystal ( ale ten je v obchodech spíš vzácně ).
Krmím takto několik roků a bez problémů.


Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, August 15, 2006 8:14 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:rozpout?n? cukru ve sklenici

dávají se 3 kg cukru a doplní vodou

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A. Mal? <maly.a/=/seznam.cz>
> Předmět: rozpout?n? cukru ve sklenici
> Datum: 15.8.2006 17:00:15
> ----------------------------------------
> Nevíte jaký je poměr vody a cukru na velkou 3 litrovou sklenici? díky
>
>
>


__________ Informace od NOD32 1.1707 (20060815) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Od: Radim Pol??ek_

> Když je tady takový ohlas na ty frekvenční měniče, chtěl bych upozornit na
> jednu možnost. Jako frekvenční měnič vlastně funguje každý nízkofrekvenční
> zvukový výkonový zesilovač. Stačí tedy pouštět do vstupu zesilovače
> jednoduchým nízkofrekvenčním generátorem příslušný signál, v zesilovači se
> signál výkonově zesílí a na výstupu zesilovače se místo reproduktorových
> beden připojí transformátor, který nízké napětí přetransformuje na 220 voltů
> pro běžný asynchronní jednofázový elektromotor. Z hlediska účinnosti, váhy a
> ceny není prakticky problém do 50 - 100 wattů výkonu. Do cca 400 wattů je
> problém jednak získat dostatečně levně stejnosměrný proud pro napájení toho
> zesilovače a ten výstupní transformátor je už poměrně těžký a drahý. Nad
> nějakých 600 800 wattů je už pravděpodobně výhodnější klasický frekvenční
> měnič pracující na impulzním principu.
.......

Nojo, ale jak budeš tím zesilovačem regulovat otáčky motora resp. kmitočet mezi 1-50 Hz? Bereš v potaz, že u transformátoru platí vztah na poměr vstupního a výstupního kmitočtu vzhledem k závitům cívek tak jak na napětí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tomas Jasa:

> ...Co myslíte že by se stalo,
> kdyby se jednoduše včelaři praštili do hlavy a do výkupu za 30 korun med
> prostě nedali. Podle toho co říkají teoretici na marketing, by mela cena
> stoupat.
> Myslíte, že by to mohlo být reálné?
.....


Nestalo by se nic. Včely by lítaly stále a nosily, když by bylo co.
Reálná může být pouze pozice producenta (včelaře) a jeho rozhodnutí či přesvědčení jestli prodá (za 30) nebo ne.
Jo ... ten včelař povětšinou člověk a ten má svou hlavu.

Mám takový dotaz. Kolik musí být chováno jakých plemených matek v oblastním chovu aby to byl oblastní chov? Viděl jsem totiž dolské dotace na matky a abych řekl pravdu lituji toho, že jsem se dal na medařinu. Ty některé částky stojí opravdu zato. Víte vůbec o až 4500,- dotaci na jednu chovanou matku od VÚ Vč. Dol?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kamil napsal:> Můj děda dával k souším do skříně proti zavíječi žlutou kytku
nevíte někdo
> o jakou kytku by mohlo jít.

Asi vratič.

R. Polášek

Zesilovač jen zesiluje a to kmitočet, jaký do něho vstupuje. Když do něho
půjde 50 hertz, tak se motor bude točit stejně rychle jako v síti. když 30,
tak se bude točit pomaleji, když 80, tak rychleji. Atd....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:53 PM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


.......

Nojo, ale jak budeš tím zesilovačem regulovat otáčky motora resp. kmitočet
mezi 1-50 Hz? Bereš v potaz, že u transformátoru platí vztah na poměr
vstupního a výstupního kmitočtu vzhledem k závitům cívek tak jak na napětí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Já jsem vlastně postupoval podobně. Nalil do sklenice vlhké od předchozího
roztoku nebo od vody po vymytí cca půl litru vody, nasypal cca půl kila
hrubšího cukru a zamíchal. Tím jsem docílil, že krystalky cukru se ke dnu
sklenice nepřilepily. Pak jsem dosypal cukr do tří kil, dolil vodu a obrátil
a umístil na úl. Ojedinělé krystalky cukru ještě přilepené k převrácenému
dnu jsem odstranil mírným pohybem a nakláněním sklenice. Jinak to funguje
tak, že jak voda pomalu prochází vrstvou cukru, ten se rozpouští na
rovnovážný rostok a včely ho pomalu sají. Pokud ve sklenici zůstalo třeba
kilo nerozpuštěného cukru, voda nejspíš vytekla víčkem s příliš velkými
otvory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 15, 2006 11:39 PM
Subject: RE: rozpout?n? cukru ve sklenici


Do sklenice se nalije nejprve cca 1,8 litru vody, pak se nasype 3kg
krystalového cukru, případně se dolije voda tak, aby sklenice byla plná.
nasadí se víčko s 80 otvory....
Pokud lijete vodu na cukr, včely nikdy všechno neodeberou, ale vždy zustane
ve sklenici cca 1 kg suchého cukru, který včely nedokáží odebrat.

Pokud trváte na opačném postupu ( tedy nejdřív cukr a pak dolít vodou)
musíte použít velmi hrubý krystal ( ale ten je v obchodech spíš vzácně ).
Krmím takto několik roků a bez problémů.


Pepa Kala

Jedná se o Vratič obecný (dříve kopretina vratič). Jedná se o vytrvalou byliny vzrůstem do 1m, vyskutuje se hojně na rumičtích. Má složené květenství z několika cca 1 cm velkých žlutých květů. Je silně aromatická a v tuto dobu zrovna kvete. Já ji osobně nepoužívám, můj kolega ji používal - požadovaný efekt se nedostavil.

Od: Radim Pol??ek :

> Zesilovač jen zesiluje a to kmitočet, jaký do něho vstupuje. Když do něho
> půjde 50 hertz, tak se motor bude točit stejně rychle jako v síti. když 30,
> tak se bude točit pomaleji, když 80, tak rychleji. Atd....
....

Nejsem elekrotechnik, ale vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital a aby tedy fungoval. A navíc, jestli máš trafo 24/230v, tak jestli při 24 bude kmitat 50Hz na výstupu bude kmitočet přibližně desetinásobný.

Nejsem přímo elekrtrotechnik elektronik a rád bych odradil spíš včelaře jaksi dětinsky se zabývat dnes hotovýma věcma.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gustimilián Pazderka:

„Mám takový dotaz. Kolik musí být chováno jakých plemených matek v oblastním chovu aby to byl oblastní chov? Viděl jsem totiž dolské dotace na matky a abych řekl pravdu lituji toho, že jsem se dal na medařinu. Ty některé částky stojí opravdu zato. Víte vůbec o až 4500,- dotaci na jednu chovanou matku od VÚ Vč. Dol?“

S oblastním chovem to je ještě složitější než to vypadá.
Jestli to bylo na mě s těmi 4500,-, tak já o nich vím. Taky ale vím, kolik je s tím práce. Od matky patřící do první kategorie na tuto dotaci musí být rok předem odchováno alespoň několik matek a ty usazeny na alespoň dvou stanovištích. U včelstva s dcerami musí být proveden test užitkovosti a to neznamená jen vědět kolik přinesli medu, ale např. změřit čistící pud, několikrát ročně ohodnotit rozvoj, atd. atd.

Tomáš Jaša

Zřejmě se jedná o vratič. Teď je vhodná doba na jeho sběr. Květy tvoří na konci rostliny žluté knoflíky a je třeba je uříznout cca 15-20 cm s rostlinou. Dle mých zkušeností to funguje poměrně dobře, ovšem síření je také dobré.

Gusto to už se nedá vydržet. Vrať se prosím tě k tomu, čemu snad rozumíš (ke včelám) a nepiš takové krávoviny, které jsou jasné žákovi základní školy. Díky že na moji poznámku nebudeš reagovat a zapomeneš na to.

>....jestli máš trafo 24/230v, tak jestli při 24 bude kmitat 50Hz na výstupu bude kmitočet přibližně desetinásobný.

A vyzkoušel jsi to?Při jiném kmitočtu než 50 Hz to bude fungovat stěží a na vyšších výkonech určitě ne.

Většina transformátorů s kovovým jádrem je konstruovaná na 50 Hz a výstup tedy bude také 50Hz.Při změně kmitočtu se bude měnit hlavně účinnost transformace.Na vyšší kmitočty je pak nutno použít feritová jádra.

Přirozeně každý transformátor je stavěn na určitý optimální kmitočet, při
kterém funguje nejlépe, má nejlepší účinnost. U těch běžných síťových to je
při síťovém kmitočtu 50 Hz. Není to ale v žádném případě ostré maximum,
běžný síťový transformátor by měl fungovat rozumně od 20 - 30 Hz do takových
80 - 100 Hz a při menším zatížení i podstatně výše. Totéž platí i pro
asynchronní motory, kdyby to neplatilo, bylo by zbytečné je řídit
frekvenčním měničem. Ostatně každý asynchronní elektromotor s kotvou
nakrátko je i transformátor.
Na toto řešení jsem si vzpomněl díky vzpomínce z doby studií na jednu
laboratoř, kde jsem viděl tehdy poměrně drahým a nedostatkovým výkonovým
hifi zesilovačem takovým způsobem ovládat elektrické věci v jakési chemické
aparatuře, jakási čerpadla nebo míchadla nebo něco takového. Evidentně někdo
potřeboval něco speciálního, co nebylo v katalogu tehdy dodávaného
laboratorního vybavení a jiným způsobem to tehdy zajistit nešlo, tak zřejmě
nějaký fanda muziky a elektroniky vytvořil toto řešení a získal příděl
financí ve výši tak dvou tří měsíčních platů na tento účel. Ovšem taky
kvalitní výkonový tranzistor domácí produkce potřebný pro takový výkonový
zesilovač tehdy stál až půlku měsíčního platu, dnes se podobný pořídí za
stovku a impulzní zdroje jako je dnes počítačový zdroj nebo frekvenční měnič
byly na úplném počátku vývoje.
Takže do takových cca 50 - 100 wattů takové řešení nevidím jako velký
problém, určitě se hodně lidem takový zesilovač někde válí nevyužitý doma z
80 a 90 let, stačí doplnit nějaký generátor frekvence 20 až 100 Hz a nějaký
transformátor 100 - 150 wattů výkonu s vhodným vinutím v ceně okolo 200 Kč,
který z toho nízkého napětí na výstupu zesilovače udělá síťové 220 voltů.
Zesilovače vyšších výkonů se běžně doma neválí. Díval jsem se do katalogů,
síťové toroidní trafo o výkonu 400 Wattů stojí něco pod 1000 Kč. Bylo by
potřeba jedno pro napájení zesilovače, potom vlastní zesilovač, stavebnice
se prodává tak do 1000 Kč, já bych si troufl na vlastní konstrukci tak do
500 Kč, protože to vůbec nemusí být hifi a potom by bylo potřeba druhé trafo
400 Wattů pro transformaci výstupu toho zesilovače. Vyšla by z toho
konstrukce o velikosti malé svářečky s hmotností 5 - 8 kilo a s ztrátovým
výkonem, teplem okolo 500 wattů a se zaručeným výstupním výkonem odhaduji
tak 300 - 350 wattů. Takže to řešení je vhodné pro toho, kdo už doma něco z
toho má, nebo to někde levně sežene z výprodeje, protože jinak když bude
studovat pár měsíců nabídku dnešních frekvenčních měničů, určitě za tu dobu
za ty 3 - 4 tisíce nějaký sežene a pokud to bude za stejné peníze, má ten
frekvenční měnič mnohem vyšší užitkovou hodnotu než mnou popisovaná sestava.
Ještě jsm zapomněl trochu na vylepšení účiníku, k elektromotoru je třeba
paralelně připojit vhodný kondenzátor, zmenšuje se tím proud potřebný pro
chod motoru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KOZLÍK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 16, 2006 10:28 AM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


> A vyzkoušel jsi to?Při jiném kmitočtu než 50 Hz to bude fungovat stěží a
na
> vyšších výkonech určitě ne.

o té čistotě by se tady dalo psát . Kdybys viděl nádoby na med jaké dodal výkupci zpracovatel, to by ses divil jak se potravinářském plastu daří plísním
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena medu?
> Datum: 15.8.2006 22:23:11
> ----------------------------------------
> Ne to je naprosto nereálné.Deset roků jsem dělal výkup a proto vím ,že
> včelaři nemají peníze ani přehled kolik medu vyprodukují.Co však je
> nejhorší nemají ani konve nebo jiné nádoby na med a proto jak vytočí
> utíkají do výkupu aby vyprázdnili dvě konve které mají aby o víkendu mohli
> zase něco vytočit.Tady nechci záměrně psát o kvalitě a čistotě medů,které
> do výkupu vozí.Zájem o Český med?Největší Německá firma dávala na začátku
> června 1,3 Euro a to až v sídle této firmy nyní to je za medy vodivosti
> okolo 10 mS 1,9 Euro.
>
>
>

Takže ještě jednou, čistě hypoteticky. Co myslíte že by se stalo, kdyby se jednoduše včelaři praštili do hlavy a do výkupu za 30 korun med prostě nedali. Podle toho co říkají teoretici na marketing, by mela cena stoupat.
Myslíte, že by to mohlo být reálné?
********************************************
Nehypoteticky by se nezmenilo nic, vyjma toho, ze by dostali prd zaplaceno a meli by doma zasoby "dvanactileteho" medu ktery by mohli pomalu ulizovat.

Kytka byl vratič obecný . Roste na suchých místech je 50 -1000 cm vysoký listy má lichospeřené a květy jsou žluté terčíky v jednoduchém nebo i složeném okolíku ,podle stanoviště, Je silně aromatický a je jedovatý.

Jako doklad ti úplněstačí čistý list papíru na kterém musí být tyto POVINNÉ náležitosti . KDO - KOMU - CO - PRODAL - CENA - DATUM A PODPIS PRODÁVAJÍCÍHO. Ostatní údaje jsou nepovinné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kv?tina
> Datum: 15.8.2006 23:33:29
> ----------------------------------------
> Můj děda dával k souším do skříně proti zavíječi žlutou kytku nevíte někdo
> o jakou kytku by mohlo jít.
> Děkuji
> Prodal jste už někdo med do místního obchodu ?
> Jak řešíte když chtějí nějaký doklad.
>
>
>

vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital a aby tedy fungoval
**************************************************
No, asi by ho bylo nejlepsi uvazat na nejaky provazek aby se kmital a tu delku provazku vypocist podle hmotnosti trafa a mistniho gravitacniho zrychleni, aby byla 50 Hz (delka kyvu zavisi na hmotnosti a delce zavesu, ne na rozkyvu).

Akorat mi nejak nejde do hlavy, ze trafa co mam doma v pristrojich nijak nekmitaji, ale presto fungujou.

Podle zkusenosti clenu / viz archiv konference/ vratic nefunguje ani jako odpuzovac zavijece, ani jako napln do kuraku.

tato diskuze mi připomněla jeden výrok který padl v televizi přibližně tak před 15 lety

dotaz: 1 Proč včelaři prodávají med tak draze když jim to včely nosí zadarmo?

a před týdnem telefonický dotaz v rozhlase: Proč včelaři dělají ten med tak přeslazený?

A teď se mudrci vyjádřete!

Pepan

Myslím, že se to probírá ve fyzice na základních školách, na středních
určitě.

R.P.

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 16, 2006 1:06 PM
Subject: Re: popt?vka frekven?n? m?ni?


> vím, že transformátor potřebuje jaksi určitý kmitočet aby jsi ho rozkmital
> a aby tedy fungoval
> **************************************************
> No, asi by ho bylo nejlepsi uvazat na nejaky provazek aby se kmital a tu
> delku provazku vypocist podle hmotnosti trafa a mistniho gravitacniho
> zrychleni, aby byla 50 Hz (delka kyvu zavisi na hmotnosti a delce zavesu,
> ne na rozkyvu).
>
> Akorat mi nejak nejde do hlavy, ze trafa co mam doma v pristrojich nijak
> nekmitaji, ale presto fungujou.

Děkuji moc za reakci, ale otázkou je kolili je v oblastním chovu plemenných matek?



> Gustimilián Pazderka:
>
> >„Mám takový dotaz. Kolik musí být chováno jakých plemených matek v
> >oblastním chovu aby to byl oblastní chov? Viděl jsem totiž dolské dotace na
> >matky a abych řekl pravdu lituji toho, že jsem se dal na medařinu. Ty
> >některé částky stojí opravdu zato. Víte vůbec o až 4500,- dotaci na jednu
> >chovanou matku od VÚ Vč. Dol?“
>
> S oblastním chovem to je ještě složitější než to vypadá.
> Jestli to bylo na mě s těmi 4500,-, tak já o nich vím. Taky ale vím, kolik
> je s tím práce. Od matky patřící do první kategorie na tuto dotaci musí být
> rok předem odchováno alespoň několik matek a ty usazeny na alespoň dvou
> stanovištích. U včelstva s dcerami musí být proveden test užitkovosti a to
> neznamená jen vědět kolik přinesli medu, ale např. změřit čistící pud,
> několikrát ročně ohodnotit rozvoj, atd. atd.
>
> Tomáš Jaša
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

A já ji ještě rozvedu. Na kolik matek se vztahuje uváděná dotace? Od kolika matek se odchovává potomstvo? A do třetice, Od kolika matek je vhodné pouštět dcery do prodeje. Pokud vím, tak oblastních chovů je 8 a určitě se počty u každého z nich významně liší. Minimální počet určitě najdete v chovatelském řádu.
Pokud mám brát otázku osobně, tak tady je opravdu schopných něco přes deset.
Jen tak mimochodem, oblastní chov musí chovat minimálně 80 včelstev.
T.J.

> A já ji ještě rozvedu. Na kolik matek se vztahuje uváděná dotace? Od kolika
> matek se odchovává potomstvo? A do třetice, Od kolika matek je vhodné
> pouštět dcery do prodeje. Pokud vím, tak oblastních chovů je 8 a určitě se
> počty u každého z nich významně liší. Minimální počet určitě najdete v
> chovatelském řádu.
> Pokud mám brát otázku osobně, tak tady je opravdu schopných něco přes
> deset.
> Jen tak mimochodem, oblastní chov musí chovat minimálně 80 včelstev.
> T.J.
......

Nebudu chodit kolem horké kaše. Zůstává otázkou kolik např. Vašich včelích matek má nárok letos na dotaci přes Dol? Tady je výtah z Min. zemědělství:


1.17. Včely
Podpora chovatelům včelích matek udržujících a zlepšujících genetické zdroje včely medonosné kraňské, splňujících podmínky oblastních chovů podle článku 2.2.3. Chovatelského řádu Českého svazu včelařů na plemenné včelí matky zapojené v kontrole užitkovosti a dědičnosti.
Subjekt: chovatel
Maximální výše dotace :
do 4 500,- Kč na plemennou včelí matku podrobenou kontrole užitkovosti včetně testů na dcerách alespoň na dvou stanovištích,
do 1 200,- Kč na plemennou včelí matku určenou dle metodiky jako zdroj trubců,
do 700,- Kč na plemennou včelí matku, jejíž dcery byly podrobeny testům podle metodiky Národního programu,
do 500,- Kč na inseminovanou plemennou včelí matku odchovanou v r. 2006, usazenou ve vlastním chovu,
do 300,- Kč na plemennou včelí matku odchovanou v r. 2006, usazenou ve vlastním chovu.

Každá včelí matka může být zařazena pouze do jedné z výše uvedených kategorií; Na včelstva těchto matek nemůže být čerpána dotace z jiných dotačních programů (1 D Zásad MZe).
Podmínky poskytnutí dotace: uplatnění požadavků chovatelů do 15.9.2006, včetně, Výzkumnému ústavu včelařskému, s.r.o., Dol u Libčic nad Vltavou a předložení souhrnné žádosti (tabulka č. 2, 36 a 38 Přílohy) do 6.10.2006, včetně, do Výzkumného ústavu živočišné výroby, 104 00 Praha 10 - Uhříněves (pověřená osoba Národního programu), podání pověřenou osobou doporučené souhrnné žádosti do 23.10.2006 na MZe.

_gp_
http://vindex.ic.cz