Archiv Včelařské konference

P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný. Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Z 85 % kyseliny udělat 65 % smícháním 25 dílů kyseliny a 65 dílů vody?
Koncentrace uvedená na láhvi bude asi hmotnostní. Potom 1 litr té směsi má
hmotnost 1,2 kg, z toho je kyseliny mravenčí 1,02 kg a vody 180 gramů.
Jestli 1,02 kg kyseliny mravenčí má být v 65% roztoku, potom celkový roztok
bude mít hmotnost 1,57 kg, takže je třeba doplnit 0,37 kg vody, to je 370
mililitrů. Chybí mi údaj, jakou má 65 %kyselina mravenčí hustotu, rozhodně
1,2 jako 85 % to nebude, takže 1,3 litrů to nebude, bude to o něco víc. Ale
u kyseliny mravenčíto je chyba v řádu jednotek procent, takže to nevadí. I
když do toho odpařovacího přístroje bude bude nejspíš předepsáno objemové
množství, ne hmotnostní.
Ředil bych zjednodušeně na 3 objemové díly kyseliny mravenčí 1 díl vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 12:49 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená
depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo.
napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Od: crabro:

Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způsobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.
......
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi, otvor je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit. Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

Nejjednodušší je nalít do otvoru nějaké organické rozpouštědlo a díru ucpat. Je třeba zjistit, jestli k hnizdu nevede ještě nějaký jiný otvor, u většiny hnízd to tak je.

Myslím, že se mýlíte s pančováním v odborném kruhu. Cukr - čistá sacharóza se dá enzymaticky rozštěpit takovým způsobem, že prostě zkrystalizuje. A výsledné poměry jednoduchých cukrů z roztoku čisté sacharózy se dají také "nařídit".

Jsem zastáncem a iniciátorem zjišťování porušení medu pouze jednou prokazatelnou metodou a to na iIMRS (http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006071901) Bohužel ochrana medu jako taková v dnešní době vázne. 100 vzorků za rok je také nic k objemu cca 6-8 000 000 kg medu.

Začalo se jít po padělatelích např. software a dnes jsou za porušení byť jen jediné licenční smlouvy nebo autorského práva dost vysoké tresty.

A med?
Bohužel zboží - med je jen med, v Čechách dnes bez ochrany, protože není 100% prokazatelný rozbor s výsledkem "PADĚLEK" - term. = umělý med. (tj. definice EU, když je pravý med smíchán - zhomogenizován s rozštěpenou sacharózou nebo je to původem 100% sacharóza). Nadějí by mohl být právě tento přístroj řešením, jsem už přestal doufat, že bude mít nakonec nápravný efekt pro distributory a obchodníky vydávající roštěpený cukr (řepný,třtinový) za med. Vypadá to nato, že si asi brzy zabalím své včelařská fidlátka a budu dělat něco jiného.

Ale abych se dostal k tématu.
Dobře zhomogenizovaný pravý med nemusí krystalizovat. Jedná se o dost složitý technologický proces ve velkozpracovnách a jestli jsou postupy správně načasovány, prostě i pravý med nemusí tak brzo zkrystalizovat. Informace o průkazu pravosti přes krystalizaci považuji za historický blábol, protože nejsou úplné a zcela pravdivé.

Takové informace by měly potvrdit odborníci z VU, ale ne u nás. U nás se ani nenamáhají od doby krachu Předboje do nějakého popisu a odbornému výkladu velkovýroby šťourat. Raději se jednostraně podávají informace o pravosti medu než aby se investovalo do laboratoří.
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________
Od: A.Turcani :
> - výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že
> včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz
> "kryštalizácia medu".
>
> - väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo
> hrubé kyštáliky.
>
> - rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného
> pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna
> koloidov (drobné čiastočky nečistoty)
>
> -nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy
> nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v
> medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový
> 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr.
> agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
> - túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j.
> krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už
> zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.
>
> - kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách.
> Anton
>
> -
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gustimilián Pazderka napsal:Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způ
sobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.

To platí pro kyselinu sírovou. Ředěním vodou se zahřívá tak, že voda nalitá
do kyseliny se může zahřát k varu a rozstříknout kolem.
Pro koncentrovanou kyselinu mravenčí platí akorát nenahýbat se nad ní, přípa
dně přitom zadržet dech. Její výpary mohou poleptat sliznice. Tekutá kyselin
a přirozeně taky, dělá díry do oděvu a na kůži taky nepůsobí nijak dobře. Př
i manipulaci s kyselinou mravenčí, pokud není blízko vodovod nebo potok, dop
oručuji mít aspoň vodu v flašce pro okamžitý oplach polité kůže nebo proviz
orní opraní oděvu, o oku nemluvě. Její výpary taky mohou hořet nebo v uzav
řeném prostoru vybouchnout.

R. Polášek

To křížové pravidlo mám rád a pěkně a názorně jsi ho popsal, ale závěr ti nevyšel. Správně má být 20 dílů vody a 65 dílů kyseliny 85%.
(Dole je voda). Já jen aby to někoho nezmátlo :-).

Crabro:
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85
>

To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
Eman


Gustimilián:
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

A co se na to podívat z druhé strany.

Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá, normálního včelaře ne.

Daleko zajímavější by bylo přesvědčit obyvatele, že pro opravdový med si musejí jít ke svému včelařovi.
A tady bude ten zádrhel. poplivat konkurenční produkt je sice snadné, ale neslušné, a jakou máme jistotu, že konkurence neklesne na stejnou úroveň a neodebere vzorky od "včelařů" a nedá si je taky analyzovat. Já bych za med od včelařů ruku do ohně nedal. Je to můj starý názor, byl jsem za něj kritizován, ale trvám na něm stále víc.

Karel

Od: Eman:
> To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně
> :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
> Eman
.......

No ... zapomněl jsem ještě, že tím, že by se nevráželo do nic řešících včelařů a už tak "přetížených papírově" funkcionářů ČSV kvůli dotacím ... tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou. No ale když Emane ty prohlásíš , že je něco nesmys tak si dám říct, protože jsi mi vysvětlil proč by to byl nesmysl. Nebo nevysvětlil?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

Já vyzívám všechny diskutující k vyjádření a vysvětlení proč ne nebo ano převelet státní dotaci na laboratorní vybavení určené pouze včelařům. Stát má pravomoce vyhlásit konkurzy a soutěže na kterých se nemusí podílet jen VÚ Vč. Je více institucí schopnější zabezpečit ochranu medu. (když to VÚ neinspiruje)

Od: Karel :
> A co se na to podívat z druhé strany.
>
> Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť
> prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka
> ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní
> zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden
> z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak
> distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod
> třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá,
> normálního včelaře ne.
........

To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho rozšíření. Byl tu dotaz, jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a mnoho včelařů se chytlo jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já trvdím a lze to pokusem dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez problémů také zkrystalizuje a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně napastovaná řepka. :-O

Tím rozšířením si myslím, že je vhodné diskutovat velmi návazně o pravosti medu a jak vlastně se pravost dá např. při soudní při prokázat, dokázat, odsoudit a vyměřit pokutu.

Zmiňuji se otom, že toho lze docílit a politicky u nás podpořit specializovanou laboratoř na med. Je nesmysl zatím vrážet státní peníze do ubývajících včelařů, když efekt je minimální. Větší efekt by mělo to, že co je pojmenováno na trhu medem, by také muselo medem skutečně být. Byl jsem názoru, že dotace by mohla a pomohla včelařům v rozvoji, ale není tomu tak. V dotacích jde jen o přetížení funkcionářů v ZO, OV a plýtvání svazovou energií.

Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky, co nevyzimují a potom se vymlouval na nemoci a počasí atd, atd. Pánové nejsem slepý a klidně napíšu, že v průměru ztráty včelstev za posledních 5 let odpovídají více než celkovýmu stavu včelstev v České republice. To je hrozné a toto stát podporuje dotací např 1D, 197/2005.

Dále. Ten včelař vyprodukuje znovu jen 15 - 30 kg medu na včelstvo, ale za cenu mnohem vyšší, než s dotací. Můj odhad je cca od 20,- a výš za kg. Jak jsem k těm 20 Kč došel?

Obchodník přestane po pár pokutách za "sračky" nakupovat méně kvalitní (jak taj. Peroutka v Kávě o čtvrté řekl) "cizí" med. Ve světě je pravý a kvalitní med drahý. (to si ověřte, jestli nekecám) Takže s kvalitou by konečně skončila pohádka včelařů o špatném medu v supermarketu a hlavně by se ten špatný med zapříčiněním včelařů zachytl a stáhnul z trhu a opokutoval.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Nalejte tam 1dc benzínu - nezapalovat, na cestu se ozbrojte nějakým
biolitem ve spray.

Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Zuzana [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 05, 2006 3:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: vos? hn?zdo v zemi

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi,
otvor
je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit.
Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

podívej se na stranku www.vcely.kvalitne.cz .... je tam mnoho uzitecnych vecí..!!!

Pravidlo je dobře, já jen prohodil konečné odečty na pravé straně. Jsem se do toho nějak zamotal:-)
Jinak pravidlo lití kyseliny do vody platí pro všechny koncentrované kyseliny! Nejen kys. sírová dokáže při ředění silně zahřát celý roztok!

Jde o složení obsažených cukrů v medovici které rychle tuhnou a jsou pro včely těžko ztavitelné. tyto pak následně zatěžují rychlým plněním výkalových vaků . Problém pak nastává v zimě když včely nemouven se vyprášit. Někdy je to vpříznivé zimě bez následků .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pierre <janda_petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nevyto?iteln? med
> Datum: 04.8.2006 13:18:34
> ----------------------------------------
> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.
>
>
>

>>>...... Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc..........<<<<<
Kdybys to neměl čím měřit tak to klidně uložíš a nic nebudeš vědět a medu by se taky nic nestalo Tak to nízký obsah vody nedovolí kvasinkám začít se množit Pro kvašení za této cukernatosti musíš vytvořit také příznivé podmínky takže stačí chladné a suché prostředí a je to v pořádku nesmíš med skladovat jak jsem to viděl u známých " otevřená sklenice na lince vedle sporáku " Ale i burčák plný živých kvasinek nám chutná a zdraví prospívá. Tak si vyber!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič
> Datum: 04.8.2006 20:20:52
> ----------------------------------------
> Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
> frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
> někde???
> Předem děkuji
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: cukernat?n? medu
>
> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
> za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
> kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
> +30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
> je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.
>
> ------------------
> R.Polášek:
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Já ti to vysvětlím Gustimiliáne jednoduše (doufám). Ve svých fantastických úvahách zapomínáš na 2 důležité a zásadní věci. Za prvé med kupují zákazníci, kteří mají určitou úroveň znalostí o zdravé výživě, určité priority a hlavně OCHOTU zaplatit za med nějakou cenu - vyšší nezaplatí, kdyby ses stavěl na hlavu. Za druhé je podstatné, že dotace dává EU a náš stát (úředníci) a mezi nimi se počet takových géniú, schopných pochopit tvé převratné myšlenky, blíží k nule. Kdo platí, ten diktuje.
Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná. Vždyť si to můžeš zkusit v obchodech svého okresu a dodat si tam za tu cenu med přímo bez velkoobchodu. Rozbory medu máš dotované a ani je k tomu nepotřebuješ.

Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za 1.90 Kč. Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med, tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci, ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
Eman

__________________________________________________
........ Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky......
....
Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
Ne že bych podlehl tvým argumentům, ale myslím si to dávno. (viz např. optimal.konference asi před rokem)
Navíc se přidává argument, že je spousta včelařů, kteří drží včely už jen kvůli dotaci. Kdyby jí nebylo, přestali by včelařit. V souvislosti s nákazovou situací okolo to vidím jako dost závažné. Mají na zahradě nějaké včely, moc jim nedají, investoval do nich naposledy jejich děda a včelaření podle toho vypadá. Jejich znalosti a stav včelestev taky. Ale na vánoce dostanou stovku na jedno, a to jsou i dneska dobrý prachy, tak si je tam i příští rok nechají, aby bylo na dárky. (Že to je jen 100 z 200 už jim je jedno)
Ale to je jen takový SCIFI názor, stejně jako třeba na jednotnou a jedinou daň z hlavy. Maximálně spravedlivou a jednoduchou. Většina na ní nikdy nepřistoupí, i kdyby na tom většina z té většiny vydělala.

V případě pořádku na trhu s medem je to otázka úplné scifi. Podívej se na komentáře pod tvým článkem ve VN.
Pořádek na trhu musí být záležitostí všech, kteří na něm působí. Je to výhodné pro všechny schopné, co chtějí fér soutěžit. Existují některé komodity, kde působí samoregulační orgány a i samokontrolování (myslím asi ovocné nápoje - kde se sami výrobci navzájem hlídají jestli to označují správně - co je 100%,50%, nektar, jen ovocný podíl a napodobenina - mají na to snad nějaký svaz a řeší i případné nálezy mezi sebou, aby to nelezlo na veřejnost a nepoškozovalo nápoje jako celek, atd).
V případě nápoje si může zákazník vybrat co koupí, a v medu by to mělo mít (dle mě) taky. To je věc kontroly a značení a doržování značení a kontroly toho značení. (a v tom tedy s tebou souhlasím)
Ale to je to co mě vadilo na činnosti svazu ( PP(S) a hlavně anonymního ÚV) v minulých letech. Z bezradnosti a zoufalství nad neexistencí nějaké koncepční myšlenky obvinili kdekoho z čehokoli, jen aby to nepadlo na jejich hlavy. (Z části oprávněně).
Takže dokud bude ČSV personálně tam kde je, a to nejen v Křemencové, tak pochybuji, že by došlo ke stavu mírné důvěry v komunikaci. To by musel být někdo hodně teflonový a splachovací aby po tom co se psalo a říkalo v minulých dvou letech jednal a věřil dohodám.
Takže jak jsem naspal někde vloni je to včelařská scifi.
Nevěšme hlavu, ta se někdy pomalu prosazuje. nejen v technice, ale i ve včelařině.
Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.

A až to bude, tak bude efektivní volat po rovné a spravedlivé soutěži. Zatím máme manšaft IV.ligy a je to cesta na špalek.

Karel

Od: Eman:

> Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná.
....
Píši moc rychle a mnohdy nepřehledně. Ale podstatná myšlenka se doufám neztratila.

Mluvím o dotaci ve srovnání s efektem vyšší ceny medu. Dotace je "do 180 Kč" na zazimované vč., když se přepočte tato dotace na průměr medu/včelstvo vyjde cca na 6 - 12,-/kg, ale já mluvím o 20,- a více korunách/kg medu NAVÍC, které jsou více než 6 - 12,-.



> Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za
> 1.90 Kč.
........

Jdi s dobou. Nejprve se budou analyzovat vína, potom i piva, marmelády, kečupy, .... a nakonec i medy. Ubezpečuji tě že doba jde kupředu a jestli tu nezavládne rudá nálada, která je u lidí stále zakořeněna z minula, tak ti chci říct, že i trh a hlavně zákazník se mění kosmickou rychlostí přímo a oto víc v Čechách. Je to jak s tím melounem. Nikdo do zákazníka ve skutečnosti nevidí. On ti řekně, že med je výborný, ale nakonec jde zkoušet k druhému včelařovi za méně nebo tak podobně. Je to věda se zákazníky kupující med a včelí produkty a to snad už uznáš, že k tomu tu je obchodník, který dokáže prodat, ale potřebuje pro vyšší cenu podmínky, které nevytváří. Ty podmínky vytváří politika a hlavně státní a dnes evropská uskupení. Spadl jsem jako do EU, tak musím podle EU i myslet. Jestli mám za ceny za které ve velkém prodávat jak ty, tak protože budu chtít prodat rychle (je to u mě opravdu hodně medu) půjdu s cenou na tom rynku nebo v dodávkách opravdu dolů. A to je to, co nechci. Chci dělat včelařinu a ne obchodníka. To už jsem dělal a nesedne mi to. Proto podporuji velkozpracovatelské metody, které tu byly a tč. byly úspěšné. Dnes je také možnost tento celkový mechanismus převzít a ochrana pravosti by podle mě mohla zapříčinit to, co se děje dnes u vietnamských spoluobčanů s jejich padělaným zbožím. Otom mluvím. To pivo za 1,90 skončí, jestli se nakonec podpoří kontrola a dojde nato, že to pivo vlastně není.

> Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací
> každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v
> supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med,
> tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci,
> ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
> Eman
>
> __________________________________________________
> ....... Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro
> včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA"
> medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek
> v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca
> 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu.
> (přeneseno)
>
> Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo ke stejným důsledkům jako popíšu dále:

Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95% organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?, protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá? Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný stát asi ne. Proto jsem změnil názor a stejně jako mají význam dotace u zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá divočina.
Eman
________________________________________________________
Karel:
>Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
>stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
>případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.

Od: Karel :
> ...
> Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
....

Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v Čechách.

Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá pravidla. ...

Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar. Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství. Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)

Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

V prodejnách "PLUS" lze zakoupit pouze v neděli 13.8.2006 cukr krupice
za 16,90 Kč/kg. Odběr max. 12 ks pro 1 nákupní vozík.
Informace je z letáku "Plus" s nabídkou zboží od 10.8.2006.

Od: Eman:

> Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení.
......

Tak to je blbost. Potom by jsi musel přiznat, že monopolem je i ČSV? Ale to není! Protože v momentě kdy by skončily podle mě dotace, skončila by i podle tebe organizace. Ne a znovu ne. Celkově nejsem proti dotacím, ale chci rozpoutat diskuzi, zdali by nebyla finanční částka 80 mil. lépe využitelná pro tu "pohodu" pro vznik "zdravého" včelařství a s doopravdy medem co medem je !

Kvůli veterinářům jinde v Evropě včelaři nekrachují. To víš moc dobře. Celoplošné opylení je možná bájná myšlenka, ale včelařit se bude tam, kde je snůška a to soufám pochopí i včelař, co nevytočí med ani po třech letech na jednom stanovišti a tím pádem vyhledá druhé místo. Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu. Bohužel se to přeneslo na naše podmínky, takže ČSV si místo přednášek pro spotřebitele udělalo přednášky pro včelaře - tudiž dotace využita absolutně neúčinou cestou. (jak s reklamou vloženou do Včelařství)

A ještě k tomu monopolu velkovčelařů. To je závislé na mnoha lidských faktorech a to doufám umíš domyslet, že to není tak jednoduché a jednomyslné.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W 220V / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často prší.

Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze, kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi přehnal dokonale.

Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
Eman
-------------------------------------------------------------
Gustimilán:
Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu.

Spíš než tady je to příspěvěk na nějaký samostatný článek. Co takhle to
pořádně sepsat, doplnit pár fotkami z digitálu a umístit třeba na
Včelařských novinách na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 11:44 AM
Subject: Centrála a elektrospotřebiče na včelnici


> Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a
> psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W
220V
> / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále
> el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem
> dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných
> úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní
> pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem
> si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to
> Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do
> práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků
> nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem
> výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na
> stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem
> 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na
> včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů
> je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor
> ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský
> kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často
> prší.

Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

Co se týká ceny medu, myslím si, že med by se klidně mohl prodávat i za cenu
180 korun. Ale jen některý a od někoho. Od někoho myslím tím, když si někdo
vybuduje nějakou regionální značku, kterou udržuje nejméně několik let a
když si lidi zvyknou, že pod touto značkou koupí vždy kvalitní neošizený
med. Nebude to značka Český nebo Moravský med, ta byla politikou svazu
zdegradována. A myslím tím někoho, kdo každý rok pod touto značkou může
prodávat tuny medu, takže nějakého velkovčelaře nebo mějaké včelařské
družstvo, ne včelaře s pár desítkami včelstev. A optimálně s nějakou
kamennou prodejnou, na to se už dá dneska s vlastním medem dosáhnout. A jen
některý znamená, že třeba řepkový med se bude asi vždy prodávat levně. Třeba
někdo tady napsal, že vytočil uplně tmavý medovicový med. Pokud nebude mít
nijak zvlášť odpornou chuť, klidně by v takovém obchodě v jednom regálu pod
nějakou takovou regionální značkou mohly být vedle sebe ten tmavý medovicový
med za 180 a řepkový med klidně třeba za 50 za kilo, pokud se ho při takové
ceně vyplatí vůbec vytočit. Výhodnější bude asi technologie, kdy bude
sklizený med přes léto skladován a po ukončení snůšky někdy v srpnu se
teprve definitivně určí, který med se prodá jako jednodruhový a který med se
případně smísí s kterým, kdy ta směs bude chuťově a finančně výhodnější než
prodávat ty medy jako jednodruhové.
Co se týká dotací na včelstvo, myslím si, že z pohledu včelaře nic neřeší,
na to jsou příliš nízké. Pochybuji, že někdo pokračuje v včelaření jen kvůli
nim. Ale myslím si, že dotace pomáhají udržet jednotu ČSV a tudíž jednotu
při ošetřování a tím taky plošnou kvalitu ošetřování. A na úkor těch
důvěrníků, co ošetřování provádějí, udržují nízkou cenu ošetřovacích
zákroků. Podle mého odhadu, kdyby to měli dělat veterináři, by cena zákroků
nutných pro léčení varaózy stoupla až tak pětkrát, tím by se na to spousta
včelařů vykašlala. Co se týká opylovaní kvetoucích včelstvy, myslím si, že
ono strašení, že bez včely by nebylo rostlin je dost žvást. Záleží na jak
které konkrétní rostlině a stanovišti, při jaké větší úrovni nabídky květů a
pylu dojde při neexistenci včel k opylování jiným hmyzem nebo třeba větrem
nebo naopak jak se pak sníží výnos plodů a semen v případě kulturních
rostlin a jak se v nekulturních rostlinných společenstvech posune rovnováha
mezi rostlinami rozmnožujícími se semeny a rostlinami rozmnožujícími se
vegetativně a jinými způsoby nepotřebujícími včely. Většinou to jsou hodnoty
řádově desítky procent, ne víc.
Jestli má být dotace na včely skutečně na opylování, je podle mně chybný
koncept, kdy se dává na počty včelstev. Správny koncept by měl na opylovanou
plochu za předpokladu, že včelař má nějaký minimální počet včelstev, třeba
5. Když má včelař na stanovišti 10 včelstev, tak když zvýší počet na 20
včelstev, kvalita opylování nestoupne dvakrát, ale zůstane nejspíš stejná.
Maximálně se mírně zvýší. Řekněme, že kdyby měl včelař na stanovišti 5 nebo
15 včelstev a v okruhu 2 kilometrů by žádné jiné včely nebyly, dostal by
plnou dotaci. Kdyby měl na stanovišti jen 3 včelstva, dostal by 60 % dotace,
protože 3 včelstva už tu plochu neopylí kvalitně. Kdyby měl na stanovišti
10 včelstev a 500 metrů od něho by jiný včelař umístil další 4 včelstva,
dostal by první včelař 10/14 dotace a druhý včelař 4 /14 dotace. Dneska v
době počítačů není žádný velký problém všechny včelařské stanoviště zaměřit,
dát do plošné mapy, spočítat podle nějakého algoritmu ty dotace, případně
ještě nějako opravu dotací na kočování.

R. Polášek

Klasické vosy snad asi ne, těch je všude dost. Snad jedině nějaké samotářské
parazitické vosičky. Zeptal bych se odborníků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 2:20 PM
Subject: Jsou vosy chráněný druh, nebo jsou jako mouchy?


> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám

Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a pozorují dění na česně Přece po nich nebudeš chtít aby ve své poslední dekádě života kupovaly nové úly medomety atd. ale ve svém obvodu vidím zase sedmdesáti leté mladíky jak staví nové tachováky a tenkostěnné úly o stotšest i když ví že nemají následovníka. Budou budovat jeřábové dráhy pro svoje stáří protože vidí , že toto moderní včelaření jim bude za deset let na obtíž a můžeme jen doufat ,že si ponechají ze svých dvaceti či třiceti úlů aspoň ty čtyři a budou nám na našich zahradách zajišťovat právě to opylování . Vždyť se podívej po každém deštivém jaru Jak pláčí sadaři nad prázdnými stromy

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 08:23:21
> ----------------------------------------
> Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl?
> Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i
> svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky......
> ...
> Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je stále
> konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V případě dotaci pro
> včelaře si myslím, že včelařství škodí.
> Ne že bych podlehl tvým argumentům, ale myslím si to dávno. (viz např.
> optimal.konference asi před rokem)
> Navíc se přidává argument, že je spousta včelařů, kteří drží včely už jen
> kvůli dotaci. Kdyby jí nebylo, přestali by včelařit. V souvislosti s
> nákazovou situací okolo to vidím jako dost závažné. Mají na zahradě nějaké
> včely, moc jim nedají, investoval do nich naposledy jejich děda a včelaření
> podle toho vypadá. Jejich znalosti a stav včelestev taky. Ale na vánoce
> dostanou stovku na jedno, a to jsou i dneska dobrý prachy, tak si je tam i
> příští rok nechají, aby bylo na dárky. (Že to je jen 100 z 200 už jim je
> jedno)
> Ale to je jen takový SCIFI názor, stejně jako třeba na jednotnou a jedinou
> daň z hlavy. Maximálně spravedlivou a jednoduchou. Většina na ní nikdy
> nepřistoupí, i kdyby na tom většina z té většiny vydělala.
>
> V případě pořádku na trhu s medem je to otázka úplné scifi. Podívej se na
> komentáře pod tvým článkem ve VN.
> Pořádek na trhu musí být záležitostí všech, kteří na něm působí. Je to
> výhodné pro všechny schopné, co chtějí fér soutěžit. Existují některé
> komodity, kde působí samoregulační orgány a i samokontrolování (myslím asi
> ovocné nápoje - kde se sami výrobci navzájem hlídají jestli to označují
> správně - co je 100%,50%, nektar, jen ovocný podíl a napodobenina - mají na
> to snad nějaký svaz a řeší i případné nálezy mezi sebou, aby to nelezlo na
> veřejnost a nepoškozovalo nápoje jako celek, atd).
> V případě nápoje si může zákazník vybrat co koupí, a v medu by to mělo mít
> (dle mě) taky. To je věc kontroly a značení a doržování značení a kontroly
> toho značení. (a v tom tedy s tebou souhlasím)
> Ale to je to co mě vadilo na činnosti svazu ( PP(S) a hlavně anonymního ÚV)
> v minulých letech. Z bezradnosti a zoufalství nad neexistencí nějaké
> koncepční myšlenky obvinili kdekoho z čehokoli, jen aby to nepadlo na
> jejich hlavy. (Z části oprávněně).
> Takže dokud bude ČSV personálně tam kde je, a to nejen v Křemencové, tak
> pochybuji, že by došlo ke stavu mírné důvěry v komunikaci. To by musel být
> někdo hodně teflonový a splachovací aby po tom co se psalo a říkalo v
> minulých dvou letech jednal a věřil dohodám.
> Takže jak jsem naspal někde vloni je to včelařská scifi.
> Nevěšme hlavu, ta se někdy pomalu prosazuje. nejen v technice, ale i ve
> včelařině.
> Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
>
> A až to bude, tak bude efektivní volat po rovné a spravedlivé soutěži.
> Zatím máme manšaft IV.ligy a je to cesta na špalek.
>
> Karel
>
>
>

Gustimilián Pazderka napsal:To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho
rozšíření. Byl tu dotaz, jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a
mnoho včelařů se chytlo jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já
trvdím a lze to pokusem dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez
problémů také zkrystalizuje a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně
napastovaná řepka. :-O

To se nemusí ani dokazovat pokusem, to je logické, stačí se podívat na
rozpustnosti jednotlivých cukrů. Jinak medy netuhnou nebo tuhnou pomalu
nejen kvůli převaze obsahu fruktózy nad glukózou, ale taky kvůli obsahu
dalších vysokomolekulárních látek, které v podstatě jednak pohyb molekul
cukrů nutný k vlastní krystalizaci zpomalují, jednak jako necukerné látky v
medu složeném z cukrů zvyšují entropii soustavy, laicky překážejí těm
molekulám cukrů v krystalizaci. Ono taky enzymaticky rozštěpená sacharóza
nebo jiná směs cukrů se dá přídavkem třeba upraveného škrobu jako
vysokomolekulární látky upravit tak, že nekrystalizuje. To je i podstata
různých pampeliškových a podobných "medů", že se tam z těch květů vylouží
látky, které působí stejně, zřejmě i javorových a dalších přírodních i
umělých sirupů. A taky umělých medů vyráběných kdysi i u nás průmyslově z
řepného cukru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 8:48 PM
Subject: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!


____________________________________________________________________________
______
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze
do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro
včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního
zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali,
udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil
!!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy
zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do
180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
____________________________________________________________________________
______

Já vyzívám všechny diskutující k vyjádření a vysvětlení proč ne nebo ano
převelet státní dotaci na laboratorní vybavení určené pouze včelařům. Stát
má pravomoce vyhlásit konkurzy a soutěže na kterých se nemusí podílet jen VÚ
Vč. Je více institucí schopnější zabezpečit ochranu medu. (když to VÚ
neinspiruje)

Od: Karel :
> A co se na to podívat z druhé strany.
>
> Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť
> prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka
> ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní
> zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden
> z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak
> distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod
> třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná
zajímá,
> normálního včelaře ne.
........

To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho rozšíření. Byl tu dotaz,
jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a mnoho včelařů se chytlo
jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já trvdím a lze to pokusem
dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez problémů také zkrystalizuje
a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně napastovaná řepka. :-O

Tím rozšířením si myslím, že je vhodné diskutovat velmi návazně o pravosti
medu a jak vlastně se pravost dá např. při soudní při prokázat, dokázat,
odsoudit a vyměřit pokutu.

Zmiňuji se otom, že toho lze docílit a politicky u nás podpořit
specializovanou laboratoř na med. Je nesmysl zatím vrážet státní peníze do
ubývajících včelařů, když efekt je minimální. Větší efekt by mělo to, že co
je pojmenováno na trhu medem, by také muselo medem skutečně být. Byl jsem
názoru, že dotace by mohla a pomohla včelařům v rozvoji, ale není tomu tak.
V dotacích jde jen o přetížení funkcionářů v ZO, OV a plýtvání svazovou
energií.

Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s
tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte
co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale
k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30
kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl?
Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i
svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky, co nevyzimují
a potom se vymlouval na nemoci a počasí atd, atd. Pánové nejsem slepý a
klidně napíšu, že v průměru ztráty včelstev za posledních 5 let odpovídají
více než celkovýmu stavu včelstev v České republice. To je hrozné a toto
stát podporuje dotací např 1D, 197/2005.

Dále. Ten včelař vyprodukuje znovu jen 15 - 30 kg medu na včelstvo, ale za
cenu mnohem vyšší, než s dotací. Můj odhad je cca od 20,- a výš za kg. Jak
jsem k těm 20 Kč došel?

Obchodník přestane po pár pokutách za "sračky" nakupovat méně kvalitní (jak
taj. Peroutka v Kávě o čtvrté řekl) "cizí" med. Ve světě je pravý a kvalitní
med drahý. (to si ověřte, jestli nekecám) Takže s kvalitou by konečně
skončila pohádka včelařů o špatném medu v supermarketu a hlavně by se ten
špatný med zapříčiněním včelařů zachytl a stáhnul z trhu a opokutoval.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
divočina.
Eman

Stou divočinou je to dnes trochu jinak tam kde dříve byly louky plné květů a včel dnes po zásazích ochrany přírody právě v zájmu divočiny jsou je pozemky plné kopřiv , bodláčí , netykavek a jiného svinstva Tam včely nevidět, a zase naopak na pozemcích v obcích často sekaných se zase změnila struktura porostu právě ve prospěch včel začíná se ve velkém objevovat jetel bílý , štírovníky rozrazily a ty jsou zase plné včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:21:01
> ----------------------------------------
> Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace
> neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli
> - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by
> byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo
> ke stejným důsledkům jako popíšu dále:
>
> Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95%
> organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?,
> protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní
> osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO
> jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy
> atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží
> přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný
> stát asi ne. Proto jsem změnil názor a       stejně jako mají význam dotace u
> zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace
> včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
> mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
> divočina.
> Eman
> ________________________________________________________
> Karel:
> >Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
> >stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
> >případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
>
>
>

Jinak si myslím, že cukernatění medu je jednou z příčin, pro se používání
medu moc nerozšířilo. Spotřebitel dneska potřebuje i k jídlu něco, co si
prostě jen vezme a maximálně dá na chleba nebo nalije do kafe a může hned
jíst. Snad jedině pastovaný med toto splňuje, ten se dá na ten chleba
namazat v poměrně tenké vrstvě. Ale když si tím má osladit kafe nebo čaj,
tak raději sáhne po cukru, který tam nasype, zamíchá a má to. Med tam dá a
musí s ním ještě pár minut míchat, než se rozpustí. I když je pastovaný
nebo třeba tekutý. Směřuji k tomu, že by se na trhu uplatnil i nějaký řídce
tekutý med ve stylu medového sirupu pro slazení nápojů. Jen ho nějakou
technologií začít vyrábět. Před nějakou dobou jsem viděl v regálu v
supermarketu vedle sebe med a javorový sirup. Med by napůl zcukernatělý a
tuhý v supermarketové ceně a kvalitě. Javorový sirup byl tmavý, perfektně
tekutý v lahvičkách po čtvrt litru za 200 Kč. Tolik k zamyšlení nad
případnou budoucností medu a spíš pro potravináře než pro včelaře.

R. Polášek

Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak jde o padělek byť i velmi kvalitní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:24:49
> ----------------------------------------
> Od: Karel :
> > ...
> > Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> > pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> > změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> > řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
> ....
>
> Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na
> základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z
> důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v
> Čechách.
>
> Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se
> domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti
> došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a
> padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají
> nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na
> padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá
> pravidla. ...
>
> Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar.
> Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se
> včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo
> natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou
> jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a
> dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém
> výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než
> nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí
> zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství.
> Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.
>
> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na
> trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena.
> Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě
> stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když
> můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
>
> Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná
> analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako
> nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za
> přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory
> prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně
> prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta
> od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Bohudík ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jsou vosy chr?n?n? druh, nebo jsou jako mouchy?
> Datum: 06.8.2006 14:20:55
> ----------------------------------------
> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.
>
>
>

Od: Eman

> Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje
> medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze,
> kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi
> přehnal dokonale.
>
> Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě
> diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít
> jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
> Eman
.......
Ve včelařských programech mohou být obsažena následující opatření:

a) technická pomoc včelařům a seskupením včelařů;

b) boj proti varroáze;

c) racionalizace kočování;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e) opatření na podporu obnovy včelstev ve Společenství;

f) spolupráce s organizacemi specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

K písmenu f)
Co je potom ten aplikovaný výzkum včelařských produktů a jak se provádí u nás?
_gp_
http://vindex.ic.cz

Josef.Mensik:
> Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU
> kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak
> jde o padělek byť i velmi kvalitní
.......
Josefe nevím, ale jaksi se sem hodilo do diskuze, že se začínají shánět sklenice na med a že ten kdo je shání, je někdo hodně vysoko postavenej v ČSV. No a dávalo se to sem do souvislostí s novou podporou k propagaci medu za peníze i z EU. (2 mil ČSV, 3 mil ČR, 5 mil. EU)

Může jít o blaf. Já se chytl v tom smyslu, že pochybuji o tom, že by prošlo tyto peníze vzít, a vrazit (byť jen část) do obalu na med. Od EU jsou dané podmínky a ty jsou v cílech:



* Informovat spotřebitele o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech a podmínkách produkce včelařských produktů ze Společenství
* Informovat spotřebitele o jakosti nefiltrovaného a nepasterizovaného medu ze Společenství
* Pomoci spotřebitelům při pochopení označení medu ze Společenství a nabádat producenty k vytváření srozumitelnějších označení
* Zaměřit spotřebu medu na jakostní produkty zdůrazněním jejich vysledovatelnosti

...
Ale může jít s těmi sklenicemi za evropsé peníze o blaf. Jak jsem napsal.

_gp_
http://vindex.ic.cz

plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám

Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a pozorují dění na česně
.......
protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto nekritizuji.
Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích. Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
Karel

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
.............
S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem toho (byl)zastáncem.
A co napsání na sklenici že je to český med?
Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č. I když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat pitnou vodu.
A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České pivo.
Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český med.

A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV. Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to bude fungovat.
Karel

No já myslím, že je logické, že ČSV zavádí nějakou svou spolkovou sklenici.
Nějaké monopolní chování v tom moc nevidím, i když to třeba pro nečleny
nebude. Je taky otázka, jestli se jim povede stlačit cenu tak, aby ta
sklenice byla výhodnější než samostatný nákup, v dnešní době to může být
dost těžké. Monopolní chování bych viděl v tom, kdyby svaz vyhlašoval, třeba
že med od členů svazu v jejich sklenici je kvalitnější než med nečlenů, to
se zatím neděje.
Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
vytěžit. Pak pod tou značkou několik let prodávat na trzích v okolí plus
nějaké inzeráty a nějaký kamenný obchod a pak by třeba kolegové včelaři
přišli, jestli by taky nemohli pod tou značkou prodávat a pokud by měli
dobré vybavení, tak proč ne? A tak by vznikla zavedená značka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 6:17 PM
Subject: Re: levny cukr


> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce
> ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z
> pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch
> mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou
sklenici
> či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz.
> rejstřík značek)
> ............
> S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný
> postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem
> toho (byl)zastáncem.
> A co napsání na sklenici že je to český med?
> Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č.
I
> když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat
> pitnou vodu.
> A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český
> med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je
> registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České
pivo.
> Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné
> první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
> Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český
> med.
>
> A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV.
> Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to
> zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to
bude
> fungovat.
> Karel

Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

No vidíš já dělám důvěrníka a tobyly mé skušenosti

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Navod na zazrak
> Datum: 06.8.2006 17:57:40
> ----------------------------------------
> plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám
>
> Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci
> ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl
> života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a
> pozorují dění na česně
> ......
> protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto
> nekritizuji.
> Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích.
> Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se
> na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly
> pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to
> nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam
> nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
> Karel
>
>
>

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
......
Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A může poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně testován český med.
Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15. straně uvedou vysvětlení.

Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve zpracování a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich organizace) neuprdnul.
Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím, protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré, jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí loď.
Karel

Aha, to jsem si neuvědomil. takže by se ze všeho muselo vypustit ten
Moravský. I když jako člen ČSV bych ten název asi používat mohl. Každopádně
to by mohla být cesta, jak zvýšit odbyt a cenu medu, využít nějaký známý
místní název a dodržováním kvality a propagací tu značku během let
vypracovat. Třeba takový Radhošť zná v republice i mimo ni spousta lidí.
Zbývá pro mě jen taková "maličkost". Mít ty včely skutečně v masívu Radhošťě
nebo na políčkách pod ním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 10:25 PM
Subject: Re:Sklenice med


Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná.
Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z
Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu
dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už
registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé
jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
kontrolou. Ani za nedodržení předepsané kvality jsem nenašel žádné sankce.
Když bude včelař, člen ČSV prodávat pod těmito značkami med a ten se ukáže
plný antibiotik, co se stane ze strany Svazu? Maximálně ho můžou zbavit
členství v Svazu? Pokud na to jsou nebo se dají ohnout ve stanovách
příslušné paragrafy. Nebo se s ním bude Svaz soudit a žádat nějakou náhradu
za znevážení značky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 7:50 AM
Subject: Re: Sklenice med


> To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro
už
> registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to
samé
> jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
> .....
> Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš
> "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český
> med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu
> by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
> Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že
> nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě
> rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A
může
> poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší
> titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký
> med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku
> (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde
> na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně
> testován český med.
> Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15.
> straně uvedou vysvětlení.
>
> Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne
> značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i
> kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
> Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř
> monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve
zpracování
> a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich
> organizace) neuprdnul.
> Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím,
> protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá
> internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré,
> jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let
> budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel
> funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod
> náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a
> sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod
> vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí
loď.
> Karel

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
Milan

Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi. http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med. Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na: http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Milan:

> Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup
> včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné
> podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
....

Z kterého jsi kraje? Na tom projektu se pracuje stále a výsledky jdou nalést na http://n-vcelari.cz - Projekt pro mladé. Bohužel nevím, ale probíhá to jen v Kraji Jihočeském. Pokud někdo ví, že i jinde doplňte mě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
chovu včel.
Pavel

Od: Pavel Samojlovič:
> Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
> chovu včel.
......

Nešlo náhodou o toto? : http://www.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=204846
_gp_
http://vindex.ic.cz

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
Subject: Re:?esk? med


Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
(VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek wrote:
>
> >Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
......

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně, Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno. (také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x 5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka

> K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 -
> 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11
> rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.
.......

OPRAVUJI. VÝŠKA 280 !!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zadovák má po vytažené mateří mřížce strašně velkou mezeru mezi rámky v
plodišti a medníku. Když jsem nechával kdysi plodové hnízdo v plodišti a
krmil jsem, některé matky zůstaly pořád v plodišti, ale zásoby většinou
uložily v medníkových rámcích. Potom přirozeně tak první měsíc v zimě zásoby
spotřebovaly a mráz jim nedovolil přesunout se do medníku a uhynuly.
Přirozeně se dá vzít starý plást, nařezat pásy a tu mezeru vyplnit, to ale
není moc spolehlivé, včely ty pásy rády rozkousávají, nebo krmit s matkami v
plodišti a před koncem krmení v září úly prohlídnout a plodové hnízdo dát do
medníku tam, kde matka nepřešla, ale těch může být většina. A včelám to
přehazování rozbíjí už uspořádané zásoby na zimu. Takže nakonec se u mně
ustálilo to přehazování plodového hnízda před krmením, i když je to
pracnější.. Ale musím uvést, že já krmím později, tak v září, případně
kdysi, když jsem měl k dispozici malé láhve, jsem začínal někdy v tuto dobu,
nakrmil polovinu zásob tak během 14 dnů, pak jsem 14 dnů nekrmil a potom asi
dalších 14 dnů až 3 týdny v září krmil zbytek. V té době už nebylo moc
plodu, ten byl, pokud byl v dolní polovině rámků 39x24 v medníku a v horní
polovině nad plodem a v rámcích kolem plodu v medníku byly zásoby. Takže v
zimě měly včely zásoby pěkně nad sebou. Je to vidět na první pohled, jak se
včely na podzim srážejí do zimního chumáče, že je centrum na spodní polovině
medníkových plástů a včely visí hustě v mezeře pod medníkovými rámky až do
rámků v plodišti. Teprve s příchodem silných mrazů v prosinci se zimní
chumáč stáhne z mezery mezi horní medníkové rámky, kde zimuje většinu zimy.
Kdyby se to nakrmilo teď, kdy je ještě teplo a hodně plodu, tak ten by na
těch rámcích vytlačil ty zásoby do okrajových plástů a v zimě by zimní
chumáč měl nad sebou hodně prázdné plásty s málo zásobami. Na rozdíl od
nastavků.
Jinak základním předpokladem pro takovou častou manipulaci u zadováků je mít
čisté drážky, ve kterých ty rámky visí. Já je čistím dvakrát ročně, na konci
září před fumigací, kdy je úl i už dost chladný a propolis moc nelepí a
potom během května. Mám na to přípravek ze zahnutého silného drátu. Kdo to
nečistí, tomu se s rámky v zadováku pracuje strašně špatně.
Co se týká jara, slaboši se v době, kdy mají tak půl, jeden dm zavíčkovaného
plodu zúží jenom do plodiště a postupně rozšiřují. Pokud se nespojí. Silné
včelstvo se nechává tak, uteplí se co nejvíc, maximálně se jim častěji mění
nebo obracejí uteplivky zezadu, protože v té době vlhnou. Pak se dává mřížka
tak, aby polovina plodu a matka byla v plodišti a polovina v medníku. Mřížka
se dává zhruba v té době, aby až se ten plod vylíhne, bylo první vybírání
medu. Dále je to včelaření v úlu s nedostatečným prostorem v plodišti i v
medníku. takže se vždy převěšují nějaké rámky s mladým plodem z plodiště do
medníku. Medník se vybírá po polovinách, když je zavíčkována polovina rámků,
vyberou se, nahradí prázdnými nebo mladým plodem z plodiště a až je
zavíčkována druhá polovina, zase se vybere. Přirozeně je to o mnohem
pracnější než v nastavcích. Rojí se taky víc než v nastavcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku


> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva
jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší
a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je
příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých
mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>

U nás na vesnici se rody dělily na "kováky" a "dřeváky" My jsme byli
dřeváci, takže jsme si spoustu věcí ze dřeva dělali sami a úly taky. První
snad někdy mezi válkami. Byly to uteplené zadováky dvojáky po 12 rámcích
39x24 na teplou stavbu a právě česno a očko bylo symetricky uprostřed. Ale u
dvojáků to nevadilo, prostřední přepážku ohřívalo druhé včeltvo a proto
včely začínaly zimu vždy u té přepážky. Problém se objevil v úlových
bateriích, kde byly včely zahřívány vedlejšími z obou stran. Boční krmení
jsme u zadováků měli, ale nijak se neosvědčilo, nakonec jsme krmili klasicky
převrácenou flaškou do korýtka.
Zimování v medníku jsme začali jako novinku tak někdy okolo roku 1975 . To
by časově sedělo. A co si ještě pamatuji z té doby, selektivní herbicidy se
tehdy nepoužívaly. zemědělci sklidili obilí, podmítli a zaseli nové a v září
a říjnu to byla samá ohnice a jiné kvetoucí plevely. To byla podněcovací
snůška !

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:54 PM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v
originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně,
Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že
umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno.
(také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno
nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já
mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také
rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační
komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se
zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný
návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně
využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky
jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a
plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z
jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a
jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka
vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem
sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x
5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka
38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11
a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Jak přečkat zimu v zadováku
> Datum: 07.8.2006 23:08:42
> ----------------------------------------
> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>

To je ale starý předpis který nepočítal s prodejem v obchodní síti musíš si najít ten nový z letoška

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?esk? med
> Datum: 07.8.2006 23:52:38
> ----------------------------------------
> Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
> průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
> splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
> známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
> doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
> případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
> analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
> dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
> myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
> dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
> jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
> tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
> pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
> Subject: Re:?esk? med
>
>
> Od: Radim Pol??ek:
> > No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
> členům
> > defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> > kontrolou.
> ......
>
> Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
> http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
> Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
> sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
> záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".
>
> Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
> splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
> (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
> v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer
doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radim Polášek napsal:
>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí...

Na jednom stanovišti mám také budečáky po dědovi. Letos v nich budu zimovat 7 včelstev.
Protože jsou v tuto dobu ještě plné včel, po vytočení medu oddělám jen 4 rámky v medníku zezadu a krmím dvěma 4l lahvemi s prosakovacím víčkem (jedno krmící a jedno podněcovací) a ponechanou mateří mřížkou. Většinou v září potom dokrmím ještě jednou nebo dvěma 4l lahvemi. Včely zásoby ukládají do plodiště, dokud tam mají místo. Až plodiště zanesou, zbytek dávají do rámků v medníku. Proto dávám jedno podněcovací víčko, aby se odebrání roztoku rozložilo na trochu delší dobu a většinu uložili do plodiště k vybíhajícímu plodu. Přebytečné rámky z medníku potom odeberu nejpozději před fumigací, kdy už není tolik včel.
Česna jsou umístěna symetricky na střed. Za cca 25 let se mi nestalo při zimování v plodišti, že by chumáč seděl na středu, a v mrazech se potom odtrhnul od zásob na jedné boční straně rámku. Vždy začínají zimovat u některé boční stěny.
Včely při zimování obsedají průměrně cca 5 uliček. Řepku využijí naplno. Už je v úlech přebytek včel a nastávají klasické problémy zadováků – nedostatek místa (pro kladení i pro včely). Potom je možné využít dříve doporučované vyrovnávání mezi jednotlivými včelstvy plodem.
Já odčerpávám včely z medníků (popřípadě i plod) do nástavkových úlů na stejném stanovišti.

Letošní zimování ještě nemám rozhodnuté.
Pokud toto počasí nezarazí melicitózu, asi budu krmit tak, jak se to dělalo před padesáti lety. Budu krmit se zrušeným medníkem.
Možná vložím prázdné souše mezi plodové rámky.
A nakrmím najednou 3-4 prosakovacími sklenicemi cukru.

Radek Krušina

Od: <Josef.Mensik

> Zimování silných včelstev v budečáku je holý
> nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat
.....

Mě se to nezdá jako nesmysl, jestli se poupraví zadovák na možnost s nástavkem. Pozor, mám jinou verzi! Mluvím o nástavku z boku, který má funkci druhého medníku nebo samotného medníku a taková jednoduchá úprava může při stavu včelstev dost zjednodušit proces při manipulaci ve snůšce s převěšováním.
Je to asi na článek do VN, ale mám takové rozšíření v hlavě od doby, co jsem řešil s jedním kočovníkem co má ve voze vysouváky. Bohužel "starého psa" jsem nepřesvědčil aby takovou jednoduchou věc vyzkoušel, takže je možné, že taková úprava by se dala nalést jinde u někoho jiného a se zkušenostmi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
Tonda

>Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků.

>Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.

Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Od: A.Podh?jeck? :

> Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
.......

Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Další medníky vždy pod a je jich několk. Celkem až čtyři. Včely postupují od shora dolů. Je to když snůška pokračuje, takže zásoby nepojídají.
Tonda
Ps: předtím vypadlo téma

>Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Samozřejmě těch možností, jak zimovat v budečáku je víc. A ne všechny jsou
úplně chybné. Ale v srpnu a části září musí být v budečáku včelstva na co
největším prostoru, velikost zimního chumáče je určována někdy v té době, dá
se říct, že matka v srpnu a v teplém září tak dlouho produkuje zimní včely,
dokud jimi nezaplní úl. Pokud je tak malý jako budečák. Když je v té době v
plodišti i v medníku, tak je těch zimních včel logicky víc. je ale fakt, že
krmení třeba okurkovou láhví v prázdném medníku je obratnější. Jenže já má
zavedené krmení krmení korýtkem s obrácenou flaškou se špuntem. Láhve mám
nyní dvoulitrové. Výhoda tohoto krmení je i ta, že v případě potřeby po
úpravě funguje v podstatě taky až do venkovních nízkých teplot , takže v
případě potřeby můžu v říjnu a listopadu napravovat nějaké problémy To očko
je výhodné pro budečák s nezateplenou přední stěnou. Se zateplenou přední
stěnou je jeho přínos menší. Ale stejně to závisí na konkrétním mikroklimatu
stanoviště a na konkrétním počasí. Někdy úl zahřeje slunce příliš brzy,
včely vyletí do sněhu nebo se prudce změní počasí a včely se nevrátí,
zatímco v utepleném úlu vyletí, až když je skutečně teplo a vrátí se. Jindy
úl zahřeje slunce, včely vyletí ven, vypráší se a rozjedou jarní plodování,
zatímco v utepleném úlu mají pořád ještě zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 8:32 AM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku


Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který
obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od
shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku
je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely
pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev
v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li
zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a
ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla
zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule
Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor
oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý
plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak
vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového
systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v
různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u
nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které
nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová
hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní
počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj
mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička
Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na
jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

Rozvinutou rojovku už asi nevyřeší, ale určitě přispěje jako protirojové opatření. Když budu mít jeden medník a ponechám ho celý zavíčkovaný, bude se za pár dnů rozvíjet rojová nálada určitě. Když přidám další prázdné nástavky, k tomu ještě mezistěny, dám jim práci a mají jiné starosti. Nikomu ten názor ale nevnucuju. Větší prostor je ale určitě jako jedno z protirojových opatření.
Tonda

>Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

nejlepší je pod . A proč by je pojídaly, vždyť je snůška
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:43:01
> ----------------------------------------
> >Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet,
> ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
>
> Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby
> nezačnou pojídat?
>
>
>

Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:44:06
> ----------------------------------------
> Od: A.Podh?jeck? :
>
> > Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> > může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
> .......
>
> Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost
> to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je
> to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

>>To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Nemusí to být jenom tím. Začala kvést řepka, pak se udělalo na 3 týdny hnusně podobně jako teď. Nástavkové úly plné včel, létaly minimálně, tedy potravy určitě neměly nadbytek. V úlech byly desítky zakladených matečníků. Díky vytvoření oddělků nebo přeletáků (když se občas udělalo hezky) a následného spojení a pak obnovení snůšky po těch 3 týdnech je to nakonec přešlo.
Dan

Letos to bylo počasím. Nebyla snůška, nebyl otevřený plod a tak u včel převládla rojová nálada. Nevyrolily se ale taky všechny. Mně z padesáti něco do deseti. Záleží ještě i na jiných faktorech. Včelař to třeba hodně ovlivní tvořením oddělků, místa pro kladení a ukládání medu aj.
Tonda

>Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat...

V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi nestihnu ;-)

Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích...

Však už se na to těším.

Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou...

Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a ponechat v úlu všechny rámky).

Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu...

Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.
>
>
>

:: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny

To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených "přecházecích" nástavků?

On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

A PRACNÉ TO NENÍ

vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:14:20
> ----------------------------------------
> :: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a
> zbytek jen mezistěny
>
> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
>
>
>

Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.

Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?

včely smeteš na prázdné mezistěny a na jaře kdy se to nejlépe dělá, je obsazených v budečáku tak asi 5 rámků a teď mne napalo že by šlo rámkům provizorně prodlužit ouška hřebíkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 14:35:10
> ----------------------------------------
> Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá
>
> Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.
>
> Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného
> nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem
> smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2
> hodiny a její zrušení pak zase půl
>
> Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně
> zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených
> nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?
>
>
>

Pokud chceš na jaře převádět do nastavků, navrhoval bych za prvé je mít teď
v starých úlech v plodišti i v medníku v co největším prostoru, aby do zimy
šly co nejsilnější. Za druhé v listopadu až prosinci při teplotě v poledne
okolo 10 - 15 st C vybrat rámky bez včel a většího množství zásob z
neosazeného plodiště nebo spodního nastavku, nechat jen jeden, dva u česna a
doma v klidu ty plásty předělat do nové míry. V zimě včelám takové prázdné
prostory pod nimi zas tak moc nevadí. Nebo ty včely takhle zúžit, jakmile se
na jaře trochu rozplodují a s rámky udělat totéž. Za třetí na jaře před
proletem na úly připevnit zepředu sytě nabarvenou lepenku nebo podobný
materiál, aby se orientovaly na barvu a ne na tvar úlu. Přehodit do nových
úlů včetně té lepenky asi na konci dubna nebo tak nějak, kdy to plodiště
nebo ten jeden nastavek se starými rámky bude plný. Já bych asi použil
nějaký přechodový nastavek, kde by se plod ze starých rámků nechal vylíhnout
a pak by se odstranily.

Nebo pokuď ty Langstrothy budeš mít už v zimě, tak v prosinci a začátku
ledna bych z těch univerzálů a pětiletek, kde ty včely zimují v medníkovém
oddělitelném nastavku prostě ty medníky položil na dno a jeden nastavek s
rámky toho langstrothu a případné mezery zatěsnil. Musí být aspoň mírný mráz
a klidné počasí, jinak často vzlétne hodně včel, které ale někde ztuhnou.
Nebo naopak + 10 nad nulou, potom se ty vzlétnuté včely většinou stihnou
vrátit do úlu. Včely při proletu vyletí česnem v langstrothu, zalétají se
na něho a pak už je kdykoliv možné, kdy je tepleji, nechat matku sestoupit
dolů do langstrothu a rozplodovat se a staré rámky po vylíhnutí plodu
odstranit. Nevím ale, jak moc by se včelám nelíbilo, kdyby v zimě ten nový
langstroth a rámky "smrděly novotou" Při dostatečně silném mrazu, -10, - 15
st C a vyčištěných drážkách od propolisu je možné v zimě takhle přesunovat i
jednotlivé rámky z zadováků, včely téměř nevzlétnou ale to už je dost
extrém.

Nebo pokud ty langstrothy máš už teď, je jedna z možností umělý roj. Včely
setřepat do rojáku, 3 dny ve sklepě s trochou cukru a potom usadit do nového
úlu na mezistěny a krmit. Nejlíp asi na původní místo. Do poloviny září by
měly stihnout postavit a částečně i zaplodovat minimálně plásty odpovídající
jednomu nastavku 39x24. Asi ještě lepší varianta je místo rojáku je setřepat
rovnou do nového úlu na mezistěny. Pak stačí jen po třech dnech vynést úl ze
sklepa, položit na místo a otevřít česno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o
nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Dne úterý 08 srpen 2006 13:01 Petr J. Borský napsal(a):

> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)

na prechod na langstroth ma petiletka ten spravny pudorys.


Honza

Někde na webu včelařů pardubicka jsem našel fotogalerii polystyrenového úlu slepeného samovýrobou. Autor je prý někde z této konference. Zajímaly by mne zkušenosti s tímto úlem. Dle mého názoru lepidlo na polystyren časem vlivem povětrnostních podmínek povolí a nádstavec se může jednoho dne rozletět na 4 stěny i s včelami.

Od: Petr J. Borsk?:

> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
.....

Já bych z toho nedělal při takovém počtu včelstev drama. Jestli chceš vědět o výhodách tak ty vidím asi v tom, že jestli je vše provedeno s pokud možno co největší přesností. Je prozatím vhodné počasí .. tj. pod mrakem a otravovat tě budou jen vosy.

1. Nejprve bych vzal úl, dal ho bokem a na jeho místo dal druhý.
2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v případě gumičky poopravit prsty)
3. Na místě bych postupně setřepal včely do nachytaného úlu rámky dal do bedny.
4. Úl se smetencem zavřel víkem a šel někam, kde včely nemohou a kde je stolek (nástavky+víko) jako podložka.
5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2 mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý nůž.
6. Po vyříznutí na výšku dokončit boky.
7. Upevnit drátky a dokončit šířku nějakým pěkným kusem. Ten také zajistit drátkem.
8. Přeřezat do počtu vhodné k zazimování. Podle mě může být včelstvo zimováno i bez části rámků. Tj. např. 6 a 6 nad sebou. Atp.
9. Upevnění provést i čtyřmi drátky. Drátek , je-li zamotán na horní loučce s delšími konci drátku pro rozmotání se dá po dokrmení (dostavění) vytáhnout bez manipulace s rámkem. Také se není potřeba se obávat a je možno i ponechat ten drátek až do jara.
10. Jít vrátit dílo a plod smetenci. Je potřeba pozvednout víko a sklepnout včely na dno ... zakouřit a naskládat vhodně plod k sobě(nad sebe) a zbytek. No a zahájit to dokrmení.
11. Dělat pomalu, úpostupně a zamezit hlavně slídivosti. (dělat přeřezávání v chráněném prostředí od včel)

Někdy vloni jsem to už zde na konferenci popisoval. Jde o konečné řešení a to je ta výhoda. Hlavně je to dobou osvědčený způsob.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Poopravuji:

> 2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá
> nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný
> základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v
> případě gumičky poopravit prsty)

...a i těžší dílo ..


> 5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně
> položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2
> mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý
> nůž.

...položit jako šablonu rámek, (mírně označit otlačením)do kterého se bude dílo vkládat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Před nedávnem tady na konferenci jeden z přátel psal o tom, jak používá Futterkammer.
Chtěl bych poprosit, kdyby byl tak hodný a ozval se na můj mail, případně jestli s touto technologií máte někdo zkušenosti nebo víte o zdroji přesných informací, byl bych velice vděčný za informaci. Předem moc děkuji.
311.kucera/=/seznam.cz

Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126. Ze svých 38 včelstev jich 14
zimuji v Budečáku nebo MU a žádný problém.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borsky [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(

Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Petr B.

> Langsthroty budu stloukat přes zimu

Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Od: Petr J. Borsk?:

> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(
.......

Mohu se zeptat kde jsou ty čísla Včelařství dostupné?

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda

>No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil, zazimoval a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného výkonu (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích, měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1 nástavek - hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním - rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně - 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1 tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely vyvěšeny (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky - snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho co jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg, druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu. Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to nedohnaly).
A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit (loni to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné), protože nevím zda:
- jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
- nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují létavky a sama matka nic moc.
Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10 včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Asi spíš myslel Moderního včelaře....

já: ...A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Karel: Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)

Omlouvám se, to byl nechtěnej fór - díval jsem se na vcelarstvi.cz do sekce "Časopis včelařství", zahlédl jsem tam obrázky obálek posledních dvou čísel jako odkazy a už mě nenapadlo se podívat, kam ty odkazy vedou. Samozřejmě nevedou na časopis v .pdf, jak jsem si bláhově myslel, ale jen na větší obrázek obálky :-(

Holt jsem ve své bláhovosti myslel, že se někdo v Křemencovce probral z letargie, takže se ještě jednou omlouvám za planej poplach.

Typoval bych spíše na rozdíly mezi matkami a dobré stanoviště. Co mám
zkušenosti z kočovného vozu, kde byly ty úly těsně vedle sebe, tak ty krajní
mohly být tak o 20 - 30 % lepší přes to zalétávání létavek, víc ne. U
nastavků umístěných po skupinkách 2 - 4 včeltvech venku v jedné řadě to bude
mnohem méně. Možná pokud by byly úly za sebou, ten přední by ty létavky
stahoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:48 AM
Subject: Zalétávání včel


> Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání
> včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil,
zazimoval
> a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se
> prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá
> včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného
výkonu
> (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto
> včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
> Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích,
> měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1
nástavek -
> hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním -
> rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně -
> 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1
> tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely
vyvěšeny
> (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do
> prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky -
> snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když
> závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho
co
> jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg,
> druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky
> a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu.
> Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní
> jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno
> jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to
> nedohnaly).
> A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit
(loni
> to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné),
> protože nevím zda:
> - jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
> - nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují
> létavky a sama matka nic moc.
> Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
> Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen
> naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je
> hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10
> včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

A.Podhájecký: No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Karel: No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.

To je dobrý nápad, ale mně zatím těch šest včelstev postačí (neříkám, že napořád).

Jinak ten způsob s Adamcovým rámkem přidělaným na Langsthrotově loučce funguje i v 3/4 nástavku, pokud je na vysokém "varroa-dně".

m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že dobře hořely :-\

Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře (odpadlo mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Rozhodně bych si vzal na pomoc statistiku, gaussovo rozdělení (křivku) a z této perspektivy bych to hodnotil.
Dlouhověkost je funkcí i ošetřování a poměru kojiček k plodu. A tak je možné, že včelstva v jednom roce s pozdním rozvojem mají tento poměr pro podletní ošetřování lepší. Pak jsou v příštím ranná a naopak. Včelstvo je především systém a je na něj třeba koukat dynamicky. Tedy záleží na jeho chování v minulosti. Má v podtatě setrvačnost.
Jinak to jsou obdivuhodné výnosy, ale jaké jsou ve vztahu k ostatním.

Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.

V této souvislosti mě napadlo, jak tento problém řeší zastánci
polystyrenových úlů. A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

mp

Dne středa 09 srpen 2006 10:44 Michal Pol napsal(a):
> Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
> jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.
>

Sberny dvur ?

Honza

Michal Pol: ...A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

U budečáků bych je zimoval jen v plodišti a pokud by to šlo na jaře bych je přeložil do už prázdných úlů bez strůpků, nebo hned do 3/4 langstroth. Na výšku se vejdou do podmetu a na délku stačí dát do nástavku truhlík pro zkrácení délky.
Dokonce je např. pan Kolomý vyrábí. Stačilo by jenom obrácené L aby nestavěly divočinu a stavěly na horních mezistěnách.
Tonda

>Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Jenom do nějakého malého % znečištění. Zbytky úlů určitě ne. Rozhodně tam nepůjdou naházet při likvidaci moru.
Tonda

>Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg. Ten výnos 80 Kg byl z dvou nástvku - plodiště medník 39 X 24 ( tdy vlastně dvouprosorové uspořádání ). Dokonce po druhém točení za týden byl medník plný sladiny, tak jsem přidal na to jedno plodiště druhý medník. Za další týden byl plný i tento. Chtěl jsem si odchovat matku, ale nějak jsem to nestih...tak uvidíme příští rok.
Ostatní úly byly 2 nástavky a u dvou úlu 3 nástavky. V těch třech nástavcích bylo podle mě více včel ale i plodu, bohužel o dost méně medu.
Tomáš

Včelařím 6 rok. Musím se přiznat, že jsem tomu úplně propadl a ostatní koníčky se propadly do pozadí. Bohužel nebo možná bohudík, neměl jsem žádného učitele a tak jsem začal pouze z nadšení (a průběžně sehnal veškerou dostupnou literaturu a informace z netu - těď toho mám asi 1 metr) a nadělal spoustu chyb, počínaje nákupem včelstev na jaře (2 přezimované roje krmené jen na cca 10 kg, které ten rok nic nedaly) ze sousední vesnice , čož jsem pak vylepšil nákupem 2 oddělků od uznaného chovatele - včely mám na chatě - včelařím víkendově, přes učení rozmnožování a larvení, kdy se mi po mnoha neúspěšných pokusech při matce a v sádce podařilo druhý rok vytvořit 11 oddělků na zralý matečník z čehož zůstal pouze jeden, neboť chybou při jejich krmení jich za týden bylo 10 vyloupeno.
Předloni a loni už se začalo dařit (nákup matek a letos již jen matečníků, vlastní odchov) s tvorbou oddělků (letos nadělal ze 17 včelstev 32 oddělků na zralý matečník z nichž se 26 ujalo) a tak jsem se letos dostal na 28 zazimovaných včelstev, kde pouze u 3 nejvýkonějších jsem neměnil matku spojením s oddělkem (snad si ve většině nechají mladší matku - starou matku nejsem schopen najít a vychytit - slabší zrak - matku jsem v životě zahlédl snad jen 2x).
Vždy jsem si myslel, že mám pouze průměrné snůškové podmínky (Liberecko 330mm), řepka pouze předloni, ale zdálo se mi že na ní skoro nelítají - prý do postřiku přidávají nějaký repelent, aby neměli problémy s úhyny, jinat trochu luk, smíšený les a samé pole s kukuřicí a obilím . Zatím si všechno píšu a tak tady jsou poslední 3 roky:
2004 - průměrný výnos ze 7 včelstev 27 kg - nejlepší 36 kg
2005 - průměrný výnos z 13 včelstev 38 kg - nejlepší 61 kg
2006 - průměrný výnos ze 17 včelstev 49 kg - nejlepší 92 kg ((nůžky se mi stále rozevírají a tak pořád přemýšlím co rozchovávat)
Ale Farrar píše, že snůškové podmínky se posuzují podle nejlepších včelstev - tak bych, než vylepšovat maxima chtěl dosahovat vyrovnanější výsledky - méně včelatev s vyššími výnosy - méně práce (přiznám se, že celý život vykonávám managerské práce a tak se to snažím i holkám organizovat co nejefektivněji).
Krmím cca 22 - 24 kg, zčehož cca 1/3 zbyde na jaře a tu použiji při tvorbě směsných oddělků (popsáno v Liebigovi), jež se mi jako metoda chovu pro svoji jednoduchost osvědčila, kdy jedním zásahem vyberu plásty s cukrem, plásty s plodem - vytvořím odsavač nad souběžně nasazeným medníkem, dám nástavek mezistěn a pak už se vlastně celou sezonu ve včelstvu nehrabu, až zase při zazimování a připojení oddělku přes noviny.
Loni (letos ještě bilanci nemám) mi vycházela spotřeba času na jedno včelstvo:
- 34 minut - práce ve včelstvech (včetně krmení)
- 12 minut jeden oddělek
- 78 minut vytáčení (mám zatím jen 3 rámkový medomet)
- 63 minut zinmní práce (výroba úlů, rumků, mezist. vosk atd.)
- 65 minut prodej medu
celkem tedy 4 hodiny 12 minut na včelstvo, což po prodeji medu a odečtení cukru, dřeva, benzínu,energie mezistěn atd. dělá výdělek cca 350,- Kč na hodinu (nic nedaním).
Tohle ale počítám spíše pro manželku, aby mi těch cca 100 hodin ročně u včel moc nevyčítala.
Závěrem snad, že co mohu posoudit, tak v oboru včelažství to je pro začínající včelaře snad nejhorší. Musíte mít hodně elánu a nadšení, aby jste se prokousaly prvními 3 roky učení, kdy děláte jednu chybu za druhou, je to běh na dlouhé trati, kdy čekáte 3/4 roku na to, zda se vám minulý rok něco povedlo (otevřete včelstvo - něco nezvyklého s čím jste se dosud nepotkaly uvidíte -a musíte se hned rozhodnout co udělat a doma pak v klidu s literaturou zjistíte, že jste to udělali asi blbě a budete rádi, když to holky přežijí).
A v ogranizaci je většina důchodců, kteří se při blbých dotazech tváří jako by vám měli prozradit nějaké tajné kouzlo.
Myslým, že zahrádkáži, králíkáři atd. jsou na tom mnohem lépe (z pohledu začínajícího včelaře, literatura pomoc z organizace, menší věkový rozdíl atd.).
Čtvrtým rokem už těch úspěchů je více ,tak začnete frajeřit, načtete všechno dostupné o dvoumatečném včelaření - protože všude se píše jaká to je bomba - a po 14 - 21 dnech máte všechno na okolních stromech jen né ty slibované dvojnásobné výnosy.
Přeji všem zájmovým včelařům aby Vás to bavilo, uspokojovalo
a dodávalo potřebnou pokoru a životní energii, jako mě.

Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak, kterým se dá třeba impregnovat dřevo nebo beton. Ale tolik jako
dřevo natřené fermeží nebo luxolem asi nevydrží. A "morové" nastavky asi
taky nejde takle použít.

R. Polášek

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé
pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm
silně vlhnout, budou málo pracovat a vydrží déle než jiné. Co já mám jeden
nastavek z borovice vejmutovky kdysi zakoupený u Kolomého, je vejmutovka
stejně lehká jako třeba topolové dřevo, ale opracovává se líp a je o něco
tvrdší, blíže smrku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 10:30 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?
>
> Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze
> získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že
> dobře hořely :-\
>
> Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře
(odpadlo
> mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky
> nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Ten silný čoud plyne z toho, že polystyren potřebuje k dokonalému spálení
mnohem více kyslíku než dřevo. No a v obyčejné hořící hromadě naskládaných
polystyrenových nastavků nedokáže obyčejné proudění vzduchu dodat toho
kyslíku dost, proto uniká černý kouř a určitě i nějaké nespálené
karcinogenní a podobné zbytky polystyrenu. Pořád je to ale o hodně lepší,
než kdyby tam na hromadě hořelo PVC nebo jiný plast s obsahem chlóru. Jinak
si myslím, že jeden průměrný kotel na uhlí v rodinném domku za nějaký měsíc
topení v zimě vypustí stejné množství škodlivin jako jedna hromada
polystyrenových nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 2:04 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak
jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím,
ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že
je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne úterý 08 srpen 2006 22:15 Petr J. Borský napsal(a):
> Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.
>
> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(

nevadi, ve spolkove knihovne si je muzete zapujcit. Pokud nejste z Prahy i
zasilaji postou.

Honza

Otázku "Jak zlikvidujete polystyrenové úly v případě nákazy?" by měl povinně zodpovědět každý zastánce této "inovace". Současně si představuji, že jak tento "moderní včelař" stojí u hromady smrdícího a škvařícího se polystyrenu, využije čas tím, že kolemjdoucím přednese něco o prospěchu včelařství pro ochranu životního prostředí (nebo tak něco). Ach jo.

Kolik je polystrerenu z ÚLŮ a kolik je ho ze zateplování budov? Když se likvidují stavby, tak proč ne úly? Jak to nevím, ale musí to jít, jinak bychom se tu tím zacpali. Třeba to jde rozpusit v nějaké chemikálii?

> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

Pálit odpad na veřejném prostranství je proti zákonu a nepálit přes nařízení veterináře je také proti zákonu. Tak si vyberte!

> Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak ...

No vida odpověď tu už byla.
Možná, že se ty spory dají zničit chemicky. Divil bych se, kdyby vydržely koncetrované kyseliny nebo louhy.

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm silně vlhnout, budou málo pracovat a vy ...

Tvrdé dřevo je zákonitě těžší a naopak. Nástavek by měl být pevný i lehký což nejde úplně skloubit. Asi je ale lepší při větším počtu nástavků vsadit na lehkost a při menším na pevnost a odolnost.

Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi snadno kroutí.

Apropos tloušťka. Jak nejmenší tloušťka je ještě přípustná pro takový nástavek? Stačí 15 mm nebo i méně? Co vlastně tloušťka desky v úlu ovlivňuje?

Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor? V nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)

------------------------------
>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při
>pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu
>viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.