Archiv Včelařské konference

> tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
> dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O)

Mám stejné zkušenosti, ale zjišťuji, že se to vyplatí, ba co víc, že je to nutné. A pokud to budeme dělat všichni, pomůžeme jen sami sobě navzájem. Zvedne se poptávka po kvalitním medu.

> Na vesnici není příliš velká šance získávat místní lidi jako nové zákazníky ...
> ... chodí ke svému včelaři a přitom nerozhoduje to, jak je med kvalitní ...

Mohu oponovat, že už to tak úplně pravda není a že se objevuje vliv osvěty (viz výše). Zjistil jsem v několika případech, že lidi začínají chodit za mnou, protože "vloni měli med od támhletoho a to se nedá s tím, co mají ode mně srovnat. A navíc je to takovej bručoun a člověk se od něj nic nedozví". Další zkušenost: popovídejte si z lidmi o medu a o včelách, "ztratíte" tím pět minut, ale získáte zákazníka, který si letos vezme dvě kila na zkoušku a za rok přijde s objednávkou aspoň na tři kila pro sebe a dalších pět pro příbuzné a známé.

Zdraví Pavel

Použít by jej mělo být možno ve stejných termínech jako konvenční
ošetření fumigací. Ale není to úplně vhodné, protože může dojít k tomu,
co Ing. Veselý nazívá "rezistencí na druh ošetření" - tj. mouhou být
urchráněni za stejných podmínek někteří roztoči.

Takže doporučuji:

provést ošetření v předepsaných termínech - co nejpozději tak, aby
poslední ošetření vycházelo na druhou polovinu listopadu nebo začátek
prosince a druh ošetření volit podle klimatických podmínek: do cca 8 -
10 stupňů po několik dnů fumigaci, při nižších teplotách aerosol. Pokud
by náhodou seděly podmínky i při posledním ošetření na fumigaci, tak
bych stejně pro změnu technologie použil aerosol.

Lněnička

Zdravim Jose,

urcite dostanes vela typov. Kazdy si najprv dobre premysli nez ho vyuzijes.
Nie vzdy to co vyhovuje jednemu musi aj druhemu.
Teda moja rada: nastavkove ule ano, ale len do jedneho radu. kedysi
som dal dva rady optimalov do maringotky ... po par rokoch som musel horny
rad zrusit.
Do maringotky netreba uteplene ule - je to zbytocna zataz.
Ak mas ule umiestnene na stojane, lepsie sa v nich robi.Ked dvihas
nastavok a nohu mas pritom vlastne pod ulom mas lepsiu stabilitu a menej sa
narobis. Aj pri prehliadke spodneho nastavku sa nemusis tolko zohybat (
treba zvazit svoju vysku aby praca v hornom nastavku nebola narocna ).
Zaistenie ulov proti pohybu pri prevoze: Ak budes mat ule tesne pri sebe
potom bocny pohyb nehrozi a stacia aj bezfalcove ule s predozadnym dorazom
( zvonku, ale pozor nie po celej sirke nastavku - aby sa tam vosiel
rozperak - lebo zboku ho nedas ) Ak budes mat ule dalej od seba su lepsie
falcovane.
Vetranie : najlepsie je spodne cez zasietovane dno - zakryva sa len v
zime. Ak mas ule na stojane, cez pletivo padaju necistoty z ula na dlazku
odkial ich pohodlne vymetieš.
Stojan : da sa urobit z "L" 30x30 mm, aj nozicky. Len na spodok noziciek
je treba privarit zelezne kruzky, aby sa ti nezabarali do podlahy.
Okna: Bocne okna su omyl. Stropne hoci su pracnejsie su ovela lepsie.

Matej

P.S. Rad sa "prizivim" na dalsich zaujimavych napadoch z tejto temy. V zime
ma caka stavba dalsej maringotky.




<Nazdar přátelé!!

<Musím se pochlubit, dneska jsem koupil včelín na kolečkách :) - kočovný
vůz.
<Je ale osazen bateriemi a to se mi nezdá... Tyto úly tedy vymontuju a přes
<zimu udělám úly nástavkové. Vás všechny bych chtěl poprosit o rady, o
různé
<vychytávky, Vaše nápady které jste ve svých vozech realizovali. Jedná se
mi
<třeba o přichycení dna, o zajištěná nástavků při převozech a podobně.
<Taky bych uvítal, kdyby byla možná návštěva ve Vašich vozech.
<Díky!!


<Mějte se prima a ať nám to bzučí...

<JOse

>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
Eman

... alebo vybratim dosky oproti ockam do vysky 6 nastavku / optimal /. V
praxi to vyzera tak, ze kazda 5 doska je o 120 cm kratsia.

>>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
>To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
>asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
>Eman

Vážení přátelé !

jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení. Vím, že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.

Důvod proč to nejde :

1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to konstrukce medometu.

2/ Opěrná plocha pro rámky musí být udělána tak, aby byl včelí plást dokonale opřený, mezerník nesmí zavazet.

3/ Je třeba rámek ve druhém točení namočit teplou vodou.

4/ Musíte použít čistou tangenciální polohu,zvratný medomet, v radiálu musí přemoci med stěnu buňky a teplé dílo se vytáčet nedá.


Slíbil jsem vám, že budu informovat o stavu zkoušky. Nevím, jestli jsem první komu to jde, ale vytočil jsem vše.
Do poslední buňky. Vytočeno na 100 %.
Rámky nepoškozené, bílé tvrdé krystaly venku.
Test jsem dělal na pohon A, profi.

Byla to zatím jen příprava, dostal jsem k dispozici jen pár rámečků, zanesených 50/50 hustým až kašovitým medem a bílými suchými krystaly.

Řešil jsem to tímto způsobem:

Napřed jsem nechal proběhnout standardní program, po odlehčení malými otáčkami do velkých otáček. Použil jsem čas cca. 7 minut.

Co bylo jakž takž vazké, se vytočilo, pár betonových špuntů odlítalo tipuju tak 40 %, ostatní se posunuly ( může tam voda ) .

Vytočený med jsem stočil do konve.

Pak jsem dal tak na 30 minut rámky do studené vody- myslím , ale že se tento krok dá vynechat.
Potom jsem rámky namočil cca. na 5 -10 minut do vody teplé cca. 50 stupňů. Ale myslím, že postačí jen ponořit na pár sekund, to teplejší vody. Zde je třeba dát pozor, pokud se bude někde dílo trhat, tak ne v medometu, ale právě zde.
Rámečky by měly mít dostatek vody, aby plavaly, tím je zaručeno to, že plást je nadlehčovaný vodou ze všech stran a nebortí se. Lze plásty dát po namočení k sobě, do páru, plavou a jsou na sobě, při vytahování z nádoby se opírají o sebe a lépe vážou, ale není to podmínka. Plást při vytahování by měl být kolmo k hladině vody. Jinak se může utrhnout při prudším pohybu.

Při vytažení lehce odkapat ( do 10 s ) a můžete vytáčet.

Nyní jsem program zkrátil, šel jsem přímo do vysokých otáček, postupnou akcelerací. I když druhá strana rámku byla plná vody, zdá se, že to nemá vliv na borcení plástů ani při tak obrovských otáčkách, které jsem používal, naopak , svůj smysl to snad i má.

Velkýma otáčkam jsem točil doprava 2 minuty, doleva 2 minuty.


Po skončení cyklu byly všechny místa plástu čisté, suché dokonce i odolné bílé špunty - vše pryč.

Vodu které v medometu zbyla jsem dal mým včelám, nemusel jsem nic rozehřívat, voda ve dně medometu se vírem vzduchu točila a špunty byly rozpuštěné. Myslím, že to včely v pohodě stráví, ale uvidíme.

Takže k pokusu :

čekal jsem, že vytočím tak na 50 % podle toho co jsem slyšel i od zkušených včelařů jaký je to problém. Čekal jsem , že bílé suché krystaly zůstanou, ale povedlo se to na 100 % .
Nemůžu říct ještě že je vyhráno, potřebuji větší množství rámečků, ale to provedeme tento týden, snad to půjde a vytáčecí postup ještě upřesním a zbytečné kroky se vypustí a vytáčecí čas se minimalizuje. Ale je důležité, že to jde. Medomet jsem neměl ukotvený, jen volně, to jsou časové ztráty.

Na 6 rámečků 39* 28 cm ve stavu 50 % med, 50 % beton bylo třeba aktivního vytáčecího času cca. 11 minut.

Pro zkoušku jsem použil medomet šestirámkový zvratný, kde u normálního medu se čas vytáčení pohybuje zhruba kolem 1,5- 3 minut.

PS. otázka- je to pro vás zajímavé nebo raději řešíte melecitozní med postaru než investovat do nového medometu ?
Zajímalo by mě, jestli se vám vyplatí koupit nový zvratný medomet profi - A, i když je cenově pro mnohé nepřístupný nebo mít ztráty v medu a ve včelách a v čase. Ve vaší oblasti dejme tomu dosud betonový med nebyl a snad jste vám i stačil radiální meodomet, ale jednou za čas přichází med, který tímto vytočit nejde. Co s tím?
Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš počet včelstev. Děkuji.

vodička

www.apidomia.cz

O tom jsem také přemýšlel, ale různě úly přešupuji do stran. Očka mám
otevřená i proti stěně kvůli větrání.
V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil, udělal
jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně létat
dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka nevidím
musím ven.
Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 02, 2002 3:51 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> >Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
> >vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
> To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
> asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
> Eman

Tento pokus je, řekl bych, velmi přínosný, ale jde o to, jestli se vyplatí kvůli jednomu roku za cca 10 let kupovat medomet za 50 tisíc! Snad pro velkovčelaře a podnikatele. Já mám 7 včelstev (zatím) a nedovedu si představit takovouhle investici. Nehledě na to, že o této investici obecně nerozhoduje pouze počet včelstev včelaře a jeho časové úspory, ale především také ekonomická situace rodiny a celková sociální situace. Je rozdíl, když má rodina příjem pouze od jednoho člena (manžel) a manželka je na mateřské. A je také rozdíl, když oba dva pracují. Také je rozdíl mezi ekonomicky aktivními a důchodci. A v neposlední řadě je rozdíl mezi normálním platem a platem manažerů, ředitelů a jiných vysoce postavených zaměstnanců (event. politiků - ale ti asi nevčelaří ...).

Toto si je potřeba všechno promítnout, nezáleží tedy pouze na počtu včelstev.

Zdeněk Čejka

Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního otvoru
ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla vně
včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím, ľe
by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.

A jěątě něco:
Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční stěny.
Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na třechu.
Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva. Určitě
byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
udělal
> jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
> také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
létat
> dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
nevidím
> musím ven.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Dovoluji si zaslat své první postřehy -směs pro a proti:
1. mám průměrně kolem 15 včelstev.
2. hrubou kalkulací ( po odečtení nákladů) jsem odhadl, ľe na medomet A za
50 000 by si mé včely nevydělaly dříve, neľ za asi 10 aľ 15let.
3. Nerez medomet by vąak měl vydrľet několikanásobně déle, neľ z
pocínovaného plechu, který slouľí uľ více neľ 20 let. Vydľí tak dlouho i
pohon? Jak je to se servisem? S nahraditelností dílů?
4. S výsledky pokusu se ztotoľňují i mé ( ale vetąinou pouze teoretické )
úvahy ( zejména otáčky aľ někam k 600 ot/min při koąi 90 cm, rozhodně
tangenciální poloha...). Hodlal jsem se do výroby medometu pustit sám. Jeątě
uvidím, mne totiľ baví se občas vlastní výrobou vąelijakých věcí zabývat.
Doba vąak přeje profíkům. Dřív jsem si po nocích stavěl např. stereofonní
tuner-dnes se mi spíą vyplatí si na něj vlastní profesí vydělat. Ten medomet
je vąak ( moľná jen zatím ) přecejen darda.
5. Nápad s vyčiątěním jiľ vymetených plástů s pomocí teplé vody se mi velmi
líbí, myslím, ľe by se dala práce zorganizovat tak, aby vytočená včelstva
dostala tento roztok nejpozději druhý den, jako součást podnícení plodování
a naučení včel do krmítka. Takový roztok bude mít sice nestandartní hustotu
a obsah glycidů, ale včely medový roztok odebírají zvláątě pilně. Domnívám
se také, ľe tento výplach by se snáze kazil ( podobné roztoky kvasí, nebo
octovatí jiľ třetí den ). Také z veterinárních důvodů bych ho krmil jen na
stanoviąti původu plástů.
6. Jsem přesvědčen, ľe melencitózní snůąky se opakují stále častěji jiľ
téměř kaľdý rok a dokonce i tam, kde dříve byly méně časté. Moľná ľe se
přísluąní producenti ( ani nevím kteří, kdo to ví napiąte) namnoľí
kaľdoročně tak, ľe se taková snůąka můľe stát do budoucna významná.
Čistý melencitózní med mi ale vůbec nechutná, ve směsi s jinými medy je vąak
dost přijatelné chuti.
7. ®e bych neukotvil svůj třírámkový medomet k podlaze - to si ani neumím
představit - to snad je překlep? Asi bych preventivně kotvil i ten
ąestirámkový.
8. Teď kdyľ to po sobě čtu, vypadá to, ľe jsem propagační agent př. Vodičky.
Nejsem. Bude to tím, ľe jsem z vnitřní podstaty pozitivně naladěn a tím, ľe
jeho snaľení nabízí řeąení aktuálního problému.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Vodička <jar.vod/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 12:56 AM
Subject: Radiální medomet- téma pro vechny


> Vážení přátelé !
>
> jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení.
Vím,
> že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co
> vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo
> už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda
> pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.
>
> Důvod proč to nejde :
>
> 1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to
> konstrukce medometu.
>
> Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš
počet
> včelstev. Děkuji.
>
> vodička
>
> www.apidomia.cz
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Zdravim vsetkych,

vyskusal som postup pana Vodičku, je to super - funguje to. Za to by
zasluzil od zvazu "metal".

Co sa tyka pouziteho medometu, mam 6 ramkovy zvratny a v zalohe 3 ramkovy
tangencialny ( stary pocinovany na rucny pohon ) . Aj v tomto starom
medomete na rucny pohon postup fungoval. Len ked mate tocit 2x2 minuty
rucne na 500 obratok kosa tak je to fuska.
Z toho vychádza moj záver.
Ak mate do 20 vcelstiev posluzi aj starsi tangencialny medomet.
Elektricky pohon je vsak dobra investicia. Ak sa rozhodnete investovat do
novoho medometu - potom je lepsie par tisic priplatit a kupit si nerezovy.
Inak 3 ramkovy nerezovy s elektrickym pohonom nestoji 50.000, ale je
podstatne lacnejsi.
Pri vyssich poctoch vcelstiev su zvratne medomety bezkonkurencne,
najlepsie v spojeni s automatickym ovladanim. ( nalozite plasty, zapnete,
ked sa vytacanie skonci medomet vyda zvukovy signal )

Matej

Dovolim si prispet jak vytocit melicitozu jinym zpusobem, tak jak jsem to
delal loni ja:

1. vytocit co se da
2. nevytocene zbytky navlhcit, umerne mnozstvi zbyleho medu. Malo medu -
rosit, stredne medu - pokropit a plny plast namocit na par vterin do vody.
(Vody s citem, melo by to byt asi jen tolik, co nasaje zkrystalizovany med.
Tedy jako namocit a prebytek odstriknout.)
3. dat dostatecne silnemu vcelstvu zpet jako mednik. Prakticky vetsinou
zpet, pouze pokud je vcelstvo slabe, tak sousednimu.
4. cca za tyden pohodlne vytocit jako normalni med.

Vodu v medu jsem presne nemeril, nemam cim, vaha sklenice byla zhruba stejna
a med se nekazil.

Neni to z moji hlavy, timto bych chtel RNDr Vaclavu Svamberkovi jeste jednou
podekovat.

A jeste neco o mem starem 3-ramkovem medometu na kliku.
U sveho stareho kose jsem z vnejsi strany na puvodni vystuhy pripevnil latky
2x2 cm z tvrdeho dreva. Pletivo a s nim plast se nemuze prohnout a tedy ani
potrhat. Pouze 6 klacku a kus dratu. Byl to nesrovnatelny rozdil. Doporucuji
tem kdo maji "vytahany" kos a nemaji prachy (volne penezni prostredky) na
novy medomet.
Ted mam jeste v planu vyvazit kliku protizavazim, abych mohl roztocit,
nechat setrvacnosti dobihat a nevyvazena klika nezpusobovala vibrace a
skubani v prevodovce.

PROC? Nemam 220V ani cestu po ktere bych prijel s autobaterii.

Vasek.

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
že

Odkazy na obrázky mi na té stránce nefungují.

Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit).
Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná (roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč.
Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen, listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?)
Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).


                                                        Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak včela
přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná
výąka je 80 cm a je rozdělena na va díly spodní díl skla je cirka 10cm
vysoký a horní díl ho střechovitě překrývá asi o 3 - 4 cm a je spodním
okrajem vzdálen od spodního na vzdálenost délky včelího těla. S tohoto
řeąení pak jsně výplívá jak včela opouątí úlový prostor. Pozor!! Okno které
je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje nám
to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
průvanu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
otvoru
> ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
vně
> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
ľe
> by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
> si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
>
> A jěątě něco:
> Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
stěny.
> Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
třechu.
> Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
Určitě
> byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
>
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
>
>
> > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> udělal
> > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
je
> > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> létat
> > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> nevidím
> > musím ven.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
>
>
>

Ano. Já jsem vąak dospěl k názoru, ľe výměna vzduchu ve včelíně pomocí 18
"okének" v mém včelíně není průvan ( neohne to ani plamen svíčky) ale ve
včelíně je sucho. A potvrzuji, ľe to opravdu funguje. Podrobněji na
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

např. obr. č. 4 v kapitole úvod.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz

eS Pepanem souhl
----- Original Message -----
From: tata <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 04, 2002 8:40 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
> Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak
včela
> přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
> od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
> znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná

Okno které
> je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje
nám
> to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
> průvanu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
> Subject: Re: Kočovný vůz
>
>
> > Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> > který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> > nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
> otvoru
> > ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
> vně
> > včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků).
Myslím,
> ľe
> > by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> > Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven,
nebo
> > si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
> >
> > A jěątě něco:
> > Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> > bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
> stěny.
> > Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
> třechu.
> > Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
> Určitě
> > byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
> >
> > Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
> >
> >
> > > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> > udělal
> > > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
> je
> > > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> > létat
> > > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> > nevidím
> > > musím ven.
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Chtěl bych se znovu připojit do diskuze o cementovém medu z modřínů a podobných starostí s jeho zpracováním. Zaregistroval jsem návod přítele včelaře s namáčením v studené a následně teplé vodě. Před tím jsem někde zaregistroval návod, (který bohužel nemohu najít) rozehřát plásty pomocí 100W žárovky někde v podmetu, následně je nechat vystydnout a pak vytočit. Byl bych rád, kdyby se někdo v konferenci ozval, zda to vyzkoušel, event. s jakým výsledkem. Dál prosím účastníky konference, jaký je váš názor, co s tímto roztokem, tj. melicitozním medem dál. Je pro včelstva nadále nebezpečný, i když zředěný pro zimní uložení jako potravu pro včely není asi nadále vhodný. Pokud jej nebudeme dále nutit včelstvám k ukládání do zimních zásob, jak jej dále ukládat event. sterilizovat. Sám osobně zkouším vytočit modřínový med obojím způsobem, tj nahřát a vytočit ,a ponořit do 50 st. vody a vytočit .Každopádně jsou to nějaké nápady, které jsou dobré vyzkoušet. Máte li nějaké zkušenosti, prosím o poslání do konference. Dále čekám o nové názory na fumigaci, která nás čeká. Ale to už určitě bude další tema, které nás nemine.
Emil

Vážení přátelé,

je mi líto, ale zdá se, že příroda vítězí. Vyjel jsem do terénu abych otestoval zvratný profi A medomet na včelařské farmě. Jednoznačně bez diskuse je radiální medomet mimo, zvratným medometem jsme vytočili alespoň něco.
V tomhle jsem měl pravdu. Bez vody se ale bohužel nehneme a voda znehodnocuje med. Šli jsme na nepředstavitelně vysoké otáčky, ale čeho jsme jen dosáhli,tak borcení plástů. Rámky byly v hrozném stavu, celobetonové a mladé dílo.

Vytočili jsme průměrem ze šesti rámečků 3-3,5Kg. medu. Čas 5-7 min. Můžu jen říct, že se dá tomu pomoci mechanickým rozrušením plástu.
Je na to takový ostnatý váleček, který pronikne do buňky a i vytáhne ten humus ven. Doma lze vyrobit ze slabých vrutů do dřeva takového ježka, kterým pícháte do plástu. Závit na šroubu zpětně vytahuje med. Vzdálenost asi jako buňky. Ne velkou plochu. Bohužel se ale tímto ničí plást a to ještě než jde do medometu. Protože je to jednostranně. Když jsem vystavoval v rakouském Grazu, tak jsem si všiml podobného principu, ale- a to je důležité - oboustranného. Kdybych toto použil, a ve spojení s velkými otáčkami, asi bychom byli podstatně dále a to i bez vody. Nemám na to ale čas a ani rámky. A nevím, pro koho bych to dělal, včelaři výrobky
kopírují , pomáhají si svépomocí .Nejsou finance. Med byl tak hustý, že sotva vytékal z medometu. Nic podobného jsem ještě neviděl.

V tomto období se voda použít nedá. Proč- je zima, včely jsou udřené, odmítají zpracovat při krmení i studený cukr. Natož vodu s melecitozou. Kdyby to bylo dříve- zkrmit a znovu vytočit, ale není na to čas. Jak uchovat vodu přes zimu - nevím. Tak jen změnit na alkohol a stát se alkoholikem.
Nebo nějak sterilizovat. Ztráta medu, je lépe vytočit co se dá, rámky vyměnit, zakrmit včely teplým cukerným roztokem.Nevytočené rámky dát příští rok do medníku, namočené do sladkého roztoku , včely to zpracují a smíchají s medem ve snůšce. Pak to vytočit, uchová se tak med. Melecitozní vodu možná smíchat s cukrem a zkrmit, ale není to vyzkoušené, nevím, jak na tom včely přežijí zimu.

Závěrem:

Myslel jsem si, že máme řešení, ale bohužel. Když se nedá použít voda, tak jsme v koncích, nepomůže vám ani nový medomet, ale určitě vytočíte více medu, než na tom starém.
V každém případě si promyslete při pořizování nového medometu typ. Radiální - není špatný, ale jen na řídké medy nebo univerzální zvratný- šetří maximálně plást a dostanete z plástu maximum co vůbec jde. Rychlost vícerámkového radiálního nebo šestirámkového je už teď vyrovnaná. Nastává
období, které s sebou přináší nové klima, životní prostředí je narušeno a co dřív nebylo obvyklé, tak je dnes šokujícím faktem.

vodička

Ahoj přátelé!
Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé, někdo
doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by byly
úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde asi
narazím u zastánců bezfalcových úlů.
Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))


>Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
>upevňuji na převoz kurtama po třech...

>S těmi je jediná komplikace, při přesunech je nutné je nějakým způsobem
>upevnit. To lze za pomocí rozepření, ale ani v takovém případě bych
>nevolil bezfalcové úly jako jsou Langstroth nebo Dadant, které by v
>takovém případě mohly zvýšit riziko vzájemného posunu...


Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 09, 2002 8:38 AM
Subject: Antwort: Re:Co do kočovného vozu



Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

Nevčelařím dlouho - asi tak 15 let - samostatně, ale melecitózy přibývá.
Děda včelařil 60 let a znal ho tak po 10 letech a v červnu červenci společně
se smrkem. A pak jednou za 20 let - později. Jinak později šla jen jedle ,
ale ta šla točit , včely pak nakrmit. ALE I TAK BYLO JARO vždy po lesní
snůšce v srpnu špatné - tedy včely byly špatné. Kraňka na toto není zvyklá a
zima rozhodne.

U mne se vyskytuje již třetím rokem pravidelně (smíšený porost - jižní
Morava) a letos to vyvrcholilo. Přínos byl cca 10 kg a více !!! Už to jim
dalo zabrat. Ujel jsem s vozy,ale pozdě a 5 km od lesa je v létě málo. Velmi
je to láká.

Je tedy výborné, že se tento med učíme točit. Způsobů proběhlo několik.

Důležité také je jej prodat. Samotný není lahodný, ale jak již zde někdo
psal - ve směsce je výborný.

Proto jej nedoporučuji prodávat za směšné ceny pod 45 Kč (což byla minimální
cena letošního květového medu).

Koneckonců - medovina je z ní vynikající a přikrmit příští rok v snůškové
pauze medem není také k zahození. Pak přijde snůška a mohu v klidu bez obav
vytočit s jistotou, že nemám v medu cukr.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 603 - 499 746

Zdravím Vás.

Právě byl mezi soubory ke stažení této konference přidán soubor uctenka.jpg,
který obsahuje nascanouvanou účtenku ZO ČSV Doksy, jako doklad o přijetí
dotace včelařem a zároveň jako doklad o přijetí členských příspěvků
organizací. Myslím si, že se jedná o dobrou inspiraci pro ostatní organizace
a vývojáře jejich software. Výplaty dotací a přijímání členských příspěvků
se blíží a proto si myslím, že je to celkem aktuální téma. Z potvrzení lze i
vyčíst jaké byly výše členských příspěvků v roce 2000 u ZO ČSV Doksy, která
je známá velmi vysokými členskými příspěvky oproti jiným organizacím. Lze
říci, že mimo jiného nastolení této výše členských příspěvků organizace
dosáhla díky tomu, že právě tyto potvrzení vystavuje. Takovéto potvrzení
totiž "příznivě" (pro organizaci) ovlivňuje včelařovo myšlení, neboť má
přehled kdy, na co a kolik věnoval.

Účtenku si můžete prohlédnout zde: http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy

Zdravim Vas priatelia



Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
rana aj ja.

Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?

Dakujem


Pista

Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6 krát
léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
třeba ještě dojíždí.
Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: gabon



Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Matej


<Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
<veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
<léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
<třeba ještě dojíždí.
<Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
<15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
<poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
<úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

A je to na Slovensku veterinou schválený postup ? Máte asi jiné předpisy než
v ČR? že?
Rozdíl už tu je mezi Avartinovým páskem, který se pálí libovolně v úle a v
libovolné poloze, a mezi v ČR prováděnou fumigací, kdy je stanoveno kde má
být pásek umístěn, a v jaké poloze.
Fumigace provedená v ČR :-)) zanechává po sobě stopy. A s odvoláním na
e-mail z 5.9.2002 s názvem AEROSOL se roztoči stávají při styku s
podprahovými množstvími rezistentní na léčivo.
Tak jen doufám, že Jugoslávskou metodiku nikdo v ČR nepoužije.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
> 1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
> 2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk
>
> A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
> To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Osvedcene metody (czeh) ,sa rozhadzaju s praxou (slovak)!!!.
Na Gabon am na Slovensku padlo XYZ vcelstiev takze NO GABON !!!

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 2:30 PM
Subject: RE: Antwort: gabon


> Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
> veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
> léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
> třeba ještě dojíždí.
> Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
> 15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
> poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
> úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921
>
> -----Original Message-----
> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
> Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Antwort: gabon
>
>
>
> Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol
neucinny,
> tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
> zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.
>
> V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
> zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je
na
> vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
> zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
> zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
> by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie
hovori
> fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
> rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.
>
> Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
> mal nasledovne spady:
> v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
> bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
> 3. 240 ks
> 4. 150 ks
> 5. 30 ks
> kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.
>
>
> Matej
>

Ahoj Laco,

bohužel již od letošního jara víme i tu na Moravě, že na Gabon je na mnohých
místech Slovenska rezistence.
Přednesl nám to zástupce VÚVč. Dol p. Ing. Janoušek z Kývalky - na okresním
aktivu.

Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

Zásada pro Gabon a jiná léčení je - PLOŠNĚ, ZARÁZ - to nám závidí celý svět
!!!!!

Léčení je jedna z věcí, kdy se ta diktarura v rozumné míře - promyšlená
spolupráce veteriny s okresním výborem - a ten se základními
organizacemi ------ vyplatí.

Ahoj Mirek

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Chci jenom podat zprávu viz můj příspěvek 1645, jak jsem dopadl s vytáčením melecitozních zásob. Zkoušel jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat a vytočit. Mám starší typ 4 rámkového medometu a el.pohon 12V s regulací, která umožnuje cca 500ot/min. Nejvyšší otáčky se nedají použít ani u prázdného medometu, není vyvážený koš.Vytáčel jsem maximálními možnými otáčkami, odhadem 350/min.
Z plástů jsem vytočil cca 30% "špuntíků", ostatní zůstaly v plástech. Z plástů se ale vytočilo obrovské množství vody, takže jsem celý vytočený obsah nakonec zlikvidoval.
Dalšího pokusu s ohřátím plástů a následným vytočením se vzdávám, nevím totiž, jak ev.produkt uchovávat do jarního použití.
Což je další problém, který byl částečně v konferenci nastíněn. Co dál s melecitozními zásobami ? Zředit a podat znovu do zimních zásob? Pokud zředíme vodou, tu včelstvo odpaří a zůstanou melecitozní,které jsou pro zimní zásoby škodlivé. Zředit cukerným roztokem? Pořád zůstáva původní melecitozní složka. Takže zůstává k použití metoda našich dědů, odebrat plásty s mel. zásobami, nějak je uschovat do jara a na jaře podat včelstvům. K uschování máme oproti našim dědům výhodu snad jen v použití mrazících zařízení, ovšem kdo z nás má k dispozici tolik prostoru v chladničce, nebo mrazícím boxu.
Zdraví Emil

Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ... Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>

Ahoj Pista,

Spad po 1 hodime / po otvoreni letaca / je dolezity, ale je len
informativny. Dolezitejsi je spad po 24 hodinach. Tento pocet byva casto
krat 5 - 10 krat vyssi ako po 1 hodine. Preto ak mozes spocitaj aj tento
spad.

Matej

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista

info


---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Zdarvim vsetkych,

problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
presne podla navodu /. V minulosti mal Gabon deklarovanu ucinnost 98%. V
tejto dobe sme si zvykli dat Gabon, po mesiaci vybrat a vcely sme mali
preliecene. Bolo to pohodlnejsie ako v komplikovanych zimnych podmienkach
zadymovat. Tym ze mnohi z nas tento pokles ucinnosti nezaregistrovali
dochadza k vypadku vcelstiev ked su liecene len Gabonom.
V cechach zacali tento nedostatok nahradzovat zimnym osetrenim aerosolom.
Na Slovensku vedenie SZV nevenovalo dostatocnu pozornost zdravotnej
situacii a stalo len pri Gabone a Avartine. Kto chcel ine liecivo musel si
ho zhanat sam. O osetrovani aerosolom sa na Slovensku pise sotva rok aj to
hlavne v akademickej podobe. V cechach narozdiel od nas nezaspali dobu /
nakup aerosolu bol tusim aj dotovany, nielen propagovany /

P.S. V roku 2001 bolo u mna / Malacky /dostatocne osetrenie kombinacia 1x
odparna doska na zac juna, potom hned po slnecnici Gabon / alebo a je to
lepsie ozeliet slnecnicivy med a dat Gabon 10 jula / a v zime November
December 2x zadymit. Pripominam, ze vsetky osetrenia presne podla navodu
vyrobcov.
Je to ucinne, aj ked komplikovane. Samotny Gabon uz proste nestaci.
Ani kombinacia Gabon a zadymenie v zime nestacila. Takto osetrene vcely
boli na jar slabe, hoci prezili.
Aj Gabon vkladať po 1. auguste nema zmysel - je neskoro.

Matej


<Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
<včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
<davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
<Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
<takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.<

<Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
<byla celkem užitečná informace.

<Zdeněk Čejka

>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
Eman

Tych 70% plati v zasade pre oba Gabony / "90" aj "92" /. Vychadzam z
pokusov pana Jokaiho v Novych zamkoch z rokov 2000 a 2001 publikovane v
Vcelarovi. Z mojich vlastných pozorovaní, ako aj z pozorovaní dvoch
velkovcelarov v nasom okrese, ktrory robili presnu statistiku na vacsom
pocte vcelstiev.

P.S. Netrufnem si tvrdit, ze v cechach je to rovnake, ale tie vzdialenosti
nie su zas take velke ...

Matej



<>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
<Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
<Eman

>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

To nie je setrenie! To je len iny postup s rovnakym vysledkom, za nizsie
naklady.
To je svetovy trend.
Ked sa vrati cinsky med na europsky trh, uz nepredame repku za 50 Kc ale po
bide
za 30 Kc.
Ale jestli naklady na jeho vyrobu budu 45 Kc ...
A tona cinskeho medu stoji v Hamburgu 750 USD ...

P.S. A v tej Juhoslavii, je to oficialny liecebny postup.

>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse

Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek 8
Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a výnos ze včelstva je asi 1000.-. Má cenu se o tom bavit?
Asi to všude nefunguje, nebo to veterináři nemají v ruce. Správně by měl
veterinář určit čím a jak se bude léčit.
Nápady jsou dobrá věc, ale tady nejsme schopni ověřit účinnost experimentů.
Nejhorší na tom je, že můžu dělat všechno tak jak se má ale soused mi
vyšlechtí svými "metodami" odolné roztoče proti kterým už nic nebude
účinkovat.
Eman

> Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
> vrátí...
> Hezký den! :))
> JOse

Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany na
konferencii?

Matej


<Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
<atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
<neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
<usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Gabon sa podaval vzdy medzi ramiky s plodom a to v pocte 2ks na jedno
vcelstvo
po dobu 30 dni. Bohuzial jeho ucinnost resp.neucinnost som pocitil uz pred
3-4 rokmi. Tazkze mi neostava nic ine ako dymit avartinom.

Marek



-----Original Message-----
From: Zdeněk Čejka [mailto:cejka/=/upbk.cz]
Sent: Thursday, September 12, 2002 7:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Antwort: gabon


Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.

Marek


-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, September 12, 2002 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Antwort: gabon


zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

Pista

> Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
> latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.
>
> Marek

Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.

Zdeněk Čejka

Pravda, pásky 35/50=0,70 x2 = 1,4 Kč ale Varidol vystačí snad na 50
včelstev, Formidol jsem si nechal v rezervě, ten není povinný. Suma sumárum
jsem letos vrazil asi 350 Kč (i za cukr) do 1 včelstva. Když mě padne, jsou
pryč a budu smutný.
Aerosol by byl nejlepší, ale je to investice, školení, údržba, opravy a pak
to chce obětavce, který s tím objede včelstva.
Zadarmo to dělat a ještě se vnucovat?
Až bude aerosol povinný, tak se bude muset vyřešit i finanční stránka a
nějak spolehlivě zajistit přístup k úlům.. Nebylo by lepší tu naši hříšnou
dotaci a příspěvek povinně věnovat (část) na náklady na léčení? (Slováci ji
prý ani nemají) Pořád se setkávám s tendencí šetřit na léčení. Snad je to
tím průměrným věkem včelařů.

Eman


<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Bolo pisane nieco aj o otierani, nie?

Pista

> Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.
>
> Zdeněk Čejka
>

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?
>
> Pista
Vy na Slovensku nedostáváte ke Gabonu návod? :-)
Vypadá to, že zastrčíš pásek do česna a hotovo. Pásek má dvě strany.

Mladušky po něm nepřejdou. A pokud máš očka tak létavky tamtudy chodící taky
ne.
A viděl jsem na svých úlech létavky, které šly do česna po stěně zhora a
česnem prolezly vzhůru nohama.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

VUVČ v Dole, Ing.Veselý organizuje, provádí a vyhodnocuje minimálně 2 roky
(co si pamatuju, a spíše déle) křížové léčení s vyhodnocováním právě na
rezistenci. Dobrovolníkům, kteří se přihlásí rozešle léčivo - dva druhy
VARIDOL (účinná látka Amitraz) a MP-10. Včelstva na stanovišti se rozdělí na
liché a sudé. Liché se ve stanoveném termínu fumiguje Varidolem a sudé
MP-10. Počítá se spad po 24hodinách u každého včelstva zvlášť. Za týden se
vše opakuje s tím, že přípravky jsou prohozeny. Liché se ošetří MP-10 a sudé
Varidolem. Opět se počítá spad roztočů po 24hodinách. Pak lze vyhodnotit jak
je který přípravek účinný.

Rezistencí nás v časopise "straší" taky už několik let a podle článků v
časopise Včelařství (nedokážu si představit, že by lhali. Nemůžou si to
dovolit.) byla rezistence na Amitraz v Rakousku prokázána. A na některých
místech v ČR taky.

Rovněž na Gabon byla asi podobným způsobem prokázána rezistence. A stejné
křížové pokusy se provádějí s Gabonem u dobrovolníků.

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

PS: kdo jde na školení použití aerosolových technik 21.9.2002 do VÚVČ v Dole
? Třeba bychom se mohli seznámit ?
odpověď soukromě na jarolim/=/misel.cz

> Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany
na
> konferencii?
>
> Matej

Na myslím , že hlavně ten typ aktivity je v česně a na plástech s plodem
naprosto jiný.
A pokud by ses podíval shora do uliček, tak musíš už pohhedem zjistět kde
nejspíš plod je a kde není.
V uličkách s plodem je prostě nacpáno a tím je roznášení léčiva velice
intenzívní. Myslím, že brzy přijde čas, kdy od podvečera do pozdního jitra
neprojde česnem ani noha.

Arnošt

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

>jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 >minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat
Na adrese http://www.beedol.cz/files/Cement.htm je od dr.Kammlera uveden postup co s cementovým medem. Namočit se mají na 2-3 dny a před tím pokropit. Rád ty vaše zkušenosti čtu a ještě jsem radši, že s tím nemám problém.

Po gabonu mají chodit včely, které krmí plod. Tím látku roznesou na plod.
Podhájecký.

gabon do podmetu ....
nestačím se divit
pokud se nepletu je účinná látka v tomto případě vázána na jakýsi "nosič"
(cosi mi říká že by to mělo být na bázi kaučuku nebo tak něco ) , ale co vím
jistě, že je distribuována v prostoru "roznášením" včelami a je nezbytně
nutné aby pásek byl v přímém kontaktu se včelami a to nejlépe v místě plodu
kde je pohyb nejintenzivnější. gabon v podmetu. Než aplikaci do podmetu, tak
raději doporučuji levnější variantu - zkusit třeba zaříkávání.Nic s tím
nezkazíte, nic to nestojí a výsledek bych očekával stejný.
neberte to jako zesměšňování, ale po pravdě když neznám detailní principy
tak neexperimentuju ! Pak se snadno může stát, že jen plýtvám penězi časem a
navíc pěstuju resistentního roztoče. Tak to prostě je

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:53 AM
Subject: gabon


> Zdravim Vas priatelia
>
>
>
> Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
> kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
> Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
> rana aj ja.
>
> Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?
>
> Dakujem
>
>
> Pista
>

Zdravim vsetkych,

Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto diskusiu odstartoval nas Pista
ziadal o radu.

Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
keby sme sedeli pri jednom stole vase odpovede by asi boli ine.

Niektory z nas maju viac skusenosti, niektory menej. Myslim,ze by bolo
spravnejsie ak nas niekto ziada o radu / a vieme mu poradit / tak mu
odpovedat na to co sa pytal.

P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale posledny mail pana "NezMar", ktory
sa nedokazal ani podpisat, ma primel k tomuto prispevku.

Matej

Matej, dakujem.


Naozaj som netusil, ze moja "amatercina" rozputa taku horlivu diskusiu.
No co. Vsetko zle je na nieco dobre.
Pasik GABONu som dal do podmetu len ako nudzove riesenie, preto, ze kamarad
viac nemal a v Ziline je len jedna predajna v ktorej maju lieciva len
zriedka. Bolo to len nudzove riesenie situacie, pokial som nezohnal AVARTIN.
Myslim, ze to bolo lepsie riesenie ako nechat padnut aj dalsie vcely. Zo
spolku som dostal TAKTIK ,ale ten hlupy knot stale zhasinal. Tak som zhanal
iny liek, pri ktorom by ma netrafal slak.

Dakujem za vsetky Vase nazory.

P.S. Gabon som koli nebespecenstvu rezistencie uz vybral.

Pista




> Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto diskusiu odstartoval nas Pista
> ziadal o radu.
>
> Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
> keby sme sedeli pri jednom stole vase odpovede by asi boli ine.
>
> Niektory z nas maju viac skusenosti, niektory menej. Myslim,ze by bolo
> spravnejsie ak nas niekto ziada o radu / a vieme mu poradit / tak mu
> odpovedat na to co sa pytal.
>
> P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale posledny mail pana "NezMar", ktory
> sa nedokazal ani podpisat, ma primel k tomuto prispevku.
>
> Matej
>
>
>

> ... nas Pista ziadal o radu.
> Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom!

Diskuzi jsem sledoval a neprislo mi, ze by se nekdo nekomu vysmival. Mam spise pocit, ze dost odpovedi ukazovalo na nutnost dodrzet spravnou metodiku pouzivani leciv. Ja sam si taky myslim, ze pokusniceni v tomto opboru se nam muze jedine vymstit. My, kdyz trpime nejakou nemocí, taky postupujeme podle navodu lekare a myslim, ze je jen velice malo samolecitelu, kteri by hazardovali se svym zdravim.
Podle mne je problem pouze v tom, ze ne kazdy se umi vyjadrit presne a srozumitelne, ale neznamena to, ze by jeho odpoved nebyla rada. Ja kdyz diskutuji a chci obhajit svuj nazor, taky kolikrat pouzivam vyrazy a obraty, kvuli kterym bych si mnohdy radsi ukousl jazyk :)

Pavel

Pozvánka na včelařskou výstavu spojenou s oslavou 95.výročí vzniku ZO ČSV v Pardubicích a soutěží o nejlepší med Pardubicka.
Vážený příteli,
jménem naší ZO Vás srdečně zvu na pardubické, festivalové, včelařské oslavy pod názvem „Dny medu“, které se uskuteční ve dnech 12.10. –13.10.2002 od 9,00 do 18,00 hod ve velkém sále divadelní scény v Hronovické ulici v Pardubicích.
Báchor Evžen, Předseda ZO ČSV Pardubice

------------
Program oslav pošlu příště.

Rezistence se v ČR sleduje velmi usilovně, dobrovolníkům výzkumák uhradí
léčiva a výsledky jsou publikovány i ve Včelařství. Spolupracuje s
jednoztlivými OVS a zaměňují se léčiva - to opravdu mnohde funguje !!!! (ale
někde i ne)

Zejména z tohoto tvrzení podloženého výzkumákem je v ČR povoleno začít
fumigovat po 10 říjnu, kdy je tam toho zavíčkovaného plodu minimum až mnohdy
žádný, když prší v září. Ten datum není kvůli medu - ten je od srpna pryč,
ale kvůli rezistenci pod víčky a minimalizaci množství jedu, který do
včelstva ale i DO roztočů jde -

Princip proti rezistenci je - málokdy - pořádně a nejvyšší účinnost a pokud
možno zničit do nuly - ti co přežili mají odolnější děti !!!!. A pak jenom
Gabon nestačí, pak nestačí po 10. říjnu, pak .....

až nejsou včely. Proto prosím ještě jednou - dodržujte metodický pokyn u
každého léčiva a výzkum přenechme odborníkům a své nápady realizujme v jiné
oblasti včelařiny - nejlépe v obchodě, protože až sem povolí Čínu
bezproblémově, tak budem muset otáčet každou korunu - i tu na to léčení.

Díky Mirek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 12, 2002 11:22 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: gabon - rezistence



Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany na
konferencii?

Matej


<Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
<atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
<neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
<usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
problemy.
Dalsi informace je ohledne uhynu 240 vcelstev Petra Šediveho, Podle
slov naseho predsedy ZO Bachora, ktery s nim mluvil mu Vyzkumak
poslal negativni vysledek po 3 mesicich!!! Je nekdo kvalifikovany,
kdo muze k tomuhle zlocinu neco rict?
Zemedelci rekli, ze postrik pouzili a ze neni problem skodu nahradit,
ze jsou pojisteni, jen ze jim to musi dokazat, meteorologove
potvrdili vitr od pole. Diky pozdnimu vysetreni dukazu neni
samozrejme schopen a tak prisel minimalne o vsechno + 1.5 milionu.
Nechci nikomu krivdit, zajimala by me pravda, protoze jestli Vyzkumak
udelal chybu v pripade 240 vcelstev na mojich 60 se vykasle s
prehledem. Chybou chovatele samozrejme bylo ze nechal tolik vcelstev
na miste, kdyby je mel po celem okresu, minimalizoval by riziko, ale
Polaci taky zimuji 300 vcelstev na miste.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

Nazdar

Mňa by zaujímalo nakoľko ovplyvňuje farba úľov teplotu vo vnútri úľov. Mám včelstvá orientované letáčom na juh a asi 2/3 dňa na nich svieti priame slnko. Pri výrobe úľov v tomto roku som natrel jednu stranu úľov na bielo (ostatné 3 na hnedo) a cez leto som ich otočil bielov stranov k slnku.
Zistil som, že v týchto úľoch oveľa menej vetrali ako v ostatných. Zaujímalo by ma či to zasa na jar môže ovplyvniť jarné plodovanie a prípadne aj celkovú silu prezimovaného včelstva.

Peter Malindžák

Nemam vlastnu skusenost, ale v knihe " Včelarstvo " od prof.Čavojskeho sa
uvadza, že vresovy med je na zimovanie rovnako nevhodny ako medovica.

Matej


<První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
<na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
<z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
<z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
<osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
,problemy.

Prosím o připojení na jméno
votrubec/=/spsul.cz

Dva měsíce jsem byl bez připojení. A teď mi nic nechodí ani na starou adresu.
Předem děkuji.

Ing. Pavel Votrubec
votrubec/=/spsul.cz
ICQ: 66295086

učitel elektro a předseda předmětové komise automatizace

adresa:
SPŠ (Střední průmyslová škola, příspěvková organizace)
Resslova 5, Ústí nad Labem, 400 01
Česká republika

tel./fax.:420-47-5211212
http://www.spsul.cz

address:

Dipl. Ing. Pavel Votrubec
SPS
High school of machine and elektronics
Resslova 5, Usti nad Labem, 400 01
Czech republic




---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.386 / Virová báze: 218 - datum vydání: 9.9.2002

Zdravím

Tu kolega včelár spomenul, že vresový med je rovnako nevhodný na zimovanie
ako medovicový.
Mňa by zaujímalo ako môže byť medovicový alebo vresový med škodlivý pri
zimovaní včiel. Ja som tohto roku zakŕmil iba 4 kg cukru a pri predvčerajšej
prehliadke som zistil, že včely majú skoro plné úle asi po 12 kg, pričom sa
jedná asi o medovicu (čierny med) a že niektoré už evidentne nemajú kam
uložiť prípadnú ďalšiu dávku cukrového roztoku. Keď som začínal kŕmiť (asi
16 augusta) včely nemali skoro nič.
Obávam sa, že keby som tento med vytočil už by som nestihol včelstvá zakŕmiť
a aj by som mohol veľmi vysiliť včely. Už viackrát som zimoval s veľkým
podielom slnečicového medu na zásobách a včelstvá prezimovali v dobrej
kondícii.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 16. september 2002 9:35
Predmet: Antwort: Zprávy a dotazy z Pardubicka


>
>Nemam vlastnu skusenost, ale v knihe " Včelarstvo " od prof.Čavojskeho sa
>uvadza, že vresovy med je na zimovanie rovnako nevhodny ako medovica.
>
>Matej
>
>
><První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
><na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
><z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
><z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
><osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
>,problemy.

:>Zemedelci rekli, ze postrik pouzili a ze neni problem skodu nahradit,
:>ze jsou pojisteni, jen ze jim to musi dokazat, meteorologove
:>potvrdili vitr od pole. Diky pozdnimu vysetreni dukazu neni
:>samozrejme schopen a tak prisel minimalne o vsechno + 1.5 milionu.

Mam informaci, ze se zasekla pojistovna. Petrovi rekli,
ze dukazy nema a tak nebudou zadnou skodu hradit.
To samozrejme z. privitali, agronom ma alibi a smeje se.
Prece to nekdo nebude platit z vlastni kapsy.
Kdyz se to nedokazalo, tak se to nestalo.
A jit do soudniho sporu neni lacina vec, navic s nejistym vysledkem.

:>Nechci nikomu krivdit, zajimala by me pravda, protoze jestli Vyzkumak
:>udelal chybu v pripade 240 vcelstev na mojich 60 se vykasle s

Myslim ze by se nevykaslal, ale rozbor stoji 2000, a take pry hledali
vhodnou metodu.
Snad uz ji nasli. Otazka je, co by nasel v te pokrocile dobe od uhynu
jakykoli ustav na svete.
Pro me je jedno pouceni: jakmile zacnou z. na jare strikat, tak denne
sledovat vcely a ihned vzorek dat na rozbor. Je to jednak povinnost a pak to
chce nebyt laxni. To myslim ty sousedni vcelare, kteri si v okoli zacali po
incidentu stezovat, ze jim ty vcely taky uhynuly. Prezily to tam dobre jen
vcely na opacne strane nez kam foukal vitr.
Tady se projevuje stejny pristup ke vcelam jako je postoj k radnemu leceni.
Chovateli pejsek zakasle a uz se leti k veterinari a plati se tisice. A
vcely? Ty vydrzi vsechno.
Pritom uzitku vcely prinaseji mnohem vic, ale na privitanou vam bodnou
zihadlo.

:>Chybou chovatele samozrejme bylo ze nechal tolik vcelstev
:>na miste, kdyby je mel po celem okresu, minimalizoval by riziko, ale

Jenze rozvazenim vcel po okrese vznikaji dalsi naklady a rizika.
V miste, kde ty vcely jsou to znam a tam by mely byt na vsechny strany
vyborne podminky.
Jak je videt tak az prilis (repka, jivy). Chce to jedine: prosadit zakaz pro
vcely nebezpecnych postriku (Regent). Tady snad pomuze politika.(Mandik a
Palas?)

Eman

Zimovat středně silná včelstva,která nejhospodárněji přezimovávají./nezvýšená teplota ve středu sediska oproti slabým i silným včelstvům/
Nejhospodárnější je režim v blízkosti pod stropem,kde postup je zajištěn dostatečnou delkou rámku.

historie:velikonoční jarní podřez-střídavě vyřezávaná
polovina plástů a druhá polovina se ponechávala.
současnost:nástavek plný plodových rámků je rozdělen do
dvou nástavků a obě poloviny jsou uloženy při
stejné úlové straně.

Při dosažení rozplodování ,že množství včel přes tyto nástavky ddolů, do Spodní stavební části nástavkového úlu,nasazuje se třetí nástavek,medníkový.

historie:strůpek mezi plodištěm a medníkem sahal do česna a
světlo bránilo matce k přejítí do medníku.
současnost:plodiště je od zadní strany překryto strůpkem a
táto část napomáhá více k nezmenšenému rozvoji
než v bránění matce.

V pokračujícím rozvoji je tato část strůpku odstraněna,v medníku se rozšíří mezi rámky uličky.
Pro zdelšení doby před-vrcholového rozvoje se odebírají plodové rámky.
-Spodní stavevní dno nástavkového úlu-
je uzpůsobeno k přímému vyjímání a vkládání jednotlivých stavebních rámků a v provizoriu i normalních rámků,používaných v úlové sestavě./popis může následovat/
Po hlavní snůšce a medobraní většina včel se zdržuje ve spodní části úlu-pod plodištěm.
Ze Spodní úlové části se vyjmou všechny rámky.
Ty které obsahují trubčinu se odstraní,děničinu a dělničí plod po úpravě se přeloží do třetího nástavku,rovněž rámky s plodem nacházející se v horních nástavcích-medníku.
Na tento nástavek se opět položí část strůpku,medníkové nástavky,které se odejmou až po odebrání rámků,které před zimním uskladněním projdou -Spodní stavební částí-

Plebejská technologie je studie o nabídce umožnění produktivní pracovní činnosti lidem v zanedbané krajiné oblasti.

vše v dobrém

autor je zastáncem užívání horního česna-stropního větrání

Nemám po ruce žádnou literaturu kde bych si honem ověřil svá tvrzení, ale
pokud si dobře pamatuju tak medovicový i vřesový med obsahuje spoustu pro
včely nestravitelných látek (např. popeloviny a jiné). Tyto nestravitelné
látky pak způsobují rychlé plnění výkalového vaku a s tím spojené potíže,
jestliže nemají možnost proletu a vyprášení se.
Navíc (opět pokud si dobře pamatuju) vřesový i některé medovicové medy
(modřínový a jiný betonový med) rychle krystalizuje. Krystaly v zimě včely
neumí zpracovat (chybí voda na ropouštění) a vyhazují je do podmetu.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Tu kolega včelár spomenul, že vresový med je rovnako nevhodný na zimovanie
> ako medovicový.
> Mňa by zaujímalo ako môže byť medovicový alebo vresový med škodlivý pri
> zimovaní včiel.

V niektorych publikaciach /napr. "Abeceda včelára" od P.Silného / bolo
odporúčané odstranit v oktobri zaviečkovany plod / hoci si neviem
predstavit ako odstranit 2 dm2 zaviečkovaneho plodu z ramika v ktorom je aj
1,5 Kg zásob. Azda rozškriabat vidličkou viečka aby včely larvy vynosili /
aby bolo mozne zavcasu fumigovat. Lebo cim skor kliestik z dlhovekej vcely
opadne tym vacsiu sancu ma tato vcela dozit sa jary a vychovat jarnu
generaciu, ktora ju nahradi ...

Matej


mali uz vypredane. Zial, ani ja som v priebehu mojich doterajsich 5 sezon
este nemal
tak vela kliestikov a len dufam, ze Avartin bude dostatocne ucinny (zatial
mam este
dost zavieckovaneho, ale zial napadnuteho plodu).

> Mňa by zaujímalo ako môže byť medovicový alebo vresový med
> škodlivý pri zimovaní včiel

Nestravi jej. Jeden ze starych praktiku mi k tomu rekl: "Pokud v lednu nebude hezky, aby se mohli proletet, tak se holt po...ou"

Pavel

Jo, tak to bylo myšleno. Rozpíchat odvíčkovací vidličkou zavíčkovaný plod,
tak aby ho včely vynosily. Má se to provést den před fumigací, aby včelstvo
nebylo při ošetření příliš rozrušeno. Cílem je žádný plod pod víčkem v době
ošetření = účinnost 100%.
Druhá varianta je klíckovat matku pár týdnů před prvním ošetřením. Cíl je
stejný. Žádný zavíčkovaný plod v době fumigace.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> V niektorych publikaciach /napr. "Abeceda včelára" od P.Silného / bolo
> odporúčané odstranit v oktobri zaviečkovany plod / hoci si neviem
> predstavit ako odstranit 2 dm2 zaviečkovaneho plodu z ramika v ktorom je
aj
> 1,5 Kg zásob. Azda rozškriabat vidličkou viečka aby včely larvy vynosili /
> aby bolo mozne zavcasu fumigovat.

Ja mám dobré skúsenosti s gabonom. Vešiam ho koncom augusta a vyberám koncom
septembra, ale aj tak ešte dvakrát predymujem avartinom - raz v polovici
septembra a druhý raz v polovici októbra. Pokusne som do 5 rodín minulého
roku nedal gabon a padalo po zadymení avartinom asi o 80% viacej klieštikov
ako v rodinách so zaveseným gabonom.
Na klieštik mi včelstvá nepadajú a neviem či je vhodné ešte niekedy v
októbri prerývať včelstvá a likvidovať zbytky plodu. Ja odporúčam používať
dva druhy liečiv - ak sú niektoré klieštiky rezistentné voči jednému skapú
na druhé.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 16. september 2002 10:37
Predmet: Re: Antwort: RE: Antwort: Re: gabon


>Jo, tak to bylo myšleno. Rozpíchat odvíčkovací vidličkou zavíčkovaný plod,
>tak aby ho včely vynosily. Má se to provést den před fumigací, aby včelstvo
>nebylo při ošetření příliš rozrušeno. Cílem je žádný plod pod víčkem v době
>ošetření = účinnost 100%.
>Druhá varianta je klíckovat matku pár týdnů před prvním ošetřením. Cíl je
>stejný. Žádný zavíčkovaný plod v době fumigace.
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>
>> V niektorych publikaciach /napr. "Abeceda včelára" od P.Silného / bolo
>> odporúčané odstranit v oktobri zaviečkovany plod / hoci si neviem
>> predstavit ako odstranit 2 dm2 zaviečkovaneho plodu z ramika v ktorom je
>aj
>> 1,5 Kg zásob. Azda rozškriabat vidličkou viečka aby včely larvy vynosili
/
>> aby bolo mozne zavcasu fumigovat.

:>ošetření = účinnost 100%.
:>Druhá varianta je klíckovat matku pár týdnů před prvním
:>ošetřením. Cíl je
:>stejný. Žádný zavíčkovaný plod v době fumigace.

Z tehle dvou metod je asi opravdu nejlepsi aerosol v prosinci.
Zabijet plod anebo hledat matku, to primo miluju.:-)
Co se tyka aerosolu, slysel jsem o moznosti pneumatiku z nakladaku spojit T
spojkou s mensim kompresorkem a to cele pouzit jako zdroj tlakoveho vzduchu.
Mate s tim nekdo zkusenosti?
Diky
Eman

Ak možem poradit, pokus sa vytocit maximum toho cierneho medu / aj za cenu
toho, ze tam bude vmiesaneho aj trochu cukru / a vytoceny med treba ihned /
v den vytacania / nahradit velkou davkou cukroveho roztoku. Podla mojho
nazoru vcely na tak velkom podiele medovice nemaju sancu na dobre
prezimovanie / ak preziju budu z nich na jar slabochy /. Do konca septembra
vcely spracuju cukrovy roztok relativne v pohode.

Za tmavy med platia nakupovaci velmi dobru cena, takze je mozne zabit dve
muchy jednou ranou - pomoct vcelam / vlastne ich zachranit / a este aj
nieco vyrobit.

P.S. Zimovanie na slnečnicovom mede je nieco uplne ine.

Matej


Ja som tohto roku zakŕmil iba 4 kg cukru a pri predvčerajšej
prehliadke som zistil, že včely majú skoro plné úle asi po 12 kg, pričom sa
jedná asi o medovicu (čierny med) a že niektoré už evidentne nemajú kam
uložiť prípadnú ďalšiu dávku cukrového roztoku. Keď som začínal kŕmiť (asi
16 augusta) včely nemali skoro nič.

Knot nemá horet , ale doutnat. Lécivo se má teplem doutnajícího knotu
odparit . NIKOLI SHORET!!!
Proto to svislé zavecení knotu a knot nakapaný az v horní cásti knotu, aby
mel na odparení cas !!!
Pokud je ste jej nemel vylozene ve vlhku tak není duvod, aby nefungoval.

Oni se asi ostatní zlobí z toho duvodu, ze se tu kazdý rok objeví nekdo, kdo
si neprecte návod, presto ze je v kazdém balení
a mimo to vycházíval ve Vcelarství (letos jsem si toho nevsiml).
A musíte vcelarum prominout. Kazdý zacátecník nebo pokusník ohrozuje jejich
vcelstva nákazou. Takze se nedivte,
ze je debata na toto téma vzdy pomerne ostrá. Nikdo nechce mít zamorená
vcelstva díky neukázneným malovcelarum,
kterí se rozhodli lécit po svém, prípadne vubec.

Mimochodem v Cesku se lécí az klesnou teploty k deseti stupnum a to bývá az
koncem ríjna nebo jeste pozdeji, az je sance,
ze ve vcelstvech není zavíckovaný plod. Jinak si pestujete ve vcelstvech
rezistentní roztoce.
Alespon tak jsem to pochopil já.
Je lepsí neexperimentovat s fumigací v pozdním léte a podletí a pouzít Gabon
, nebo Formidol.
Já osobne, pokud by nebyl Gabon povinne predepsaný veterinárem, bych urcite
na zacátku podletí, nebo tesne po posledním vytocení
Formidol pouzil. Uz jen pro ozdravení prostredí celého úlu, coz je jeho
dalsí úcinek. Gabon podle mých informací tento vedlejsí efekt
na vápenatení, nosematózu apod. nemá.

Ing. Arnost Hrdina

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 13, 2002 9:50 AM
Subject: RE: Antwort: Re: gabon


Matej, dakujem.


Naozaj som netusil, ze moja "amatercina" rozputa taku horlivu diskusiu.
No co. Vsetko zle je na nieco dobre.
Pasik GABONu som dal do podmetu len ako nudzove riesenie, preto, ze kamarad
viac nemal a v Ziline je len jedna predajna v ktorej maju lieciva len
zriedka. Bolo to len nudzove riesenie situacie, pokial som nezohnal AVARTIN.
Myslim, ze to bolo lepsie riesenie ako nechat padnut aj dalsie vcely. Zo
spolku som dostal TAKTIK ,ale ten hlupy knot stale zhasinal. Tak som zhanal
iny liek, pri ktorom by ma netrafal slak.

Dakujem za vsetky Vase nazory.

P.S. Gabon som koli nebespecenstvu rezistencie uz vybral.

Pista




> Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto diskusiu odstartoval nas Pista
> ziadal o radu.
>
> Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
> keby sme sedeli pri jednom stole vase odpovede by asi boli ine.
>
> Niektory z nas maju viac skusenosti, niektory menej. Myslim,ze by bolo
> spravnejsie ak nas niekto ziada o radu / a vieme mu poradit / tak mu
> odpovedat na to co sa pytal.
>
> P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale posledny mail pana "NezMar", ktory
> sa nedokazal ani podpisat, ma primel k tomuto prispevku.
>
> Matej
>
>
>

Zaklíckovat matku jsem použil když jsem začínal samostatně včelařit před 4
roky.
Zazimovával jsem 7 včelstev.
Ve včelstvech bylo zvápenatění plodu, protože otec neprováděl výběr.
Nechával včelstva provádět tichou výměnu. Včelstva byla bodavá.
Proto jsem použil v podletí Formidol (pouze 1x).
Matky koncem září l. Použil jsem k tomu dlouhé klícky z umělé hmoty, která
je vlastně z obou stran mateří mřížkou.
Najít koncem září matku v MU, kde se většinou zimuje v jednom prostoru nebyl
tak velký problém i přes to že včelstva byla bodavá.
Koncem října jsem fumigoval 2x, ale hned následující den, protože tak mi to
vysvětlil důvěrník.

Ve vzorku měli ze zimy nebyl ani jeden roztoč.
Matkám se ani jedné nic nestalo, živeny byly dobře díky speciální klícce a
příští rok byla včelstva velici pilná.

Dělal jsem to jeden rok, protože jsem příští rok včelařil už na jiném
stanovišti v nástavcích a tam bych musel manipulovat s plásty (odstranit
plást) aby se tam vešla klícka s uvězněnou matkou. (Ta musí být umístěna v
předpokládaném prostoru zimního chomáče, tam kde se nachází plod.) Ale je to
pokud má včelař čas metoda poměrně jistá.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 16, 2002 10:34 AM
Subject: Re: Antwort: RE: Antwort: Re: gabon


Jo, tak to bylo myšleno. Rozpíchat odvíčkovací vidličkou zavíčkovaný plod,
tak aby ho včely vynosily. Má se to provést den před fumigací, aby včelstvo
nebylo při ošetření příliš rozrušeno. Cílem je žádný plod pod víčkem v době
ošetření = účinnost 100%.
Druhá varianta je klíckovat matku pár týdnů před prvním ošetřením. Cíl je
stejný. Žádný zavíčkovaný plod v době fumigace.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> V niektorych publikaciach /napr. "Abeceda včelára" od P.Silného / bolo
> odporúčané odstranit v oktobri zaviečkovany plod / hoci si neviem
> predstavit ako odstranit 2 dm2 zaviečkovaneho plodu z ramika v ktorom je
aj
> 1,5 Kg zásob. Azda rozškriabat vidličkou viečka aby včely larvy vynosili /
> aby bolo mozne zavcasu fumigovat.

V důsledku nedůsledné fumigace měl bratr špatný výsledek spadu v měli. (též
začátečník)
Provádělo se na jaře natírání zavíčkovaného plodu. Žádné rozpíchávání a
likvidace plodu se neprováděla.
Proč není možné použít stejnou metodu , pokud už včelař chce probírat
jednotlivé plásty
i v podletí?
Myslím, že je to šetrnější.

Arnošt Hrdina

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 16, 2002 10:34 AM
Subject: Re: Antwort: RE: Antwort: Re: gabon


Jo, tak to bylo myšleno. Rozpíchat odvíčkovací vidličkou zavíčkovaný plod,
tak aby ho včely vynosily. Má se to provést den před fumigací, aby včelstvo
nebylo při ošetření příliš rozrušeno. Cílem je žádný plod pod víčkem v době
ošetření = účinnost 100%.
Druhá varianta je klíckovat matku pár týdnů před prvním ošetřením. Cíl je
stejný. Žádný zavíčkovaný plod v době fumigace.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> V niektorych publikaciach /napr. "Abeceda včelára" od P.Silného / bolo
> odporúčané odstranit v oktobri zaviečkovany plod / hoci si neviem
> predstavit ako odstranit 2 dm2 zaviečkovaneho plodu z ramika v ktorom je
aj
> 1,5 Kg zásob. Azda rozškriabat vidličkou viečka aby včely larvy vynosili /
> aby bolo mozne zavcasu fumigovat.

Jsou zde rozdíly mezi osetrováním v CR a SR.
V SR pouzívají Avartinový pásek,který je predem napusten lécivem a podle
návodu muze doutnat v jakékoliv poloze a v kterékoliv cásti úlu. Napríklad i
v podmetu na kusu plechu aby nic nezapálil. (pokud se nemýlím, a pokud ano
tak mne honem opravte)
V CR se pouzívá speciálne upravený "papír" a na nej se tesne pred pouzitím
nanese po kapkách a v predepsaném mnozství lécivo a v predepsané svislé
poloze a v predepsaném míste v úle na plástu pak tento pásek musí doutnat.
Dovoluji si upozornit, ze metody schválené veterinou v CR nejsou schválené i
v SR a naopak to platí taky. Kazdá republika si vybrala jinou cestu boje s
roztocem.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Belá


> Knot nemá horet , ale doutnat. Lécivo se má teplem doutnajícího knotu
> odparit . NIKOLI SHORET!!!
> Proto to svislé zavecení knotu a knot nakapaný az v horní cásti knotu, aby
> mel na odparení cas !!!
> Pokud je ste jej nemel vylozene ve vlhku tak není duvod, aby nefungoval.

Zdravím !

Už to tu někdo řekl - ještě jeden důvod mě vždy
prostě "nastartuje" k rychlé reakci.
Bohužel chov včel není jako chov králíků.
Králíkář na to většinou doplatí sám, ale Vaše
experimenty bohužel mohou decimovat stejně
tragicky i včelstva sousedů. A proč bychom měli
doplácet na nedůslednost druhých ? a zmíněné -
lepší trošku než vůbec - to je prostě omyl ! Tak
to neplatí - platné pravidlo zní : buď pořádně
nebo vůbec ! Cokoli mezi se mine příznivým
účinkem,stojí vás peníze a navíc tím "šlechtíte"
resistentní klony ! Není nic "mezi".
A chci ještě upozornit na to,že jsem jedině rád
že jsem přispívají všichni. Že se
nikdo "nestydí"otevřeně řešit svoje problémy. Je
to jedině správné. Ale mojí přirozeností je být
otevřený. Možná si někdy také vykoleduju nejakou
ostrou kritiku, ale to patří k věci. Od toho
tuhle konferenci máme ! A proto ji všude chválím.
Pro její otevřenost a různorodost.
Všichni máme stejnou lásku a chválihodnou
zálibu! Bez rozdílu , jestli máme včelstva dvě
nebo dvěstě.

Martin Nezbeda
(polepšil jsem se, píšu jméno :-) )

Nezmar je moje zkratka - Martin Nezbeda bydlím v
Liblicích u Mělníka a vše co jsem říkal bych řekl
i do očí !
Nebylo to snad ani myšleno jízlivě. Byl to prostě
fakt.
Jestliže půjdu k lékaři a on mi předepíše
antibiotika nebudu se pomazávat sádlem. Je to
odborník a měl by tomu rozumět.
Jestliže si koupím GABON tak k němu dostanu i
návod. Tak mi proboha řekněte proč si ho
nepřečíst ???????
Proč používat něco úplně jinak než je uvedeno ?
Není to snad pohrdání ??
Takže pokud se včelař cítí mou rekcí dotčen tak
se omlouvám
Nebyl to úmysl jen jsem tím přehnaným srovnáním
chtěl zdůraznit jakých závažných chyb se můžem
dopustit když budeme ignorovat názory specialistů.
Osobně bych v naší ZO rád a ochotně pomohl s
aplikací ale podobné experimenty bych nestrpěl,
resistence je velice nebezpečná a tímhle se
přesně vytváří !!!!!!
PS: jsem z Mělníka - můžete se podívat jaká je
naše nákazová situace za posledních pár let -
mimo jiné proto že jsme poměrně důslední v
systému léčby ( podle návodů )

Martin Nezbeda


----- Původní zpráva -----
Od: Grencik Juraj <juraj_grencik/=/kosz.utc.sk>
Datum: pondělí, 16. září 2002 v 9:40 dop.
Předmět: RE: Antwort: Re: gabon

> Par poznamok k diskusii o kliestokoch a liecbe:
>
> V odpovediach by sa nemali pouzivat
> ostrejsie ci znevazujuce slova,
> samozrejme, ak je to vazne, treba PRIMERANE
> zdoraznit dolezitost.
> Napisane sa este da upravit, nedebatujeme
> pri stole.
>
> O premnozeni kliestika v okoli Ziliny svedci
> fakt, ze minuly rok predali v
> spominanej
> jedinej vcelarskej predajni v ZIline 2000
> pasikov Gabonu, teraz 3000 a pred
> 2 tyzdnami
> mali uz vypredane. Zial, ani ja som v
> priebehu mojich doterajsich 5 sezon
> este nemal
> tak vela kliestikov a len dufam, ze Avartin
> bude dostatocne ucinny (zatial
> mam este
> dost zavieckovaneho, ale zial napadnuteho
> plodu).
> Som vdacny za dobre rady a skusenosti, najma
> ked ich clovek potrebuje.
> Nakoniec, aj v tych ostrych odpovediach
> treba hladat podstatu.
>
> Juraj
>
>
> > -----Original Message-----
> > From:       Janura Stefan
[SMTP:janura/=/minv.sk]
> > Sent:       Friday, September 13, 2002 9:51 AM
> > To:       Vcelarska konference
> > Subject:       RE: Antwort: Re: gabon
> >
> > Matej, dakujem.
> >
> >
> > Naozaj som netusil, ze moja
> "amatercina" rozputa taku horlivu
> > diskusiu.
> > No co. Vsetko zle je na nieco dobre.
> > Pasik GABONu som dal do podmetu len ako
> nudzove riesenie, preto, ze
> > kamarad
> > viac nemal a v Ziline je len jedna
> predajna v ktorej maju lieciva len
> > zriedka. Bolo to len nudzove riesenie
> situacie, pokial som nezohnal
> > AVARTIN.
> > Myslim, ze to bolo lepsie riesenie ako
> nechat padnut aj dalsie vcely. Zo
> > spolku som dostal TAKTIK ,ale ten hlupy
> knot stale zhasinal. Tak som
> > zhanal
> > iny liek, pri ktorom by ma netrafal slak.
> >
> > Dakujem za vsetky Vase nazory.
> >
> > P.S. Gabon som koli nebespecenstvu
> rezistencie uz vybral.
> >
> > Pista
> >
> >
> >
> >
> > > Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto
> diskusiu odstartoval nas Pista
> > > ziadal o radu.
> > >
> > > Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len
> poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
> > > keby sme sedeli pri jednom stole vase
> odpovede by asi boli ine.
> > >
> > > Niektory z nas maju viac skusenosti,
> niektory menej. Myslim,ze by bolo
> > > spravnejsie ak nas niekto ziada o radu /
> a vieme mu poradit / tak mu
> > > odpovedat na to co sa pytal.
> > >
> > > P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale
> posledny mail pana "NezMar",
> > ktory
> > > sa nedokazal ani podpisat, ma primel k
> tomuto prispevku.
> > >
> > > Matej
> > >
> > >
> > >
>

Pro jedno téma není čas zareagovat na téma méně lákavé. Takže jeden názor na jiné téma než gabon.

> ... nakoľko ovplyvňuje farba úľov teplotu vo vnútri úľov
> ... či to na jar môže ovplyvniť jarné plodovanie ...

Zatím fungují fyzikální zákony, tak by na tom něco mohlo být. Každopádně nejlepší metoda pro ověření asi bude spočívat ve vzájemném srovnání dvou stejných včelstev. Jedno posaď do světlého úlu, druhé do tmavého.
Ale pro pouhé dvě včelstva nemusíš nakonec nic zjistit. Takovéto empirické metody mají asi větší úspěch pro větší počet srovnávacích včelstev, protože asi bude hodně záležet na spoustě faktorů - např. kvalita matky, stav zazimování, vlivy na včelstvo počas zimy, atd.
Mám taky úly různé barvy. A když jsem se nad tím teď zamyslil, uvědomuji si, že i stejně silná včelstva za slunečních dnů měla jinou větrací aktivitu. Ale jak jsem už napsal, na včelstvo působí víc vlivů.
Pokud něco vysleduješ, dej na jaře vědět.

Zdraví Pavel

>Jestliže si koupím GABON tak k němu dostanu i
>návod. Tak mi proboha řekněte proč si ho
>nepřečíst ???????
>Proč používat něco úplně jinak než je uvedeno ?

Plný souhlas!!
Proboha!! Chlapi!! Nevymýšlejte kraviny a léčte tak, jak se léčit má (jak je
to popsáno v návodu!). Kutilství a vlastní zlepšováky nechejte na úly,
rámkové míry a podobné věci, které když se nepovedou nikomu neublíží, ale
nechte svůj rozum bokem, pokud se jedná o léčení!
(Přiznávám, že s tímto mám svoji zkušenost... Zazimovat 10 včelstev a na
jaře mít jedny!! Od té doby léčím jak se léčit má a mám průměrný spad 0,5
roztoče na včelstvo za zimu!!)
A jak jsem již psal: šetřete na pravých místech! Co do včelek dáte, bohatě
nám vrátí...

hezký den a ať nám to lítá!

JOse



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Provedu jen krátký výcuc z návodu k použití přípravku M-1 nátěrem plodu:
Aplikuje se zásadne jen od 1.10. do 15.4.
Jedná se o kontaktní nervový jed na dospělce a nymfy členovců. Pro včely je
poměrně bezpečný.
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme max 10dm2. Pokud má
včelstvo více plodu musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně
jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu,
rámky plástů ani části úlů.
Vosk z ošetřených plástů nesmí být použit pro farmacii.

Snad je z těchto pár řádků cítit jak je to nebezpečný jed. A proto se do úlu
strká jen jako nouzové ošetření když se nepovedlo podzimní.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá
PS: návod jsem stáhnul na jaře ze stránek VÚVč Dol, ale teď tam k dispozici
není.


> Provádělo se na jaře natírání zavíčkovaného plodu. Žádné rozpíchávání a
> likvidace plodu se neprováděla.
> Proč není možné použít stejnou metodu , pokud už včelař chce probírat
> jednotlivé plásty
> i v podletí?
> Myslím, že je to šetrnější.

V Čechách se vlivem barvy úlu na výnos zabývali myslím ve Filipově. Tuším, že bílou
vyhodnotili jako nejhorší. Ale vliv má samozřejmě nejen ohřívání úlu, ale i orientace atp.
V jižních státech jsou bíle natřené úly naopak velmi oblíbené. Má to svoji logiku.
Tak jak to máš mi to přijde ideální, pokud ovšem nebudeš líný otáčet úl dvakrát do roka!
Chtělo by to nějaký otočný dno :).
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Malindzak Peter <pmalindzak/=/uft.sk>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 16, 2002 8:48 AM
Subject: Farba úľov-vplyv na teplotu v úli


Nazdar

Mňa by zaujímalo nakoľko ovplyvňuje farba úľov teplotu vo vnútri úľov. Mám včelstvá
orientované letáčom na juh a asi 2/3 dňa na nich svieti priame slnko. Pri výrobe úľov v
tomto roku som natrel jednu stranu úľov na bielo (ostatné 3 na hnedo) a cez leto som ich
otočil bielov stranov k slnku.
Zistil som, že v týchto úľoch oveľa menej vetrali ako v ostatných. Zaujímalo by ma či to
zasa na jar môže ovplyvniť jarné plodovanie a prípadne aj celkovú silu prezimovaného
včelstva.

Peter Malindžák

Presne na toto som pri citani prispevkov tiez myslel. Mne sa to este
nepodarilo, takze: Kto je bez viny nech hodi kamenom. Ja liecim uplne od
zaciatku a podla navodu. Len tento rok rok som mal prblemy z dodanim lieciva
od spolku a tym to zacalo.

Ale dakujem aj za kritiku, ktoru si zasluzim. Beriem na vedomie a slubujem,
ze sa polepsim.ä


Pista


> (Přiznávám, že s tímto mám svoji zkušenost... Zazimovat 10 včelstev a na
> jaře mít jedny!! Od té doby léčím jak se léčit má a mám průměrný spad 0,5
> roztoče na včelstvo za zimu!!)

Nazdar

Neviete niekto náhodou o nejakých včelárskych predajňach v Batislave. Ja viem len o tej v tržnici a tá je častejšie zatvorená ako otvorená.

Peter

Asi pred mesiacom otvorili pod stanicou / železničnou / na Šancovej novu
predajnu. Mala by patrit SVS. Ešte som tam nebol, takze nepoznam otvaracie
hodiny.

Matej

Nazdar

Neviete niekto náhodou o nejakých včelárskych predajňach v Batislave. Ja
viem len o tej v tržnici a tá je častejšie zatvorená ako otvorená.

Peter

Nejvetsi kocovnik ktereho znam, rekl bych pomalu legenda je PAN
Volejnik, ktery ve svych dobrych 75 letech kocuje se 200 !
vcelstvy.Uly ma nizkonastavkove 39*17 po 9! ramcich. Rikal, ze by
treba dal 42,ale tehdy tato mira jeste neexistovala. Pouze devet
ramku bez ocek, ul = 6 nastavku. 9 ramku ma vice duvodu, jeden z nich
je, ze i ve svych letech je unese a mluvi o tom, jak vcely "putuji"
od spoda nahoru a zpet. Cely rok pouziva tedy i v zime 6 nastavku,
pry to tak chodi.
Dale se ptas ohledne falcu. TY ma udelane trochu jinak. Pouze na
predni a zadni strane a vysoke pouze cca 5mm, siroke cca 15 - 20mm.
POmerne dobre se stim pracuje, kdyz to srovnam se svymi K39 a k tem 9
ramkum se asi taky priklonim, protoze nevim jak Ty, ale ja uz ted
nastavek 39*24 s 11 ramky neunesu. Gabon jsem dal, jak ma byt i jeden
dolu a vyndavat ho byl zazitek. Zrejme opravdu vetsina vcelaru na to
kasle a Gabony nedava jak ma a nechavaji je tam do jara apod.
S pozdravem Radek

> Zdravim vsetkych,
> Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
> pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
> je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
> priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
> ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
> susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
> spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
> upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
> vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.
>
> Matej
>
> <Ahoj přátelé!
> <Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
> někdo
> <doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
> <být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
> <zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
> byly
> <úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
> asi
> <narazím u zastánců bezfalcových úlů.
> <Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
> <se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

Dobre sa tieto riadky citaju. Znamena to pre mna ze som sa nevydal slepou
cestou. Az na par Optimalov mam vsetky ule v kocovnych vozoch
nizkonastavkove 42*17 po 9 ramkoch.
/ Ale 200 ich zatial e?te nie je /.
Ta vaha je dolezita. Plny nastavok ma max. 18 kg a to zvladnem aj v 70
letech / ak dozijem /. Dnes / mam 31 rokov / bych urcite zvladol aj plnu
B10, ci plny 10r Langstroth ale za 30 let uz sotva. A prerabat pod starost
cele vcelarstvo ...

Matej


<Nejvetsi kocovnik ktereho znam, rekl bych pomalu legenda je PAN
<Volejnik, ktery ve svych dobrych 75 letech kocuje se 200 !
<vcelstvy.Uly ma nizkonastavkove 39*17 po 9! ramcich. Rikal, ze by
<treba dal 42,ale tehdy tato mira jeste neexistovala. Pouze devet
<ramku bez ocek, ul = 6 nastavku. 9 ramku ma vice duvodu, jeden z nich
<je, ze i ve svych letech je unese a mluvi o tom, jak vcely "putuji"
<od spoda nahoru a zpet. Cely rok pouziva tedy i v zime 6 nastavku,
<pry to tak chodi.

..taky jsem spokojený... :))
Mám jen malinký rozdíl a to ten, že v nástavku mám rámků 10, ale to už
asi není tak podstatné!
Prima dny!
Jose


> Dobre sa tieto riadky citaju. Znamena to pre mna ze som sa
> nevydal slepou cestou. Az na par Optimalov mam vsetky ule v
> kocovnych vozoch nizkonastavkove 42*17 po 9 ramkoch. / Ale
> 200 ich zatial e?te nie je /. Ta vaha je dolezita.
> Matej
>
>
> Uly ma nizkonastavkove 39*17 po 9! ramcich.
> Rikal, ze by <treba dal 42,ale tehdy tato mira jeste
> neexistovala. Pouze devet <ramku bez ocek, ul = 6 nastavku. 9
> ramku ma vice duvodu, jeden z nich <je, ze i ve svych letech
> je unese a mluvi o tom, jak vcely "putuji" <od spoda nahoru a
> zpet. Cely rok pouziva tedy i v zime 6 nastavku, <pry to tak chodi.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.389 / Virová báze: 220 - datum vydání: 16.9.2002

Když jsem v roce 1985 osazoval první nízkonástavkové úly (tehdy s nástavky
11 x [39 x 17] cm), vcěděl jsem, že jedna z hlavních předností je hmotnost.
Dnes bych volil ještě lehčí nástavky. Záda jsou jen jedny a sil přibývat
nebude. Menší počet rámků v nástavku se mi zdá jako jediné možné řešení. V
zimě se chomáč stejně vejde na 5-6 uliček a v létě plochý tvar díla tolik
nevadí. jediný problém: s počtem nástavků roste cena úlu.

vojta



Nejvetsi kocovnik ktereho znam, rekl bych pomalu legenda je PAN
Volejnik, ktery ve svych dobrych 75 letech kocuje se 200 !
vcelstvy.Uly ma nizkonastavkove 39*17 po 9! ramcich. Rikal, ze by
treba dal 42,ale tehdy tato mira jeste neexistovala. Pouze devet
ramku bez ocek, ul = 6 nastavku. 9 ramku ma vice duvodu, jeden z nich
je, ze i ve svych letech je unese a mluvi o tom, jak vcely "putuji"
od spoda nahoru a zpet. Cely rok pouziva tedy i v zime 6 nastavku,
pry to tak chodi.
Dale se ptas ohledne falcu. TY ma udelane trochu jinak. Pouze na
predni a zadni strane a vysoke pouze cca 5mm, siroke cca 15 - 20mm.
POmerne dobre se stim pracuje, kdyz to srovnam se svymi K39 a k tem 9
ramkum se asi taky priklonim, protoze nevim jak Ty, ale ja uz ted
nastavek 39*24 s 11 ramky neunesu. Gabon jsem dal, jak ma byt i jeden
dolu a vyndavat ho byl zazitek. Zrejme opravdu vetsina vcelaru na to
kasle a Gabony nedava jak ma a nechavaji je tam do jara apod.
S pozdravem Radek

> Zdravim vsetkych,
> Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
> pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
> je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve
gulatiny
> priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia
ako
> ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
> susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
> spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
> upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
> vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.
>
> Matej
>
> <Ahoj přátelé!
> <Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
> někdo
> <doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
> <být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
> <zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
> byly
> <úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
> asi
> <narazím u zastánců bezfalcových úlů.
> <Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a
zřejmě
> <se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

kdyz uz se bavime o ulech ..
cena ulu je asi jeden z nejdulezitejsich faktoru
pri obnove provozu. Kdysi jsem si koupil 11
novych ulu, ale pro rozpočet to byla velká rána.
Navic nejsem uplne spokojeny nebot se mi v rozich
nastavky povoluji - palubky byly nadoraz a vlivem
vlhkosti mi ty vnitřní roztahují rámy a pak nejen
že je to "vratké" ale ani občas nemohu napasovat
jeden na druhy. proto bych chtěl dělat uly sam.
udělam si je podle svych představ a jak pevne
verim i me budou snad min stat.
Je tu vsak jeden problem. nejsem odbornik na
praci se dřevem a právě rohy považuji za hlavni
pro vlastni životnost ulu. Jak mohu bez frez a
dlabaček doma dosahnout dostatečně pevneho a
trvanliveho spoje ? ( ať už u úlu tenkostěného
tak i s izolací )
řešil někdo z vás tento problém ???

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Zdravím opět,

dovolím si zde předložit příspěvek, na který bych rád slyšel vaše názory.

Už jsem vás informoval o novém pohonu na frekvenční měnič, dnes přicházím s novinkou, která nevím, jestli bude přínosem, ale to záleží na vás.

Protože stále dnes a denně narážíme na problém nejednotných rámkových mír a s tím související problémy při výrobě a výsledné ceně medometu a na různé zastánce toho či onoho způsobu vytáčení, dovolil jsem si spojit toto všechno dohromady a udělat kompromis.

Máme v tuto chvíli podle všeho medomet pro radiální i zvratný způsob vytáčení a to - a to je důležité - na všechny tuzemské i světové rámkové míry. Snad kromě mír atyp. př. 48*36 cm, které se však také dají vytočit, ale tangenciálně a ručně obracet . 8 rámků.

Koš tvoří osmiúhelník, včelař se může rozhodnout jak rámek vytáčet- zvratně nebo radiálně. Navíc do polohy radiální je vnášena tangenciální poloha, aby se více vytáčení usnadnilo. Zvratným způsobem 8 rámečků, radiálně- dle nastavení a rámkových mír, ale př. míra 45*16 cm se vejde 32-40 Ks , dokonce se dá jít i na 56 tuším, nepočítal jsem přesně, míra třeba 39*24 nebo 42*27,5 cm se vejde radiálně cca. 16 Ks nebo 20 Ks. Vše se dá velmi jednoduše přestavit k vlastním inidividuálním potřebám.Během několika minut. Je to profi medomet ve spojení s novým pohonem.

Omezení-
1/zvratným způsobem rámek 45 * 28,5 cm - osm rámků , nejmenším rámek pro zvratný způsob je 39*24 , přičemž záleží na míře 24..

2/ čím bude rámek větší, tím menší počet se vejde do radiální polohy, ale můžete zvolit i různé polohy jako poloradiální atd.

Je to opravdu pro všechny míry a rychlé, průměr pláště 950 mm

pro dveře 80 cm .

Vodička

Ještě jsem zapoměl na jednu věc- zvratným způsobem na osm rámečků může být i míra 30 cm, nižší rámky / 37*30 nebo 39 * 30 / ale ne 45 *30 tam už to nejde .

Vodička

Zdravim vsetkych,

ani ja nie som stolar, ale pokial mas dobre vysusene drevo daju sa dosky v
rohoch spajať jednoducho samoreznymi sroubami. Klince sa po case vytahuju.
Na moje nizkonastavkove - vyska nastavku 18cm / rm 42*17 / stacia na kazdy
spoj 3 srouby 3*45 mm. Teda na jeden nastavok 12 šroubov na spoje, 4 na
"chyty" - rukovete a 4 na dorazy / vonkajsie dorazy vpredu a vzadu namiesto
falcovania /.
Na vyrobu ulov mi staci hoblovacka, cirkular a mala freza.


P.S. Ak si pri svojpomocnej vyrobe nepocitas vlastnu robotu, ale len
material, tak ta ul vyjde na 1/3 ceny v obchode.

Matej

Dobry den, pan Vodicka,

mam jednu otazku. Mam 6r. zvratny z kazetami na 42x36 cm. Uz som vyradil aj
posledne B ramiky a zostali my len 42x17. Je mezne v tomto kosi nahradit
existujucich 6 kaziet 12 kazetami na 42x18, alebo by bolo treba novy kos.
Inak s medometom som spokojny. Je v zasade jedno ci dam 12 ramikov do 6
velkych, alebo 12 malych kaziet, len si myslim, ze s mensimi kazetami by
ubudli vybracie.
Od radialneho kosa ste ma uz " vyliecili ".

Matej Osusky

Ahoj!

Nástavky tenkostěné mám spojené pouze na tupo*, v rozích sešroubované
4 šrouby, velikost nevím. K tomu ty laťky na chycení v předu a v
zadu. Natřené jsou Luxolem. Mám je pouze jeden rok, takže jak jsou na
tom s výdrží zatím nevím.
Potřebuješ hoblovku, cirkulárku a AKU šroubovák.

Nástavky uteplené mám udělané jako dva rámy (horní a dolní) a
patřičnými falcy (ty dělám na cirkulárce), opět jen na tupo spojené
šrouby. Stěny jsou ze sololitu, uvniř je polystyren. Tyto nástavky
mám asi 6 roků, umístené jsou venku a jsou v pohodě. Natřeny
(napuštěny) jsou (teplou - pro lepší vsakování) fermeží. (Pozor,
fermež je potvora, trpí na samovznícení, např hadry nebo piliny
napuštěné fermeží!!!)
Potřebuješ cirkulárku a AKU šroubovák.

*spojení na tupo - "dané k sobě".


Mějte se prima!!

Jose


> rohoch spajať jednoducho samoreznymi sroubami. Klince sa po case vytahuju.
> Na moje nizkonastavkove - vyska nastavku 18cm / rm 42*17 / stacia na kazdy
> spoj 3 srouby 3*45 mm. Teda na jeden nastavok 12 šroubov na spoje, 4 na
> "chyty" - rukovete a 4 na dorazy / vonkajsie dorazy vpredu a vzadu namiesto
> falcovania /.

______________________________________________________________________
Reklama:
Prekvapive dobry signal! Presvedcte se v Oskar Testu ...
http://www.oskarmobil.cz/oskartest

Chcem vyskúšať technológiu včelárenia v nízkonadstavkových neuteplených úľoch Optimal (42x17), nakoľko už mám úle B42x27,5 a zachovám si tým maximálnu kompaktibilitu (Langstrothy preto nechcem). Máte niekto skúsenosti s vypletaním rámikov rovnobežne s hornou latkou? Priečneho vypletania sa obávam kvôli priehybom, nakoľko chcem použiť čo najtenšie horné aj spodné latky a tým zabezpečiť kontinuitu včelieho diela. Priehyby by mohli spôsobiť taktiež zväčšenie včelej medzeri medzi jednotlivými nádstavkami (cca 8 mm). Nebude sa pri tomto spôsobe vlniť medzistienka? Máte poprípade niekto skúsenosti len s voľným vkladaním medzistien do rámikov s drážkou?

Ahoj!

Já rámky drátkuju vodorovně a zkušenosti mám takové, že není problém...
Nejvrchnější rátek mám asi 1 cm pod horní loučkou, aby se mezistěna
neohýbala, zbytek rovnoměrně rozdělím. Na rámku 42*27,5 mám celkem 4
drátky, na 42*17 3 drátky a 42*13 2 drátky. Je to v pohodě.

Když jsem drátkoval svisle, byl problém, pokud dolní laťka byla tenčí,
pokud to bylo vyloženě tenké dřívko, bylo to nemožné.

Jinak horní loučku bych nedoporučoval příliš tenkou, protože rámky s
medem něco váží. Viděl jsem u jednoho přítele, že měl horní loučku
vyfrézovanou tak, že vprostřed byla normálně silná, na krajích
zeslabená. Já v tom nějak velký přínos nevidím a hlavně je to pracné (a
taky nenám stroj).

Co se týče kompaktibility, mám stejný názor i úly (nástavky).

Ať nám to bzučí!

Jose
>
> Chcem vyskúšať technológiu včelárenia v nízkonadstavkových
> neuteplených úľoch Optimal (42x17), nakoľko už mám úle
> B42x27,5 a zachovám si tým maximálnu kompaktibilitu
> (Langstrothy preto nechcem). Máte niekto skúsenosti s
> vypletaním rámikov rovnobežne s hornou latkou? Priečneho
> vypletania sa obávam kvôli priehybom, nakoľko chcem použiť čo
> najtenšie horné aj spodné latky a tým zabezpečiť kontinuitu
> včelieho diela. Priehyby by mohli spôsobiť taktiež zväčšenie
> včelej medzeri medzi jednotlivými nádstavkami (cca 8 mm).
> Nebude sa pri tomto spôsobe vlniť medzistienka? Máte
> poprípade niekto skúsenosti len s voľným vkladaním medzistien
> do rámikov s drážkou?
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.391 / Virová báze: 222 - datum vydání: 19.9.2002
>
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.391 / Virová báze: 222 - datum vydání: 19.9.2002

I já Vás zdravím pane Osuský,

Medomet který máte, je pro dva polorámky 42*17 vedle sebe do jedné kazety. Šestikazetový. Pro kvalitní vytáčení určitě nový koš, nemá cenu zasahovat do původního, těch 12 rámečků zvratným způsobem bez problémů. Může být varianta s kazetami nebo bez kazet, to bych musel spočítat přesně, ale tuším, že tam není problém. Lze však udělat i polozvratný, kde se jich vejde ještě více, u těchto rámečků radiální poloha není zlá, rámek to vydrží. Jinak svým způsobem máte pravdu, že když se nevyváženost rozloží do více bodů, tak se zmenší házivost, zvýší se dá se říct stabilita, ale nemá to prioritu, ten Váš medomet je si myslím také stabilní, jestli je tam občas nějaký problém, osvědčil se mi způsob ( když jsem testoval medomet na vysoké otáčky ) tak ukotvit medomet popruhy přes vrchní uložení ( jekl ) do podlahy přetažením vázacím popruhem s napínací přezkou ( k dostání na benzínových pumpách ) od základny stojanu tak 30 cm bokem. Pak se to nehne. Je to svázáno vrchem, tlačí to dolů do podlahy a proti smyku jsou šrouby v podstavci. Jinak stabilita se zvyšuje i konstrukcí poloradiální, kdy vlastně rámek je blíže středu medometu a tím ubývá hmotnost na rozhození koše. Ale z hlediska vibrací nebo házivosti je to si myslím opravdu jedno, nedával bych to na přední místo.

Takže ano, udělat se 12 rámkový zvratný koš pro rámečky 42 * 17-18 cm dá. Do průměru 950 mm – ten máte Vy.

S pozdravem Vodička


Ještě pro ostatní – doplnění


Základní výrobní systém. Přestože máme určitou výrobní kompozici v ceníku, která by měla pokrýt poptávku medometů, nicméně nabízíme další nepřeberné možnosti, jak Váš požadavek řešit.

Obrysově:

Tvar zvratných košů ( počet rámků ) -

a)       3
b)       6
c)       12
d)       4
e)       8
f)       16


1/Tyto tvary je možné použít i pro radiální medomet, s výhodou využít i možnost vytáčet zvratným způsobem . Zvláště se pro to hodí osmiúhelník.

2/ Radiální medomety můžeme vyrobit i v kruhu, ale ztrácíme možnost vytáčet způsobem zvratným. Nicméně narovnáme tam větší počet rámečků.

3/ Polozvratné ( poloradiální ) do kruhu, menší počet rámků než u radiálních.

Rozsah průměrů plášťů-

a)       minimum 650 mm
b)       720 mm
c)       800 mm
d)       870 mm
e)       950 mm
Poté řada mezitypů
f)       maximum 1850 mm

Všechny pláště mají možnost po rozebrání medometu projití 60- 80 dveřmi.


Typ pohonů.

a)       Stejnosměrný motor- 12 V, autobaterie. Pro vytáčení HOBBY -B,
nouzově pro náhradní, duplicitní pohon k asynchronnímu motoru.
b)       Asynchronní motor- 220 V . Pro PROFI - A, vytáčení vyžaduje 220 nebo 380 V.

Rozdíly v HOBBY a PROFI vytáčení jsou v tom, že nemůžete pohon HOBBY přetížit neustálým používáním ( bez oddychu ) a je výrazně pomalejší než profesinální pohon. PROFI pohonu je to úplně jedno, ten prostě neuženete v žádném případě. V menších medometech B ( HOBBY ) postačuje, protože není zde taková setrvačnost koše, ale i zde na Vaše požádání můžete mít PROFI nebo jen přípravu do budoucna- držák na stojanu. Vše je třeba projednat.


Adaptéry :

1/ Pro stejnosměrný motor – z 220 V transformuje na 12 V.
2/ Pro asynchronní motor-
a) z 24 V / (13-180 A) z trakčních baterií transformuje na 220 V. Musíte pečovat o baterie. Cca. 9-12 000 Kč
b) Agregát 1 KW benzínový k měniči - by Vás vyšel cca. 9-12 000 Kč. Nestaráte se o něj, dolejete jen benzin.

Vymenil jsem stare uly - Moravsky univerzal za nastavkovy ul a nevim jak spravne provest fumigaci u nastavkoveho ulu. (Kam vlozit papirek). Staci ho dat do podmetu ?

Avartin stači do podmetu. Varidol sa predpisuje zavesiť na klinec / alebo
na hacik /medzi ramiky.
A kacirsky dovetok: ak ho das do podmetu ucinok je rovnaky ... :-)

Matej

Zdravim vsetkych,

Nevieme ni niekto potvrdit ci vystava planovana na oktober v Prahe bude /
zaplavy /?
Ak bude mate niekto uz program na jednotlive dni - prednasky, prezentacie ?

Matej

:>papirek). Staci ho
:>dat do podmetu ?

Nestačí. Následující text je vytažen z www.beedol.cz protože vidím, že
návody se asi ztratí.

Pracovní postup a dávkování při FUMIGACI
Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad +10°C v době, kdy včely
nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi
krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4cm mezera. V dodaném proužku papíru
proděravíme otvor asi lem od vrchního okraje.
Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k
otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li
včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.
Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí
jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme.
Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího
plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od
stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme. Po jedné hodině česno otevřeme. Po
dobu uzávěry česna včelstva kontrolujeme. V případě příliš silného rozrušení
(individuální: reakce včelstva), česno ihned otevřeme. Je-li Varidol FUM
použít k diagnostickým účelům, vkládá se před aplikací přípravku na celé dno
úlu podložka. Ta se za 12-24 hodin po aplikaci ze včelstva odstraní a
veškerý spad z podložky se zašle k vyšetření.
Za hodinu po aplikaci odstraníme z krycího plástu hřebík a překontrolujeme,
zda proužek shořel. V případě jeho zhasnutí opakujeme ošetření včelstva.

:>A kacirsky dovetok: ak ho das do podmetu ucinok je rovnaky ... :-)
:>
:>Matej

To si jenom myslíš, ale není. Kdyby byl, tak to dají do návodu.
Proč to dělat složitě, když by to šlo jednoduše.
Osobně jsem se na to ptal ing.Veselého z Dolu.
Dalo se i pochopit proč, ale to sem nepatří.
Nebo by mě zajímalo, jak ty jsi na to přišel.

Eman

Čaute

Ja mám úle zbité len klincami (na jednom rohu 3 klince 8 cm dlhé). Sú to avšak
nadstavky s falcom dole aj hore, ktoré úle spevňujú. Včelárim v 11 rámikových
úľoch s rozmerom rámika 42x27. Je to síce váha, ale na 1 včelstvo stačia 3
nadstavky a s obzeraním nie sú veľké problémy. Neviem si predstaviť, že by som
sa mal pri kontrole plodiska prepracúvať cez 6 nadstavkov a nebodaj každý jeden
rámik zobrať do ruky a obzrieť resp. pri točení striasť. Mám 31 včelstiev a pre
mňa je včelárenie najmä o čase. Nadstavky, ktoré používam ako plodiská mám
uteplené, tie čo ako medníky len z 2,5 cm hrubých dosák. Zistil som, že úľ
takýchto rozmerov je najlepší aj na zimu (stačí 1 nadstavok) aj na leto (3
nadstavky)pri nadmorske výške Košíc (asi 330 m nad morom)- ideálne na neho
pasujú aj materské mriežky a uteplivky (typ B). pri takomto type nadstavkov
včely nemajú rojovú náladu - asi 0,5 roja za sezónu - pri 9 rámikových
nadstavkoch sa mi rojila skoro každá druhá rodina a výnosy medu sú najlepšie.
Podobné skúsenosti má aj neďaleký veľkovčelár (150 rodín).
Mám síce len 24 rokov, ale včelárim už 7 rokov, čiže mi nerobí a ani tak skoro
nebude robiť problémy o niečo väčšia váha úľov.

Peter Malindžák

>
> Zdravim vsetkych,
>
> ani ja nie som stolar, ale pokial mas dobre vysusene drevo daju sa dosky
> v
> rohoch spajať jednoducho samoreznymi sroubami. Klince sa po case
> vytahuju.
> Na moje nizkonastavkove - vyska nastavku 18cm / rm 42*17 / stacia na
> kazdy
> spoj 3 srouby 3*45 mm. Teda na jeden nastavok 12 šroubov na spoje, 4 na
> "chyty" - rukovete a 4 na dorazy / vonkajsie dorazy vpredu a vzadu
> namiesto
> falcovania /.
> Na vyrobu ulov mi staci hoblovacka, cirkular a mala freza.
>
>
> P.S. Ak si pri svojpomocnej vyrobe nepocitas vlastnu robotu, ale len
> material, tak ta ul vyjde na 1/3 ceny v obchode.
>
> Matej
>
>

Eman vies ako vznikli velke vynalezy? Vsetci vedeli ze sa to neda. Potom
prisiel jeden blbec, ktory to skusil ... a islo to - vynalez bol na svete.
:-)

Na fumigaciu pouzivam len Varidol / Avartin je drahy /. V lete som
zadymoval odložence bez plodu. V jeden den som robil / zadymoval / 20
odlozencov. Rozdelil som ich na dve skupiny. 1. dostala pasik do podmetu a
2. podla návodu. Priemerny spad bol porovnatelny - cca 20 - 50 a ked som
obe skupiny po 2 dnoch predymil znovu / podla navodu / bol spad v oboch
skupinach 0 - 2.

P.S. Ked takto osetriš odložence v lete - jun -, tak sa paradne rozvijaju a
nepotrebuju Gabon. Staci im az jesenna fumigacia.

Matej


To si jenom myslíš, ale není. Kdyby byl, tak to dají do návodu.
Proč to dělat složitě, když by to šlo jednoduše.
Osobně jsem se na to ptal ing.Veselého z Dolu.
Dalo se i pochopit proč, ale to sem nepatří.
Nebo by mě zajímalo, jak ty jsi na to přišel.

Eman

V zime ti budem zavidieť ked budem robit ramiky. Ale v lete ... kolko vazi
taky nastavok plny medu?

Matej


Včelárim v 11 rámikových
úľoch s rozmerom rámika 42x27.

>Eman vies ako vznikli velke vynalezy? Vsetci vedeli ze sa to neda. Potom
>prisiel jeden blbec, ktory to skusil ... a islo to - vynalez bol na svete.
:-)
To máš sice pravdu, ale víš kolik bylo možná vynálezců dynamitu před
Nobelem, kterým to při experimentování utrhlo hlavu? A o nich se nic
nedozvíš, měli smůlu.
Také jsem zlepšoval, podívej se do archivu, co jsem tu nanesl blbostí
(foukačku, lahev, stojánek,..).
Už mě to přešlo a je mi líp, mám jiné starosti se včelami. Člověk si musí
uvědomit, že je osamocený amatér s pár včelstvy proti celému ústavu s
graduovanými specialisty a jejich tisíci hodinami mravenčí práce.

>Rozdelil som ich na dve skupiny. 1. dostala pasik do podmetu a
>2. podla návodu. Priemerny spad bol porovnatelny - cca 20 - 50 a ked som
>obe skupiny po 2 dnoch predymil znovu / podla navodu / bol spad v oboch
>skupinach 0 - 2.

To jsem tě podcenil, ty jsi to dělal úplně vědecky. Přihlas se v DOLE na
testování účinnosti léčiv a budeš mít léky od nich zadarmo. Možná že to
potom změní DOL v návodu a bude to slavná Matějova metoda. :-) Já budu jenom
rád.
Příjemný víkend,
Eman

Ano, výstava v Praze bude, 17-19 října. Informace asi na www.pragaagro.cz
Budeme tam.. Jinak na Pardubické dny medu jsem také přislíbil předběžně účast, minimálně na jeden den.

Vodička

Snad poradím aspoň s jednostěnnými nástavky:
S vybavením jen okružní pilou se dá udělat dostatečné spojení na drážku v rozích, tj. drážka shora dolů. Drážku při síle stěn nástavků 25 mm doporučuji udělat cca 6 mm širokou a 6 mm hlubokou. Ne více, protože potom v důsledku deformace dřeva vlivem vlhkosti se může vylamovat část dřeva od drážky k okraji desky - mám s tím vlastní zkušenosti, když drážka byla široká asi polovinu síly desky. Drážka 6x6 mm se dá udělat kotoučem s větším šrankem třeba na dvojí až trojí průchod vždy po posunutí vymezovací lišty o nějaký ten mm.
Spojení stěn potom doporučuji lepidlem, výborný je Duvilax (na dřevo = červené balení, jsou 3 druhy!)a ještě 3 vruty 5,0 x 60 v každém rohu, u vysokých nástavků dávám 4 takové vruty.

(Něco více o konstrukci a výrobě nást. úlů, ale i o ošetřování včel v úlech níkonást. se můžete dozvědět v brožurce, kterou jsem napsal r. 1994, název je "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Má 47 str. A5, je ve svazové knihovně.)

Květoslav Čermák

Spojování nástavků na tupo nedoporučuji. Mám s tím špatné zkušenosti. Ikdyž se slepí a sešroubují, vlivem vlhkosti dřevo pracuje a třeba v rozích se vychyluje část nad horním či spodním šroubem - tvoří se škvíry atd.
Nedoporučuji ani nátěr Luxolem. Z hlediska ochrany dřeva je výborný. Ale ekologicky nevyhovuje, protože obsahuje insekticid pentachlorfenol. Včely sice v natřených nástavcích neuhynou, ale chraňme med, propolis a další produkty!! Místo toho uvádím jednu z možných variant, kterou mám vyzkoušenou: Disperzní vodou ředitelnou nepáchnoucí barvu DIXOL, hezký je odstín pinie (0060). Ekologicky je to zcela vhodný nátěr, vždyť je schválen mj. i pro nátěr hraček. Pár let na úlech vydrží, natírejte ale při doporučené teplotě (20 °C) ne nižší!

Květoslav Čermák

Podle mých asi dvacetiletých zkušeností se kloním jednoznačně u nízkých nástavků (170mm)k uchycování mezistěny bez drátkování. Mezistěnu přitavuji na horní plochou loučku (bez drážky)a nechám viset volně v drážce ploché spodní loučky.
Chtěl bych informovat o méně pracném způsobu výroby nízkých rámků a modifikovaném způsobu uchycování mezistěn. To se osvědčilo jak výrobně ve zkráceném čase na jeden rámek, tak provozně v dobré manipulaci s tuhými rámky a nedeformovanými plásty.
Nízké rámečky 420x170mm vyrábím většinou ze starých palet. Přířezy jsou z jednotného, plochého profilu 27x7mm a to pro spodní, horní i boční loučky bez jakýchkoli zářezů na kolmý sraz. Přesně nařežu boční loučky na 156mm, spodní a horní ponechám stejně dlouhé 450mm. Sbíjení provádím v šabloně s vnějším vymezením 170x420mm, a to namáznutím konců svislých louček lepidlem Herkules nebo lépe Duvilax. Probíjím vždy po dvou hřebíkách 30/1,5mm tak, aby u spodní loučky byla možnost následného podélného proříznutí. Toto proříznutí se provede po náležitém zatvrdnutí lepidla a to středově v šíři min. 4mm (okružní pila s "pajlákem" a oboustranným dorazem). Po proříznutí drážky ve spodní loučce následuje zaříznutí okrajů těsně podél svislých stojek. Postup je nutno dodržet, aby se při sbíjení neštípaly konce spodních louček. Pak následuje přibití mezerníků, které umisťuji - horní 35mm od horní hrany rámečku (aby se hřebíky nekřížíly) a spodní - 30mm od spodu. Mezerníky jsou umístěny dva a dva na protilehlé straně pro možnost otáčení plástů.
Plochý a stejný průřez rámečků je vhodný pro snadné zarovnávání přestavěných souší. Ploché loučky nahoře i dole vytváří nejmenší mezeru mezi buňkami při styku nástavků, t.že včely při 8mi mm mezeře mezi rámky bez problému přecházejí, ale mezeru neprostavují. Stavba je v celé ploše a buňky v plné hloubce až ke spodní loučce.
Nyní k mezistěně, jak to dělám já. Objednávám mezistěny 400x162mm. Mezistěnu vsazuji rovněž v šabloně, která tuto polohuje na středu rámečku. Nejprve mezistěnu mírně nahřeji (přejedu teplovzdušnou pistolí), přes prkénko ostrohranně ohnu horní podélnou stranu v šíři cca 4mm, a zasunu do štěrbiny v rámečku. Horní hranu mezistěny přisunu k loučce a přitavím pouhým přejetím upravenou el. letovačkou. Tento suchý způsob přitavení lze dobře nahradit též zalitím roztaveným voskem. To jsem rovněž léta prováděl, ale přitavení se mi jeví vhodnější. Úprava letovačky spočívá ve volbě hrotu (průměr cca 6-8mm) a nastavitelném regulátoru výkonu.(při 100W výkonu letovačky pracuje pak v rozsahu 20-30%)
Volba stejných louček a zavěšení pouze na horní hraně se osvědčilo, mezistěny se nebortí (pouze vyjímečně když včely předčasně přichytí mezistěnu dole v drážce dříve než je vyztužena buňkami - lze snad předcházet umístěním nástavku pro stavbu - podstavením, aby včely stavěly zhora, to však nemám ověřeno). Čištění rámečků je snadné a dokonalé vzhledem k tomu že se nedrátkuje. Spodní drážka se proškrábne nožem (po rozloupnutí příčným rozevřením šroubovákem). Zarovnávání souší (dlouhým nožem)podél stejných louček má výhody i při vkládání do medometu. Plásty se dobře zasouvají a jsou pak v celé ploše podepřeny t.že se ani mladé dílo neláme.

Tento způsob jsem v letošním roce take testoval s proříznutím nahoře , a
zatavením el transformátorovou páječkou, tvůj poznatek prořezávat spodní
loučku je mnohem lepší a tak to bude bez chyby a bez drátků a
drátkování!!!!
Ale já bych se přimlouval používat lípu k výrobě rámků je to radost s ní
pracovat, sehnat fošnu 4-5 cm a tu rozřezávat je snadné a sbíjení je
pohodlné bez štípání louček,na paletách se také najde někdy listnaté měkké
dřevo ale často je tam smrk.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Josef Karásek [mailto:jokara/=/volny.cz]
Sent: Friday, September 20, 2002 11:59 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vypletanie Optimalov


Podle mých asi dvacetiletých zkušeností se kloním jednoznačně u nízkých
nástavků (170mm)k uchycování mezistěny bez drátkování. Mezistěnu přitavuji
na horní plochou loučku (bez drážky)a nechám viset volně v drážce ploché
spodní loučky.
Chtěl bych informovat o méně pracném způsobu výroby nízkých rámků a
modifikovaném způsobu uchycování mezistěn. To se osvědčilo jak výrobně ve
zkráceném čase na jeden rámek, tak provozně v dobré manipulaci s tuhými
rámky a nedeformovanými plásty.
Nízké rámečky 420x170mm vyrábím většinou ze starých palet. Přířezy jsou z
jednotného, plochého profilu 27x7mm a to pro spodní, horní i boční loučky
bez jakýchkoli zářezů na kolmý sraz. Přesně nařežu boční loučky na 156mm,
spodní a horní ponechám stejně dlouhé 450mm. Sbíjení provádím v šabloně s
vnějším vymezením 170x420mm, a to namáznutím konců svislých louček lepidlem
Herkules nebo lépe Duvilax. Probíjím vždy po dvou hřebíkách 30/1,5mm tak,
aby u spodní loučky byla možnost následného podélného proříznutí. Toto
proříznutí se provede po náležitém zatvrdnutí lepidla a to středově v šíři
min. 4mm (okružní pila s "pajlákem" a oboustranným dorazem). Po proříznutí
drážky ve spodní loučce následuje zaříznutí okrajů těsně podél svislých
stojek. Postup je nutno dodržet, aby se při sbíjení neštípaly konce
spodních louček. Pak následuje přibití mezerníků, které umisťuji - horní
35mm od horní hrany rámečku (aby se hřebíky nekřížíly) a spodní - 30mm od
spodu. Mezerníky jsou umístěny dva a dva na protilehlé straně pro možnost
otáčení plástů.
Plochý a stejný průřez rámečků je vhodný pro snadné zarovnávání
přestavěných souší. Ploché loučky nahoře i dole vytváří nejmenší mezeru
mezi buňkami při styku nástavků, t.že včely při 8mi mm mezeře mezi rámky
bez problému přecházejí, ale mezeru neprostavují. Stavba je v celé ploše a
buňky v plné hloubce až ke spodní loučce.
Nyní k mezistěně, jak to dělám já. Objednávám mezistěny 400x162mm.
Mezistěnu vsazuji rovněž v šabloně, která tuto polohuje na středu rámečku.
Nejprve mezistěnu mírně nahřeji (přejedu teplovzdušnou pistolí), přes
prkénko ostrohranně ohnu horní podélnou stranu v šíři cca 4mm, a zasunu do
štěrbiny v rámečku. Horní hranu mezistěny přisunu k loučce a přitavím
pouhým přejetím upravenou el. letovačkou. Tento suchý způsob přitavení lze
dobře nahradit též zalitím roztaveným voskem. To jsem rovněž léta prováděl,
ale přitavení se mi jeví vhodnější. Úprava letovačky spočívá ve volbě hrotu
(průměr cca 6-8mm) a nastavitelném regulátoru výkonu.(při 100W výkonu
letovačky pracuje pak v rozsahu 20-30%)
Volba stejných louček a zavěšení pouze na horní hraně se osvědčilo,
mezistěny se nebortí (pouze vyjímečně když včely předčasně přichytí
mezistěnu dole v drážce dříve než je vyztužena buňkami - lze snad
předcházet umístěním nástavku pro stavbu - podstavením, aby včely stavěly
zhora, to však nemám ověřeno). Čištění rámečků je snadné a dokonalé
vzhledem k tomu že se nedrátkuje. Spodní drážka se proškrábne nožem (po
rozloupnutí příčným rozevřením šroubovákem). Zarovnávání souší (dlouhým
nožem)podél stejných louček má výhody i při vkládání do medometu. Plásty se
dobře zasouvají a jsou pak v celé ploše podepřeny t.že se ani mladé dílo
neláme.

Ahoj!
Už jsme se tady o tom bavili: ze staré lednice box na ztekucení medu, řízený
termostatem.
Protože je možné teplotu nastavit vyšší, zkoušeli jste požít tento box i
jako tavidlo vosku? (takové "sluneční" (tepelné) tavidlo?) Pokud ano,
podělte se o zkušenosti... :)

Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Zdravim,

chtel bych se take zapojit do diskuse k fumigaci. Osobne si myslim,
ze pasek do podmetu je logicky vhodnejsi:
- lze ho vlozit primo pod zimujici vcely
- teply kour stoupa vzhuru a dostane se do celeho nastavku
- nehrozi nebezpeci, ze budu mit v pripade vzniceni pasku opalene
steny nastavku, pripadne zdeformovane plasty
- vyhodnejsi a rychlejsi pri osetrovani vcelstev mimo vceliny,
vcelnice (nemusim rozebirat ul).

Pokud postupuji prisne podle navodu, tak se muze stat, ze u vcelaru,
kteri na primo na horni koucky davaji folii nebo primo strupek,
nebude distribuce leciva rovnomerna ?!

Pracuji v laboratori, tak se dost casto setkavam s ruznymi tabu a s
doporucenimi, ze takhle se to musi delat a jinak to nejde. Kupodivu k
cili casto vede vice cest! Mohl by mi tedy nekdo rozumne zduvodnit
proc se musi fumigacni pasek vkladat pod strupek a nesmi byt v
podmetu ???

dekuji Kuba

Dne 20. září 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> :>papirek). Staci ho
> :>dat do podmetu ?
>
> Nestačí. Následující text je vytažen z www.beedol.cz protože vidím,
> :>A kacirsky dovetok: ak ho das do podmetu ucinok je rovnaky ... :-)
> :>
> :>Matej
>
> To si jenom myslíš, ale není. Kdyby byl, tak to dají do návodu.
> Proč to dělat složitě, když by to šlo jednoduše.
> Osobně jsem se na to ptal ing.Veselého z Dolu.
> Dalo se i pochopit proč, ale to sem nepatří.
> Nebo by mě zajímalo, jak ty jsi na to přišel.
>
> Eman
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Take jsem chtel puvodne usetrit dratkovani ramku (i kvuli vcelstvum, protoze je to hruza zeleza, co maji v tele, ale vylecil mne pripad, kdy jen dvounastavkove vcelstvo usazene na mezistenach nanosilo horni nastavek plny akatoveho medu a kdyz jsem ho chtel vytocit, tak se mi dosud panenske plasty potrhaly. Myslim, ze pripadne vytaceni ramku na radialnich medometech s vyssim poctem plastu atedy i vetsim prumetem a tim i odstredivou silou se bez dratkovani (podelneho) neobejde.
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Provadet fumigaci v podmteu lze i nelze. Kdyz dva delaji totez, neni to vzdy totez. V prve rade musime zajistit, aby podlet byl co nejtesneji mozno uzavren. (To by melo byt v kazdem pripade.)Prouzek musi horet svisle a podmet by tedy mel by dostatecne vysoky. Protoze se v praxi najde dosti chyb, doporucuji ve VU v Dole metodu vpichnuti hrebiku s paskem do plastu. Z hlediska pravdepodobnosti se tak docili nejvetsiho uspechu.

Odlozence a roje bez plodu v sezone lze takto samozrejme zbavcit roztocu a pokud na podzim nevykradou nejake hynouci vcelstvo, jiste jich maji jen malo. Dol vsak zrejme nechce doporucovat takoveto osetrovani v sezone, protoze by se tim nezarucilo, ze vcelari lecivo nepouziji preventivne i do vcelstev, ktera jeste maji medniky. Take je dulezite, aby fumigace probihala v cele velke oblasti priblizne ve stejnou dobu, aby se vcelstva jedno od druheho nenakazila znova. Omlouvam se, ze odpovidam na dotazy, kde odpoved by spis patrila pracovnikum z Dolu. Snad se nekdo ozve?

Vse dobre,
VP

Má někdo zájem o nerezové vidličky na odvíčkování?

a) vidlička celonerezová, šířka 75 mm

b) vidlička s dřevěnou násadou, šířka 70 mm .
Předpokládaná cena cca. 200-300 Kč


Má někdo zájem o nerezové rámky místo dřevěných ?

Má někdo zájem o univerzální medomet ?

a) Medomet je na všechny možné typy rámkových mír.
b) Medomet je pro všechny typy vytáčení- zvratně, radiálně.
c) Výhledově je možnost aby prováděl při vkládání rámků i odvíčkování plástů.


Koš je stavebnice :

Možnost vkládání zvratným způsobem rámky do max. 45*30 cm, osm rámků. Jedno jakých.

Radiální způsob- polorámky 45 ( cokoliv, třeba i 37 cm ) * 17-26 cm

těch se vejde na jedno založení 36 Ks.

Rámků 45*28,5 cm na jedno založení radiálně 28 Ks.

Během pár minut je ze zvratného medometu radiální, je třeba jej točit doprava i doleva. Jednoduchá přestavba.


Zaujala vás možnost nebýt omezený typem medometu a typem rámkové míry?

Máme dál vyrábět medomety na míru a když změníte rámkovou míru, tak máte problém ?

Kdo chce , tak ať se k tomu vyjádří.

Díky Vodička