65012

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



kozlík (194.212.232.6) --- 3. 7. 2006
Re: chut medu (17358) (17372)

Ta chu je i v medu na ještě netočených plástech.Bohužel tak jednoduché to asi nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 3. 7. 2006
Re: Narky za vcelou predboj (17375)

Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-.
........
Obchod a propagace.
Čeho?
Medu.
Vždy ten se přece propaguje a prodává sám. :-)
Jako každé další dobré zboží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bureš J. (84.21.111.76) --- 3. 7. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17330) (17335)

Přítel Eman dne 30.6. napsal-
))) Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý-

Otce nemá pouze trubec (má jenom děda) - včela a matka otce má. :):).

Zdravím
Bureš Jar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 3. 7. 2006
Narky za vcelou predboj

včel.konference:
Zdenek:Vcela Predboj je na prodej...drazba zacinala 14.990000 Kc...vydrazena za 14.600000 Kc

Karel: Objekt 7km od Prahy,mozny pronajem za 2miliony rocne,to je dobra investice...to uz nebude slouzit k obchodu s medem
Ja bych to nechal,nezajima to asi nikoho,nebo nekdo informoval na sjezdu ? Vcelari si ji vytunelovali sami/tajemnik Peroutka/ Ti co tunelovali,vydelali,ostatni zaplakali,ale drzrli hubu a krok. Komu neni rady,tomu neni ,tak to muselo dopadnout.
Kdyby se dal prisypavali prachy,urcite by jeste rok dva letela.Akcionari vcelari placte,byly jste hamouni a uz jste nechteli dal financovat

Gustimilian : Jestli vubec neco zbyde.Likvidace a prodej neco stoji a je trvala profesionalne ztracen.Chce to za cas nejakou tu medaili za profesionalni zasluhy a bude to dokonale

UV 1992 :Jednalo se o kapitalovem vstupu do z.Vcela Predboj.Komise pro obchod a propagaci- se zamerila jen na uzkou skupinu podnikatelu a moznosti obchodni cinnosti pro celou clenskou zakladnu nedoporucovala.
Koncepce rozvoje vcelarstvi byla schvalena tim,ze tri clenove plena se zdrzeli hlasovani.
Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-

Negativne se k teto akci postavila i Sekce komercnich vcelaru.Casopis sekce-Zpravodaj-1992/2/kde predstavenstvo kara sve cleny:...poslanim komercnich vcelaru neni organisovat SHORA vcelarske podnikani.../Novak,Skopek,Mauer,Vlcek,Tancl/

Andrej:audit ve Vcele Predboj probehl a vysledky jsou natolik prekvapujici,ze je predsednictvo CSV odmitlo zverejnit,jelikoz jasne ukazuje,ze chyby v hospodareni padaji jednoznacne na jejich hlavy.

Arnost:Byl jsme svedkem schuze vyssich organu svazu a nestacil jsem se divit,s jakou rychlosti se velice autoritativnimu predsedovi darilo zavrhnou jeden navrh za druhym,proto ze atd.Takze misto toho jak by to slo ,nastaveny duvody proc to nejde.

Pokud se pamatuji,melo predsednictvo do pul roku po sjezdu predlozit nejakou zpravu.
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358) (17372) (17373)

Možná pozinkovaný medomet nebo medomet ze zinkového plechu s opadanou
barvou. Zinek nebarví, ale kovovou chu má mnohem výraznější než železo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 03, 2006 8:20 AM
Subject: Re: chu medu


> žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.
>
> >Rezavý medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358) (17372)

žeby na to nepřišel sám? Rezavý medomet zabarvuje med nestejnoměrně.

>Rezavý medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 3. 7. 2006
Re: chu medu (17358)

Rezavý medomet.
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 7:20 AM
Subject: chu medu


> Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně
> voskovou-kovovou příchu.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z
> tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.235) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361) (17362) (17366)

Zdravím. Pýtate sa či rastú lišky. A ešte ako! Ja pri svojom zdravý ((srdce) dokážem každý rok nazbiera tožko kuriatok a ostatných húb-hlavne dubákov, že v mrazničke osobitne pobalené primerané dávky máme až do nových. Blízo bytovky kde bývam jedna pani vykupuje hríby a prví predávajúci priniesli plné košíky kuriatok.
Z Ostravska v minulosti prichádzali rekreanti na miestne termálne kúpalisko v Dolnej Strehovej (je dobre vybavené, pomerne lacné, dobré ubytovanie), hlavne preto, aby si nazbierali dostatok húb. A ešte jedno lákadlo je v blízkosti našej dediny (Závada) pekná retenčná vodná nádrž (asi 100 ha), v ktorej sa dajú chyta ryby, hlavne tolstolobiky, s váhou do 25 kg a okolo nej práve dubové háje. Príde, stretneme sa na mojej včelnici. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.68) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17363)

Také mě překvapilo, že by dub v těcto měsících poskytoval cementový med. U nás je dub táměř každoročně producentem medovice a s vytáčením nejsou problémy. Proto je taká dobré si uvědomit, jak je to s dobře míněnými radami,které mnohdy neplatí již v sousední vesnici,natož na včelnicích vzdálených cca 400 km. Jsou to prostě informace a záleží jak s nimi kdo naloží. Zítra se jdu podívat na včelnice, a když budou medníky nacpané medovicí z dubu, bude to super. Medování jehličňanů je u nás poměrně vzácné.
Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Lípa (17334) (17353) (17359) (17360) (17364) (17368)

Já řeším přesně opačný problém. Odjakživa mezi naším a sousedovým barákem
rostly dvě lípy. Nyní mají dole kmen v průměru k metru, první velké větvě
nad střechami ve výšce od deseti metrů výš. Od našeho baráku jsou asi 3
metry a od sousedova 6 metrů. Přístup nějakou vysokozdvižnou plošinou silně
problematický. Teď budu řešit problém ořezávání a i případné likvidace,
která musí proběhnout co nejpozději, ale před tím, než nějaká mohutná větev
o průměru 20 cm ulomená větrem spadne na jeden z baráků nebo na elektrické
vedení. Bohužel se nyní dostávají pomalu do stavu, kdy takové nebezpečí
hrozí. Až se ty lípy skácí, tak na tom místě už nikdy tak vysoké stromy
nevyrostou.
Co se týká malých líp, kdysi mně na jedné ořezávané lípě u silnice zaujal
lípový čarověník, tak jsem ho přerouboval na mladé lipky, je to formát lípy,
která je trochu převislejší než ostatní, kvete v mladším věku a možná
nedosáhne tak vysoko jako běžná lípa. Bohužel to vypadá, že s postupným
přeroubováváním se účinnost této modifikace zmenšuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 9:29 AM
Subject: Re: Lípa


> Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou
jsem
> cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2
lístek.Loni
> jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné
> straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na
> včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce
na
> zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: Lípa (17334) (17353) (17359) (17360) (17364)

Já se musím pochlubit, včera jsem se byl podívat na svoji lípu, kterou jsem cca před 12 lety zasadil na zahradě.Tenkrát to byl jen takový 2 lístek.Loni jsem na ni poprvé zjistil kuličky, tak do 5 párů a včera byla na osluněné straně skoro celá rozkvetlá a na té ve stínu se chystá.To je paráda.Na včelnici mám zatím jen jednu, ale dalších pět mám připravených ve školce na zahradě.Už se těším až pokvetou ty.Teda jestli se toho dožiju. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361)

Před 3 týdny jsem jel autobusem z chalupy do Prahy.Jeden chalupář-ZTP měl košík plný suchohříbků a babek.Já byl na houbách včera, protože jsem si myslel, že rostou.Smůla, tam kde je obyčejně plno suchohřibů, jsme našli jen 3 hořčáky, jednoho sežraného kozáka a pál muchomurek tygrovaných a přitom se nezdá ,že by bylo sucho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361) (17362)

Chytím Vás za slovo, kuřátka (lišky) rostou i pod duby?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:37 AM
Subject: Re: zuování


> Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve
> začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby.
Dedinskí
> žudia hovorievali, v lese je tožko hríbov, že môžeš ís do lesa s "vozom".
> Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote,
skutočne
> zbierala len samé dubáky do voza (menší) ahaným koňmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Praxe (17355)

Doporučil bych Včelařský kurs pro začátečníky inzerovaný na
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006051702
Třeba to nebude úplně ono z hlediska témat, řekl bych ale, že to bude velice
dobré z hlediska kvalitních kontaktů na kvalitní včelaře ochotné se o svoje
poznatky dělit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 01, 2006 10:09 AM
Subject: Praxe


> Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo
> Jeseníku?
> Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......
>
> Dušan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Lípa (17334) (17353) (17359) (17360)

U nás teď rozkvetla lípa malokvětá. Tento týden bude nejspíš rozhodující,
kolik donesou. Nejméně 3 týdny u nás nepršelo a začínalo být poměrně sucho,
ale v pátek to pořádně zavlažilo. Celý týden má být pěkně a jestli budou
teplé noci, bude vedle tepla i dost vlhko, aby ta snůška stála za to.
A houby nejspíš taky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360)

Myslím, že to není tak jednoduché. Záleží taky, které konkrétní mšice tu
medovici dělají a taky kdy. Někdy v roce 2003 je ve Včelařství článek, kde
je řečeno, že v září a říjnu, pokud je medovice, je cementóza v každé. Možná
je cemntóza v každé medovici i v létě, akorát v těch, které necementují je
jí málo a projeví se třeba jen pár krystalky v buňkách, které včely vyhodí
nebo které zůstanou na sítu a nikdo si nic nevšimne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanoviša iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
zájdem
> do lesa nazbiera jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.53) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360) (17361)

Prvé, ale v menšom množstve riastli pre asi mesiacom, nová vlna sa práve začína, prvé sú kuriatka. Tento región je bohatý na kvalitné huby. Dedinskí žudia hovorievali, v lese je tožko hríbov, že môžeš ís do lesa s "vozom". Bol so raz (40 rokov) svedkom, keď celá rodina bývajúca na samote, skutočne zbierala len samé dubáky do voza (menší) ahaným koňmi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: zuování (17334) (17353) (17359) (17360)

A už rostou?

Josef

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 02, 2006 8:10 AM
Subject: Re: zuování


> To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho
> stanoviša iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa
> vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si
> zájdem
> do lesa nazbiera jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby,
> kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.53) --- 2. 7. 2006
Re: zužování (17334) (17353) (17359)

To, že cementóza je z duba, je na 100% isté, v polomere 5 km od môjho stanoviša iný strom v lesoch nerastie, možno 1% hrabu. To, že na dube sa vyskytuje medovica, mám overené osobnou návštevou v lese. Sem-tam si zájdem do lesa nazbiera jedlé huby, hlavne dubáky, kozáky, suchohríby, kuriatka, hlivy a mnoho ďalších výborných húb. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
Re: zužování (17334) (17353)

Trochu mne překvapuje, že cementový med je z dubu. Myslel jsem , že je hlavně z modřínu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 2. 7. 2006
chu medu

Když jsem vytáčel květový med, všiml jsem si proti loňsku, že má výrazně voskovou-kovovou příchu.Tato je i nadále cítit ze směsi s medovicí - z tmavého medu.Nevíte která rostlina to mohla způsobit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 2. 7. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17347) (17348)

Zdravím,

rukavice jsem používal v začátcích, když jsem ještě dobře nevěděl, co od
včel mohu čekat. Nyní nepoužívám ani závoj, i když pro jistotu jej mám
vždy po ruce. V poslední době, když bylo teplo, jsem chodil do včel jen
v trenýrkách a neměl jsem problém - takové vzorně mírné včelky mám. A
teď je musím zlikvidovat kvůli moru, už čekám jen na příkaz od
veterinářů :-((

pb

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 1. 7. 2006
cukr za 16,90

Carrefour má od 28.6. do 9.7. cukr za 16,90 kč/kg. Prý 10 kg limit.
Carrefour Plzeňská ulice, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Vídeňská 100, Brno 547 133 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00
Carrefour Kafkova ul., Olomouc 585 499 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Novinářská ulice, Ostrava 596 666 111 Po - Ne: 7,00 - 21,00
Carrefour U Slávie 1527, Praha 10 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 22,00
Carrefour Havířská 17/352, Všebořice, Ústí nad Labem 472 708 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour Radlická 1, Smíchov, Praha 5 257 284 111 Po - Ne: 7,00 - 24,00
Carrefour Borská pole, U letiště 2/1074, Plzeň 377 610 111 Po - Ne: 9,00 - 21,00, Pa do 22,00
Carrefour Brněnská, Malšovice, Hradec Králové 495 082 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00
Carrefour tř. 3. května 1170, Malenovice, Zlín 577 115 111 Po - Ne: 8,00 - 21,00

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan Konečný (85.160.183.96) --- 1. 7. 2006
Praxe

Prosím,včelaříte někdo nízkonástavkově(nejlíp v Optimálech) v kraji okolo Jeseníku?
Napište,zda bych mohl někdy přijet.Jsem totiž úplný začátečník......

Dušan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 1. 7. 2006
Re: zvápenatění včelího plodu (17351)

Formidol, kyselina mravenčí a zmenšit počet nstavků. Sami musí vyčistit.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Kladivo" <kladva/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 6:04 PM
Subject: zvápenatění včelího plodu


> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely
> léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.166) --- 30. 6. 2006
Re: zužování (17334)

Odpoveď pre heslo "jan"
Prepáčte, že reagujem trochu opozdene, ale som plne zamestnaný medobraním agátového medu (opozdene, lebo jednoducho som ho nemal do čoho dáva a to vďaka výkupcovi, ktorý moje vlastné obaly vrátil až teraz a čo je horšie, platbu za med ani doteraz), a veru deň končím poriadne zrobený tvrdou včelárskou prácou. Agátový med je dobre vyzretý a je aj kvalitný, horšie je, že v náväznosti na ukončenie znášky, začal "medova" les, včely prinášajú do úžov to najhoršie čo môžu včelárovi "urobi", medovicu z duba. Už som to za posledných 24 rokov zažil tretíkrát. Je to pohroma a tento med som nazval výrazom cementóza, lebo sa vežmi nelíši od cementovej malty. Jedna tretina a možno i viac medu ostáva v plástoch. Možno pozdejšie (o 2-3 týždne čakáme znášku zo slnečnice) plásty s cementózou budem namáča vo vode a tú podkvasením a vypálením premením na kvalitný medovec. O tomto destiláte sa búrlivo diskutovalo i na Konferencii. Aj to je jedna z ciest ako tento med využi.

Niečo o význame dvoch slov, ktoré som uviedol v predchádzajúcom komentári "zužovanie" a "nerozširovanie". Je to zo staršieho včelárskeho slovníka, ktoré bolo alfou a omegou používaného pri zimovaní, v počiatku jarného rastu, s poukazom na lepšie hospodárenie včelstva včelstva a tým jeho rýchlejšieho rastu. Keďže som túto fázu úplne v mojom technologickom postupe príprave včestva do znášky vypustil, stratili sa z mojej praxe aj tieto výrazy, pretože ak nezužujem, nemusím ani rozširova, čím včely majú úžový priestor pre seba stále k dispozícii v plnom rozsahu, teda tak ako v prírode. Tam ak si včelstvo postaví v dutine 8-9 plástov, tak ich tam má stále a nikdy to prírodnému včelstvu neškodilo, čoho dôkazom sú ony samy, nevyhynuli.

Pre lepšie pochopenie mojej fylozófie o zimovaní a jarnom raste sú výskumy v Amerike, ktoré boli robené v roku 1931-33 ale i moje vlastné merania, ktoré dokázali, že zimujúce včelstvo, ale i včelstvo v jarnej fáze nevyhrieva priestor okolo včelieho chumáča, teda s teplom zbytočne nehazarduje. Teplo z plodového telesa uniká až keď začne teplo navyše produkova tz.v. biologické teplo včelí plod. Často to môžeme pozorova na jar, keď je ešte vonku chladno, ale vščely sú už zoradené v letáčovom otvore a silným mávaním krídiel vetrajú prebytočné teplo do vonkajšieho priestoru. Samozrejme, že toto teplo včely využívajú i pri obsadzovaní vožných plástových uličiek, aby mohla matka klás ďalšie vajíčka.
Samozrejme, že toto moje vysvetlenie je strohé a nedá sa ním úplne všetko vysvetli. Na krátke vysvetlenie pán Jan to možno bude stači. Umňa to funguje už 20 rokov, keď som začal včelári v trojzostve úža miery B. Odvtedy na jeseň nevyberám z úžovej zostavy ani jeden olást, ani pežové a zásobné, preto na jar nemusím ani jedno včelstvo rozširova. Prajem veža medu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: zvápenatění včelího plodu (17351)

Dne pátek 30 června 2006 18:04 Kladivo napsal(a):
> Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má
> někdo nějaké skušenosti.Kladivo

dd,

lecit formidolem ( http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf ) , reseni -
vymena matky za matku s lepsim cisticim pudem. Zalezi ale taky na pocasi -
loni jsem skoro nemel a letos se vyskytlo (nekde).


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 30. 6. 2006
zvápenatění včelího plodu

Při prohlídce jsem zjistil zvápenatění plodu. Je možné nějak včely léčit.Má někdo nějaké skušenosti.Kladivo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337) (17346)

Ve včelařství probíhá stejný proces jako v živočišné nebo rostlinné výrobě.
Z velkého souboru různých místních odrůd nebo živočišných ras se díky
vědecké genetice a šlechtění vybírá a vytváří několik nejlepších a ty se
všude prosazují jako nejvýnosnější a ostatní proto zanikají. Chybka je v
tom, že až tento proces proběhne úplně, objeví se třeba nějaký nový problém,
škůdce nebo nemoc, který by se v minulosti třeba vyřešil výběrem jiné odrůdy
nebo rasy než která byla v minulosti vybrána. Jenže ta už dneska třeba
zanikla a tak není z čeho vybírat. Časem se to snad povede nahradit nějakou
genetickou modifikací. U včel je to nyní tak, že pokud je mi známo, že když
chce šlechtitel vyšlechtit nebo oživit nějakou linii, vypraví se pro
genetický materiál do zaostalých oblastí, kde ještě jakživ o nějakém
převážení matek a včelstev neslyšeli a kde co vesnice, tak to vlastní místní
linie včel chovaných desítky let.
Co se týká včel, tak tam je to trochu jiné. Když chce někdo pěstovat ze
záliby králíky, tak pokud zároveň neutečou jemu a sousedovi, tak se nikdy
nezkříží. U včel je to složitější i jednodušší. Složitější v tom, že celá
republika je jakoby jedna hala, kde pobíhají králici všech chovatelů. Stačí
když tam nějaký chovatel umístí nějakou extra rasu králíků a během krátké
doby mají znaky té rasy všichni okolní chovatelé. U včel je běžný dolet
dělnic 5 kilometrů. Trubci mají být zdatnější letci. Bylo zjištěno, že
trubec letěl na trubčí shromaždiště běžně až 15 kilometrů, v horách, kde
bližší nebylo. Takže se uvádí jako jakž takž záruka, aby se včelstva
nekřížila, že v okruhu těch 10 - 15 kilometrů nesmí být jiná včelstva.
Takže 15 kilometrů kolem chovu černých lesních včel nesmí být stanoviště
jiného včelaře. Nevím, jestli by se to někde u nás dalo zařídit. V úvahu
připadají jen ostrovy v moři nebo nějaké oázy typu teplé údolí a kolem
chladnější pustina, kde včely nepřežijí, třeba někde na severu ve
Skandinávii.
Nebo jinak řečeno u nás každý včelař ovlivňuje tím, jaké včely chová taky
včelstva okolních včelařů do těch 5 - 10 kilometrů. Neodvažuji se odhadnout,
jak je to s medným výnosem. Černá včela bude dost geneticky odlišná od
kraňky, tudíž v první generaci bude asi dost výrazný hybridizační efekt F1,
který se projeví právě zvýšením výnosu. Jenže v další generaci se ten efekt
rozštěpí, ztratí a naopak se o to více projeví nepříznivé vlastnosti jako
třeba bodavost, ta byla u našich původních černých včel dost výrazná. A to
Vám okolní včelaři "poděkují" Já si ještě pamatuji z doby, kdy jsem začínal,
skutečně divoké včely a to běžně chované. Divoké třeba tak, že se stačilo na
půl minuty objevit do 5 metrů před česnem a následoval hromadný útok. O
zásazích do včelstva ani nemluvím. Dnešní včelaři, pokud nevčelaří déle než
aspoň 25 let, nejsou na tak divoké včely absolutně zvyklí a neumí s nimi
pracovat. Takže nějaké partyzánské pokusy s dovozem černé včely se mně zdají
dost problematické.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Mate?n?ky


> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na
internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad
pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že
si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: chov matek (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337) (17346)

>> Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud<<

To se mu nesmíš divit On jako chvatel matek musí, nebo měl zajistit , že v okruhu 5 km budou všichni chovatelé používat včelstva jeho trubčí = otcovské linie. a mělo o by být v jeho zájmu a jeho slušnost jim tyto matky zdarma doat

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 12:22:51
> ----------------------------------------
> Přítel Polášek napsal:
> "Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost,
> menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé
> straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i
> všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a
> staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km
> vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi
> rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která
> linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude
> daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup
> matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou
> jediné včely v většině Evropy."
>
> Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
> Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným
> klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu
> je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro
> velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro
> vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když
> černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
> Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili
> "odborníci" na genetiku.
> Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho
> velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si
> na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně
> se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud
> se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
> Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
> Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru,
> někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
> Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu
> podaří rojový pud ovládnout.
>
> Zdenek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (80.95.119.41) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17347)

Dobry den,
rukavice pouzivam, gumove, ty na myti nadobi, vcely je sice propichnou (jedu se do kuze dostane tak malo, ze to nestoji ani za rec), ale mam v nich vyborny cit a tak nedochazi k zamacknuti vcel. Ani nevim jestli bych je musela pouzivat, ale jsem paradiva zenska, ktera chce i po zasahu do vcel vypadat dobre a nebejt otekla, tak pouzivam i vcelarskou kombinezu. Jeste nemam imunitu na bodnuti a tak trochu natekam. Vcely mam vcelku klidne a nebodave, malokdy se mi stane, ze se holky rozzlobi a jdou mi proti klobouku, stava se to pri medobrani nebo pri horsim pocasi. Kdyz pouzivam smetacek, tak ho vzdy namocim do vody nebo postrikam rozprasovacem, docilim tak toho, ze se mi vcelky nezakusuji do smetacku a necuchaji se do nej. Muj smetacek je ten, co prodavaji v Kremencove, s cernymi stetinami.

Zdravim
Vendula, ZO Ústí nad Orlicí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 30. 6. 2006
RE: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?

Zdravím,
mám dvě ostřejší včelstva, ty si při práci ve včelách nechávám na konec, rukavice mám po ruce v bedýnce s nářadím. Někdy si je beru, většinou je to při reakci na nevhodné počasí (tlak), nebo když jim najednou začne něco vadit. Jen pár včelařů v okolí je používá.
Smetáček používám, nemám problémy. Medník dám stranou a včely normálně smetám do nástavku pod medník.
Do smetáčku se občas nějaká včela zakousla, ale to taky není pravidlem.
Pavel

> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti:
> Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej
> včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely
> na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337)

Přítel Polášek napsal:
"Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině Evropy."

Dovoluji si trochu nesouhlasit s Vašimi názory.
Na tomto území byla původně černá včela, která je lépe přizpůsobena daným klimatickým podmínkám. Možná byste si o tom mohl něco přečíst. Na internetu je řada stránek zabývajících se tímto tématem. Samozřejmě to není nápad pro velkovčelaře, měnit chov, ale nevím proč bych si jako malý včelařík pro vlastní potěšení nemohl chovat takové včely jaké se mi líbí, zvláště, když černá včela je stále vedena v ČR jako oficielní plemeno.
Připadá mi, že o to, že černá včela z našich krajů vymizela, se přičinili "odborníci" na genetiku.
Dostal jsem se do podobné diskuse při nedávné návštěvě jednoho velkochovatele matek, kterému jsem se svěřil, že vážně uvažuji o tom, že si na jedno odlehlé stanoviště v lese dovezu z Rakouska černé včely. Strašně se rozčílil, že on se snaží o vychování nebodavé a nerojivé kraňky a pokud se bude více včelařů chovat tak jako já, tak se mu to nemůže povést.
Myslím, že včely musí bodat a budou bodat navzdory takovým "výzkumníkům".
Asi záleží na každém, jak se k tomu postaví. Někdo se obleče do skafandru, někdo si může zvolit vhodnější dobu na zásah do včelstva.
Právě tak i rojení je naprosto přirozené a zase je na včelaři, jak se mu podaří rojový pud ovládnout.

Zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17340)

Stejná vůně není nikdy, ale podobná ano. Nektar je cítit taky, ale rozdílná
vůně z různých včelstev jde i po krmení cukrem. Jinak nedávat vedle sebe
matky sestry oplozené navíc ve stejnou dobu bylo jedno z pravidel, kterými
jsem se řídil v době, kdy jsem provozoval úlové baterie v kočovném včelíně.
Tam pokud se v létě během horké noci utvořila na česnech brada včel,
prakticky se včely z jednoho úlu dotýkaly včel z druhého úlu. Pravděpodobně
docházelo kromě zalétávání přes česna i k "odsávání" včel z úlu s málo
atraktivní matkou do úlu s více atraktivní. Rozdílné vůně toto mohly omezit.
U nástavkových úlů , které jsou všechny v podstatě umístěny samostatně, je
toto nebezpečí mnohem menší, ale určitě je taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 11:04 AM
Subject: Re: Matečníky


> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat,
> jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> ....
> Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný
> nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky.
> Nemám na to nos :-)
>
> Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají
> stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo
pravděpodobné.
> Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných
> stejným spermatem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 30. 6. 2006
Re: Ohniska moru v Pardubickém kraji (17343)

No potěš tě pánbu, to není zrovna povzbudivý začátek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Ohniska moru v Pardubickém kraji

Přátelé,

aktualizuji informaci o výskytech moru v Pardubickém kraji.

V tuto chvíli dle mých zpráv eviduje pardubická KVS dvě ohniska moru
včelího plodu.
1) v obci Chvaletice na Přeloučsku
2) v obci Býš na Holicku - na naší zahradě :-(

Zdravím a přeju silná a zdravá včelstva.

pb

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17333)

Rukavice používám, mám včely trochu "ostřejší a bez skafandru by mne umlátily.Teda kromě dvojich.Smetáček musím používat všude, protože při setřásání jich jednak část na rámku zůstane a ten setřesený zbytek stejně v nástavku nezůstane, ale odstartuje mi přímo do obličeje.Část se sice po chvíli vrací , ale 5-10 včel stále kruží kolem hlavy, hlavně za hlavou a pokouší se pod kuklou se mi dostat na krk.Při použití klasického černého jednořadého smetáčku jsou ty počty výrazně nižší.Hlavní rozdíl , ale není v tom, zda se užívá smetáček či nikoli, ale v tom jak se případně ten smetáček používá.Viděl jsem několik včelařů, kteří smetají hlavně nižší rámky jedním tahem přes celou plochu.Po takovém manévru zůstává poměrně dost sežmoulaných včel.Zdůvodňují to tím, že tak je smetání rychlejší a včelky se méně stresují, no nevím. K tomu svádí i nový smetáček, který jsem si před nedávnem zakoupil pro práci na včelnici.Štětiny má bílé , kratší a také o dost tvrdší.Je ale delší a také rukoje má delší.Bohužel tuto výhodu nějak neumím ocenit.Jednak nemám tu sílu-cit v zápěstí a navíc se mi zdá , že po smetání v jeho štětinách je podstatně více "zahryzlých včel". Takže příště chci zase ten starý černý. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17337)

Problém se může stát právě dovoz do jedné obce vigor, trocki a lesana

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 10:23:12
> ----------------------------------------
> Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
> včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
> před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
> že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
> vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
> včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
> vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
> znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
> určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
> populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
> převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
> jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
> převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
> zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
> jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
> určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
> na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
> oproti těm původním.
> Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
> celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
> došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
> jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
> přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
> byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
> celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
> v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
> umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
> zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
> Evropy.
> Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
> 100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
> typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
> šavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
> k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
> Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
> odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
> a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
> odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
> první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
> kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
> dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
> byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
> kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
> dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
> kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
> taky dojde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
> Subject: Re: Mate?n?ky
>
>
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
> letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
> hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
> včelstev to je bodavosti a rojivosti
>
> Pepan
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 30. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327)

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
.....
Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky. Nemám na to nos :-)

Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo pravděpodobné. Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných stejným spermatem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17330) (17335)

to je správná připomínka U špatných trubčinu likvidovat a u dobrých podporuva by mělo bát samozřejmostí pro odchov matek V běžném produkčním chovu má zase trubec funkci regulátoru tepla (Topí) Má tak vliv na vyšší výnos medu.

Pepan

í
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 09:30:07
> ----------------------------------------
> Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v
> podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.
>
> >...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332) (17333)

Mám doma dva druhy smetáčků jeden má delší a měkčí vlas a druhý je má kratší a tvrdší Tím se lépe ometá ale za jistých podmínek včely reagují podle mne na zvuk který je slyšet nejlepší je husí křídlo . Jelikož jsem inv. důchodu a vidím jak ten den včely po mě vyjedou tak je zavřu a jdu číst tuto konferenci někdy i po pár hodinách jsou jak beránci. Ono nemá cenu se ve špatný den se v nich hrabat Útočící včely vylučují poplašný feromon a za krátkou dobu zuří celé stanoviště. Vtom jsou v nevýhodě chovatelé matek kteří pracují podle hodin a kalendáře a nemohou podle počasí a jim se také jeví bodavost jinak.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?
> Datum: 30.6.2006 08:58:44
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé
> > a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech
> ke
> > zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> > efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> > bodavosti a rojivosti
> .......
>
> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při
> práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý
> máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)
>
> Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
> Děkuji.
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332)

Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
oproti těm původním.
Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
Evropy.
Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
šavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
taky dojde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Mate?n?ky


NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 30. 6. 2006
Re: zužování (17334)

Databázi konference vytvořil Gustimilián Pazderka - viz např. http://vindex.ic.cz/indexx.htm Je potřeba ale všechny příspěvky brát s rezervou a spoléhat na zdravý rozum a zkušenosti. Kromě perel se tu vyskytují i lejna a ne vždy se hned pozná co je co. Ne vždy je dobré brát některé upovídané příspěvky za bernou minci. Já si někdy říkám: Snad je to možné, ale může to být úplně jinak. Každý se pochlubí s okamžitým úspěchem, ale málokdo přizná za rok, že to s nějakým nápadem tak slavné nebylo. Špičkoví včelaři sem píší málo.

>...jí povahu pozoruhodných postupů,které by neměly být zapomenuty?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17330)

Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.

>...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan (88.102.76.160) --- 30. 6. 2006
zužování

S respektem sleduji zajímavé diskuze na žádaná temata, pro nás začátečníky je mnohé vysoká škola obtížně srozumitelná. Řada postupů neni nikde popsaná a tak je Včelařská diskuze nevysychající studnicí zkušeností zajímavých včelařských osobností. Jsem rád že vedle Čechů přispívají i Slováci zvláště p.Turčáni je svoji kulturností a odborností ozdobou konference.Mám následující připomínku
1) pro správce Webu..Není možné provést stručnější archivaci jednotlivých temat?... nebo mnoho pozoruhodných příspěvků velice rychle odplouvá do zapomenutí přesto,že mají povahu pozoruhodných postupů,které by neměly být zapomenuty? Pokud by s katalogizací byla spojena větší práce rád se do ni hlásím a myslím že se najdou i jiní.Výsledkem by mohla být alternativní internetová učebnice včelaření složená ze společného vědění řady neobyčejně pozoruhodných včelařských osobností....... Pokud by to nebylo možné na této konfernci poraďte jak na to jiným způsobem.
2) Pro p. Turčaniho Nikde jsem nenalezl zamyšlení nad významem a způsobem " nerozšiřování resp.nezužování"
Tuším však,že je to první krok pro odchov silného včelsta. Prosím o odpověď Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek? (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327) (17332)

Od: Pepan:
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé
> a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke
> zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> bodavosti a rojivosti
.......

Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
Děkuji.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325) (17327)

NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 23:54:44
> ----------------------------------------
> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
> matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
> takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
> aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
> včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
> snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
> včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re:Radioaktivn? spad (960) (1025) (1033) (1034) (17324)

a kde jsi k tomu přišel

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Humhal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Radioaktivn? spad
> Datum: 29.6.2006 22:59:32
> ----------------------------------------
> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: Mate?n?ky (17313) (17318) (17321) (17322)

Zapomněl jsi dodat ,použít larvy jen z nejlepšího včelstva . Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 22:22:09
> ----------------------------------------
> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval a chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 6. 2006
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320)

--- Original Nachricht ---
Absender: M.Osusky/=/fritz.sk
Datum: 29.06.2006 17:19
> pozri na www.medovina.sk je tam zopar zaujimavych receptov aj rad.
>
> Matej
>
>
>
áno, je to ta "najhlavnejša" stranka o medovine ve svete jak se tam pise.
Je tam dokonce i vysvetlene jak si medovinou zmenit pohlavi ci co :)
No hlavne bych si dal pozor co piju.

D.Helmut

"Táto myšlienka vplyvu konzumácie medoviny počas medových týždňov na
narodenie mužského potomka, ktorá je "škandinávskym dedičstvom", nie je
až taká vzdialená od reality ako by sa na prvý pohžad zdalo. Výskumy
poukazujú na to, že acidita a sladkos medoviny má vplyv na hodnotu pH
ženského organizmu a to má zasa následne vplyv na pohlavie narodeného
potomka."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Radioaktivní spad (960) (1025) (1033) (1034) (17324)

Můžu se zeptat, kde je tato otázka nyní aktuální?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Humhal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:59 PM
Subject: Radioaktivní spad


> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323) (17325)

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.79) --- 29. 6. 2006
Re: Radioaktivní spad (960) (1025) (1033) (1034) (17324)

Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

.....
Že by nám někdo zase zatajil výbuch Černobylu?

Včely nosí nektar, ne prach.
Je to jednoduché. Radioaktivita jde změřit.

Obávám se ovšem, že vzhledem ke kvantovému a statistickému charakteru poškozování DNA i reakce těla na tyto defekty nebude jednoznačný závěr (při předpokládané malé hodnotě), Jestli se nepletu, tak v oblastech se zvýšeným radioaktivním pozadím není prokazatelně vyšší nemocnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.79) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321) (17322) (17323)

Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.
......
To mě nenapadlo, ale s loupežemi jsem neměl u sebe problém.
A doufám že mi to vydrží.:-)
Vloni jsem odchoval velké množství matek, dělal jsme oddělky. Dokonce jsem musel z technicko organizačních důvodů převézt včely z pastvy domů, tak jsem zde měl při krmení asi padesát včelstev na hromadě. (a to jsem nevěděl, že tady je ode mně 6km mor:-))

Spíš bych chtěl upozornit, že je dobré "nepodlehnout opojení" a něměnit matky automaticky a předpokládat, že mladé matky jsou určitě/vždy lepší než staré.

Proto jsem při přechodu na 24cm začal chystat 4dna jak je popisuje Liebig. Až budu mít zase ze včelaření radost, a taky čas, chci nastavit režim, že budu dávat všem matkám rovné startovací podmínky, nechám je vytvořit oddělky a do kmen včelstev jich dám jen tu lepší část do té horší poloviny kmen. včelstev. Další budou v záloze a budu měnit za každý "černý" puntík.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Humhal (213.235.131.50) --- 29. 6. 2006
Radioaktivní spad (960) (1025) (1033) (1034)

???
Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321) (17322)

Jen by se mělo nepodlehnout opojení ze snadného chovu matek a vyměnit
najednou všechny matky na stanovišti. Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:21 PM
Subject: Re: Matečníky


> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před
lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene
od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km,
tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí
atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval a chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se
vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.167.237) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318) (17321)

Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se to musel učit pracně metodou pokus omyl.
Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost upevňujeme.
Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky" slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd je v podstatě stejné.
Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek nikde.:-)
Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.

Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet včelstev v doletu atd.

Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval a chová matky. Přelarvování nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10 misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a železnou:-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (194.228.161.161) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313) (17318)

Od koho máte tu inseminovanou matku se kterou jste spokojen (nerojivé potomstvo) ?
Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 6. 2006
Antwort: Re: Včelařské noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319)

pozri na www.medovina.sk je tam zopar zaujimavych receptov aj rad.

Matej




"michal" <michal.skrblik/=/seznam.cz>
29.06.2006 16:10
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Včelařské noviny Info ze dne 2004-10-09






potreboval bych vedet pro dedu jak se vyraby medovina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (213.168.176.61) --- 29. 6. 2006
Re: Včelařské noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449)

potreboval bych vedet pro dedu jak se vyraby medovina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313)

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 29. 6. 2006
Re: Matečníky (17313)

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 28. 6. 2006
RE: Matečníky (17313)

Také si myslím, že by to mělo fungovat. Ani jednoho z autorů jsem nečetl,
ale domnívám se, že staniol kolem zralého matečníku znemožní staré matce,
aby prokousala matečník z boku a tím zlikvidovala soupeřku. Vylíhlé
neoplozené matky si kromě ošetřovatelek - mladušek nikdo v úlu nevšímá a
navíc je velmi pohyblivá a plachá a není vázána jen na plodové plásty, na
které je vázána stará oplozená.
Ani orientačním proletům a návratům neoplozené matky nikdo nebrání. Ale jak
se mladá vrátí ze snubního proletu už by mohl ( domnívám se ) nastat problém
boje o "trůn" jak mezi matkami, tak mezi příslušnicemi obou suit.

K tomu dodám zkušenost ( dost nepraktickou metodu, ale v začátcích každý
zkoušíme leccos):
Kdysi jsem kupoval od známého otevřené matečníky.
Vyhledal jsem plást se starou označenou matkou, odložil stranou, mezi plod v
dolním nástavku s trubčím a dělničím plodem zapíchl dva či tři otevřené
matečníky. Na nástavek dal mřížku, pak nástavek ( otevřené očko) s plodovými
plásty a plástem s matkou, na to mřížku a medníkové nástavky. Stará matka
tak ke zrajícímu matečníku nemohla. Po prvním medobraní jsem včelstva
rozebral a jen v mírně nadpoloviční většině případů nalezl dole mladou
kladoucí matku, přesto, že z matečníků se zjevně nejméně jedna nová matka
vylíhla. Proto se domnívám to, co jsem shora napsal, tedy že návrat oplozené
mladé matky do úlu ovládaného "starou" ještě dobrou matkou má nějaká úskalí.

Zajímavé také je to, že pokud jsem tuto pracnou metodu přepřahání matek
praktikoval, měl jsem méně rojů, něž mí blízcí kolegové.

V současné době už předcházím rojení jinak a sice také pomocí matečníků, ale
nalarvených velmi brzy z jara a uložených hned pod strůpkem. Už jsem to zde
v konferenci popisoval několikrát ( nazývám to matečníkový odsavač). Není to
samospasitelné a jediné řešení, ale v souběhu s dalšími včasnými zásahy -
např. dostatek až mírný nadbytek prostoru, možnost stavby.... Letos se mi
zatím z 25 včelstev vyrojila jen dvě. Matky měním zhruba každé dva roky (
kromě plemenných - ty nechám žít až do přirozeného konce ). K tomu jen jako
zajímavost - letos koncem března jsem přišel o bíle značenou matku
vynikajících vlastností - bylo jí tedy 5 roků!
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, June 28, 2006 9:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Matečníky

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý
a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a
Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li
se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak
měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká
velká pracnost a časová náročnost, nebo je nutné vychytat staré matky a v
průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před
obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky
nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let
vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím
matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a
výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo
fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky
označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to
statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti
na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené
výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se
uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly
výsledky.
                                    Zdraví R. Stonjek


__________ Informace od NOD32 1.1631 (20060628) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Andrea (85.71.107.60) --- 28. 6. 2006
Re: Langstroth nebo -OT Murphy (6170) (6171)

http://iq-test.stylove.com/?id=4150&ref=default

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.37) --- 28. 6. 2006
Re: Matečníky (17313)

Zdravín p. Stonjek.
Hneď na úvod, nikdy sa nezaručujete ani za tú odskúšanú metódu, že je 100%-ná. Na každú jednu Vašu vetu by som mohol odpoveda záporne. Odpoviem len jedným prípadom, ktorý som uskutočnil na hodnoverne znejúcu radu, asi pred 15-mi rokmi. Všetko mám dpkonale zdokumentované a zapísané aj časovými údajmi.
V presttihu som dokázal pripravi 10 mladých oplodnených matiek, ktoré som úspešne pridal do včelstiev. Čakal som zázrak a tešil som sa dopredu ako som prešiel cez rozum včelstvám. Radoval som sa predčasne. Z týchto 10-tich včelstiev sa len TRI nevyrojili!
Po prijatí mladých matiek (nultého ročníka) sa včely začali čudne chova, stavali trúdie dielo, príprava mater.misiek, prestávali pracova a stava madzistienky. Po uplynutí času od začiatku ošetrovania trúdieho plodu a následne jeho liehnutia (24 dní), sa prejavila floridná-zjavná forma rojovej nálady v materských kolískach sa objavili prvé vajíčka. Po neúspešnom pokuse (70 vyrojených:30% nevyrojených) som dospel k názoru, že včelstvu, ktoré už bolo v štádiu latentnej skrytej rojovej nákade, nepomôže ani nová mladá matka nultého ročníka. Rojovú náladu nevyvoláva matka, ale včelstvo za pomoci vonkajších vplyvov t.j. dostatku plusových teplôt od februára do doby kvitnutia vŕb. Aj tohoto roku bola suma plusových teplôt za toto obdobie rozhodujúce obdobie na mojej včelnici 692°C a prejavilo sa to v plnej miere vo forme bohatého rojenia. Plástová plocha v troch debničkách miery B je obojstranne 600 dm2, teda nie málo a túto plochu mali včelstvá po celý čas, lebo ja včelstvá ani v zime ani na jar nezužujem. To len na vysvetlenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 28. 6. 2006
Matečníky

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká velká pracnost a časová náročnost, nebo je nutné vychytat staré matky a v průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mam mor - u je to tak (17098) (17306) (17308) (17309)

O tom Bělečku jsem se teď taky doslechl (až po té, co jsem se s předsedou
ZO podělil o své podezření), o těch Hoděšovicích jsem zatím neslyšel.

Možná jsem se měl víc a naléhavěji ptát.

pb

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Asi mam mor - u je to tak
Datum: 28.6.2006 - 15:05:32

> V roce 2001 byl mor v Bělečku (3km) a hned nato v Hoděšovicích
> (2km).
> ZajĂ­mavĂŠ.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mám mor - už je to tak (17098) (17306) (17308) (17309)

Takže tam bylo ohnisko. Asi bylo považováno za zlikvidované a teď se mor objevil znova.
Je tady někdo, kdo má informace z jiných oblastí kde mor byl? Jaká je šance, že někde nezůstalo v lese nakažené divoké včelstvo? Byly tam nějaké recidivy?
O starých úlech už ani nemluvím.
Díky.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(84.244.109.96) --- 28. 6. 2006
test

test

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mám mor - už je to tak (17098) (17306) (17308)

V roce 2001 byl mor v Bělečku (3km) a hned nato v Hoděšovicích (2km). Zajímavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mám mor - už je to tak (17098) (17306)

A jak to vypadá okolo. Už tam nějaké jiné ohnisko bylo?

Díky za jakékoli informace.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (80.95.119.41) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mám mor - už je to tak (17098) (17306)

kez by byli vsichni tak uvedomeli jako ty a hlasili sva ohniska verejne, neni to ostuda, clovek za to vetsinou sam nemuze a aspon vsichni ostatni vedi, ze z tech mist, kde se mor vyskytuje, neni radno vozit vcelarske potreby nebo vcelstva i pres nekolikanasobne ujisteni "zkusenych" vcelaru. diky Vendula

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 28. 6. 2006
Re: Asi mám mor - už je to tak (17098)

Přátelé,

tak už to mám potvrzené z Dolu :-( a čekám, co mi k tomu sdělí místní KVS.

Pro informaci dodávám, že morové včelstvo se nachází na pomezí
Pardubického a Královéhradeckého kraje v obci Býš.

Děkuji všem, kdo mi poskytli radu a podporu. O dalším dění budu informovat.

Přeju zdraví Vám i Vašim včelstvům.

pb


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 27. 6. 2006
RE: přidávání zralých matečníků (17303)

Přidávat otevřené matečníky (staré cca dva dny a více ) je bez rizika.
Po zavíčkování matečníků se s nimi nemá pohybovat ( ověřil jsem si
mnohokrát, že pak se matka sice vyvine, ale nevylíhne a uhyne v matečníku ).
Přidání zralého matečníku ( tedy 15 a 16 dní je rovněž bez rizika. Pro mne
jsou přidávání matek otevřeným matečníkem a zralým matečníkem nejjistější
způsoby bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost plodu.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: Ondřej Ptáček [mailto:Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, June 27, 2006 4:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: přidávání zralých matečníků

Zdravím,
nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého
včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným
plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

Díky!


__________ Informace od NOD32 1.1625 (20060626) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 6. 2006
Re: přidávání zralých matečníků (17303)

Dne úterý 27 června 2006 16:46 Ondřej Ptáček napsal(a):
> Zdravím,
> nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého
> včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným
> plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

prijima daleko lepe nez matku (bez rizika) , je vhodne, pokud je pred
lihnutim.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondřej Ptáček (85.71.106.65) --- 27. 6. 2006
přidávání zralých matečníků

Zdravím,
nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

Díky!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sláva (85.70.220.27) --- 27. 6. 2006
Poděkování

Vřelé díky všem, co mi odpověděli na dotaz ohledně regulace otáček Sláva

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 26. 6. 2006
RE: dotaz (17295)

Slávo, mám jeden regulátor v provozu už mnoho let. Je zpětnovazební s
tyristorem - má výhodu, že i při minimálních otáčkách ( cca 2 otáčky za
sekundu ) má podstatně větší sílu, než vestavěné regulátory triakové
současných běžných vrtaček. Schéma se pokusím v neděli najít.
Ale předem upozorňuji, že uhlíky i kolektor vrtačky pak dostanou pořádně
"zabrat" a vrtačka při minimálních otáčkách prakticky není chlazená. Takže
vinutí se může přehřát dřív, než pocítíš teplo od vrtačky do rukou.
Pro pastování medu např. se to proto moc nehodí.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: Sláva [mailto:b.acek/=/seznam.cz]
Sent: Monday, June 26, 2006 4:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotaz

Vážení přátelé, nevlastníte někdo schéma elektronického regulátoru otáček
pro komutátorové motory kolem 500W?.Mám jeden postavený podle návodu v
časopise"Udělej sám", perfektně sloužil asi dvacet let. Schema nemám, sám
tomu nerozumím, postavil by mi to odborník, ale neví jak. To co je ve
vrtčce ztrácí s otáčkami sílu. Děkuji za případné odpovědi.


__________ Informace od NOD32 1.1622 (20060625) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.166.151) --- 26. 6. 2006
Re: Líhnutí matek (17298)

Podle toho do jakýho včelstva.
Rojový stav je stav včelstva, ne počtu matek.
Čerstvě vylíhnutá matka nevylučuje feromony, proto ji někdy nechávají včely na pokoji. To je pak někdy, dle mně nesprávně, interpretováno jako různé přidávání pomocí umělých matečníků.
Povedlo se mi několikrát mít neúmyslně několik matek ve včelstvu. Většinou jsem choval matky v nástavcích nad mřížkou. Někdy jsem to vzdal a mřížku odstranil v domnění, že se matka ztratila. K mému překvapení jsem je tam někdy při podletní prohlídce, nebo při medobraní našel obě. Posléze jsem si odzkoušel, že není pravda, že jedno včelstvo může mít dlouhodobě jen jednu kladoucí matku. Povedlo se mi, že jsem několikrát odchoval i dvě matky pří staré. Prvně se mi to povedlo z nouze po melicitózní zimě, kdy jsem si objednal otevřené matečníky a ještě se mi ujala série.
Protože jsme měl hodně nástavků a "málo včel", dával jsem mřížku nejen nad plodové těleso (a nad ně plod. plásty a matečník), ale i pod plodové těleso. V několika případech se oplodnili obě. V té době jsem měl velké množství nástavků se soušemi, a potřeboval jsem aby se mi o ně včely staraly, tak jsem tam pak dal dvojitou mřížku, aby se mi na ní matky nepobili. Tedy nástavky s plod a ml.matkou, mřížka, nástavek mřížka, stará matka s plodem a zase nástavek s mřížkou nad i pod a nad ní druhá mladá matka a medníky. Později jsem pokusy zopakoval i jen s jednoduchou mřížkou. Dle mně matky v době vrcholného rozvoje kladou paralelně a o sebe nejeví přílišný zájem pokud je úl dostatečně prostorný. V létě jsem pak matky odebíral, nebo si to včely, či matky nějak rozhodly. Na zimní sílu včelstev to nemělo výrazný vliv, a poněvadž jsem pak měl jiné starosti, s matkami jsem si už takto nehrál.
To jen tak pro zajímavost, že to nesedí s několika tradovanými "pravdami".

Jinak, záleží kolik mᚠdíla a nástavků. Klidně bych to, co mám v plemenáčích rozdělil do nástavků, dolů polovinu plod plástů a klad.matku, nahoru nad mřížku matečník, nebo neoplozenou matku, mezi zbylé plod. plásty. Je teplo, plod snad neprochladne a v lepším případě si budeš vybírat ze dvou matek. Pro jistotu bych k mřížce dal igelit, aby se cítili osiřelé a matku přijaly. Ale většinou jsem byl úspěšný i bez toho.
Zatím to vypadá, že je pěkná medovice, a jestli to vydrží, mohou se pak mladé matky s oddělky hodit na narovnávání včelstev upracovaných na medovici.
I teď udělané včelstvo ze dá při dobré péči dostat do vyzimovatelného stavu s nadějí na použití při červnové snůšce.
KArel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 26. 6. 2006
Re: Líhnutí matek (17298)

myslím do 30 dnů by se měla pářit, ale nejsem si jistej...
vpuštěná matka do včelstva z rojovou náladou snad může způsobit rojení, v opačném případě asi přijde o život...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 26. 6. 2006
Líhnutí matek

Včera jsem byl svědkem líhnutí matek.Do oddělku jsem dal otevřený plod od šlechtěné matky na zkoušku,zda je přítomná matka.Včelky si narazily 8 matečníků krásně velikých,které se včera v podvečer začaly líhnout,podařilo se mi je během hodinky odrodit všechny.Dal jsem je do klícek,včelky se o ně starají,byla to fascinující záležitost.Jenže mám problém.Jak dlouho je můžu izolovat bez nebezpečí,že propásnu dobu jejich oplodnění-páření s trubci.Jednu matku jsem v pustil do včelstva.Hrozí vyrojení?Plemenáče mám všechny plné, osázené z odchycených rojů a oddělků a je mi líto tyhle potomky ušlechtilé matky zlikvidovat.Díky za radu.Vía.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 65012 příspěvků(zde zobrazeno 81 příspěvků, od č. 17298 do č. 17378)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 80 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu