Včelařská konference

Podle mých informací chystá výrobu přítel Žák (Jablonec n.N.)
email: borea/=/volny.cz
bližší informace vám určitě podá jak cenové, tak časový horizont, kdy by
mohly být k dispozici.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 12, 2006 10:09 AM
Subject: Umelé medzisteny


Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s
medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za
odpoveď.

Je vidět, že se tím zabýváte profesionálně.
Jinak kolem mého současného stanoviště jsou hodně drobnější lesíky v údolích
potoků a erozních rýhách uvnitř polí, které zřejmě profesionálním lesníkům
nikdy moc nestály za pozornost. Myslím, že už po znárodnění v 50 letech se
tam "hospodařilo" takovým způsobem, že se vyřezaly jednotlivé kvalitní
stromy a les se nechal přirozeně dorůst, taky tam byly nějaké pastviny pro
zvířectvo , které nešly obdělávat a tak se nechaly zarůst nebo zalesnily
topolovými řízky. Tak vznikl hodně členitý a různorodý les, taky dost řídký
s různými prolukami a s hodně rostlinami včetně zbytků buků a jedlí jako
zbytků původního beskydského horského lesa, i když jádro Beskyd je od nás
takových 10 - 15 km vzdáleno. Po roce 1990 před navrácením následovala další
probírka zatím dorostlých kvalitnějších stromů a až teprve nyní soukromí
majitelé k tomu přistupují nějak systematičtěji právě s tou snahou o sázení
smrků.
Třeba lesík, u kterého mám včely, je asi 150 metrů dlouhý, cca 30 - 40 m
šíroký a nejhlubší části této erozní rýhy dosahuje hloubky k 8-10 metrům.
Soukromí majitelé někdy okolo roku 2000 tam provedli probírku, vyřezali
křoví a stromky do výšky 8 - 10 metrů a síly kmene do 10 - 15 cm a nechali
jen některé tvrdé dřeviny, nějaké javory a jasany. Vyřezali i vrby - stromy,
které rostly dole v lese zřejmě jako pozůstatek doby, kdy tam nebyl souvislý
les a po kterých zůstaly pařezy tak 40 cm v průměru. Pokusili se zalesnit
smrčky paseku, která vznikla, když okolo roku 1980 vyřezali z toho lesa
jeden buk, zůstal po něm pařez o průměru tak 50 cm, myslím, že se jim to
nepovedlo. Taky vyčistili podélný pás o hloubce cca 6 metrů okolo okraje
lesa, který vznikl tím, že si zemědělci nechtěli ničit stroje větvemi a
proto ustupovali náletovému lesu a toto bylo nakonec fixováno vznikem cesty
mezi polem a lesem. Nasadili tam taky smrčky a ty vesměs rostou. Loni
vyřezali dub, počítal jsem léta na pařezu a když jsem napočítal 120, nechal
jsem toho. Mohlo tam být tak 150. Letos vyřezali hned vedle tři smrky, z
toho dva mohly být podobně staré. Zůstalo tam tak 10 - 15 velkých lip, tak 5
buků, podobně jedlí, tak 10 dubů nějaké javory, jasany, nějaké břízy, pár
smrků už ne tak starých jako ty vykácené atd. Tipuji, že letos po těch
vykácených stromech budou sázet smrčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Stromy a medovice


> U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví
tak,
> aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou
> větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich
> probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo
> nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
> Ale samozřejmě nic neplatí 100%.
>
> Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní
> dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo
> průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na
> půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až
> toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.)
> až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty
> názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí
> se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje.
> Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech
(většinou
> po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno
> kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit.
> Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene,
> pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z
> vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než
> vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv.
> semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....
>
> Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks,
> maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít
> přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý
> stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo
cca
> 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti
> okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic.
> Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné
> jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín...
> (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se
> odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten
> nejhezčí stromek...
> Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
> Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch
správných
> podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem
> "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových
> monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně
tlumí
> škůdce atd.
>
> Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je
> pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není
> problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než
> 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že
> monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit
> zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)
>
> Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Nevěděl by jsi co s korovnicí smrkovou?Není něco podobného také na modřínech?

Nevie niekto kde sa dajú zohnať /kto vyrába/ umelé rámiky aj s medzistenami? Používa ich už niekto? Aké má stým skúsenosti? Ďakujem za odpoveď.

Pokud rušení není tak velké, aby nevydržely do proletu. Po proletu už jim
rušení nejspíš nebude vadit, maximálně budou o něco divočejší a potom máte
čas do další zimy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 11, 2006 9:58 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
> prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze
je
> to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po
prelete
> privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
> uskodit.
>
> Pista
>

Priateľ z Poľska p.Stanislaw Zbieg, mi pred tromi rokmi poslal malú knižočku s faktografickým mateiálom Od poľského včelára Mareka Woša o výrobe medzistien s jednostranným dizajnom. Na jednej strane dola vynikajúca kresba buniek (na 1dm2 bolo obojstranne cca 826 rob. buniek, na druhej strane len preliačiny s náznakmi buniek. Tvrdil a dokumentácia to potvrdzovala na vystavaných plástoch (aj zo strany s náznakmi buniek, že medzistenu ochotne prijímajú a výsledok je dokonalý.
Zakúpil som si poľský silikon (použitie do 160°C) a podľa
technologického postupu som urobil matricu, ktorú som sňal nanesením silikónu na kvalitnú medzistenu slovenskej provinencii. Išlo to dosť ťažko, lebo pod nanášaný silikón sa dostával vzduch a ten tam nesmel byť. Po 48 hod. vytvrdenia silikónu som matricu sňal, kresba bola skoro dokonalá, len na jednom mieste 2x3cm bola kresba nedokonalá.

Po vyčistení vosku od nečistôt a odparení vody, bol vosk pripravený na teplotu 70-75°C. Silikónovú formu som položil na pevnú drevenú podložku smerom hore. Na nanášanie teplého vosku som použil valec na natieranie malbytu na izbovú stenu. Musí sa to robiť v uzavretej miestnosti a v teple. Po zatuhnutí som Ms ľahko oddelil zo silikónovej formy.

Vyrobil som asi 15 ks jednostranných medzistien, s hmotnosťou asi 180 g, teda s dvojnásobnou váhou. Nebolo to dôležité, lebo som ich potreboval odskúšať priamo vo včelstvách. Pridal som ich do včelstiev spolu s normálnymi medzistenami, aby som mohol stavbu navzájom porovnávať.

Výsledok pokusu.
Včely ich stavali váhavo, strana s odlačkami základov buniek bola správne vystavaná, tam kde bola výrobná chyba postavili skupinu trúdich buniek (ale bolo to rôzne), TB sa vyskytli ojedinele aj tam kde nemali byť, druhá strana s preliačinami zakladom buniek to bolo katastrofálne. Včely sa snažili stavať robotníčie bunky, no prechádzali do TB, v niektorých včelstvách bola táto strana celá s TB.
U mňa sa nepotvrdili slová autora ZN, možno včelstvá využili aj stav predrojovej nálady, ktorý bol v čase dosahovania biologického vrcholu včelstiev.

Viac medzistien som nevyrobil, lebo som včas zistil rapídne zmenšenie silikónovej predlohy, čo zapríčiňovalo aj zmenšenie rozmerov buniek, čím sa ich počet na 1dm2 zvýšil z 820 (obojstranne) na 860. Včely si s týmto priemerom buniek nevedeli poradiť a prechádzali na stavbu trúdich buniek.
Toto všetko by potvrdzovalo, že silikón sa na výrobu medzistien nehodí. Možno je aj iný silikón, ale ten čo bol odporúčaný zlyhal. Možno tento exkurz niekomu pomôže vyhotoviť dobré silikónové matrice.

zkouška

drž zobák...

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 1. 2006
Re: Silikonová forma na mezistěny (14047) (14050)

> O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Nic takového tam není ?!?! Pravda je ale, že nemám vlastní zkušenost s licím silikonem.

- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc -

Nebylo by účelnější tu částku dát na všechny úly které musely být zničeny , VŽDYŤ JDE O UDRŽENÍ POČTU VČELSTEV.

PEPAN

Takze misto toho aby se tesil, ze muze temer regulerne vyuzinat dvou okresu
......My vcelari a potazmo cesi jsme nenapravitelni, nikdy nam neni nic
dobreho. Pripomina mi to ten ftip.

Cech rika, Pane Boze soused ma kozu. Pan Buh - ty by jsi chtel take? Cech -
ne, at mu chcipne.

Franti9ek Rousek


>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat
male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do
obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a
schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci
vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovenm znev}hodruje vhelaxe ktexm pysobm na hranici okresu .
Nebylo by lep9m ustanovenm o okruhu px. 25 km

pepan

Nebo po celé EU.Každé zvýhodnění někoho zároveň znevýhodní.

>>>>zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.<<<<

Tohle ustanovení znevýhodňuje včelaře kteří působí na hranici okresu .
Nebylo by lepší ustanovení o okruhu př. 25 km

pepan

To mohu potvrdit,
Včelstva máme vedle smíšeného lesa, kde pár stovek jedlí stále je.
I když pro někoho už to není med, ale krém na boty a pokud je snůška hodně
pozdě, tak s ním i včely mají přes zimu problém.

K. ZAK

-----Original Message-----
From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 8:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Stromy a medovice

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

> Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy
> popsán

O tom návodu vím, ale pokud si dobře vzpomínám, pracuje se tam s trubčí
mezistěnou, kterou nemám (kvůli smrštění formy po vytvrzení).

Jenom mě napadlo, když se dají levně koupit silikonové formy všeho druhu
(např. pro pečení), jestli není někde k dostání i levná forma na mezistěny.

mp

Na CDčku co máš ode mně je celkem podrobně postup výroby silikonové formy popsán.

ja som tiez rozmyslal pockat na prvy prelet a roztopenie snehu lebo musim
prestahovat aj betonovy podstavec lebo to mam domec a nie solo ule. takze je
to aj vaha a poterbbna je aj mala uprava terenu. prinajhorsom ich po prelete
privriem aby sa moc nezalietali. nemozem sa rozhodnut ako im co najmenej
uskodit.

Pista

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.

Poradíte mi, kde koupím něco podobného
http://www.swienty.com/default.asp?pid=1&id=104490 ale za rozumnější cenu?
Případně kontakt na někoho, kdo vyrobí?

mp

Pozor nevztahuje se na profesionální včelaře-ti musí mít i nadále schválenou stáčírnu, testy atd, ale jen a pouze na včelaře-prvovýrobce ze záliby!Předpokládá se samozřejmě získávání medu v hygienických podmínkách-v kuchyni např. a prodej v náležitých obalech s etiketou.Prodávat se bude smět v místě - okrese? stálého stanoviště a místě trvalého bydliště.Protože nejde o podnikatele, nevztahuje se na tento produkt další veterinární kontrola.Přesto pan Peroutka doporučil, aby si včelaři testy na svůj med udělat nechali-lidi-zákazníci jsou různí.Přitom je možné požádat na dotaci prý až 800 Kč.Test podle provedení a laborky cca 1000 Kč.Jak jsem slyšel a porozuměl, tak podávám dál.

Každý zásah do včelstva v tomto období včely rozruší, ale včely to pomerne rýchlo prekonajú. V chumáči včely rýchlo vyvinú teplo, za 24 hodín sa ukľudnia a ďalej v kľude zimujú.
Mám to overené pri pridávaní zásobného včelstva (bolo +3°C, dátum 3.1) do včelstva, ktoré stratilo matku. V nasledujúcej znáške bolo vo výnose najlepšie. Pritom pridá vané včely aj s matkou som zmetal na nábeu sklonený do letáča zhora, za pomoci teplého dymu z dymáka. Napriek tomu to nerobte, nechajte si to to na jar, keď nebude sneh.
Áno, včela si fotograficky pamätá miesto svojho prvého výletu na celá svojkrátky život a vždy sa bezpečne vracia na svoje stanovišťa, ale to neznamená, že sa vie prispôsobiť aj na zmenu stanovišťa od niekoľkých metrov, až po 10, 50,100 m a viac bez toho, aby včelstvo presunom utrpelo.
Ako postupovať: na novom stanovišti pripravíme stojany na ktoré postavíme úle, na pomoc si privoláme pomoc, ktorá sa nebojí včiel (prípadne úle uzatvoríme) a pomocou ručného vozíka prevezieme. Dôležité je, aby sme celú akciu urobili pred zotmením, keď už žiadne včela nelieta.Ráno letáče otvoríme. Na pôvodnom stanovišti nesmie ponechať nič, čo by včelám pripomínalo orientačné body. Včely po rannom výlete, ja okamžite budú pred svojimi úľmi orientovať aby si znovu zafixovali nové údaje, ktoré im umožnia návrat do úľa na novom stanovišti. Po výlete a návrate do úľa zalietnu na pôvodné stanovište, ale keď nemajú do čoho vletieť začne fungovať nový orientačný fotografický zápis a odletia na nové miesto stanovišťa. Funguje to na 100%, len včelár nesmie spanikáriť a nesmie im poskytnúť náhradný úľ.

Co se týká včelstev, myslím si, že čím dříve v zimě, tím lépe. Připadá mi,
že čím je později v zimě, tím déle se z vyrušení uklidňují. A pokud mají
hodně zaplněné výkalové váčky, může takové přemísťování spustit hromadné
kálení v úle a pokud v té době včely nemohou vyletět, nejspíš nepřežijí.
Později snad jedině počkat, až bude prvních pár teplých dnů prolet, včely se
vypráší a jak se na pár dnů zase ochladí, tak je v podvečer přemístit. Ale
nevím, kolik dnů si včely pamatují umístění úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 1:08 PM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
> snehu, pristupu , uprave terenu atd.
>
> alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?
>
> Pista
>

Teď jsem přijel z Prahy a je to přesně tak. Překvapující byla informace o možném prodeji medu v obchodní síti a je zřejmé, že med z letošní sklizně už bude možné tímto způsobem prodávat.To bude nesmírné ulehčení pro střední a větší včelaře a určitě všem z vedení ČSV za tento mistrovský kousek patří velký dík a obdiv, protože to určitě nebylo jednoduché. Myslím si, že spolu s oddaněním 40 včelstev se v posledních letech pro včelaře udělalo hodně a v historii svazu je takových skvělých vylepšení poskrovnu. Zdraví R. Stonjek

Bohužel se mi podařilo ztratit adresu, proto žádám brňáky, kteří znají
organizátory semináře organizovaného začátkem dubna, aby předali moji
odpověď, že se budu v inkriminovaném termínu stěhovat a proto nebudu
moct být na akci v Brně
Děkuji za vyřízení Radek

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, June 27, 2005 9:54 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Spenezeni medu po prvni svetove valce


Inciativa Zem.ustredi predsedy L.Dolezala

Zrizeni druzstva
1/I ostatni ustredi musi touze cestou postupovat...
2/Zadny vcelar nesmi byti mimo,vsichni musi byti sucastneni
3/Kazdy spolek postara se ve svem okoli o uplnou organisovanost
4/K docileni toho pozmeni se dosavadni stanovy
5/Vyse jednoho podilu 10Kč,dle poctu podilu takova moznost hlasovani
6/Spravni rada stanovi cenu medu,zadny clen nesmi jinam odprodati,lec by
docilil o 15%-20% vyssi ceny
9/Dokud se nsejde dostatecny kapital,omezit rozsah cinnosti,a byt hlavne
jedinym zprostredkovatelem,aby obchodnici byli odkazani jen na nas.
10/ Nevyhnutekne je treba postarati se predem o osobu ktera se vyzna
ve:vyrobe medoviny,vina,marmekad,zavarovani ovoce,vyrobe medoveho
peciva,voskovin,a byt pritom dokonalym obchodnikem.
Valna hromada ZUSV v Brne 1922 Schvaleno aby kazdy vcelar upsal jako
podil
z kazdeho vcelstva nejmene 10 Kc

Valna hromada ZUSV 1923
Usneseno opetne aby druzstvo zrizeno bylo.Jezto proti druzstvu se jevi
odpor,pokud se tyce financi.
Usneseno aby upisovani podilu nebylo povinne.

Zadame vsechny funkcionare vsech spolku,aby svolavali a poradali schuze
za
tim ucelem,aby vsem zduraznili a dokazali potrebu Druzstva. Po rozhovoru
necht prikroci ihned ku hotovemu skladani podilu.

Domnivali jsme se,ze po dvaceti letech najdeme u moravskych vcelaru
lepsiho
porozumeni a pochopeni.Ze 116spolku neslozilo 80 spolku ani jedineho
podilu.

/ze bychom zridili aspon prodejnu v Brne,kdyz by obchodnikum dostalo se
libovolneho nakupu od neorganisovanych vcelaru ???

franta

__________ Informace od NOD32 1.1160 (20050701) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

informace z besedy prazskych vcelaru (prednasejici: peroutka) - posilam dal, tak, jak jsem "koupil":

- csv chce zavest podporu (asi pro zo) na kompresory k aerosolovym vyvijecum - az 75 % ceny (zatim neni schvaleno uv)
- lonske evropske dotace (podle narizeni vlady 197/2005) byly zpozdeny z duvodu odvolani se nekterych vcelaru (proti neudeleni dotace). odvolaci rizeni skoncila v prosinci, csv penize obdrzel 1. tyden v lednu, radove do konce mesice by je meli mit vcelari na uctech
- v nasavrkach budou skoleni od pracovniku szif k cerpani dotaci podle narizeni vlady 197/2005 - jak pro zakladni organizace tak i pro vcelare - fyzicke osoby. terminy nekdy v dubnu, bude to ve vcelarstvi.
- parlamentem prosla novela veterinarniho zakona, ktery zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.
- vcelarsky krouzek obdrzi od svazu pri zalozeni dotaci 5.000,- kc a po peti letech cinnosti dalsich 5.000,- (vzdy na vybaveni)
- podle narizeni vlady 197/2005 mohlo byt v lonskem roce cerpano 30 mil. kc - bylo cerpano jen 13 mil. kc. castka pro letosni rok je 38 mil. a pro nasledujici 45 (doufam, ze se nepletu...). zadosti je nutno podat do 15/6. do 15/8 pak dolozit faktury. vsechny informace jsou ve zminenem narizeni vlady - vyslo jako priloha lonskeho vcelarstvi, tusim, ze cislo 6
- na vsechny zakladni organizace byl zaslan jeden vytisk "komercni vcelarstvi v ceske republice" autor kamler. da se i volne koupit.
- projekt na propagaci medu jde na schvaleni do bruselu. je trilety, celkem za 9 mil., z cehoz 50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv. reklama nebude v masmediich (tv apod.), nybrz cilena - matky, lekari apod. tistena forma. bylo to pry doporuceno takto vicero firmami...
- cerpani evropske dotace na vzdelavani pujde pres nasavrky. duvodem je pry zejmena danove zjednoduseni pro zo.
zo si domluvi ucitele, nahlasi nasavrkam, probehne prednaska/kurs/apod., ucitel odveze prezencni listinu s vyznacenym poctem hodin a podpisy ucastniku do nasavrk, nasavrky mu vyplati odmenu (500,- na hodinu), zbytek z castky dotace (napr. u prednasky 3.000,-, 9.000 u seminare atd.) zaslou zakladni organizaci. ta z toho plati cestovne pro lektora, pronajem apod. jsou dane minimalni delky jednotlivych vzdelavacich akci (napr. prednaska 2 hod.) i min. pocet ucastniku (napr. 1O). vice informaci opet v 1972005
- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc - vse je zatim ve fazi navrhu - neschvaleno. bude zverejneno ve vcelarstvi.
- spousta zo potvrzuje naroky do fondu, ktere nejsou zcela pravdive (pocet vcelstev apod.) - neodpovida to udajum, ktere sam vcelar uvedl pri kazdorocnim hlaseni poctu zazimovanych vcelstev - vypada to na podvody... totez se deje s "ukradenymi" a "rozkopanymi" uly - bude vyzadovan protokol od policie
- narusta vyskyt moru vceliho plodu. otazka je proc - mozna i jen proto, ze je duslednejsi kontrola a tak se prijde i na vyskyty, ktere mely byt objeveny uz pred lety, ne-li desitkami let. duslednejsi kontroly budou pokracovat - zejmena v ochrannych pasmech. chovani nekterych vcelaru s ukryvanim vcelstev je pry az zarazejici - zejmena v souvislosti s nahradami od statu a svepomocneho fondu...


zdar a silu

jd

p.s. par dni tu nebudu, nezahltte mi prosim schranku :-)

____________________________________-
____________________________________-

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Pokud se rozhoduješ mezi čtyř a třírámkovým, nezaváhej ani minutu a vem
čtyřrámkový - čtvrtinová úspora času je rozhodující. Když jsem kdysi ještě
používal třírámkový, měl jsem koš opatřený vyvažovacím zařízením, které
celkem dobře fungovalo. Před dvaceti lety to byl obecně známý zlepšovák,
který jsem též použil. Spočíval v pevném přidělání kulaté trubice pod koš
medometu, ve které byl nasypán závažový materiál. V mém případě jsem vzal
elektrikářský husí krk, do kterého jsem dal hrst olůvek na ryby, oba konce
trunice spojil trubkou a to vše přivázal drátem na dno koše zespodu. Celkem
dobře to fungovalo než jsem tento medomet zrušil i s košem. Odstředivou
silou se olůvka volně pohybovala v trubici a automaticky vyvažovala chod
medometu. Dnes je spousta lepších materiálů a jak vidno i toto původní
zařízení sloužilo dobře. Přitom výroba nezabrala více než pár minut.
Dnes nejvíc využívám pro fixaci medometu ponechání alespoň dvaceti kg
medu v medometu, Jeho váha zcela omezí kmitání medometu při vyšších
otáčkách, takže jsem původní vyvažovací zařízení u nového ani nedělal
Gustav
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
> je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
> (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>
>

Já mám do dřevotřískové desky vlepené šrouby a k nim nohy medometu přišroubuji.Na té desce pak stojím-místo betonového bloku.Vibrace se dostavují hlavně při vysokých otáčkách-já točím růčo a výnos nestoupá úměrně námaze při vyšších otáčkách-takže to nepřeháním a plásty vracím vlhké a atraktivní pro včely.

Tohle asi nebude rejsek, protože kromě rozkousaných mrtvolek byla na dně cca 2 cm vrstva z rozkousaných plástů.

no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
snehu, pristupu , uprave terenu atd.

alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?

Pista

Dopravní rodinná firma - spíš jezdí různě, jak jim to vyjde a hluk z dílny
je taky různý, podle toho, co zrovna spravují?
Ovlivnit to nejspíš nejde.

Přestěhovat včely. Možná by stačilo na druhý konec zahrady. Teď je na to
poměrně vhodná doba, pokud to jsou úly venku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:59 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
> aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia
>
> Pista
>

je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia

Pista

Četl jsem, že včelám nevadí třeba zimování u železniční trati, že si na ten
hluk zvyknou. Dělá se v té dílně od září pravidelně, nebo jen teď přes zimu,
když máte čas?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:55 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

jeden kolega měl úly nad garáží a včelám se hluk nevadil ale pokud je to stolářská nebo klempířká dílna tak bych to viděl problematicky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura Štefan <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:55:06
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>
>
>
>

> uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson).
> Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Plastový medomet od Lysone mi prijde pomerne drahy. Osobne bych v takove
situaci volil:

bud levnejsi plastovy medomet s vodorovnou osou ze dvou přepravek na maso,
podle př. Jindry -
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm ( m.j. o něm
psal, že je velmi odolný proti vibracím a jde bez potíží vytáčet i jen 2
rámky ve 3 rámkovém koši),

nebo Nerez medomet od Slovinské firmy Logar -
http://www.vcest.cz/medomety.htm (třírámkový - Art. 4000 - je za 10.610,-) -
brácha si od nich koupil větší čtyřrámkový - Art. 4120 a je max. spokojen.

Honza Čáp

mám oba a přemýšlet se musí u obuo stéjně já vtom rozdíl nevidím
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:49:37
> ----------------------------------------
> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>

je to hmyzožavec tak maso ŠKVAREK NEBO SUSÝ SALÁM

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: Re:myka
> Datum: 10.1.2006 07:49:56
> ----------------------------------------
> myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?
>
> Kouba
>
> Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> > Od: Havl?k
> > > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> > .....
> >
> > Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde
> vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem
> pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre
> . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je
> ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem
> poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
> >
> > Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou
> mladych.
> >
> > Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
> >
> >
> >
> > _gp_
> >
> -----
> Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na
> http://www.contactel.cz/akcelerator
>
>
>

U kose se sudým poctem rámku se vybírají dvojice stejných rámku a ukládají
vzdy proti sobe. Sestirámkový se rozvibruje az pri dost velké nepozornosti
pri výberu rámku. Vytácel jsem ve trí, ctyr i sestirámkovém.
Potrzuji prakticnost s tím uchycením na podlahu. Taky je praktické, kdyz
jsou tesne nad zemí nohy medometu vzájemne propojeny. Pokud se tocí rucne,
je mozné na prícku stoupnout a tím medomet uklidnit. Nebo na ne polozit
nejakou zátez, 50 kg tezký betonový obrubník atd zamezí dost spolehlive
poskakování medometu. Pokud ale i presto medomet poskocí, stojí to za to.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:58 AM
Subject: Antwort: 3 nebo 4 ramkovy medomet



aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

to je mozne lebo stale tam vrcia kamiony a rozne motory, kompresor atd.

Pista

U třírámkového musí být všechny tři rámky přibližně stejně těžké. U
čtyřrámkového vždy dva a dva stejně těžké. Mnohem lépe se vybírá. Mohou se
vytáčet jen dva rámky v koši proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
(ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik

Vcely vice rusi ruzne vibrace nez akusticky hluk. Tak napr. okruzni pila
(cirkularka) rusi mene, nez napr. tabulove nuzky, i kdyz rozdil hluku je
prave opacny.

Pepa



-----Original Message-----
From: Janura Štefan [mailto:elektro/=/janura.sk]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

Rejskové jsou u nás po právu chránění.
Jak na rejska? Když už je v úle tak ho nechat být. Mě se stalo jen jednou, že si na dně úlu udělal hnízdo z natahanýho listí. Jinak se mi ale stává pravidelně alespoň u 10-ti včelstev, že se do úlu protáhne i mými očky které mám vyfrézované na výšku 8 mm. Že úl navštívil se snadno pozná podle rozkousaných tělíček mrtvolek na podložce. V žádném případě jsem však nezaznamenal zeslabení včelstva po jeho návštěvě.
Zajímavý nápad na zajištění česna má př. Cimala - česno uzavřené hliníkovou hranou co se používá na zpevnění rohů, tuším ze sádrokartónu. Hrany mají vysekané otvory něco mezi 7 - 8mm.

myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?

Kouba

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> Od: Havl?k
> > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> .....
>
> Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
>
> Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.
>
> Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
>
>
>
> _gp_
>
-----
Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na http://www.contactel.cz/akcelerator

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

ZKOUŠKA

Zkouška 2

Totalitarismus vedení rozbíjí svaz. Totalitarismus v našem svazu,to tu smrdí to tu hnije...,
potom i nespokojenost je projevem terorismu...

a teď jsem třídní nepřítel...

radši hoňte myku (myšku)....?!

Loni jsem trávil potkany v kurníku jedem z drogerie a k jednomu se dostaly
dřív naše kočky a zblazly ho. Vyjádření dvou veterinářů a pár známých bylo
přesně opačné.
Problém je asi v tom, že jed je kumulativní a i když zvíře sežere už
napoprvé smrtelnou dávku, žije a žere ještě několik dní, takže se
předávkuje a tím se stává jedovatým i pro predátora. U nás to naštěstí
dopadlo dobře. Asi se o něho všechny 4 rozdělily stejným dílem.
Na ten lep se taky zeptám v drogerii, třeba ho tam mají. Ten by se mně taky
hodil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 12:15 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Re: myka



lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

Lep na myši bych rád viděl.
S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny a
druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
problém.
Nejlepší je asi na podzim od října mechanicky úl zajistit.
V lese mám zkušenosti, že hlodavci se vyskytují v rocích. Když je myší rok,
uhnízdí se v uteplivce ve strůpku nebo kdekoliv v nějaké dutině klidně i v
létě, natož pak na podzim a v zimě. V běžném roce u venku stojícího úlu tak
na podzim do prvního déletrvajícího sněhu. Pod sněhem jich zřejmě hodně
uhyne, takže i po roztátí sněhu do úlů už nelezou. Možná, pokud by česno
bylo nízko u země. Ve včelíně lezou do úlů i v době, kdy je sníh a každý
rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 10:49 AM
Subject: Antwort: Re: myka



... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

bohužel tahle přišla až po 17. prosinci.To jsme dělali poslední ošetření aerosolem a ještě to vyžrané nebylo.Přitom tam byl všude sníh a myslím , ž eod té doby neslezl.Teď mám na stříškách cca 10cm sněhu a okolo úlů tak 15cm .Včely které vylétly během vyhrabování drtě ztuhly na sněhu.Takže z toho plyne, že spoléhat se na to, že teď běhají jen pod sněhem nelze.

... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Pokud mas vyssi podmet, dej pasticku s kouskem kurky chleba.
Dlouho to neodkladej, myska rozkouse dilo a rusi vcelky. Pokud mas vykousane telicka vcelicek mas tam rejska. Ten mozna chlebem pohrdne.
Loni se mi tam taky dostala, rano jsem nalicil a v poledne byla chycena.

Mirek

Ahoj,
jak už psali předešlí přátelé, myšky a rejsci jsou problém. Určitě do nich
(do včel) nejdi, jen je doděláš. Nezavírej česno a modli se.

Česno zavírej na podzim, kdy se myši stahují z polí a luk do chráněných
míst.

Očka spíš menší, ale takové aby v pohodě prolezla včela. Problém je, že jim
to pak brání v klidné proletu a v úklidu česna a podmetu. hromadí se tam
uhynulé včelky a trubci.

Počítej s tím, že jsou oslabené a jakmile to půjde, na jaře (teplota nad 10
stupňů), tak je vyčisti a podněcuj a sbouchej do jednoho nástavku.
Teď v zimě rozhodně nedoporučuji cokoli dělat. Myš stejně nechytneš a s
velkou pravděpodobností ani nevyženeš a jen včelky rozrušíš a doděláš je.

Jedině snad pastičku na česno s návnadou. Do včel nejít !!!

S pozdravem

Pavel

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


>V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
> rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
> jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.