Včelařská konference

Ja pojedu na konfereci a volby za Pardubice, je nas tu na konferenci vic delegatu na sjezd? Nebo alespon zkuste vy produktivnejsi, kteri mate nejaky rozumny navrh a nemate moznost ho predat svemu delegatovi na muj mail drh/=/seznam.cz
S pozdravem Radek HUbac

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Volby
> Datum: 13.11.2005 19:31:21
> ----------------------------------------
> Zajímavé a podle mého i důležité téma
> Ne že bych neměl vlastní názor, ale rád si vyslechnu váš
>
> ( pominu-li fakt, že se většina účastníků nezná a v případě že více jak
> 50 % voličů bude pasivních, budou všichni zvoleni )
>
> Kdo půjdete volit UV ?
> Koho volit budete a koho nebudete ?
>
>
>

nohy su z burackovej tehly. Na tom mam polozene starsie dosky. Podla terenu
idu na seba dve, alebo tri tehly.
Vsetko zelezne, vratane skladu a prazdneho kocovneho privesu uz ukradli v
minulych zimach.

Matej




Radim
Polášek An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: výška podstavce pod úly

11.11.2005
21:40
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Když se tady probírají palety a ochrana nastavků proti vandalům, chtěl jsem
se v té souvislosti zeptat, kdo používá pod úly nízké podstavce, řekněme
tak ve výšce 20 cm nad zemí a jaké s nimi máte zkušenosti. V souvislosti s
výškou nastavkového úlu v létě mě takhle vysoké, nejspíš kovové podstavce
zajímají a mám v plánu je udělat.

R. Polášek

Předseda naší ZO mě pověřil abych zjistil, jestli jsou i letos 60-ti
procentní dotace na léčiva, nebo jestli je to jinak. Poradíte?

mp

Účinná látka pro fumigaci se střídá. Je to buď tuším Amitraz nebo nějaká
látka, jméno si teď nepamatuji z řady pyretroidů. Jiná látka z pyretroidové
řady se používá v Gabonu. Třeba v předchozí roky byly při fumigaci použity
ty pyretroidy stejně jako v Gabonu a roztoči si na ně začínali zvykat. Letos
při fumigaci se třeba použila odlišná látka - Amitraz. a proto tolik padali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 14, 2005 9:17 AM
Subject: Re: velky počet roztočů


> Radim Polášek napsal:
>
> >U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se
> >zlikvidovali i
> >roztoči případně vylíhnutí z plodu?
>
> U nás se již několik let léčí gabonem, potom dvakrát fumigace. Zřejmě to
> určuje veterina podle zimního spadu roztočů v minulém roce. V červenci
jsem
> také léčil kyselinou mravenčí.
> Pochopil jsem, že fumigace má být "pro jistotu", aby se zabili roztoči,
> kteří přežili gabon.
> A proto mě překvapilo to množství roztočů při první fumigaci po hlavním
> léčení gabonem.
> Není to ale nějaké cílené sledování, možná u jiných včelstev to bylo jiné.
> V každém případě jsou dvě fumigace.
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:

>U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se
>zlikvidovali i
>roztoči případně vylíhnutí z plodu?

U nás se již několik let léčí gabonem, potom dvakrát fumigace. Zřejmě to určuje veterina podle zimního spadu roztočů v minulém roce. V červenci jsem také léčil kyselinou mravenčí.
Pochopil jsem, že fumigace má být "pro jistotu", aby se zabili roztoči, kteří přežili gabon.
A proto mě překvapilo to množství roztočů při první fumigaci po hlavním léčení gabonem.
Není to ale nějaké cílené sledování, možná u jiných včelstev to bylo jiné. V každém případě jsou dvě fumigace.

Radek Krušina

Zajímavé a podle mého i důležité téma
Ne že bych neměl vlastní názor, ale rád si vyslechnu váš

( pominu-li fakt, že se většina účastníků nezná a v případě že více jak
50 % voličů bude pasivních, budou všichni zvoleni )

Kdo půjdete volit UV ?
Koho volit budete a koho nebudete ?

V Pardubickem kraji v oblasti vyššího zamoření:
1. Do všech včelstev se nařizuje v období od 20.7.2005 do 7.8.2005 vložit pásky GABON PA-92 a. u. vet. se současným vložením podložek na dno úlů. Pásky mohou být vloženy zásadně pouze do včelstev, kterým byl vytočen med a která byla zúžena a částečně zakrmena.

2. Pásky GABON PA-92 a. u. vet. se nařizuje ze včelstev odstranit po čtyřech týdnech od jejich vložení.

3. V období nejdříve od 10.10.2005 do 31.12.2005 se nařizuje všechna včelstva dvakrát ošetřit přípravkem VARIDOL FUM sol. a. u. vet. Při těchto ošetřeních nesmí být ve včelstvech zavíčkovaný plod a mezi oběma ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů, přičemž druhé ošetření nesmí být provedeno před 20.11.2005. Pro provedení druhého ošetření přípravkem VARIDOL FUM sol. a. u. vet. se doporučuje použití aerosolové aplikační formy.

P.S.
Problém bude po 20.11. aby byly teploty 10 st.C. Pak zbývá aerosol s acetonem. A jak jsem sledoval spad roztočů po fumigaci, tak byl rok roztočům příznivý jako loni.

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: velky po?et rozto??
> Datum: 12.11.2005 18:44:52
> ----------------------------------------
> Je to tak. Ale správně by měla veterinární správa dát jasný předpis co a
> jak dělat, i alternativy, a tyhle naše debaty by mohly být zbytečné. Jenže
> praxe VS je různá, někdy až hrůzná. U nás se to ale po mnoha letech rapidně
> zlepšilo.
Nevim jak kde, ale v Královohradeckém kraji vydává KVS vyhlášku (letos např č1/2005) kterou se nařizují mimořáídná veterinální opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy varroázy včel mezi včelstvy chovanými v katastrálních územích obcí na území Královohradeckého kraje. Kde mimo jiné v Oddílu I článku 4 odstavci 4 se uvádí se provádí 3x opakované ošetření fumigací v intervalu min 7 dní připravkem VARIDOL FUM (MP10 FUM). při 2 a 3 ošetření nesmí být ve všelstvu zavíčkovaný plod. Pokud bylo včelstvo ošetřeno v podletí přčípravky Gabon PA 92 nebo PF90, 1. ošetření Varidolem se .vynechává.

Vláďa

Letos mám takový pocit, že léčivo na fumigaci je taky nějaké silnější. Při
první fumigaci padaly v každém včelstvu řádově stovky roztočů. Při druhé
řádově jednotky, zatímco dříve když při první padaly stovky, tak při druhé
desítky roztočů. Nebo možná nějakou dobu se používala jedna účinná látka, na
kterou si vypěstovali částečnou odolnost a letos použili tu druhou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 6:52 PM
Subject: Re: velky po?et rozto??


Od: Eman:
> Je to tak. Ale správně by měla veterinární správa dát jasný předpis co a
> jak dělat, i alternativy, a tyhle naše debaty by mohly být zbytečné. Jenže
> praxe VS je různá, někdy až hrůzná. U nás se to ale po mnoha letech
rapidně
> zlepšilo.
........

To, ze leceni muze byt ruzne popisuje clanek:

http://okresy.mojenoviny.cz/zpravodajstvi_kraj_jc/CB20051109050009.html

Jen by bylo zajimavejsi uvest, copak toje za "silnejsi" a "drazsi" lek. :-o

_gp_

na prostějovsku se dává gabon a fumiguje se dvakrát na doporučená SVS Já
osobně po druhé fumigaci kontroluji spad u každého včelstva a při nálezu
rostoče tyto pak po třetí
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 10:51 AM
Subject: Re: velky po?et rozto??


> Tak to je ono, my nedáváme Gabon.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 12, 2005 9:54 AM
> Subject: Re: velky po?et rozto??
>
>
> > U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se zlikvidovali i
> > roztoči případně vylíhnutí z plodu?
> ........
>
> Trochu z logicky - nelogickeho soudku SVS a jejich poradcu. :-)
> Jestli byl pouzivan Gabon v podleti, fumigace se bude aplikovat pouze
> jednou. Tz. Kdo nedaval Gabon, bude tedy dvakrat fumigovat.
> Viz. Vcelarstvi, r. 2005.
>
> _gp_
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1283 (20051110) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Od: Eman:
> Je to tak. Ale správně by měla veterinární správa dát jasný předpis co a
> jak dělat, i alternativy, a tyhle naše debaty by mohly být zbytečné. Jenže
> praxe VS je různá, někdy až hrůzná. U nás se to ale po mnoha letech rapidně
> zlepšilo.
........

To, ze leceni muze byt ruzne popisuje clanek:

http://okresy.mojenoviny.cz/zpravodajstvi_kraj_jc/CB20051109050009.html

Jen by bylo zajimavejsi uvest, copak toje za "silnejsi" a "drazsi" lek. :-o

_gp_

Je to tak. Ale správně by měla veterinární správa dát jasný předpis co a jak dělat, i alternativy, a tyhle naše debaty by mohly být zbytečné. Jenže praxe VS je různá, někdy až hrůzná. U nás se to ale po mnoha letech rapidně zlepšilo.

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: Re: velky po?et rozto??
> Datum: 12.11.2005 14:12:58
> ----------------------------------------
> U nás jsou standartně 2 fumigace po týdnu, letos to bylo v druhé polovině
> října a jeden aerosol obvykle první týden v prosinci. Jinak se o termíny
> léčení a další takové konkrétní věci u nás v ZO v poslední době ani moc
> nezajímám, nechávám to na důvěrníkovi.
>
> R. Polášek
>
je vidět že co ZO tak se to provádí pokaždé jinak . Někde jsem četl, že fumigovat se má po 1.10. a další fumigace má být nejmíň po 10 dnech od předchozí výjimkou je aerosol místo 3 fumigace ,lze provádět i později během prosince. Vláďa

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: velky po?et rozto??
> Datum: 12.11.2005 12:38:10
> ----------------------------------------
> Od: Petr Lokvenc:
> > Fumigovat se má přece 3x a pokud se používal
> > gabon, tak se jedna fumigace vypouští a zbývají 2.
> ....
>
> Je-li to tak ve Vcelarstvi, tak moje chyba a sekl jsem se.
> _gp_
>
Petr má pravdu ,fumiguje se 3x jeli gabon 2x a používá li se aerosol tak taky 2x.
Vláďa

Zásadně nepoužívám cokoli ze železa na svém stanovišti.Včelařím v Ostravě a co je ze železa je hned pryč.Stojan i když nízký by doslova zaváněl zničením včelstev.Je jedno jak vysoký ale hlavně né železný.
Milan
www.vcelarstvi.info

U nás jsou standartně 2 fumigace po týdnu, letos to bylo v druhé polovině
října a jeden aerosol obvykle první týden v prosinci. Jinak se o termíny
léčení a další takové konkrétní věci u nás v ZO v poslední době ani moc
nezajímám, nechávám to na důvěrníkovi.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 12:37 PM
Subject: Re: velky po?et rozto??


Od: Petr Lokvenc:
> Fumigovat se má přece 3x a pokud se používal
> gabon, tak se jedna fumigace vypouští a zbývají 2.
....

Je-li to tak ve Vcelarstvi, tak moje chyba a sekl jsem se.
_gp_

Od: Petr Lokvenc:
> Fumigovat se má přece 3x a pokud se používal
> gabon, tak se jedna fumigace vypouští a zbývají 2.
....

Je-li to tak ve Vcelarstvi, tak moje chyba a sekl jsem se.
_gp_

Není to náhodou trochu jinak ? Fumigovat se má přece 3x a pokud se používal
gabon, tak se jedna fumigace vypouští a zbývají 2.
Petr

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 9:54 AM
Subject: Re: velky po?et rozto??


> U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se zlikvidovali i
> roztoči případně vylíhnutí z plodu?
........

Trochu z logicky - nelogickeho soudku SVS a jejich poradcu. :-)
Jestli byl pouzivan Gabon v podleti, fumigace se bude aplikovat pouze
jednou. Tz. Kdo nedaval Gabon, bude tedy dvakrat fumigovat.
Viz. Vcelarstvi, r. 2005.

_gp_

Nejen drevené palety, u nás jezdili pred rokem tmavsí spoluobcané v aute s
prívesným vozíkem a sháneli po chalupách srot. V té dobe z jednoho
neoploceného hospodárství zmizela vidlice na vysokozdvizný vozík ulozená tam
nekde v tráve vedle stodoly.
Momentálne to vidím na kovovou paletku pro dva úly s výskou okolo 20 cm a s
nadstavitelnou výskou, na mém stanovisti v lese na svahu bude rozdíl mezi
"predníma " a "zadníma" nohama paletky tak 15 cm, tam jednoduchá drevená
paleta pouzít nelze.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 10:05 AM
Subject: Re: v??ka podstavce pod ?ly


> Paletu pouzivam od zacatku meho vcelareni. Vyska je kolem 20 cm a
"oplacani blatem" z deste je detail. Vyska vyhovuje me i vcelam. Snih je
problem na otevrenych stanovistich. (sady, pole, u cest, navetrne polohy a
zaveje)...
>
> Pro jistotu palety pred nenechavci zamerne znehodnocuji pote, co jsem
zjistil, ze se vykupuji a ne za malo. Takova tupa hlava a jeji motivace za
100,- je schopna vyplodit a prevratit uly a znicit vcelstva, ktera lezi na
palete.

Tak to je ono, my nedáváme Gabon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 12, 2005 9:54 AM
Subject: Re: velky po?et rozto??


> U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se zlikvidovali i
> roztoči případně vylíhnutí z plodu?
........

Trochu z logicky - nelogickeho soudku SVS a jejich poradcu. :-)
Jestli byl pouzivan Gabon v podleti, fumigace se bude aplikovat pouze
jednou. Tz. Kdo nedaval Gabon, bude tedy dvakrat fumigovat.
Viz. Vcelarstvi, r. 2005.

_gp_

Paletu pouzivam od zacatku meho vcelareni. Vyska je kolem 20 cm a "oplacani blatem" z deste je detail. Vyska vyhovuje me i vcelam. Snih je problem na otevrenych stanovistich. (sady, pole, u cest, navetrne polohy a zaveje)...

Pro jistotu palety pred nenechavci zamerne znehodnocuji pote, co jsem zjistil, ze se vykupuji a ne za malo. Takova tupa hlava a jeji motivace za 100,- je schopna vyplodit a prevratit uly a znicit vcelstva, ktera lezi na palete.

> U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se zlikvidovali i
> roztoči případně vylíhnutí z plodu?
........

Trochu z logicky - nelogickeho soudku SVS a jejich poradcu. :-)
Jestli byl pouzivan Gabon v podleti, fumigace se bude aplikovat pouze jednou. Tz. Kdo nedaval Gabon, bude tedy dvakrat fumigovat.
Viz. Vcelarstvi, r. 2005.

_gp_

A jak to je třeba po deštích, není potom spodek úlu oplácaný blátem?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 11, 2005 9:40 PM
Subject: výška podstavce pod úly


Když se tady probírají palety a ochrana nastavků proti vandalům, chtěl jsem
se v té souvislosti zeptat, kdo používá pod úly nízké podstavce, řekněme tak
ve výšce 20 cm nad zemí a jaké s nimi máte zkušenosti. V souvislosti s
výškou nastavkového úlu v létě mě takhle vysoké, nejspíš kovové podstavce
zajímají a mám v plánu je udělat.

R. Polášek

Používám podstavce cca 20 cm, při nástavcích Langstrothu výšky 168 mm, úl přes sezónu vyroste a při vyšších podstavcích bych potřeboval štefle :-))). Ale na zimu musí být v nástavcích očka, protože když napadne 50 cm sněhu, je celé dno pod sněhem, poslední zimu mi ze sněhu koukaly jen stříšky úlú. Úly které nemají očka ani jiné větrání vrchem by měly být výše. Ahoj JS

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: výška podstavce pod úly
> Datum: 11.11.2005 21:40:51
> ----------------------------------------
> Když se tady probírají palety a ochrana nastavků proti vandalům, chtěl jsem se v
> té souvislosti zeptat, kdo používá pod úly nízké podstavce, řekněme tak ve výšce
> 20 cm nad zemí a jaké s nimi máte zkušenosti. V souvislosti s výškou
> nastavkového úlu v létě mě takhle vysoké, nejspíš kovové podstavce zajímají a
> mám v plánu je udělat.
>
> R. Polášek
>
Osobně pouřívám podstavce kovové výška 40 cm (včelařím v oblasti kde je běžně v zimě 40cm sněhu) na které se vejdou 4 nástavkové úly při třech nástavkích požívám podložku pod nohy (jakési schůdky).
Vláďa

> To vyzkouším, ale proč si otatní kvůli tomu kupujou dmychadla? Kde je zrada?

Pokud jsem viděl použití dmychadla tak vždy při práci ve dvou. Jeden nosil a otáčel nástavky a druhý obsluhoval dmychadlo. Při použití stlačeného vzduchu jde také o využití energie vzduchu. Je jedno zda energii předám velkému množství vzduchu nebo použiji malé množství vzduchu stlačeného. Při jeho expanzi se jako ejektorem sebou strhává okolní vzduch a výsledek je stejný. Rozdíl je v tom, že zdroj energie leží vedle na zemi a vodič energie je lehká tlaková hadice a ofukovací pistole s ventilem. Dobré je použít zásobník na stlačený vzduch alespoň 10 litrů, aby kompresor nemusel běžet stále na plný výkon. Regulovat tlak u elektrického kompresoru je totiž celkem lehké, ale u kompresoru s benzínovým motorem to vyžaduje mechanicky komplikovanou konstrukci. Druhou neopomenutelnou výhodou je využití kompresoru při aerosolování.
Honza

Dne pátek 11 listopadu 2005 21:40 Radim Polášek napsal(a):

> tak ve výšce 20 cm nad zemí a jaké s nimi máte zkušenosti. V souvislosti s

presne takto vysoke podstavce pouzivam - drevene palety. Jsou zadarmo,
mam je 2 roky a pokud jsou na zemi, pocitam zivotnost tak 3-5 let, pokud by
stali na naky izolaci pred vlhkem, asi i dele. Vzhledem k tomu, ze
Langstrothy, nemusim se u nich ani moc ohybat.

Honza

Když se tady probírají palety a ochrana nastavků proti vandalům, chtěl jsem se v té souvislosti zeptat, kdo používá pod úly nízké podstavce, řekněme tak ve výšce 20 cm nad zemí a jaké s nimi máte zkušenosti. V souvislosti s výškou nastavkového úlu v létě mě takhle vysoké, nejspíš kovové podstavce zajímají a mám v plánu je udělat.

R. Polášek

Pro oblasti, kde je nějaké větší nebezpečí vandalů a zlodějů by bylo řešení
4 nastavkové úly do čtvercového půdorysu a to všechno postaveno do něčeho
jako včelníku se střechou. Určitý problém by potom bylo nasměrování česen, z
hlediska ošetřování včelstev by bylo nejlepší obrátit česna vždy dvě a dvě
na protilehlou stranu a s úly pracovat při přístupu z boků, z hlediska
nasměrování včelstev čelní včelstva dopředu a zadní do boku. Hmotnostně v
případě středně těžkých až těžších nastavků by to vycházelo 1 takový včelník
na přívěs za osobné auto a určitě by se dala vykoumat taková mechanizace, že
by se celý včelník natáhl klikou s lanem na přívěs a na novém místě podobným
způsobem zase složil. Mohla by to být i docela rychlá a snadná manipulace.

Jinak nad čím jsem kdysi uvažoval pro převoz za přívěsem osobního auta, že
by to byla paleta třeba pro dvakrát tři nebo 4 úly, ve složeném stavu by to
byly tři nebo 4 úly v řadě a dva za sebou, po příjezdu na stanoviště by se
paleta roztáhla a byly by tam ty tři nebo 4 úly v první řadě a vedle o
hloubku úlu dozadu by byla zase zadní řada. Umožnilo by to na stanovišti mít
všechna česna úlů obrácená na stejnou stranu. Přirozeně nakládání a skládání
úlů taky vcelku. Je to ale jen nápad, kterým jsem se kdysi před lety nějakou
dobu jen teoreticky zabýval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>; <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 11, 2005 7:04 PM
Subject: Re: Ochrana n?stavkov?ch ?l? proti vandal?m a kr?dei


> Používám obdélníkovou paletu, ale pro Langstroth. Pro Optimal by to byla
> čtvercová.
> Pro kočování jsem zvažoval různé druhy mechanizace, místo dosavadních
> "teplejch".
> Pro variantu mechanické ruky + V3S či něco jiného, jsem zvažoval něco, co
> by tě mohlo zajímat.
> Klasická paleta, na rozích okovaná a opatřená teleskopickýma nohama, pro
> dorovnání do vodorovna, ale to hlavní je pro tebe uprostřed tyč nahoru, v
> mém případě by na hoře bylo oko pro jeřáb. A na té tyči by posouvala
> střecha. Ta by v mém případě zajišťovala úly před posuvem, v tvém před
> krádeží. Střecha = to by byl čtvercový rám z úhelníků, v uhlopříčkách by
> vedly tyče ke středu k trubce o číslo větší než středová. Na té by byla
> navařená matka a nějaký "rychlošroub" pro snadnou aretaci. Dole pod rámem,
> nad úlem, by byly pásy pěny, z důvodu pružného spojení.
> Pěkný systém odpružení jsme viděl u přítele Zeleného. Ten má pro úly v
řadě
> trubkový rám obalený pěnovou topenářskou izolací + onduline + pro kočování
> popruhy na boku. V tvém případě + lanka se zámkem.
>
> Ta tyč uprostřed by hrála ještě jednu úlohu - zaháklo by se na ni, při
> zvednuté střeše, rameno jeřábu. Nebo by se kladka mohla při dostatečné
> bytelnosti střechy zavěšovat do poloviny úhlopříček.
>
> Nuže , máš o čem přemýšlet, průkopníků slepých uleček je stále nedostatek.
>
> Jen Tě z vlastní zkušenosti upozorním, že pro běžnou praxi jsme začal mít
s
> kmenovými včelstvy obsazenou jen polovinu pozic a oddělky jsem měl z
důvodu
> lenosti nahoře jen při vytváření oddělku a při spojování. Pohodlnější je
> mít oddělek vedle. Rozdílná výška úlů, ve které jsi viděl problém, je
> problémem v podstatě nejmenším. Dorovná se to prázdnými nástavky do
roviny.
> To co vidím za hlavní problém, je možnost postavit se ke včelstvu s rameny
> rovnoběžnými s rámky. Přes všehna tvrzení o práci s celými nástavky je tak
> práce s jednotlivými rámky pohodlnější a míň namáhavá. M.j. při chovu
> matek. Výhoda Optimálu je ale čtvercový půdorys. Ing. Čermák třeba při
> chovu matek horní nástavky natáčí na teplou stavbu, právě z důvodu lepší
> manipulace, v úlech v řadě.
> Na paletě ale natočením získáš možnost natočit na stranu oddělek a matky
se
> mohou lépe orientovat. A bude míň ztrát. Já si ale myslím, že míň ztrát je
> spíše proto, že úly které toto umožňují mají po straně volno, a tedy stojí
> volně. To má všeobecně příznivý vliv na orientaci. U Langstrothů, kde
> nemůžu otáčet nástavky jsem z toho měl strach, ale oproti čtvercovým
> Brennerům, kde otáčím nevidím rozdílů. Ale všechny mám na paletách na
zemi.
> Je to nejlacinější a přitom nejlepší varianta.
> Hodně úspěchů. Karel
>
> P.S. pro zajištění úlů v řadě můžeš požít také KARE mříž. To je taková
mříž
> z drátů do betonu. V předu ji můžeš mít stabilně, vzadu sundavat + pevná
> střecha na nohách.
> Tak si chci zajistit na včelnici skládek nástavků.

"Mě se osvědčil při vyfukování včel kompresorem smyk a kbelík.

Několik fotografií je mých stránkách:
http://www.sweb.cz/jjvcela/Vyfukovani_vcel_soubory/Vyfukovani.htm
".....

Děkuji. V jednoduchosti je síla. To vyzkouším, ale proč si otatní kvůli tomu kupujou dmychadla? Kde je zrada?

Dotace v roce 2005 bude podle oběžníku ČSV 2/2005 vyplácena ve výši 146
Kč.
Viz: http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Dotace.pdf
Bojanovský

Používám obdélníkovou paletu, ale pro Langstroth. Pro Optimal by to byla čtvercová.
Pro kočování jsem zvažoval různé druhy mechanizace, místo dosavadních "teplejch".
Pro variantu mechanické ruky + V3S či něco jiného, jsem zvažoval něco, co by tě mohlo zajímat.
Klasická paleta, na rozích okovaná a opatřená teleskopickýma nohama, pro dorovnání do vodorovna, ale to hlavní je pro tebe uprostřed tyč nahoru, v mém případě by na hoře bylo oko pro jeřáb. A na té tyči by posouvala střecha. Ta by v mém případě zajišťovala úly před posuvem, v tvém před krádeží. Střecha = to by byl čtvercový rám z úhelníků, v uhlopříčkách by vedly tyče ke středu k trubce o číslo větší než středová. Na té by byla navařená matka a nějaký "rychlošroub" pro snadnou aretaci. Dole pod rámem, nad úlem, by byly pásy pěny, z důvodu pružného spojení.
Pěkný systém odpružení jsme viděl u přítele Zeleného. Ten má pro úly v řadě trubkový rám obalený pěnovou topenářskou izolací + onduline + pro kočování popruhy na boku. V tvém případě + lanka se zámkem.

Ta tyč uprostřed by hrála ještě jednu úlohu - zaháklo by se na ni, při zvednuté střeše, rameno jeřábu. Nebo by se kladka mohla při dostatečné bytelnosti střechy zavěšovat do poloviny úhlopříček.

Nuže , máš o čem přemýšlet, průkopníků slepých uleček je stále nedostatek.

Jen Tě z vlastní zkušenosti upozorním, že pro běžnou praxi jsme začal mít s kmenovými včelstvy obsazenou jen polovinu pozic a oddělky jsem měl z důvodu lenosti nahoře jen při vytváření oddělku a při spojování. Pohodlnější je mít oddělek vedle. Rozdílná výška úlů, ve které jsi viděl problém, je problémem v podstatě nejmenším. Dorovná se to prázdnými nástavky do roviny. To co vidím za hlavní problém, je možnost postavit se ke včelstvu s rameny rovnoběžnými s rámky. Přes všehna tvrzení o práci s celými nástavky je tak práce s jednotlivými rámky pohodlnější a míň namáhavá. M.j. při chovu matek. Výhoda Optimálu je ale čtvercový půdorys. Ing. Čermák třeba při chovu matek horní nástavky natáčí na teplou stavbu, právě z důvodu lepší manipulace, v úlech v řadě.
Na paletě ale natočením získáš možnost natočit na stranu oddělek a matky se mohou lépe orientovat. A bude míň ztrát. Já si ale myslím, že míň ztrát je spíše proto, že úly které toto umožňují mají po straně volno, a tedy stojí volně. To má všeobecně příznivý vliv na orientaci. U Langstrothů, kde nemůžu otáčet nástavky jsem z toho měl strach, ale oproti čtvercovým Brennerům, kde otáčím nevidím rozdílů. Ale všechny mám na paletách na zemi. Je to nejlacinější a přitom nejlepší varianta.
Hodně úspěchů. Karel

P.S. pro zajištění úlů v řadě můžeš požít také KARE mříž. To je taková mříž z drátů do betonu. V předu ji můžeš mít stabilně, vzadu sundavat + pevná střecha na nohách.
Tak si chci zajistit na včelnici skládek nástavků.

U vás se nefumiguje dvakrát s odstupem cca 7 dní, aby se zlikvidovali i
roztoči případně vylíhnutí z plodu?

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 11, 2005 1:16 PM
Subject: Re: velky počet roztočů


> Ivan Černý napsal:
> >Po první fumigaci spadlo tak 200-500, podle úlu (oddělky míň,
> >silná včelstva víc). Po druhé fumigaci jednotky kusů, kromě
> >jednohoúlu, kde asi vyběhl plod a byla zas hromada.
>
> Včelstva na spad roztočů nijak zvlášť nekontroluji.
> Zatím jsem fumigoval 1x začátkem listopadu, gabon jsem měl vložený na
> přelomu srpna a září.
> Při namátkovém pohledu do podmetu produkčního včelstva 2 dny po fumigaci
> jsem byl překvapený tím, že jsem uviděl odhadem asi sto roztočů.
> Pokud to je necelé dva měsíce po plošném léčení gabonem, po vlastně jen
> doplňkovém léčení fumigací, zřejmě něco u gabonu nefunguje. Očekával bych
> maximálně jednotlivé roztoče.
>
> Radek Krušina

Ivan Černý napsal:
>Po první fumigaci spadlo tak 200-500, podle úlu (oddělky míň,
>silná včelstva víc). Po druhé fumigaci jednotky kusů, kromě
>jednohoúlu, kde asi vyběhl plod a byla zas hromada.

Včelstva na spad roztočů nijak zvlášť nekontroluji.
Zatím jsem fumigoval 1x začátkem listopadu, gabon jsem měl vložený na přelomu srpna a září.
Při namátkovém pohledu do podmetu produkčního včelstva 2 dny po fumigaci jsem byl překvapený tím, že jsem uviděl odhadem asi sto roztočů.
Pokud to je necelé dva měsíce po plošném léčení gabonem, po vlastně jen doplňkovém léčení fumigací, zřejmě něco u gabonu nefunguje. Očekával bych maximálně jednotlivé roztoče.

Radek Krušina

Zde jsem dal nahled a foto s kontakty pro informace o DVD. Podle me to chce jen zavolat a objednat.

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=298

_gp_

Rad bych o vcelareni prozradil a dal do konference odkazy, ale vse je o autorskych pravech a v tom me doufam chapete. Tudiz nemohu dat oficialne na web nic, co porusuje zakon. Dohledam alespon nejake kontakty na zaslani DVD. Ja ho dostal jako pozornost a neznam tudiz cenu podminky zaslani (jde o polskeho autora dvd o Kanade a tamnejsim vcelarstvi)

_gp_

Možná by to zajímalo více lidí. Jistě by nebylo od věci uveřejnit to na této
konferenci. Stejně jako včelaření v Kanadě.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Jirka" <klepet/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 11, 2005 9:36 AM
Subject: Re: Ochrana n?stavkov?ch ?l? proti vandal?m a kr?dei


> Všem děkuju za rozdělení se s vlastními zkušenostmi a pokud nevyužiju
> čtvercovou paletu dle rady pana Pazderky tak dám na vaše rady a budu
> věřit,
> že lidská špatnost není ještě zas až tak strašná jak se domnívám :-)
> PS: pro p. Pazderku - velice děkuji za nabídku zaslání podrobností o
> čtvercové paletě pro nástavkové úly což bych velice uvítal, ale bohužel
> jsem nenalezl v této konferenci na vás e-mail. Zda-li by jste mohl a
> zaslal
> mi obázek či podrobnosti o čtvercové paletě na mail klepet/=/seznam.cz ,
> byl bych moc vděčný. Děkuju

Všem děkuju za rozdělení se s vlastními zkušenostmi a pokud nevyužiju čtvercovou paletu dle rady pana Pazderky tak dám na vaše rady a budu věřit, že lidská špatnost není ještě zas až tak strašná jak se domnívám :-)
PS: pro p. Pazderku - velice děkuji za nabídku zaslání podrobností o čtvercové paletě pro nástavkové úly což bych velice uvítal, ale bohužel jsem nenalezl v této konferenci na vás e-mail. Zda-li by jste mohl a zaslal mi obázek či podrobnosti o čtvercové paletě na mail klepet/=/seznam.cz , byl bych moc vděčný. Děkuju

Mám máslo na hlavě, nepoužíval jsem ani Gabon ani Formidol, nechal jsem se ukolébat nízkým spadem a podložkách. Tuto blbost tedy již nikdy nezopakuji, pokud mi bude dána možnost. Prostě, jsem se domníval, že to je v pohodě, jako v minulých letech, kdy jsem na podložkách stejně jako letos téměř neviděl mroztoče, a ani při léčení nebyly.
Ještě mě v létě napadlo, a to by stálo příští rok za pokus, když už roztoče mám. Nežere je něco z diagnostické podložky? Mám úly na paletách, je tady plno mravenců a jiné havětě. Letos jsem dokonce nachytal v jednom oddělku takovýho pěknýho brouka, jak se tam kliďánko producíroval mezi včelami po plodu. Až jsem se děsil Tumidy.

K té rezistenci. To je pro Dol, tak přesně nevím, jak to stat. vyhodocují, já jen musím rozdělit skupinu na liché a sudé, prvně léčím cik a podruhé (do 6dnů) cak. (Střídám léky).
Pokaždé musím první a druhý den počítat roztoče. Teď o víkendu to chci zapsat do tabulek a poslat do Dolu. Do té doby o tom nechci nijak moc mluvit, ale protože jsem měl k dispozici vlastně tři podskupiny, jedna tu byla pořád, a dvě byly na různých polích, mohu trochu porovnávat. Zatím to vidím tak, že i na malých vzdálenostech (10km)je velký rozdíl v zamoření.
Tak tady (na internetu), i tady u nás doma, budu nadále opruzovat se svojí utkvělou "myšlenkou" podrobné evidence staoviˇšť včetně souřadnic.
Jen tak pro zajímavost, u nás na krajském webu, myslím
www.kr-kralovehradecký,cz je GIS a pokud má někdo dobře nainstalovaný prohlížeč (JAVA), má k dispozici nejen mapy, ale i letecké snímky. Takže je možné určit souřadnice s přesností na metry. A není z jejich strany techn.problém, tam publiovat i staoviště včel. To chtěli i u nás na MNV, do GIS, protože z jedotlivých hlášení, i souhrného od jednatele tam nejsou příliš moudří. Jednání s místní, i krajskou správou proběhlo velmi hladce, horší to je s možností představit to a dohodnout u nás.

Mějte se Karel

Pozemkový fond je zajímavá instituce,
velmi dobře se s ní komunikuje, zejména jako běžný resituent. I když
rozhoduje o velkém majetku, neplatí pro ni správní řád, jako pro běžný
státní úřad. Z tohoto důvodu je a dále bude možné toto chování. Jen
tentokrát operace vadila více stranám.

KZ


Uživatel G. Pazderka Vám posílá článek, který ho zaujal na serveru
Novinky.cz
------------------------------------------------
Ministr zemědělství Zgarba rezignoval

Ministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) rezignoval. Z funkce odejde k 16.
listopadu. Ve funkci ho nahradí poslanec ČSSD Jan Mládek. Premiér Jiří
Paroubek (ČSSD) byl s působením Zgarby nespokojen.

Celý článek: http://www.novinky.cz//06/94/83.html
------------------------------------------------
G. Pazderka
(Redakce Novinky.cz ani provozovatel serveru nenesou žádnou odpovědnost za
obsah textu doplněného odesílatelem emailu.)

       


Uživatel G. Pazderka Vám posílá článek, který ho zaujal na serveru Novinky.cz
------------------------------------------------
Ministr zemědělství Zgarba rezignoval

Ministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) rezignoval. Z funkce odejde k 16. listopadu. Ve funkci ho nahradí poslanec ČSSD Jan Mládek. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) byl s působením Zgarby nespokojen.

Celý článek: http://www.novinky.cz//06/94/83.html
------------------------------------------------
G. Pazderka
(Redakce Novinky.cz ani provozovatel serveru nenesou žádnou odpovědnost za obsah textu doplněného odesílatelem emailu.)

Od: Jirka:
...
> také dvoumatečné včelaření což dle literatury obnáší vystavění nástavků až
> do dvoumetrové výšky a to se obávám je vysloveným lákadlem pro převrhnutí.
.......
Pouzivej ctercovku (paletu) a mas to stabilnejsi. Ctvercove rozestaveni je dobre a videl jsem dokonce na fotu kdesi ze Zelandu vcelare rozebirajici takovou sestavu na plantazich actinidiich (kiwi) pekne z leseni, kterym byla paleta obehnana. Slo zrejme o neco mobilniho, lehkeho a lehko sestavitelneho. A slo o pristup k vyscu kolem 2 - 3m v ulovych nastavcich.

> Největší problém vydím v
> tom, že přes léto může být výška každého ůlu z jedné pětice na trámech
.........
Pri ctvercovce muzes pouzit jeden plech a ten zabezpecit o paletu treba tim dratem. Nebo pouzit tezsi vika. A vysku dorovnavat prazdnym nastavkem.

Takove rozestaveni je typicke pro Kanadu a tamnejsi vcelareni, ktere momentalne studuji.
Budes-li chtit nejake podrobnosti jak ta paleta vypada atp. ozvi se mi na mail.

_gp_

Od: Karel:
...
> A tak mám dotaz na ty, co mají obdobný spad po prvním léčení a mají
> "diagnostická" dna. Kolik měli na nich roztočů? Já jen jednotky za týden.
> Proto jsem byl značně překvapený. Protože diagn. podložky byly u těch
> zamořených kočovaných včelstev stejné jako u místních nezamořeých. V srpnu
> i v září.
...
............

Maly dotazek. Pouzival jsi Gabon? A kdyz jo tak jaky?

A k tomu krizovemu(vym) pokusum. Muzes popsat podrobnosti? Jak lecivo krizis a kombinujes?

_gp_

K> A tak mám dotaz na ty, co mají obdobný spad po prvním léčení a mají
K> "diagnostická" dna. Kolik měli na nich roztočů? Já jen jednotky za týden.

Vloni mi padalo tak 0,2-0,5 za týden, po první fumigaci spadly
jednotky, max. desítky kusů.

Letos až do poslední dekády srpna taky skoro nic (<1 za týden), tak
jsem nedal ani mravencovku.
Ale na konci srpna se to rázem rozjelo a na konci září padalo 3-5
denně. Po první fumigaci spadlo tak 200-500, podle úlu (oddělky míň,
silná včelstva víc). Po druhé fumigaci jednotky kusů, kromě jednoho
úlu, kde asi vyběhl plod a byla zas hromada.

Mám v podezření hlavně reinvazi - předloni byl pořádně rojový rok a
tehdejší divoké roje mohly právě letos v srpnu padat na varrou. Časově
mi to vychází.

Úspěšné fumigace a/nebo odolné včely
přeje Ivan

To já jsem předloni našel jedno včelstvo bez střechy a uteplivky.To jsem ještě neměl dodělaný plot kolem včelnice a někdo byl asi zvědavý.Týden do nich pršelo.Pak uhodily mrazy.Úl jsem akorát přikryl a děj se vůle boží.Dál se nedostali asi ani pro to, že to byly krajní drsný včely.Drsný i na mé poměry.Chudák vosa, která se opovážila prozkoumat dno-i když nelétaly.Kolem 0 stačilo projít okolo a hned se skautky přišly podívat na leták , nebo očko.Takže když je odkryl, tak ho navštívily.Mimochodem, celou zimu šel z úlu led a očko bylo téměř zamrzlé-vydržely, byly hodně silné a vyrojily se první na stanovišti.Jejich dcera je jen o málo hodnější a medu také moc nemají, výměna matky se nedaří-ani s oddělkem, ale hlídačky jsou dobré.

Karel Jiruš napsal:
Kam foukáte včely, jen před úl, svisle na zem pod nástavek, či do bedny?
Jak vysoké rámky máte a jak širokou spodní loučku?

Mě se osvědčil při vyfukování včel kompresorem smyk a kbelík.

Několik fotografií je mých stránkách:
http://www.sweb.cz/jjvcela/Vyfukovani_vcel_soubory/Vyfukovani.htm

Honza

Základní ochrana je podle mne výběr místa. Pobertové jsou líní a hlouběji do
lesa obvykle nechodí. Úly nesmí být vidět z nějaké asfaltové a
frekventované cesty, případně z nějaké spojnice mezi vesnicemi, kudy chodí
lidi ze zábav nebo z hospod.

Jinak jsem taky svého času uvažoval o různých zabezpečeních, ale k ničemu
konkrétnímu jsem nedospěl. Různé zámky mezi nastavky jsem zavrhl. Nejdále
dospěl nápad, kdy jsem chtěl úly zajišťovat drátem nebo káblíkem protaženým
otvory v stojanu, dnem a plastovými elektrikářskými lištami v rozích
nastavků až do víka ulů, kde mělo být napínací zařízení, které zajišťovalo
kompaktnost ulu při převozu a to, že poberta nějaký nastavek nenazdvihne a
dráty něčím nepřecvakne. Víko mělo být zamknuto kladkou. Zůstaly z toho jen
vyvrtané díry v stojanech a lišty 10x15 v rozích pár nastavků.

Těch úrovní zabezpečení je několik.
Nejmenší je proti náhodnému zvědavému návštěvníkovi nevčelaři, třeba
náhodnému houbaři, který není vybaven nějakým nářadím. Tam spoléhám na
včely. Znamená to, že v úle by neměl být prostor bez včel, který by takový
houbař mohl otevřít bez použití nářadí. Třeba sejmout stříšku a podívat se,
jaké má včelař uteplivky na úlu.

Pak proti vandalům, to už je určitý problém. tam se to dá jen ztížit. Třeba
že úly nejsou na nějakém podstavci po jednom, který se snadno celý převrátí,
ale 3 - 4 úly na stojanu, přišroubované dno, úl přežije zásah větším kamenem
atd.

Pak proti "kolegům" zlodějům, to se taky dá jen ztížit. Třeba vkomponovat do
dna úlů matky a přišroubovat je zespodu k podstavci třeba imbusovými šrouby,
takže dokud se příslušným imbusovým klíčem dno zespodu neodšroubuje, úl
nejde odnést.

Různé elektronické hejblátka s hlášením vniknutí třeba přes mobilní telefon
jsou sice lákavé, ale jak se to roznese, spíše se někdo vloupá do úlů a
ukrade to zařízení než úly.

Ale jinak úly mám už pár let přes léto v lese, neviditelné z cest, volně
položené na stojanech a zakryté kusy plechu zatížené kameny a zatím jsem
žádné nevítané návštěvy nepozoroval. Kromě ptáků a myší, kteří na podzim
plení pod plechem uteplivky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka" <klep>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 10, 2005 10:40 AM
Subject: Ochrana nástavkových úlů proti vandalům a krádei


> Zdravím všechny přítomné. Měl bych dotaz týkající se ochrany nástavkových
> úlů proti převrhnutí či zničení vandali případně proti krádeži a to při
> včelnicovém rozestavění po pěti ůlech na dvou trámech. Letos se včelařením
> teprve začínám, ůly mám na odlehlejším místě u lesa (kvůli udržení dobrých
> sousedských vztahů-sousedka je bohužel na včelí bodnutí silně alergická) a
> tak nyní řeším otázku zabezpečení úlů. Vlastním ůly typu optimal a plánuji
> také dvoumatečné včelaření což dle literatury obnáší vystavění nástavků až
> do dvoumetrové výšky a to se obávám je vysloveným lákadlem pro převrhnutí.
> Nad nějakým mechanickým zabezpečením si již tři měsíce marně lámu hlavu
ale
> marně, poraďte mi prosím někdo zda-li máte s tímto nějaké zkušenosti či
> alespoň nejaký odkaz, kde bych se mohl inspirovat. Největší problém vydím
v
> tom, že přes léto může být výška každého ůlu z jedné pětice na trámech
> značně rozdílná což by u dříve používaných zadovácích nehrozilo :-).
> Děkuji za případné návrhy či odpovědi.

V loni jsem to prvně vyzkoušel zimováí u lesa a byl jsem překvapen. Vandalové nebyli.
Dokonce, když při stahování dříví jeden úl rozhodili, tak mi ho jedna paní přikryla. Možná to s tou lidskou špatností není tak hrozné.

Protože jsem i "fušoval" do zabezpečování objektů, tak aniž bych chtěl kohokoli odrazovat, platí: pokud má pachatel dostatek času a motivaci, překoná vše.
Když není na místě el.energie, tak jen připravit nástražný systém, a sehnat si dobrého právníka. :-)
Je jedno pravidlo - nejlepší alarm jsou dobré sousedské vztahy.

Ano, nevím jestli to byl on, ale okukoval jsem ho v Lysý.
Přesto, v jednoduchosti je síla, a tak se ptám i na jedodušší možnosti.

Snažím se minimalizovat množství krámů okolo včel. Dno, nástavky, mezidno = krmá podložka = výkluzy = tepelá izolace pod víko, a víko.
Krmítka = přepážky, atd, vše se bude muset vejít k uskladnění do nástavku. Na fotkách od př. Koloméhojsem viděl, jak si připravují chovné lišty na "dřevěné tácy". To si chci taky udělat, ale opět na půdorys nástavku. Jsem bordelář, a tak musím bordelu systémově předcházet, nebo v něm mít systém.

Zdravím všechny přítomné. Měl bych dotaz týkající se ochrany nástavkových úlů proti převrhnutí či zničení vandali případně proti krádeži a to při včelnicovém rozestavění po pěti ůlech na dvou trámech. Letos se včelařením teprve začínám, ůly mám na odlehlejším místě u lesa (kvůli udržení dobrých sousedských vztahů-sousedka je bohužel na včelí bodnutí silně alergická) a tak nyní řeším otázku zabezpečení úlů. Vlastním ůly typu optimal a plánuji také dvoumatečné včelaření což dle literatury obnáší vystavění nástavků až do dvoumetrové výšky a to se obávám je vysloveným lákadlem pro převrhnutí. Nad nějakým mechanickým zabezpečením si již tři měsíce marně lámu hlavu ale marně, poraďte mi prosím někdo zda-li máte s tímto nějaké zkušenosti či alespoň nejaký odkaz, kde bych se mohl inspirovat. Největší problém vydím v tom, že přes léto může být výška každého ůlu z jedné pětice na trámech značně rozdílná což by u dříve používaných zadovácích nehrozilo :-).
Děkuji za případné návrhy či odpovědi.

Zemske ustredi spolku vcelarskych

Nase ustredi doporucuje spojovani spolku ve vetsi celky-ma na zreteli dokonalou organisaci.Tim by se docililo decentrakisace nebo federace-rozdeleni prace a potrebne uvoneni v ustredi by prineslo mnohe vyhody J.Vecera

Podle navrhu Stanov,spolky by pozbyly primeho spojeni s ustredim.Nejlepe slouzi primi styk spolku s ustredim a ma primou kontrolu na valnych hromadach.Ustredi by se ohradili barikadou žzupnich vyboru a mistni spolky by mely zavrena usta.Nikdy by jiz nemohly o necem rozhodovati,prisluselo by jim,podle stanov dovolavati se,mlceti.
V zajmu vcelarstvi je aby se nikdy nevzdavali primeho vlivu na cinnost Ustredi,ktere ma byti vykonnym organem,ale nikoliv samovladcem. R.Ettl

K diskusi se hlasim jako navrhovatel a organisacni referent o zaverecne slovo.
Sve zivotni idei-organisatora k vychove-jako ucitel a stoupenec zasad organisatora a vychovatele zustanu jiz veren,presto ze ve sve 40lete praci lidovychovne byl jsem nescislne krat zklaman.
Jiz 5let pracuji na zdokonaleni vcelarske organisace...zavazal jsem se na ZU 1931...J.Vecera
/1930 vzdal se funkce predsedy organisacni komise a pozdeji i clena ustredniho vyboru./

Zvolena reorganisacni komise byla tolika lidem ke cti a navrzene žzupy snad zadostivym daly prilezitost k novym hodnostem.Snahy smerujici k pomernemu zastoupeni vsech casti,,vedlejsim ucelem stanov bylo znemozniti privilegium Brna.Rajonovani spolku je velikym spoutanim osobni svobody clenu.Na valne hromade ve Zline nebyly pripusteny zadne zmeny.Zemsky Urad ucinil spravne-demokraticky ze Stanovy nepotvrdil. Msrg.F.Adamec

Vzpominka na Valnou hromadu
...bylo slyseti:predstavestvo ZU pripravuje nam ve stanovach diktat,zacina se u nas probouzeti Mussoliniho fasismus...Co to ? Jest to mozne ? Krupicka Usobrno

1937 Reorganisacni komise
vsemi delegaty projednala bod za bodem a pripravila navrhy stanov pro valnou hromadu.
Zada aby valna hromada zrusila usneseni z V.H.z Olomouce 1933 a Zlina 1934.
Ze stanov vyjmout § Volebni rad

Spolky prijimaji za cleny zpravidla ze sve oblasti..

Kazdym rokem se provadi volba 1/3 clenu vyboru/vymena/

Zemsky urad v Brne schvalil predlozene Stanovy

1938 ZUSV vypisuje volby ve spolcich a valnou hromadu
Po podani zadosti na Politickem Reditelstvi vBrne-nedosla zadna odpoved-Valna hromada se nemuze svolati.

1939 29.ledna
Valna hromada na Stadionu se neocekavane kvuli manifestacni schuzi Narodni Jednoty a ministerskeho predsedy Berana presunula do Zemskeho Domu.
Predchazela 3hodinova slovni priprava,zda volby budou platne,ci ponechat vybor stary..Vyznelo ze 2/3hlasu pro platnost jiz uvedenych voleb.

Z dnesnich Stanov nemel by se take vyjmout Volebni Rad ?
jake by bylo jeho hodnoceni dnes ?
Dnes je demokraticky ? Fasisticky ? Ci jaky ???
Prospiva rozvoji vcelarstvi ?

franta

Minulé roky jsem si (i okolí) užíval bez roztočů.
Na dvou stanovištích jsem neviděl ani jedoho roztoče (při letmé kotrole podložek), až jsem se děsil, že nefuguje léčivo. Za to na třetím vzdáleném stanovišti, tam jich bylo.


Letos jsem se zapojil do měření rezitence a domíval se, i podle nálezu na diagnostických podložkách, že spočtu tak do deseti roztočů na podložce. Byl to šok, protože jsme nad podložkami i s manželkou (která mně v tom nenechala) počítali roztoče až do večera.
Průměr asi 500 na včelstvo. To byla ale včelstva, která jsem měl jinde u svazenky. (A já dvojitý blbec jsem si přitáhl sem domů 50 včelstev i s roztoči a k moru.)


Prohlížel jsem podložky i u včelstev, která zde zůstala celé léto. Oproti loňsku je tam roztočů víc, ale jen v řádu jednotek a desitek (do 50). A stojí vedle sebe na včelnici. Z toho mi vyplývá, že za srpen, září ani při těsném kontaktu úlů nedošlo k příliš velkému šíření roztočů.
Možná, kdyby měli čas, tak se tam taky rozmnoží.

A tak mám dotaz na ty, co mají obdobný spad po prvním léčení a mají "diagnostická" dna. Kolik měli na nich roztočů? Já jen jednotky za týden. Proto jsem byl značně překvapený. Protože diagn. podložky byly u těch zamořených kočovaných včelstev stejné jako u místních nezamořeých. V srpnu i v září.

P.S.
2. a 3. ošetření jsem zatím nedělal. Běžně je dělám
knotem v listopadu a o vánocích. Těch pár vhodných dnů se vždycky dosud našlo.
Proto jsem tady taky napadl neinformovaost o cenách lahviček léku = méně jak 1 litr benzínu. Dle mně je lepší investovat do léčiva než do benzínu, který projezdí důvěrník , když s tou drahocenou relikvií objíždí včelaře. U nás i deset a víc km. Naplánovat takovou akci je poměrně složité a tak se hraje na jistotu teplých dní v říjnu a v září. Tady je myslím snaha po ošetření v jedné chvíli více kontraproduktivní, než kdyby měl lahvičku každý včelař, nebo skupina poblíž sebe. To by si mohli zariskovat, a když by risk nevyšel, tak je tady kompresor. Letos to na něj podle počasí vidím (i podle zamoření:-).

u pr. nerada jsem videl fikanou vec:
nastavek, kt. chces vyfoukat, postavis na bok na zbytek ulu - co nejbliz k sobe. na zbylou plochu ma udelanou takovou zasitovanou zakulacenou strisku (nebo jak to nazvat) - vcely foukas jakoby kolmo pred ul, ale ony padaji diky te siti rovnou do ulu (resp. do jeho nejhorejsiho nastavku). ta sit je z materialu, co se pouziva na sitove dno. bocnice a zbytek kostry ze dreva.

doufam, ze je ten popis srozumitelny, kdyby ne, zkusim to nakreslit.
a propo - nevim, jestli by to fungovalo i na vysokych nastavcich...

jd


> --- Původní zpráva ---
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Datum: 10.11.2005 09:14:04
>
> G. Novotný napsal:
> "pokud se použije ofukovací pistole"
>
> Přesně tak to pláuji. Jaká pistole. Já vím zatím jen o jednom "ventilátoru
> - fénu" od Makity za asi 3000Kč?
>
> Kam foukáte včely, jen před úl, svisle na zem pod nástavek, či do bedny?
> Jak vysoké rámky máte a jak širokou spodní loučku?
> Děkuji. Karel Jiruš
>

Co to je velky spad roztocov?

U mna vcelnica s kmenovymi vcelstvami po letnom lieceni kys. mravcia a
gabon. Spad po zadymeni do 30 ks
Vcelnica s odlozencami, ktore boli v lete zadymene v obd. ked boli bez
plodu. Spad po 1. zadymeni do 200 ks, po druhom zadymeni do 50 ks.

Matej




Radek HUBAČ
<drh/=/seznam.c An: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: re: velky počet roztočů
09.11.2005
19:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ahoj Václave, taky jsem se zhrozil po 1. fumigaci, co jich je. Problem
je, že většina lidí léčila už před měsícem, což je k ničemu a ted by
měli ještě aspon jednou léčil ( předpokladam že podle metodiky léčili 2x
s odstupem cca 10dnu
Radek Hubač

-----Original Message-----
From: Duch?? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, November 09, 2005 3:30 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: kompresor na aerosol

V naší ZO Nové Město nad Metují s úspěchem používáme vzduch z bomby od
dýchacích kyslíkových přístrojů, které používají hasiči, ti nám je také
plní a vyměňují, doporučuji se u vás u hasiču na ně zeptat. Je to velmi
praktické a operativní řešení a není to zase až tak drahé. Vašek Ducháč.
Ještě chci upozornit na nutnost poctivého léčení, protože letos se
ukazuje
velký výskyt roztočů..

__________ Informace od NOD32 1.1280 (20051108) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Někdo tady asi před měsícem uváděl, že použil vyvíječ páry od PROMY OPočno. Nemohl jsem ho tam tam najít, jen až v loňském katalogu je parní odstraňovač tapet. Což je asi ono.
To bych si snad vyrobil, boilerové těleso i spřírubami mám, tak to přidělám k nějaké izolované nádobě.
Nepochopil jsme ten sud.
Takže, bude mi fungovat tohle?:

Sud snížím = ořízu mírně šikmo (když jej postavím a dno).
Položím tak, aby vyšší, nyní delší hrana byla dole, a vyspáduji k otevřené straně (chybějícímu víku). V dolní části, ale ne nejnižší udělám vývod páry z vyvíječe. Nad tím bude rošt, kam naskládám na plocho rámky. Vpředu přiklopím deskou, pod kterou bude šterbina, kde by měla vytékat do koryta směs vosku a vody.
1.Má někdo s uvedenou konfigurací zkušenosti? Bude to fungovat?
2. Protože budu muset zaujmout kruhovou obranu jednotlivce před morem :-), chtěl bych plásty i při akci co nejvíc desinfikovat. V případě moru to znamen jít nad 100stC.

Co dát do sudu další topné těleso, a prostor s párou zkusit zahřát o něco víc? Samozřejmě pokud bude izolovaný.
Je zde na koferenci i nějaký topič?

Vyrábět vyvíječ přehřáté páry, je taky možnost.
Kudy vidíte cestičku?

Karel Jiruš

G. Novotný napsal:
"pokud se použije ofukovací pistole"

Přesně tak to pláuji. Jaká pistole. Já vím zatím jen o jednom "ventilátoru - fénu" od Makity za asi 3000Kč?

Kam foukáte včely, jen před úl, svisle na zem pod nástavek, či do bedny?
Jak vysoké rámky máte a jak širokou spodní loučku?
Děkuji. Karel Jiruš

>Celkem slušně se mi osvědčil jako zdroj vzduchu kompresor
>na 220 V z OBI s výkonem motoru 1300W. Tento kompresor
>poháním mimo dosah proudu agregátemHONDA o výkonu 1000W.
-------------
Tahle kombinace se mi nabízela, když jsme čekali na dodávku 2-taktniho motoru s kompresorem FUK za 20000.- Při akčních cenách v Baumaxu to vycházelo skoro na polovinu ceny za dvojnásobné "železo". Navíc universální použití agregátu v terénu. Všechno má své výhody.

Nějak tu zmizeli experimentátoři s piezoelektrickým aerosolem. Těšil jsem se na jejich výzkumné zprávy. Aerosolu není nikdy dost :-)

pozor tlakové nádoby je nutno zapojit přes regulační ventil, ale to by vám hasiči názorně a myslím že i rádi předvedli a poradili s nákupem, Vašek Ducháč.

Celkem slušně se mi osvědčil jako zdroj vzduchu kompresor na 220 V z OBI s
výkonem motoru 1300W. Tento kompresor poháním mimo dosah proudu
agregátemHONDA o výkonu 1000W. Váha kompresoru s tlakovou nádobou 20 l je
zanedbatelná, agregát je o něco těžší. I když výkon agregátu je nižší než
výkon motoru na kompresoru, kombinace obou zařízení bezproblémově funguje a
množství vzduchu je dostatečné pro plynulou fumigaci. Tlakový spínač vypíná
kompresor na devíti atmosférách, regulace je na aerosolovém přístroji.Tuto
sadu je možno použít i pro ofukování včel z medníku při medobraní, pokud se
použije ofukovací pistole. Agregát má i vývod na 12 V např. pro pohon
medometu, ale v tomto případě používám napájení motorku z autonabíječky,
neboť vytáčím doma.
Kilovatový agregát bez problémů utáhne i vapku s příkonem 1600 W, po
povodních tento komplet běžel prakticky týden bez oddechu, aniž došlo k
poškození obou přístrojů.
NG
a aerosolování probíhá plynule.----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 09, 2005 10:16 AM
Subject: RE: P?sma stanoven? SVS a oblasti se zv?eou ostraitost?


Od: Lejčar:
> 3) Dovede si představit kolik času a úsilí je potřeba ke zvládnutí
popsané
> situace tam, kde skutečně o něco jde?
.......

A o co jde?Ciste spekulativne.:-) Mozna ze kdyby jsi nic neodesilal, tak
by byla mapka s morem o neco cistci! :-) A toto ber ode me jako s usmevem,
protoze takovych "zakuklenych" vcelich stanovist a lokalit je podle me
mnoho. A k tomu casu. K cemu je svazovy organ - clenska schuze? Nebo to v
organizaci nejde zorganizovat behem par dnu? ... Ono nejen kvuli dotacim by
se mela ZO CSV schazet. Tedy: Sesla se schuze ZO a jestli ano, jak dlouho od
tveho zjisteni? A jinak: Me predstavy o casovem zvladnuti prohlidek jsou
vzhledem k pocetnosti clenu jasne.

Predstav si ale, ze by bylo clenu mene a chovanych vcelstev na vcelare v
CR vice.

_gp_

Kdyby se povedlo srazit potřebný výkon elektromotoru na cca 400, 450 wattů,
šlo by kompresor napájet z automobilové 12 voltů baterie přes střídač.
40ampérhodinová startovací baterie v dobrém stavu by mohla dávat takový
výkon aspoň 10 - 20 minut a to by zvláště při použití acetonu mohlo stačit.
A pokud by se na střídači mohl měnit výstupní kmitočet, nemusela by se
používat pro vstup vzduchu do přístroje ztrátová regulace škrticím ventilem,
ale bezeztrátová změnou kmitočtu v měniči. A zase by byla nějaká desítka
wattů výkonu z akumulátoru k dobru.
Pro 750 - 1000 wattů už jsou proudy z normálního 12 voltového akumulátoru
pravděpodobně příliš velké, musel by to být střídač na 24 voltů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 09, 2005 7:17 PM
Subject: Re: aerosol


> Podle mých informací má mít kompresor pro aerosolový vyvíječ schopen dodat
> minimálně 50 litrů za minutu při přetlaku 3.5 až 10 atm. Výkon motoru
> minimálně 0.75 kW.

Na hasičskou bombu jsem po malé úpravě dal regulátor z kyslíkové bomby na svařování.Ten upravuje na potřebných 3,5 atm.Jedna bomba vydrží na cca 30 včelstev-podle počtu nástavků.