73430

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


michal (194.213.62.52) --- 23. 3. 2005
dadant a langstroth

prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a langstroth a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth

Nevčelařím ani v jednom z nich, ale jen tak na zkoušku jsem zkusil zadat
heslo dadant do Seznamu a vylezlo 22 odkazů.... Určitě to v některém z nich
bude. Jinak délku rámků snad mají stejnou, liší se snad jen tím, že jeden z
nich používá v plodišti vysoké rámky a v medníku nízké, druhý má všechny
rámky stejné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "michal" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 11:17 PM
Subject: dadant a langstroth


> prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a
langstroth
> a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké
> jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :)

Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
(oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
přepážka.

Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA
teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.

Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny
L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi
nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá
polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.

Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo
460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).

V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu,
kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
na 37 mm a přidáním 12. plástu.

V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti
Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo
ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace
spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za
ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek
Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá
k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
nekontaminovaných medníkových plástů.

Zdraví

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :)

Dobrý!!!
Tomu se říká koplexní informace!! Ten student jistě bude mít radost!

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM
Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát :)


> Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
> 300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
> (oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
> loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
> ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
> http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
> přepážka.
>
> Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
> historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v
USA
> teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
> Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.
>
> Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
> dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky
(mezistěny
> L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
> díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
> trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
> Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď
sekcemi
> nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době
(druhá
> polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
> tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
> včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.
>
> Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
> evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
> jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
> malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
> medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
> bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
> převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
> pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm
(dílo
> 460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
> známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
> usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).
>
> V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova
úlu,
> kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
> emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
> časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
> milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
> svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
> Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
> čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
> plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
> na 37 mm a přidáním 12. plástu.
>
> V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena
(oproti
> Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
> později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To
vedlo
> ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož
modifikace
> spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
> před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
> došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
> dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel
za
> ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
> Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
> plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový
nástavek
> Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
> Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
> manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
> podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
> plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak
přispívá
> k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
> odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
> nekontaminovaných medníkových plástů.
>
> Zdraví
>
> J. Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu