75521

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Baudis Jan P. --- 23. 1. 2002
Re[2]: pylochyt

> Hlavni je nechat oddelky napokoji, neotvirat je kazdy druhy den, jen
> cukr jim dam, kdyz neni snuska.

Souhlas s tím, že s pylem u oddělků snad ani nebývá problém. Horší je
to s glycidy. Moje zkušenost je - oddělky neustále krmit (snad jedině
kdyby byla velká snůška hned blízko včel, tak bych krmení přerušil).
Oddělky jsou na výpadek přísunu zásob citlivé.

>> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku
>> pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu
>> od ostatních včelstev nasbírat.

Já mám celkem dobré zkušenosti dát před krmením na zimu 1. nástavek (s
pylem) nahoru. Pyl se dostane pod zásoby a včely jej tam na jaře
najdou. Není pak problém s ošetřováním pylu proti plísni.

Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 93


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Květoslav Čermák --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt

>Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
>omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
>Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

Odpověď (pylová pasta):
Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.
Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát. Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný hranolek nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho odebírají tak 5-10 dnů.
A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.
Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i ty nebezpečnější.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Blinka --- 7. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt


----- Original Message -----
From: "KvitoslavEermák" <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:48 PM
Subject: Re: Re[2]: pylochyt


> >Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
> >omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
> >Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?
>
> Odpověď (pylová pasta):
> Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
> Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k
> tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná
> energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá
> takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.

Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

> Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk
> plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by
> ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s
> výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na
> folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít
> nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu
> je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát.

Při přechodu na jinou rámkovou míru nebo při rozšiřování počtu včelstev, kdy
jste nechali hodně stavět mezistěny a zimujete na hodně světlém díle, bývá v
předjaří v úlech pylu málo, protože včely pyl do světlého díla nerady
ukládají. V tom případě příjdou pylové placky vhod. Nachystal jsem si je už
doma. Do mikrotenového sáčku jsem vložil asi 0,3 kg pylového těsta,
rozplácal na stole na sílu asi 1 cm, okraj podehnul dospod a naskládal
několik na sebe. Tak mohou zůstat několik dní a pyl mezitím dozraje ke
konzumaci. Až těsně před vložením na horní loučky nad plod udělám nožem
několit řezů do mikrotenu a položím tak, aby řezy byly dolů a napříč k
loučkám. Je-li těsto správně husté, nebude vytékat a včely si v řezech
mikroten rozkoušou.

> Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh
> odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný
hranolek
> nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se
> pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
> Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou
> nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho
> odebírají tak 5-10 dnů.
> A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do
> nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za
> pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním
> trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.

Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
samotné včely při pěchování rousků do buněk.
Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
kvasit.
Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme (válíme na
stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
nahoře) anebo moučkovým cukrem.

> Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních
> zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i
> ty nebezpečnější.
>
> Květoslav Čermák
>
Pánové! Konzumujte pyl! 1-2 kávové lžičky denně. Víte do jakých kategoríí se
dělí muži?
Před operací prostaty a po operaci prostaty. Je potřeba začít už preventivně
co nejdříve. Až se začne ozývat, může už být pozdě.
A vůbec - vždyť jsou to rostlinné samčí pohlavní buňky!
:--)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Hezké sny přeje Josef Blinka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Rudolf Ž. (88.101.38.238) --- 17. 8. 2009
Spjování včelstev v podletí

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.101) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?

Já bych to nechal na jaro a využil potencionál obou matek jako dvou matečného včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spjov?n? v?elstev v podlet?
> Datum: 17.8.2009 16:45:54
> ----------------------------------------
> že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to
> učinit na ostro ?
> ------
> Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4
> z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a
> nespěchal a přemýšlel.
>
> POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá
> na početní sílu v zimě moc efekt.
>
> Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří
> jiní.
>
> Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší,
> možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.
>
> Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))
>
> Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes
> silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
> Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou
> na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli
> někdo jo, rád se přiučím.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Květoslav Čermák --- 10. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu