Včelařská konference

Průvan,nebo dokonalé větrání potřebné u živočichů,je velmi velký rozdíl.Všeobecně : každý,zvláště studený průvan škodí všem živočichům,včely nevyjímaje.Proto některé úly mají předkomůrky,(budečák,universál) a pak máme teplou a studenou stavbu.Teplá stavba,plocha rámků kolmá k česnu,zabraňuje tomu aby v úle docházelo k rychlému pohybu vzduchu,třeba jen proto,že venku fouká vítr a studená opačně.Je pravda,že v dnešní době si někteří včelaři myslí,že rychlá výměna vzduchu včelám prozpívá a tak dělají v úlech zasíťovaná dna a ještě mají po stranách úlů otevřené otvory.Podle mně jde o průvan,který vzniká tím,že z hoření části úlu uniká teplý vzduch,který je rychle nahrazován studeným.Dle mých skušeností je to extrem,který časem pomine.Zvláště v letošním roce je možno u mých některých včelstev pozorovat,jak zastavují česna proplisem.Česna jsou otevřená 6*1,5cm,síla stěny je 6cm prkno.Tyto zdánlivě malé otvory jsou ještě z části zastavovány,takže skutečný otvot tvoří několik děr o síle malíčku.Včelstva byla zazimována na 20 rámkách 35*22 ve dvou patrech,po 10 nad sebou a jedno patro je pod nimi prázdné.Česna jsou umístěna asi 4cm nad prostřední mezerou mezi rámky se včelami.Přátelé co u mě dělali aerosol se tomu divili.Myslím,že to mluví za vše.Nyní dělejte pokusy zase vy! Já to mám vyřešené.Jestli někdo chce chovat včely třeba v proutěném košíku,mě to vůbec nerozčiluje,asi by to nemělo rozčilovat nikoho.U mě neuhynulo žádné včelstvo nejméně 10 roků a chovám jich tak 12-13.Už několik let to chci snížit na 8,ale nějak mi to nejde.Závěrem i něco pro zatím nevčelaře.Půjdu-li ulicí,kde bude foukat ledový vítr jako na Sibiři,zajdu za roh kde bude jistě lépe.Vzduchu stále dost.Ještě lépe bude,kdyby tam stála opuštěná velká lednice.Za čas ale zjistím,že mám málo vzduchu a že by byl potřeba nějaký malý otvir na výměnu vzduchu.V žádném případě mě však nenapadne otevřít dokořán dveře.No a o tom to je.
Zdraví V.B.

V dnešní době jsme silně ovlivňováni "moderními včelaři" kteří nám neustále servírují, aby úl co nejlépe větral, aby v něm bylo co nejvíc děr, nejlépe žádné dno jen síto a pod. Vše je tak daleko, že např. uč. včelařství Ševčík si vymýšlí nesmysly o tom jak roje dávají přednost dutinám s několika otvory apod. Žel si zatím z nich nepoložil otázku co na to včely??? Jaký způsob větrání by volily, kdyby měly na výběr? Dnes to na přirozených rojích nezjistíme. Nejsou vyhnilé stromy a ulétlé roje nežijí dlouho díky varaoze. Můžeme však najít odkazy v literatuře ze začátku minulého století, kdy po lesích brouzdali s metrem v ruce výzkumníci a proměřovali stovky dutin a zanechali o tom svědectví. Tenkrát hledali ideální tvar úlu a zřejmě se později nerozhodli úplně dobře, ale tehdejší výzkum je překvapivý a jsou tam citována i německy psaná díla. V podstatě se jedná o to, že včelstva naprosto přesvědčivě dávají přednost dutinám s jedním otvorem, naopak dutinám s několika otvory se vyhýbají, nebo v nich nežijí dlouho. To je asi tak vše na co si vzpomínám. Žel archiv s těmito historickými záležitostmi jsem někam uklidil a nevím kam./Hledám/ Nemohu tedy citovat autory a pod, prostě paměť už není to, co bývala. Ale kdo chce ten najde. Máme přece knihovnu v Křemencově ul. ne? V praktickém včelaření vůbec očkám žádný magický vliv nepřipisuji. Včelstva v mých Dadantech je prakticky nepoužívají a tak jsem je vyřadil z výroby. Navíc porovnávání "děravých" a norm. úlů s jedním česnem vyznívá spíše pro úly s česnem. A tak mohu li radit, není lepší než vymýšlet si smělé teorie také si někdy položit otázku: Co na to říkají včely a čemu by dali přednost? Rozhodně na tom neproděláme. Zdraví R. Stonjek