Včelařská konference

Zcela jistě může mít vliv druh půdy, ale toto je zajímavé. Podle tohoto zjištění, by bylo vystopovat převozy včelstev z těchto oblastí do oblastí pro které nejsou borůvky typické, nebo identifikace založení velké borůvkové zemědělské (zahrádkařské) plochy.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9377190/

citace:

https://www.perennia.ca/wp-content/uploads/2019/10/ATTTA-FactSheet-Oct-2019.pdf



Na začátku studie nebyly u žádného z úlů pozorovány vizuální příznaky
infekce EFB. Na konci opylení byla pouze 2 z 57 včelstev (3,5 %), která
vykazovala jakékoli příznaky EFB, obě s nízkým hodnocením závažnosti
(1-4 infikované larvy na plodiště) (obrázek 2). Jedna z těchto úlů byla v
kontrolní skupině a druhá byla ve skupině léčené 2 lb. Tři týdny po opylení
borůvkami se u dalších úlů projevily příznaky EFB a úroveň závažnosti
byla mnohem vyšší. Tři týdny po opylení vykazovala 4 z 57 včelstev (7,0
%) symptomy EFB s vysokou úrovní závažnosti (10+ infikovaných larev na
plodiště) (obrázek 2). Z úlů, které byly pozorovány se symptomy EFB 3
týdny po opylení, byly tři úly z kontrolní léčebné skupiny (15,7 %) a
jeden úl byl pozorován v léčebné skupině 2 lb (5,5 %).

S těmi borůvkami to taky může být tím, že borůvky rostou v lese v horách, kde může být dost dutých stromů a v nich ulétlé nakažené roje. A že taky, částečně díky těm borůvkám, ulétlé roje tam mají dost pastvy, takže na rozdíl od drobných lesíků v polích v obdělávané krajině, stihnou za léto donést dost zásob a přežít tak zimu. A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.
U nás v podhůří to rozhodně vypadá tak, že včely prakticky každý rok nemají šanci bez dokrmení cukrem nashromáždit dost zásob, takže roje v dutinách, kde není včelař, co by doplnil zásoby na zimu cukrem, končí tentýž rok během podzimu nevytvořením zimní generace, vyloupením včelami a následně definitivní likvidaci díla hmyzožravými ptáky.

A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.<


Popisuje se tento fakt plošného infekčního tlaku když kvetou borůvky, jako vysoce pravděpodobný. Prostě je to tak, že když přisuneš několik včelstev, některé získalo za pár týdnů EFB. Takže nějaké nízké hodnoty pravděpodobnosti zvýšení infekčního tlaku EFB bych vyloučil.

Lze ten mechanismus Radime roznosu EFB roji objasnit? Je snůška, včelstva jsou přisunuta ke snůšce zdravá a odvoz je s bonusem infekčního tlaku EFB. Takže jak to jako funguje? Roje do přisunutých včelstev málokdy vletí. Samozřejmě existují emigrace létavek. Nějaká pravděpodobnost tu je, ale rojí se zase jen zdravé včelstva, ne nemocná. Ovšem zase tu jsou možnosti, které ovšem nevychází časově, protože snůška z borůvek nebude zase tak dlouhodobá. Takže jak Radime to roznášení funguje, když je snůška, současná loupeživost a slídění spolu se snůškou není tak aktuální věc, do slunovratu zcela jistě...

Je to jen nedoložený názor. Ale jak jinak se může ta hniloba šířit, když původce, na rozdíl od moru plodu, vydrží bez včel jen krátkou dobu, takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční.
Musí to být z divokých včelstev, která zimu přežijí a současně jsou nakažená. nejspíš zalétáváním nebo možní slíděním.
Nebo že by měla hniloba plodu ještě zásobárnu v nějakém jiném hmyzu než jsou včely? Svého času se cosi v tom směru tvrdilo o vosách.

Povodcov hniloby je viacero druhov,a hlavne sporulujuci bacilus alvei preziva mimo ziveho vcelstva aj niekolko rokov..

takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční<

Tak to zcela určitě ne. To si pleteš. Hniloba je docela obšírná infekce. Má několik původců a jediný morfologický rozdíl oproti původci moru je, že tvoří katalázu, tz. původci ve stadiu nemnožení, nemají tak odolný povrch který by je chránil před oxidací. Tz. pokud je v dutině životaschopné optimum pro příškvary, koky, resp. jiné zárodky které jsou třeba v suchu, tak výdrž infekčnosti je rozhodně velmi dlouhá.

Původci hniloby včelího plodu, zdroj internet:

Melissococcus pluton, Paenibacillus alvei, Další: Bacillus laterosporus, Bacillus gracilesporus, Bacillus eurydice, Streptococcus faecalis, Streptococcus faecium, Streptococcus durans, Melissococcus pluton: G+ zašpičatělé koky /diplokoky/. Netvoří spory. Roste anaerobně, obtížně se kultivuje. Je infekční pouze pro larvy. V příškvarech přežívá tři roky. Paenibacillus alvei: G+ tyčinka 5-0,8 x 2 -5 um. Tvoří oválné spory se zbytky sporangií na pólech. Roste aerobně i anaerobně na běžných půdách. Tvoří katalázu. Tuto nemoc způsobuje směs několika mikrobů, kteří si navzájem připravují podmínky k množení.

       Nakažené larvy ztrácejí článkování, těla měknou a klesají na dno buňky, nakonec se mění v tmavohnědou kašovitou hmotu. Mladé larvy mění barvu a napětí pokožky. Hynou před zavíčkováním buněk. Příškvary lze snadno z buněk odstranit. Mezerovitý plod, včelstvo slábne. Různý zápach – podle převažujícího původce - / klihovitý, kyselý / Výskyt na jaře – vrcholí v květnu až červnu.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..