Včelařská konference

To MVP, HPAI(ať nejsme jen u včel) a další taky a plošně se nemonituruje. A pokud syntetické akarocidy zdraží, významně to včelařství pomůže.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
MVP se monitoruje lokalně a kolik včelstev uhyne na kleštika?(To nevěřím ,že za to vše může kleštík.)
Jste povinen při přemistění včel a matek (pro chovatele matek ) nad 3km mít negativní vyšetřeni na MVP.Kdo to dělá drobný včelař neví co má vůbec dělat a bere ,že je to jak v e shopu koupit rajče a zasadit. Kolik větších včelařů mělo MVP? HPAI(ať nejsme jen u včel) je přenos z volně žijíciho ptactva na domácí chov drubeže,což kleštika nikdo nepřenáší,MVP přežívá v půdě i přes 30 let zaleží na odolnosti včelstev.Vaše poslední věta ,že to včelařství pomůže.Jak? Očekavám návrh řešení jikak tvrdím je to jen výkřik do tmy.Každý lék něco tlumí něco ničí zaleží jaký je poměr.Nic ve zlém.

A co z toho, že se monitoruje mor. Toto jsou další nemoci včel, ZPRAVIDLA VEDOU K ZÁNIKU VČELSTEV. Kdo je monitoruje, resp. kdo je schopen je monitorovat? Jak je poznat? Kdo je pozná? A seznam přibývá, toto je tak před 15ti lety, nějaké diagnózy se rozvětvují a definují názvy. Seznam se rozšiřuje i na genové identifikace. Jediné co je, tak nějaký seznam proteinů které se zkouší, postupy jak prohlédnout včely aby se všechna podezření hlídala.

Aspergilóza včel
Braulóza včel
Hniloba včelího plodu
Hynutí plodu hladem
Hynutí plodu zimou a přehřátím
Kašmírský virus
Melanóza
Mor včelího plodu
Měňavková nákaza
Nosematóza
Průjem včel
Rickettsióza
Roztočíková nákaza včel
Septikémie
Spiroplasmósa
Strelita matky
Tropilelapsóza
Trubcokladnost matky
Tumidóza
Varroáza
Virus akutní paralýzy včel
Virus chronické paralýzy včel
Virus deformovaných křídel
Virus F a Y
Virus pytlíčkového plodu
Virus X
Virus zakalených křídel
Virus černání matečníků
Včelí genocida
Zavíječ voskový
Zkamenění včelího plodu
Zvápenatění včelího plodu
Zácpa včel
Škůdci včel

Smysl by mělo, kdyby našli nějaký způsob, jak zjistit virovou nákazu už před tvorbou zimní populace. Aby včelař věděl, jestli má v létě intenzívně co nejvíc vybíjet varoa nebo jestli pro přezimování stačí stará intenzita, kdy po prvním ošetření v září bylo na podložkách černo od roztočů. Nebo jak zjistit v době tvoření zimní populace její kvalitu, aby včelař už třeba v srpnu až září věděl, jestli do zimy jde se včelstvy, která přežijí nebo chimérami, ze kterých se do zimy včely vytratí.
A potom co se týká moru plodu, kdyby se zrušilo vyšetření zimní měli, kdy se zároveň zruší vyšetření té měli na MVP, bylo by třeba intenzívně naléhat na včelaře, aby uhynulá včelstva v létě nechávali víc testovat, protože s tím rozvolněním se bude MVP víc šířit.

Chybí Ti tam ta nejzávažnější hrozba pro vcely: důmyslný systém "léčení" tj. šlechtění neodolnych mrzáků.

Pěkně o tom mluví/píše v posledních příspěvcích Randy Oliver. Léčením se k tomu nikdo nedobere.

Námitka: dělá to na x-tis. včelstvech.
Zamítá se, kdyby to tak dělal každý jsou to statisíce včelstvech jen v ČR.
Stačilo by, kdyby slavný svaz otočil a celý rok proti varoóze změnil na akci Šlechtíme všichni.

Jenže to by Dol mohl zavřít vyrobu léčiv. Takže smolik. Šlechtit se nebude, a když tak jen na oko

Se šlechtěném se zozlučte s medným výnosem. Co přežije stejně nepotáhne, jen patlání s bodavkama a mrzákama. Proto se tolik léčí, za každou cenu udržet rentabilitu.

A rentabilita je díky mizerné ,,tržní" ceně medu i s nulovými ztrátami a maximalizací výnosů tak na úrovní prodávání kožek z králíků.

Rentabilita šla vepsí spíš výrazným úbytkem včelí pastvy. Dříve skoro plošně všude, ideálně u baráku v intravilánu na své zahradě, stačilo dát pár včelstev a pokud tam nebylo výrazně převčeleno, vždycky nějaký med ze včel byl. Třeba z ovocných stromů, z řepky, z pole za zahradou, z pampelišek v trávě, z javorů klenů co rostly kolem zahrad, z líp,velkolistých i malolistých, co rostly kolem zahrad. I z nějaké medovice, co se někde v nějakém lesíku za zahradou vyskytla. A mezi těmi snůškami a až do cca září slušné množství pylu, takže včelstva byla zdravá. Na jiných stanovištích to bylo podobné.
Dneska v místě mého bydliště všechny tyto zdroje snůšky zmizely nebo se zminimalizovaly. Kde vždy byl nějaký med, i když na kilometru čtverečním bylo nějak 20 nebo 40 včelstev, dneska bude nějaký med jen když na kilometrů odhaduji budou tak 4 včelstva.
Já myslím, že na většině rozlohy republiky to bude podobné. V intravilánu všude tam , kde nejsou nějaké parky se starými vhodnými stromy a rostlinami, na poli všude tam, kde je intenzívní zemědělství málo mimopolních ploch, v lese všude tam, kde se pěstuje les podle současných intenzívních monokulturních pravidel...
Řekl bych, že jak před 30 - 50 lety byly na skoro celé rozloze republiky podmínky na produkční včelaření s dobře živenými včelstvy a slušným výnosem medu, tak dnes se ty plochy musí hledat a budou na menšině rozlohy republiky. Jedině tam bude mít smysl a vůbec bude to možné včely dále šlechtit. Na ostatních plochách budou včely spíš přežívat a včelař se bude prát s nedostatkem přírodních zdrojů sladiny a pylu.

Jinak dříve, když byly v přírodě zdroje pro včely, tak platilo, že šlechtěné včely dávaly určitý výnos. Ať už to byly kupované matky šlechtěné komerčními chovateli matek nebo matky šlechtěné aspoň 5 - 10 letou prací včelaře na místě.
A nešlechtěné včely dávaly cca polovinu, v krajním případě až čtvrtinu toho, co šlechtěné. Ale vždy med dávaly.
Podobné poměry podle mne budou platit i dnes, když se včely nebudou šlechtit na výnos, ale se budou muset šlechtit na něco jiného, třeba na odolnost. Ale musí to být v prostředí s dostatkem zdrojů pastvy.
Když budou v prostředí s nedostatkem pastvy, včely nešlechtěné na výnos budou umírat na podvýživu, přežívat jako první budou hlavně včely původně vyšlechtěné na ty výnosy.

Dříve byla teorie, že jeden kleštík v létě rovná se jedna včela, která není dlouhověká zimní, ale je krátkověká. Takže teoreticky mohlo se v létě vylíhnout ve včelstvu minimálně asi 5 tisíc kleštíků a včelstvo zimu spolehlivě přežilo, protože z asi 15 tisícovek zimních včel v silném včelstvu zůstalo na zimu asi 10 tisícovek zimních včel a s takovým počtem včelstvo zimu spolehlivě přežije, jen je na jaře oslabené. A podle dnešního stavu, kdy včelstva úplně vymizí, by se v létě muselo vylíhnout ve včelstu počet kletíků podobný počtu zimní populace včel, to je až 15 tisíc. Letní spad mrtvých kleštíků v takovém včelstvu by potom musel činit tak 200 - 500 kleštíků každý den. To je asi nereálné.
Takže musí být nějaký jiný důvod, proč včelstvo v létě nevyprodukuje zimní generaci.
Ty viry přicházející s kleštíkem? Přešlechtění - degenerace včel, takže neumí v létě tu zimní generaci vychovat? Nebo podvýživa způsobená nedostatkem pylu a sladiny v přírodě, které cukr nenahradí? Včelstvo dnes neumí poznat, jestli odchované včely jsou zimní dlouhověké a proto po vychování určitého počtu včel, i když jsou krátkověké, na konci léta přestane plodovat?

"To ale souvisí s tou krajinou, když včely nemají přínos nektaru, tak ho nahrazuje cukr. 40 Ha pole pšenice ani jeden květ, agronom jede na maximální výnosy, pochopitelně. Zpočátku měli pole zaplevelené, pak jen na okrajích, dneska stříknou dokonale i okraje polí, kde jsou vlčí máky na pyl, kde jsou v polích nektarodárné bodláky - zmizely s agroprůmyslem."
a.
Tak jasně, to je pokrok. V dobách, kdy byly ty plevele v polích a společně s rozkvětem plevelů na sklizených strništích měly včely z obilného pole minimálně podněcující snůšku od konce dubna po září, sklízeli jezeďáci 3, maximálně 4 tuny obilí z hektaru. Dnes sklízí 7 - 8 tun. Vrátit zpátky kvůli včelám to nejde.

Obilí se bude asi téměř všude dělat intenzívním způsobem bez kvetoucích plevelů. O obilí se totiž dost blbě lže, že to je eko a bio produkce, za kterou jsou potom poblázněné ovce ochotny platit třeba dvakrát víc. Obilí s kvetoucími plevely tak asi nebude pěstovat skoro nikdo kromě nějakých majitelů jednoho, dvou hektarů, co to pole nemohou pronajmout a díky malé rozloze jim moc nezáleží na tom, že tím pěstováním budou prodělávat. A 1 - 2 hektary zase včelám obvykle není k ničemu, těch kvetoucích plevelů je obvykle v obilí málo, aby to pro včely mělo účinek, potřebují mít v doletu aspoň 10 - 20 takových hektarů.

Skoro každý tady má na záhumenku pás ječmene nebo pšenice na krmení.Bez postřiků.A je fantastické,jak se tyhle pásy obilí zbarví rudě a modře vlčím mákem a chrpou.A bzukotu v nich,jedna radost.Lány jezevců samozřejmě vyjedovány do mrtě.Ani květ.

U nás skoro všichni přestali hospodařit na polích či záhumencích už v sedumdesátých nebo osumdesátých letech a zbytek přestali po sametu, protože do práce do velkých firem a průmyslových zón to mají pěšky do 40 minut a na kole do 15 minut. A další množství firem do hodiny cesty autobusem nebo půl hodiny autem.
A já si ještě pamatuji, jak to bylo, když jsme pěstovali obilí pro krmení slepic na našem záhumenku. Pšenice na půlce políčka jak telegrafní sloupy, tak řídce, kombajn to vymlátil za 10 minut a bylo toho tak 4 pytle zrní. My jsme ty pozemky dali do JZD nebo nám to dali do JZD tak okolo 75 roku. To obilí už tehdy bylo lepší od družstevníků kupovat nebo ho brát jako deputát místo části brambor.
Jediný soukromý zemědělec, co vím jak dnes produkuje, protože kolem jeho polí chodím, dělá brambory a na to si půjčuje vždy na noc od nějakého bramborářského družstva kombajn na sázení a na sklizeň a proti plevelům v těch bramborách asi používá herbicidy. A pole postupně prodává, protože se tam rozšiřuje město a dělá mu z těch polí stavební parcely. Nějací další u nás ještě budou, která pole jim patří nevím, ale co po vesnici chodím, od Sametu jsem tam nikdy neviděl pole s kvetoucími plevely v nějakém systematickém množství. Když už něco bylo, tak troška někde na kraji, kde asi nedosáhl postřik. Ono všichni, kdo u nás pěstují, chtějí, aby to bylo co k čemu a tak používají dostupné prostředky. Jediné kvetoucí plevely v poli jsem viděl nějaké pole z vlaku někde mezi Pardubicemi a Prahou před asi 20 lety, ale úplně zarostlé rudými vlčími máky. Možná tehdy tam zkrachovalo nějaké JZD a předchozí rok nesklidilo a nezasilo. Nebo před asi 15 lety velké pole před Ostravou před vjezdem do průmyslové zóny v Hrabůvce, tam to bylo spíš že někdo ušetřil na postřiku.

Jinak jsem asi před 4 lety viděl na políčku, nevím jestli zrovna od toho bramboráře, sóju. Nevím, jestli to tady na severní Moravě severně od Beskyd v podhůří, v místech, kde to bylo dříve spíše na pohanku, stihlo dozrát, spíš to někdo na malém políčku jen zkoušel, ale už to, že to tady zkoušel ukazuje, že sója má v České republice šanci. Když ne tady na severní Moravě, tak na Hané, kde je zřetelně tepleji nebo rovnou v Polabí nebo Jižní Moravě.
Nevím, jak moc je kvetoucí sója pro včely, ale něco by z toho určitě bylo.

Právě že amatér může šlechtit radikálně. Protože si může dovolit nemít nebo mít výrazně menší výnos než profesionál nebo komerční chovatel matek přechodně pár let prodávat matky se znatelně horším výnosem nebo jinak zdánlivě horší.
Profesionální včelař je otrokem své prosperity, nemůže přestat kvůli šlechtění prosperovat a na roky významně snížit svou produktivitu, protože by zkrachoval. Pokud zavádí do šlechtění nějaké své změny, tak pouze pomaloučku pozvolňoučku a mezitím může být snadno předběhnut.
Přirozeně zase amatér nemůže mít tak velkou šlechtitelskou základnu, ta nevýhoda ale částečně padá, pokud je krajina dost zavčelená, protože skrz oplozování matek trubci se toho šlechtění účastní i okolní včelaři. Případně když šlechtitel okolním včelařům nějaké matky rozdává.
A prosím když odpovídáte tématem ve vláknu na nějaký stávající příspěvek, přidávejte příspěvky tlačítkem "odpovědět do diskuze...." nezakládejte nový příspěvek.