Včelařská konference

Nenazval bych to rabování, protože tam je jeden významný rozdíl.
Včely v tuto dobu díky krátkému dnu a nízkým teplotám obvykle nedokáží doletět na cizí stanoviště, takže neexistuje žádná výměna nemocí ani roztočů ani ubývání zásob ve prospěch cizího včelaře. Všechno se děje v rámci jedněch jednoho včelaře. Pokud není extrémně teplo nad +15 st C nebo pokud sousední včelař není za plotem 50 metrů daleko.
V tuto dobu k novému roku nebo při oblevách v lednu a únoru by to loupení jednoznačně nemělo být.
Ale v předjaří v době, kdy se včely mají rozvíjet hodnotím přiměřené vybírání zásob ostatním včelstvům na stanovišti jako jednoznačné plus. Simuluje se tím snůška a tím se urychlí rozplodování včelstev. A včelstva v té době, i ty silnější, stejně některé zásoby nemohou bránit, protože se během zimy zimní chumáč posunul a některé zásoby zůstaly v plástech blízko česna a současně hodně daleko od sedících včel, takže je cizí létavky mohou volně vybírat. Jak se zvýší teploty v úlu a zimní chumáč se úplně roztáhne a obsedne prostor a včely začnou ty zásoby bránit, loupeže zmizí. Zvláště když se objeví snůška.
Ale pokud jsou ty loupeže likvidační, tak je něco špatně.