Včelařská konference

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.

Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.<

No, takový postřeh, kdyby stát strkal okatě pár šestáků stejně jako do včelařů do sadařů amatérů přes nějaký svaz, tak by bylo mnohem více zdrojů.

No nevím, s těmi sady se mně to zdá nadmíru optimistické. Kdo dnes provozuje víc než 2 - 5 čtvrtkmenů či polokmenů, co zbyly na zahradě po předcích? Kdo se o ně stará, ořezává je a hlavně kdo je ze žebříků a obírákem na podzim obírá a kdo potom skladuje ty aspoň desítky kilogramů zimních odrůd, aby rodina měla dost vlastních jablek přes zimu až do tak května?
Nebo kdo je setřepe a posbirá do pytlů, aby je prodal coby jabka na moštování za 5 Kč za kilo? Nebo kdo je na podzim celé dny až týdny obírá, aby je prodal za 25 za kilo a současně je měl uložené aspoň na dva měsíce, než všechny ty plody prodá.
A s jiným ovocem než jablky to je podobné.
Pokud je to v malém a obírané ručně, na vlastní spotřebu je to příliš moc a na prodej zase než se to vypapíruje a všechno prodá, sežere to spoustu času a získá se z toho málo peněz. Maximálně snad by to bylo pro nějakého důchodce, aby se zabavil a nenudil.
Já spíše vidím, jak jezdím busem do města přes místní vesnice, jak v neudržovaných zahradách je pod jabloněmi na podzim do sněhu červeno nebo žluto od spadaných jablek, které nikdo ani neposbírá. A jen se tam čeká, až původní starý majitel zemře neb odejde do domova důchodců a nový mladý majitel stromy zplanýruje a postaví tam nový domek nebo tam udělá anglický trávník a bezúdržbové jehličnany.

Mám 5 třešní,5 broskvoňí,5 meruněk,10 hrušní,12 jabloní,5 ringlí a 30 švestek,pološvestek,meruňkošvestek,broskvošvestek a durancií.Celkem 72 stromů.Prohnáno přes kotel a trubky je to pěkných pár demižonů,přes kuchyň spousta marmelád a zavařenin.
Co hlavní,mají to včely pár metrů od česen a to se v jarním počasí počítá každý metr.

To spíš většina to omezuje. Dobré sklepy, vlhké a studené, kde by se jablka a jiné ovoce a zelenina mohla skladovat až do léta příštího roku, se dnes obvykle nedělají, slivovici a jiné domácí pálenky ti mladí nepijí tolik, aby se to z každoročního pálení vypilo, pomalu už ani neumí dělat pořádný kvas... Maximálně tak snad ta produkce povidel, marmelád a zavařenin, ale na to pro jednu rodinu stačí tak 1-2 pořádné kýbly švestek, jablek a hrušek a po půl kýblu drobného ovoce. Na to stačí Od každého druhu jeden větší strom plodnější odrůdy od čtvrtkmenu výš a na drobné ovoce řada kolem plotu. A když si to člověk spočítá tu práci, tak možná ještě levněji stačí objednat to ovoce na internetu. Nebo dnes při trochu štěstí v supermarketu na takové ovoce napálí občas příliš vysokou cenu a potom ho musí rychle prodat, aby se nezkazilo, za dost nízkou cenu, takže se dá relativně levně dostat nejvíc k jablkům, občas k hruškám a někdy ke švestkám.
Ovšem když někdo nemá té zahrady aspoň hektar, má včely na malé zahradě, tak potřebuje na snůšku mít v okolí v doletu včel aspoň 20 ovocem hustě nacpaných zahrad, lépe 40, a to je problém.
Plus ještě k tomu je možná na snůšku pro včely důležitější kvetoucí trávník, takový, jaký se dříve sekal dvakrát ročně na seno pro králíky nebo několikrát ročně v době prvních květů bylin v trávníku sekal na zelené krmení. Z toho byla na jaře slušná snůška z pampelišek a dalších a po zbytek sezóny až pomalu do října slušná podněcovací snůška sladiny i pylu. Ten se v zahradách likviduje třeba týdenním sekáním asi ještě častěji než ovocné stromy.
Jinak potvrzuji tu potřebu ve špatném jarním počasí mít včely hned u ovocných stromů. Pamatuji rok, kdy v celé době květu ovocných stromů bylo velmi mizerné počasí typu studeného deště a potom bylo u stromů třeba 15 metrů daleko od úlů jasně vidět větší množství ovoce na straně stromu přivrácené k úlům než na odvrácené straně. Jinak ovšem při běžném jarním počasí jsou vždy v době květu nějaké dny teplé, slunečné a málo větrné a potom je dolet včel na ovocné stromy minimálně těch 500 metrů a stromy jsou do toho doletu opylovány rovnoměrně.

Nezapomeňte, že také existovala JEDNOTA NA KAŽDÉ DĚDINCE kde se vykupovalo ovoce všeho druhu a i med.

Na to abych prodaval ovoce bych se mohl vybodnout.Jo v tekutém stavu je to dobrý artikl.Letos bohužel úroda skoro nulová.

No, co jsem tak předběžně zvažoval, co bych v důchodu mohl dělat, tak jako jedna z možností mně vychází právě produkce ovoce. Ale bez prodeje, jen to hodit do palet a pak to někomu jako celek poskytnout, aby to rozprodal mezi lidi. K tomu by pasovalo i to včelaření na zahradě, na med to nebude kvůli nedostatku zdrojů snůšky v okolí, ale na maximalizaci výnosu ovoce na zahradě ano.

Možnost prodeje ovoce v tekutém stavu za peníze se mně jeví jen jako málo využitelná, protože je kousek za hranou. To spíš jako naturální odměna za nějaké vykonané práce.

Jo kdyby se med prodával tak dobře jako dobrá pálenka,to by byla paráda.

,,Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových "

To je statisticky na celou plochu. Ale píšu že konkrétně kolem mnoho dědin je typ obdělávané zemědělské krajiny tak tyto čísla pak neplatí, tam je 90% zemědělské půdy a travních porostů na kterých nekvete skoro nic. Stačí se podívat do mapy na letecký pohled, v doletu spousty stanovišť třeba žádné lesy ani nejsou.