Včelařská konference

Včelařím v oblasti Nechanicka a jsem přesvědčen,jakmile budou omezeny plochy řepky,tak skončíme se včelařením skoro všichni.Jiný zdroj snůšky u nás není a na les se nemůžeme spolehnout.Tam je snůška 1x za pět let a to nic noc.Z ovocných stromů je to spíš podněcovací přínos sladiny.
Přezimování včelstev prozatím je dobré,loňské úhyny se Zaplať Bůh neopakují.

Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...

Nastesti uz nekolikaty rok za sebou nemam repku v primem doletu,navic tenhle podivny med vubec nemusim a mam klid od priotravenych vcel.Ono se posledni roky vyplati jaro netocit,nechat vcelam hojnost jarnich zasob a pockat si na les.

Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.

Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.

Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.

Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.

Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.

Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .

Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!

Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.