73673

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(91.221.212.49) --- 15. 9. 2019
Re: gupa (73339)

,,co delali vcelari,ze k podobnu stavu nechali dojit! Cekali,az jim nekdo naridi leceni??? "
----------------------------------------
Spíše spoléhali na podzimní ošetření. Tak jak píše Gusto, je třeba změnit metodiku, co fungovalo předtím, dneska nejde.

Vzpomínám jak jsem jeden úl zachraňoval před několika lety - 3 tisíce varoa měly, nasadil jsem dlohodobou KM 65% 2x12 dní a včely vyzimovali na jaře 4 uličkách. Dneska je 2-3 tis. roztočů nemyslitelné, s nabalujícími virozami nejde tak jednoduše ani vložit dlouhodobý KM, včely se sesypou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.78.44) --- 15. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Metodiku si musi zmenit kazdy sam,zmenu nelze cekat od tech,kteri maji jako prioritu rozdavani dotaci a vcely az na miste poslednim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gusto (195.168.246.99) --- 16. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Aby nedoslo k nedorozumeniu - zmenou ošetrovania som nemyslel ošetrovanie proti klieštikovi - ale všeobecne vedenie včelstiev ako takých po celym rok..tzv včelí welness,výživa,rozmiestnenie ulov,ich velkost,počet na včelnici,medzisteny z vlastneho vosku/volna stavba,premetanie po agatovej znaske(u nas) ,preliečenie v bezplodovom stave...u nas skoncilo pestovanie slnečníc,a tak mednikove znašky končia na prelome 5/6 mesiaca agátom..ideálne na pouzitie metodiky"matka koncom repky do klietky",počas agata vyliahnutie plodu,nasledne odobratie plástov,vytočenie/vytavenie vosku (po chemizovanej repke tam nesmie nič zostat) , vloženie medzistien..ak sa v tomto momente zadymi amitrazom,tak odpada letne osetrenie a staci len jesena fumigacia..vcelstva nedržat o hlade a červenec /srpen nafutrovat zasobami,aby nesliedili po okoli -nerabovalía nevlačili domov choroby a kliesta..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(91.221.212.49) --- 16. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Ta fumigace je dnes málo účinná i když je zaklíckovaná matka. Letos jsem vytvořil oddělky a vložil do nich Gabon (flum) na 25 dní, než si udělají matku. Mnoho roztočů spadlo a mnoho přežilo, z česna dnes vylézají včely bez křídel, je to velké překvapení na gabon.

Do kmenových včelstev byl gabon nasazen už na konci června/júna. A dnes už je vyloupené včelstvo - jak přes kopírák v loni, to nejlepší z nejlepších, na 3N, 30kg ! zásob převážně řepky (vytáčím minimum), absolutně bez cukru, 80% volného díla.

1.9. kontrola podmetu OK - česno obsednuté, silné. Od té chvíle se ztratily včely, zůstalo nařídko obsednutých 5rámků vybíhající plod + larvičky, roztoči pod zbytky zavíčkovaného plodu 50% napadení, i tak maximálně stovky VD, žádná hrůza. Virózy zase.

Včelstvo bylo vytvořeno loni, matka krásná velká vykrmená, včely ještě nosily pyl. Jedná se o stanoviště které loni celé padlo na VD (v pouhých stovkách ks) + viry, všechny včelstva jsou jsou nové, 0-1 rok.

Tady už nefunguje ani gabon, ani ošetřené bezplodé včelstvo, ani nátěr plodu, vyloučení cukru, volné dílo, nic. Marnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (2a03:ab00:101:200:7cb5:a5fe:5896:cc74) --- 16. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Rok co rok podstrojuje včelař lišce brojlera. Liška už ani neloví, ona si pro brojlera chodí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(91.221.212.49) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Můžete to nějak rozvést?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(2a03:ab00:101:200:6dc6:f442:fcb3:512c) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

""" Můžete to nějak rozvést? """
Mohu, i včetně toho, kdo za to může, zde:
http://www.vcelarisobe.cz/2019/04/priciny-uhynu-vcelstev-na-varroozu-dil-i/

a zde
http://www.vcelarisobe.cz/2019/04/priciny-uhynu-vcelstev-na-varroozu-dil-ii-prakticka-reseni/

A k té selekci.
""Co jeden rok přežije, to druhý rok zkolabuje""", to je běžné, to odolné přežije roky tři a více.
Běžný úkaz je:
prvním rokem oddělek,
druhým rokem se z toho stane silné včelstvo,
třetím rokem překonává rekordy a po sezóně nebu čtvrtým rokem zkolabuje.
My musíme hledat taková včelstva, která se chovají jinak.
Proto jsou bond testy v hledání odolných včelstev málo efektivní.

To, že někdo notoricky, stále dokola množí to, co je sice mírné a nosí med, ale hyne, to je těžko pochopitelné.

Nedáte včele šanci říct "mě vyber, já jsem ta odolná" a místo toho do včelstev bezhlavě lejete chemii a podpůrné vodičky. Pak se ta zlatá včelka opravdu těžko hledá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(178.209.135.34) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Tak už konečně pochopte, že chyby jsou v metodikách OŠETŘOVÁNÍ včelstev, které jdou proti přirozenému chování včel. Kleštík je přímo vázán na plod ve včelstvu, ale téměř nikdo není ani schopen vidět rozdíly v plodových křivkách, stále tvrdošínně se vychází z těch teoretických, pokud vůbec. Není divu, že někteří odepisují pravidelně včely i ob rok. Vlastníci včel v květnu kleštíka množí tím, že neuváženě přehazují, zaměňují plásty především s plodem nebo dokonce celé nástavky. Rozšiřují v rozporu s tendencí rozvoje. Májí zalepené oči medem a hromadou včel. Proto se nevnímají důležité věci. Ti tzv. "zodpovědní" pak kleštíka v létě hubí, aby jej zase v podletí namnožili tím, jak krmí včely a znovu včelstva rozplodují. No a pak se zase všichni chytají za hlavy a hledají pomoc v kde jaké berličce. Nádherné perpétum mobile pro dodavatele jedů a radilů, kteří nás vrhají o 30 let zpět. Je to tak rok, co rok a stále se to opakuje. Včelaři si za stávající situaci mohou sami. Kleštík není největší problém, ale vlastníci včel sami sobě ano. Olmouvám se, ale to každoroční kňučení se nedá vydržet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gusto (195.168.246.99) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Dobre napisane..ale bohužial nie všade to ide,vychovat zimnu generaciu v červnu a ukončit plodovanie..genetika pomože sice,rozdiely su viditelne,ale u nas v srpnu znáška z vojtešky,září zas uz snad 4 rok po sebe idealne počasie a znaška z porastov na zelene hnojenie-pohanka,horčica..tahaju toho kvantum,nektar aj pel a matky kladu jak o zivot..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
L.Dvorský (178.209.135.34) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Gusto, ve včelstvu se tyto kategorie včel (dlouhověké, krátkověké a středněvěké) vyskytují neustále. Jsou to spojené nádoby, jen v určitou dobu je ten který sloupec jinak široký. To abych to přiblížil technikům. Tohle je, teda podle mne nemusíš to akceptovat, jeden z problémů současného včelaření. Kampaňovitá opateřní. Pěkně po Kanntovsku vše rozdrobíme na atomy a pak z jednoho usuzujeme na celek. To není komplexní a vyvážený pohled. Existují různé strategie přežití včelstva. Ty musíš využívat trochu něco jiného než já tady. Mám ale vyzkoušeno, že včelstva, která nyní neplodují a podaří se mi je záměrně rozplodovat, uhynou spolehlivě do konce roku. Jsou, ale taková, kterým to vůbec nevadí, naopak, a neuvidíš tam kleštíka (ten ale vážně není ten největší problém). Ta ale mají jinou strategii přežití a tedy plodovou křivku v průběhu sezóny. Ta (pl.křivka) mimochodem i odráží "tvorbu" těch dlouhověkých včel, mimo jiné. Těch různých způsobů modifikace života včelstva v přírodě jsem vyzkoušel (a zkouším dál) docela dost a fungují, není to zdaleka jen o genetice (tím netvrdím nešlechtit,naopak). Jen pro příklad. Včelaři vedli spory o tom, kdy plodovou pauzu, pohybouje se to od září do června. Kdo lže a kdo má pravdu? No všichni nemají a současně mají pravdu. Je to jako s obrazem. Celkový pohled záleží totiž i na rámu. Barokní obraz vypadá zcela jinak v moderním rámu..... Právě řeším s jedním včelařem poškození včelstva z cca 25% (pokud jsem dostal správné údaje nebo je dotyčný správně uvedl). No je to fakt na hraně, ale dá se už vzhledem k tomu, jak je vedl v průběhu roku. Možná se obejde bez chemie (k tomu to směřuji). Samozřejmě nic není na 100%, ale je to jen a jen o nás. Nechci tím nikoho neštvávat, ale včelaři nemohou čekat pomoc od nikoho jiného, než jen včelařů. Koukám ,že pan Holub to napsal naprosto přesně jednou větou. Kdo už ví, pochopí, kdo ne, je jakékoliv (tedy i to mé) vysvětlování zbytečné.
Proto bych se nehroutil z pozdní snůšky (taky jsem ji zažíval), chce to jen upravit způsob ošetřování, vedení včelstev. Znovu se ti Gusto omlouvám, nechci se nikoho dotknout, ale bez chemie by včelaři uvažovali a jednali zcela jinak. Měla by být poslední záchrannou brzdou, když se něco nepodaří třeba z důvodu nemoci a.t.d.
Každý ví, kdy má jejich křeče bolení břicha, kůň ztratil podkovu, rybičky hlad.... ale u včel si toho nikdo nevšímá. A já se ptám proč? Ať se ti daří. LD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gusto (195.168.246.99) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Leoši,omluva netreba :-) ..dík za čas a tieto riadky..že je mix roznovekých včiel v úli počas celeho roka som si uz vsimol..aj to,že menšie včelstvo vie zářiovým plodovaním vytvorit peknú zimnú generáciu,a naopak silnejšiemu to vie "zlomit vaz".. Nastastie uz nevnimam včely technokraticky jak ked som začínal,ale stále sa je čo učit..a je toho hodne..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(91.221.212.49) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

73366 - Špatně čtete příspěvky, nebo si projektujete svůj obraz včelaře amatéra do okolí.

Zopakuji cukrem nanejvýš dokrmím kde chybí, všude medná komora coby 3.N (min. 15kg řepka), točím skromných cca 8kg. Rámky nepřehazuju ani nástavky. V březnu pouze přidám prázdné rámky a později rozšiřovací nástavek s max. 3-4 rámky dělničiny ve středu, hrubě napsáno je to vše. Ještě nanejvýš odeberu 2 rámky plodu pro oddělek, když včelstvo visí až na sítu v podmetu. Nic víc.

Ty včelstva se loni zimy nedožily. Jestli přirozený chov někomu funguje, jsou v tom další faktory jako stanoviště-lokalita, zavčelení a nevím co dalšího. Mi to nefunguje, jak příjdou kolapsy, první odejdou včelstva čistě na medu, s volným dílem zčásti nerozběrným, a nejvíce vitální, zkrátka TOP stanoviště. Jestli něco přežije, absolutně to nic nenaznačuje že by za to mohlo brzo ukončené plodování. Někdy má včelstvo tisíc VD, ploduje do aleluja a přežije slaboch, jindy dříve ukončené plodování, prakticky podstatná většina včelstev ,,zazimována" na konci května! mají jen párset VD a kolaps do podzimu. Za ty roky vím, že pravidlo genetiky a selekce - co přežije je odolné - absolutně nefunguje. To co přežije, odejde další roky.

U nás je chov matek a selekce včelstev na mírnost, mednatost ... minulostí. Dlouholeté chovatelské práce včelařů jsou fuč, teď množí všelico jen aby obssadily úly, někteří chodí a shánějí anonymní oddělky, lepší než nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gusto (195.168.246.99) --- 17. 9. 2019
Re: gupa (73339)

U mna skusenost bohužial uplne rovnaka..len medne zasoby,volna stavba atd neriešili nič,pokial som po repke nevyhadzal všetko z ula..ale je to zatial len kratka skusenost,tak nejasam..v agrarnej púšti,kde je hlavnym zdrojon bielkovín toxický peľ repky,kukurice a slnečnice bohužial je udržanie včelstiev z roka na rok ťažšie..pomáhajú laktobacily,B/C vitamíny,bielkoviny vo forme srvátky,chlorelly,pangaminu..a byliny,hlavne palina,tymian,šalvia..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
PavelA (93.90.164.80) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Re: gupa (73339) (73339) (73340) (73344) (73345) (73347) (73348) (73350) (73351) (73352) (73353) (73354) (73357) (73359) (73360) (73362) (73363) (73366)

tak to nezimujte na řepce,ale na cukru!a na POŘÁDNÝM cukru!

holt někdy snaha ušetřit za každou cenu je kontraproduktivní!
a ta,u mnohých,obecná nenažranost.nej nej víc víc....


a jinak,plně souhlasím s příspěvkem p.Holuba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
gupa (93.92.52.23) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Ale jak lze souhlasit s příspěvky kohokoli, když nenapíše řešení? Pokud připustím, že může za destruce včelař, musím se ptát, co má tedy dělat aby byl chovatel a ne zabiják včelstev. Jde oto, že se musí zamezit stavu sepse.

1. Mé řešení je ustoupit od stavu který podporuje slídivost.

2. Kontrolovat a ověřovat léčiva, jejich účinnost, čistotu, včetně zjišťování toxicity ředících látek. Včelař si musí být na 100% jistý nezávadností varoacidu který aplikuje.

3. Ověřovat a být si jistý nezávadnosti krmných sirupů, vody, těsta a dále toho co vstuuje do alimentárního systému včely.

4. Protože je včela indikátorem životního prostředí, mít podezření při sepsích také na jeho zamoření.



Nejsem názoru toho, že chemii je nezbytně nutný odsuzovat. je to jako s ohněm, bez něho by dnešní člověk nebyl ani to co je, pokud by tedy přežil. Přitom oheň je také čistá chemie.








......
>a jinak,plně souhlasím s příspěvkem p.Holuba

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gusto (195.168.246.99) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

.. PavleA ,to mi nesedi matematiicky..že nazveš niekoho nenazraným za za to,že nechá včelám med v hodnote 160kč/kg (u nás normálna cena kvetového vrátane repky) ,namiesto toho aby tam dal cukor v cene 10-15 kč/kg...
Hygienicky to chápem- riziko reziiduí v repkovom mede..m(aj ked,boli prípady,ze zvyšky neonikotinoidov sa našli aj v cukru)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
PavelA (93.90.164.80) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

no právě,kde je ta matematika včelaření,kdy ve včelách zůstane 15kg po 160,- místo 15kg po 15,-?v ulehčení si práce s vytáčením,balením,prodejem a přípravou a podáním roztoku?
proč takhle včelařit?
kvůli prodeji oddělků,které stejně uhynou díky medu z řepky?

nenažranost,vyprodukovat co nejvíc oddělků?nebo čeho?květového medu asi,takže tmavého?taky asi ne,protože ten se musí ze včel vytahat...
ptám se a sám si odpovídám,protože popsané od toho přispěvatele je nepochopitelné,proč vytočit 8kg a 15 nechat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
JosPr (46.135.87.40) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Nevidim duvod,proc tech 15 kg medu nenechat.Pokud bych nemusel pravidelne vytahovat tmavy med a pak krmit,milerad jim pri mem poctu vcelstev cca 40 tech cca 600 kg necham,nebo to rozstrkam do oddelku.Cim driv prestanou prirozene plodovat,tim lip.
Letos jsem jim nechal 15-20 kg jarniho,jak kde.Mit na prodej 600 jarniho nebo nemit,to je mi celkem fuk,ba naopak odpada opruz s rozehrivanim a prodejem,bo kvetak u nas chce malokdo.A mit to par let v sudech,to uz by mne mohlo priste ohrat,pro prachy vcely nemam.Vcelarit bez medne komory si uz ani neumim predstavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
JosPr (46.135.87.40) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

No i kdyz to vytahovani tmaveho medu zas tak slozite neni,polud ho vcely ukladaji nad nastavek s jarnim.Tmavy pryc,MK dokrmit cukrem do plna a je splneno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(91.221.212.49) --- 18. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Jistější vytočit 200kg z 20 včelstev (kdo ty prostory má), než ze 6vč. a shánět přitom oddělky, protože mu zubatá vlezla na stanoviště a už nemá z čeho namnožit. Jo matematika na hlavu.

Oddělky putují rovnou do prázdných úlů, navíc jsou velmi zřídka. Jestli disponujete nadbytkem včelstev, dejte si inzerát, určitě se po nich zapráší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
pepan (217.170.101.106) --- 21. 9. 2019
Re: gupa (73339)

On to není problém peněz, neboprodejnosti toho či onoho medu. Něco z historie. Dříve medobraní spadalo do období jara. Včely pak nosily med od shora pomalu dolů a při rozvoji zimní generace pak spotřebovávaly medovicové medy a zimu přežívaly na květovém. Teť zdravotní problémy; dnešní zimování na medovici je rizkatní. Tyto medy obsahují mnoho minerálů a rychle tak zaplní včelám výkalové vaky a hrozí při tuhé zimě bez proletu úplavice. Krmení cukrem po vytočení veškerého medu světe div se způsobilo větší a lepší přezimovávání včelstev. Již za císaře pána se na cukr přispívalo až do nástupu pana Klause. po nějakém čase pak byla dotace 1D na opylování planě rostoucích rostlin, pak k tomu přidali zemědělské plodiny a dnes je to na podporu včelařství. Buhu dík za tu maličkost která nám dává pocit důležitosti v tomto ekologickém ději.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
JosPr (46.135.66.218) --- 22. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Driv to taky bylo s jinou vcelou s jinou dynamikou rozvoje,repka a dotace nebyly bohem zemedelcu,pesticidy nebyly v kazde hroude na poli,v kazde kapce spodni vody nebo v lidskem tele.Podporu vcelarstvi v podobe par kc at si klidne strci do ....,pro vcelarstvi je nepodstatna.Podstatna je v prisne regulaci chemie a ochrane zivotniho prostredi.Bohuzel tuhle politiku tvori agroloby,ktera je u vesel a to i za podpory CSV,ktere misto aby vstoupilo s agrochemiky do zasadniho stretu,tak udatne mlci vymenou za par kc dotaci....Po nas potopa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
JosPr (46.135.66.218) --- 22. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Na pocit dulezitosti nepotrebuju zadnou almuznu,bohate staci,kdyz sedim vedle stanoviste,vnimam medovou vuni a pozoruju cvrkot na cesnech a statisice vcel nosicich nektar,pyl nebo miricich za snuskou.Pro to taky vcelarim,ne pro nejake nablble dotace.Vcelam je to celkem jedno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
JosPr (46.135.27.48) --- 22. 9. 2019
Re: gupa (73339)

Pocit dulezitosti bych nahradil pocitem uzitecnosti.Chov vcel nedela vcelare dulezitym,ale uzitecnym,uzitecnym sobe i okoli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Gusto (195.98.5.239) --- 22. 9. 2019
Re: gupa (73339)

...Ked umrie posledný včelár,tak včelám začne raj na zemi... Malinko som si dovolil modifikovat to známe,ževraj einsteinove ,vyjadrenie :-) ..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu