Včelařská konference

Z dnešní snůšky navzdory předpovědi zase prd,to zde píše jeden přítel.
------------------------------------------------------
Já bych mu mohl odpovědět v tom smyslu,že to není nic nového pod sluncem.Byly dřívější léta taky někdy skoupé na výnosy,vzpomeňme si na rok 1975,kdy jsem vytočil 3,5kg na včelstvo a v té době to stačilo akorát na cukr abych mohl zakrmit včelstva,kilo cukru bylo tehdy za 7,30.-Kč,oproti dnešku je to nepochopitelné,strašili nás,že cukrovary naše prodali cizákům a že cukr bude dražší.Opak je pravdou,kdo nevěří,ať tam běží.
--------------------------------------------------------
U nás v poloze 430m jsme si libovali,že už jsou ty mrazy za námi,ale ouha,radovali jsme se zbytečně.Před 2 dny nás navštívil mrazík k ránu,pomrzly ořechy,víno,a mnohé jiné.
Dříve byla hrozba t.zv.májovka,to je,když donesou namrzlý pyl včely do úlů a mladušky jeho konzumací hynuly. Já jsem se s tím nikdy nesetkal a pokud někdo ano,sdělte to,děkuji.

Bylo za socíku v 70 a 80 letech docela běžné, že ještě před ledovými přišli předledoví muži. Pamatuji jednou prvního května, kdy do květů ovocných stromů pořádně napršelo, to přešlo do deště se sněhem a nakonec přišel mráz, že na kalužích z toho předchozího deště se přes noc dělal led víc než centimetr silný. Dost běžné bylo, že májové svátky, prvního a tehdy 9 května, propršely nebo tam bylo jinak velmi chladné počasí. Tehdy jsme kočovali na řepku, stanoviště se moc nedala vybírat, často byla otevřená k severu nebo k severovýchodu. Bylo dost běžné, že minimáně první polovina nebo třeba až 2/3 doby květu řepky byly kvůli chladnému a větrnému počasí promarněny, létavky byly hromadně sráženy chladným větrem na zem pod kočovný včelín a včelstva místo sbírání sladiny a zesilování slábla. A až teprve poslední cca týden květu řepky to vykompenzoval a med z řepky byl. Jednou nebo dvakrát bylo mizerné počasí po celý květ řepky a vyrovnalo se to až když řepka odkvétala, lány byly už zelené, akorát sem tam žlutý kvítek. To už bylo spíš na podněcování než na vytáčení. A letos to na podobné počasí zase vypadá.
Navíc to teď s odstupem doby vypadá, že to větrné stanoviště a řepka bylo svým způsobem protirojové opatření. Počasí bylo buď dobré a včely se upracovaly a pomizely a rojová nálada nebyla nebo počasí bylo mizerné, létavky zahynuly ve větru a chladu a pomizely a rojová nálada taky nebyla. Dnes, jak jsou úly nízko a v závětří, tak za mizerného počasí se létavky neztrácejí, vracejí se do úlu a rojová nálada je.

Co se týká cukru, nedá se tehdejší a dnešní produkce srovnávat. Tehdy za socíku bylo u nás snad nějak 50 nebo dokonce ke stovce poměrně malých cukrovarů. Co se po sametu změnilo, bylo to, že kvůli co nejmenším výrobním nákladům na výrobu cukru se cukrovary jako provozy obrovsky zvětšily, takže dnes u nás fungují tuším jen dva nebo tři cukrovary a dohromady vyrábí víc cukru než tehdy.
Ovšem cukrová řepa se dopravuje z velkých vzdáleností, tudíž se emituje hodně CO2, což může časem vadit zeleným. Možná, že časem zelení a pozelenělí úředníci v Bruseli kvůli menším emisím prosadí zpracovávání cuzkrové řepy v místě produkce, tudíž zase mín menších cukrovarů a zdražení výroby cukru.