Včelařská konference

Jn ktomu lze pro upřesnění dodat,že adamec hlavně zvítěziže do rámků šlo
hlavně při překládání vložit 2 - 3 rámky ze slezkého, moravského a německého
stojanu. V tu dobu se to považovalo za vekou přednost.




pepan


---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 24. 6. 2018 5:47:18
Předmět: jak sel cas
"mas to stale zmatene a nic nevysvetlujes-u vcelaru nikdo komunistickou ideu

nepotreboval -tim zpusobem v predvalecnych i povalecnych almarek a sile
vcelstev v nich melo dusledek- napravit se to snazil adamec a jeste vice
skvaril - adamec-zvrtlo se to k mire 39x24 protoze prisla driv a
skvarilova nastavkova mira 42x30 a 42x15 v medniku prisla az s kucerou a
ptackem 42x30 sla do pozadi.jiz v r.1905 prichazela metoda dvounastavkoveho
plodiste u lansgrotu v usa. najdi si cislo vtm.z roku 1965 a zjistis jak se
v usa vcelarilo.nastavkova metoda prichazela az po roku 1965 u slovaku s
mirou 42x17 cm v bratislave.vr.1968 byla na vystavisti v olomouci
predvedeny prvni n. uly 39x24 typu tachov,ale to uz prichazela era
kocovnych vozu-mely ucel pri placenych prisunech k zemedelskym
plodinam.byvaly tam i 3 patrove uly se14 ramky-tedy sila vcelstev je
rozhodujici o vynosu. ne v almarkach.presto jsem zazil vcelare,ktery
tvrdil,ze nekdy vr.1949 mel vynos az 150 kg medu.kdyz jsem zacal dosahovat
sily vc.4 max.5 n. kroutili hlavou-dnes 5-6 n 39x24-vic ne je to prilis
namahave. u nn ulu az 12 nn,ale staci do 8 nn. letosni rok je vyjimecny
hlavne zvratem na jare a nedostatkem vlahy-podle toho vypada. takze
koncim-mohl bych pokracovat. vidim,ze to mas prilis ideologicky strohe a
chudobne obsahem-podle dnesni doby a mas doma jak pises sodomu gomoru a
douc se.
"

"Jn ktomu lze pro upřesnění dodat,že adamec hlavně zvítěziže do rámků šlo
hlavně při překládání vložit 2 - 3 rámky ze slezkého, moravského a německého
stojanu. V tu dobu se to považovalo za vekou přednost."
------------------------
Ty rámky z almárek byly vysoké tuším okolo 23 cm a široké byly tak, aby v průměrném klátu s kruhovým průřezem šlo +- těmi plástečky pomocí nějaké podpůrné konstrukce plus mírného ztluštění boční stěny vyplnit prakticky celý kruhový průřez vekého klátu. Almárky ty plástečky převzaly beze změny a Adamec zas zrušil podpůrnou konstrukci a 3 nebo 4 rámečky uložené těsně vedle sebe převzal jako jeden plást 39x24.
Podle mne Adamec zvítězil tím, že z rámků 39x24 šlo získat med i ze slabých snůšek a slabých včelstev a na dobrém stanovišti i z období bez snůšky, kdy takový med byl vytvořený z množství různých kvetoucích rostlin a byl tak hodně kvalitní. Zároveň se Adamcova míra chytala i na silných snůškách, i když tam takové včely přinesly méně medu než na velkých mírách.
Velké míry, třeba 32x30 a 42x15 nebo dokonce langstroth, se chytaly spíš v místech, kde bývaly velmi silné snůšky.
Podle mne by se dalo říct, že třeba včelaři v lužních lesích Moravy, Dyje a Dunaje přednostně včelařili na velkých plástech, protože tam byly ty velké snůšky. Zatímco včelaři v českých a nížinách a pahorkatinách spíš měli Adamcovu míru, protože tam byly spíš menší snůšky ve větším počtu.