Včelařská konference

Zdravím včelaři, chtěl bych se vás zeptat na zkušenosti při léčení pomocí Fureta. Co jsem viděl videa, tak jsou všichni spokojeni. Ale vždy je nejaké ALE.

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Fumigace je neporovnatelná s Grifinem nebo Furretem. Jdeo mnohem rychlejší práci. Dále, znám velmi málo lidí co aerosolují pod 10°C. Resp jen dva kolegy z okolí. Protože aceton není až tak dobrý nosič a má nevýhody typu rychlého ubývání a nebezpečí otravy.

Vzhledem k tomuto vidím určité možnosti v aplikaci nejen léčiva v oleji a vodou ale i lihu s KŠ. Zajímavost s olejem je ta, že vločkuje a krystalyzuje podobně jako při parafinování do bílého dýmu spolu s úč. látkou nebo jako KŠ při sublimaci. Hnědý dým je tudíž při léčbě nežádoucí. Každopádně úpravy JJindry kdy upravil Grifina s přehřívačem aby neodkapával a lepší dávkovadlo typu závit za nasazenou injekční stříkačko, vidím jako lépe zvládnuté odpařování léčiva než má původní (nyní nabízený) Griffin. U teplého aerosolu oleje nebo KŠ nebo s vodou jsou trochu jiné fyzikálně chemické vlastnosti v účinku roznosu úč. látky po úlu a jsou s se studeným aerosolem v podstatě neporovnatelné. Studený aerosol má nevýhody v aplikační době /úl, ale má zase výhody ve velikosti aerosolových částic což ale zase může mít negativní dopady na larvální stadia včel které se mi jevily jako sepse z otravy po aerosolování vodou spolu s amitrazem. Studený aerosol a jeho čístice se dostávají dle mého názoru snáze do potravinového řetězce včelstva (plod larvární stadia) než teplý aerosol kdy podle mých zkušeností sepse neprobíhá ani v nejmenším. Je ale pravdou, že studený aerosol je více účinný v řádu asi 95-98% oproti teplému aerosolu s vodou nebo oleji kde je účinnost o několik procent nižší. Může to být ale chybné tvrzení protože samotná účinnost se těžko dokazuje když včelstva normálně neusmrtím a roztoče nespočítám. Za takovou důkladnost nejsem placený a nehodlám včely prototo likvidovat když to má dělat výzkumný ústav a ne já._gp_
..........
M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

No vtom není nic složitého, jde to ukázat na petflašce a typu proudu aerosolu. Petflaška se chladem smrskává a teplem nafukuje. To samé je při vhánění proudu aersolu do úlů. Vzduch je normální roztažný plyn, tz. pokud se foukne do relativně teplého úlu studený aerosol o teplotě nižší než je úlová teplota,(při minusových teplotách může mít aceton mnohem méně než je úlová teplota okolo 5-15°C v místech očka nebo dna, dojde ke stažení vzduchu uvnitř úlu a studený aerosol začne difundovat s teplejším vzduchem směrem ke klesajícímu vnitřnímu tlaku v úlu vlivem studeného aerosolu.(petflaška se smrskává)

Obráceně by mělo platit to samé, pokud fouknu do úlu teplejší aerosol než je teplota úlového vzduchu, začne promíchávání směrem z česna ven, protože se vháněním teplého aerosolu ohřívá roztažitelný vzduch a zvedá se tak tlak uvnitř úlu. (petflaška se natlakuje)

V obou případech ale dojde k rozrušení včelstva a záleží jen na vnějších momentálních klimatických podmínkách a tlaku a ktomu přijatých opatření při aplikacích. Takže je nesmysl počítat stím, že když fouká a je průvan, že aerolosování je perfektní. Proto se používá tzv. zakrývání česna na určitou dobu. Právě to zakrývání česna zpomaluje celý proces usazování aerosolu v úlovém prostředí a zlepšuje účinnost úč. látky proti roztoči. U teplého griffinu je vidět, že aerosolování okolo 18 hodiny při klidném teplém počasí je jiné než ráno. Ráno cca okolo 8 hodiny při klidném počasí, by měla částečně platit ta poučka o kondenzaci na plásty, ale zapomíná se na mávání křídel při rozrušení a přitom rozrušení zároveň i zvýšené ventilaci včelstva v úlu. Ráno více zůstává teplý aerosol u dna protože se musí nejprve promíchat a ohřát úlový chladnější vzduch aby začal difundovat dovrchu a proto je všeobecně lepší teplý aerosol aplikovat spíše očkem nebo k večeru nebo za teplejšího klidnějšího odpoledního času dne a nad 10°C. _gp_
............
(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu. Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely, tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří stejnoměrně.