Včelařská konference

EŠ:
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

--------------

Možná asi nikde.
Chodí zprávy, že ztráty mají i včelaři o kterých si asi málokdo dovolí říci, že mají ruce levé.

A prý včely mizí i bez roztočů.

Karel

Těžko říct, jestli jste udělala chybu. To se prostě stává. I takoví včelaři, jako Leoš Dvorský přiznávají ztráty. Co vím, tak těch vyloupených včelstev bylo letos třeba v mém okolí více. Příčiny mohou být různé. Neuvádíte, v jaké kondici bylo včelstvo před krmením, zda mělo kladoucí matku, či jak bylo silné. Pak by to bylo jednoduché, stačí příště včely před krmením zkontrolovat. Další možností je vaaroáza + viry. Letos opět někteří včelaři uvádějí velké rozdíly mezi jednotlivými včelstvy v napadení roztočem. O problému loupeží v souvislosti s velkým zavčelením se zmiňuje i Jirka Danihlík tady: http://www.mojevcely.eu/projekt-coloss/vyhodnoceni-2015-16/
Mějte na mysli, že jsme jedním z nejvíce zavčelených států v Evropě a včelstev stále přibývá.Oněch 6 - 7 včelstev na km je jen průměr, který nebere v úvahu oblasti, kde se včely nechovají (hory, vodní plochy). Ve skutečnosti ta hodnota bude někde nad 10. Možná není ani tak podstatné, že máte kousek od svého stanoviště dalších 50 včelstev, která u vás mohou potencionálně loupit. Kondici vašich včelstev může spíše ovlivnit nedostatek zásob, hlavně pylu, který se při takovém zavčelení nedostává, což nutně vede ke snížení vitality a početnosti včelstev.
Těžko takto na dálku radit. V prvé řadě byh to viděl na tu matku, pak možná na ty nemoci. U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa.

Jen pro upřesnění, neříkám, že Leoš Dvorský má letos nějaké ztráty. Pouze to uváděl v souvislosti s výběrem varoatolerantních včel, jako nevyhnutelnou okolnost. Měl jsem spíš na mysli reagovat na to, že i vynikající včelaři mají ztráty a považují to spíše za výhodu, prostě selekce.

"U zavčelení nevím, jak na tom jste. Podle svých pozorování mohu dělat zatím jen předběžné závěry. Zdá se mi ovšem, že na stanovišti, kde jsem navýšil 3-násobně stav, již nedokáži zachytit velmi ranné snůšky. Staly se z nich pouze podněcovací snůšky a totéž platí i o podletí. Je také pravda, že musím krmit o trošku víc. Pyl jsem také na včelách poslední 3 týdny nijak zvlášť neviděl. Je to ovšem jen moje zkušenost z jednoho místa."
U mně kolem baráku například obrovsky ubylo snůškových zdrojů a diverzity. Sladiny, ale hlavně pylu. Třeba trávníky sekané pro píci a seno domácímu zvířectvu byly v podstatě kvetoucí trávníky od dubna po září, říjen. Jenom ty stačily při rozumné zavčelenosti zajišťovat po celý rok dostatek pylu. Ty už nejsou skoro nikde. Občas někdo v okolí nestihne zhoblovat trávník jednou za 14 dnů, udělá to jednou za měsíc a vyjkvete tam trochu bílého jetele, na jaře troška pampelišek a dalších kytek, ale jinak nic. Ovocné stromy, dřív zdroj spolehlivé snůšky a vysoce kvalitního světlého květového medu zůstaly tak v každé desáté zahradě, takže zase spíš jen na podněcování.
Přitom pyl, hlavně v létě a v podletí, a diverzifikovaný z hodně druhů, má velký význam pro kondici včelstev přes celý podzim, v zimě a v předjaří.
a.
Pomalu nakonec nezbude nic jiného, než aby samotný včelař vyčlenil na každý měsíc a včelstvo pár čtverečních metrů zahrady a pěstoval tam vysoce pylodárné rostliny.