78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
- Martin H. (91.221.212.64) --- 9. 9. 2016
,, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------
A nevykašlou.
Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.
Dokonalá záhuba....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Láďa (194.228.11.49) --- 9. 9. 2016
Re:
Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69102
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Láďa (194.228.11.49) --- 9. 9. 2016
Re:
Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69103
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - JosPr (46.135.180.25) --- 9. 9. 2016
Re:
No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69104
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (e-mailem) --- 12. 9. 2016
Re:
To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa. Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů se kosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. Co však nejvíce ovlivňuje naše výnos medu je vlhkost vzduchu při snůškách. ve vlhkém počasí rostliny více rostou a méně kvetou deště vyplachují nektária květů. Pi příliš vysokých teplotách a suchém vzduchu zase zasychají. Obdobně to pak je i medovic. v tele medovice zasychá a v chladu se producenti nemnoží.Zavčelení se v literatuře uvádí 70 -100 včelstev na stanoviště vzdálená 2 - 3 km od sebe.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 9. 9. 2016 19:51:56 Předmět:
",, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. " ----------------------------------------------------
A nevykašlou.
Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.
Dokonalá záhuba...."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69110
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (82.99.171.68) --- 12. 9. 2016
Re:
Pepan:
Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4
- 10kg nektaru za den
----------
Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím řepkový med.
Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.
A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak sypalo?
Díky.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69111
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 9. 2016
Re:
"To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů sekosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. "
Jako bych to napsal sám.
Jen ještě dodám, že jeteloviny za komunistů vyráběly do krmných složek rostlinné bílkoviny. Nyní je ejdnak energie dražší a jednak rostlinné bílkoviny do krmných směsí dodávává hlavně dovážená sója.
Mohlo by se to trošku vrátit, pokud se povede rozšířit malé zdroje elektřiny z plynu, bioplynky atd do výkonu jednotek megawatt přímo blízko spotřebitelů elektřiny - měst a podniků a pokud se bude důsledně dbát na využití odpadního tepla z těchto zdrojů zrovna například na zpracování - sušení jetelovin. (rentabilitu takových malých zdrojů elektřiny a cenu neberu v úvahu)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69112
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 9. 2016
Re:
"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni."
To je jen průměrná hodnota.
Obrovsky se to lišilo už za socíku a to podle typu krajiny.
Třeba tady na Severní Moravě na Hukvaldech byly běžné "socialistické" zdroje z tehdejších plevelů na polích a z lesíků i zahrad a z místních travnatých pastvin, ale k tomu ještě přibylo velké množství lip a koňských kaštanů v Hukvaldské oboře i kolem cest v okolí a v oboře v podstatě přírodní biotop plný kvetoucích rostlin uvnitř obory.
Zase jinde třeba na olomouckých nebo polabských rovinách daleko od lužních lesů byly zdroje čistě jen z intenzívního zemědělství, tudíž jen o málo lepší než dnes.
Faktem je, že dneska se to muselo ještě zhoršit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 69116
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu