Včelařská konference

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Nebývá při léčbě problém s dospělci včely medonosné při používání amitrazu, ale je problém s vývojovými stadiemi včely medonosné za podmínek, kdy je celý alimentární systém předávání potravy už plně zasažen určitým patogenem. Podle mých zkušeností amitraz, v určitých situacích, i když to zní neuvěřitelně, zhorší celý průběh léčby parazitálního onemocnění. Ty určité situace, ač to zní neuvěřitelně jsou proto, že amitraz je sice prý bezpečným jedem proti roztoči, ale rozhodně nepomůže imunitě a kvalitě potravy, spíše naopak. Celá věc by se mohla objasnit zkoumáním obsahu malpighických žláz všech stadií a kast včely medonosné _gp_
............
JK (109.75.0.10) --- 16. 10. 2015

Souhlas, ale tady nejde jen o to léčení. Amitraz se v úle rychle rozpadne a jeden z těch produktů rozpadu = 2,4 dimethylaniline je jednak rozpustný v medu a jednak je stabilní. A tento je právě ten karcinogen. Ano je ho málo a je v zimních zásobách a vyžerou si to včely. Další důvod nemíchat zimní do vytáčeného medu.
Jen upozorňuji na nebezpečí jisté kontaminace medu tímto 2,4 dimethylanilinem - a to už není nebezpečí pro včelaře ale pro jeho zákazníky, nebo třeba včelařovy vnoučata.
Bubák = ne jen upozornění na tuto u nás ne příliš známou skutečnost. Výrobce léčiv se tím určitě sám nepochlubí a v ČR na rezidua tohoto metabolitu není norma a omezení.
Tedy nepřeceňovat, ale také nepodceňovat nebo ignorovat.

Podle tabulek je 2.4.Dimethylanilin rozpustný v alkoholu, etheru, benzenu a málo ve vodě.
Z toho vyplývá, že se v první řadě shromažďuje ve vosku jakožto látce odpovídají benzenu a etheru a málo v medu nebo cukerných zásobách jakožto látce rozpustné ve vodě.
Takže ani tak ne se starat o kvalitu medu, ale starat se o větší produkci vosku a víc z koloběhu včelího vosku mezi výrobci mezistěn a včelami odebírat třeba na svíčky.

Pravda rozpustnost ve vodě je jen 2% ale vzhledem k tomu, že od 2°C do 194°C je v kapalném skupenství a tedy se chová jako olej na vodě. Jelikož většinou vytáčíme nad 2°C tak ho jakožto kapalinu také vytočíme a cezením neodstředíme.

Viz. : https://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylaniline

Melting point       2 °C (36 °F; 275 K)
Boiling point       194 °C (381 °F; 467 K)

kde je také:
Its derivative 2,4-dimethylaniline is a recalcitrant degradant of the pesticide amitraz and is also an industrial pollutant which is genotoxic, teratogenic and carcinogenic.[8]

Nejde o kontaminaci jakýmisi plovoucími zplodinami na medu, pokud neléčíte - nefumigujete zásoby medu, které se hned potom vytáčí.
Jedná se o dlouhodobý kontakt v řádu měsíců, ve vytáčených zásobách od podzimu do cca května, těch zplodin, které pokud se nerozloží, vytvoří ve dvou soustavách med(cukerné zásoby) a vosk z hlediska koncentrací rovnovážný stav. A ty koncentrace se právě rozdělují v podobném poměru vzhledem k rozpustnosti rozpouštědla typického pro danou soustavu.
pro vosk to je benzen, možná ether, pro med to je voda.
Koncentrace ve vosku a v medu se tedy rozdělí v podobném poměru jako je rozpustnost 2.4.Dimethylanilin v benzenu ku rozpustnosti 2.4.Dimethylanilinu ve vodě.
Neboli převážná většina 2.4.Dimethylanilinu se během těch měsíců, kdy se ustanoví koncentrační rovnováha, "usadí" ve vosku a jen málo v medu respektive cukerných zásobách.

To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete.

"To souhlasí.
Ten poměr v koncentrace v medu a vosku zůstává konstantní a tedy po vytočení a nanošení medu se pro změnu z toho vosku vylučuje Dimethylanilin do přinášené sladiny, aby ten poměr zůstal zachován v rovnovážném stavu jak píšete. "
Přesně tak.
Proto je vhodné část vosku z plástů vyvádět z koloběhu vosk - mezistěny - plásty - staré plásty - vosk pryč, třeba na výrobu svíček.

A nerozloží se - je to stabilní látka.
Navíc to "dlouhodobý kontakt v řádu měsíců" platí při podzimní fumigaci. Pokud použije někdo záčátkem dubna (jelikož dle letáku je povoleno do 16. dubna) tak před vytáčením tak dlouhá doba není.