Včelařská konference

Pepane, upřesním "fatální nepřesnost".
Je to sice uvedeno ve stanovisku PSNV http://www.psnv.cz/documents/Stanovisko%20PSNV%20k%20povinnemu%20vysetreni%20zimni%20meli.pdf
přesto rád znovu vysvětlím.

Státní veterinární správa nařizuje:

1. individuální jarní přeléčení "pozitivních" včelstev (v měli více než 3 roztoči na včelstvo). To nařizuje přímo aktuální MVO http://eagri.cz/public/web/file/296116/MVO_Varroaza_2014.pdf

2. Plošné jarní i letní preventivní přeléčení.
a. Jarní přeléčení se nařizuje na okresech, kde bylo méně než 25 % výsledků vyšetření měli bez nálezu samiček kleštíka.
b. Letní léčení se nařizuje na okresech, kde bylo více než 25 % vzorků s více než 3 samičkami kleštíka na včelstvo.
Tato opatření nařizuje MVO jen obecně, konkrétně pak tzv. Metodika kontroly zdraví zvířat: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/kontroly-zdravi-zvirat-a-vakcinace/mk-zdravi-zvirat-2014.html

Cílem tiskové správy PSNV je upozornit na vážný problém. Výše uvedená nařízení v praxi fungují tak, že když minulý rok bylo málo roztočů, jsou dobré výsledky měli a nařízené plošné léčení se neuplatní, i když je úhynový rok (případ sezóny 2014). Naopak, když byl minulý rok úhynový, logicky je hodně roztočů, nařizuje se plošné přeléčení i když se nákazová situace vyřešila odvčelením.

Broněk Gruna
---------------
Je to ale založeno celé na fatální nepřesnosti uvedené na straně PSNV
Tam uvádějí, SVS na základě VYŠETŘENÍ MĚLI nařizuje léčbu na další rok. JE
TO POSLEDNÍ DOBOU ŠÍŘENÝ OMYL!
SVS je nařizuje jen 1, slovy jeden zásah v před sezonou a to nátěr plodu těm
postiženým u kterých se předpokládá větší zamoření. Je tu vidět, že došlo k
obměně generací včelařů a ti noví si již nepamatují, lépe řečeno neví, proč
se tak začalo před 30 lety postupovat.
Vina je také na straně SVS která ve svých návodech stále uvádí některé již,
řekl bych zapomenuté či opuštěné metody. Tím je včelařská veřejnost neustále
uváděna do oblasti nejasností a věčných dohadů, viz . třebas, v současností
přetřásané vyřezávání plodu. Stále se někdo bojí ty zastaralé metody z
návodů vymazat, aby mu to někdo neotřískal o hlavu. To je ta česká opatrnost
a připosranost!
Také se pak v našich řadách nacházejí objevitelé zastaralých metod chovu a
myslí si jak zachraňují svět.

pepan

>nařizuje se plošné přeléčení i když se nákazová situace vyřešila odvčelením

Dovolím si nesouhlasit. Toto tvrzení je věštění z kříšťálové koule.
Odvčelení = úhyny bylo způsobeno mnoha faktory a VD byl jen jedním z nich a
dle mého názoru nebyl většinový. Hlavní problém bych viděl v potravě.

a) méně pylu a sladiny - jarní sucho a pak chladno v červnu (sleduji
trativod z 19. století)
b) podněcovací průběžná snůška byla slabší než v minulých letech
(zavíčkované zásoby včely využívaly málo)
c) posunutí jarního rozvoje bylo o mnoho týdnů, spíše o měsíce (a lze
tedy předpokládat, že tím byla ovlivněna i podletní výchova dlouhověkých
včel)
d) část zimní generace se zapojila do loupeží na podzim (mohu doložit
přínos 0,4 kg denně v polovině října)

Asi by se toho našlo ještě více. Já nevěřím tomu, že letos bude
reinvaze do správně ošetřených včelstev nižší než v jiných létech. V Čechách
je zájem o silně zimující včelstva. Je veřejným tajemstvím, že to splňuje
kraňka s příměsí "italské krve". Období po které tyto matky kladou je delší
a to VD vyhovuje.
VP

Já s vámi souhlasím v tom, že úhyny nejsou jen důsledkem přemnožení kleštíků.
Časné jaro a snůškově chudé léto jsou také důležité faktory. Je to ve shodě s body 3. a 4. stanoviska PSNV k příčinám úhynů:
http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Přesto považuji za důležité právě v takové problémové sezóně klást větší důraz na hubení kleštíků.

Máme dost důvodů k předpovědi, že letos bude málo kleštíků. Cyklický vývoj množení kleštíka končí rokem přemnožení a hromadných úhynů. Máme již zkušenosti z minulých cyklů s plošným úhynem v roce 2002 a 2007. V letech 2003 a 2008 bylo kleštíků několikanásobně méně než obvykle. Dá se to i celkem logicky zdůvodnit.

Pro osvěžení paměti připojuji odkaz na můj příspěvek z roku 2008 http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thr...65&(30456)

Předpověď dalšího vývoje není jednoduchá záležitost. Máme jen dvě (skoro) jistoty:
1. rok po úhynu bude málo roztočů
2. dříve nebo později bude další úhynový rok.

Dovolím si tvrdit, že hodnotu věštění z křišťálové koule má spíše určování strategie léčení podle výsledků zimní měli .

Broněk Gruna
----------------------
Potužík Václav:
Dovolím si nesouhlasit. Toto tvrzení je věštění z kříšťálové koule.
Odvčelení = úhyny bylo způsobeno mnoha faktory a VD byl jen jedním z nich a
dle mého názoru nebyl většinový. Hlavní problém bych viděl v potravě.

a) méně pylu a sladiny - jarní sucho a pak chladno v červnu (sleduji
trativod z 19. století)
b) podněcovací průběžná snůška byla slabší než v minulých letech
(zavíčkované zásoby včely využívaly málo)
c) posunutí jarního rozvoje bylo o mnoho týdnů, spíše o měsíce (a lze
tedy předpokládat, že tím byla ovlivněna i podletní výchova dlouhověkých
včel)
d) část zimní generace se zapojila do loupeží na podzim (mohu doložit
přínos 0,4 kg denně v polovině října)

Asi by se toho našlo ještě více. Já nevěřím tomu, že letos bude
reinvaze do správně ošetřených včelstev nižší než v jiných létech. V Čechách
je zájem o silně zimující včelstva. Je veřejným tajemstvím, že to splňuje
kraňka s příměsí "italské krve". Období po které tyto matky kladou je delší
a to VD vyhovuje.
VP

> 1. rok po úhynu bude málo roztočů
> Broněk Gruna

Já tomu moc nevěřím, ale rád budu mile překvapen. Podle mne toto
pravidlo platí tam, kde je velká reinvaze, tedy tam, kde se velmi liší
úroveň léčby (= počet přezimujících VD) na jednotlivých blízkých
stanovištích.

A jen malá poznámka k Vašemu článku v MV. To, že Vám nevyšel graf
"dopředu" je nejen pochopitelné ale dokonce nutné. Počet VD ve včelstvu k
určitému datumu, řekněme k 1.7. je funkcí nejméně 3 proměnných

a) počet VD ve včelstvu (měl vlastní)
b) počet VD reinvazních (měl okolních včelařů)
c) počet plodových cyklů VD od řekněme 1.1.roku

Například u mne v roce 2014 odhaduji posun o 50-60 dnů proti minulým
rokům. Reprodukčních cyklů VD bylo tedy více o cca tři. Pokud vezmu anglické
výzkumy (1,4) je to 1,4 na třetí = 2,7x více roztočů, pokud přihlédnu k
trubčině, je to ještě mnohem více. Momentálně nemám přístup k meteo-datům
ani čas to přepočítat, takže jsem to pro sebe prozatím uzavřel a budu-li
zdráv, možná se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Zkrátka každý musí použít
svůj vlastní rozum a ne vždy věřit všemu co je někde napsáno (a na internetu
to platí dvakát).
VP

To, že v mém článku nevyšel graf „dopředu“ není tak důležité, jako to, že vyšel graf „dozadu“. Tedy to, že výsledky zimní měli ve velmi vysoké shodě s množstvím kleštíků v minulé sezóně. Vliv tohoto faktoru je odhadem 90 %, takže zbývá asi 10 % na další možné vlivy.

Jinak s vámi souhlasím, že i kdyby zimní měl dávala věrohodný obraz o míře napadení včelstev na jaře, na situaci v létě má vliv i několik dalších podstatných faktorů (zmiňujete časné jaro = plodové cykly navíc, reinvaze). To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v předjaří.

Souhlasím s vámi, že je prospěšné používat zdravý rozum.

Broněk Gruna
-------------------------------
Potužík Václav:

A jen malá poznámka k Vašemu článku v MV. To, že Vám nevyšel graf
"dopředu" je nejen pochopitelné ale dokonce nutné. Počet VD ve včelstvu k
určitému datumu, řekněme k 1.7. je funkcí nejméně 3 proměnných

a) počet VD ve včelstvu (měl vlastní)
b) počet VD reinvazních (měl okolních včelařů)
c) počet plodových cyklů VD od řekněme 1.1.roku

Například u mne v roce 2014 odhaduji posun o 50-60 dnů proti minulým
rokům. Reprodukčních cyklů VD bylo tedy více o cca tři. Pokud vezmu anglické
výzkumy (1,4) je to 1,4 na třetí = 2,7x více roztočů, pokud přihlédnu k
trubčině, je to ještě mnohem více. Momentálně nemám přístup k meteo-datům
ani čas to přepočítat, takže jsem to pro sebe prozatím uzavřel a budu-li
zdráv, možná se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Zkrátka každý musí použít
svůj vlastní rozum a ne vždy věřit všemu co je někde napsáno (a na internetu
to platí dvakát).

> To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v
> předjaří.

Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete
souhlasit.

Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v
předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze
včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle
spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině
mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je
co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.

Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle
kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit
minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi
dlouhé.

Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli
rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.

Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice
vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích
spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě
počítat kolik týdně?
VP

Tentokrát mohu souhlasit téměř se vším, pokud máte na mysli vaši individuální strastegii (plán na sezónu). Pokud by se ale mělo jednat o strategii v tom smyslu, že se podle výsledků zimní měli v březnu objedná gabon pro celý okres, to bych zásadně nesouhlasil.

Připouštím, že i zimní měl může u některých chovatelů dávat věrohodné výsledky, pokud zimují v jednoprostorovém plodišti, kde je minimální reziduální spad. Takže pokud zimní měli věříte a nejste schopen si kleštíky v měli spočítat sám, určitě má smysl si nechat měl dobrovolně vyšetřit.

Také na počátku sezóny pro jistotu kontroluju napadení včelstev, ale dělám to až na trubčině v dubnu.

Broněk Gruna

-----------------
Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete
souhlasit.

Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v
předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze
včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle
spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině
mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je
co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.

Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle
kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit
minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi
dlouhé.

Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli
rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.

Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice
vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích
spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě
počítat kolik týdně?
VP