- BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev
Stím bych polemizoval. Někde sm se dočetl , že roztoč přežije až 14 dní na mrtvém plodu. Jestli se vyvyne v dospělce to nevím Standa
---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 1. 2015 12:18:48
Předmět: Re: Uhyny vcelstev
""Co když ten výskyt roztoče přímo úměrně souvisí právě se snahou jít do
zimy
s co nejsilnějšími včelstvy a novou matkou
Nová matka déle do zimy ploduje a více plodu = více roztočů
Starší matka dříve ukončuje plodování a proto platí, méně plodu = méně
roztočů."
Podle mně to je podstatný důvod. Novou matkou nevím, ale podle mých
některých pozorování má některé podzimní a zimní plodování charakter
záchranné snahy o doplnění počtu zimních včel na nějakou původní úroveň.
Nezávisí to potom ani tolik na stáří matky. Prostě včelstvo má nějak z doby
výchovy zimních včel zafixovánu velikost zimního chumáče. Pokud je část
této zimní generace poškozena roztoči, je krátkověká a hyne během podzimu,
září až listopadu, má včelstvo snahu v jen trochu teplotně příznivých
podmínkách se rozplodovat, aby ten počet zimní generace včel dohnalo. A
teplotně příznivé podmínky jsou dány dvěma okolnostmi. Za prvé okolní
teplotou nad nulou a za druhé současnou sílou včelstva, kdy hodně silnému
včelstvu stačí k rozplodování třebas jen teplota těsně nad nulou. Zatímco
slabé včelstvo potřebuje teplotu kolem poledne 10 - 15 st C a v noci
teplotu vyšší než + 5-10 st C.
Tam je potom vliv té nadmořské výšky, protože někde třeba v Polabské nížině
nebo u Znojma je v zimě pravděpodobnost teploty nad nulou a zimy bez sněhu
až 80 - 90 % proti zimě se sněhem a teplotou pod nulou. To pro ty silná
včelstva úplně stačí, mohou se během teplé zimy jako je tato nebo loňská,
rozplodovat v podstatě kdykoliv, kdy se k tomu rozhodnou. A ten týden až 14
dní mrazů, jaké byly třeba ke konci prosince, v silných včelstvev plod
přežije a a včely se vylíhnou, což je taky zásadní podmínka pro množení
roztoče. Zatímco ve slabých včelstvech, i když se rozplodují, nezvládnou
to, plod zachladne a nevylíhne se. Což automaticky znamená ozdravení od
roztočů, protože ti roztoči, co byli plodováním zlákáni a nalezli na plod,
zahynou taky.
Směrem s vyšší nadmořskou výškou a na sever se rozhraní mezi silnými
včelstvy, které si s každým plodováním v zimě vychovají další novou
generaci roztočů a slabými, kterým ten plod zachladne a roztoči v něm pod
víčky uhynou bez rozmnožení posunuje směrem k větší síle včelstva.
a
Podle mně o roky dříve, než některým včelařům začnou ty včelstva na podzim
padat, jsou ty včelstva v podletí roztoči poškozována a následně se tyto
včelstva snaží na podzim a v zimě zvýšenou mírou plodování to poškození
dohnat. Roztoči se tak v těch včelách intenzívněji množí, o několik
generací ročně víc, a protože taky v té době probíhá léčení, získávají ti
roztoči, co přežijí, mnohem rychleji odolnost na léčiva.
a
To podle mně může být vysvětlení toho, proč některým včelařům to hyne
kompletně a jiným málo. A proč slabá včelstva přežívají víc než silná."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 65752
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |