Včelařská konference

Spatláváte tady několik věcí dohromady.
To jsou

* potřeby krajiny
* potřeby zemědělců
* požadavky včelařů
* potřeby včel ,

Každý tem bod je o něčem jiném

* potřeby krajiny dokáží zajistit jen rozptýlená stanoviště o malém počtu
včelstev
* potřeby zemědělců již takové včelaření však neuspokojuje.
* Požadavky včelařemůže uspokojit jen kočování za velkými snůškami
* potřeby včel však již dnes ani nerespektuje. naposledy to bylo v době
kdy se med těžil podřezem až po zimě.  

Všichni tady vedete spor v podstatě o malé snůšce Uvědomujete si jak se tato
vůbec vyvíjela během posledního století.Okolo roku1900 to byl cca 1kg na
včelstvo kolem roku1945, 3,5 kg na včelstvo během změny v zemědělské výrobě
z malovýroby na velkovýrobu stopl průměr na 10kg
všechny tyto výnosy jsou jen pro včelaře a není k tomu přidána spotřeba
včelstva.  V první světové válce s náhradou zimních zásob cukrem  se zvedly
sice výnosy ale je opticky dalží zvýšení se projevilo při zavádění větších
rámkových měr a změnou ve vedení včelstva převěšováním nebo překládáním
celých úlových dílců Poslední zásadní změnou se stala vlastně výchova silné
zimní generace pro zachycení velmi raných snůšek
 Hlavním faktorem se však stalo převádění včelí populace na našem území v
první polovině 20 století z včely černé na krankou. Ta svým velmi rychlým
jarním rozvojem umožnila ty dnešní výnosy kdy lze někde dosáhnout vyjímečně 
i 100 kg ze včelstva
Zrovna tak to bylo i s úhyny
Když tady převažovala včela černá byly i 50%. Před druhou sv. válkou to bylo
30 % Vliv na to měla náhrady medu cukrem. před objevením varroázy se za
normální ztráty považovalo 10% Dnes je ale asi potřeba zase nějaké to
procento přidat. Ale to skutečné procento celkových ztrát se ale dozvíme až
v květnu.

Také ty velká procenta ztrát by mohla pcházet od podvodných včelařů kteří na
ně brali dotace. i ta možnost se tady nabízí. Tím by se ale měl zabývat
někdo jiný.  Hlavně takové ztráty by měl potvrdit veterinář

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 10. 1. 2015 16:39:34
Předmět: Re: uhyn-tiskova zprava PSNV

"""navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko
zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo
odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho
trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo
dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc
nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala
pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat
opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr"
Souhlas.

Ono se to jinak dá trochu poznat. Na stanovištích, která jsou v pořádku,
mají včely stále nějaký přínos, i v červenci a srpnu a případně i v roce s
extrémně nepřiznivým počasím. Takže včelař se prostě nijak zvlášť nemusí
starat, když je snůška, včely nosí, když je po snůšce, včelař jim to vybere
a klidně může přijít až je další snůška. včely jsou stále v pohodě, dokonce
bývá třeba před další snůškou i vybrat nějaké plásty naplněné medem i mezi
snůškou.
Na převčelených stanovištích včelař po snůšce pravidelně řeší, jestli
včelám nechat celou nebo skoro celou snůšku nebo vybrat a podněcovat cukrem
třeba i v květnu nebo červnu. A když je skutečně nepřiznivé počasí, tak
včelař, má li si udržet včely silné, musí do každého včelstva dávat až kila
cukru na každý týden. A vrátí li se snůška, potom šachovat s plásty, aby se
co nejmíň toho cukru dostalo do medu."