Včelařská konference

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79  Franta


"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na

z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.""

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta

Bylo to určitě po roce 1982. Rok 1984 sedí.

A ořešáky nezmrzly proto, že byl mráz, ale kvůli tomu extrémně rychlému poklesu teploty.
Většina stromů a asi obecně rostlinstva u nás má období vegetačního klidu poměrně krátké, měsíc, dva měsíce. Stačí, když je někdy v listopadu pár dnů víc pod nulou a období vegetačního klidu je nastartováno. Po měsíci, dvou měsících pak už rostliny čekají jen na jaro a teplo. Stačí delší období tepla, jaké tehdy bylo před silvestrem a stromy začnou nalívat kmeny a větve mízou a připravují se na pučení. Když se potom začne pomalu ochlazovat, tak stromy zase tu mízu během pár dnů stáhnou do kořenů a nad zemí zůstane jen suché a tím mrazuvzdorné dřevo. Pro ořešáky jako jedny z nejméně mrazuvzdorných stromů prostě ten náhý pokles do mrazů byl moc a dřevo nalité mízou to nezvládlo.

Jinak co se týká mrazů, docela velké byly i v zimě 2011 - 2012. Tehdy nějak nejméně měsíc od druhého týdna ledna se k nám natáhla sibiřská tlaková výše, z tohoto titulu vanuly neustále severní větry, které tady natáhly arktické mrazy. Tady u nás na severní Moravě v té době nenapadl sníh, proto byly ty mrazy přes den "jenom" tak - 15 a v noci - 20, jinde, kde byl sníh, byly tak o 10 st C větší.
Zato u nás byl holomráz, půda promrzla tak do 1 metru a roztávala ještě měsíc po ústupu mrazu, kdy už bylo dost nad nulou.