78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (88.101.45.181) --- 9. 11. 2014
Re:

Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku
jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.
Pepan

Pepane, jak vy jste tam rozkrádali majetek v socialistickém vlastnictví nevím. Tedy jestli jste si rozdávali družstevní peníze - to možná ani nebylo soc. vlastnictví. :-)

Tady u nás od JZD nikdo nic nedostal, ale pamatuji si že tehdy byly odpovědi ve Včelařství včelařům, kteří se dožadovali odměny, když měly za zahradou řepku, že se nejedná o odměnu za opylování ale úhradu nákladů spojenou s přesunem včel.
Možná Radim ti poví víc, ale nikdy jsem neslyšel, že by někdo dostal od JZD za opylyení bez přísunu = kočování.

Takže u mě čísla mluví, plus něco na nové vybavení od EU, můžeme tomu říkat klidně Peníze na vánoce, název mě nezajímá. Jen částka a co si za ni koupím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 9. 11. 2014
Re:

Na příspěvek na zimování si nepamatuji, že bychom za socíku dostávali.
Za přísun včelstva k řepce se platilo, už nevím jestli stát nebo družstva, spíš stát 60 Kčs na včelstvo. Za přísun na jetel tusím 120 na včelstvo. Ale jen ten, kdo kočoval. Včelař se musel přihlásit mezi kočovníky v ZO na začátku roku, dostal takzvaný kočovný průkaz a potom měl zaručeno, že ho kočovný referent ZO pozve na rozdělování stanovišť v lánu řepky nebo jetele nebo jiných plodin, které jeho ZO dostala přiděleno ke kočování. Kdo nekočoval, nedostal nic.
Ale tehdy snad ani žádné dotace nebyly potřeba. Za med daný do výkupu, vykupovalo se v Jednotě, ta měla prodejny prakticky v každé vesnici, se vykupovalo 35 Kč za kilo. Ze dvora se med prodával od těch 35 za kilo po takových 60 Kčs za kilo.
Pokud včelař prodal 3 - 5 kilo medu z každého včelstva, měl tehdy na cukr na zimu, pokud prodal víc, měl to na další náklady a na příjmy. A minimálně 15 kilo z dobrého včelstva za rok musel zvládnout včelař i v zadováku i pokud byl ňouma. Jen vyslovený lempl anebo včelař včelařící na supermizerném stanovišti si tehdy nedokázal udělat zisk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu