Včelařská konference

Zřejmě se aerosol usadí na povrchu chomáče a jelikož včely mění svoji místo
v chomáči tak léčivo zanesou dovnitř ale nemám důvod to zkoumat tak jako
nezkoumám proč aspirin tlumí bolest MĚ STAČÍ PRO BĚŽNÝ ŽIVOT VĚDĚT, ŽE TO
TAK JE.

pEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:22:32
Předmět: Re:

"Tento včelař to umí a oproti jiným co jen opakují to co slyšeli prováděl
hodně pokusů, počítal roztoče a zkoušel.
Navíc má pár zkoušek z fyziky a proto nechápe proč všichni papouškují
tvrzení, která nikdo nikdy neověřil. A nemají fyzkální opodstatnění. :-)
Třeba to že aerosol proniká do chomáče. Proč by to proboha dělal lépe jak
kouř, když částice aeroslu jsou mnohokrát větší jak molekuly amitrázu
rozptýlené do prostoru - viz příspěvek o hodně níže o 25000000000000000000
molekulách vzniklých spálením varidolu na pásku.

Karel"

Asi jo Pepane, proto padají roztoči i týden po aplikaci, zatímco po fumigaci jen max. jeden den.

Ale přesto se pořád traduje to o pronikání a další neodůvodněná tvrzení.

Ale poslední zimy máme problém právě proto že je teplý podzim a zima a dá se tedy bez problémů s teplotou fumigovat normálně celou zimu, protože teploty nad nulou byly celé zimy.

Ale i když byly mrazy tak dobrý včelař vystihne rozvolnění chomáček které se koná i za mrazů, stačí když po vánocích přijde obleva.

POkud jsou úly na slunci, tak bývají v zimě snad i prolety - to snad nikdo nepopírá, a to se snad chomáč rozvolní aby byla fumigace účinná - takže podstatné je dovolit včelaři aby měl lahvičku s Varidoleme doma a neposílat ji kolovat s důvěrníkem z ruky do ruky.


Takže ještě jednou - proč by nešlo v zimě dvakrát fumigovat a jednou aerosolovat, nebo jen 3x fumigovat?

Oč je fumigace s plodem v říjnu a listopadu účinější jak fumigace o proletech v zimě bez plodu?

Karel