Včelařská konference

Na: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/zakaleny-varidol/ se uvádí:
Složení přípravku je stále stejné a přísně se kontroluje v každé šarži.
Včelaře můžete informovat, že nová kapátka dělají poněkud větší kapky, přičemž to stále odpovídá schválenému množství účinné látky pro ošetření včelstva, které je postačující pro slabá i silná včelstva.
Pro naprostou většinu včelstev je správná dávka právě 2 kapky z nového kapátka.
Někdy včelaři dávali 3 kapky, když měli včelstvo ve dvou nástavcích, ale včelstvo jen zřídka kdy obsedá celé dva nástavky. Pokud obsedá jeden a kousek, dvě kapky zase stačí.
Věříme, že výsledky ošetření budou zcela podle očekávání (pokud se ošetřuje bez plodu!).
p.s. : Pokud při kapání na pásek budeme mít nízkou teplotu Varidolu (např. 10°C), budeme mít kapky ještě větší a tím nakapeme z lahvičky méně pásků. H.

Nevykuřuje se včelstvo, ale prostor ve kterém je zimováno. Takže počet kapek by měl být takový, aby účinná látka byla v dostatečné koncentraci. Je to úplně totéž, když vám lékař předepíše jeden prášek ráno a v příbalovém letáku je napsáno, že se tento přípravek podává tolik a tolik mg na kilogram hmotnosti a celkovou dávku je nutné rozdělit na celý den.A zapomínáte také na eventualitu jarního ošetření, pro kterou by mělo být léčivo připraveno, či objednáno na podzim předcházejícího roku. Tolik let se to dělá a pořád špatně. Je to zřejmě český kolorit - nic neni dotaženo a domyšleno až do konce. Toto se netýká jen Varidlou. Stále tu funguje systém DODOS, ale všude ho nelze uplatnit

Něco o léčení na: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=15731

Ta práce mi celkem nic neříká. Ale pohled na mapu rozšíření, mne pozvedl ze židle. Varoa v Evropě byl prvně zjištěn v roce 1977 v Dojčlandu. Takže do Česka ta potvora přišla ze západu a ne odněkud z Indočíny. Jak se tam dostal?, když v okolních zemích nebyl. Tam někde na jihovýchodě žil na včele zlaté, možná miliony let, bez toho, aniž by se rozšiřoval a najednou se objeví v Dojčlandu. Jak je to možné! To nám ho tady indočíňani poslali balonem (prý se tímto dopravním prostředkem rozšířila ze západu mandelinka).Osobně si myslím, že na obrovské rychlost rozšíření, mají nemalý podíl různé vědecké instituce.

Je to celkem tak, že se varoa dostal do bývalé SRN s matkami, které přivezli z Pákistánu. Asi chtěli vyšlechtit včelu, která bude nosit med v kýblích a bude to lít rovnou do konví. V bývalé ČSSR byl první výskyt zjištěn na východě Slovenska v Mezilaborcích. Odtamtud byly převezeny včelstva k Ústí nad Orlicí a dále do Benešova. Potom se horečně hledaly látky, které mohou varoa usmrtit, ale před tím ještě, pálení celých stanovišť v zasažené oblasti, po spálení zjišťováno pomocí sladiny jsou-li na vypáleném území včely-samozřejmě tam byly. Potom přišly postřiky včelstev na podzim a potom teprve buničinové pásky a Taktic - dnes Varidol, kompresory a vyvíječe.
Vypadá to, že roztoč s tím vším stačí držet krok.

Roztoč k nám přišel ze dvou stran.
Je třeba si uvědomit. že až do 70 let minulého století. nebyl roztoč varoa jako škůdce včelstev prakticky vůbec znám a úhyny včelstev nebyly sledovány.
Z východu přišel přirozeným šířením, kdy nějak, asi s přepravovanými včelami roztoč někdy v 50 - 60 letech překonal Himáláje a dostal se na sovětskou stranu tohoto pohoří, objevil se na Kavkazu, potom v Bulharsku a odtamtud nějak přes Rumunsko a Ukrajinu se dostal na východ Slovenska.
Ze západu převozem těch včelstev odkudsi , mám pocit že z Indie, do výzkumného ústavu v Německu. Tam si ho všimli, až když bylo pozdě a kolem ústavu jim tam začaly hynout včelstva.
Teprve potom provedli plošně v Evropě diagnostiku na roztoče.
U nás v 80 letech zavedli přísné omezení stěhování včelstev. Ale kdosi na začátku 80 let načerno převezl včelstva ze zamořené oblasti od Košic někde na Pardubicko. A přišlo se na to zase až nějak po zamoření velké oblasti Pardubicka a Orlickoústecka. Tuším v roce 1984 se v celé této oblasti, byla na to tehdy vyhláška místních národních výboru nebo něčeho takového, pamatuji si, jak jsem ji četl na nástěnce v Pardubicích, vybily plošně všechna včelstva u evidovaných včelařů a cukernými nástrahami otrávenými insekticidem se vybily i všechna divoká nebo asi i zatajená včelstva v této oblasti.
Tím se zpomalilo šíření varaózy na našem území o takových možná 10 let.
V dalších letech potom bylo to, co jsem tady uvedl, popsáno podrobněji ve Včelařství. Pokud budou někde sebrané ročníky z let nějak 1985 - 95 , určitě se to tam dá najít.

Byly dovezeny dva kočovné vozy v roce 1978 do Ústí nad Orlicí a s nimi i roztoč varroa jcobsoni