- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 10. 2014
Re: pokozenĂ varroĂĄzou
Čtu pořád podobné příspěvky, nikdo nekouká dostatečně zpět, zabýváte se dobou krmení. A to pomíjím, že řada včelařů krmí až koncem srpna- v září.
Viděl jsem pár stanovišť a všude je to stejné. Květnové dělnice tzv. rojové včely žíjí dlouho, zvláště pokud se neupracují. Kdo po vytočení prvního medu nenechal dostatek zásob a nezačal včas krmit, dnes pláče nad výsledky své práce. Včas krmit letos bylo v polovině června, pokud jste jim po vytočení jarního medu nechali pomalu 10kg.
Špatné počasí v květnu a červnu zastavilo plodování a pak během krmení zmizely včely, kde to nebylo úplně špatné, hladové včely dodělaly včely pár dobrých včelařů, kteří nenechali včely vyhladovět.
U nás ve vsi máme asi 10 včelařů, 8 si stěžovalo na hrozné loupežení jaké nepamatují a včely těch zbývajících jsou moc pěkné. Dokonce si letos při loupežení nepřinesly ani moc roztočů. Po 3 Formidolech v létě (Gabony jsme neměli) nyní některá včelstva nemají již plod, tam kde mají, je plný roztočů a fumigace je k ničemu, jedíně k vychování rezistentních roztočů. Po první fumigaci nejsou spady překvapivě extrémní - mezi 500 a 2000. Po dobře provedené fumigaci - bez plodu, nevidím důvod pro další čmoudění v úlech a s očekávaným ochlazením by jedna fumigace mohla být dobrým startem pro příští sezónu. Letos mně nepadlo ani jedno včelstvo kvůli varoáze, vloni cca 5. Padlo mně 8 včelstev na jednom stanovišti kvůli ceraně. Tu potvrdil koncem července Dol. Ke správné fumigaci jsou v praxi tři možnosti, záleží na Vás a veterině - buď zbylé max 2 rámky plodu odstranit, pokud je většina otevřeného plodu na rámku a tak kolečko zavíčkované rozdrásat a zničit, nebo natřít plod a pak fumigovat. Osobně nerad plod ničím, ale když otevřu pár buněk, v každé je roztoč a navíc na plástu vidím mladušky s poškozenými křídly, není co řešit, tedy jediné správné je vyndat zbylý plod. Letos jsem vyzkoušel kolem 20.9. zaklíckovat 7 matek na 3 týdny do běžných přidávacích klícek, tedy bez přístupu včel. 6 matek přežilo. Sedmá byla jiného genetického původu (kraňka od jiného chovatele), klíckováním jsem ji zároveň měnil, tak to nedopadlo.
Uvádíte 90km pás s úhyny včelstev. Já bych spíš napsal, že bylo letos málo míst, kde byla v květnu a červnu snůška, a kde nemají včelaři problém.
S pozdravem
Radek Hubač
---------- Původní zpráva ---------- Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 18. 10. 2014 7:09:28 Předmět: Re: pokození varroázou
"Patrně jen nedopatřením se Vám do příspěvku dostalo, že ve vyloupených úlech zůstaly zásoby... Po takovém loupení, jaké popisujete, v úlu nezůstane nic, co by zásoby třeba jen připomínalo... Zásoby by tam zůstaly jenom tehdy, kdyby v doletu nebyl žádný jiný včelař... Ale to není důvod, proč jsem se ozval. Spíš by mě zajímalo, proč si myslíte, že včelstva byla poškozena varroázou. Roztoč je všude. To samo o sobě nemusí být důvodem, že včelstva padla za oběť loupeži... Mnohem pravděpodobnější je, že současně s krmením došlo k "mizení včel", a včelstvo bylo napadeno proto, že silně zesláblo anebo bylo vybírán již jen úl, v němž včely nebyly. Patřím mezi postižené, tak mě to zajímá. Tady u nás v záp. Čechách podle rozhovorů se včelaři je postiženo "mizením včel" území dlouhé minimálně 90 km, což mě děsí. A s pozůstatky loupeže si nedělejte starosti. Úly vyčistěte, dílo, které je použitelné, uložte, dílo, které není použitelné, vyvařte... Loupež je biologická věc, není za normálních okolností zdravotním problémem... I když... Zatím nikdo nedoložil důvod mizení včelstev v období přikrmování. Co jsem napočítal, tak podezřelých je šest, ale důkazy nejsou... Jenže když vyvaříte všechno (pro jistotu), tak zase nebudete mít souše pro oddělky, které Vašemu otci přijdou... Takže je to na vás...t"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 64906
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |