Včelařská konference

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.