Včelařská konference

hlavní využití olší je na modely pro slévárny  dobře se soustruží
Pro výrobu rámků se jako vhodné uvádí - lípa, olše, smrk a dub.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 6. 2014 11:47:32
Předmět: Re: ole na rámky

""Dobrý den, mám nabídku na olšové fošny výměnou za běžné smrkové. Má někdo
zkušenost s využitím olše na rámky? Jak si stojí k obvyklé lípě nebo i
třeba k tomu smrku? Předem díky za vaše zkušenosti."

Já mám zkušenosti s olšovým dřevem použitým jako podložky ve skladu. Olše
je ještě znatelně víc měkší dřevo než lípa. Je méně pevnější a méně
vydrží. Taky rychleji hnije.
Zpracovává se ale lépe kvůli své měkkosti a potom olšové dřevo je
stejnoměrné, nemá léta, takže se snadno sbíjí a neštípe se.
Na velké rámky je podle mně olšové dřevo problematické kvůli nízké
pevnosti, laťky by musely být hodně silné a tvořily by mezi nástavky velkou
překážku. A vyvařování v horké vodě nebo páře by olšové rámky přežily snad
jen jednou nebo i vůbec. Hodí se tedy podle mně jen na malé nízké rámky, ze
kterých se voští bude vyřezávat. Anebo na nějaké méně pevné drobnosti.
Možná na oplodňáčky, na klícky pro matky, stropní destičky, mezerníky atd.
Obecně díky tomu, že nemá léta, hodí se na obráběné dřevěné díly.
Ale nejlepší bude, když prodejce dodá špalík, na kterém to všechno
vyzkouší. Dřevo je poměrně dost variabilní materiál podle toho, v jakých
podmínkách rostlo."

Mám nakoupené rámky mimo jiné i z olše, pokud mohu soudit podle barvy dřeva. V pohodě, i po letech. Ale jde o langstrotha a ten má silné laťky, takže pevnost posoudit nemohu.

Karel

Na rámky se podle mně hodí skoro každé dřevo, které se dá sehnat za rozumnou cenu.
Limituje spíš strojní vybavení, protože některá dřeva vyžadují ostré nebo výkonné nástroje. Například vrba nebo topol se tupými nástroji hodně třepí, při zpracování třeba dubu levné nástroje dostávají hodně zabrat.
Potom limituje technologie výroby rámků - některé dřevo se rádo štěpí klidně i přes léta a díry pro hřebíky nebo spony je tak vhodné předvrtávat. Třeba topol, buk, habr, bříza. Ale i obyčejný smrk se poměrně snadno štípe.
Pak limituje pevnost dřeva, měkká méně pevná dřeva u velkých rámků potřebují silnější loučky. Zatímco při výrobě z tvrdých dřev je možné tloušťku louček snížit a tím zmenšit mezeru, kterou musí včely překonávat mezi nástavky. U zadováků kvůli uchopování a vytahování kleštěmi limituje životnost rámků tvrdost dřeva horní loučky rámku.
Málo vhodné je zřejmě akátové dřevo. Je hodně tvrdé a hodně tupí nástroje a při vysychánání hodně rozpraskává, takže spousta vyrobených latiček by byla nepoužitelná.
Smrk a lípa se uvádí jako nejvhodnější asi proto, že jsou nejdostupnější a zároveň oboje poměrně vhodné na zpracování. A některé odpadní smrkové dřevo - třeba to ze spodních částí silných smrkových kmenů, bývá někdy i měkčí než běžné lípové dřevo.
Já jsem zkoušel smrk, lípu, olši, dub, habr, javor, jasan,břízu, jabloň, topol, vrbové "měkkotiny" a tuším ještě střemchu, prostě co dům a palivové dřevo dalo a s určitými odchylkami šly rámky vyrobit ze všeho.