Včelařská konference

Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být
úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3
tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl
Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty,
kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo
kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich
vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v
medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký
plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu,
až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly
místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky -
Gerstungy."

"Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly."

Ovšem faktem je, že tyhlety úzkovysoké rámečky jsou jediné, který lze vyplnit nějaký klát - velký kmen kruhového průřezu tak, že z nerozběrného díla je tak na 95 % rozběrné. A dá se to provést jen s použitím pár nejjednodušších kusů nářadí, jako nože, kladívko atd. Zvláště když včelař byl z kraje, kde s dřevem pracoval každý, třeba na Valašsku.
S Adamcovou mírou to rozhodně nejde.
Dalo se tak kdysi svépomocí, tuíž levně přejít z nerozběrného díla, kdy se slabá včelstva vyřezávala v září a silná podřezávaly v dubnu na rozběrné dílo, kde se medu vyprodukovalo mnohem víc a nemusel se vyvařovat, tudíž byl mnohem kvalitnější.