Včelařská konference

100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. Už ke konci řepky nedostaví některé mezistěny.

Jenže, mám celkem odhad kolik díla se u nás v organizaci obmění. Je to průměrně 5 rámků za rok a ty staré rámky jsou znova vydrátované a použité tak u 80% včelařů.

A víte kolik mezistěn postaví silné včelsvo mezistěn když vypadne jediná jarní snůška? Přesně tolik, kolik jim včelař vecpe mezi plod, a srdíčko trubčiny k tomu..... tuž tak

Obměna díla nemusí být zrovna najednou, ale pokračuje na videu v dalším roce. Využijeme včasné zakrmení a tím ještě pylové snúšky.Včelařím od roku 1975 a jsem asi jediný na světě včelařící jen ve skleněných úlech.Mám k tomu vážné důvody a plno nových poznatků. Včely uměly žít také ve skále atd.
Používání metod panenského díla není nic nového. Dělal jsem to kvůli kvalitě medu. Je pravdou, že jsme neměli videa, tak jsem to nemohl prezentovat jinak, než ve Včelařství už minulém století.
Strategie pochybování samozřejmě není bez rizika. Když začnete zpochybňovat všeobecně přijímané pravdy, riskujete nejenom to, že budete ignorovat konvenční moudrost, ale i to, že budete muset čelit pohrdání nebo dokonce fyzickým útokům..
Na videu jsou názory, které tam zatím nechávám. Když něco kritizuji, tak je dobré předvést lepší řešení a podepsat se, ale musí to být jednoduché. Složité popisování je i pro vědu k ničemu.


http://www.youtube.com/watch?v=pLfe2XEgoQk

"100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. "
Na takovém stanovišti, pokud včelstva jsou geneticky kvalitní a přesto snůška po řepce je mizivá, by měl včelař zvážit, jestli by neměl snížit zavčelení krajiny snížením počtu svých včelstev. Jednotky včelstev, 2 - 5 atd na kilometr čtvereční se totiž uživí i tam, kde není žádná snůška ve smyslu výskytu včelařských rostlin s vysokou mednatostí, nad takových 400 kg sladiny na hektar monokultury. Jednotkám včelstev na kilometr čtvereční totiž stačí na dostatečný přínos medu i porůznu roztroušené nevčelařské kvetoucí rostliny s mednatostí od takových 50 kg na hektar monokultury. Včelstva v takové málo zavčelené krajině potom mají aspoň mírnou snůšku průběžně od začátku května po červenec až srpen, udržují se tak v dobrém zdravotním stavu a včelař má s nimi mnohem méně práce než když musí pravidelně hlídat zásoby a podněcovat.
Je tak i vyšší odolnost proti nemocem i lepší průběžná stavba plástů.

Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická.