Včelařská konference

>>>To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje. <<<;
to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je
úl   zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a
prostor kolem něj. To však není důležité. Důležité je však to co využijeme
při dalším rozvoji vlastností včelstva. I to, že se včelstvo dokáže ataku z
venčí bránit o něco déle než ty ostatní, je pozitivní přínos. Ten však neumí
ocenit klasický rabovač medu.  Zkušený a vnímavý včelař to umí využít. Není
to však nic pro klasické dobyvatele medu. 

  Přírodní děje nás velmi často udivují, je to však proto, že je vnímáme z
našeho lidského pojetí. Pak býváme hodně překvapení nebo jej ani z téhož
důvodu ani nechápeme.




pepan









---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 1. 2014
Předmět: Re: VĂ????elaÄ???skÄ??? stÄ???Ä??Ă??Ä???Ä???Ä??Ă?­ Re:

""Podle mých zkušeností i poměrně malá včelstva i ve velkém úlu vyloupena
nejsou Včelstvo si podle svého uvážení vytvoří dostatečné zásoby k
přezimování a to vždy jen takové které je schopno ubránit. K vyloupení vede
však vždy špatný stav matky a jejích feromonů. a jsme zase u toho
nejlepšího přirozeného výběru. Nová včelstva pak odchováváme až s toho co
přežije zimu. "

To je líbivá teorie, ale v praxi to tak nefunguje.
Včelstvo se ubrání vyloupení tehdy, pokud má kontakt s česnem a ovládá ho.
V nástavkovém úlu s otevřeným česnem ve dnu to potom znamená, že to nemůže
být jiné než velmi silné včelstvo. Ve slabším pronikají zlodějky přes málo
chráněné spodní česno do úlu a potom napadají to včelstvo na celém průřezu
nástavku. A to nemůže vydržet žádné včelstvo.
"Přirozený výběr" v takovém případě tedy není prováděn podle nějakých
vlastností včelstva, ale podle jeho prachobyčejné síly v době, kdy je
nebezpečí vzniku loupeže, například v podletí."

"to bychom pak nenacházeli včelstva i n nepoměrně větších prostorech než je
úl zničí je obvykle až v zimě ptáci. Včely chrání vždy jen chomáč a
prostor kolem něj. "

Za prvé v tomto prostoru se už předtím mohly roje usadit mnohokrát a mnohokrát mohly být loupeží zničeny. Roj, kterému se v takové dutině povede zesílit ve včelstvo a vícekrát přežít zimu známky těchto předchozích pokusů zničí.
Za druhé roj bez zásahu člověka postaví i ve volném prostoru takové dílo, ve kterém jsou medné zásoby před zlodějkami uzavřeny dílem, přístup je jen přes menší průchozí otvory s parametry česna. Takže tam před zlodějkami nechrání včely, ale včelí dílo. Nástavkový úl je něco úplně jiného, zvláště zespodu je včelí dílo pro zlodějky úplně otevřeno a včelstvo tak musí v obraně před zlodějkami nasazovat vlastní včely.

Moje moto:“ Kdekoliv jsou neprůhledná místa je zaděláno na nějakou špínu“. Známe to také z politiky. Příroda to řeší pomocí různých druhů bakterií, které tato místa vyčistí. Včely jsou milovníci slunce, tak proč je chovat jako zajíce v pytli, když můžeme mít pořád přehled o jejich chování, aniž včely rušíme rozebíráním. Potom po vyrušení mají stres a dlouho se vrací do klidu.. V době zhoršování životního prostředí, které se projevuje také oslabováním odolnosti včelstev, je třeba zjednodušit včelaření a vytvořit nový fungující způsob, odpovídající dnešní době. Bez ověřování nových způsobů se nikam nedostaneme. Méně chémie, bez ohrožování ptáky a omezením zlodějek atd.

http://youtu.be/_lANF2oh3OI

Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.
:-)


Přes sklo to nedožene ani bývalá sklenářská velmoc. :-)

Karel

Vojto, víš kdo prvně včelařil ve skleněných úlech? Co tedy vím tak Langstroth.

Karle,
myslíš to sklo, aby bylo vidět na poslední rámek?
Myslíš, že měl vypracovaný systém včelaření ve skleněných úlech? Nic jsem takového nenašel.

http://youtu.be/_lANF2oh3OI

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Celkem to je prý zajímavé čtení.
Tak se nechám překvapit až to celé dostudují.

Karel

Měl prý celoskleněné úly.
Já o prvenstvích nepřemýšlel, tak jsem se moc neptal.
A preferoval prý zateplené úly. To překvapilo každého :-)

Možná jen na ukázku. Sklo bylo drahé.Také postupem vývoje preferuji skleněné, uteplené.
Spotřeboval jsem skla ze tří baráků. Kolik tun skla skončilo v kontejnerech.
Za sklo jsem nedal ani korunu. Na vývoji těchto úlů pořád pracuji.

Sklo vodu nezadržuje v úlech jako dřevo. Pokud včely vodu nevyberou tak odteče. Ušetřený propolis, který by dávaly do dřeva, dávají do vosku. Tyto faktory a další ovlivňují zdravotní stav včelstev.
http://leteckaposta.cz/618950505

Petr Kovář napsal:
,,A koho by případně zaujal i skleněný úl, dejte vědět, vyrábím je na zakázku se svolením vynálezce“.
Ale nevím jestli sleduje vývoj těchto úlů. Cílem je aby výhody skla i jiných materiálů převažovaly nad dřevem.
http://youtu.be/_lANF2oh3OI
B.V.