Včelařská konference

Podněty k rojení jsou trochu jiné.
Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok  kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3
roce života. nejpozději v 5 roce pak dojde k zániku včelstva úplným
zrojením. Včelstvo pak zaniká a v opuštěném prostoru počne přírodní proces
jeho vyčištění. Nastupují myši, zavíječi, bakterie a ostatní vlivy které my
včelaři považujeme mylně za nepřítele. Po několika letech jej zase pak
osídlí zalétlý roj a proces se opakuje. Pokud však je nepříznivé jaro a
rojové období, včelstvo provede tichou výměnu matky a tím oddálí jeho zánik
v daném prostoru. bude to geneticky, ale již je to zase úplně jiné včelstvo.
Dejte matce doživši se potřebného věku, třebas 10 nástavků tak k tomuto
procesu stejně dojde. Včely jsou takto přírodou naprogramovány a tím nic
podstatného nenaděláte.
Něco jiného, je ale chovatelská praxe a někteří již ani netuší jak to v
přírodním procesu probíhá.
Také není nic špatného, když někdo včelstva obhospodařuje pomocí tohoto
přírodního děje t. zv. Bio.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 1. 2014
Předmět: Re: VĂ??elaÄ?skÄ? stÄ?Ä˝Ä?Ä?­ Re:

"" V jiném případě včelstev postupně ubývalo rojením - starý včelař již
nestačil zvládat rojové nálady ani sbírat roje vysoko na stromech. Odrojené
mateřáky, někdy bez matky, slabé, neodolaly v podletí loupežím či
nepřezimovaly."
To je právě ono, z maloprostorového úlu se během asi 3 týdnů vyrojilo
takových 5 - 10 rojů, až nakonec ze silného včelstva s množstvím zásob
zbyla v úlu hrstka včel s trochou zásob a s poslední neoplozenou matkou.
Která se o to častěji na oplozovacím proletu ztratila, protože v jejím úlu
ta zbylá hrstka včel vydávala příliš slabou vůni. Takže matka o to snadněji
sedla na česno cizího včelstva vedle, kde ji včely logicky zabily.
A kdyby takový včelař tomu chtěl předejít a včelstvu dopřát velkoprostorový
úl, kde by vyletěl 1 - 2 roje a potom rojení skončilo, velice často by v
něm nezvládl odchov silného včelstva, včely by byly slabé, část plástů
neobsadily a ty by byly nakonec napadeny zavíječem a vyžrány."

"Všechno se odvíjí o matky. Sklon k rojení roste s jejím věkem. Matka se
dožívá i 5 let a to je také hranice obvyklá pro stáří včelstva. S toho také
musíte odvodit, že vlastně po genetické stránce s každou výměnou matky jste
vlastně vyměnily včelstvo. Měníte-li matku ob rok kvůli zabránění rojení
tak vlastně jen střídáte včelstva a sklon k rojení nemůžete ani poznat.
rozmnožovací pud i kvalitních nerojivých matek se začíná projevovat ve 3 "

V malém prostoru dvouprostorových úlů, cca maximálně 2x12 plástů 39x24, se dnešní včelstva rojí téměř každý rok. A zvláště ty nejsilnější se obvykle vyrojí doslova až do hrstky posledních včel.
Nerojí se jedině letošní matky a i ty se dají zůžením prostoru třeba jen na 10 plástů 39x24, pokud se v květnu až cca poloviny července dosáhne v takovém prostoru potřebné hustoty včel, přivést k rojení.
A jak už jsem napsal níže, pokud končicí včelař úly rozšíří na prostor odpovídající plnému prostoru dnešních nástavkových úlů, aby rojení skončilo 1 - 2 roji a v úlu zůstal dostatek včel, zase nedokáže většinu včelstev dovést do potřebné síly. Potom taková včelstva končí buď i během léta s částí neobsazených plástů napůl sežraných zavíječi nebo rovnou včelstva v tak velkém úlu neuchrání česna a jsou na rozdíl od včelstev stejné síly v malých dvouprostorových úlech zničena loupeží.