Včelařská konference

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

(e-mailem) --- 8. 11. 2013
Re: Cerna,modra nebo zelena

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan
.........

Nene, mít inseminované matky hlavně pro produkci medu a ne pro rozmnožování materiálu je vyřešené a ověřené.

Jenže.

Jak jsem napsal níže:

"Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem."

A votom to je, takový materiál se dá rychle namnožit, ale, jen tak rychle zpeněžit nedá protože je i na mne drahý. Byl jsem osloven kolik bych dal za inseminovaných 100 matek např. zlom duben květen. Bohužel cena takové matky převyšuje promne přijatelnou cenu. Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

------
Pro mne tehdy to bylo zajímavé a ekonomické. S pár včelstvy jsem byl závislý na tom co je za směs okolo.
A ty inseminky to převyšovaly, dcery byly mnohdy bodavé atd.
Jako kdyby tady měli černé včely jak se nyní modně straší, nebo to prostě byl výsledek "nechovu".
Tedy to co tady tvrdím, i kraňka když se nechá být a nedělá se nějaká selekce tak je to bodavý bastard jak se nyní traduje o těch "černých" předcích.

Pak se asi projevil dlouhodobý dovoz matečníků sousední ZO kdy si jich pár lidí odsud vzalo taky, a nakonec přeci jen deset let s ins. matkami, v sousedství jeden větší včelař co taky nakupoval inseminované a nebo z chovu a tayk jsme i já trochu rozšířil adneska je na té insemince zajímavá pouze vyrovnanost.

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel
..........

Já si to dokážu spočítat také, pokud by včelstva co bych choval úplně ztratila základní bodavost, tak jsem vzásadě tak jak včelařím, dovčelařil. _gp_

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel

Podle mně se tady diskutuje stran nekontrolovaných dovozů o marginálii - divokosti včel.
A nikdo nebere v úvahu zásadní vlastnost , která zajištuje vysoké dlouhodobé výnosy a rentabilitu a sice stejnorodost včelstev.
Ta se dnes bere jako samozdřejmá a přitom to vůbec není. Je to stav dosažený tím, že na celém území ČR funguje jen pár všelijak vzájemně výchozími šlechtitelskými chovy prošlechtěných linií , které jsou vzájemně podobné a včelaři jsou tak na jejich chov navyklí a neznají nic jiného. Komerčním včelařům stačí jednoduchý výběr a brakování ve fázi zhruba prvního vylíhnutého plodu odchovaných matek a všechny zásahy ve včelstvech tak mohou provádět prakticky ve stejnou dobu. Stejně jako všechna včelstva se na jaře rozvinou prakticky stejně a každou snůšku využijí taky prakticky stejně. ( na nemoc či parazita ale zareagují taky stejně )
.
Pokud se ale nekontrolované dovozy rozšíří , může se ta stejnorodost úplně rozbít. Vrátí se tak stav, který tady byl ve včelách před 40 nebo ještě více lety. Například kdy v zimě, kdy se kolem 15 ledna oteplilo a bylo to na rozplodování třeba do 15 února a potom tvrdá zima, třetina včelstev na stanovišti prosperovala a dala vysokou první jarní snůšku, třetina včelstve byla průměrná a poslední třetina byla v kritické fázi, sotva přežila a vzpamatovala se třeba až v polovině května. Druhý rok, když třeba mrzlo od vánoc až do března většina včelstev z první třetiny třeba tak tak přežila, nějaká včelstva byla průměrná a většina včelstev z poslední třetiny třeba potom na jaře prudce prosperovala a dala vysokou jarní snůšku.
Totéž bylo se snůškama, jedny včelstva na stanovišti nějakou snůšku využily hodně, jiná skoro vůbec a potom za měsíc při další snůšce se to třeba přehodilo. Typicky to byl rozdíl mezi medovicovou a květovou snůškou, ale taky byly podobné rozdíly mezi více květovými snůškami nebo více medovicovými snůškami.
Neboli tehdy měl včelař vždy významnou část včelstev na stanovišti pouze do počtu a na rozdíl od dneška nebylo možné jednoduchým brakováním toto nějak rychle spravit. Mohlo se to vylepšit jedině složitým výběrem , který trval desítky let a kdy se každé včelstvo muselo hodnotit podle výsledků mnoha let dozadu s jednou až dvěma předchozími generacemi matek.

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel
.........

Viděl jsem šlechtěný materiál který bych na můj vkus prostě už moc hodný. Včela má být medonosná a ne medobdarující. V učil jsem se, že se tak v podstatě významu slov v přímém překladu jmenuje, ale česká povaha si vykládá darování po svém a proto si říkám jako jazykovědci, ať včela med nosí abych mohl hospodařit. Kdyby včela med darovala bez žihadel, tak to by nepřežila tak dlouho jak se popisuje a traduje. _gp_