Včelařská konference

Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi,  zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi  těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. Nějak mě nesedí to tvrzení že ta účinná látka je
přitahována tělesem zimující koule aniž by docházelo k její kondenzaci v
ostatních prostorách úlu. Možné je, ale všechno.  Já zimuji na 1,5 nástavku
a ta kapka asi nebude na závadu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ???Ă????enÄ???Ä??Ă?­

""Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky."

Zimovat produkční včelstva jen plodišti na pár rámcích se přestalo někdy
mezi lety 1970- 1980. Od této doby všichni včelaři, kteří sledovali vývoj
včelaření, v těchto úlech zimovali produkční včelstva v plodišti i medníku
na 14 až 24 (teoreticky i 28) plástech, obvykle 39x24. Podle konkrétní
síly včelstva, protože v úlech se zadních přístupech se množství plástů
dalo přesně přizpůsobit . Jenom v plodišti, v jednom nástavku se v době
vzniku metodiky léčení varaózy už dávno zimovaly pouze oddělky respektive
hodně slabá včelstva."

"Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.

My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovali produkční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.
----------------------------------------------------------
V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek?

Opravuji: Ne do horního nebo spodního nástavku, ale nahoru nebo dolů. H.

"V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek? "

Přirozeně do horního, protože tak zněla metodika. Kapky se dávaly podle aktuálního návodu.

Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem.

"Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem. "

To by ten propolis asi vyšel pěkně draho, kdyby se to čištění dělalo jen kvůli získávání propolisu.
Burčák by se hodil, i když u nás by byl jen z jablek, maximálně s příměsí hrušek.
Já jsem chtěl jen říct, že u zadováku prostě nebyl problém čistit tak, aby propolis nebránil v manipulaci, když se čistit chtělo. To vyčištění celého úlu se občas muselo provádět taky proto, že starší úl z méně kvalitního dřeva časem udělal praskliny a vystouply nerovnosti. U nástavků se to nezachytí, protože se to prostě očistí při výměně nebo se nástavek vyřadí, ale u zadováků jak ty praskliny vlivem rozdílných teplot a vlhkostí v létě a zimě pracovaly, po nějakých letech kolem těch prasklin včelky vytvářely val propolisu až několik milimetrů vysoký. Ty propolisové "výrůstky" dovnitř úlu by dosahovaly až na loučky plástů a tak způsobovaly jejich zalepení v úlu. Nemluvě o to, že včelky často na podzim udělaly na nízkém dnu úlu, my jsme měli 1 - 3 cm vysoké dno, všelijaké propolisové výrůstky a propojky, takže tam byl problém zasunovat podložku.
Jinak si myslím, že zadováky potká podobný vývoj jako třeba ležany. Na produkční včelaření už nikdy nebudou, ale časem možná někdo udělá zadovák odpovídající dnešním potřebám, velikosti úlu a dalším a bude ho používat a propagovat pro zájmové malovčelaření.
Zadovák by se třeba hodil do měst pro včelaření v místnostech s výletem ven přes stěnu, protože pár úlů zabere mnohem menší prostor než nástavkové úly.