Včelařská konference

PS:
CHybí Vám u oštření bod c. A samozřejmě tam není konkretizován aerosol, ale když budete ošetřovat po 21 dnech tak kolem 20.listopadu bývá vhodná teplota k fumigaci již vyjímečně a nezbývá než aerosol.

------

Jak mně ty včely mohly přežít období bez aerosolu?

A proč si myslíte, že aerosl vniká do chomáče že může být i při nižší teplotě účinný? To je někde průkazně dokázáno nebo jen reklama výrobce?

A jak je možné, že se mi o Vánocích nebo po Vánocích dařilo fumigovat, hlavně když jsou prolety a včely jsou rozvolněny v úle a stahují zásoby?

Karel

Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti? Mam mensi pocet vcelstev a uvazuji, ze pokud nebude spravne pocasi, udelam misto fumigace aerosol vodou + samozrejme v prosinci aerosol acetonem.

Ondrej


__
P.S. (217.117.209.5) --- 15. 10. 2013
Re: Léčení (62598) (62599) (62604)
Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod.

Jake jsou dalsi nevyhody aerosolu krom pracnosti?

-----

Je nějaká výhoda?

O žádné nevím.

Na nzákladě všeobecné propagandy jsem si vyvíječ v 2005 koupil a třikrát aerosoloval 2x voda, 1x aceton v domění že je to daleko lepší.
Naposledy na podzim 2007 - to byly úhyny jak prase a nebyl rozdíl mezi těmi co fumigpvali a aeroslovali.

Tehdy samozřejmě zařval varovný informační systém - tedy žádný nebyl tak jako dnes, Gabon byl vyjímečně rozdáván, ale až v srpnu atd.

Ale pokud by byl VAt nejak účinný tak na izolovaném stanovišti by nemohlo dojít k úhynům. Ne?

A od 2008 aerosol nepoužívám a stavy včelstev mi stoupají, i když samozřejmě kopírují trendy v okolí.

Karel

Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.

No a o to jde. Jít s vyzimovaným včelstvem do sezony bez roztoče nebo pouze s minimálním množstvím to je přece účel podzimního a zimního ošetření. Nevhodně provedené ošetření může být i příčinou až expiozivního rozšíření varroa. Potom samozřejmě včelař začne s kyselinou a pokud nezná perfekně zásady její použití spláče tak řekne ono to nefunguje. Ona aplikace kyseliny je značně náročnější než jiné přípravky na znalosti. A nemusí to fungovat zrovna tak jako jiné přípravky.

Vsusicky:
Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.
-----

U nás byly ale Gabony do loňska filtrovány - blokovány ČSV - přes to vlak nejel.

Takže až letos to bylo teoreticky na včelaři.

Ale jinak souhas.

Na druhou stranu - mám pocit že to Gabony neřeší - když lidi flákají fumigaci v říjnu aby marně spoléhaly na nějaký aerosol s 60% účinností co jim přijde někdo udělat a věří v jeho všeomocnou účinnost.
A nic jiného neznají než komprsor a zimní vyšetření měli.
Zase není problém s odbytem medu. :-)

Karel

Je to docela zajímavé. Samozřejmě prvotní náklady jsou vyšší, ale ošetřování bez otvírání včelstev v prosinci se mně jeví rychlejší a komfrtnější. V naší organizaci ošetřujeme aerosolem ca 1200 včelstev ročně, vyjímečně je v zimní měli více než 3 roztoči v průměru. Vlivů na kvalitní ošetření s dobrým výsledkem je asi více. Nejčastěji jsou to neometené podložky po třetím ošetření atd. Je dobré, že SVS konečně povolila alternativní přípravky. Domnívám se, že jsou ale pro chovatele, kteří mají hluboké znalosti o životě včel a také velmi hluboké znalosti o roztočovi varroa.

"""""""Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."""""
Jasně, že je aerosol účinnější, než fumigace. O to se nikdo nepře. KaJi psal, že se neprokázalo, že aerosol lépe proniká do chumáče. To je o něčem jiném.
Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho. Proto je ta účinnost tak dobrá, ale za jakou cenu. V tom jsme světoví.