Včelařská konference

Já vidím problém v názvu léčivo jak jej vnímáme.
Lék je přípravek který zastavuje průběh onemocnění a působí proti jeho
rozvoji.Tomuto pojetí odpovídá snad jen právě Gabon.
Jeho úkolem není roztoče jen pozabíjet, ale zabránit hlavně jeho množení.
Výsledek se jeví sice neúčinný, ale jeho efek je lepší pro budoucí rozvoj
Hubení škůdce, je ve své podstatě deratizace. Tomu odpovídájí zase Varidoly,
Formodoly a  t.p.. Jejich úkolem je zase škůdce pozabíjet co nejrychleji a
proto se od nich neočekává delší působení ale výsledek se jeví účinnější.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 10. 2013
Předmět: Re: Likvidace varroa

""No uz je to jen otazka casu, kdy budou holt muset vsichni s kyselinama,
jinak budou bez vcel. Pribyva oblasti, kde hynou vcely i po preciznim
provedeni fumigaci a nasledne i aerosolu. Letos maji v jedne ZO z 280
vcelstev 70 a to je do jara jeste hodne daleko, po teto zkusenosti se
prijedou podivat ma aplikaci KS. Jinak souhlas jsou vcelari, kteri delaji
fumigaci i 4x za rok, protoze jim i po treti fumaigaci roztoci padaji. Tak
udelaji jeste 4 a ti roztoci, kteri pak prezijou i tu 4, tak v nasledujicim
roce zapracuji a uz nepomuze krome kyselin ani 5 fumigaci, protoze si ji
cely uz nedockaji. P."
Podle mně to žádná otázka času nebyla. Stačilo jen dostatečně důrazně léčit
a v pravý čas měnit léčiva.
Například už dávno se mělo fumigovat 4x, pokud po třetí fumigaci zbylo po 3
- 4 roztočích na včelstvo. Léčení proti varaóze je totiž účinné jen tehdy,
pokud zbude maximálně jeden roztoč na takových 3 - 6 včelstev. Protože
teprve potom je rozmnožování zbylých roztočů omezeno kvůli jejich malému
počtu a příbuzenskému křížení. Léčení, při kterém zbude těch roztočů víc,
není nic jiného než šlechtění roztočů odolných na léčivo. Neboli se mělo
automaticky léčit tolikrát, dokud spad z každého léčeného včelstva nebyl
víc než takových odhadem 5 roztočů.
Jenže včelaři jsou pohodlní, kvalitu fumigací v říjnu zabil plod, který ve
většině včelstev v té době je a který včelaři nechali tak ( já taky).
Jediné spolehlivé léčení potom bylo jedno aerosolem v prosinci. A to
rozhodně nestačilo. Zvláště když nátěr plodu na jaře nebyl dělán. A místo
aby se zvětšoval počet léčení, zavedl se Gabon, který je podstatně méně
pracnější. Ale který zároveň při předepsané měsíční aplikaci vystavuje
roztoče léčivu 30 - 60 x více než jedna fumigace nebo aerosol - neboli 30
- 60x rychleji šlechtí odolné roztoče.
A to jsme na tom ještě dobře, protože jestli se nepletu, první rezistence
roztočů na léčiva vznikla v těch zemích, kde to léčivo bylo včelařům volně
dostupné a včelaři tak léčili nekontrolovaně mnohokrát za rok."