78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazení
- Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
Moje poslední setkání se starým včelařem přes 80 let ze kterého mám osobní zkušenost, když jsem po panu řídícím převzal jeho včely letos v zimě. Včelky přežily zimu, pozdě vloni na podzim je po úmrtí pana řídícího na penzi zachránil kamarád velkovčelař... Včelky na jaře slabé, bodavé, dílo úplně černé, léta se s rámky nepracovalo a po rozpáčení dna od nástavku se nástavek rozlomil vejpůl, držel pouze díky protmelení propolisem. Prostě ve všech skupinách se najdou nějaké ty nedostatky. Dnes jdu s radostí vyměnit poslední bodavou matku za Singrovku od pana Strnada.
Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Datum: 20. 9. 2013
Předmět: Re: Radim spravne Ä?Ä?
"Ještě jedno hledisko bych do diskuze přidal. Každému roky přibývají a
pokud není včelaření uvažováno jako přivýdělek "dokud jsem mladý a mám
sílu", ale jako celoživotní koníček, dovolím si citovat jednoho starého
pána, který včelaří dlouhá léta: "Já jsem rád, že unesu prázdný nástavek.
Včelařím po jednom rámku." Tím chci říci, že i polonástavek plných plástů je
od nějakého věku moc těžký.
Mnohokrát tady čtu o tom, že starý včelař je špatný včelař. Já jsem
přesvědčen o tom, že on má ta svoje tři včelstva většinou v lepším stavu,
než lecktrerý mladý, který těch svých X při práci naprosto nestíhá. Ale to
jsem odbočil od tématu už moc daleko, omlouvám se.
Vašek."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (194.12.35.199) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
Já jsem
přesvědčen o tom, že on má ta svoje tři včelstva většinou v lepším stavu,
než lecktrerý mladý, který těch svých X při práci naprosto nestíhá. Ale to
jsem odbočil od tématu už moc daleko, omlouvám se.
Vašek."
-----------
Tak jak nějak déle včelařím a vyrostl sjme z počátečného nadšení kdy jsme věřil tomu že včely dám do pořádku častými návštěvami mám stále míň jasno v tom co je to mít včely v pořádku. Jaké je na to kritérium.
Ve střední Evropě je to světlé dílo.
A co dalšího, jak se to pozná?
Tedy nemylsím subjektivní pocit, ale jak stanovit nějaká kritéria podle kterých by se to dalo posuzovat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62398
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Potu?ník Václav (e-mailem) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
Kritérium na "mít něco vpořádku" asi neplatí jen pro včelstva. Jako příklad lze uvést to, kdy firma má reklamu přes půl zdi, ale z okapu jí roste metr vysoká bříza a kopřivy za domem nebyly posekány ani loni. A u těch včelstev například včasné doplnění zásob a odstranění neobsazeného prostoru na zimu, včasné rozšíření na jaře, vytočení medu dřív než v plástech zkystalizuje, léčení a prohlídky v optimálním termínu (datumově i teplotně) a hlavně zajištění úlů proti vodě (střechou i zatákání mezi nástavky). Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý uhodne. Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly. Vašek. ----- Original Message ----- > Tedy nemylsím subjektivní pocit, ale jak stanovit nějaká kritéria podle > kterých by se to dalo posuzovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62400
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (194.12.35.199) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
Já bych ale k VP kritériím dal jiná, ne třeba obecně přijímaná: - uvozuji =
Kritérium na "mít něco vpořádku" asi neplatí jen pro včelstva. Jako
příklad lze uvést to, kdy firma má reklamu přes půl zdi, ale z okapu jí
roste metr vysoká bříza a kopřivy za domem nebyly posekány ani loni.
=== ještě horší je ale varinat analeštěného sloganu a nekvalitní a drahá práce uvnitř - moc častý případ
A u těch včelstev například včasné doplnění zásob a odstranění
neobsazeného prostoru na zimu,
=== zásoby - nepochybně, ale neobsazený prostor? Naopak zižování a zmenšování protoru pordle mě je na škodu, pokud chci silná a vitální včelstva.
včasné rozšíření na jaře,
=== nepotřebuji, ponechávám dost místa na zimu a hlavně v podletí
vytočení medu dřív
než v plástech zkystalizuje,
=== čemu to vadí?
léčení a prohlídky v optimálním termínu
(datumově i teplotně) a hlavně zajištění úlů proti vodě (střechou i zatákání
mezi nástavky).
=== na ty zásahy asi bude nyní dost rozdílných názorů, myslím, že by mělo stačit - uchránit před úhynem
Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od
univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního
výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý
uhodne.
Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly.
===
===Mám nástavky skutečně prodesionální které ale vyhovují včelám možná míň jak mé prodyšné z prkýnek. Včely kupodivu spáry nezatmelují, takže jim asi nevadí.
Profesinální a často používamná plechová víka u mě způsobí smáčení stěn úlů zatímco jentak stlučená krabicová s přesahem vyhovují z tohoto pohledu víc.
A to kdyby jsme se začali bavit o tom jak mají být vystavěné plásty - což někdo považuje za včelařovo vizitku, to by bylo diskuzí, zvlášť když se nyní rozšiřuje volná stavba, která je pro včely asi lepší jak na deseletí recyklovaném vosku z výměny v obchodě.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Potu?ník Václav (e-mailem) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
pro Karel děkuji za reakci, asi mohu podepsat vše, jen k neobsednutému prostoru bych doplnil: pod odmínkou, a) že neobsednutý prostor je pod včelstvem a b) že prostoru odpovídají očka a česno(česna) v pozdním podzimu Důvody: srážení vlhkosti nad hroznem podporuje plísně a například vosy mohou přenášet choroby a parazity, i když se až na zásobní plásty silného včelstva nedostanou. Vašek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
"Jako vlastní příklad uvedu to, že mám v provozu troje nástavky: staré od
univerzálů, vlasní výroby a 2 roky staré koupené od "profesionálního
výrobce". Ani jedny nejsou ideální, ale které jsou nejhorší asi každý
uhodne.
Vše sestříleno hřebíky a lepidlo (klih) neviděly."
S malými "profesionálními" výrobci nástavků je dneska problém.
Řemeslníci si všimli, že takový nástavkový úl je relativně jednoduchý výrobek, jehož plány se dají zadarmiko najít na internetu a tak dneska v ČR tak několik desítek všech možných truhlářů a stolařů vyrábí a inzeruje nástavkové úly. Nemluvě o tech, co to neinzerují a dělají úly jen na místní poptávku.
Ovšem když je jich tolik, je mezi nimi cenová válka a tak se snaží dělat ty nástavky co nejlevněji. A pokud nemají znalosti ze včelaření a nemají svoje úly dlouhodobě odzkoušené provozem, snadno to přetáhnou, ušetří víc než je zdrávo a vyprodukují málo použitelné zmetky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 9. 2013
Re: Radim spravne Ă??Ă??
"Moje poslední setkání se starým včelařem přes 80 let ze kterého mám osobní
zkušenost, když jsem po panu řídícím převzal jeho včely letos v zimě. Včelky
přežily zimu, pozdě vloni na podzim je po úmrtí pana řídícího na penzi
zachránil kamarád velkovčelař... Včelky na jaře slabé, bodavé, dílo úplně
černé, léta se s rámky nepracovalo a po rozpáčení dna od nástavku se
nástavek rozlomil vejpůl, držel pouze díky protmelení propolisem. Prostě ve
všech skupinách se najdou nějaké ty nedostatky. Dnes jdu s radostí vyměnit
poslední bodavou matku za Singrovku od pana Strnada. "
Málokterý včelař dokáže jako končící redukovat počet svých včelstev tak, aby je zároveň stíhal ještě dostatečně ošetřovat. Obvykle nejdřív nestíhá nebo nedělá běžné prohlídky, údržbu a výměnu starých a poškozených věcí za nové a počet včelstev potom snižuje až právě pasivně "přirozeným" úbytkem těch včelstev, která na něco měla smůlu a nepřežila.
Dovolím si poznamenat k předchozímu příspěvku, že včel byly s dost velkou pravděpodobností divoké právě proto, že se plásty zanesené propolisem musely násilím páčit či že se ten nástavek sám začal rozpadat atd. Či případně proto , že rozpadající se úl měl netěsnosti a otvory, kterým na včelky dlouhodobě foukalo a šla zima nebo možná zápach a výtrusy hub z toho rozkladu dřeva.. Že to nejspíš z velké části nebylo genetikou. Být ty včely v novém úlu a s dostatkem zásob, staly by se dozajista "z divokých" včel včely docela mírné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 62399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu