Včelařská konference

Řekl bych, že v té úvaze máš několik chyb
1) Každý rok je jiný. v jedné sezóně nelze poznat jak se bude včelstvo
chovat v dalších 2 - 3letech.
2) Pokud by jsi chtěl chovat určitou linii tak to jde jen z inseminované
matky a dcery zase inseminovat.
3) potomstvo matky z volného páření nemůže v žádném případě být stejné. Jen
z 50% se bude podobat vlastností původní matce. v důledku se pak požadované
vlastnosti neupevňují ale ředí,
4) také se nesmí zapomínat, že období života matky má různé fáze které se
objevují jen postupem jejich stáří.
To tady, ale nelze rozebírat o tom jsou celé knihy,
Při způsobu těžby medu se ale využívá toho, že v prvním roce života matky se
projevuje nejvíce mírnost a včelstvo nepociťuje potřebu rozmnožování a
zachování rodu. Nevýhodou bývá příliš dlouhé plodování což může mít za
následek při dlouhé zimě úhyn hladem a dalším důsledkem může včelstvo příliš
dlouhému plodování být více zamořeno varroázou.. Čímž se vlastně zvyšuje
pracnost při léčení a následně prodražuje i provoz.
Naproti tomu u starších matek díky kratšímu plodování je menší spotřeba
zásob i o 50% a i lépe zabírají léčebné postupy proti varroáze. nevýhodou
bývá vyšší sklon k rojení což se právě dá omezovat právě negativním výběrem
a upevňovat tak vlastnost malé rojivosti. Podle některých výzkumů se také
zdá, že zimní včely od starších matek se dožívají delšího věku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky
. Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký
oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a
potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na
začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je
odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím.
Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes
několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom
pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže
se nebrakují matky, ale linie."

Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech, zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35 st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu, velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první.