Včelařská konference

Jelikož jsem též pamětník mohu konstatovat,že u nás na Vysočině 580m bylo jaro v roce 1974 oproti letošnímu příznivější.11.2.1974 byl generální prolet včel a bylo +13st.C. 6.3. přínos pylu z lísky,která v r.1974 pomrzla.Od 6.-15.3. chladné počasí,ale teploty umožnovaly včelám nosit vodu.Od 18.3. začíná kvést jíva a tak začal přínos pylu a nektaru. 21.3-24.3. byly teploty +18st.C a jíva byla využita na 100% a v tomto roce 1974 bylo hodně medu hlavně medovice.
Co se týče r.1985 musím souhlasit s přítelem Menšíkem,zima v tomto roce byla hodně studená a jaro velmi chladné.Včely měly dlouho prolet,což zanechalo u některých včel následky.Jíva odkvetla za velmi chladného počasí a byla včelami málo využita.Slabší včelsta se ještě v polovině června musela přikrmovat.Rok 1985 byl snůškově podprůměrný,ale v těchto letech se u nás ještě nepěstovala řepka a včely nebyly oslabovány varoázou a nosemou cerane,tak jak je tomu dnes.

Jaru zdar. F.Šaněk

Rok 1985, nebyl to ten rok, kdy přišly mrazy a déšť se sněhem těsně před prvním květnem?
Zápisy jsem si nedělal, ale vím, že tehdy řepka a ovocné stromy víceméně normálně rozkvetly, včelaři přistavili včely do řepky a potom přišla nepohoda. Kvetoucí řepka byla zasněžena 5 - 10 centimetry sněhu a před česny včel v řepce bylo černo od včel, jak se snažily vyletovat a vítr a sníh je srazil na zem. Včelky to potom vyrovnaly na síle až ke konci řepky, ale řepkový med byl podstatně slabší.