Včelařská konference

Je vůbec znám nějaký postup jak chovatelsky zabránit masivnějšímu rozšiřování N.C. na včelnici?Např. mít všechna včelstva ze zimních mrtvolek vyšetřena a z pozitivních včelstev nedělat oddělky.
Je možné, aby laik doma mohl pod mikroskopem odlišit N.C. od N.A. Co jsem viděl obrázky tak mi přišlo, že N.C. má spory o něco menší než N.A.
Myslím si, že když tu N.C. je a jsou známy případy ze světa masivních úhynů, tak přišel čas se s N.C. naučit včelařit, dokud nepříjde někdo na to, že pozitivní včelstva na N.C. je potřeba pálit.

"Je vůbec znám nějaký postup jak chovatelsky zabránit masivnějšímu rozšiřování N.C. na včelnici?Např. mít všechna včelstva ze zimních mrtvolek vyšetřena a z pozitivních včelstev nedělat oddělky.
Je možné, aby laik doma mohl pod mikroskopem odlišit N.C. od N.A. Co jsem viděl obrázky tak mi přišlo, že N.C. má spory o něco menší než N.A.
Myslím si, že když tu N.C. je a jsou známy případy ze světa masivních úhynů, tak přišel čas se s N.C. naučit včelařit, dokud nepříjde někdo na to, že pozitivní včelstva na N.C. je potřeba pálit."

NC vidím jako větší problém než VD. VD je přece jenom parazit, který je vidět. V souvislosti s VD sice hovoříme o léčení, avšak spíše se jedná o deratizaci. Publikované zásady jak se bránit NC jsou pro mne příliš obecné. Zajímala by mne váha těchto opatření a nějaké skutečné příklady z praxe, jak NC eliminovat. Protože mám s NC problémy převážně u oddělků 1-2NN, vychází mi, že bych takto slabé oddělky neměl vůbec zimovat ale spotřebovat nebo spojit. Znamená to vytvářet oddělky z celých nástavků a dotáhnout je do zimy na 3NN. Zabývám se také tím, zda oddělky o síle 1-2NN nezimovat v zateplených nástavcích. Oddělky totiž zimuji v nezateplených NN a zdají se mi příliš provlhlé, zvláště v letošní zimě.

Já bych se za prvé pro jistotu zeptal, jestli někomu na NC vyhynula přes zimu všechna včelstva.
Co se týká oddělků a množení, já to vidím periodicky. Vždycky jsou ve včelaření nějaké výchozí podmínky dané relativní stálostí. Třeba nákazové situace, průměrného klimatu, setí řepky a dalších včelařských plodin zemědělci nebo intenzita jiných včelařských snůšek a obecně charakteristika stanovišť a jiných podmínek včelaření....
Během této stálé situace, třeba 10 let, včelaři postupně vyvíjejí provozní metody. Třeba jak nejlevněji s nejmenším množstvím práce udělat ty oddělky, zazimovat je, aby na jaře byly k dispozici co nejlevnější oddělky a tím byla co největší rentabilita včelaření. Postupně se tedy ty metody upravují, přirozené podmínky pro matky, oddělky, včelstva se deformují, šetří se na nich tak, aby to ty včely ještě vydržely a aby včelař ty oddělky měl.....
.
A pak se najednou změní situace, třeba se objeví NC a ony vyvinuté metody, jak co nejlevněji udělat ty oddělky a udržet je přes zimu jsou už najednou za hranou. Včely už deformaci těch přírozených podmínek nevydrží a hynou.
.
Práce se musí začít znova, začít ty oddělky odchovávat s minimálními deformacemi přirozených podmínek, linie s vysokým výnosem, ale se současnou vysokou citlivostí na NC vyřadit atd. Neboli se musí ty oddělky začít vychovávat zase dráž , musí se do toho víc vkládat, aby z toho něco bylo. A postupně během let to zase zpátky vylaďovat, snižovat náklady, zvyšovat rentabilitu......

Aleš Molčík 6. 3. 2013
Nosema ceranae
J.B.:
http://eagri.cz/public/web/file/142451/Zaver_zprava_Nosema_2011_final.pdf

Na přednášce ing. M.Kammlera bylo:
velice zjednodušeno
Nyní již je ze 70% nahrazena Nos. apis Nos. c.
U chovatelů matek ( se vyšetřuje nosema ) je napadení včelstev asi 30-60% včelstev je positivní. Podle jednotlivých .roků
CCD Colony Colaps Disorder= kolapsy včelstev.
Ing Kammler předváděl španělské výsledky kdy v dvouletém cyklu Nos.c. přivedla včelstva v druhém roce k CCD.

Dalším rizikem je spojení Nos. c. a postřiků ( neonikotiny) a varroa.
Mikroskopem doma je možno při 400x zvětšení nosemu nalézt.
J.B.

Buďto je NC v plné sílu i u nás tady na Severní Moravě nebo jsem na podzim přehnal pozdní krmení. Nebo obojí.
Kdo měl problémy s NC, plodovaly mu včely s NC taky s ohledem na podzimní teploty nezvykle silně doslova až do mrazů?

U jednoho uhynulého včelstva jsem si udělal vzorek pod mikroskop a nosemu jsem tam viděl.Některá včelstva mi do prvních mrazů plodují běžně, tedy aspoň si to myslím podle zapářené stropní folie.

Sůl je jed pro patogenní mikroorg....
nechávám to na včelách kolik ji potřebují na jaře.

http://leteckaposta.cz/329922912

B.V.

A není sůl jedovatá i pro včely? Tedy ve větším množství, které si ovšem nanosí sami do úlu. Mám za to, že jsem slyšel o nějakém případu, kdy došlo k otravě brzy na jaře po přínosu vody z louže od cesty,kde byla rozpuštěná posypová sůl.

AM:
A není sůl jedovatá i pro včely? Tedy ve větším množství, které si ovšem nanosí sami do úlu. Mám za to, že jsem slyšel o nějakém případu, kdy došlo k otravě brzy na jaře po přínosu vody z louže od cesty,kde byla rozpuštěná posypová sůl.
-----
Kdysi hrozně dávno ve Včelařství popisoval autor jarní agresívní chování včel, po přsunu stanoviště od silnice zmizelo.

Já mám ale podobné zkušenosti, tu jarní agrasivitu vykazují stanoviště v polích.

Možná jde obecně o reakci na chemikálie, sůl či postřik. V polích nemám v doletu silnici, na "nepolních" stanovištích naopak, ale neznám tento problém.

Musím konstatovat, že NC je přímo rakovina včelstev. V době od června do konce ledna v naší vesnicí uhynula včelsstva na NC více včelařům. Jaký je rozcíl mezi nosemama N.apis a N ceranae. N apis je onemocnění sezoní, N.C je onemocnění celoroční.N.apis se nemnoží při teplotě do 34 a přes 37 C Původce je hmyzomorka včelí, je to houba. Podle DNA to neni prvok. Tato N A parazituje ve střevech včely. Poškozuje buňky stěny střeva a tam v hemolymfe parazituje. Poškozením stěny vuňky jsou střeva napadána bakteriemi. Ve střevech jsou pozitivní a negativní bakterie a jsou v rovnováze u zdravé včely. Uvčely napadené nosemou se přemnožují bakterie nežádoucí a způsobují nefunkčnost střev, zejmena trávení cukrů a bílkovin, které se pak hromadí v kalovém vaku.Střeva správně nefungují. Když včely nemaji prolet kálí na rámky a ostatní sladké výkaly čistí a požíraji a tak se infikkují ostatní zdravé včely. Máme na ni léčivo.Je to kyselina mravenčí, která desinfikuje celé úlové prostředí, zúžení a uteplení včelstva. Včelstvo se sní pomocí tepelného režimu v úle vyrovná. Nejvíce se rozšiřuje březen, duben a část května než stoupne teplota v úle a pak ze včelstva jakoby vymizí, slabé včelstva uhynou na přelomu dubna a je finito. Tato nemoc působí výhradně ve střevech a sezoně v určitém období roku. No a jak je to s N. ceranea. Toto onemocnění způsobuje rovněž houba stejným systémem, ale v ŽALUDKU, a v tom je ten problém. Už po 8 dnech od nakažení včela hyne a hyne mimo úl. Úhyny vypadaji jakoby včelstva uhynula na varroazu. V úlech je dostsatk plodu a zůstanou zásoby. Většina včelařů si myslí že včelstva uhynula na VD. Pozor je zde velký problém jak rozpoznat zda se jedná o VD nebo NC. Jelikož včelaři NC neznaji , tak hlásí úhyn na VD. Ovšem ,když uděláme rozbor plodu zjistíme, že toho tozoče tam tolik neni, aby včelstvo muselo uhynou a tak svoji neznalosstí se spokojí s VD. Co udělaji potom. Zůstaly všechny zásoby, tak je rozškrabou a na jaře, tak jak jsem to udělal jáje přidaji do všech včelstev a to je ta bomba. Všechna včelstva jsou infikovaná. Hned od jara jsou jakoby připálená. I když byla silná slábnou během celého roku, medný výnos slabý a v červenci začíná tichá loupež. Včely se nebrání, nechávaji se loupit. Plodu maji dostatek. Přesto uhynou tak, že včelař nepozná kdy uhynula. Do úlu létaji lupičky, tak jako by tam letalo včelstvo z tohoto úlu. Nezkušený včelař nepozná co se děje. Po třech týdnech vletání cizích včel to přestane a úl je prázdný bez včel jako kdyby to byla VD. V tuto dobu na VD včelstva nehynou, ta hynou až hlavně konec září a říjen. No to neni vše. Najednou se vše na stanovišti mění a začnou být loupená ta silná včelstva, která dříve loupila ta nemocná a tak to pokračuje dominovým efektem, kde na stanovišti do konce září uhynulo 70% včelstev a zbývající uhynula během měsíce prosince do poloviny ledn. Při fumigacích i aerosolu hučela, byla živá ještě obsedala před vánoci 5 uliček, Došlo během vánoc k vymetení podložek a v lednu při odběru měli už byly na podložce jen dva řádky nebo vůbec nic. Úly už byly bez včel a v úle byly všechny zásoby, pár buněk plodu ve kterých roztoč nebyl nalezen. Ze 48 včelstev takto od slunovratu uhynulo 42. Nejhorší je na tom, že na tuto chorobu nic neplatí, žádná kyselina, zvýšení teploty ani jiné medikamenty. Podle jednoho biologa pouze je jistá teplota pod mínus 25 C . Všichni kromě Kamlera ml se tím nezabývaji. SVS ta o tom nemá žádnou páru. Konstatují jen to co je publikováno v odborném tisku . ale ono to chce přijmout aspoň všeobecná opatření a seznámení všech včelařů s tímto problémem. Do pěti let to bude katasrofa v celé ČR a souhlasím s diskusním příspěkem, že VD je nic proti tomuto. Tam když včelař bude dělat protivárroazní opatření, tak včely udrží, ale u této chorby jsme absolutně bezmocní.Choroba se objevila i ve vaječnících matek a ve vejcovodech. To je špatné. 1996 objevena v Číně. 205 Tajvan,Španělsko, 2006 Německo,Francie, Švícarsko. Dnes 50% včelstev u nás podle vyšetřovaných vzorků ve VÚVč Dol.Dobře půsoví desinfekce úlů silným louhem a savem. 1 kg louh, 1 litr sava a 10 litrů vody. To zabírá. Nové rámky. vyvaření všeho díla včetně s medem. Z medu medovina. Slabá včelstva, která nejdou likvidovat, vysířit během léta. Každý pořádný včelař pozná včelstvo, které nefunguje. Raděj je odstranit ze stanoviště než je spojovat s jiným. Dělat oddělky a měnit matky ze zdravých chovů. Slabochy neposilovat plodem a prodlužovat jejich agonii než zajsou loupeží a infikují další zdravá včelstva. Zdraví Felix

Příteli Pečenko, klobouk dolů!!!! Příspěvek přímo vzorový!!!!

J.P.

Taky bych chtěl pochválit př Felixe Pečenku za příspěvek o NC.

Akorát mám logickou námitku, když už to tady pár let je a není kolem toho pořádný poprask, tak asi úmrtnost včelstev není zas tak fatální.
Některým včelařům sice ta včelstva vymírají, ale jiným nevymírají.
Takže já to vidím tak, že někteří včelaři při chovu včelstev používají něco, nějaký postup, který náchylnost včelstva na NC zvyšuje a těm včelstva hynou, jiní včelaři ošetřují včelstva jinak a těm včelstva běžně přežívají. Snad kromě slabých včelstev.

Děkuji příteli Pečínkovi za takový příspěvek.
Dne 19.3.2013 23:06 "Felix Pečenka" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Musím konstatovat, že NC je přímo rakovina včelstev. V době od června do
> konce ledna v naší vesnicí uhynula včelsstva na NC více včelařům. Jaký je
> rozcíl mezi nosemama N.apis a N ceranae. N apis je onemocnění sezoní, N.C
> je onemocnění celoroční.N.apis se nemnoží při teplotě do 34 a přes 37 C
> Původce je hmyzomorka včelí, je to houba. Podle DNA to neni prvok. Tato N A
> parazituje ve střevech včely. Poškozuje buňky stěny střeva a tam v
> hemolymfe parazituje. Poškozením stěny vuňky jsou střeva napadána
> bakteriemi. Ve střevech jsou pozitivní a negativní bakterie a jsou v
> rovnováze u zdravé včely. Uvčely napadené nosemou se přemnožují bakterie
> nežádoucí a způsobují nefunkčnost střev, zejmena trávení cukrů a
> bílkovin, které se pak hromadí v kalovém vaku.Střeva správně nefungují.
> Když včely nemaji prolet kálí na rámky a ostatní sladké výkaly čistí a
> požíraji a tak se infikkují ostatní zdravé včely. Máme na ni léčivo.Je to
> kyselina mravenčí, která desinfikuje celé úlové prostředí, zúžení a
> uteplení včelstva. Včelstvo se sní pomocí tepelného režimu v úle vyrovná.
> Nejvíce se rozšiřuje březen, duben a část května než stoupne teplota v úle
> a pak ze včelstva jakoby vymizí, slabé včelstva uhynou na přelomu dubna a
> je finito. Tato nemoc působí výhradně ve střevech a sezoně v určitém
> období roku. No a jak je to s N. ceranea. Toto onemocnění způsobuje rovněž
> houba stejným systémem, ale v ŽALUDKU, a v tom je ten problém. Už po 8
> dnech od nakažení včela hyne a hyne mimo úl. Úhyny vypadaji jakoby
> včelstva uhynula na varroazu. V úlech je dostsatk plodu a zůstanou
> zásoby. Většina včelařů si myslí že včelstva uhynula na VD. Pozor je zde
> velký problém jak rozpoznat zda se jedná o VD nebo NC. Jelikož včelaři NC
> neznaji , tak hlásí úhyn na VD. Ovšem ,když uděláme rozbor plodu zjistíme,
> že toho tozoče tam tolik neni, aby včelstvo muselo uhynou a tak svoji
> neznalosstí se spokojí s VD. Co udělaji potom. Zůstaly všechny zásoby, tak
> je rozškrabou a na jaře, tak jak jsem to udělal jáje přidaji do všech
> včelstev a to je ta bomba. Všechna včelstva jsou infikovaná. Hned od jara
> jsou jakoby připálená. I když byla silná slábnou během celého roku, medný
> výnos slabý a v červenci začíná tichá loupež. Včely se nebrání, nechávaji
> se loupit. Plodu maji dostatek. Přesto uhynou tak, že včelař nepozná kdy
> uhynula. Do úlu létaji lupičky, tak jako by tam letalo včelstvo z
> tohoto úlu. Nezkušený včelař nepozná co se děje. Po třech týdnech
> vletání cizích včel to přestane a úl je prázdný bez včel jako kdyby to byla
> VD. V tuto dobu na VD včelstva nehynou, ta hynou až hlavně konec září a
> říjen. No to neni vše. Najednou se vše na stanovišti mění a začnou být
> loupená ta silná včelstva, která dříve loupila ta nemocná a tak to
> pokračuje dominovým efektem, kde na stanovišti do konce září uhynulo 70%
> včelstev a zbývající uhynula během měsíce prosince do poloviny ledn. Při
> fumigacích i aerosolu hučela, byla živá ještě obsedala před vánoci 5
> uliček, Došlo během vánoc k vymetení podložek a v lednu při odběru měli už
> byly na podložce jen dva řádky nebo vůbec nic. Úly už byly bez včel a v úle
> byly všechny zásoby, pár buněk plodu ve kterých roztoč nebyl nalezen. Ze 48
> včelstev takto od slunovratu uhynulo 42. Nejhorší je na tom, že na tuto
> chorobu nic neplatí, žádná kyselina, zvýšení teploty ani jiné medikamenty.
> Podle jednoho biologa pouze je jistá teplota pod mínus 25 C . Všichni kromě
> Kamlera ml se tím nezabývaji. SVS ta o tom nemá žádnou páru. Konstatují
> jen to co je publikováno v odborném tisku . ale ono to chce přijmout
> aspoň všeobecná opatření a seznámení všech včelařů s tímto problémem. Do
> pěti let to bude katasrofa v celé ČR a souhlasím s diskusním příspěkem, že
> VD je nic proti tomuto. Tam když včelař bude dělat protivárroazní
> opatření, tak včely udrží, ale u této chorby jsme absolutně
> bezmocní.Choroba se objevila i ve vaječnících matek a ve vejcovodech. To je
> špatné. 1996 objevena v Číně. 205 Tajvan,Španělsko, 2006 Německo,Francie,
> Švícarsko. Dnes 50% včelstev u nás podle vyšetřovaných vzorků ve VÚVč
> Dol.Dobře půsoví desinfekce úlů silným louhem a savem. 1 kg louh, 1 litr
> sava a 10 litrů vody. To zabírá. Nové rámky. vyvaření všeho díla včetně s
> medem. Z medu medovina. Slabá včelstva, která nejdou likvidovat, vysířit
> během léta. Každý pořádný včelař pozná včelstvo, které nefunguje. Raděj je
> odstranit ze stanoviště než je spojovat s jiným. Dělat oddělky a měnit
> matky ze zdravých chovů. Slabochy neposilovat plodem a prodlužovat jejich
> agonii než zajsou loupeží a infikují další zdravá včelstva. Zdraví Felix
>

Děkuji příteli Pečínkovi za takový příspěvek.
Dne 19.3.2013 23:06 "Felix Pečenka" napsal(a):

--------------

Taktéž děkuji. Jen bych dodal že nejen lupičky, ale i vosy.
V 2007 již byla prý detekována na Slovensku, takže možná ten úhyn v roce 2007 nebyl jen o VD.

A pak škodí ještě ti co mi vykládají, že je to tím, že jsem málo natíral a jinak potíral VD. :-)

Ovšem prý zkušenosti ze Španělka říkají že po úvodní vlně úhynů se jim včely postupně zlepšily - tedy asi přežily odolnější a z těch obnovovali.

Ovšem připustit, že jsou včely více či méně vnímavé k různým onemocněním zavání v této kotlině kacířstvím.
Proto se taky o N.c. zde moc nedočteme.

Karel

Pane Pečenka děkuji za přispěvek. Který mne pěkně vystrašil.
Již jsem byl předem v obavách a proto jsem do této konference Nos. Ceranae uvedl, Poslouchal jsem přednášku Ing. M Kammlera o Nos. Ceranae asi před 2mi měsíci, a dělal jsem si sobě vzorky . Problém je že vzorky jsou poměrně pracné a výsledek je jaksi nejistý. ( nosemu c. mám slabou střední, silnou a co dál)Jak už jsem zde psal dělají se vzorky nosemy c. u chovatelů matek s tim že zamořenost je poměrně vysoká 50%+-10% u chovatelů matek.
Otázka:
Jak popisujete poměrně velké počty na nosemu padlých včelstev byly tyto případy dále hledány ve zkoumání vzorků včel na nosemu C.
Zdravím J.B.